Zasedání Národního shromáždění československého roku 1918.

Tisk 215.

Dotaz

člena Národního shromáždění J. V. Hroudy a společníků

na pana ministra vnitra o organisaci četnictva.

Dne 29. října 1918 čís. jedn.18.250 vydal generál Řezáč rozkaz všemu četnictvu v nové Československé republice o tom, že přechází do služeb Národního výboru, zároveň ale také nařídil, že dosavadní jeho vojácká organisace a nařízení z dob předbřeznových zůstávají i nadále v platnosti. Stará nařízení četnická a jeho organisace jsou vykonávání služby bezpečnostní jen na překážku a české četnictvo jako součástka národa marně čeká, že se bude moci těšiti jako jiní ze svobody a že roztržena budou pouta, kteráž jemu bránila v účasti na veřejném životě a v účasti na státně zřízenecké organisaci.

Od starých byrokratů, kteří se sice honosí českým původem a jménem, moderní nápravy nelze očekávati, ba naopak oni se snaží nadále udržeti vojenskou, ale naprosto neschopnou organisaci, poněvadž jest jim velmi pohodlná na ukájení osobních choutek a na zastření důstojnické nezpůsobilosti k výkonu novodobé služby bezpečnostní, jak jich ona vyžaduje. Důstojníci četničtí nemají úplně žádného předběžného vzdělání pro bezpečnostní službu, jsou přijímáni od vojska a po 6 měsíční administrativní praksi a odbytí zkoušek ze znalosti určených zákonův jsou přidělováni k jednotlivým četnickým oddělením a podle platného zákona ze dne 25. prosince 1894 č. ř. z. 1 ai 1895 a nařízení ministerstva zeměbrany ze dne 20. března 1895 řídí vyučování mužstva ve službě bezpečnostní, které nikdy v praksi nepoznali, jí nevykonávali a jí vůbec nerozumějí. Další jejich povinnosti spočívají ve vyřizování různých žádostí a třikráte v roce v objíždce četnických stanic, jejich obvodům přikázaných. O bezpečnostní službě nemají potuchy a pouze šikanují mužstvo »škatulkovým a koníčkářským« vedením kanceláří, zbytečnou execírkou a urážejícími »kvergriffy« a ostatní výchově nevěnují žádného zájmu. Jakým duchem jsou tito zřízenci napájeni, lze vyčísti z rozkazů, za války vydaných četnickým generálem Řezáčem, kteréž jsou až dosud ve všech četnických stanicích uschovány.

Protože není ještě program vybudování organisace bezpečnostní služby, jejíž jest četnictvo součástkou, známý ani československé veřejnosti ani četníkům samotným a jelikož dosavadní poměry jsou ve svobodné republice československé neudržitelné, táží se podepsaní pana ministra vnitra, zda hodlá ve věci této neodkladnou nápravu zjednati, zejména zda míní zrušiti dosavadní vojenskou organisaci četnictva, jemu povoliti účast na právu shromažďovacím a spolčovacím, aby sobě mohlo vybudovati odborové organisace a jimi účastniti se a uplatniti své zkušenosti i nároky. Dále, zda hodlá četnictvu povoliti užívání civilního obleku mimo službu a je-li potřebí, i ve službě a napříště je pokládati za civilně organisovanou bezpečnostní stráž, kteráž bude vychovávána a řízena výhradně úředníky s vysokoškolským vzděláním na místě četnických důstojníkův, kteří až dosud pohřešují náležitého vzdělání pro službu bezpečnostní.

V Praze 3. prosince 1918.

J. V. Hrouda,

Frant. Zeminová, Tučný Al., Pelikán, Landová-Štychová, J. Svozil, Buříval, dr. A. Uhlíř, dr. Veselý, dr. Ot. Krouský, St. K. Neumann, Špatný, Kopeček, Freiman, J. Netolický, Skorkovský, dr. Rambousek, dr. Veverka, Holejšovský, dr. Theodor Bartošek, Heidler, dr. Bouček.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP