§ 1. Nařízení bývalého
ministerstva kultu a vyučování ze dne 24.
srpna 1910 čís. 158 ř. z. se zrušuje.
§ 2. Asistenti vysokých škol s plnou kvalifikaci,
podle § 1. ministerského nařízení
ze dne 1. ledna 1897 č. 9. ř. z. ustanovení,
mají počáteční plat a všechna
práva státních úředníků
X. hodn. třídy, nejnižší platové
stupnice (s aktivním i drahotním přídavkem
a nárokem na vdovskou a sirotčí pensi). Po
druhém a čtvrtém roce služebním
zvyšuje se tento plat vždy o 400 K, po šestém
a osmém roce služebním vždy o 600 K.
§ 3. Asistenti bez plné kvalifikace, pokud jsou podle
§ 2. minist. nařízení ze dne 1. ledna
1897 č. 9. říšského zákona
ustanovení, mají nezměnitelný plat
státních úředníků XI.
hodn. třídy (s aktivním a drahotním
přídavkem).
§ 4. Asistentům, kteří přestupují
do jiné státní služby, započítá
se služební doba na vysoké škole plnou
hodnotou do postupu i do pense, při čemž posledně
dosažená výše platu vyplácí
se potud, pokud podle statutu státních úředníků
a podle služební doby nemají nároku
na hodnostní třídu s vyšším
platem.
§ 5. Asistentům s plnou kvalifikací, kteří
jsou v den nabytí platnosti tohoto nařízení
ve službě asistentské, započtou se služební
léta od řádného ustanovení
do ..................., odsloužená při ustanovení
výše služného podle § 2.
§ 6. Konstruktéři vysokých škol
mají nejmenší plat, práva, přídavky,
nárok na vdovskou a sirotčí pensi a zvýšení
platu, tytéž jako asistenti s plnou kvalifikací
podle § 2. Plat konstruktérů s praktickou kvalifikací
může býti k návrhu profesorského
sboru případ od případu ustanoven
hodnotou vyšší.
§ 7. Při přestupu konstruktérů
vysokých škol s platem podle § 2. platí
obdobně ustanovení § 4.
§ 8. Pro všechny konstruktéry platí obdobně
ustanovení § 5.
Návrh budiž přikázán výboru
státnězřízeneckému.
V Praze dne 11. prosince 1918.