Čl. I. § 303. tr. z. doplňuje se takto:
Přečinu tohoto se však nedopouští,
kdo přítomen jsa bohosluž. obřadu, ať
v kostele nebo mimo něj,
a) knězi, zneužívajícímu tohoto
obřadu k politickým výpadům stranickým
neb osobním urážkám, připomene
jeho pravé poslání a nepřípustnost
jeho počínání, nebo
b) po skončeném bohosluž. obřadu vyloží
přítomným důvody, pro které
za to pokládá, že výklady knězovy
byly nesprávné.
Čl. II. Zákon tento nabývá platnosti
dnem vyhlášky.
Čl. III. Provedením pověřuje se člen
vlády pro správu spravedlnosti.
Návrh tento přikázán buď komisi
ústavní.
Drahně let slyšeti je stížnosti, že
kněží u nás hlavně katoličtí
zneužívají kazatelen k účelům
politickým. Místo lásky k blížnímu
káží nenávist, ušlechtilé
ideje pokroku a socialismu znetvořují, leckdy z
nevědomosti, leckdy však úmyslně; štvou
zejména proti třídám, odkázaným
na mzdu a domáhajícím se zlepšení
svých výdělkových poměrů.
V některých částech naší
republiky, kam vinou rakouských vlád vzdělání
neproniklo ještě měrou dostatečnou,
důvěřivý lid za to pokládá,
že kněz je v pravdě sluhou božím
a jen jemu slouží, přikládá slepě
víru jeho výkladům, ssaje do sebe zlobu proti
spoluobčanům, knězi nepohodlným, a
odchází z místa, kde hlásati se má
láska a odpuštění, naplněn nepřátelstvím.
Tomuto zavržitelnému počínání
jinde pokoušeli se čeliti tresty na svobodě
nebo, na př. nyní v Solnohradech, odnětím
duchovní správy. Takovéto prostředky
odmítáme, protože příčí
se našim pojmům o svobodě, leč rovnost
občanů dlužno zachovati. Ne všichni věřící
jsou nepokrokoví, ne všichni věřící
upírají pracujícímu lidu právo
na lepší sociální postavení,
jako to činí kněží dotčeného
druhu. Je mnoho zbožných lidí, kteří
svého boha chtějí v kostele uctívati
a které pobuřuje a jejichž náboženské
cítění uráží sobecké
a se zásadami Kristovými neslučitelné
chování kněze, na kazatelně politisujícího.
Těm musí býti poskytnuta možnost obrany.
Kněz je občanem jako každý jiný,
a může pořádati schůze, choditi
do schůzí odpůrců, ale v kostele smí
býti jen knězem.
Zjednati nápravu je účelem našeho návrhu.
Snad někdo namítne, že připustíce
politické diskuse v kostele, znehodnotíme význam
jeho. Nikoliv! To činí kněží,
kteří mění kostel v politický
tábor lidu. My vyvozujeme jen z této změny,
kněžími přivoděné, logické
důsledky.
V Praze 10. prosince 1918.