Zasedání Národního shromáždění československého roku 1918.

Tisk 177.

Návrh

členů Národního shromáždění Dra Theodora Bartoška, Austa a soudruhů

na změnu některých ustanovení interkonfesijního zákona ze dne 25. května 1868 č. 49 ř. z.

Interkonfesijní zákon ze dne 25. května 1868 c. 49 ř. z. budiž změněn a doplněn podle těchto zásad:

I. Za změnu náboženského vyznání podle druhého odstavce čl. 2 cit. zákona budiž zřejmě uznáno též to, vystoupí-li někdo prostě z církve, státem uznané, a prohlásí-li se bezkonfesním.

II. Změní-li své náboženské vyznání jeden neb oba rodiče, nebo prohlásí-li se jeden neb oba rodiče za bezkonfesní, následujtež je v této změně podle zásad cit. interkonfesního zákona též děti jejich, dokud nedosáhly tyto děti onoho věku, kdy o své konfesní příslušnosti oprávněny jsou podle cit. zákona samostatně rozhodnouti, t. j. věku 14ti let.

III. Vychovatel, který podle předposledního odstavce čl. l cit. zákona má konfesi dítěte určiti v případech, na něž nevztahují se předchozí ustanovení čl. 1. cit. zákona, budiž výslovně uznán oprávněným prohlásiti, že ponechává dítě bez vyznání náboženského,

IV. Čl. 5 cit. interkonfesijního zákona budiž doplněn ustanovením, že vystoupí-li občan z církve státem uznané, z náboženské společnosti, neb prohlásí-li se bezkonfesním, má od vystoupení on i jeho děti, které v této změně náboženského vyznání jej následují, býti právně posuzován tak, jako kdyby k opuštěné církvi, neb náboženské společnosti nebyl vůbec nikdy příslušel, a že stávají se jeho vystoupením veškeré náboženské a církevní úkony, které byly pro něho vykonány, (křest, svěcení, řeholní sliby) po právu úplně bezúčinné.

V. Ustanovení čl. 9 cit. zákona budiž doplněno ustanovením: Obce, okresy, země, jakož i spolky, korporace a sdružení, nemající rázu výlučně konfesijního, nesmějí vykonávati žádného majetkového věnování k jakýmkoli účelům konfesijním nebo náboženským a veškerá, dosud učiněná usnesení a převzaté závazky této povahy, dokud a pokud dne 28. října 1918 nebyla skutečně provedena, jsou po právu bezúčinná.

VI. Čl. 12 cit. interkonfesijního zákona budiž doplněn ustanovením, že žádná církev, neb náboženská společnost nesmí odpírati na svém hřbitově slušný pohřeb tělesných pozůstatků některé osoby z té příčiny, že byla mrtvola, o níž jde, spálena v krematoriu.

VII. Veškerá úřední podání, jakož i od volání a rekursy, činěné na podkladě nebo pro provedení tohoto zákona, jsou zásadně prostá poplatku kolkovního a poštovního.

VIII. Zákon tento nabývá účinnosti dnem svého vyhlášení.

IX. Provedení zákona tohoto uloženo budiž ministrům vnitra a spravedlnosti.

X. Po stránce formální se navrhuje, aby tento návrh byl dán ku projednání kulturnímu výboru Národního shromáždění.

V Praze, dne 3. prosince 1918.

Dr. Theodor Bartošek, Aust,

Dr. Veselý. E. Špatný. Krejčí. Skorkovský, Ot. Vochoč, Landová-Štychová, Laube Rud., J. Hrizbyl, Freiman, Buříval, Netolický, Hrouda, Dr. Klouda, Dr. Uhlíř, Dr. Rambousek, Tučný Al., Dr. Ot. Krouský, Pik. Holejšovský, Dr. Heidler, Pelikán, Sladký.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP