Zasedání Národního shromáždění československého roku 1918.

Tisk 171.

Návrh

člena Národního shromáždění Bohumila Fischera a soudruhů

na vydání zákona,

jímž se zřizuje Živnostenská rada československá.

Národní shromáždění račiž se usnésti na tomto zákoně:

Zákon

ze dne.... prosince 1918.

Živnostenská rada československá.

Podle usnesení Národního shromáždění se nařizuje toto:

§ 1.

Působnost Živnostenské rady československé vztahuje se na Čechy, Moravu, Slezko a Slovensko ve všech věcech, týkajících se stavu živnostenského a obchodnického.

Živnostenská rada skládá se....... členů, které na dobu šesti let vysílají

a) uvedené korporace po jednom zástupci (seznam přiložen),

b) obchodní a živnostenské komory po 2 zástupcích, kteří přináleží stavu živnostenskému a obchodnímu,

c) 12 zástupců jmenuje ministr obchodu.

Členové musí býti příslušníky československé republiky a býti činnými živnostníky neb obchodníky, t. j. musí jako majitelé živností nebo pachtýři opravdu provozovati živnost neb obchod.

Členství v Živnostenské radě československé ztrácí se nejen tím, že se vzdá živnostenského práva, nýbrž i že opravdu neprovozuje živnosti ani obchodu.

Za členy, kteří vystoupí, vyšle příslušná korporace na zbytek úředního období jiného zástupce.

§ 2.

Živnostenská rada československá jest povolána, aby působila:

l. jako poradní sbor vlády ve všech věcech, které dotýkají se živností, řemesel a obchodu,

2. jako poradní sbor ve všech věcech zvelebovací akce živnostenského, průmyslového, odborného a pokračovacího školství,

3. jako podpůrný orgán stavovské organisace.

Jako poradní sbor vlády,

a) musí býti vládou slyšena ve všech zákonodárných, správních a organisačních otázkách, dotýkajících se živností, řemesel a obchodu,

b) může i z vlastního podnětu vládě činiti návrhy v těchto věcech.

Jako podpůrný orgán stavovské organisace:

c) působí k účelné organisaci živnostnictva a obchodnictva;

d) podporuje stavovskou organisaci k dosažení zákonných účelů.

§ 3.

Členy živnostenské rady československé svolá, aby byla ustavena, ministr obchodu. Plné shromáždění zvolí ze sebe na celé úřední období předsedu, dva místopředsedy, z nichž jeden musí přináležeti obchodnickému stavu a druhý živnostenskému a dva zapisovatele.

Zvolen jest, kdo obdržel nadpoloviční nebo v užší volbě prostou většinu hlasů, nebo kdo byl při rovnosti hlasů vylosován.

Plné shromáždění rozestoupí se na sekci obchodní a sekci živnostenskou. Pro jednotlivé skupiny svých odborů může vytvořit Živnostenská rada československá odborné pododbory, které volí vlastní předsednictvo.

Podrobnější ustanovení obsahuje jednací řád Živnostenské rady československé, který usnáší plné shromáždění a schvaluje ministr obchodu.

§ 4.

Schůze plného shromáždění svolává předseda Živnostenské rady československé podle potřeby, nejméně vsak jednou do roka, jakož i tenkráte, přeje-li si konání schůze čtvrtina zástupců.

Totéž platí obdobně o sekcích a pododborech.

Úřad členů Živnostenské rady československé je čestný, ale účastníkům schůzí, nebydlícím v obvodu Velké Prahy, platí se náhrady cestovních výloh a 30 K denních diet ze státních peněz.

§ 5.

K působení plného shromáždění náleží raditi se o všech věcech, spadajících do působení Živnostenské rady československé. (§ 2.)

Sekce a pododbory konají předporady a připravují návrhy a osnovy pro plné shromáždění. Věci k předchozímu projednávání přiděluje jim předseda Živnostenské rady československé.

Živnostenská rada československá má právo vyslýchati jednotlivé znalce neb i uspořádati ankety znalců v otázkách, spadajících do její působnosti, jakož i svolávati organisační schůze živnostníků a obchodníků.

§ 6.

Platné hlasování v plném shromáždění, sekcích a pododborech předpokládá, aby všichni členové řádně byli pozváni a aby jim osm dnů předem oznámen byl jednací pořad a dodány příslušné předlohy a návrhy vládní, aby přítomna byla aspoň pětina všech členů.

Usnáší se prostou většinou hlasů. Při rovnosti hlasů jest návrh zamítnut.

Iniciativní návrhy musí členstvo oznámiti aspoň osm dnů před schůzí, aby mohly býti dány na pořad jednání.

Návrhy, které nejsou na pořadu jednání, lze projednati jen, přejí-li si toho dvě třetiny pozvaných členů.

§ 7.

Ministr obchodu vysílá do schůzí plného shromáždění, sekcí i pododborů zástupce bez hlasovacího práva, kteří mohou kdykoli promluviti. Totéž právo přísluší i zástupcům jiných zúčastněných ministerstev.

§ 8.

Schůze Živnostenské rady československé nejsou veřejné.

§ 9.

Aby vyřizována byla usnesení Živnostenské rady československé a aby stále byly udržovány písemné i osobní styky se živnostenskými i obchodnickými organisacemi, zřídí ministr obchodu kancelář Živnostenské rady československé tím způsobem, že dá k disposici potřebný počet konceptních i kancelářských sil a že hradí všechny věcné útraty do výše, preliminované státním rozpočtem.

Kancelář řídí předseda Živnostenské rady československé, jenž také vedle sekretáře podepisuje veškery spisy Živnostenské rady československé.

§ 10.

Ministr obchodu je oprávněn rozpustiti Živnostenské rady československé, nekoná-li svých povinností nebo přestupuje-li po marné výstraze obor své působnosti (§ 2.) a do tří měsíců vypíše nové volby.

Po stránce formální navrhuji, aby tento návrh odkázán byl odborům: živnostenskému a právnímu, s příkazem podati do 14ti dnů zprávu.

V PRAZE 10. prosince 1918.

Bohumil Fischer,.

Dr. Lukavský, Machar, Viková-Kunětická, Votruba, Dr. Schieszl, Dr. B. Němec, Heinrich, Dr. Vrat. Černý, Mattuš, Syllaba, Dr. Matoušek, Dr. Jarosl. Stránský, Rosenkranc, Dr. Vaněk, Dr. Fáček, F. Sís, Rebš, Dr. Mareš, Sokol, Dr. Engliš.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP