Národní shromáždění československé 1918 – 1920

kterými se zřizují:

1. česká vysoká škola zvěrolékařská,

2. stipendia pro české studující zvěrolékařství na cizích školách zvěrolékařských,

3. fond ke vzdělání učitelských sil pro vysoké školy.

Školský výbor usnesl se projednati tři návrhy člena Národního shromáždění profesora Srdínka, kterými se žádá zřízení české vysoké školy zvěrolékařské (tisk 11.), povolení stipendií pro české studující na cizích školách zvěrolékařských (tisk 10.) a zřízení fondu ke vzdělání učitelských sil pro vysoké školy (tisk 12.) v jediné debatě sub uno, zvolil referentem navrhovatele prof. Srdínka a ustanovil k projednání návrhů zvláštní schůzi na den 4. prosince 1918 o 9. hodině ranní, do které přizváni z kruhů zvěrolékařských a dostavili se tito experti: profesor Dr. Th. Kašpárek, zvěrolékaři Mráz - Marek,.starosta spolku českých zvěrolékařů z Loun, Dr. Pfaff, místostarosta, a Emanuel Hofhanzl z Chlumce n./C., člen výboru jmenovaného spolku, a za spolek zvěrolékařů na Moravě a ve Slezsku Dr. J. Taufer z Brna.

Historie požadavku zřízení české školy zvěrolékařské tvoří již celou literaturu a nebylo jediného většího sjezdu ať lékařského a zvěrolékařského, ať zemědělského, který by nebyl volal po splnění tohoto požadavku. I sbory zákonodárné se tímto tématem obíraly a tu zejména budiž uvedeno, že poslanecká sněmovna bývalého Rakouska se v r. 1894 vyslovila pro resoluční návrh M. U. Dr. Jana Dvořáka, kterým byla vláda vyzvána ke zřízení nových dvou škol zvěrolékařských, jedné pro země české a druhé pro země alpské. Sněm království Českého schválil dne 1. března 1897 ve druhém čtení návrh komise zemědělské, který zněl: "Slavný sněme račiž se usnésti: Zemskému výboru se ukládá, aby s největším urychlením vyjednával s vládou, by k odstranění citelného nedostatku zvěrolékařů, vzdělaných v nejdůležitějších praktických oborech, zřízena byla pro království České v Praze česká zvěrolékařská škola."

Nutnost zřízení školy netřeba široce odůvodňovati. Zvěrolékařství jest jediný obor, pro jehož studium nemáme v oblasti našeho státu dosud žádné vyšší ani nižší školy. To jest důvodem, proč se přichází s návrhem tímto přede všemi ostatními, které v ohledu doplnění vysokého školství českého budou projednávány. Stav chovu dobytka utrpěl válkou takové zkázy, že bude nutno započíti s opatřováním nového stavu od základny. Tu radou i pomocí po řadu let musí zemědělci k ruce státi prakticky vyškolení zvěrolékaři; rovněž organisace služby veterinární musí býti zlepšena.

Nová škola svými ústavy má sloužiti k bádání o normálních podmínkách chovu i o nemocích a nákazách všeho druhu.

Na ústavech a výzkumných stanicích má býti pěstována věda zvěrolékařství českým jazykem, což dosud bylo možno jen v míře obmezené.

Konečně zřízení domácí školy má také význam sociální, neboť tím se studium toto zlevni a učiní přístupným i méně majetným neb pomocí stipendií i nemajetným studentům.

Podmínky pro zřízení školy takové jsou splněny: posluchačů jest dostatek a také síly učitelské bude možno včas připraviti. Na škole vídeňské a lvovské studuje zvěrolékařství v tomto semestru na 300 českých studentů. Pro první a druhý ročník bude možno síly učitelské připraviti do podzimu 1919 a další síly pro třetí a čtvrtý ročník mají času na přípravu 2 a 3 roky.

Co se nákladu týče, poznamenává se, ze řádný roční rozpočet na vídeňskou školu o 4 ročnících činil okrouhle 250.000 K, což platí také o škole lvovské.

Pánům expertům, kteří se vyjádřili všichni pro potřebu zřízení této školy, dány byly hlavní dvě otázky: kde škola má býti umístěna a kdy má býti otevřena. Přítomni páni experti se vyslovili pro Prahu, avšak p. Dr. Taufer jménem zvěrolékařů moravských, slezských a slovenských přednesl projev pro umístění v Brně; pro svou osobu se vyslovil pro Prahu. Pro umístění v Brně se vyslovili dále členové výboru: Dr. Budinský, posl. Konečný, řed. Babánek a poslanec Aust. Většina členů výboru vycházela z těchto důvodů, mluvících pro umístění školy v Brně, přednesených referentem: jest třeba projeviti při prvé této příležitosti ochotu vůči Moravě, kdyžtě všechny centrální úřady nutně jsou umístěny v Praze. Brno dále jest položeno ve středu celého státu a tím všemu studentstvu, pokud bude jediná škola toho druhu, snadněji přístupno. Periferie města v Brně, kde bude škola s klinikami umístěna, jest blíže centru než v Praze a budou proto míti studenstvo i profesoři z města blíže do ústavů školy. Na druhé straně opětně budou kliniky a ambulance školy snadněji přístupny zemědělským chovatelům dobytka z celého okolí Brna, což o Praze tvrditi nelze. Ředitel Babánek přednesl sdělení, ze agrární klub se jednohlasně rozhodl pro umístění školy v Brně. Hlasováno bylo o umístění školy dvakrát, nejprve o definitivním umístění a tu vyslovilo se pro Brno 13 členů výboru, jeden pro Prahu. Páni experti si přáli aspoň provisorní otevření školy v Praze. Výbor však odmítl provisorium 7 hlasy proti 6.

Dobu otevření školy stanovili páni experti na 1. října 1919 a to otevření ihned prvních dvou ročníků. Referent vzal toto přání za podklad svého návrhu, který jednomyslně schválen. Zásada zřízení vysoké školy zvěrolékařské také schválena všemi 16 přítomnými členy výboru.

Co se stipendií pro české studující zvěrolékařství na cizích vysokých školách týče, vysloven s návrhem souhlas všemi pány experty. Žádáno pouze, aby výše stipendia byla nejméně 1000 K ročně. Obnosy určené k tomu cíli pro léta 1919-21 jsou jenom přechodním zatížením rozpočtu a po r. 1921 položka tato z rozpočtu z největší části zmizí. Návrh přiložené osnovy přijat jednomyslně.

V bývalém Rakousku byly zřízeny centrální kredity pro vzdělání akademického dorostu, pro informační cesty profesorů, pro vydávání učebných pomůcek, učebnic a pod. Bohužel, z těchto kreditů měli lví podíl Němci a Poláci, Čechům jen tu a tam poskytnut byl drobt z povolených obnosů. Češi museli většinou z vlastních prostředků se chystati k dráze akademické nebo jsouce asistenty za žebráckou odměnu 1200 K konati povinnosti asistentské a vedle toho vědecky pracovati. A přece jsme měli v létech 1900 a později dostatek sil, abychom mohli obsaditi druhou universitu, která po prohlášení Gautschově z r. 1905 se zdála blízkou. Leč léta míjela a druhá universita se skutkem nestala. Dorost připravovaný pro druhou universitu nastoupil po starých profesorech na universitu pražskou, z části sedí jako šediví mimořádní profesoři s platem i bez platu v Praze.

Nastává úkol připraviti síly pro nové vysoké školy: pro 3 světské fakulty druhé university, pro školu zvěrolékařskou, zemědělskou a lesnickou a doplniti první universitu, obě techniky a školu báňskou. Dorostu vědeckého pro všecky tyto školy není; to, co je zde, nestačí.

První naléhavou potřebou jest vytvořiti tento dorost a k tomu je nutně třeba podpory hmotné, neb vědecká práce musí býti veřejností co celkem stejně hodnocena aspoň tak, jako každá jiná duševní neb tělesná práce.

Navrhuje se proto zřízení fondu 500.000 K na stipendia nejméně po 2000 K pro kalendářní rok 1919 a 1920. Stipendia uděluje ministerstvo k návrhu profesorských sborů na dobu nejméně 2 roků ročním obnosem nejméně 2000 K.

Opětně se poznamenává, ze položka tato jest pouze dočasným zatížením státního rozpočtu, neboť po uplynutí periody 2 roků se uvidí, v jaké výši dále tento fond se má stabilisovati v řádném rozpočtu.

Návrh referentův schválen jednohlasně.

Referent prof. Srdínko předložil dále tyto resoluční návrhy:

Veškeré referáty v ministerstvu školství a národní osvěty buďtež svěřeny sílám odborně kvalifikovaným.

Ministerstvu školství a národní osvěty se ukládá, aby soukr. docentům, pokud jsou v jiné státní neb veřejné službě, byla umožněna vědecká činnost a příprava pro akademickou dráhu učitelskou podle možnosti udělením celé dovolené s požitky dotyčného služebního místa.

Dotace a paušály vědeckých ústavů českých vysokých škol, snížené po dobu války na dvě třetiny, buďtež od 1. ledna 1919 vypláceny v plné výši.

První resoluční návrh jest odůvodněn takto: Výbor používá první příležitosti, kdy má býti uloženo ministerstvu školství a národní osvěty provésti zákony, vyžadující sil odborných, aby požadoval jmenování odborných sil na místa referentská.

Druhý resoluční návrh má toto odůvodnění: Výchova akademických učitelů může býti podporována vedle udílení stipendií také poskytováním dovolené z úřadu silám již habilitovaným.

Třetí resoluční návrh vyplývá z nutně větší hmotné potřeby ústavů, do kterých nastoupí stipendisté k vědecké práci.

Všecky tři resoluční návrhy schváleny výborem jednomyslně.

Školský výbor tudíž navrhuje: Slavné Národní shromáždění račiž třem připojeným osnovám zákonů uděliti ústavním způsobem souhlas a račiž také schváliti tři ve zprávě uvedené resoluční návrhy.

V Praze 5. prosince 1918.

V Brně se zřizuje česká státní "Vysoká škola zvěrolékařská" s vyučovací řečí českou.

První a druhý ročník bude otevřen počátkem října 1919, třetí počátkem října 1920 a čtvrtý počátkem října 1921.

Provedením zákona pověřuje se vláda.

Pro dobu přechodnou, než bude zřízena úplná česká státní vysoká škola zvěrolékařská, zřizují se pro české posluchače zvěrolékařství na vysokých školách zvěrolékařských cizích států státní stipendia.

Pro studijní rok 1918-19 povoluje se k tomu účelu 210.000 K, pro studijní rok 1919-20 140.000 K a pro studijní rok 1920-21 70.000 K na stipendia nejméně po 1.000 K.

Provedením tohoto zákona pověřuje se státní úřad pro školství a národní osvětu.

ze dne ....... o zřízení fondu ke vzdělání učitelských sil pro vysoké školy.

Na podporu a přípravu naléhavě potřebných sil učitelských a vědeckých pro české vysoké školy povoluje se pro dvouleté období 1919-1920 obnos 500.000 K.

Z obnosu tohoto se udělují stipendia kandidátům povolání akademického penízem nejméně 2000 K ročně na dobu 2 roků k návrhům sborů profesorských.

Provedení tohoto zákona se ukládá státnímu úřadu pro školství a národní osvětu.