Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Snad nejvíce ze všech stavů postižen byl válkou v našich zemích československých stav řemeslnicko-živnostenský.

Řemeslníci musili opustit svoje dílny v důsledku dlouhého trvání války, rodiny jich z nedostatku odprodávaly přípravy, mnohdy i stroje k výrobě potřebné, a nyní, když z vojny domu se vracejí, jsou živnosti jejich úplně zničeny, takže je musí budovat úplně znova. Za nynějších poměrů není však možno obstarati si různé přípravy a suroviny k výrobě potřebné, jednak že jest jich veliký nedostatek, jednak že doposud platí různá nařízení z roku 1915, 1916, 1917, ve kterých jest zakázáno volně vyráběti i prodávati hotové výrobky a suroviny.

Šetřením se zjistilo, že v různých skladištích ve státě československém jsou veliké zásoby materiálu pro všechna odvětví řemeslný, které, kdyby alespoň v části byly uvolněny, zachránily by sta, ba tisíce existencí. Zboží toto stálým zadržováním podléhá zkáze, ze skladišť ve velikém množství se ztrácí a tím náš stát přichází o veliké miliony národního majetku.

I zboží papírové a polopapírové jest ve velmi značném množství v těchto skladištích, rozpadává se dlouhým ležení a vlhkem a nebude-li s ním brzy disponováno, buď pro potřebu lidu, neb pro vývoz za hranice, nebude vůbec k potřebě. Zboží a to: šatstvo, prádlo, obuv pro válečné uprchlíky za veliké miliony nakoupené a nahromaděné v různých skladištích podlehne též brzy zkáze, nebude-li ho brzy použito.

Ježto matky nemají do čeho zabaliti nemluvňata a široké vrstvy lidové chodí nyní bez prádla, je zapotřebí, aby toto zboží, jehož právě v zimních měsících jest velmi zapotřebí, bylo co nejdříve uvolněno.

I o zásoby různých zabavených kovů není nouze; máme zprávy, že ve Vítkovicích a jiných železárnách jest ohromné množství železa, surové litiny, též hotových výrobků jako kolejnic, travers, plochého a údobného železa a ocele. V Olomouci na Moravě jest na příklad asi 40 vagónů podkov. Na Plzeňsku jest taková zásoba cvočků, že není možno věc tuto v kraji tomto dále vyráběti, a tím vznikla citelná nezaměstnanost.

Pro odbor dřevařský jsou též v různých místech nahromaděny značné zásoby, které jest nutno co nejdříve uvolniti, neb se činí již nyní v této přechodné době živnosti této veliké objednávky.

Uhlí, petrolej, oleje, různé tuky jsou též v zásobách, z nichž alespoň část může se uvolniti pro stav řemeslnicko-živnostenský.

Živnostenský výbor žádá, aby co nejdříve bylo uvolněno nejméně 50% tohoto různého zboží, které jest již hotové na skladě, a rozdělení jeho dle klíče na jednotlivé kraje se zřetelem k poměrům výrobním, spotřebním a dělnickým a to přímo družstvům a společenstvům výrobním, nákupním a prodejním, prostřednictvím jich ústředních korporací, jakož i stanovení maximálních cen tohoto zboží.

Vedle těchto hotových tovarů jest nutno co nejdříve dáti zpracovati i materiál surový, nahromaděný v různých sběrnách a továrnách.

Zvláště v oboru textilním, kde hrozí veliká nezaměstnanost dělnictva, jest se zřetelem k nedostatku látek třeba dáti zpracovati i suroviny, z nichž zejména pro látky bavlněné, polovlněné a vlněné jest v samotném Brně značné množství jak hotové příze tak i různých odpadků, jichž možno upotřebiti ke zpracování dobrých látek pro civilní potřebu.

Z těchto důvodů, jelikož věci tyto jsou skutečně zde a není vážné překážky pro jich uvolnění, navrhuje živnostenský výbor: Vláda se vyzývá, aby nařízením provedla:

1. Uvolnění alespoň 50% zboží bavlněného, polovlněného a lněného, jakož i kůží, nalézajících se nyní v různých skladištích vojenských, pro volný prodej a výrobu.

2. Uvolnění potřebných zásob kovů a polotovarů ze železa, jakož i lihu, mazadel, uhlí, petroleje, benzinu, cukru a jiných životních výrobních potřeb.

3. Uvolnění surovin: vlny, bavlny a odpadků pro výrobu zboží textilního.

4. Stanovení maximálních cen zboží tohoto.

5. Rozdělení tohoto uvolněného zboží dle kontingentu stanoveného na jednotlivé kraje dle poměrů výrobních, spotřebních, jakož i dělnických svěřeno budiž komisi, do které mají právo vyslati po zástupci tyto korporace:

1. Zemský svaz živnostenských záložen a družstev v Praze.

2. Svaz nákupních družstev živnostenských v Praze.

3. Zemská jednota živnostenských společenstev v Praze.

4. Zemská jednota obchodních gremií.

5. Ústav pro zvelebování živností v Praze.

6. Ústřední jednota českých hospodářských společenstev v Praze.

7. Velkonákupní společnost konsumních a výrobních družstev v Praze.

8. Zemská jednota živnostenských společenstev v Brně.

9. Zemský úřad pro zvelebování živností v Brně.

10. Ústřední svaz družstev živnostenských pro Moravu a Slezsko v Brně.

11. Živnostenská velkonákupní ústředna v Olomouci.

12. Zemský svaz obchodních gremií v Brně.

13. Jednota živnostenských společenstev ve Slezsku.

14. Zástupcové Slováků.

Vedle jmenovaných tuto korporací mají právo vyslati po zástupci odborové jednoty živnostenské, které mají zájem na předmětech shora uvedených a které o přizvání zástupce požádají.

Slovensku vyhrazuje se vyslati dle tamních poměrů své zástupce.

V Praze dne 5. prosince 1918.