Statistika jest předpokladem legislativy i správy;
organisace statistiky náleží proto k prvním
úkolům státním. Už příprava
konstituanty bude předpokládati statistický
materiál a proto musí už Národní
shromáždění organisaci statistiky rozřešiti.
Volební okresy předpokládají sčítání
lidu.
V území Československého státu
máme tři kanceláře statistické
(nebo úřady statistické) zemské a
několik obecních. Zemské jsou v Praze, v
Brně a v Opavě. Moravský úřad
v Brně vlastně nefunguje, úřad v Opavě
jest úplně německý. Z komunálních
jest nejdůležitější v Praze a v
Brně.
V bývalém Rakousku obstarávala ústřední
statistickou službu Ústřední statistická
komise, přidělená ministerstvu vyučování
ve Vídni, avšak resortní správa sbírala
a publikovala podle administrativních hledisek též
svou vlastní statistiku, tak všechna ministerstva,
zvláště obchodu, železnic atd.
Definitivní organisace statistických úřadů
v Československém státě závisí
na organisaci veřejné správy vůbec
a byla by tedy jiná při zachování
zemí jako správních celků, jiná
při rozkladu zemské správy na krajská
zřízení. Avšak tyto nyní ještě
nerozřešené otázky dotýkají
se organisace statistické služby pro územní
svazky, státu podřízené, nikoli organisace
ústřední statistické služby.
Tu možno a nutno řešiti hned.
Jest třeba Ústředního statistického
úřadu, jenž by koncentroval veškerou statistickou
službu ve státě, pokud by ze zvláštních
důvodů zřejmě nebyla vyhrazena od
případu k případu resortní
správě. Z formální povahy statistické
služby nevyplývá snad její souvislost
s některým resortem; avšak ani obsahové
souvislosti zde není při všeobecnosti materie,
jež se podrobuje statistickému pozorování.
Přidělení Ústřední statistické
komise ve Vídni ministerstvu vyučování
pohřešovalo tedy všeho vnitřního
odůvodnění. Nezbývá, než
postaviti službu statistickou vedle resortní správy
a podříditi ji přímo ministerskému
předsedovi. V tom jest mezi vynikajícími
statistiky souhlas.
Stavějí-li se v moderní době při
ústřední správě exekutivě
po bok poradní sbory, rady (pracovní rada, železniční
rada, zdravotní rada), jest tento princip ve statistické
správě už dávno samozřejmý.
Zemský statistický úřad v Praze skládal
se ze Zemské statistické komise jako poradního
sboru a z kanceláře jako výkonného
orgánu. Tak tomu bylo i u Ústřední
statistické komise ve Vídni. Proto musí i
naše Ústřední správa statistická
míti statistickou radu a výkonný úřad.
Statistická rada dává směr a podklad
práci úřadu, stanoví zejména,
co a jak má býti statistickému šetření
podrobeno. Jest důležité, aby v této
radě byly zastoupeny všechny resorty ústřední
státní správy, ale i ostatní organisace
zájmové (zemědělství, obchod,
průmysl), věda atd. Složení statistické
rady záviseti bude na budoucí konstrukci veřejné
správy vůbec - proto nutno složeni její
ponechati způsobu nařizovacímu, aby bylo
možno ji přizpůsobovati měnícím
se poměrům. Složení této rady
jest zvláště proto důležité,
poněvadž rozhodnutí její o tom, že
se mají určité okolnosti vyšetřiti,
involvuje, jak se dále navrhuje, povinnost občanskou
podávati zprávy. Důležitost statistické
rady vedla k tomu, že jest k nařízení
kompetentní celá ministerská rada (ministerský
předseda v dohodě se všemi resortními
ministry).
Úřad ústřední státní
statistiky bude nesporně úřadem velikým
a poroste úměrně se socialisací správy
a koncentrací statické služby. Připomeňme
v té věci periodické ohromné operáty
sčítání lidu, závodů,
stálou statistiku o pohybu obyvatelstva, soudnictví
civilního a trestního, úvěrnictví,
pojišťování, zahraničního
obchodu, finanční atd. Úřad bude předpokládati
u vedoucích úředníků vysokou
kvalifikaci vědeckou. To se musí zračiti
i v representaci úřadu. Úředník
stojící v čele úřadu musí
státi zároveň v čele statické
rady, aby náležel k nejvyšším státním
úředníkům. Navrhuje se proto, aby
byl pojítkem mezi oběma. Tato funkce žádá,
aby náležel k nejvyšším státním
úředníkům. Navrhuje se proto, aby
byl státním tajemníkem. Nepřipouštěl-li
by toho zatím přijatý zákon o státních
tajemnících, mohl by býti odborným
přednostou s charakterem předsedy statické
státní rady a státního statistického
úřadu. Ostatní podrobnější
vybudování úřadu záviseti bude
v ministerstvech a proto jest nutno vyhraditi ho způsobu
nařizovacímu.
O organizaci lokální statistické služby
nelze, jak řečeno, nyní nic pevného
stanoviti. Každým způsoben budou však
míti i místní samosprávné svazky
své úřady statistické nebo aspoň
referáty. Orgány tyto budou však míti
vlastní místní úkoly, mohou však
konati platné služby jako sběrny statistického
úřadu státního. Pro tento úkol
musí býti zvláště zákonnou
normou podřízeny statistickému úřadu
státnímu.
Veškerá statistická služba, úplnost
a pravdivost statistiky trpěla doposud dvojím. Jednak
tím, že se statistická služba všeobecně
příliš podceňovala a nebylo všeobecné
zákonné povinnosti občanského podávati
pravdivá statistická data, jednak ale tím,
že obava před daněmi byla překážkou
statistické pravdivosti. Následek jest, že
nákladné a ohromné práce statistické
vedou k výsledku, jež sloužiti mohou jen k povrchní
orientaci anebo, jsouce vnitřně bezcenné,
jsou nebezpečným podkladem správy i legislativy.
Uznává-li se veliké náklady finanční
k tomuto účelu, jest naprosto nutno založiti
vnitřní hodnotu statistiky. Vzhledem k dvojici momentu,
jež stojí této vnitřní hodnotě
v cestě, jest třeba dvojího opatření,
Jest třeba založiti občanskou statistickou
povinnost, jest však třeba zaručiti, že
nemůže býti statistických dat použito
k žádnému jinému účelu,
zejména též ne k účelu bernímu.
V návrhu staví se proto povinnost statistická
jednotlivých obyvatelů státu a nucených
i dobrovolných svazků ve státě pod
sankci politické pokuty. S tím souvisí právo
statistického úřadu opatřiti si data
nedbalého občana nebo svazku na jeho vrub. Zneužití
vyšetřených okolností k jiným
než statistickým účelům trestati
se má u úředníků soudně,
tedy přísněji, nežli u občanů.
Všeobecná statistická povinnost by se však
snadno mohla třeba státi pro občanstvo metlou.
Jest proto třeba obmezení této povinnosti.
Takovéto obmezení nemůže obsahovati
zákon, nemá-li se státi každé
takové ustanovení brzo nepružným. V
návrhu jest proto obmezení pojato jinak. Statická
povinnost vztahuje se jen na taková šetření,
na nichž se usnesla statistická rada, čímž
jest dána dostatečná kautela proti každému
zneužití.
Prvním základem pro státní statistický
úřad by byla Zem. statistická kancelář,
kterou třeba vzíti do správy a dále
vybudovati. Zemskou statistickou komisi dosavadní třeba
zrušiti.
Provedením se prověřuje předseda ministerstva,
jemuž má býti úřad podřízen,
avšak v dorozumění se všemi resortními
ministry, poněvadž při všeobecnosti statistické
služby po stránce druhové jsou všichni
na ní interesováni, a dále vzhledem k veliké
důležitosti složení statistické
rady, jejíž složení se stanoviti má
nařízením. Z těchto důvodů
navrhují: Slavné Národní shromáždění
račiž se usnésti:
Službu státní statistiky obstávati bude
pro obvod celého československého státu:
a) státní rada statistická jakožto orgán
poradní a usnášející:
b) státní úřad statistický
jakožto orgán výkonný.
Statistická rada i statistický úřad
jsou bezprostředně podřízeny předsedovi
ministerstva. V čele státní rady statistické
a zároveň státního statistického
úřadu stojí státní tajemník
statistiky.
Složení, kompletace a způsob jednání
státní rady statistické upraví se
nařízením. Nařízením
stanoví se též složení a působnost
státního statistického úřadu.
Každý obyvatel státu, vyjímaje osoby
požívající exteritoriality jest povinnen
podávati správně a pravdivě všechny
údaje a zprávy, jichž bude požadovati
státní úřad statistický přímo
nebo nepřímo jinými orgány neb úřady
podle usnesení státní rady statistické
Porušení této povinnosti bude se trestati politickými
úřady první stolice pokutou do 1000 korun,
při opětování nebo za přitěžujících
okolností vězení do šesti měsíců
a pokutou bez omezení.
Státní statistický úřad může
mimo to provésti šetření na útraty
provinilého.
Ustanovení § 4. platí též pro všechny
nucené místní i zájmové svazky
ve státě, jakož i pro spolky, družstva
a výdělečné společnosti všeho
druhu. Za doplnění statistické povinnosti
odpovědni jsou osobně ti, kdož po zákonu
jsou oprávněni zastupovati příslušný
svazek, spolek atd. na venek.
Úředníci a zřízenci jsou povinni
zachovávati o všech věcech, při statistickém
šetření úředně zjištěných,
přísnou mlčenlivost vůči každému
i jiným nežli statistickým úřadům.
Porušení této povinnosti se trestá bez
újmy případné soukromé náhrady
škody řádnými trestními soudy
vězením do dvou let a pokutou 10 000 korun po prvé
jako přestupek, při opětování
nebo za přitěžujících okolností
jako přečin.
»Zemská statistická kancelář
království Českého« béře
se se vším personálem a zařízením
do služeb státních a pověřuje
se úkoly státního úřadu statistického.
»Zemská statistická komise království
Českého« se zrušuje.
Zákon tento nabývá platnosti dnem vyhlášky.
Provedení jeho se ukládá předsedovi
ministerstva v dohodě se všemi resortními ministry.
Formální projednání tohoto návrhu
provésti by mohla komise ústavní vzhledem
k podřízení státního statistického
úřadu předsedovi ministerstva, avšak
též každá odborná komise vzhledem
ke všestrannému obsahu statistiky. Vzhledem k přetížení
ústavní komise a nejširší obsahové
kompetence sociálně-politické komise navrhují:
Návrh tento budiž přikázán ku
projednání výboru sociálně-politickému.
V Praze dne 1. prosince 1918.