Reforma pokračovacího školství živnostenského
jest dávným přáním všech,
kdož oceňují význam tohoto nejmladšího
článku novodobého školství. Jako
nepřetržitý, souvislý řetěz
jednání o školství pokračovacím
vine se po celé téměř desetiletí
snaha o jeho stabilisování, by postaveny byly základy
jeho pevného vybudování po stránce
správní a finanční pro další
jeho klidný vývoj. Všecky tyto snahy nesetkaly
se dosud se žádoucím zdarem.
Živnostenské školství pokračovací
jest však základnou odborného, hospodářského
a občanského vzdělání veliké
části mladé naší generace a nastávající
ruch průmyslový a obchodní téměř
nutí, bychom v krátkém čase docílili
obratu a přivedli dosavadní snahy ke konečnému
šťastnému cíli.
Dosavadní stav pokračovacího školství
přivádí však stagnaci ve vývoji,
ovšem k neprospěchu výdělkové
způsobilosti pracující třídy
a ke škodě samostatných zaměstnavatelův
a celého průmyslu a obchodu. Dlouholetým
svým vývojem ukazuje, že jistě je života
schopno a při náležité úpravě
že bude nejlepší zbraní středních
stavů výrobních a zabezpečením
jejich rozvoje.
Otázka vyššího vzdělání
moderního řemeslníka a živnostníka
staví se dnes více než kdy jindy v popředí
snah osvětových a hospodářských.
Volání po jeho prohloubení zesilují
právě veliké úkoly hospodářského
vzestupu a pokroku sociálního československého
národa. Dokonalejší výchova mládeže
živnostenské jest důležitým úkolem
kulturním, potřebným a nezbytným právě
u nás, poněvadž víme, že toliko
vnitřní silou a svépomocí můžeme
vyniknouti v kulturním, sociálním a hospodářském
zápase světovém.
Žádáme tudíž co nejdůrazněji,
aby živnostenskému školství pokračovacímu
věnována byla co nejvydatnější
a nejrychlejší péče po stránce
jeho odborné, občanské a hospodářské
úpravy, poněvadž jsme přesvědčeni,
že, v průmyslovém a živnostenském
zápase jednotlivých měst, států
i národů jest rozhodná nejen technická
a kupecká způsobilost, nýbrž i všeobecné
občanské ctnosti a zdravý politický
a hospodářský smysl.
Národní shromáždění račiž
se usnésti:
Vládě se ukládá, aby v nejbližší
době předložila Národnímu
shromáždění osnovu zákona,
kterým se upravuje živnostenské pokračovací
školství. Po stránce formální
budiž návrh přikázán odboru školskému.
V Praze 3. prosince 1918.