Jest známo, že vídeňská vláda
nepovolila žádné české pojišťovně
provozováni t. zv. lidového pojišťování,
jež u nás bylo až do nynějška faktickou
výhradou ústavů vídeňských
a berlínských, jež koncese beze všeho
dostávaly. Nyní přikročila většina
českých pojišťoven ku přípravám,
aby zavedla tento odbor pojišťovací, ale najednou
tři nové pojišťovny podaly žádost
za koncesi pod lákavými jmény »Česká
lidová pojišťovna«, »Všeobecná
lidová pojišťovna« a »Domov«.
Za těmito názvy vsak skryty jsou vídeňské
pojišťovny Universale (odbočka Assicurazioni
Generali), Gisela a Rakouský Fénix, jež se
domnívají, že jejich jména v osvobozených
Čechách nebyla by právě reklamní.
Ač osoby o koncesi žádající jsou
Češi, ponechají si jmenované německé
pojišťovny převažující většinu
akciového kapitálu a nadiktuji si pak ovšem
dlouhodobé zajišťovací smlouvy ve svůj
vlastni prospěch. Tím tyto zdánlivě
české ústavy budou faktickými filiálkami
ústavů, jež je zakládají, jenom
pod zakrytou firmou.
O krytí všech potřeb pojišťovacích
je postaráno řadou domácích ústavů
více než dostatečně, a kdyby se umožnila
zbytečná konkurence novými koncesemi, ohrozilo
by to domácí národní hospodářství.
To platí tím spíše, že dnešní
neurovnané hospodářské situace nesmi
býti využíváno cizinou pod jakýmkoli
pláštíkem.
Také padá na váhu, že, dokud není
vyjasněna otázka, má-li snad býti
pojišťováni sestátněno, je třeba
zvýšené opatrnosti, by se příští
výkup akciových pojišťoven zbytečně
nestěžoval zřizováním nových
akciových, pseudo-českých ústavů.
Tážeme se zúčastněných
pánů ministrů, je-l i jim známo
pozadí nových koncesí lidových pojišťoven
a jak hodlají při chráněni zájmů
domácího národního hospodářství
postupovati.
V Praze 3. prosince 1918.