Prahu čeká v příštích
letech velký stavební ruch.
Třebas, že v nejbližší době
z různých důvodů stavební ruch
nebude se moci plně rozvinouti, jest přece nutno
učiniti hned opatření, aby se zamezila lichva
se stavebními pozemky.
Toho má se dosáhnouti návrhem níže
uvedeným. Vyvlastněné pozemky, z nichž
největší část, zejména
vzdálenější, teprve za řadu let
budou moci býti zastavovány, zůstanou ovšem
věnovány dosavadním účelům.
Část jejich má se však věnovati
na parcelová hospodářství invalidům,
zaměstnancům a živnostníkům,
při čemž bude nutno, aby stát poskytl
zvláštních výhod svým zaměstnancům,
kteří za války nejvíce trpěli.
§ 1. Vláda se vyzývá, aby vyvlastnila
pro zabezpečeni stavebního rozvoje hlav. města
Prahy v zájmu veřejném pozemky v Praze a
v okolí, zejména statky v zemských deskách
zapsané.
1. Alodní statek Dejvice (pol. okres Smíchov, Vila Hadovka) ve výměře 412.56 ha polí, 8.57 ha luk, 9.98 ha zahrad, 38.87 ha pastvin (částečně stromy osázených), 0.28 ha rybníků, 0.67 neplodné půdy, úhrnem 472.27 ha.
2. Alodní statek Troju ve výměře 309 39 ha.
3. Alodní statek Vysočany, ve výměře 663.47 ha.
4. Alodní statek Nusle s Vršovicemi a Podolím, ve výměře 368.63 ha.
5. Nadační statek Michle, Malešice, Štěrboholy, ve výměře 404 17 ha.
6. Nadační statek Chvalu se Svépravicemi a Šestajovicemi, ve výměře 113.75 ha.
7. Nadační statek Tuchoměřice, Středokluky, s Kněževsí, ve výměře 669.20.
8. Alodní statek Bráník (51.34 ha).
9. Alodní statek Horní Krč s Hodkovičkami a Herinky, ve výměře 291.95 ha.
10. Alodní statek Dol. Krč s dvorem Hladoměř u Braníka, ve výměře 265.65 ha.
11. Alodní statek Kunratice, Šeberov a Chodov, ve výměře 984 ha.
12. Alodní statek Motoly, ve výměře 373.30 ha.
13. Svěřenský statek Jinonice s Butovicemi a s přivtělenými statky Radlice a Smíchovský Dvůr, ve výměře 546.74 ha.
14. Alodní statek Břevnov Velký a Podoliby, ve výměře 458.39 ha.
15. Alodni statek Roztoky, ve výměře 335
ha.
§ 2. Pachtovní smlouvy o těchto pozemcích
může vláda postupně, jak jich bude třeba,
prohlásiti za neplatný a může vyvlastniti
živý i mrtvý inventář na těchto
statcích se nalézající.
§ 3. Vláda se zmocňuje, aby z vyvlastnění
vyloučila objekty, kterých není potřebí
k veřejným účelům a ponechala
je dosavadním majitelům.
§ 4. Pozemky tímto způsobem získané,
pokud jich k stavebním účelům (pro
rok 1919) nebude hned potřebí, buďtež
rozděleny na hospodářství parcelová
a rodinné zahrádky a buďtež dány
(na rok 1919) invalidům, zaměstnancům československého
státu, živnostníkům v nájem,
jejichž příjmy nejméně byly upraveny
vzhledem k celkovému stoupnutí veškerých
potřeb životních. Nájem nesmí
býti větší nežli činí
režijní výlohy státu u těchto
pozemků. Při tom se vláda zmocňuje,
aby zvláštních výhod poskytla zaměstnancům
československého státu.
§ 5. Vyvlastněného inventáře
mrtvého i živého použije se k obdělání
pozemků za cenu režijní.
Návrh po stránce formální buď
přikázán výboru ústavnímu.
V Praze 3. prosince 1918.