Zasedáni Národního shromáždění československého r. 1918.

Tisk 109.

Vládní návrh

na vydání zákona o podpoře nezaměstnaných.

Zákon

ze dne ...... prosince 1918 o podpoře nezaměstnaných.

Z usnesení Národního shromáždění vydávají se o udělování podpor nezaměstnaným tato nařízení:

I. Osoby mající nárok na podporu.

§ 1.

Příslušníci Československého státu, odkázaní svojí výživou na mzdu nebo služné, a podléhající zákonu o pojištěni dělníků v nemoci, ze dne 30. března 1888 čís. 33 r. z. nebo zákona o bratrských pokladnách ze dne 28. července 1889 čís. 127 r. z., mohou činiti nárok na podporu v nezaměstnání za podmínek v tomto zákoně uvedených.

Stejný nárok mohou činit osoby vojenské, propuštěné ze služby vojenské, neb osoby, které podléhaly zákonu ze dne 26. prosince 1912 čís. 236 ř. z. o válečných úkonech (demobilisovaní).

§ 2.

Ministr sociální péče se zmocňuje, by smluvil s jinými státy, že příslušníci jejich, zdržující se v území státu Československého, budou účastni podpor podle tohoto zákona, když zdejším státním příslušníkům, zdržujícím se v jejich území, budou přiznány obdobné výhody.

II. Výše podpory.

§ 3.

Podpora osob, naznačených v § 1. odst. 1., rovná se nemocenskému podle zákona ze dne 20. listopadu 1917 čís. 457 ř. z. Osoby demobilisované, jmenované v § 1. odst. 2., obdrží denně 4 K.

§ 4.

Vedle osobni podpory v nezaměstnání obdrží podporovaný, je-li živitelem rodiny, jako rodinnou podporu příplatek 1 K denně na každého clena rodiny, který je ku práci neschopen, není již z veřejných prostředků podporován a je výživou odkázán na výdělek podporovaného. Nárok na rodinný příplatek přísluší také pro družku podporovaného, pokud s ním sdílí společnou domácnost, jakož i pro děti v této společné domácnosti žijící a na vrub podporovaného ošetřované. Demobilisovaný, jehož rodina požívá vyživovacího příspěvku podle zákona ze dne 26. prosince 1912 čís. 237 r. z., má nárok na podporu dle tohoto zákona potud, pokud příspěvek vyživovací je menší, nežli podpora.

III. Uplatňování nároků na podporu.

§ 5.

Aby uplatněn byl nárok na podporu, musí se každý nezaměstnaný hlásit o práci buď u příslušného okresního ústavu pro zprostředkování práce neb u odborové zprostředkovatelny práce, určené demobilisačním výborem.

Neobdrží-li žadatel zaměstnáni, musí pro dosazení podpory předložiti osobni doklady, a to: Pracovní knížku, ohlašovací (vojenský) lístek o pobytu, průkaz obce o poctu členů rodiny, jakož i potvrzeni zaměstnavatele o propuštění z práce. V potvrzení tom budiž uvedena doba a způsob posledního zaměstnáni, jakož i výše posledního výdělku. Demobilisovaní předloží toto potvrzeni od zaměstnavatele, u něhož byli zaměstnáni, když byli povoláni ke službě vojenské nebo k válečným úkonům.

Zaměstnavatel jest povinen vydati nezaměstnanému takové potvrzení.

Od opatřeni tohoto dokladu lze upustiti, může-li nezaměstnaný jinak dokázati, ze nemohl zaměstnání obdržeti (na př. zrušení závodu, přesídlení rodiny, dřívějším zaměstnáním v cizině a pod.). Demobilisovaný musí při prvé přihlášce o podporu též prokázati, že se podrobil ochranné prohlídce vojenského lékaře.

§ 6.

Všichni zaměstnavatelé jsou povinni hlásiti místně příslušné, obvodové neb odborové zprostředkovatelně práce, potřebují-li pracovní síly.

§ 7.

Nemůže-li zprostředkovatelna práce nezaměstnanému opatřiti přiměřeného zaměstnáni, vydá mu o tom potvrzení.

Na základě tohoto potvrzení vyměří demobilisační výbor podporu, prozkoumav doklady a poukáže ji k výplatě berním úřadem. Podpora vyplácí se za uplynulý týden po zadu.

§ 8.

K zajištění nárokův i na další podporu jest nezaměstnaný povinen aspoň dvakráte týdně hlásiti se osobně u sprostředkovatelny práce o zaměstnáni. Není-li v místě pobytu podporovaného sprostředkovatelny práce, lze nahradit osobní hlášeni jiným vhodným způsobem, jejž urči výbor demobilisační. Je-li nezaměstnaný nemocen, dostačí zpráva (vysvědčeni) nemocničního lékaře. Zanedbá-li podporovaný bez odůvodněné omluvy povinné hlášeni, nebo zdráhá-li se bez důvodu přijmouti přikazovanou práci, jeho fysickým nebo duševním schopnostem přiměřenou a placenou podle mzdového tarifu, nebo podle sazeb v místě obvyklých, pozbývá nároku na další podporu.

Podporovaný musí přijmouti práci také když jest mu přikázána mimo místo jeho dosavadního pobytu. Je-li v tomto případě nucen mít oddělenou domácnost, poskytne se členům jeho rodiny polovina příplatků rodinných, uvedených v § 4.

Na potvrzení sprostředkovatelny práce bude nezaměstnaný, když bude potřeba, na místo přikázaného zaměstnání dopraven po železnici bezplatně.

§ 9.

Podporovaný jest povinen oznámiti každou změnu, která by měla vliv na vyměření, nebo na výplatu podpor (tedy nabyl-li zaměstnání nebo zmenší-li se počet členů rodiny, nebo nemá-li dále samostatné domácnosti), demobilisačnímu výboru. Obdrží-li zaměstnání, dlužno to hlásiti sprostředkovatelně práce a současně vrátiti poukázku na podporu.

IV. Výkonné orgány.

§ 10.

Místní výbory demobilisační (obvodové) zřízeny budou hned po vyhlášeni tohoto zákona ve všech místech, kde jsou sprostředkovatelny práce, zpravidla v místě okresního soudu. Sídla odborových soudů demobilisacních určí ministerstvo sociální péče po návrhu zájemníků.

Výbory skládají se ze 6 členův a předsedy. Úřady tyto jsou čestné. Členům z rad zaměstnaných může se poskytnouti za ušlý výdělek přiměřená náhrada ministerstvem sociální péče.

Členy výboru jmenuje politický úřad I. stolice, a to vždy polovici ze zaměstnavatelův a polovici ze zaměstnaných. Členové povolají většinou hlasů předsedu, kterým nesmi být ani zaměstnavatel, ani osoba, uvedená v § 1. Neučiní-li tak v ustavující schůzi, kterou svolá politický úřad I. stolice, jmenuje ho tento úřad.

§ 11.

Výbory demobilisační rozhodují o žádosti za podporu. Aby se mohl výbor platně usnášeti, je třeba přítomnosti alespoň čtyř členů. Usnášení děje se většinou hlasů, při rovnosti hlasů rozhoduje předseda.

Do vyměření podpory nebo do zamítavého rozhodnutí výboru není stížnosti. Vrchní dozor na činnost demobilisačních výborů vede ministerstvo sociální péče.

Závěrečná ustanovení.

§ 12.

Odepře-li zaměstnavatel vydati nezaměstnanému potvrzení, uvedená v § 5. neb opomine-li hlásit uprázdněná místa (§ 6.), dále, zanedbá-li podporovaný bez odůvodněné omluvy povinné hlášení (§ 8.) nebo neoznámí-li změny, směrodatné pro výměru podpory (§ 9.), dopouštějí se přestupku, který se trestá politickým úřadem I. stolice peněžitou pokutou až do 100 korun.

§ 13.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem prohlášení a pozbývá jí dnem 15. února 1919.

§ 14.

Ministři sociální péče, vnitra, financi, obchodu, dopravy, veřejných prací a zemědělství jsou zmocněni, aby tento zákon provedli.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP