Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Vojensky trestní zákon ze dne 15. ledna 1855 mění se takto:

1.) § 72. zní: Peněžité pokuty mohou býti uloženy jen tehdy a v té míře, kde a jak v tomto zákoně výslovně jsou uloženy nebo připuštěny (§ 93.).

2.) Věty druhá a třetí §u 114. lit. d) se zrušují.

3.) Nadpis páté hlavy prvého dílu zní: O vlivu přitěžujících a polehčujících okolností na výměru trestu a o započtení vazby.

4.) § 114. lit. k) zní: byl-li bez své viny po delší dobu ve vazbě; tato polehčující okolnost odpadá, započítá-li se vazba podle § 127.

5.) § 127. zní: Započítání vazby do trestu: Doba, kterou odsouzený strávil ve vazbě vyšetřovací, uschovací nebo předchozí (praeventivní) před vyhlášením rozsudku prvé stolice, započítá se do trestu na svobodě a trestu peněžitého, pokud odsouzený vazby nezavinil.

6.) Na místo částek uvedených v §§ 288., 362. lit. a), 459., 462., 464., 466., 469., 471., 472., 473., 474., 493., 495., 500., 505. a 508. stůjte tyto částky:

7.) § 465. lit. b), c) se zrušují.

8.) K § 466. připojují se další odstavce:

lit. e) když vojín svého druha nebo nadřízeného, nebo když nadřízený svého podřízeného okrade,

lit. f) dopustí-li se stráž nebo provázející mužstvo krádeže na předmětech, jež podle rozkazu má hlídati nebo doprovázeti.

9.) § 475. zní: Taková zpronevěra tresce se žalářem od šesti měsíců do jednoho roku, za přitěžujících okolností těžkým žalářem od jednoho do pěti let, převyšuje-li však částku 4000 K, od pěti do desíti let.

10.) § 478. lit. b) zní: Převyšují-li věci, které byly utajeny, převedeny neb ukradeny, celkem u krádeže nebo zpronevěry částku nebo cenu 500 K, trestá se podílnictví žalářem od šesti měsíců do jednoho roku, podle výše částky, lsti nebo škody až do pěti let.

11.) §§ 516. a 517. se zrušují.

Platnost tohoto zákona nastane patnáctý den po vyhlášce.

Zákon tento vztahuje se i na trestné činy, které byly spáchány před tímto dnem potud, pokud by obviněný podle dříve plativších zákonných ustanovení byl přísněji stíhán.

Provedeni zákona svěřuje se ministru obrany.

Navrhujeme, aby tento návrh přikázán byl výboru právnímu.

K odůvodnění svého návrhu uvádíme, že nejde o pronikavé a dalekosáhlé změny vojenského trestního zákona, jakých by tento zastaralý zákon nezbytně vyžadoval. Jde toliko jednak o odstranění některých neudržitelných ustanovení, která se dávno přežila a neodpovídají názorům doby, a jednak o to, aby cena, směrodatná pro trestnost deliktů majetkových, byla upravena podle ustanovení občanského zákona trestního.

K čís. 1.) § 72. posud ustanovoval, že vojínům nemohly býti ukládány pokuty peněžité, nýbrž toliko tresty ztráty na svobodě. Tato nerovnost mezi vojíny a důstojníky má býti navrhovanou úpravou odstraněna.

K čís. 2.) Druhá a třetí věta § 114. lit. d) obsahuje uznání práva nutné sebeobrany pro důstojníky, když na své cti jsou napadeni, a zaručuje jim beztrestnost, když použiji zbraně, aby zabránili dalším urážkám. Tuto obranu cti se zbraní je nutno odstraniti.

K čís. 3.), 4.) a 5.) Podle § 127. nebyla doba, kterou obviněný strávil ve vazbě až do vynesení rozsudku, vždy do trestu započítána. Proto navrhuje se úprava tohoto paragrafu, která odpovídá zákonu ze dne 20. července 1912 č. 141 ř. z. o započítání vazby do trestu.

Znění § 114. lit. k) zdánlivě vypadá jako odpor, když nezaviněná vazba má býti vždy započítána, avšak toto znění bylo proto nutné, poněvadž vojenský trestní zákon zná také trest smrti zastřelením a podle § 309. voj. tr. ř. může tento trest, je-li tu několik velice důležitých a převažujících okolnosti polehčujících, býti přeměněn v trest žaláře neb těžkého žaláře. Proto mnohdy delší nezaviněná vazba při zločinu, na který je uložen v zákoně trest smrti zastřelením, může býti důvodem, že tento trest se změní v trest ztráty na svobodě.

K čís. 6.), 7.), 8.), 9.) a 10.) Těmito změnami mají býti odstraněny sazby, které byly směrodatný pro trestnost deliktů majetkových. Sazby ty dávno neodpovídají dnešním poměrům. Občanský zákon trestní byl změněn zákonem ze dne 9. dubna 1910 č. 73 ř. z. (tak zv. lex Ofner); po návrhu našem se i sazby jmenovaného zákona zvyšují a to: z 50 K na 100 K, z 200 K na 500 K, z 1000 K na 2000 K a z 2000 korun na 4000 K.

K čís. 11.) §§ 516. a 517. stihají určité urážky mezi důstojníky jako zločin. Navrhovaná změna má za účel, aby též urážky mezi důstojníky byly posuzovány stejně jako urážky mezi jinými osobami.

Návrh budiž odkázán výboru právnímu.

V Praze, dne 27. listopadu 1918.