V Praze
Jméno Masaryk zní dnes celým světem
a nejmocněji zní v našich zemích československých.
Jednosvorná volba prvním presidentem československé
republiky v tomto shromáždění dne 14.
listopadu 1918 a jednozvuký celého národa
souhlas s touto volbou dokazují rozhodnou vůli všeho
lidu československého s tímto mužem
od nynějška spolupracovati na vybudování
opravdu svobodné a demokratické, to znamená
vnitřně svobodné a demokratické republiky
československé.
Tato spolupráce Masaryka a národa může
býti jen prací uvědomělou;
u národa vskutku osvíceného nemůže
to býti jen spolupráce na oko, nemůže
to býti jen pouhé slepé a pasivní
podrobení se vůli a vedení muže vedoucího:
takové sebe podrobení bylo by k necti oběma
činitelům, a Masaryk sám nikdy by s ním
nesouhlasil.
Je tudíž naléhavou nutností, aby oba
činitelé další práce národní
navzájem se znali co nejlépe.
Masaryk zná svůj národ, dokázal to
svými knihami a činy; ale národ svého
Masaryka zná málo, nebo křivě, nebo
vůbec ho nezná. Tisícové z lidu našeho
znají sice jméno a portrét Masarykův,
ale nikdy nečetli snad ani řádky z jeho péra.
Tento stav neznalosti národní o tom, kdo jest, co
myslí a co chce Masaryk, nemůže naprosto potrvati;
znamenalo by to těžké ohrození další
cílevědomé práce národní.
Je nezbytno, aby národ poznal Masaryka a jeho dílo
co nejplněji, nejobecněji, rychle a z vlastního
čistého pramene, t. j. z vlastních spisů
Masarykových.
Za nejvhodnější, nejkratší a nejdůstojnější
cestu k tomu máme, aby výbor z knih Masarykových
ihned byl dán do ruky všeho lidu československého.
K provedení toho navrhujeme, aby státním
nákladem byl vydán a pokud možno každé
české rodině rozdán výbor ze
spisů Masarykových, pořízený
za jeho souhlasu, po výkupu soukromých práv
autorských a nakladatelských, redakcí nejlepších
znalců za spolupůsobení nejlepších
odborníků typografických v dokonalé
umělecké úpravě.
Návrh náš kromě hlavního účelu,
národního poznání Masaryka a jeho
díla, názorů, ideí, snah, cílů,
sleduje ještě trojí účel:
aby vydání knihy bylo projevem trvalé
pocty muže tak znamenitého a zasloužilého:
aby knihou vytvořena byla trvalá památka
na tyto velké doby pro všecky budoucí;
aby československý stát ukázal
celému kulturnímu světu, ze
hodlá kráčet drahou pravé osvěty
a ze zahajuje ji krásným činem kulturním.
Jsme pevně přesvědčeni, ze nebude
v tomto shromáždění nikoho, kdo by našemu
návrhu odporoval. Náklad na dílo toto byla
by jistě částka nepřiměřená
k ohromnosti díla Masarykova a jeho nesmrtelné práce
pro svobodu národa a byla by nepřiměřená
i této ohromné době dějinné.
Návrh budiž přikázán výboru
kulturnímu, který by spolu s přizvanými
odborníky spisovatelskými do 14 dnů zprávu
o něm podal a jej co nejrychleji uskutečnil.
V PRAZE, dne 26. listopadu 1918.