Jednou z nejdůležitějších a nejnutnějších
otázek pro znovu vybudování řemesla
jest otázka jeho zásobování surovinami
za dosažitelné ceny. Nutno proto od vlády žádati,
aby ihned nařídila, aby řemeslníkům,
kteří nejvíce válkou byli poškozeni,
byla přidělena přiměřená
část surovin k disposici jsoucích, jako:
kůže, látky, papírové tkaniny,
líh, petrolej a podobné, aby zabavené
suroviny byly ihned uvolněny.
Dále třeba od vlády žádati, aby
při věcné demobilisaci vojenskou správou
stavu živnostenskému se dostalo přiměřeného
dílu oněch surovin, jez se nalézají
v uschování vojenské správy. Dále
upozorňujeme na tu okolnost, ze správa vojenská
zřídila všude, jak při formacích
v poli, tak i v zázemí veliké dílny
nejrůznějších druhů, zejména
pro zpracování kovů a dřeva.
Pro nespočetné barákové stavby hledati
se musí jich zužitkování; dále
uvolní se také takové předměty,
jichž živnostníci upotřebiti mohou. Aniž
bych výpočet uzavíral, budiž v tomto
ohledu obzvláště uvedeno: staré materiálie
všeho druhu, vrtací, frézovací, hoblovací
a řezací stroje všeho druhu, transmise, hnací
řemeny, akumulátory s příslušenstvím,
generátory, kotle, motory, silnoproudé vedeni, transformátory,
instalatérské nástroje, zámky, specielní
a spájecí přístroje, truhlářské
náčiní, zařízení dílenská
a jiné.
Z těchto uvedených důvodů žádáme
vládu naší republiky, aby učinila všechna
možná opatření, aby se dostalo živnostnictvu
potřebných surovin jich uvolněním
a dále potřebných nástrojů
a přístrojů při věcné
demobilisaci.
Po stránce formální budiž tento návrh
přikázán výboru zásobovacímu.
PRAHA, dne 25. listopadu 1918.