Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Národní shromáždění račiž se usnésti o následujícím zákoně:

V základě usnesení Národního shromáždění se nařizuje, co následuje:

Ministr obchodu a ministr financí jsou zmocněni, aby k cíli mimořádně zvýhodněné a vhodně upravené úvěrní péče o malé a střední živnostníky, válkou a válečnými poměry postižené - živnostenské úvěrní péče poválečné - ve vzájemné shodě, a šetříce předpisů tohoto zákona, vypracovali a nařízením vyhlásili vůdčí zásady - organisační osnovu pro živnostenskou úvěrní péči poválečnou.

Pro jednotlivé korunní země nebo jinak ohraničené místní obvody mohou vypracovány a vyhlášeny býti zvláštní organisační osnovy, od sebe navzájem odlišné, aneb mohou připuštěny býti úchylky od organisační osnovy všeobecné.

Po vyhlášení organisační osnovy (článek I.), a předpokládajíc, že řádně a účelně uvedena budou v život ona zařízení a opatření pro živnostenskou úvěrní péči poválečnou, jichž organisační osnova bude vyžadovati, budou platiti následující ustanovení tohoto zákona.

Platnosti tohoto zákona nebude na překážku, že její předpoklady nebudou splněny v celém obvodu území, pro něž ta která organisační osnova bude vydána, ač-li jenom splněny budou v takovém rozsahu a takovým způsobem, že podle organisační osnovy upravená živnostenská úvěrní péče poválečná slibovati bude podstatný prospěch obecnému blahu, jakož i živnostníkům, o něž běží.

Že splněny jsou předpoklady platnosti tohoto zákona, budiž od případu k případu, za současného přesného ohraničení obvodu platnosti a určení dne, kterým počíti má platnost zákona, zjištěno souhlasným výrokem příslušné zemské správy politické a příslušného zemského výboru (zemského správního výboru) a budiž vyhlášeno v zemském zákonníku. Ve příčině území, v nichž nepůsobí zemská politická správa československého státu a zemský výbor, náleží zjištění předpokladů platnosti tohoto zákona ministru obchodu, a vyhlášení stane se ve sbírce zákonů a nařízení československého státu.

Účastníky živnostenské úvěrní péče poválečné (článek I.) jsou za předpokladů, jež v organisační osnově podrobněji budou ustanoveny:

a) samostatní živnostníci, jichž sídlo živnostenského závodu leží v obvodu československého státu; lhostejno jest, byl-li živnostník postižen osobní svojí účastí ve válce, nebo jinak válkou či válečnými poměry;

b) pozůstalé vdovy a osiřelé dítky po živnostnicích, v předchozím odstavci a) označených, pokud podle živnostenského řádu (§ 56, odst. 4.) pokračuje se na jich účet ve vedení živnostenského závodu zemřelého;

c) živnostenští pomocníci, ačli válkou či válečnými poměry bylo jim dosud zabráněno v založení vlastního, samostatného živnostenského závodu, anebo ačli jich samostatné usazení v určitém místě odůvodněno jest závažnými místními zájmy.

Za závazky z úvěrů, poskytnutých v rámci živnostenské úvěrní péče poválečné (článek I.), ručiti budou mocí tohoto zákona:

a) stát až do výše 50%;

b) příslušná země až do výše 15%;

c) příslušný zastupitelský okres až do výše 10%;

d) příslušná obchodní a živnostenská komora až do výše 15%.

V územích, v nichž není zastupitelských okresů, ručiti bude příslušná země až do výše 25%.

Pokud by snad, ať pro nedostatek zavázaného právního subjektu, ať pro jiné nepřekonatelné překážky, nemohla uplatněna býti záruka některého z právních subjektů, uvedených v prvém odstavci, lit b) až d), a pokud nemá průchodu ustanovení odstavce druhého, přechází dotčená kvota ručební na stát, avšak s výhradou pozdějšího postihu či vyúčtování, ačli podle povahy případu budou možny.

Pro ručební závazek zemí, zastupitelských okresů a obchodních a živnostenských komor rozhoduje sídlo živnostenského závodu úvěrníkova, pokud se týče, sídlo hlavního jeho závodu.

Podmínkou ručebního závazku, v předchozím článku IV. ustanoveného, jest, že zbývajících 10% záruky bude řádně uhraženo z místních nebo jinakých spolehlivých pramenů.

Příplatky úrokové, na něž podle organisační osnovy (článek I.) budou nárok míti peněžní ústavy, které poskytovati budou úvěry v rámci živnostenské úvěrní péče poválečné, uhražovány budou z polovice státem, ze tří desetin příslušnou zemí a ze dvou desetin příslušnou obchodní a živnostenskou komorou.

Při tom platiti bude obdobné ustanovení článku IV., odstavce třetího.

Prováděním živnostenské úvěrní péče poválečné pověřovány buďtež v přední řadě zemské svazy družstev a záložen živnostenských prostřednictvím živnostenských záložen místních pokud taková zařízení trvají. Jinak prováděti budou tuto péči peněžní ústavy jiné.

Těm, jimž poskytnut bude úvěr v rámci živnostenské úvěrní péče poválečné (článek I.), může podle předpisů, o tom platných, nebo které zvláště buďtež nařízením vydány, ve příčině soukromoprávních pohledávek peněžních, vzniklých před poskytnutím úvěru, výrokem soudcovským povoleno býti příročí na dobu trvání úvěrního poměru.

Majetkově právní nároky vůči poskytovateli úvěru, zakládající se v úvěru, v rámci živnostenské úvěrní péči poválečné (článek I.) poskytnutém, zejména nároky na výplatu uvěřeného obnosu nebo na odevzdání movitých věcí, úvěrem poskytovaných, dále hotovosti, prokazatelně z takového úvěru pocházející, jakož i ony suroviny a polotovary, živnostenské stroje a nástroje a jinaké provozovací potřeby, zásoby zboží a potřeb životních, jež prokazatelně opatřeny byly z uvěřeného obnosu a jsou dosud v držení úvěrníkově či třetí osoby pro něho, a konečně výrobky, které prokazatelně, byť i jen z části, z oněch surovin a polotvarů pocházejí a dosud jsou v držení úvěrníkově či třetí osoby pro něho, jsou bezpodmínečně vyloučeny z exekuce.

Ustanovení předchozího odstavce neplatí o exekucích ku vydobytí nebo k zajištění dotčených úvěrů, poskytnutých v rámci živnostenské úvěrní péče poválečné, a rovněž neplatí tenkráte, běží-li o uplatnění nebo zajištění nároku na vydání určité věci.

Ku podpoře živnostenské úvěrní péče poválečné (článek I.) poskytují se následující úlevy berní a poplatkové.

§ 1. Veškerá právní jednání, všechny listiny, podání a úřední úkony, jichž vyžadovati budou organisace a provádění živnostenské úvěrní péče poválečné (článek I.), jsou osvobozeny od kolkových a bezprostředních poplatků; toto poplatkové osvobození platí zejména:

a) pro organisační statuty a jednací řády orgánů živnostenské úvěrní péče poválečné, které podle organisační osnovy (článek I.) mají býti ustaveny, pokud by tyto akty jakožto soukromoprávní smlouvy společenské podle všeobecných předpisů poplatkové povinnosti byly podrobeny, dále pro společenské smlouvy ústavů peněžních, které mají přibrány býti k součinnosti v živnostenské úvěrní péči poválečné, a konečně pro veškerá podání, případné právní listiny a úřední úkony, jež vyskytnou se za příležitosti úředních styků orgánů živnostenské úvěrní péče poválečné s úředními orgány autonomní a státní správy;

b) pro ona, podle všeobecných předpisů poplatná právní jednání a právní listiny, soudní podání, zápisy do knih veřejných a jinaké úřední úkony (úřední svěřování a podobně) a vůbec pro veškeré, podle všeobecných předpisů poplatné právní akty, jichž vyžadovati budou povolování živnostenských pomocných úvěrů poválečných, dále zaúčtování, listinné osvědčení, výplata a její potvrzení, zajištění, soudní a exekuční vymáhání, splacení a odkvitování, jakož i případný knihovný výmaz pohledávek z poskytnutých živnostenských pomocných úvěrů poválečných.

Ve příčině takových právních listin, jichž podle jich povahy nemusí použito býti výlučně k účelům živnostenské úvěrní péče poválečné (článek I.), jest poplatkové osvobození, které podle předchozího odstavce má průchod, podmínečno.

§ 2. Předpokládajíc, že provozování úvěrních obchodů, pochodících ze živnostenské úvěrní péče poválečné (článek I.), bude účetnicky samostatno a díti se ve společném podniku více účastníků, bude tento podnik osvobozen od jakékoliv daně výdělečné.

Podíly v zisku, připadající z takového podniku jeho účastníkům, nebuďtež při zdaňování vlastních podniků těchže účastníků a při vyšetřování základu zdanění do téhož zahrnovány, pokud se týče, buďtež od bilančních přebytků odpočítávány (§ 95 zákona o daních osobních ze dne 25. října 1896, čís. 220 ř. z.).

§ 3. S úložky do zvláštních fondů ztrátových, které sloužiti mají k úhradě ztrát, spojených s účastí v živnostenské úvěrní péči poválečné (článek I.), budiž, ač-li nebude důvodných pochybností ve příčině přiměřenosti jich výše, podle § 95 lit. f) zákona o daních osobních ze dne 25. října 1896, čis. 220 ř. z., vždy nakládáno daně prostě.

Po konečném vypořádání buďtež nezdaněné reservy ztrátové, podle předchozího odstavce nastřádané, pokud jich nebylo použito ani ku vlastnímu jich účelu, aniž jinakým, nezdanitelnost zakládajícím způsobem, dodatečně zdaněny.

Bližší ustanovení o předpokladech a rozsahu berních a poplatkových úlev, které podle § 1 až 6, mají míti průchod, jakož i předpisy, jimiž má zabráněno býti vyluzování a zneužívání, a k cíli zabezpečení a kontroly řádného používání těchže úlev berních a poplatkových, vyhražují se moci nařizovací.

Tento zákon vstoupí v platnost dnem svého vyhlášení; jeho provedením pověřují se ministři obchodu, financi a práv v dohodě s ostatními súčastněnými ministry.

V ohledu formálním se navrhuje, aby tento návrh odkázán byl výborům živnostenskému, finančnímu a právnímu s příkazem, podati o něm do osmi dnů zprávu.

V Praze, dne 21. listopadu 1918.