Již rakouským zákonem o pojištění
dělníků pro případ nemoci vydaným
r. 1888 bylo stanoveno, že nemocenské pojištění
hospodářských a lesních dělníků
bude upraveno zvláštním zákonem zemským.
Je jenom smutným faktem, že ani jeden dřívější
zemský sněm pojištění těchto
dělníků neprovedl. Je tudíž celých
30 let páchána na dělnictvu zemědělském,
lesním a čeledi křivda, že z ochrany
pro případ nemoci je vyloučeno. Také
zdravotní důvody potřebu pojištění
zmíněného dělnictva mimořádně
v československém státě odůvodňují
a proto podepsaní navrhují, aby do doby, než
bude všeobecné dělnické pojišťování
reformováno, Národní shromáždění
co nejdříve schválilo tento zákon:
Dosavadní platné zákony nemocenského
pojišťování dělníků
a úředníků doplňují
se tím, že na příště pojištění
nemocenskému v obvodu československého státu
podléhá všechno dělnictvo a úřednictvo,
zaměstnané déle jak 3 dny v podnicích
zemědělských, lesních, jakož
i čeleď.
K pojišťování dělnictva zemědělského,
lesního a čeledi jsou příslušny
jedině okresní nemocenské pokladny.
Zákon tento nabývá platnosti dnem 1. ledna
1919 a jeho provedením se pověřuje ministr
sociální péče.