Pokud jde o otázku různého zdaňování
osob fysických a osob právnických, tu volila
osnova - a rozpočtový výbor s ní souhlasil
- dvojí kriterium zdanění, částečně
a to u osob fysických - s hlediska subjektivního,
částečně - a to zase vyskytuje se
u právnických osob - s hlediska objektivního.
Z tohoto dvojího systému, který byl diktován
nutností, hlavně proto, že má se tímto
způsobem zachytiti také cizí majitel akcií,
který u nás nesídlí, vznikly určité
rozpory, vzniklo nebezpečí dvojího zdanění,
které rozpočtový výbor snažil
se rozřešiti způsobem aspoň v největší
části případů spravedlivým.
Pokud jde o sazbu dávky z majetku a dávky z přírůstku
pro osoby fysické, jest těžko vysloviti se
o správnosti nebo přiměřenosti navrhovaných
sazeb, neboť neznáme potřeby, která
má býti výnosem této dávky
uhražena, a neznáme také hodnoty majetku, který
zdaňujeme. Z tohoto důvodu se rozpočtový
výbor otázkou sazby nezabýval. Nenašel
takových námitek, které by jej byly vedly
k tomu, aby celou tabulkou sazeb hýbal, a upřímně
řečeno neměl také času, aby
se touto stěžejní otázkou, která
by byla přirozeně rozrušila celou osnovu, zabýval.
Požadavku, aby první stupeň dávky z
majetku a dávky z přírůstku mohl býti
předepsán jen s omezením, aby dávky
prosté minimum zůstalo poplatníku neztenčeno,
vyhověno bude podle ujištění zástupce
vlády příslušným ustanovením
nařízení prováděcího.
Pokud jde o právnické osoby, tedy o společnosti,
vznikla otázka, jak mají býti zdaněny,
zda mají býti zdaněny jednotnou sazbou, anebo
sazbou progresivní a, pokud zvolí se sazba progresivní,
zda sazbou stejnou jako u osob fysických, anebo sazbou
mírnější. Proti progresi v sazbách
dávky z majetku osob právnických byly pronášeny
různé námitky a bylo zejména tvrzeno,
že nelze činiti rozdílu jako u osob fysických,
poněvadž z vyššího základního
kapitálu nevyplývá vždy nutně
vyšší prosperita a vyšší mohoucnost
berní.
Naproti tomu byly s jiné strany námitky, že
jest nespravedlností, aby právnické osoby
byly s hlediska konkurenční způsobilosti
zdaněny mírněji než osoby fysické,
a žádáno, aby byly podrobeny stejné
sazbě jako osoby fysické, zejména když
již právnické osoby neplatí dávky
z přírůstku.
Rozpočtový výbor neuznal přes to za
vhodné, aby se uchýlil od vládního
návrhu, jednak z důvodů berně-technických
a to jest u podniků podléhajících
druhé hlavě zákona o osobních daních
vyšší daň běrná, přesnější
zachycení výnosu, možnost zdanění
nahromaděných reserv při zrušení
a likvidaci podniků, které považoval za směrodatnější,
nežli okamžité přesuny v konkurenční
způsobilosti jen následkem dávky, jednak
z toho důvodu, že by jednotná sazba musela
býti alespoň 10 %ní a že by podle toho
přirozeně zachytila poplatníky menší
tíživěji nežli poplatníky větší.
Vládní osnova má také ustanovení
ještě, které vylučovalo tak zvané
portefeuillové papíry přímo ze zdaňovacího
základu. Rozpočtový výbor považoval
tuto výhodu, která byla diktována jen berně-technickými
důvody, za příliš dalekosáhlou
a proto ustanovil v předložené osnově,
že tyto papíry dlužno započítati
do vyměřovacího základu, aby působily
na progresi.
Osnova sama a výklad k ní v § 31. mluví
dále velmi podrobně také o tom, jak řešiti
otázku dvojího zdanění, a poukazuji
proto na zprávu.
Druhá věc z podrobných ustanovení
osnovy, na kterou bych zvláště chtěl
poukázati, jest způsob ukládání.
Zmiňuji se o tom proto, že měli jsme možnost
z materiálu, který nám do subkomitétu
i rozpočtového výboru došel, právě
tuto otázku považovati za jednu z nejdůležitějších
podle názorů všech poplatníků.
Osnova vládní i rozpočtový výbor
stojí na stanovisku, že ukládání
dávky z majetku a dávky z přírůstku
mají prováděti komise ukládající
osobní daň z příjmů. Důvody,
které vedly rozpočtový výbor k tomu,
že návrhy vlády schválil, jsou ty, že
celá konstrukce osnovy opírá se o osobní
daň z příjmů, že vláda
má možnost - a k tomu cílí resoluce,
kterou navrhuje kol. Ulrich - doplniti komisi pro osobní
daň z příjmů dnes všemi zájemníky
tak, aby veškeré vrstvy tam byly zastoupeny, a konečně
i to, že není možno v krátké době,
které by bylo třeba k účelné
organisaci, vytvořiti novou nějakou ukládací
komisi, nový orgán, který by mohl spolehlivě
fungovati. Jako opatření, které by mělo
sloužiti k rychlému inkasu dávky, jest v osnově
pojato ještě to, že vláda jest zmocněna,
tedy ministr financí oprávněn, aby po případě
bez odhadního usnesení ukládací komise
dal dávku vyměřiti berní správou,
tedy úředně bez působení autonomního
orgánu za tím účelem, aby mohl doručiti
prozatímní platební rozkaz a dávku
co nejrychleji inkasovati.
Ke konci chci ještě poukázati na jednu okolnost.
Provedení tohoto zákona bude vyžadovati velmi
obsáhlých příprav obchodních
a berně-technických, jakož i velmi přesného
a zapracovaného aparátu. Bohužel, není
pohotovost naší berní správy ještě
tak daleko, jak jí potřebujeme. Cítíme
to nejpatrněji na nedostatečném scházení
se daní. Zákon bezpodmínečně
vyžaduje rychlého a přísného
provedení a, nemá-li selhati, musí se naše
finanční správa organisovati ve velmi energické
a výkonné těleso.
Před tvůrci tohoto zákona z ministerstva
financí, tedy jejich pohotovostí, pracovitostí,
znalostí a výkonností máme jistě
neobyčejnou úctu. Musíme však apelovati
na všechny příslušníky finanční
správy, aby napjali všecky síly k dílu
tak ohromnému, musíme také upozorniti přímo
vedení ministerstva financí na nutnost zcela mimořádného
opatření k sesílení a vybudování
aparátu berního. Nemůžeme dopustiti
za žádných okolností, aby dávku
z majetku potkal tentýž osud jako daň válečnou.
Řekl jsem, že rozpočtový výbor
nepovažuje své dílo za dokonalé, jest
však přesvědčen, že dílo
jeho snese přísnou kritiku a že nedokonalost
jeho může se dotýkati pouze okolností,
jichž význam poznáme teprve později.
Proto prosím jménem rozpočtového výboru,
aby předložená osnova byla i s navrženou
resolucí kol. Ulricha schválena. Národní
shromáždění dokáže tím,
že dovede i v pohnutých dobách volebního
boje na sklonku svého života a po vyčerpávající
práci svého dosavadního zasedání
vykonati velký, seriosní čin, splniti dané
sliby a oprávněné očekávání
(Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): K slovu není
nikdo přihlášen. Debata odpadá. Přistoupíme
k hlasování. Prosím o zaujetí
míst. (Děje se.)
O zákonu míním dáti hlasovati ve třech
skupinách. Nejprve o úvodu a oddílu I. "O
přirozených osobách". To jsou §§
1.-41. incl. Na to bychom hlasovali o oddílu II. "Společnosti
a ostatní osoby právnické", to jsou
§§ 42.-53. A konečně o zbývajícím
oddílu III., to jsou "Společná ustanovení",
§§ 54.-69. S tím současně o příloze
k § 16. obsažené na straně 61 - to je
ta pomocná tabulka - o nadpisu zákona, o nadpisu
jednotlivých oddílů a některých
paragrafů, jakož i o úvodní formuli.
Jest snad proti tomu způsobu hlasování nějaká
námitka? (Námitka nebyla.) Není. Budeme
hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Kdo tedy souhlasí s úvodem a oddílem I.,
jednajícími o přirozených osobách
(§§ 1. až 41. incl.), prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina. §§ 1. až 41., jakož
i úvod jsou schváleny.
Kdo souhlasí teď s oddílem II. (§§
42 až 53. incl.), jednajícím o společnostech
a ostatních osobách právnických, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, také oddíl II. (§§
42. až 53.) jest přijat.
Teď budeme hlasovati o oddílu III. - ustanovení
společná, - to jsou §§ 54. až 69.
- jakož i o příloze k § 16. - to je ta
pomocná tabulka - o nadpisu zákona, o nadpisu jednotlivých
oddílů a některých paragrafů
jakož i o úvodní formuli.
Kdo s nimi souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina. Také oddíl III. (§§
54 až 69.), příloha příslušná
k § 16., nadpis zákona, nadpisy jednotlivých
oddílů a některých paragrafů
i úvodní formule jsou přijaty.
Přistoupíme ke druhému čtení.
Pan zpravodaj přál si slova?
Zpravodaj posl. dr. Heidler: Já mám, pane
předsedo, některé tiskové chyby, které,
prosím, by byly opraveny:
Na str. § změna v 29. nadpisu 11.: "Zvláštní
ustanovení o jednotlivých součástkách
majetkových ... schází "a" o jejich
ocenění."
V § 18. odst. 3. řádek 4. je nutno slovo: "jedna
šestina" změniti ve slova "jednu šestinu".
V § 55. str. 53. v odstavci 1. čís. 4. v řádce
10. obsaženo jest slůvko "již"; toto
jest přemístiti na řádku 11. před
slova: "úplně zaplacena;" zněla
by poslední věta: "...že dávka
předepsaná (včetně úroků)
byla již úplně zaplacena".
Konečně prosím: v témž §u
odst. 6. na stránce 54. počínající
slovem: "Dobrovolné splátky..." bylo by
lépe říci: "ministr financí"
nikoliv "ministerstvo financí"; "kterýžto
úrok je oprávněn ministr financí
zvýšiti až na 10 %".
Předseda: Pan zpravodaj navrhuje pro druhé
čtení tyto korrektury: V nadpise §u 11. má
státi: "Zvláštní ustanovení
o jednotlivých součástkách majetkových
a o jejich ocenění." Spojka "a" má
býti doplněna.
Dále v § 18. ve 3. odstavci ve 4. řádce
má státi místo "jedna šestina"
- "jednu šestinu";
dále v § 55. na str. 53. odst. 1., v odstavci označeném
4 v předposlední řádce jest slovo
"již". Toto "již" uvedené
před slovem "předepsaná" má
býti přesunuto až do poslední řádky
před slovo: "úplně" - ... již
úplně zaplacena.
A konečně v témž § na str. 54.
v odst. začínajícím slovy: "Dobrovolné
splátky" v řádce 6. místo "jest
oprávněno ministerstvo financí" má
státi "jest oprávněn ministr financi".
Kdo se zákonem, přijatým v prvém čtení
s korekturami právě uvedenými souhlasí
také ve druhém čtení, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon jest schválen
také ve druhém čtení a zbývá
nám ještě rozhodnouti o resoluci, která
jest obsažena na str. 22, za kterou také pan zpravodaj
se přimlouvá a již snad nepotřebuji
čísti.
Kdo také s touto resolucí souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, také resoluce jest přijata
a tím tento odstavec denního pořadu je vyřízen
a přistoupíme k dalšímu, jímž
jest
10. zpráva I. výboru ústavního
a II. výboru rozpočtového o vládním
návrhu zákona (tisk č. 2647) o soupisu
obyvatelstva (tisk č. 2760).
Zpravodajem jest nejprve pan kolega dr. Weyr. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr. Weyr: Slavné Národní
shromáždění!
Sčítání lidu bylo upraveno v bývalém
Rakousku zákonem z roku 1869. Dva důvody přiměly
vládu, aby zákon ten byl zrušen novým
zákonem, jehož osnovu vám zde k přijetí
předkládám. Jeden důvod spočíval
v zastaralém nevhodném obsahu tohoto zákona
z r. 1869. Zákon ten dopodrobna upravoval akci sčítací
a právě v této podrobnosti byla jeho vada,
poněvadž nebylo možno přihlížeti
k novějším vymoženostem statistické
techniky a bylo dlužno držeti se pořáde
oněch starých norem, pocházejících
z roku 1869. Vedle toho zákon ten také upravoval
celou řadu věcí, které nesouvisely
systematicky se sčítací akcí. Tak
na př. upravoval otázku označování
domů a budov v obcích a t. d. Konečně,
a to jest nejdůležitější, docela
strnule ustanovoval tak zvaný rozhodný den, a sice
na den nejméně vhodný, to jest na 31. prosinec
každého desátého roku. To byly důvody
obsahové, které vedly vládu a ústavní
výbor k podání nové osnovy zákona
o sčítání lidu.
Formálně pak jest podotknouti, že zákon
z r. 1869 platil pouze pro území bývalého
království Českého, Moravy a Slezska,
a že tedy neplatil a neplatí pro nová území
přibylá v naší republice, pro Hlučínsko
a pro Slovensko. Tam byla věc upravena jinak a sice ne
zákonem, nýbrž pouhým nařízením
jak v Německu, tak v Maďarsku.
Povšechný ráz osnovy, kterou vám zde
předkládám, jest ráz rámcového
zákona. Jest tam obsaženo co nejméně
a sice z důvodu, aby byla vládě dána
možnost nařizovací cestou dopodrobna upraviti
jednotlivosti pro sčítání lidu. To
týká se především rozhodnutí
o dni, který má býti rozhodným pro
sčítání, kde v § 1. jest vládě
dáno spacium od 1. listopadu 1920 až do 31. března
1921, uvnitř kterého bude nutno stanoviti tak zvaný
rozhodný den. Desítileté spacium stanovené
starým zákonem z r. 1869 nahrazeno spaciem kratším
a sice pětiletým.
Velevážení pánové! Stojíme
před velmi důležitou akcí, to jest před
prvním sčítáním lidu v naší
republice. Stojíme bezprostředně před
ní. Zajisté každý, kdo zná důležitost
statistiky v moderním státě, bude si také
vědom, jak jest důležito aby tato akce dopadla
dobře. Bohužel nemůže se říci,
že sčítání lidu a jiné
statistické akce se setkávají s oním
zájmem u veřejnosti, vlády a parlamentu,
kterého by zasluhovaly. Vyslovuji proto naději,
že bude jinak u nás v republice, ve státě
novém, kterého vůbec ani statisticky neznáme,
a že tedy sčítání to, pro které
jinak máme veškeré předpoklady, totiž
statistickou radu státní a statistický úřad
státní, že dopadne dobře a že tím
položíme spolehlivý podklad pro exaktní
znalost sociálních, hospodářských
a jiných poměrů v naší republice.
Ústavní výbor navrhuje vám dále
kromě osnovy, o které jsem právě jednal,
přijetí zvláštní resoluce, kterou
se vláda vyzývá, aby se všemi státy,
které provedly v letech 1919-1924 sčítání
lidu, uzavřela úmluvu o vzájemné výměně
individuelních údajů, týkajících
se státních příslušníků
dotčených států.