Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: Dula, dr.
Hajn, Kadlčák, Konečný, Udržal;
zapisovatelé: Bradáč, dr. Slavík;
větší počet členů Národního
shromáždění.
Zástupcové vlády: Členové vlády:
dr. Franke, Habrman, Hampl, Houdek, Sonntág,
dr. Winter.
Z kanceláře sněmovní: JUDr.
Haasz, tajemník sněmovní, zástupce
jeho JUDr. Bartoušek.
Zpravodajové: Brožík a F. Svoboda.
Zpráva výborů: I. sociálně-politického,
II. technického, III. rozpočtového
o vládních návrzích zákonů
(tisk č. 2273 a 2211), I. zákona o účasti
zaměstnanců při hornictví na správě
dolů a jejich podílu na čistém zisku,
II. o závodních a revírních radách
při hornictví, III. zákona, jímž
se ustanovují hornické rozhodčí soudy
(tisk č. 2461).
Místopředseda Udržal (zvoní):
Národní shromáždění je
schopno se usnášeti, zahajuji jednání.
omluvili se:
churavostí: dr. Franta (na neurčito), Bečka
(na neurčito), Laube (na neurčito).
zaměstnáním: dr. Engliš (pro tento týden.)
žádám p. sekretáře, aby to přečetl.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Tisk 2470. Odpověď min. železnic, min.
školství a národ. osvěty a min. soc.
péče na dotaz čl. N. S. Jos. Vraného,
dra A. Velicha, dra O. Srdínka, dra J. Slavíka a
soudr. o neslýchaných poměrech studentských
v Praze.
Tisk 2471. Odpověď min. soc. péče
na dotaz čl. N. S. Vlad. Hatláka a soudr. stran
uvolňování bytů pro živnostníky.
Tisk 2483. Odpověď min. veř. prací
na dotaz čl. N. S. Boh. Fischera a soudr. o plynové
kalamitě.
Zástupce sněmovního tajemníka dr.
Bartoušek (čte):
Výboru státně-zřízeneckému:
Tisk 2451. Návrh čl. N. S. Vl. Hatláka
a druh na zařadění města
Třeště na Moravě do vyšší
třídy aktivních přídavků
úřednických. (Současně přikázán
též výboru rozpočtovému.)
Tisk 2467. Návrh čl. N. S. dra Zahradníka
a soudr. na zařadění města Jílové
do III. Třídy místních přídavků
státních zaměstnanců. (Současně
přikázán též výboru rozpočtovému.)
Výboru zásobovacímu:
Tisk 2453. Návrh čl. N. S. Jos. Šamalíka
a soudr. na zabezpečení výživy
obyvatelstva českoslov. republiky z dosavadní
a nové sklizně, na zrušení ústředen
a uvolnění obchodu s životními potřebami.
Výboru právnímu:
Tisk 2452. Návrh čl. N. S. A. Sládka,
Vl. Hatláka, V. Votruby a soudr., aby byl vydán
zákon o obchodních jednatelích. (Současně
přikázán též výboru živnostenskému.)
Tisk 2456. Návrh čl. N. S. Vl. Hatláka,
Vil. Votruby, Fr. Petrovického, A. Sládka, B. Fischera,
V. Rebše a druhů na vydání doplňku
zákona ze dne 23. května 1919 č. 276
sb. z. a nař., o úvěru pro živnostníky
válkou poškozené. (Současně
přikázán též výboru živnostenskému
a rozpočtovému.)
Výboru zemědělskému:
Tisk 2468. Návrh čl. N. S. Hyrše a soudr.
na rychlé zaopatření benzinu pro výmlat
obilí za tím účelem, aby starosti
o výživu lidu se zmenšily.
Výboru kulturnímu:
Tisk 2469. Návrh čl. N. S. dra Jana Herbena
a soudr., aby zřízen byl učitelský
ústav v Žatci. (Současně přikázán
též výboru rozpočtovému.)
Místopředseda Udržal:
Výboru kulturnímu:
Tisk 2453. Návrh člena Národního
shromáždění dra Mareše, dr. Lukavského
a soudr. na poskytnutí subvence "Hlávkovým
studentským kolejím" ke krytí ročního
schodku. (současně přikázán
též výboru rozpočtovému). Navrhuje
se, aby byla podána zpráva do 8 dnů.
Výboru právnímu:
Tisk 2466. Návrh člena Národního
shromáždění Josefa Oktávce a
spol. na rozšíření zákona ze
dne 20. února 1919, č. 111 sb. z. a n. jímž
se doplňuje § 303 tr. z. r. na Slovensko. Navrhuje
se, aby o návrhu byla zpráva podána ve lhůtě
třídenní.
Jest nějaká námitka? (Nebyla).
Lhůty jsou přijaty.
Výboru kulturnímu:
Tisk 2473. Vládní návrh zákona,
jímž se upravují platy profesorů při
theologických učilištích diecesních
a představených při biskupských kněžských
seminářích. (Současně byl přikázán
též výboru rozpočtovému).
Vláda navrhuje, aby byla podána zpráva do
3 dnů.
Tisk 2482. Vládní návrh zákona
o úpravě platů profesorů, učitelů
a ostatních zaměstnanců státní
konservatoře hudby v Praze. (Současně přikázán
též výboru státně-zřízeneckému
a rozpočtovému).
Vláda žádá, by o návrhu byla
podána zpráva ve lhůtě 5 dnů.
Jest nějaká námitka? (Nebyla).
Lhůty jsou tedy přijaty.
Přicházíme
Prvním číslem denního pořadu
jest:
1. Zpráva výborů: I. sociálně-politického,
II. technického, III. rozpočtového
o vládních návrzích zákonů
(tisk č. 2273 a 2211), I. zákona o účasti
zaměstnanců pří hornictví na
správě dolů a jejich podílu na čistém
zisku, II. o závodních a revírních
radách při hornictví, III. zákona,
jímž se ustanovují hornické rozhodčí
soudy (tisk č. 2461).
Zpravodajem za výbor sociálně-politický
a technický je člen Národního shromáždění
Karel Brožík, za výbor rozpočtový
Fr. Svoboda. Slovo má pan zpravodaj kol. Brožík.
Zpravodaj posl. Brožík: Předložené
tři zákony a to:
I. Zákon o účasti zaměstnanců
na správě dolů a jejich podílu na
zisku,
II. zákon o závodních a revírních
radách při hornictví a
III. zákon, jímž se ustanovují hornické
rozhodčí soudy
tvoří organický celek a jsou první
etapou v soustavném postupu socialisace báňské
těžby.
Zásady, o něž se tyto zákony opírají,
vzešly ze společných porad, které konány
byly mezi zástupci majitelů dolů, dále
zástupci hornických dělníků
a zřízenců a za přítomnosti
zástupců ministerstva veřejných prací.
Jejich úkolem jest, aby v báňské těžbě,
která pro celý hospodářský
život státu jest nejdůležitějším
výrobním odvětvím, byla provedena
taková konsolidace a úprava, jíž by
nejen byly znemožněny občasné poruchy,
těžce hospodářský život
státu porušující, ale aby pracovní
intensivita stoupla do té míry, abychom při
báňské těžbě při
nejmenším dosáhli výše předválečné
a mohli tak uspokojiti všechny požadavky průmyslu
i obyvatelstva.
Toho lze docíliti v prvé řadě tím,
když nesrovnalosti vzniklé z pracovních a mzdových
poměrů, které tvoří hlavní
příčinu poruch, budou řešeny
v mezích, které zaručují výsledek
a odpovídají požadavkům doby. Poněvadž
toho na základě zastaralých zákonných
ustanovení v hornictví dosud platných nelze
dosíci, musí být nahraženy ustanoveními
novými.
To je účelem uvedených zákonů.
Dva z nich a sice zákon o závodních a revírních
radách v hornictví a zákon o rozhodčích
soudech byly již Národním shromážděním
projednány a tehdy také obšírněji
odůvodněny, tak že dnes mohu od podrobnějších
důvodů upustiti. Všichni pp. řečníci,
kteří súčastnili se debaty, byli si
shodni v tom, že nelze v báňské těžbě
zůstati při starých formách a že
třeba provésti pronikavé reformy. Někteří
z nich šli daleko dále, než kam zasahují
tyto zákony, a dožadovali se úplné přeměny
vlastnictví a provádění báňské
těžby na úplně jiném podkladě.
Toho zatím předložené zákony
nečiní. Otázku vlastnictví dolů,
ba i distribuci báňské těžby
nechávají úplně netknutou a spokojují
se jen tím, že řešení pracovních
a mzdových poměrů staví na moderní
základ a tím napravují sociálně-politickou
opozdělost, jež dřívějším
státem byla oproti horníkům zaviněna.
Jedině zákon o účasti zaměstnanců
na správě dolů a podílů na
zisku, způsobem hodně nesmělým připouští
spoluúčast zaměstnanců na správě
podniků a vyhražuje jim jistý podíl
na čistém zisku.
Příčina, proč problém báňské
těžby neřeší se radikálně
a úplnou změnou vlastnictví, leží
v prvé řadě v těžkých
a neurovnaných poměrech, které prožíváme
a v obavě, že by radikální změnou,
způsobenou v tomto odvětví výrobním,
které je tepnou všeho hospodářského
života, mohla býti způsobena porucha, která,
třebaže by byla jen přechodná, mohla
by přece jen míti veliké následky
a škody. Před tímto poznáním
neuzavírají se ani dělníci a proto
přistoupili na to, aby problém báňské
těžby byl řešen etapově Zejména
již proto, že desolátní poměry,
které na dolech nastaly, vyžadují rychlého
zasáhnutí. Že to jest pravdou, o tom poruchy
těžby, které se objevily v poslední
době v jednotlivých revírech, jsou nejpádnějším
dokladem. Národní shromáždění
před vánočními svátky loňského
roku jednalo o zákonu o závodních a revírních
radách a zákonu o rozhodčích soudech
v hornictví. Zákony těmito nebyla zatím
otázka spoluúčasti zaměstnanců
na správě podniků a podílu na čistém
zisku podrobně řešena, ač jest podstatnou
součástkou těchto zákonů a
ač v zásadě byla majiteli dolů přiznána.
Příčina, proč se to již tehdy
nestalo, ležela v tom, že bylo během krátké
doby, která byla k disposici, velice obtížno
rozřešiti problém tak důležitý,
jako je spoluúčast dělníků
na správě závodů a podílu na
čistém zisku.
Majitelé dolů, kteří zásadně
právo zaměstnancům přiznali, vázali
je na to, aby účast zaměstnanců na
správě a podílu na zisku byla řešena
pro všechna průmyslová odvětví.
Další obtíže spočívaly v
tom, že správa dolů je prováděna
různými správními složkami. Jsou
to správní neb dozorčí rady u společností
akciových nebo ředitelské rady a valná
shromáždění u těžařstev,
nebo jsou doly spravovány individuelně jejich majitelem.
Kromě toho padá na váhu i to, že jednotliví
majitelé dolů vedle těchto spravují
jiné průmyslové závody, které
s hornictvím nesouvisí. Překonati tyto obtíže
a vytvořiti zákon, který by řádně
svůj úkol vykonal, k tomu bylo by třeba dalšího
času a nového jednání.
Na druhé straně však poměry na dolech
volaly po rychlém zakročení. A poněvadž
zákon o spoluúčasti na správě
podniků a na čistém zisku tvoří
podstatnou část zákona o závodních
a revírních radách a byl dílem kompromisu,
dohodnutého zásadně s majiteli dolů,
naléhali zase dělníci na to, aby celý
kompromis byl rozřešen, a postavili se proti tomu,
aby závodní a revírní rady bez spoluúčasti
zaměstnanců na správě dolů
a podílu na zisku byly uzákoněny. Za těchto
okolností rozhodly se sociálně-politický
i technický výbor pro postup, který v dříve
předložených zákonech o závodních
a revírních radách byl vyjádřen.
Zákony těmito, které v Národním
shromáždění byly schváleny, se
otázka spoluúčasti na správě
podniků a podílů na zisku řešila
jen zásadně. Posledními třemi odstavci
§ 2. bylo potvrzeno ve smyslu dohody s majiteli, že
zaměstnanci při hornictví mají právo
spolurozhodovati při správě závodů
těchto a na podílu na čistém zisku.
Bližší ustanovení o zastoupení
jejich ve správě závodů, o výši
a formě podílů na čistém zisku
že bude provedeno zvláštním zákonem.
Po dobu přechodnou, t. j. než dojde k vydání
tohoto zákona, že se otázky tyto upraví
prováděcím nařízením,
které by ovšem zase bylo dílem dohody mezi
súčastněnými stranami a vládou.
Tímto způsobem, který v konečné
stylisaci byl návrhem vlády, chtěly oba výbory
vyhověti výsledkům kompromisů a přáním
zaměstnanců současně, ale i získati
čas, aby uvedené již obtíže mohly
býti překonány.
Zákony v Národním shromáždění
v tomto znění usnesené byly panem presidentem
vráceny zpět. Důvody byly uvedeny v připomínce
pana presidenta. Nyní nastala nutnost, aby účast
zaměstnanců na správě podniku a podílu
na čistém zisku, která v dřívějším
zákonu byla řešena jen zásadně,
byla nyní rozřešena podrobně. Aby obě
tyto otázky byly vypuštěny vůbec, nebylo
možno proto, že tvořily část zásadně
smluveného kompromisu, že dělníci trvali
na tom, aby celá první etapa socialisační
byla vyřízena, a konečně proto, že
Národní shromáždění svým
hlasováním právo zaměstnancům
potvrdilo.
Nezbylo tedy nic jiného, než otázku spoluúčasti
zaměstnanců na správě podniku a jejich
podít na zisku konkrétně rozřešiti.
V obou případech stojí tu naše zákonodárství
před novými problémy a vlastně teprve
v těchto dvou otázkách jsou patrny nové
směry, směry socialisační.
Do podrobností problém socialisace výrobních
prostředků definovati a zejména účinky
její přesně určovati, jest jistě
náramně obtížným a ještě
více jest stěžováno všeobecným
rozvratem, v němž stále se nalézáme.
Ale bezesporné pro každého při řešení
problému socialisačního jsou dvě otázky:
a sice spoluúčast zaměstnanců na správě
podniků a podíl na zisku. V obou případech
jde o tendence, které hospodářským
našim potřebám, to jest zvýšení
pracovní intensivity a spravedlivého rozdělení
a zužitkování výsledkem pracovních
mohou jen prospěšně působiti.