Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Předseda: Tomášek;

místopředsedové: Dula, dr. Hajn, Kadlčák, Konečný, Udržal;

zapisovatelé: Jar. Marek, Emil Špatný;

větší počet členů Národního shromáždění.

Zástupcové vlády: Členové vlády: dr. Franke, Habrman, Staněk, dr. Winter.

Z kanceláře sněmovní: JUDr. Haasz, tajemník sněmovní, zástupce jeho JUDr. Říha.

123. schůze Národního shromáždění československého v úterý dne 24. února 1920 o 2. hodině odpolední.

1. Zpravodajové dr. Velich, Moudrý. Zpráva sociálně-politického výboru a rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 2272), jímž se mění zákon pro Čechy ze dne 23. února 1888 č. 9 z. z. o organisaci služby zdravotní v obcích a doplňuje se zákon ze dne 17. dubna 1906 č. 34 z. z. pro Čechy o výslužném obecních a obvodních lékařů v Čechách a zaopatřovacích požitcích jejich rodin (tisk 2449).

2. Zpravodaj dr. Budínský. Zpráva kulturního výboru o návrhu člena Národního shromáždění dra Uhlíře a soudr. (tisk č. 830), aby státní odborná škola tkalcovská ve Dvoře Král. n. L. byla rozšířena ve školu barvířsko-tiskařskou s oddělením pro výcvik ryjců a moletérů a školu přadláckou pro len, konopí a jutu (tisk č. 2050).

3. Zpravodaj F. Jirásek. Zpráva výboru rozpočtového o peticích č. 2368, 2319 a 2406 (tisk č. 2443).

4. Zprav. Hyrš, Jos. Špašek, V. Hatlák, Vraný, dr. Stojan. Zpráva 1. výboru zásobovacího, 2. výboru rozpočtového, 3. výboru živnostenského, 4. výboru pro pozemkovou reformu o peticích číslo 1941, 1983, 1984, 1989, 1991, 2008, 2011, 2023, 2025, 2026, 2041, 2044, 2058, 2079, 2097, žádajících za zlepšení poměrů zásobovacích, 5. výboru zásobovacího o peticích č. 1479, 1469, 2083 a 2053, 6. výboru kulturního o petici č. 1496 (tisk č. 2444).

Předseda (zvoní): Národní shromáždění je schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.

Omluvili se:

churavostí: dr. Franta (na neurčito), Bečka (na neurčito), Laube (na neurčito);

zaměstnáním: Jaromír Špaček (na neurčito), Marek, dr. Engliš (pro tento týden).

Županský úřad pro župu zvolenskou v Báňské Bystřici sděluje usnesení župního správního výboru, aby projeven byl vděk panu plukovníku Šnejdárkovi, který jako bývalý velitel II. čsl. pěší divise zachránil župu a její obyvatelstvo od zkázy maďarských bolševických hord.

v 123. schůzi Národního shromáždění československého tyto věci: žádám pana sekretáře, aby je přečetl.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):

Tisk 2446. Odpověď min. školství a nár. osvěty na dotaz čl. N. S. Kadlčáka a soudr. o protizákonném jednání učitelky ve škole.

Tisk 2447. Odpověď min. financí na dotaz čl. N. S. Václ. Johanise a soudr. o nedostatečném přídělu kuřiva.

Tisk 2448. Odpověď min. vnitra a min. spravedlnosti na dotaz čl. N. S. A. Čuříka, Bezděka, Jílka, dra Mazance a soudr. o znásilnění dělníků pro příslušnost k organisaci křesťansko-sociální v Hodoníně.

Zástupce sněmovního tajemníka dr. Říha (čte):

Výboru státně-zřízeneckému:

Tisk 2435. Návrh člena N. S. dra Matouška a soudr. na zařazení města Semil a Železného Brodu do vyšší třídy aktivních přídavků. (Současně přikázán též výboru rozpočtovému.)

Výboru technickému:

Tisk 2436. Návrh čl. N. S. Otakara Hübnera a soudr. na náhradu škody, způsobené v obcích okresu brandýského a mělnického povodní labskou, jizerskou a vltavskou v lednu roku 1920. (Současně přikázán též výboru rozpočtovému.)

Výboru kulturnímu:

Tisk 2437. Návrh čl. N. S. Frant. Petrovického a soudr., aby byla zřízena česká vyšší škola pro hotelový průmysl a živnost hostinskou a výčepní v Praze. (Současně přikázán též výboru rozpočtovému a živnostenskému.)

Výboru rozpočtovému:

Tisk 2438. Návrh člena N. S. dra Engliše a soudr. na vydání zákona o žalovatelnosti a splatnosti pohledávek tuzemců vůči tuzemským podnikům cizozemských firem.

Výboru živnostenskému:

Tisk 2455. Návrh člena N. S. dra Matouška, A. Sládka a soudr. na změnu zákona o cejchování měr a vah.

Předseda (zvoní):

Výboru ústavnímu:

Tisk 2445. Návrh čl. N. S. L. Pika a soudr. na úpravu přirážek obecních. Navrhuje se, aby o návrhu byla podána zpráva do tří dnů.

Jsou snad proti této lhůtě nějaké námitky? (Nebyly.) Není jich. Lhůta jest schválena.

Z předsednictva přikázáno bylo podle §u 3. zákona ze dne 24. července 1917 č. 307 ř. z. výboru zásobovacímu:

1. nařízení vlády ze 17. února 1920 o spotřební dávce cukru konsumního,

2. nařízení vlády ze 13. února 1920 o kontingentní odměně.

Jednací zápisy o 120., 121. a 122. schůzi N. S. Č. byly vyloženy po 48 hod. ve sněmovní kanceláři.

Protože písemné námitky proti nim podány nebyly, jsou podle § 77. jedu. řádu schváleny a budou podle § 79. téhož řádu vytištěny.

(Zvoní): Přistoupíme

a to nejprve ke:

1. zprávě sociálně-politického výboru a rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 2272), jímž se mění zákon pro Čechy ze dne 23. února 188S č. 9 z. z. o organisaci služby zdravotní v obcích a doplňuje se zákon ze dne 17. dubna 1906 č. 34 z. z. pro Čechy o výslužném obecních a obvodních lékařů v Čechách a zaopatřovacích požitcích jejich rodin (tisk č. 2449).

Zpravodajem jest p. kol. dr. Velich a p. kol. Moudrý.

Udělují slovo panu dru Velichovi. (Hluk.)

Prosím o klid!

Zpravodaj posl. dr. Velich: Vážené Národní shromáždění!

Máme projednati zákon, který již vlastně byl připraven roku 1911 a který teprve dnes dostává se na pořad jednání sněmovního. Tento zákon vlastně, jak ještě uslyšíme, dostal se velmi pozdě k projednání a musím již předem říci, že to jednání o něm činí dojem skutečně přímo trapný. Alespoň na mne působí velmi trapně a bolestně, že teprve dnes se projednává to, co mělo býti projednáno již před 9 lety, a nebylo projednáno pro zločinnou obstrukci Němců na sněmu českém. V zákoně tomto má se jednati o úpravě požitků obvodních lékařů a dále o jich výslužném a pensi vdov i sirotků po nich. Znám život obvodních lékařů dobře a to proto, poněvadž jsem sám vše, - třeba že jen velmi krátký čas - prodělal. Vy všichni víte, co to znamená, býti obvodním lékařem, zvláště v kraji horském, zvláště vy, kteří jste z krajů takových, víte, jaký život vede tamější lékař, který musí býti neustále při práci. Pro něj neplatí žádných 8 hodin, žádných 12 hodin, pro něj platí pouze práce bez ustání, on nemá nocí, nemá žádného klidu nočního zaručeného, ve dne v noci, zvlášť za doby epidemií musí jíti proto, poněvadž mu to svědomí káže, i tehdy, když sám jest nemocí sklíčen, musí jíti, aby skýtal pomoc jiným, kteří také churaví. Nesmí se báti ničeho, ani tyfu skvrnitého, ani neštovic, spály a jiných hrozivých nemocí infekčních. Kde se vyskytují tyto choroby, všichni lidé varují se takovýchto příbytků, on však musí tam jíti, aby léčil a on také skutečně bez váhání jde. Jak jsem pravil, sám jsem prodělal ten život a vím dobře, co to jest, když člověk vrátí se utýrán a znaven z cesty od nemocných, a místo odpočinku musí jíti znovu, poněvadž už čekají noví lidé ho zase jinde, aby skýtal pomoc, kde jest jí potřebí. Tedy, jak jsem pravil, tento stav má útrapy nesmírné, celý život lékaře jest životem neustálého rozčilování, námahy, stálého a stálého utrpení. Lékař sám prodělává přímo duševní muka, když jest nemocen a nemůže téměř s místa a přece jen volají ho jiní ku pomocí a on jde. A při tom má neustále míti na paměti, že až se upracuje, až nebude moci vůbec vykonávati svou službu, pak bude míti tak skvělé požitky, jako jest na př. 358 K a nebo 488 K ročně. On musí míti to vědomí, že když položí život v boji proti nejhoršímu nepříteli, jakým jsou právě infekční nemoce, že jeho sirotci budou žebráky a že vdova, kterou zůstaví, bude dostávati 40 K ročně.

Znám případ, kde vdova, která má 7 dítek, dostává ročně se všemi těmi sirotky 800 K. Srovnejte, prosím, tento příjem s příjmy ostatních vdov, i těch, jak se říká, z nejubožších, po invalidech, kterým bylo určeno v případě, když nemohou se žádné práci věnovati, 720 K ročně. Jest to peníz žebrácký, ale račte to, prosím, srovnati s obnosem 400 K, vyměřeným pro vdovy po obvodních lékařích. Pak není divu, že sahají takové nešťastnice často po prostředcích, aby se uspaly na věčnost. Ještě dnes tkví mně na mysli tragický případ, který s kol. zvěčnělým drem Vlasákem jsme ošetřovali v nemocnici vinohradské. Týkal se vdovy po lékaři, jež neviděla z bídy jiného východiska, než se otráviti. A takových případů jest více.

Vdovy po lékařích chápou se každé příležitosti, chápou se všeho možného, aby si výživu nějakým způsobem zjednaly, ony neštítí se žádné práce, znám celou řadu případů, ve kterých vdovy po lékařích obvodních staly se prodavačkami, květinářkami, švadlenami, soukromými učitelkami a sáhaly vůbec po nejrůznějších zaměstnáních, i takových, která jsou, byť ovšem neprávem, v opovržení, a neštítily se jich, ale mnohdy přece žádného zaměstnání dostati vůbec nemohou a pak jsou odkázány, jak jsem řekl, na oněch 400 K ročně.

Tedy to, co jsem jen stručně naznačil, jest již dávno známo, již v roce 1911 mělo se projednati zvýšení platů obvodních lékařů a na základě toho také, poněvadž v poměru k platu jejich jest i výslužné, tak úprava výslužného jednak pensistů, jednak i jejich vdov a sirotků. Již tehda v roce 1911 bylo ustanoveno, aby nejmenší služné činilo 1400 K. To bylo tehda, v r. 1911. Račte, prosím, uvážiti, co to je nyní co jest u ní 1400 K ročně!? Není tedy možno smlčeti bez trpké výčitky, že, ač toto Národní shromáždění uložilo vládě již déle než před rokem a sice 7. února 1919 § 21 zákona z téhož dne, aby předložila do roka osnovy zvláštních podrobných zákonů, jimiž se upravuje policie zdravotní a tím i příjem lékařů obvodních a obecních, že do dnes nic se nestalo. Proto musíme se spokojiti s tím, že přijímáme z nouze tuto předlohu vládní, ale, jak pravím, s tím nejdůraznějším připomenutím, že to jest věc, která ne na měsíce, ale která na dny pouze může býti platná, která má toto upraviti, . . . (Nepokoj)

Předseda (zvoní): Prosím o klid!

Zpravodaj posl. dr. Velich (pokračujte): . . . aby plat lékařů v Čechách rovnal se aspoň té žebrácké odměně, již mají lékaři na Moravě již dávno. Má to tedy býti jakési vyrovnání platů lékařů v Čechách a lékařů na Moravě. Proto doporučuji Národnímu shromáždění přijetí této vládní předlohy na základě usnesení sociálně-politického výboru, ale - jak opakuji - s tím důrazným připomenutím, že se nesmí ani na okamžik déle odkládati důkladná náprava celého stavu, celá akce skutečného zlepšení platů obvodních a obecních lékařů. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Uděluji slovo zpravodaji výboru rozpočtového p. kol. Moudrému.

Zpravodaj posl. Moudrý: Velectěné shromáždění!

Úprava platů, jak ji navrhuje osnova zákona, patří rozhodně do sféry autonomních obecních úřadů. Toto zvýšení odstraňuje zajisté tu nejpronikavější křiklavost, kterou tento stav trpěl, avšak jedná se zde také o zvýšení pensijních požitků. Toto zvýšení pensijních požitků má býti upraveno pensijním fondem bývalého zemského výboru, nyní zemského správního výboru, a tu jedná se o zabezpečení rovnováhy finanční, poněvadž ti lékaři, kteří platili dříve pensijní příspěvky na základě nižšího platu 800 K, budou nyní podle tohoto zákona přijímati vyšší pensijní požitky na základě platu 1400 K, a proto je nutno, aby zde státní pokladna podepřela pensijní fond zemské správní komise. U lékařů, kteří budou nově bráti platy 1400 K, u těch rovnováha nebude porušena, poněvadž budou platiti podle tohoto příspěvku také vyšší příspěvek do pensijního fondu. Tedy tento požadavek zemské správní komise, aby byl podepřen fond pensijní, jest zajisté oprávněný a osnova navrhuje, aby přispěno bylo celkovým obnosem 100.000 K, který jest celkem velice nepatrný. Rozpočtový výbor tedy přijal tuto osnovu zákona, zároveň také přijal tu sumu, která se zde navrhuje, aby byla zaručena rovnováha pensijního fondu a připojuje se zároveň resolucí k tomu požadavku, aby stát pro budoucí léta zaručil vždy rovnováhu pensijního fondu tak, aby tyto zvýšené pensijní požitky lékařů a také staropensistů, kteří měli nárok, aby jim byly upraveny platy podle lékařů zařazených do nynější vyšší platové stupnice, tedy 1400 K, aby také na tyto staropensisty bylo pamatováno tak, aby jim plat byl zvýšen.

Připojuji se jménem rozpočtového výboru k předcházejícímu řečníku, žádaje, aby byla osnova zákona přijata a tím aby byla odstraněna jedna z těch největších křivd, která skutečně na inteligentních pracovnících a skutečně také nejen pracovnících pro zdraví lidstva, ale namnoze i pracovnících pro kulturní povznesení národa, hlavně na venkově byla odstraněna. (Výborně!)