Poněvadž však rozdíl monopolního
zisku z hotových cigaret a tabáku cigaretového
je nepatrný a vzhledem k tomu, že není žádné
příčiny, zvlášť favorisovati
dovoz lepších druhů doutníků
z ciziny, navrhuje se zde jednotná sazba a sice 400 K z
1 kg ryzí váhy pro všecky druhy. Navrhuji Národnímu
shromáždění, aby tento zákon
tak, jak byl rozpočtovým výborem navržen
a doporučen, byl schválen.
Předseda: K slovu není nikdo přihlášen,
debata odpadá, přistoupíme k hlasování.
Prosím pány o zaujetí míst. Také
tento zákon jest krátký, má pouze
3 paragrafy, žádný pozměňovací
návrh nebyl učiněn. Budeme hlasovati. Kdo
souhlasí s paragrafem 1., 2. a 3. zákona, jakož
i nadpisem jeho, jak obsažen jest ve správě
rozpočtového výboru, prosím, aby povstal.
(Děje se.) To jest většina.
Zákon jest schválen v prvém čtení.
Přeje si pan zpravodaj slova? (Zpravodaj posl. Jirásek:
Nikoli.) Korektura žádná není. Kdo
souhlasí se zákonem, přijatým právě
v prvém čtení, také ve druhém
čtení, prosím, aby povstal. (Děje
se.) To je většina, zákon jest schválen
i ve druhém čtení. Tím jest 6.
odstavec denního pořádku dnešního
vyřízen a přistoupíme k odstavci dalšímu,
jímž jest
7. zpráva rozpočtového výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 2217), jímž
se pozměňuje pro Slovensko zákon ze dne 11.
prosince 1919 č. 658 Sb. zák. a nař. o všeobecné
dani z převodu statkův a z pracovních výkonův
a daní přepychové (tisk č. 2258).
Místo omluveného zpravodaje dra Brežného
žádám pana referenta rozpočtového
výboru Ant. Němce, aby převzal referát
a uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Ant. Němec: Zákon ze dne0,
jímž se pro Slovensko pozměňuje zákon
ze dne 11. prosince 1919, č. 658 sb. z. a n. o všeobecné
dani z převodu statkův a z pracovních výkonův
a dani přepychové, jest vlastně jen zákonem
pozmeňovacím. Mění se jen některé
paragrafy zákona tohoto pro Slovensko, protože na
Slovensku platí zákon starý a jest nutno,
aby uvedeno bylo také slovenské zákonodárství
v soulad se zákonodárstvím našim. Proto
se pro Slovensko mění zákon ze dne 11. prosince
1919, č. 658 sb. z. a nař. a platí se změnami,
jež uvedu.
Jsou to změny, které upravují slovenské
zákonodárství na stejnou úroveň
se zákonodárstvím našim, aby v této
věci nebyly žádné odchylky a nebyly
žádné různosti. Mění se
§ 4., bod 9., § 4., bod 10., pak § 13., odstavec
druhý, v § 21. "pravo stížností",
"nahražovací úroky", jest změna,
v § 42. předposlední odstavec se mění,
v § 45. se mění tento paragraf, pak se mění
§ 47.
Konečná formule jest: "Zákon tento nabývá
účinností dnem 1. ledna 1920", a čl.
III. zní: "Prováděním jeho pověřuje
se ministr financí".
Předseda (zvoní): K slovu není
nikdo přihlášen, debata odpadá, přistoupíme
k hlasování. Dám hlasovati o §
1., obsahujícím ty změny, § 4., 13.,
21., 45. a 47. zvláště a o druhých dvou
paragrafech, § 2. a 3., které jsou formálního
rázu, dám také hlasovati zvláště.
Kdo souhlasí s § 1. zákona, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, § 1. jest schválen.
Kdo souhlasí s §§ 2. a 3., jakož i s nadpisem
zákona, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, také §§ 2. a 3,
jakož i nadpis zákona jsou schváleny.
K druhému čtení vyžádal si pan
zpravodaj slovo.
Zpravodaj posl. Němec. Zde jest omyl. V úvodu
stojí § 1., má státi správně
článek I. Pak zde ke konci místo § 2.
a § 3. má státi článek II. a
článek III. Navrhuji, aby tyto změny byly
schváleny.
Předseda (zvoní): Kdo souhlasí
se zákonem, přijatým v prvém čtení,
s korekturami, doporučenými teď panem zpravodajem,
a sice, aby místo § 1., 2. a 3. zde bylo článek
I., II. a III., prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, zákon je schválen
v druhém čtení a jest nám hlasovati
ještě o návrhu resolučním.
Uděluji k němu slovo panu zpravodajovi.
Posl. Němec: Výbor rozpočtový
navrhuje následující resoluci: "Vláda
se vyzývá, aby v době co nejkratší
opatřila překlady všech maďarských
textův uherských zákonů finančních,
platných na Slovensku". Resoluce tato byla doporučena
proto, aby bylo úředních překladů,
kde by každé pochybnosti o znění a výkladu
textu byly vyloučeny. Doporučuji resoluci tuto ke
schválení.
Předseda (zvoní): K slovu není
nikdo přihlášen, přistoupíme
k hlasování. Kdo souhlasí s resolucí,
obsaženou ve zprávě rozpočtového
výboru a doporučenou právě panem zpravodajem,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, resoluce jest schválena
a tím sedmý odstavec denního pořádku
jest vyřízen. K odstavci 8. jsem požádán,
aby byl dán na konec denního pořádku,
poněvadž se vede jednání. (Po přestávce.)
Ježto mi sdělil pan zpravodaj, že jednání,
vedené ve věci této, vedlo k dohodě,
přistoupíme k projednávání
odstavce tohoto, jímž jest:
8. zpráva rozpočtového výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 2216), jímž
se zákon ze dne 10. prosince 1918, č.
65 Sb. z. a nař., o ukládání
všeobecné daně výdělkové
pro období 1918/19, rozšiřuje na období
1920/21 (tisk č. 2257). Zpravodajem jest p.
kol. F. Jirásek. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. F. Jirásek: Velevážení
pánové, jest samozřejmo, že bylo nutno,
aby ukládání všeobecné daně
výdělkové, které bylo stanoveno zákonem
ze dne 19. prosince 1918 pro období 1918/19, rozšířeno
bylo také na období 1920 a 1921.
V důsledku toho, že byly zrušeny kontingenty
daňové a že ještě není učiněno
jiného opatření, aby byly zde stanoveny určité
zásady, podle kterých by bylo prováděno
zdanění, zejména menších poplatníků,
byla zde dána námitka se strany národních
demokratů a bylo žádáno, aby platnost
nového zákona, resp. prodloužení zákona
nebylo stanoveno na rok 1920 a 1921, nýbrž pouze na
r. 1920, a že mezi tím má vláda, resp.
ministerstvo financí možnost, aby v tomto roce stanovilo
určité zásady, aby tak poplatníci
nebyli vydáni na pospas libovůli byrokracie. Následkem
toho předložená zpráva rozpočtového
výboru doznala určitých změn, a sice
změny ty jsou všude tam, kde se říká
1920 a 1921. To jest v první řadě v titulu
zákona samotného, kde odpadne číslice
1921, takže titul bude na příště
zníti: "rozšiřuje se na období
1920", dále v článku 1., v článku
2. atd., konečně potom v § 2., odst. 2., kde
se říká 1920/21. Tedy letopočet 1921
odpadá. Doporučuji jménem rozpočtového
výboru, aby v tomto směru zpráva rozpočtového
výboru byla opravena a zákon v tomto směru
aby byl schválen.
Předseda (zvoní): K slovu je přihlášen
pan kolega Sládek. Udělují mu slovo.
Post. Sládek: Vážené Národní
shromáždění! Paní a pánové!
Zákon, který jest nám doporučen panem
zpravodajem k přijetí, jest v podstatě, jak
již bylo uvedeno, prodloužením zákona
ze dne 10. prosince 1918. Pan zpravodaj, nebyl jsem právě
při ústním odůvodnění
přítomen, ve své zprávě doporučuje
tento zákon a pochybuji, že při odůvodnění
zmínil se o příčinách, proč
tento zákon ze dne 10. prosince 1918 byl uzákoněn.
Budiž mi dovoleno, několika slovy zmíniti se
o těchto příčinách, a vedle
toho dotknouti se zákona z r. 1896.
Zákonem z r. 1896 byla reformována daň výdělková
a vedle toho zavedeny byly některé nové daně,
mezi nimiž jmenovitě osobní daň z příjmů.
Pokud se týče osobní daně z příjmů,
záleželo vládě na tom, aby daň
ta byla pružná, aby nebyla zatěžována
při ukládání, a proto podmínila,
aby na daň tu nebyly vypisovány přirážky
autonomních orgánů. Pokud se týče
daně výdělkové, daň výdělková
byla stabilizována a sice stabilizována tím
způsobem, že dosavadní platné daně,
tak zvaná živnostní a z příjmů,
resp. jejich výnosy byly sloučeny. A z těchto
sloučených daní, resp. z jich výnosů
byl utvořen kontingent, který sloužil za podklad
pro vypisování daně výdělkové.
Tento kontingent byl rozvržen dle jistých pravidel
na jednotlivé země v říšské
řadě zastoupené, a zemské kontingentní
komise rozdělovaly opětně tento zemský
kontingent na jednotlivé politické obvody okresních
hejtmanství, kde opětně byla daň ukládána
poplatnictvu, rozvrženému do čtyř tříd.
Kontingent, který byl vypracován na podkladě
těchto dvou daní, měl se sukcesivně
pro každé období o 2,4% zvyšovati. Z toho
vyplývá, že daň ta byla stabilizována
jednak potud, aby její vzestupnost byla mírně
dovolena, na druhé straně stabilizace její
však byla odůvodňována taktéž
tím, že z důvodu, poněvadž k dani
výdělkové mohou se předpisovati autonomní
přirážky, měla tvořiti jistou
basi pro přirážkové hospodářství
naších autonomních orgánů.
V nemalé míře byl zde také důvod
ten, a to rovněž, že k dani té mohly se
předpisovati autonomní přirážky,
aby poplatnictvo nebylo mimořádným způsobem
zatěžováno. A konečný důvod
ještě spočíval v ukládání.
Při ukládání daně výdělkové
bylo stanoveno pravidly, že má býti za podklad
pro ukládání rozsah živnosti a její
prostřední výnosnost. Tím chtěl
zákonodárce naznačiti, aby nebylo přihlíženo
k čistému zisku, poněvadž by tím
byla dotčena osobní daň z příjmu,
jelikož by poplatník, kdyby byl býval zdaněn
pří dani výdělkové též
z čistého zisku, byl by ve skutečnosti zdaněn
z tohoto příjmu dvakrát. Naší
vládě po převratu záleželo na
tom, aby mohla co nejdříve přikročiti
k vypsání daně výdělkové.
To však, že byla vázána na kontingentování,
bylo překážkou. A z těch důvodů,
jak zřejmo ze zprávy tehdejšího p. referenta,
dra Fáčka, tedy bylo nutno podati návrh,
aby kontingentování daně té, resp.
pravidla vztahující se na kontingentování,
byla suspendována.
Ze zprávy referenta pana dra Fáčka vysvítá,
že i sám finanční výbor byl si
vědom zrušení, byť i přechodního,
resp. suspense kontingentu, a učinil tak jenom po ubezpečení
vládního zástupce, že vláda nevyužitkuje
volnosti při ukládání mimořádným
zvýšením základních sazeb. A
pan zpravodaj ve svém referáte k zákonu ze
dne 10. prosince 1918 uvádí mezi jiným: "Vládní
návrh nesledoval všeobecnou reformu, nýbrž
měl za úkol, uvolniti přechodně některá
ze zákonných ustanovení, aby mohla býti
daň v zájmu státu co nejrychleji předepsána,
z nichž jest nejvýznamnější suspense
pravidel o kontingentování." Dále praví:
"Suspense bude platiti prozatím pro leta 1918/1919
a finančnímu výboru dostalo se ujištění
vládního zástupce, že finanční
správa nehodlá použíti volnosti k zvýšení
daně nad poslední předpis roku 1917, nýbrž
jen k vyrovnání vyskytnuvších se tu
a tam nesrovnalostí."
Jak, vážené shromáždění,
vláda tomuto slibu dostála, zřejmo z následujícího:
obdržel jsem dopis od obchodního grémia v Radnicích,
které podléhá ukládacímu referátu
v Rokycanech, kde jest si stěžováno do příliš
vysokého vyměřování daně
výdělkové pro rok 1919 a tam se uvádí
toto:
Jistému obchodníku bylo v r. 1914 vyměřeno
na dani výdělkové 40 K. Vezmeme-li v úvahu,
že veškeré autonomní přirážky
průměrně asi činily 300%, vysvítá,
že obchodník ten zaplatil ve skutečnosti na
dani výdělkové včetně přirážek
v roce 1914 160 K. Avšak pro rok 1919 byla témuž
obchodníku vyměřena základní
daň 920 K a, vezmeme-li v úvahu opětně
průměr, tedy asi 300% přirážek,
vysvítá, že obnášejí přirážky
i s daní 3680 K a, připočteme-li k tomu válečnou
přirážku 150%, jest povinen zaplatiti úhrnný
obnos 5060 K, tedy proti roku 1914 160 korun, úhrn roku
1919 5060 K, tudíž zvýšení více
než třicetinásobné. Ale to není
vše.
Druhému obchodníku, kterému byla roku 1914
vyměřena výdělková daň
30 K a který, počítáme-li rovněž
300% přirážky, v důsledku toho zaplatil
na dani výdělkové 120 K, tomu byla pro rok
1919 vyměřena výdělková daň
v obnosu 1320 K, obnáší tedy, opět počítaje
300% přirážku autonomních orgánů,
včetně 150% přirážky válečné
per 1980 K, úhrnný předpis 7260 K. Z toho
vysvítá, že zde zvýšení
proti roku 1914 bylo 60násobné. Ale ještě
horší případ je u třetího
obchodníka.
Třetí obchodník, kterému bylo vyměřeno
r. 1914 na výdělkové dani 30 K, zaplatil
tedy včetně přirážek 120 K a
pro rok 1917 vyměřena daň ve výši
160 K, tomu bylo pro rok 1919 vyměřeno na dani výdělkové
1800 K. Počítáme-li k tomu rovněž
300% přirážku a 150% přirážku
válečnou, je předpis u tohoto obchodníka
9900 K, tedy obnos 80tinásobný.
Tedy to jsou cifry, které skutečně zarážejí.
Ale to nejsou případy všechny, prostě
jsem vzal případy tyto, a neděje se to, vážené
Národní shromáždění, jen
u berní správy v Rokycanech, nýbrž tyto
stížnosti jsou ze všech částí
Čech, tedy od veškerých obchodníků
a živnostníků, pokud byli zdaněni. Kde
hledati příčiny?
Jedna z příčin je ta, že v zákone
ze dne 10. prosince 1918, ve kterém současně
byly schváleny a uzákoněny předpisy
pro ukládání daně výdělkové,
je nepatrná odchylka. Původní předpis
k tomu směřující dle zákona
z r. 1896 zněl ve svém § 33 takto (čte):
"Při tom má komise pro daň z výdělku
zjistiti podstatné známky, v jakém rozsahu
každý poplatný podnik nebo zaměstnání
se provozuje, a vysloviti svůj úsudek o tom, zda-li
prostřední výnosnost, hledíc k rozsahu
provozování, jest obyčejná neb menší
neb větší než obyčejná."
Tento paragraf byl pojat do § 4. zák. ze dne 10 prosince
1918 a doznal doplňku. Při počátku
odstavce za slova " v jakém rozsahu" byla vsunuta
slova " a jakým výsledkem " a ke konci
tohoto odstavce za slova "hledíc k rozsahu "
bylo vsunuto "a výsledku". Tyto dvě vsuvky
jsou berními referenty vykládány tak, že
mají při návrzích na uložení
daně výdělkové vzíti v úvahu
též čistý výnos každého
podniku, a to je jedna z příčin, že
návrhy na uložení daně výdělkové
ve všech berních komisích vyzněly v
tak velikých výškách.
Další příčina, proč se
tak děje, jsou ve skutečnosti berní komise.
Zdálo by se, že berní komise, orgán
to, který sestává z poloviny ze členů
volených poplatníky a z poloviny ze jmenovaných
vládou, budou jakýmsi regulátorem návrhů
příslušných berních referentů
a že přemrštěné návrhy upraví
na spravedlivou výši. Avšak pokud se berních
komisí týče, vypadá věc smutně.
Do berních komisí, které dle starého
zákona z r. 1896 byly obnovovány každý
druhý rok a dle novely z r. 1914 tedy každý
čtvrtý rok, měly býti obnovovány,
nebyla provedena tuším od r. 1910, vůbec volba
z kruhů poplatnických a tím se stává,
že berní komise tyto jsou jednak neúplné,
jednak sestávají čistě ze jmenovaných
členů, jednak z členů, kteří
již pro nynější ukládací
období a přesuny se rozhodně nehodí.
Tím lze si vysvětliti, že tyto nefungující
ve skutečnosti komise přisvědčují
k veškerým návrhům jim podávaným,
a je proto snahou poplatnictva, aby zde zcela právem byly
volby do berních komisí provedeny, aby tím
berní komise, které mají v moci konečné
uložení daní, mohly skutečně
regulovat tu a tam přestřelky v podávaných
návrzích horlivých referentů.
Velevážení, je samozřejmo, že zklamání,
dané ujištěním zástupce vlády
ve finančním výboru, nejvíce se dotklo
kruhů živnostenských a obchodních, a
uvážíme-li dále to, že dosavadní
postup, tedy dosavadní praxe, kde se přihlíží
i k čistému výnosu z těch kterých
podniků a kde tedy v důsledku toho je čistý
výnos jednotlivého živnostníka a obchodníka
ve skutečnosti zdaňován dvakrát, jedenkráte
daní výdělkovou, podruhé osobní
daní z příjmu dále v uvážení
toho, že praxe vyvolaná dosavadním postupem
rozbouřila vlny v živnostnictvu a obchodnictvu našeho
státu, je a leží na síle dní,
že nemůžeme hlasovati pro návrh, jak byl
usnesen v rozpočtovém výboru, poněvadž
bychom se tím prohřešili proti spravedlnosti,
a z důvodu toho prohlašuji, že strana naše
bude hlasovati pro změnu návrhu, podanou panem drem
Fáčkem a soudruhy, pro niž se v zásadě
vyslovil také pan zpravodaj.
Jelikož nám však, vážené shromáždění,
záleží na tom, aby ukládání
daně se dělo úplně spravedlivým
způsobem, připojujeme současně resoluční
návrh, ve kterém se vláda vyzývá,
aby byly provedeny volby do komisí, jak pro ukládání
daně výdělkové, tak i pro ukládání
osobní daně z příjmu, v době
nejkratší. Vláda ve svém odůvodnění
při podávání návrhu uvádí,
že provedení voleb jest obtížno, že
jest těžce uskutečnitelno a že by vyžadovalo
6 až 8 nedělní lhůtu. Dovoluji si upozorniti,
že v samém návrhu se uvádí, že
poplatníci mají své přiznání
podati do konce dubna a než přípravné
řízení bude skončeno, bude to vyžadovati
rovněž lhůtu nejméně dvouměsíční,
i jest zcela dobře možno, tyto volby do doby, než
se přikročí k ukládání
daně, provésti. Z důvodů těchto
se přimlouvám za přijetí resoluce.
Dále byla podána naší stranou k návrhu
p. posl. dra Fáčka resoluce, v níž
se praví: "Jelikož podle dnešního
právního stavu, při němž jest
zrušen kontingent všeobecné výdělkové
daně, aniž byla daň změněna v
daň kvotovou, jest živnostnictvo vydáno libovůli
berních úřadů při vyměřování
daně výdělkové, vyzývá
se vláda, aby co nejdříve předložila
osnovu zákona o reformě daně výdělkové,
která by spravedlivě a přesně vymezila
berní povinnost výdělkových podniků,
podléhajících všeobecné dani
výdělkové." Živnostnictvu a obchodnictvu
záleží na tom, aby pokud se týče
výdělkové daně, byla náležitým
způsobem a spravedlivě vyměřována.
Já vítám tento resoluční návrh
a doporučuji jak změnu, na kterou jíž
přistoupil sám p. zpravodaj, tak i resoluční
návrhy ku přijetí váženému
Národnímu shromáždění.
Přijetím jich vykonán bude jen akt spravedlnosti,
za kterýž bude živnostnictvo i obchodnictvo vděčno.
(Výborně! Potlesk.)