To je většina. Resoluce tato je přikázána
výboru rozpočtovému a zemědělskému.
O resoluci člena N. S. dra Zahradníka k rozpočtu,
tohoto znění:
"Vláda se vyzývá, by ihned bylo učiněno
opatření, by státní léčebný
ústav v Jáchymově po stránce zdravotní
přikázán byl do kompetence příslušného
ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné
výchovy, rovněž aby tomuto ministerstvu vyhražena
byla kompetence rozhodovati o využití radia s hlediska
zdravotního" - navrhuje pan zpravodaj, aby byla přikázána
výboru ústavnímu a sociálně-politickému.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To je většina, návrh je přijat.
Dále je tu resoluce člena N. S. dra. Aloise Velicha
a soudruhů tohoto znění:
"Vládě se ukládá,
1. aby agendu v oboru zdravotní policie převzala
do své správy a upravila poměry obecních
a obvodních lékařů po vzoru státních
zaměstnanců, vyhovujíc tím ustanovení
§ 20. zákona ze 7. února 191 9 č. 76
sb. zák. a nař.
Vládě se ukládá,
2. aby učinila potřebná opatření,
by léčebné a humanitní ústavy
v republice československé byly zajištěny
po stránce věcné za účelem
žádaného jich chodu a aby byl vybudován
typ nemocnice, jenž by byl středem nemocniční
péče v určitém obvodu, a aby tyto
poměry byly upraveny v osnově zákona, kterýž
by byl předložen ještě v tomto Národním
shromáždění současně s
osnovou zákona o převzetí zdravotní
policie státem."
Pan zpravodaj navrhuje, aby resoluce tato byla přikázána
výboru rozpočtovému, ústavnímu
a sociálně-politickému.
Kdo s tím souhlasí, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To je většina, návrh pana zpravodaje se schvaluje.
Konečně zbývá ještě resoluce
pana dra Hajna a spol. tohoto znění:
"Národní shromáždění
vyzývá nejvyšší kontrolní
úřad, aby podal co nejdříve zprávu
o XXV. kapitole státního rozpočtu na rok
1919, jednající o likvidaci Rakouska a Uherska".
Pan zpravodaj navrhuje, aby resoluce ta byla přikázána
výboru finančnímu.
Kdo s tím souhlasí, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To je většina, návrh tento je přijat.
Tím jest vyřízen odstavec 1. dnešního
pořádku a přistoupíme k odstavci druhému,
jímž jest:
2. zpráva kulturního výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 2142), jímž
se zatímně upravuje organisace hospodářských
škol lidových (tisk č. 2220).
Zpravodajem je pan kolega Babánek. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Babánek: Vážené
Národní shromáždění!
V právě odhlasovaném rozpočtu naší
republiky přijali jste náklad 608.000 K pro ministerstvo
zemědělství pro zřízení
hospodářského školství v naší
republice
Tím způsobem postarali jste se dostatečnou
měrou o popelku, která od r. 1883 zde v těchto
místnostech dovolávala a prosila se o to, aby se
jí někdo ujal a aby myšlenka široce založeného,
pro nejširší lid sloužícího,
pokračovacího školství byla vtělena
v zákon zemský a na základě tohoto
zákona zemského, aby školství pokračovací
mohlo se náležitým způsobem rozvinout.
Bohužel, vždycky se našel někdo během
těchto let, který zničil toto zákonné
usnesení a já sám bohužel jsem měl
před 10 lety tu smutnou úlohu, abych připravenou
osnovu zákona zase odnesl odtud ze sněmovny nevyřízenou.
A tak se stalo, že pokračovací školy hospodářské
byly vlastně jenom úplně zůstaveny
ochotě učitelstva, které jen v Čechách
se skutečným zápalem se této myšlenky
ujalo a hospodářské školy pokračovací
povzneslo aspoň na ten stupeň, že kolem 2.000
žáků ročně je navštěvovalo
a že jich před válkou bylo v r. 1909 120 českých
a 23 německých v našem král. Českém.
Na Moravě bylo škol těchto jen 9 českých
a 6 německých, ve Slezsku žádná
a na Slovensku 5. Bohužel, tito učitelé neměli
za tuto snahu a tuto píli praničeho a odměna
jich byla tak bídná a tak žebrácká,
že když se uváží, že stát
věnoval na 1 hodinu jen 30 h denně a země
80 h a že taková pokračovací škola
hospodářská měla 10-15 K na učebné
pomůcky pro celý rok, tedy je samozřejmo,
že za těchto okolností školy ty nemohly
se vyvíjeti. Dnes, kdy v rozpočtu je náležitý
peníz povolen, kdy může ministerium zemědělství
skutečně náležitým způsobem
školy tyto dotovati, můžeme přikročiti
k jejich zřízení v dosti širokém
rámci a můžeme také tím způsobem
vyplniti svou velkou povinnost k učitelstvu těchto
škol
Půda se socialisuje a přechází do
rukou drobného lidu. Na této socialisované
půdě budou hospodařiti nejmenší,
nejdrobnější hospodáři. Tito
hospodáři musí míti tolik vzdělání
odborného a všeobecného, aby na této
půdě schopni byli hospodařiti, zejména
uvážíme-li, že se počítá
na to, že také z jiných vrstev lidových
přijdou lidé, kteří se budou chtíti
na pudě té živiti a pracovati. Hospodářským
školám nynějším není možno,
rozšířiti vzdělání zemědělské
tak rychle mezi naším lidem venkovským vrstev
nejširších proto, že školy tyto nedostačují
dnes ani nynějšímu stavu.
Ačkoliv se překotně v době od převratu
zřizují hospodářské školy,
přece jsou takovým způsobem v pravém
slova smyslu přeplňovány, že musí
odmítati mládež 14, 15 a 16 letou a musí
ji odkazovati, aby přišla v pozdějších
letech, aby udělala místo starším, kteří
prodělali svízele válečné a
nyní již čekají, aby po letech utrpení
mohli ve stáří 24-25 roků ještě
navštěvovati školu hospodářskou,
aby se mohli ujmouti práce jako hospodáři
na otcovské půdě, náležitým
způsobem odborně připraveni. Tedy naše
stávající hospodářské
školy nemohou vyhověti tomuto úkolu a stát
nemá tolik prostředků hmotných v nynější
době těžkého přechodu, aby mohl
zříditi školy zemědělské
v tom počtu, jak by to plně vyhovovalo veškerým
třídám lidu zemědělského.
A tu jest právě jedinou pomůckou a jediným
prostředkem zřízení široké
sítě pokračovacích škol, které
byly pojmenovány v kulturním výboru "hospodářské
školy lidové", protože mají v
nejširších vrstvách lidových vzdělání
šířiti, aby touto sítí, která
se dá nejrychlejším způsobem uskutečniti,
umožnilo se odborné a všeobecné vzdělání
vrstev nejširších. My však ukládáme
jim ještě jednu úlohu. Jest si zde stěžováno
neustále na pokles naší valuty peněžní
a řekl bych, že s tímto poklesem peněžní
valuty současně klesala a klesá také
valuta duševní, valuta kultury našeho obyvatelstva.
Jest nezbytně potřeba, abychom se postarali o duchovní
povznesení našeho lidu v nejširších
jeho vrstvách.
Je nezbytně třeba, abychom mládež na
venku připoutali na dobu 23 let po odbyté škole
obecné znova ke škole, abychom ji nepouštěli
z rukou pedagoga, z rukou vychovatele a aby v té nejkritičtější
době, kdy nemůže navštěvovati školy
jiné, a kde také ještě není docela
zralá, aby vstoupila plně do výkonného
života, abychom tuto mládež ve stáří
14, 15 a 16 let přivedli znova do školní místnosti,
aby se ji dal návod, jakým způsobem by obecné
vědomosti ve škole získané zužitkovala
pro svoje povolání zemědělské,
aby vedena byla k lásce k půdě, k lásce
ku svému zaměstnání, aby tímto
přesvědčením o velké důležitosti
a velkých úkolech zemědělského
stavu prodchnut byl nejen zemědělský lid
venkova našeho, který je vlastníkem půdy,
ale aby touto myšlenkou prodchnuto bylo také dělnictvo
zemědělské, které až dosud nemělo
možnosti, aby navštěvovalo školu hospodářskou
To jsou velké úkoly a my od těchto velkých
úkolův očekáváme také
velké výsledky. My chceme, aby učitel, který
bude učiti na takové škole lidové, prodchnut
byl láskou k zemědělskému zaměstnání,
láskou k životu venkovskému, láskou
k půdě a aby tu mládež, kterou vede,
vedl tak, aby pochopila veškeré své úkoly
a aby pochopila, že zemědělství jest
uložena v naší republice velká práce,
že zemědělství nese na svých
bedrech finanční stav naší republiky
i výživu našeho lidu, že o zemědělství
musí se opírati budoucnost našeho státu.
My přiznáváme plně, že všechny
ty choroby, které způsobila válka, mohou
býti jen školstvím pozvolna léčeny,
usilovnou prací pedagogův a vychovatelů.
A protože tento názor máme, jsme plně
přesvědčeni o tom, že jen školství
v nejširších vrstvách lidu pracující
a pro nejširší vrstvy lidu založené
může tuto úlohu splniti.
Tedy ozdravění, mravní povznesení,
kultura srdce, kultura mozku, zvýšení úrovně
celkového stavu našeho venkova, to bude nyní
spočívati v rukou pedagogů, kteří
budou říditi školství lidové.
Jest to kus důležité osvobozovací práce,
kterou konáme, jest to práce, na kterou jsme se
připravovali po celá dlouhá desetiletí.
Mohu směle tvrditi, že při těch bídných
dotacích, kdy stát poskytoval pokračovacímu
školství zemědělskému 4000 K
v Čechách a 800 K na Moravě, kdy země
poskytovala něco málo přes 10.000 K, kdy
ve válce všechny tyto podpory byly zastaveny, kdy
se školství pokračovací opíralo
jen o lásku a nadšení svého učitelstva,
v těch dobách, kdyby nebylo bývalo podporováno
zemědělskou radou pro království české
a kdyby zemědělskou radou nebyly zpracovávány
osnovy, kdyby tam nebyly zpracovávány přehledy
pomůcek vyučovacích, nebyly udělovány
knihy a pomůcky, kdybychom nebyli bývali zařadili
do té sítě pokračovacího školství
také kursy hospodářské a hospodyňské,
nebýti péče zemědělské
rady na širokém podkladě pracující,
v anketách učitelstvo pokračovacích
škol svolávající a povzbuzující,
bylo by toto školství v Čechách zaniklo
právě tak, jako zaniklo ve všech ostatních
zemích monarchie rakouské. My tedy dnes, když
v život vyvoláváme zemědělské
školství lidové, chceme se opírati hlavně
o ty kruhy zemědělské, které jedině
a výhradně pečovaly o školství
pokračovací v době, kdy nejhůře
mu bylo živořiti. A proto zařazeny jsou do
rozpočtu ministerstva zemědělství
dostatečné prostředky, aby o toto školství
také skutečně pečovati mohlo. Vládní
návrh na pokračovací školy zemědělské,
který byl předložen kulturnímu výboru,
byl v několika místech a v několika odstavcích
doplněn a opraven.
První základní oprava sestává
v tom, že místo pokračovací školy
pojmenovány byly tyto školy "školy hospodářské",
a sice hospodářské školy lidové.
Dále, že v kulturním výboru bylo usneseno,
aby návštěva těchto škol byla povinnou,
ovšem tato povinnost školní návštěvy
nemohla býti najednou prohlášena pro celou
republiku a nemohla býti spojena s povinností, zakládati
školy pokračovací, z toho důvodu, že
není zde dostatek prostředků peněžních,
aby ta ohromná síť byla najednou a rázem
vybudována. Proto ministerstvo pojmenovalo návrh
ten prozatímní úpravou a školy ty zřizují
se zatímně. Povinnost návštěvy
myslí se tím způsobem, že tam, kde interesenti
zemědělští postarají se o to,
aby zřízena byla škola pokračovací,
návštěva této pokračovací
školy bude povinnou v obvodu 6 km, případně
v obvodu menším, jestliže ministerstvo zemědělství
na zakročení těchto korporací uzná,
že není žactvu možno do takovéto
vzdálenosti vyučování pravidelně
se zúčastniti. To byla jedna z oprav, které
zástupci ministerstva zemědělství
přivítali s povděkem, jak bylo vysloveno
ve schůzi kulturního výboru, protože
jedině povinná návštěva škol
pokračovacích pro veškeru mládež
škole odrostlou, která nemá jiné možnosti,
aby navštěvovala školy odborné a jiné
vyšší školy nenavštěvuje, může
vykonati své dílo v nejširších
vrstvách i lidových. Později bude možno
přikročiti k povinnému zakládání
těchto lidových hospodářských
škol. Vydržování nebude vyžadovati
velikých obětí státu z toho důvodu,
že mimo to, že jest pamatováno na řádný
rozpočet státní, osobní i věcný
náklad, pokud nebude uhražen podporou státní,
hraditi budou interesenti místní.
Použije se školních budov již stávajících
a bude i učitelstvo těchto škol rekrutovati
se z vrstev učitelstva škol obecných a občanských,
ovšem pro předměty hospodářské
a národohospodářské musí učitelstvo
zvláštními kursy ku povolání
svému na hospodářských školách
náležitým způsobem se připravovati
a kvalifikaci svoji k tomu plně prokázati.
To jsou stěžejní základní body,
které jsme postavili pro zbudování hospodářských
škol lidových. Lidové školy hospodářské
mají za účel, aby rozšířily
vědění svého žactva také
v naukách občanských, aby pracovaly k tomu,
aby vychovávala se mládež uvědoměle
k své práci a k svým povinnostem a také
k neodvislosti, ve vědomé republikány. K
tomu můžeme se přiblížiti, až
ministerstvo zemědělství dle svého
zplnomocnění vypracuje přesná pravidla
pro tyto školy, jak v zákoně našem jest
mu uloženo.
V kulturním výboru vznikla také otázka
kompetence ministerstva, jemuž ty školy mají
náležeti. A tu kulturní výbor usnesl
se většinou hlasů, v poměru 9:5, na
tom, že hospodářské školy lidové
podřízeny jsou pravomoci ministerstva zemědělství.
Jest to přirozená věc, právě
tak jako v Prusku rozvoj školství pokračovacího,
venkovského datuje se teprve od té doby, když
přešlo zemědělské školství
pokračovací do ministerstva zemědělství,
tak také tomu jest dnes v poměrech našich.
Z rozpočtu 4000 K stoupá rozpočet na 608.000
K. Tedy jest zde vůle, je zde péče o to,
aby školství to mohlo býti dokonalým
způsobem vypraveno, a jest zde souhlas snemovny, která
tuto položku zařadila do rozpočtu ministerstva
zemědělství a náležitým
způsobem ho také dotovala. Ale je to přirozené
také proto, že ministerstvo zemědělství
bude museti pečovati na svých hospodářských
školách o to, aby pro tyto školy bylo vychováno
náležitě připravené učitelstvo.
Tomuto učitelstvu musí býti vštípeno
vše, co musí nésti ve svém srdci k těžkému,
ale krásnému svému povolání.
To učitelstvo bude museti býti v neustálém
styku s vědecky založenými ústavy zemědělskými,
bude museti býti v neustálém styku se vzdělanými
zemědělci, muži vědy i muži praxe,
se školami hospodářskými, poněvadž
chceme do škol lidových přenésti kursy,
které se konají ze škol hospodářských
a hospodyňských. Chceme doplniti vzdělání
hospodářské na těchto kursech lidových
tím způsobem, aby zkušení odborníci
a odbornice z řad učitelstva škol zemědělských
a hospodyňských konali několikanedělní
kursy v těchto školách lidových, v kterýchžto
kursech by se probíraly nauky zemědělské
na základě vědeckém a probíraly
se také základy domácího hospodářství
pro dívky, aby se učily vaření, šití,
domácímu hospodářství, péči
o domácí zvířectvo a o zkrášlení
svého venkovského bydliště. Ministerstvo
zemědělství bude museti svolávati
konference učitelstva škol pokračovacích
společně s konferencemi učitelstva škol
hospodářských, aby sladěna byla práce
těchto škol.
Až dosud byla jakási nedůvěra v řadách
učitelstva škol hospodářských
ke školám pokračovacím a byly považovány
tyto školy za konkurenty řádných škol
hospodářských. Ale tomu tak není.
Žádná škola nemůže konkurovati
druhé, nemůže jí býti na škodu
a musí se najíti cesta, po které půjde
učitelstvo škol hospodářských
všech kategorií, ať jsou to školy lidové
anebo ať jsou to školy rázu vyššího
nebo vysokého. Všecko učitelstvo musí
se dáti do služeb jedné myšlenky, že
v povznesení stavu zemědělského v
nejširších jeho vrstvách jest povznesení
celého našeho státu, to je nezbytný
požadavek, v tom je budoucnost a zajištění
naší republiky.
Nechci se šířiti již dále odůvodňováním
důležitosti těchto škol. Jest jasná.
Školy pokračovací živnostenské
a školy pokračovací obchodní konají
již dávno a dávno svoje dílo. Ale konají
je proto, že tam rozpočtem 2 milionů korun,
i v době válečné nezastaveným
a nezměněným, bylo pečováno
o to, aby učitelstvo bylo náležitým
způsoben odměňováno za svoji práci
a aby se mohlo plně těmto školám věnovati.
Z toho důvodu žádáme tedy také
my, aby učitelstvo lidových škol hospodářských
bylo náležitým způsobem odměňováno
za svoji práci a aby se učitelstvu dostalo takové
odměny, jaké se dostává učitelstvu
na školách pokračovacích obchodních
a na školách pokračovacích živnostenských.
Proto také byla usnesena kulturním výborem
resoluce, která žádá, aby ministerstvo
zemědělství založilo na školách
hospodářských kursy pro přípravu
učitelů na školách lidových,
a aby ministerstvo školství a osvěty postaralo
se o to, aby příprava učitele venkovského,
který vychází z učitelského
ústavu a vchází do života venkovského,
aby vyučoval mládež venkovskou, byla po stránce
(Předseda zvoní) názoru na venkov
dokonalejší. Na pedagogických byly až
dosud věnovány celkem 4 hodiny vzdělání
hospodářskému, a ještě ty čtyři
hodiny byly restringovány na jednu hodinu. Jak může
potom učitel, který vyšel ze řad dělnictva
průmyslového z předměstských
obcí velkých měst, vyjíti potom navenek,
jak může připravovati mládež pro
povolání zemědělské, jak může
vštěpovati lásku k půdě a lásku
k práci venkovské, když ničeho během
svého vzdělání neslyšel, co by
tyto síly, tyto ctnosti bylo v něm vychovalo?
Doporučuji veškerá usnesení kulturního
výboru o hospodářských školách
lidových. Doporučuji také tuto přednesenou
resoluci. Jsem o tom plně přesvědčen,
budou-li tyto školy vedeny se stejným nadšením,
jako byly vedeny učiteli dobrovolníky, také
učiteli z povolání, náležitě
připravenými a náležitě odměňovanými,
že toto školství rozšíří
všeobecnou osvětu a odborné vzdělání
hospodářské na celém venkově
našeho československého státu. (Výborně.
Potlesk.)