Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Výboru kulturnímu:

Tisk 2070. Návrh čl. N. S. dra Mazance, dra Kmeťka a soudr. na zřízení státního památkového úřadu pro Slovensko a Přikarpatskou Rus. (Současně přikázán též výboru finančnímu.)

Výboru finančnímu:

Č. tisku 2058. Vládní návrh zákona o osvobození daně z příjmu, zavedené zákonem ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., ode všech přirážek a příspěvků pro samosprávné svazky.

Tisk 2068. Vládní návrh zákona, jímž prodlužuje se platnost cís. nař. ze dne 10. ledna 1917 zákona ř. č. 14 o daňových a sazbových opatřeních v železniční dopravě z podnětů zvláštních, válkou způsobených poměrů, jakož i I. oddílu VI. zák. čl. uher. z r. 1917 o železniční válečné dani.

Tisk 2075. Vládní návrh zákona, jímž se povoluje použití dílčích dluhopisů, jež budou vydány obcí pražskou v úhrnné jmenovité částce 150 milionů korun, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů. (Současně přikázán výboru právnímu.)

Vláda žádá, aby o návrzích byla podána zpráva ve lhůtě 48 hodin.

Jest snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.) Není. Lhůta tato jest povolena.

Výboru živnostenskému:

Tisk 2076. Vládní návrh zákona, kterým se omezuje prodej a pronájem hotelů a pensionátů.

Vláda navrhuje, aby byla podána zpráva do 10 dnů.

Jest snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.) Není. Také tato lhůta jest povolena.

Dále přikázán:

Výboru ústavnímu:

Tisk 2094. Vládní návrh zákona, kterým se upravují hranice příslušnosti mezi ministerstvem vnitra a ministerstvem národní obrany.

Vláda žádá, aby o návrhu byla podána zpráva do 14 dnů.

Jest snad proti tomu nějaká námitka? (Nebyla.) Není. Také tato lhůta jest schválena.

Výboru právnímu:

Tisk 2096. Vládní návrh zákona o prozatímní úpravě advokacie.

Vláda navrhuje, by o návrhu byla podána zpráva ve lhůtě 8 dnů.

Je snad námitka? (Nebyla.) Není tomu tak. Také tato lhůta se schvaluje.

Konečně výboru finančnímu přidělen byl

tisk 2071. Návrh členů N. S. A. Čuříka, V. Sedláčka, B. Bezděka a soudr. na uvolnění dovozu podšívkového zboží k šití obleků, jakož i surovin (látek) k šití prádla pro zemědělské dělnictvo a malorolnictvo. (Současně přikázán výboru zásobovacímu.)

V návrhu se žádá, by zpráva byla podána ve lhůtě 8 dnů.

Jsou snad proti ní nějaké námitky? (Nebyly.) Také tato lhůta jest povolena.

(Zvoní.) Výkonný výbor českosl. strany lidové sdělil mi, že p. arcibiskup dr. Fr. Kordač oznámil svoji resignaci na členství v Národním shromáždění, a že výkonný výbor jmenované strany na místo uprázdněné vysílá dra Fr. Noska, finančního komisaře v Karlíně. Jmenovaný dostavil se do dnešní schůze a vykoná poslanecký slib.

Žádám pana zapisovatele Špatného, aby přečetl slibovací formuli.

Zapisovatel posl. Špatný (čte): Slíbíte jako člen Národního shromáždění československého, že budete zachovávati zákony státu československého, a že svůj úřad budete zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Předseda: Pan dr. Fr. Nosek!

Posl. dr. Nosek: Slibuji.

Předseda: A teď přistoupíme

a to

1. k zprávě finančního výboru o vládním návrhu (tisk čís. 1693), kterým se zavádí poválečná přirážka k poplatkům a změny s tímto související (tisk č. 2090).

Místo zpravodaje p. dra Dolanského převzal zpravodajství p. předseda příslušného výboru kol. Malypetr, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj posl. Malypetr: Vážené Národní shromáždění!

Poněvadž p. dr. Dolanský v důsledku usnesení svého klubu vzdal se zpravodajství pro plenum o tomto návrhu zákona, ujal jsem se sám podání zprávy a jest zcela přirozeno, že omezím svoji zprávu na suchou reprodukci jeho původní zprávy, která odůvodňuje předlohu podanou jednak přirozeně důvody finanční potřeby státu, jednak důvody již v původní osnově vlády uvedenými. Tyto důvody, kterými se finanční výbor při svých usneseních řídil, jsou ohledně té úpravy, kterou vládní osnova navrhovala, a pokud ona podržena byla, totožny s oněmi, které byly podnětem vládě, aby osnovu předložila. Proto stačí, jestli finanční výbor prostě poukáže na motivy ty, jak k vládní osnově jsou připojeny. Vytknouti by snad slušelo, že osnova přináší dvě novoty.

Novotou povahy hmotné jsou ustanovení, podle kterých při společnostech obchodních, služebních smlouvách přes 6000 Kč ročně a při darech nastává povinnost poplatková, nehledíc na listinné osvědčení. Na tento návrh osnovy vládní přistoupil finanční výbor z důvodů rovnoměrného zatížení poplatnictva, jemuž se jednotlivé třídy poplatníků vymykaly tím způsobem, že postupem času pro svá právní jednání volily nové formy, na které platný poplatkový zákon nepamatoval.

Finanční výbor konečně uznal také za nezbytné, aby vládní osnova doplněna byla nařízeními, která by finanční správě usnadnila zachycení poplatků, jež podmíněny jsou nebo jichž rozhojňování se dá očekávati připravovaným rozmachem hospodářským v oboru obchodních společností a útvarů právních, jim nejbližších. Tedy i osnova v tomto směru pamatuje na to, aby zvýšení poplatků i při takových případech nastalo.

Pokud se týče jednotlivých ustanovení, uvádím k § 1. toto: Při poplatcích ze smluv nájemních a pachtovních, které byly upraveny zákonem ze dne 25. června 1919, č. 378 Sb. z. a n., nastane poplatní povinnost poprvé až dnem 1. února 1920. Tou dobou není tedy znám effekt těchto poplatků, jichž úprava se stala v jisté souvislosti se soupisovou akcí. Vzhledem k tomu upuštěno bylo od navrhovaného vládou zvýšení, an důsledky takového zvýšení nemohly býti bezpečně posouzeny.

K § 2. Dále pro převod nemovitostí nyní upravena byla touto osnovou nová sazba poplatková a to stejným způsobem pro převody úplatné i bezúplatné mezi blízkými příbuznými, takže při převodech bezúplatných jest celkový poplatek o poplatek obohacovací větší, než při převodech zcela úplatných. Pro převody částečně bezúplatné mezi jinými osobami ustanovena poloviční sazba poplatku, stanoveného pro převody zcela úplatné; to ovšem, platí i dosud, při čemž ponecháno v platnosti dosavadní ustanovení, že z převodů částečně bezúplatných nesmí býti na poplatku imobilárním a tak zvaném obohacovacím vyměřeno méně než při převodu zcela úplatném. Normální poplatek nemovitostní při převodech mezi blízkými příbuznými stanoven při ceně nemovitostní do 10.000 Kč 1^.5 %, tedy pouze o ¹/₄ % více, nežli činí dosavadní sazba; pro cenu od 10 do 20 tisíc Kč činila by sazba 2 %, dále pak stoupala by sazba progresivně o ¹/₁₀ % za každých dalších 10.000 Kč (nemovitostní ceny), nejvýše však do 3 %. Stejně stanoven pro normální převody úplatné mezi jinými osobami poplatek při ceně do 10.000 Kč jen o ¹/₄ procenta více, nežli platí se nyní (dosud 3³/₄ %, navrhují se 4 %). Při ceně další stoupá sazba do 20.000 Kč na 4¹/₂ % a při ceně do 50.000 Kč na 5 %, takže při ceně od 40 - 50.000 Kč zůstává posavadní sazba (4 % s 25 % přir. = 5 %) nezměněna.

Pro ceny vyšší 50.000 Kč zavedena je progresse o ¹/₁₀ % za dalších 10.000 Kč nemovitostní ceny, nejvýše však 7 % (při ceně čtvrtmilionové). Zde tedy teprve dosaženo je výše původně navrhované, zvýšením přirážky o dalších 50 %, tedy na 75 %.

Zvýšením tímto docílilo by se jednak rovnoměrnějšího vystupňování celého poplatku, vedle toho však i značného zjednodušení celého vyměřovacího řízení, které při nynějším stavu věcí při různých přirážkách, jež k původnímu procentu poplatkovému byly připočítávány, bylo značně obtížné.

Dosavadním zákonodárstvím bylo zabezpečeno úplné osvobození převodů mezi blízkými příbuznými při ceně předmětů převedených do 5000 Kč, to však se v předložené osnově nenavrhuje vzhledem k poměrně malému významu celé této poplatkové úlevy. Za to však rozšířena byla úleva podle § 2. zákona ze dne 18. června 1901 č. 74 ř. z. pro tak zvané kvalifikované nemovitosti, kvalifikované tím, že jsou samotným nabyvatelem užívány a obhospodařovány, tedy že slouží výlučně pro jeho vlastní potřebu.

Cena těchto kvalifikovaných nemovitostí navrhuje se v této osnově zvýšená a sice do 20.000 Kč a poplatek má zůstati při dosavadní výši 1 %, ovšem jen následkem rozšíření této výhody kvalifikovaných realit.

Při převodech bezúplatných na jiné osoby, nepodléhajících dosud žádné přirážce, stoupne při ceně do 50.000 Kč poplatek o ¹/₂ %, při ceně od 5000 do 10.000 Kč klesne o ¹/₈ %. Pro cenu od 10 - 20 tisíc Kč, nepožívající dosud podobné výhody, poskytne se na normálním poplatku sleva ¹/₃ (zlomek ten volen vzhledem na zjednodušení výpočtu procentového), při čemž dosavadní sazba (dosud normální) 1^.5 % zůstane beze změny (ovšem jen následkem přiznání výhody). Domy s kratší držbou stavební plochy (do 4 resp. 6 let) měly dosud sazbu o 1¹/₂ % resp. 1 % nižší, nežli činila sazba původní (bez přirážky) při nemovité ceně přes 40.000 Kč. Sleva tato ponechána i při nynějším návrhu a to i při další progressi, nejvíce však do 4^.5 procent resp. 5 procent. Bere-li se za základ nemovitostní cena od 20 - 50 tisíc Kč, činí zvýšení při základní sazbě té pouze ³/₈ resp. ¹/₄ %.

Vkladné pro zápis práva vlastnického, pokud někde se vyskytuje (případ celkem velice řídký), stanoveno na 2 % (dosud 1^.875 %), z čehož je patrna dosavadní komplikovanost výpočtu poplatků, a ¹/₂ % resp. ¹/₄ %ové vkladné z jinakých zápisů knihovních (resp. s přirážkou 50 %ovou, ³/₄ resp. ³/₈ procentovou) upraveno na 1 resp. ¹/₂ %.

K § 3. původní osnovy bylo usneseno, místo toho odstavce pojmouti ustanovení ve zvláštní paragraf a sice 9., platící pro všechny poplatky (nejen pro obohacovací), a zmocniti vládu, aby vzhledem na změny v zákoně tomto provedené upravila text a pořadí poznámek k sazbě pro poplatky dědické a darovací.

K § 4. osnovy. Právní důmněnka, navrhovaná tuto bez připuštění protidůkazu, vedla by k tomu, že by tvořily součást pozůstalosti i ony pohledávky z pojišťovacích smluv, kterých někdo nabyl právoplatně již jednáním mezi živými, zejména též úplatným, a které tedy tvoří jeho vlastnictví a nikoliv zůstavitelovo. Z toho důvodu vyloučil finanční výbor navrhované ustanovení § 4. osnovy vládní a ponechal v platnosti dosavadní ustanovení § 16. cís. nař. ze dne 15. září 1915, č. 278 ř. z., jež podle jeho názoru vyhovuje praktické potřebě.

Návrh, obsahující ustanovení o přirážce k poplatkům ze sázek a výher u totalisateurův a bookmakerův a ze zisku bookmakerův, jest v celku zpracován dle původní osnovy a jen příslušnými usneseními doplněn.

Vláda zamýšlí upraviti poplatky společností zvláštním zákonem, ale, poněvadž vypracování tohoto zákona bude přece jen vyžadovati poměrně dosti dlouhé doby, a kdyby tato doba uplynula, ztratila by se velmi značná část poplatků právě proto, že v nynějším čase nastává velice značný rozmach a velice značné rozhojňování kapitálů společností ať akciových, ať komanditních, ať společností s ručením omezeným - právě z důvodů těchto pojato bylo do návrhu zákona ustanovení v § 6., kterým se tyto společnosti akciové, společnosti komanditní, těžířstva i společnosti s ručením omezeným podrobují zvýšenému poplatku. A tu právě k tomuto paragrafu 6. osnovy dovoluji si navrhnouti hned pro první čtení změnu proti předložené původní osnově a sice v § 6., v odst. b) mezi slova: "celkovém kapitále" slovo: "akciovém", kteréžto slovo patrně nedopatřením vypadlo, a poněkud jiné znění odstavce bezprostředně následujícího. Toto jiné znění navrhuje se z důvodu, že osnova se dostala k jednání s poměrně značným zpožděním, které by mělo za následek, že by již celá řada společností, které v nejposlednějších dnech minulého roku podjaly se zvýšení svých kapitálů, působnosti tohoto zákona se vymkla a tím nebylo by dosaženo toho, co finanční výbor při projednávání této osnovy měl na mysli, totiž zachycení všech těchto poměrně velkých zvyšovaných kapitálů pro zpoplatnění v době, kdy toto zvýšení bylo prováděno.

Navrhuje se proto znění tohoto druhého odst. b) následovně: "Zvýšení právě uvedené platí ode dne 20. prosince 1919 pro všechny emisse, které do té doby nebyly splaceny."

Ustanovení zákona, upravující poplatky dědické a darovací jest uvedeno ve zvláštní tabulce přiložené k tomuto zákonu, ve které jest potřebí provésti také dvě poměrně nevelké a spíše stylistické změny a to v hlavě tabulky, v druhé její větě:

"Poplatek platí se z čistého jmění jednotlivým nabyvatelům" schází slovo: "připadlého" před slova "jednotlivým nabyvatelům podle této tabulky". A ve větě, označující procento sazby, má státi: "činí procento poplatku"; slovo "obohacovacího" budiž vyškrtnuto.

Navrhovaný zákon má také zavésti důkladnější způsob, jakým mají býti postiženy cizozemské podniky stran kapitálů, kterými se súčastní anebo účastniti hodlají na tuzemském obchodování.

Podobná zásada byla již vyslovena a to v zákoně ze dne 18. září 1892 a přijata byla do zákona našeho ze dne 17. května 1919; tento se nyní ustanovením tohoto zákona mění.

Poněvadž stanovení kapitálu, resp. podílu kapitálu, kterým cizozemský podnik jest súčastněn na svém podnikání v tuzemsku, naráží často na velmi značné obtíže, má býti jako minimum stanovena kvota 25 % celého kapitálu dotčené společnosti.

Při sazbách poplatků dědických a darovacích byla finančním výborem progresse původně ve vládním návrhu navrhovaná přiměřeněji odstupňována a sazba dále rozčleněna vsunutím dvou nových tříd příbuzenských, a to a) na vzdálenější příbuzné v přímé linii, než pod číslem 1. sazby, a b) mezi sourozenci druhého stupně. Pro třídu ad a) zvolena poněkud vyšší sazba, než pod číslem 1. Sourozenci druhého stupně byli vyňati z jednotné dosud třídy sourozenců až do 4. stupně a sazba pro ně proti těmto snížena.

Progresse těchto poplatků dědických a darovacích byla rozšířena na vyšší jmění a byla tu tato progresse dosti značně zostřena, takže při převodech následkem dědictví anebo darů, přesahujících jmění přes 10.000 Kč, jest stanovena sazba 33 % celého převáděného majetku, tedy téměř plná jeho třetina oproti 10 % nebo 11¹/₂ % při nižším majetku přes 1000 resp. do 15.000 Kč.

Finanční výbor doporučuje, aby osnova byla přijata tak, jak po velice pilném a přesném propracování se strany pana referenta za účinné součinnosti ministerstva financí byla finančním výborem usnesena.