Vláda, místo aby stát uvnitř konsolidovala
a tím posilovala, - ukvapeným řešením
nesmírně důležitých otázek
hospodářských a sociálních
seslabuje postavení naší republiky nejen
uvnitř, nýbrž i u našich přátel
dohodových. Po stránce finanční
přivádí vláda stát i občanstvo
do situace neudržitelné - ve směru kulturním
dopouští se aneb trpí znásilňování
svobody svědomí převážné
části občanstva, - překotnými
reformami ve výchově mládeže způsobuje
přímo rozvrat v školství nejen obecném,
ale i středním bez ohledu na přání
a vůli rodičů, přímo často
elementárně projevovanou, ale bohužel nerespektovanou.
Nemůžeme z uvedených důvodů převzíti
spoluzodpovědnost za jednání vlády
a považujeme za příkaz svědomí
tlumočiti oprávněnou nespokojenost širokých
vrstev křesťanského lidu našeho národa,
který, často podceňovaný a tupený,
ba i ignorovaný, - přece přesto vždy
byl a bude zárukou klidu a pořádku a tím
i vnitřní a zevnější síly
naší republiky, k níž vřele lneme.
Nečiníme proto projednání rozpočtu
nijakých překážek. Po zralé úvaze
rozhodli jsme se, této vládě prozatímního
rozpočtu nepovoliti, nemajíce k ní potřebné
důvěry. Budeme hlasovati proti. (Výborně!
Potlesk.)
Předseda: Řečnická listina
jest vyčerpána, závěrečné
slovo uděluji panu zpravodaji dr. Srdínkovi.
Zpravodaj dr. Srdínko: Slavné Národní
shromáždění!
Mohu konstatovat s potěšením, že debata,
která byla vedena, byla vedena celkem formou klidnou a
slušnou. Poznámky, které jsem si přičinil
během debaty, jsou skrovné, jest jich málo
a obsahují asi tyto zmínky:
Co se týče věcí kulturních,
dotklo se jich několik řečníků.
Pan kol. Slavíček žádal rychlý
postup v kulturních záležitostech, rovněž
za to se přimlouval dr. Uhlíř. Naproti
tomu pan dr. Rašín žádal, aby se
náklad na kulturní věci rozložil na
více let, aby se tak nespěchalo se všemi kulturními
zřízeními. Vytkl také pan dr. Rašín,
že se nesmí počítat to procento, 13/4
%, které bylo v státním rozpočtu na
rok 1919 na kulturní věci, a že třeba
také připočísti peníze, které
dávají na kulturní věci jednotlivé
země. Pánové, to já jsem také
věděl, ale to bych nebyl potřeboval poznamenávat.
Já jsem uváděl porovnání, kolik
procent v bývalé Cislajtanii se platilo na věci
školské - to bylo 5 procent - a uvedl jsem, že
jsme od toho ještě příliš vzdálení
v naší republice, protože i pro rok příští
náklad na ressort ministerstva školství určený
činí pouze 2 % státních vydání.
Co se týká věcí zahraničních,
tedy s radostí konstatuji a slyšel jsem zprávu
p. kol. dr. Uhlíře, že v příštím
rozpočtu je na ministerstvo zahraniční žádáno
více než dvakrát tolik, kolik roku letošního.
A rovněž s potěšením jsem vyslechl
jeho informace, které získal na příslušném
místě, že se tím myslí 49 milionů
pro rok příští v dobré valutě.
Za to ovšem se již dá něco poříditi.
Tedy jedná se jen o to, aby tato poznámka, kterou
jsem vlastně teprve vyprovokoval zde, byla také
ve vysvětlivkách k státnímu rozpočtu,
poněvadž pak tomu rozumí každý,
že je to obnos v dobré valutě a snad tedy na
ministerstvo zahraničních záležitostí
potom stačí. Ostatně moje upozornění
nebylo žádnou výtkou, to bylo promluveno ve
prospěch ministerstva zahraničních záležitostí,
poněvadž jsem obnos 23 milionů pro letošní
rok považoval za naprosto nedostatečný.
Dále p. kol. dr. Uhlíř zde po informaci,
patrně v ministerstvu zahraničních záležitostí,
přednesl některá vysvětlení
k zprávám, které se v listech objevují
o jednání p. ministra věcí zahraničních
dr. Beneše v cizině. Já k tomu jen dodávám,
že my uznáváme ve veliké většině
zde v Národním shromáždění
veliké obtíže, s jakými pan ministr
zahraničních záležitostí musí
v cizině pracovati, a že veliká většina
Národního shromáždění
za politikou jeho pevně stojí. Já jsem úmyslně
podtrhl z toho sdělení, pokud jest pravdivé,
hlavně ta slova, že jednalo-li se o něco, není
tomu třeba dávati názvy federace, anebo unie,
to že, jest prazbytečné, že se tedy může
jednati pouze o praobyčejné obchodní smlouvy
sousedních států. To tedy dodávám
k této záležitosti.
Několik pánů řečníků
mluvilo zde o thematu, které bylo zde se všech stran
již obehráno, totiž o potřebě šetrnosti
a o pracovitosti. Zvláště přiléhavě
vyslovil se o tom vážený pan kol. dr. Horáček.
Mluvil pro autoritu a mluvil pro chápání
pravé demokracie. Demokracie není snížením
se k davům, není to nedbání forem
zevních, ať ve slovech, ať v jednáních.
Demokrat musí naopak pozdvihovati nejširší
vrstvy k sobě nahoru. Náš lid se musí
naučiti demokraticky mysliti. V mnohých případech
však bohužel jest lid sváděn k smýšlení
nedemokratickému, pseudodemokratickému a z toho
vyplývají v mnohých případech
nedemokratická slova a činy, které nemají
s pravou demokracií nic společného. A tu
se jedná o to, vážení pánové,
míti odvahu, ať se jedná o tu či onu
stranu, tu pseudodemokracii vytknouti třebas svým
vlastním příslušníkům.
Tedy míti odvahu k pravé demokracii a potírati
demogogii, která jest největším nepřítelem
národa i každé politické strany. Běda
té politické straně, kde demagogie by se
považovala za demokracii. (Výborně! Výborně!)
Co se týče námitek proti vlastním
číslům rozpočtovým, konstatuji,
že takovéto námitky zde vůbec nebyly
učiněny. Byly formální námitky
předneseny a byly předneseny námitky politické.
Dvě strany prohlásily, že budou hlasovati proti
provisornímu rozpočtu, a sice z důvodů
politických, že nemají důvěry
k vládě nynější.
Vážení pánové! Jako víra
se nedá vnucovati, tak se nedá také důvěra
vnucovati. Tedy to musíme prostě vzíti na
vědomí, ale přece snad aspoň tu poznámku
k tomu mohu přičiniti, že strana, která
odpírá vládě, řekněme,
provisorium rozpočtu, měla si domyslit, jak to působí
u občanstva státu, zvláště u
toho občanstva, které se státem dosud se
nesmířilo, a měla by domyslit, kam to vede,
když budou občané tací vidět,
že se najde česká politická strana,
která svému národnímu státu,
(Hlasy v středu: Vládě!) nechce povoliti
rozpočet, a odvolává se, že nemá
důvěry k vládě. Soudím, že
každá taková strana nedomyslila logického
důsledku, který z toho vede a který z toho
může odvozovati také cizina, u které
hledáme kredit. Jiných poznámek nemám
a proto činím návrh, aby slavné Národní
shromáždění schválilo jednak
pojetí dodatečných položek do rozpočtu
za rok 1919, za druhé, aby schválilo změnu
finančního zákona pro rok 1919 a konečně,
po schválení resolucí, aby schválilo
provisorium na první dva měsíce roku 1920
(Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Debata jest skončena.
Přistoupíme k hlasování.
Prosím o zaujetí míst
Míním dáti hlasovati tímto způsobem.
Prosím o pozornost.
Nejprve dám hlasovati o dodatečném pojetí
připojených položek do státního
rozpočtu na rok 1919 a to v 11 částkách:
V první částce dohromady o kapitolách
II. (Kancelář presidenta republiky);
IV. (Nejvyšší správní soud);
V. (Nejvyšší účetní kontrolní úřad);
VII. (Státní dluh republiky českoslov.).
Na to by byla druhá částka, obsahující
kapitoly IX., X., XI. a XII., totiž: Předsednictvo
minist. rady, ministerstvo zahraničních věcí,
ministerstvo národní obrany, ministerstvo vnitra.
Na to třetí částka by byly kapitoly
XIII. a XIV., totiž: ministerstvo školství a
národní osvěty, ministerstvo financí.
Na to by byla čtvrtá částka, kapitoly
XV., XVI. a XVII., totiž: Ministerstvo obchodu, ministerstvo
pošt a telegrafů, ministerstvo železnic. Částka
pátá obsahovala by kapitoly XVIII., XIX. a XX.,
totiž: Ministerstvo zemědělství, ministerstvo
spravedlnosti a ministerstvo veřejných prací.
Šestá částka byla by kapitola XXI.,
totiž: Ministerstvo sociální péče.
Sedmá částka byla by kapitola XXII. tit.
1., § 1. a 2. tit. 2. § 1. totiž: Ministerstvo
pro zásobování lidu. Osmá částka
byla by kapitola XXII., totiž tit. 2., § 3.: Ministerstvo
pro zásobování lidu, aby se umožnilo
hlasovati o té položce hospodářských
rad. Dále devátá částka by
byla kapitola XXIII., totiž: Ministerstvo zdravotnictví
a tělesné výchovy. Částka desátá
byla by kapitola XXIV., totiž: Válečná
opatření. Jedenáctá částka
byly by státní příjmy, kap. XIV.,
XVI., XVII., XVIII., XX., XXIV., totiž při ministerstvu
financí, ministerstvu pošt a telegrafů, ministerstvu
železnic, ministerstvu zemědělství,
ministerstvu veřejných prací a válečných
opatřeních.
Pak bychom přistoupili k hlasování o osnově
zákona, kterým se mění článek
I., III. a V. finančního zákona republiky
Československé pro rok 1919 ze dne 23. června
1919 čís. 433 sb. z. a nař. - a sice v celku
bychom hlasovali.
Na to bychom přistoupili k hlasování o
resolucích, a to bychom hlasovali o resolucích
I., II., III. jakož i V., VI., VIl. a VIII., jak jsou obsaženy
ve zprávě výboru rozpočtového;
o resoluci IV., jež se má přikázati
podle návrhu podaného p. kol. Krejčím
kulturnímu výboru, bychom hlasovali zvláště.
Na to konečně hlasovali bychom o osnově zákona
o vedení státního hospodářství
v době od 1. ledna do 29. února 1920, - obsahuje
4 paragrafy - jakož i nadpisu. To jest zpráva rozpočtového
výboru o provisoriu. O tom bychom hlasovali v celku.
Jsou proti tomuto mému návrhu snad nějaké
námitky? (Námitky nebyly.) Není jich.
Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.
Nejprve máme hlasovati o části první,
a sice o kapitolách II., IV., V. a VII.: kancelář
presidenta republiky, nejvyšší správní
soud, nejvyšší účetní kontrolní
úřad a státní dluh republiky československé.
Mám snad příslušné položky
přečísti? (Hlasy: Není třeba!)
Kdo souhlasí s příslušnými položkami,
obsaženými ve zprávě výborové,
při těchto kapitolách II., IV., V. a VII.,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Zmíněné položky
při kapitolách II., IV., V. a VII. jsou schváleny.
Budeme hlasovati dále o kapitolách IX., X., XI.
a XII.
Kdo souhlasí s příslušnými položkami
těchto kapitol, jak byly obsazeny ve zprávě
výborové, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To je většina. Položky kapitoly IX., X., XI.
a XII. jsou schváleny.
Kdo souhlasí s položkami, obsaženými ve
zprávě výborové při kapitole
XIII. a XIV., prosím, aby povstal se svého místa.
(Děje se.)
To je většina. Položky kapitoly XIII. a XIV.
jsou schváleny.
Kdo souhlasí dále s položkami kapitoly XV.,
XVI. a XVII., jak jsou obsaženy ve zprávě výborové,
prosím, by povstal. (Děje se.)
To jest většina. Položky kapitoly XV., XVI. a
VII., jak jsou obsaženy ve zprávě výborové,
jsou schváleny.
Kdo souhlasí dále s položkami kapitoly XVIII.,
XIX, a XX., jak jsou obsaženy ve zprávě výborové,
prosím, by povstal. (Děje se.)
To jest většina. Položky příslušné
kapitoly XVIII., XIX. a XX. jsou schváleny.
Kdo souhlasí s položkou kapitoly XXI., tak, jak jest
obsažena ve zprávě výborové,
prosím, by povstal. (Děje se.)
To jest většina. Také tato položka jest
schválena.
Kdo souhlasí teď s kapitolou XXII. titul 1. §
1. a titul 2. § 1., totiž ministerstvo pro zásobování
lidu? Kdo s tím souhlasí, prosím, by povstal.
(Děje se.)
To jest většina. Také tyto položky kapitoly
XXII. jsou schváleny.
Teď zbývá z kapitoly XXII. titul 2. §
3. totiž ministerstvo pro zásobování
lidu, to jest položka, týkající se hospodářských
rad. Kdo souhlasí s touto položkou kapitoly XXII.,
prosím, by povstal. (Děje se.)
To jest většina. Také tato položka jest
schválena.
Kdo souhlasí dále s kapitolou XXIII. s položkou
příslušnou, obsaženou ve zprávě
výborové, prosím, by povstal. (Děje
se.)
To jest většina. Také kapitola XXIII. jest
schválena.
Kdo souhlasí konečně s kapitolou XXIV. s
položkou příslušnou, obsaženou ve
zprávě výborové, prosím, by
povstal. (Děje se.)
Také kapitola XXIV. jest schválena.
Teď máme hlasovati o státních příjmech,
obsažených v kapitole XIV., XVI., XVII., XVIII., XX.
a XXIV.
Kdo s příslušnými položkami státních
příjmů souhlasí, prosím, aby
povstal. (Děje se.)
To jest většina, také příslušné
položky státních příjmů
v kapitolách XIV., XVI., XVII., XVIII., XX. a XXIV. jsou
schváleny.
Nyní přistoupíme k hlasování
o osnově zákona, kterým se mění
článek l. III. a V. finančního zákona
republiky Československé pro rok 1919 ze dne 27.
června 1919, a sice v celku.
Kdo souhlasí s touto osnovou, prosím, aby povstal.
(Děje se.)
To jest většina. Také osnova zákona,
kterým se mění čl. I., III., a V.
finančního zákona republiky československé
pro rok 1919 ze dne 27. června 1919, jest schválena.
Dám teď hlasovati ve druhém čtení
o osnově zákona, kterým se mění
článek I., III. a V. finančního zákona
republiky Československé pro rok 1919 ze dne 27./6.
1919 č. 433 sb. z. a n., jakož i o příslušných
položkách, o těch jednotlivých kapitolách
dodatečného státního rozpočtu,
jak byly nyní v prvém čtení schváleny.
Kdo souhlasí v druhém čtení jednak
s tímto zákonem, jednak s těmi přijatými
položkami rozpočtovými, prosím, aby
povstal. (Děje se.).
To jest většina. Osnova zákona, kterým
se mění článek I., III. a V. finančního
zákona, jakož i příslušné
položky dodatečného rozpočtu jsou schváleny
ve druhém čtení. (Potlesk.)
Přistoupíme k hlasování o resolucích.
Dám hlasovati, jak jsem již uvedl, o resolucích
č. I., II., III., potom V., VI., VII., VIII., jak jsou
obsaženy ve zprávě výborové.
Kdo s nimi souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje
se.)
To jest většina, resoluce jsou schváleny.
Zvláště budeme hlasovati o resoluci IV., jak
jest obsažena ve zprávě výborové.
Ale k tomu navrhuje pan kol. dr. Krejčí, aby se
přikázala výboru kulturnímu, k čemuž
se přizpůsobil pan zpravodaj.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, prosím,
aby povstal, (Děje se.) To jest většina.
Také přikázání této
resoluce výboru kulturnímu jest schváleno.
Nyní jest nám hlasovati o osnově zákona,
o vedení státního hospodářství
v době od 1. ledna do 29. února 1920 - to jest tak
zvané provisorium dvouměsíční,
obsahující čtyři paragrafy a nadpis
zákona. Budeme o tom hlasovati v celku.
Kdo souhlasí s touto předlohou, jak jest obsažena
ve zprávě výborové, prosím,
aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, také osnova zákona
o vedení státního hospodářství
v době od 1. ledna do 29. února 1920 jest schválena.
Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení
slova?
Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Ne.
Předseda: Kdo souhlasí s přijatým
právě zákonem o vedení státního
hospodářství od 1. ledna do 29. února
1920, také ve druhém čtení,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona o vedení
státního hospodářství v době
od 1. ledna do 29. února 1920, - tak zvané rozpočtové
provisorium - jest schválena také ve druhém
čtení a tím prvý a druhý
odstavec dnešního pořadu jest vyřízen.