Předseda: Tomášek,
místopředsedové:
Dula, dr.
Hajn, Konečný, Udržal;
zapisovatelé:
dr. Herben, Vacula;
větší počet
členů Národního shromáždění.
Zástupcové vlády:
Předseda vlády: Tusar a členové
vlády: Habrman, Hampl, Houdek, Sonntág, Staněk,
Švehla, dr. Veselý, dr. Winter.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní,
zástupce jeho JUDr. Bartoušek.
94. schůze Národního
shromáždění československého
ve čtvrtek dne
4. prosince 1919 o 2. hodině odpolední.
1. Zpravodaj Jonáš.
Zpráva kulturního výboru o návrhu
člena Národního shromáždění
Jonáše a soudr. (tisk č. 1756), aby byla postátněna
konservatoř hudby v Praze (tisk č. 1907).
2. Zpravodaj Jaroš. Zpráva
sociálně-politického výboru
o vládním návrhu zákona (tisk č.
1869), kterým se zřizuje rozhodčí
komise pro úpravu služebního poměru
v kovodělném průmyslu (tisk č. 1915).
3. Zpravodaj Hatlák.
Zpráva živnostenského výboru
o vládním návrhu zákona (tisk č.
896) na zřízení instruktorátu pro
podniky k přechovávání cizinců
(tisk 1893).
4. Zpravodaj Biňovec.
Zpráva zásobovacího výboru
o návrhu posl. Biňovce a soudr. (tisk č.
1797), aby byla rychle přidělena obuv a šatstvo
zemědělskému dělnictvu (tisk č.
1914).
5. Zpravodaj Hatlák.
Zpráva I. živnostenského výboru:
Zpravodaj dr. Budínský.
Zpráva II. kulturního výboru o návrhu
prof. dra Horáčka a soudr. (tisk č. 917),
aby byly prohlášeny živnosti knihtiskařské
a knihkupecké za živnosti volné (tisk č.
1892).
6. Zpravodaj dr. Dérer.
Zpráva imunitního výboru o žiadosti
hlavného štátného zastupiteľstva
v Bratislave, aby bola zrušená imunita poslance Jána
Jančeka ml. (tisk č. 1911).
Předseda
(zvoní): Národní shromáždění
jest schopno se usnášeti. Zahajuji schůzi.
Omluvili svou nepřítomnost
v dnešní schůzí:
churavostí: dr. Juriga
(na neurčito), dr. Metelka (na neurčito),
Vojta (do 10. prosince), dr. Zahradník (do
10. prosince);
zaměstnáním:
Chaloupka (pro tento týden), Kadlčák
(na neurčito), Tayerle (na neurčito), Hrdlička
(pro tento týden), Brožík (od 2.-5.
prosince), Jan Veselý, dodatečně za
minulou schůzi dr. Budínský;
dále Cingr, Kléga,
Lukeš, Sladký, Štěpánek,
dr. Witt, Zika (všichni na neurčito).
Do dnešní schůze
dostavil se člen N. S. dr. Antonín Zeman,
(spisovatel Antal Stašek), v předešlé
schůzi zvolený a vykoná slib. (Potlesk.)
Žádám pana zapisovatele
by přečetl slibovací formuli.
Zapisovatel Vacula (čte):
"Slíbíte jako člen Národního
shromáždění československého,
že budete zachovávati zákony státu československého
a že svůj úřad budete zastávati
podle svého nejlepšího vědomí
a svědomí."
Předseda:
Pan dr. Zeman!
Posl. Zeman: Slibuji!
Předseda:
Tiskem rozdány byly v dnešní schůzí
tyto tisky; žádám pana sekretáře,
aby je přečetl.
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (čte): Tiskem rozdáno bylo:
Tisk 1919. Odpověď min.
veř. prací na dotaz čl. N. S. Kadlčáka
a druhů stran nouze o uhlí.
Tisk 1920. Odpověď vlády
na dotaz čl. N. S. L. Pika, Brožíka
a soudr. na min. předsedu o porušení práv
české menšiny v rak. republice.
Tisk 1922. Odpověď min.
pro zásobování lidu na dotaz čl. N.
S. F. Petrovického a soudr. o přídělu
ječmene pivovarskému průmyslu 1919/1920.
Výborům z předsednictva
přikázány byly tyto věci:
Výboru brannému,
živnostenskému, zemědělskému:
podle zákona ze dne 24. července 1917 čís.
307 ř. z. vydané nařízení vlády
ze dne 28. listopadu 1919 o rozdílení a vydávání
demobilisovaných koní zájemníkům.
Předseda:
Výborům přikázány byly z předsednictva
tyto věci:
Výboru
finančnímu:
Tisk 1923. Vládní
návrh zákona, jímž se povoluje
Československému Červenému kříži,
aby uzavřel loterní zápůjčku
v nominální částce 20 mil. korun.
Vláda žádá, by o návrhu podána
byla zpráva do 8 dnů. Jsou snad proti tomu
námitky? (Nebyly.) Nejsou, lhůta je schválena.
Dále výboru
rozpočtovému přikázán
byl:
Tisk 1918. Vládní
návrh: Dodatek ke státnímu rozpočtu
republiky československé pro rok 1919. Vláda
žádá, aby o návrhu byla podána
zpráva ve lhůtě 48 hodin. Jest snad
proti tomu námitka? (Nebyla.) Není, také
tato lhůta je schválena.
Z předsednictva přikázán
byl dále:
Výboru ústavnímu:
Tisk 1921. Vládní
návrh zákona, kterým se doplňují
a mění dosavadní ustanovení o nabývání
státního občanství a práva
domovského. Vláda žádá, by o
návrhu byla podána zpráva do 14 dnů.
Jsou snad proti tomu námitky? (Nebyly.) Není
jich, lhůta je schválena.
Z předsednictva přikázána
byla výboru imunitnímu: žádost
okresního soudu v Jičíně z 18. listopadu
1919 čís. U 559/519 za svolení k trestnímu
stíhání člena N. S. Františka
Hummelhanse pro přestupky podle § 11. a 17.
zákona ze 17. prosince 1862 čís. 6 ř.
z. z roku 1863.
(Zvoní):
Přistoupíme
a to 1. zprávě kulturního
výboru o návrhu člena Národního
Shromáždění Jonáše a soudr.
tisk č. 1756, aby byla postátněna konservatoř
hudby v Praze, tisk čís. 1907. Zpravodajem jest
p. kol. Jonáš, udělují mu slovo.
Zpravodaj posl. Jonáš:
Vážené Národní shromáždění!
S radostí ujímám
se slova, abych odůvodnil zde návrh na sestátnění
pražské konservatoře, s radostí proto,
poněvadž návrh ten jednomyslně přijat
byl v kulturním výboru a proto myslím, že
bude přijat všemi stranami i této slavné
sněmovny.
Návrh tento také plně
toho zasluhuje, neboť, bude-li vtělen ve skutek zákonem,
prospěje celému národu, všem jeho třídám
a všem jeho vrstvám. Sestátnění
pražské konservatoře stává se
právě v těchto dnech otázkou vysoce
naléhavou. Povím, proč. 108 roků tomu
jest, co pražská konservatoř vyvolána
byla v život, a po celou tu drahnou dobu po stránce
hmotné živořila... (Hluk.)
Předseda
(zvoní): Prosím o klid!
Zpravodaj posl. Jonáš
(pokračuje): ...byla odkázána na milost
a štědrost kruhů soukromých. Ale i za
těchto strastných poměrů vykonala
velmi mnoho, vychovala nám celou řadu znamenitých
skladatelů a vynikajících výkonných
umělců. Dovoluji si uvésti několik
jmen:
Bendt Karel, Blažek Frant.,
Blodek Vilém, Buchtele, Čelanský, Dvořák,
Ehrenbergová, Fassbenderová, rodina Foersterů,
Halíř, Hartl, Hoffmeister, Hřímalý,
Jeremiáš, rodina Jiránků, Knittl, Kocián,
Konjovič, Koptové, Kovařovic, Křídlo,
Kubelík, Lautererová, Macan, Malát, Nedbal,
Ondříček, Novák, Suk, Picka, Pískáček,
Popper, Skuherský, Stecker, Ševčík,
Talich, Trneček, Vyskočil, Wihan, Zajíc,
Zvonař, Zelenský a j., České a Ševčíkovo
kvartetto atd.
Celkem od r. 1811 zapsáno
bylo na pražské konservatoři 30.000 posluchačů.
Ústav tento měl vždy nátěr německý
a vedoucí, hlavní jeho řečí
byla němčina. Ale přes to žactvo jeho
bylo převážnou většinou české
a nejen to, nýbrž i česky uvědoměle
cítící, což bylo hlavně vlivem
jeho profesorů, kteří vyšli z našeho
národa. Ale přes to, že byl ústav tento
poněmčen, byl v jádře svém
ústavem českým. Značná část
jeho posluchačů stala se průbojníky
českého jména i za hranicemi již v té
době, kdy na jiném poli nemohli jsme k sobě
strhnouti pozornost zahraničních kruhů. Takto
stalo se hudební umění pražské
konservatoře připravovatelem cest k naší
politické samostatnosti. Proto právě hudební
umění vyžaduje naší zvláštní
úcty a našeho zvláštního vděku.
Z toho všeho je zřejmo,
jak velkou důležitost má tato instituce pro
celý náš veřejný život a
celý náš národ. Ve Vídni dobře
to věděli a žárlivě stopovali
činnost naší pražské konservatoře.
Báli se, aby pražská konservatoř nezastínila
konservatoře německé, a proto všemožně
se bránili tomu, aby byla postátněna a mohla
vydávati státní diplomy absolventům.
Tento nezdravý poměr, pánové, trvá
vlastně až dosud. Až dosud nemáme postátněnou
pražskou konservatoř a ovšem nemůže
dosud vydávati státní diplomy, a jest třeba
tomuto neblahému stavu učiniti přítrž.
Cestu nám připravily učitelské síly
hned po našem převratu, neboť vymýtily
utrakvismus z pražské konservatoře, zreorganisovaly
moderně učební osnovu a soustředily
nejlepší pedagogické síly na tomto ústavě.
Ovšem ještě mnoho bude v tom ohledu doplniti,
neboť musíme míti tento ústav skutečně
svůj, český, náš, národní.
A tu poukazuji, že ještě
mnoho vynikajících odborníků jest
v našem národě, jmenuji třeba znamenitého
pedagoga prof. Mikeše, kteří na tento ústav
patří. Ti se tam musejí dostati, neboť,
jak jsem četl na příklad v Hudební
Revui, již na příklad z Bukurešti, tedy
ze zahraničí, lákají naše odborníky
a naše pedagogy do cizích měst, do ciziny,
a chtějí je tam velmi draze platiti. Proto je musíme
připoutati k našemu ústavu, aby se nestalo
konec konců to, že v našem českém
hudebním ústavě bychom měli jako pedagogy
hudební cizince draze placené. O to zde běží.
(Hluk. Předseda zvoní.)
Jak jsem již pravil, sám
profesorský sbor po převratu učinil některé
velmi cenné reformy a reformy ty jsou takového rázu,
že upoutaly pozornost i za hranicemi, tak na příklad
sám státní úřad hudební
v Bělehradě po vzoru nynější
zreformované konservatoře zavádí svůj
hudební ústav v Bělehradě, ovšem
státní.
Dnes má pražská
konservatoř 565 posluchačů a 58 profesorů.
Z 565 posluchačů jest 37, kteří jsou
příslušníky jiných států,
fakt to vysoce zajímavý, mluvící o
tom, jaké oblibě těší se náš
ústav i v cizině. Vyučovací řečí
jest nyní čeština, ale pedagogické pokyny
- dík jazykové vyspělosti našich profesorů
- mohou býti udíleny též v řeči
anglické, francouzské, italské, ruské,
slovinské, srbské a německé. Všeobecný
je dojem, že - bude-li konservatoř naše postátněna
- stane se záhy ústavem všeslovanským.
Všecky kulturní státy
mají státní hudební ústavy,
některé - jako ltalie, Rusko a Německo -
mají jich hned několik.
Než ještě jeden
důvod, - a to jistě závažný -
mluví pro sestátnění pražské
konservatoře. Postátněním totiž
odstraní se veliký skandál, jenž projevuje
se v platech, které mají dosud profesoři
našeho ústavu. Cifry nejlíp osvětlí
tuto situaci:
Definitivní profesor požíval
roku 1811 základního platu ročních
600 zl. - 1200 K. Definitivní profesor požíval
1. ledna 1919 základního platu ročních
2600 K.
Nepatrný měsíční
plat nutí profesory, aby přijímali tak zv.
přespočetné hodiny za roční
odměnu 200 K = 5 K za jednu hodinu týdně.
Před rokem 1919 činil honorář dokonce
3 K za hodinu! Organisace soukromých hudebních škol
stanovila jako minimum za hodinu 6-10 K!
Dosavadní státní
subvence absolutně nedovoluje, aby počet učitelských
sil byl rozmnožován. V důsledku toho musilo
letos 131 schopných kandidátů býti
odmítnuto, ačkoliv profesoři místo
povinných 18 hodin vyučují 28 až 36
hodin týdně! Neméně než 7 profesorů
pro nedostatek místností nuceno jest vyučovati
ve svých privátních bytech a dokonce hradí
ze svého i náklad na osvětlení, topení
a úklid!
Mimo to jsou nuceni profesoři
zaopatřovati si ze svého malého platu i všecek
notový materiál, ba často i nástroje.
Profesoři nedefinitivní o prázdninách
nedostávají vůbec ani haléře.
Než ani na tom není ještě
dosti. Nejen, že profesoři pražské konservatoře
- a jsou mezi nimi mužové světového
jména! - mají hanebné platy, oni nejsou ke
všemu ještě ani zaopatřeni pro stáří.
Celý jejich pensijní fond, za léta nastřádaný,
zašantročila rakouská vláda do válečných
půjček.
Lze otáleti ještě
dále se sestátněním pražské
konservatoře?!
Zbývá tu ještě
otázka nákladu, již třeba rozřešiti.
Ministerstvo školství a národní osvěty
zaslalo přípis předsednictvu kulturního
výboru a v dopise tom sděluje, že plně
uznává důvodnost postátnění
této školy. (Hluk a nepokoj.)
Předseda (zvoní):
Znovu prosím o klid. Pánové, několikrát
jsem napomínal, ale zůstalo to naprosto bez povšimnutí.
Tím mne donutíte, že jednotlivě budu
musiti jmenovati pány a upozorniti je, aby zachovali ohled
a slušnost vůči zpravodaji. Pokračujte,
pane zpravodaji.