Vážení pánové,
jak si kdo z vás představuje, že v této
osnově jest to správně uvedeno? Na př.
letošní úroda vína bude taková,
že žádný nedostane ze svých vinic
z 1 ha ani 10 % oproti minulým létům, poněvadž
neustálými dešti a zimním počasím
bylo vinařství letos velice ohroženo.
Ovšem že zde jde také
o jakost. Jakost letošního vína bude vůbec
mizerná, a tak producent bude míti platiti již
novou daň z vína, které ve mnohých
krajích vůbec nebude možno za žádných
okolností píti a použíti k lidské
potřebě. Výrobce jest tedy povinen, podle
postupu výroby hlásiti víno ke zdanění.
Myslím, bude-li tato vládní předloha
přijata, že odradíme tím letos mnoho
a mnoho malých producentů od pěstování
vína, a že nedocílíme toho, čeho
bychom si přáli, abychom totiž vinařství
zvelebili. Naopak měla by vláda předložiti
osnovu zákona, aby se vinařství podporovalo
a v naší republice nějakým moderním
způsobem upravilo, aby došlo k většímu
pěstování tohoto výrobku.
Proto bych zde navrhl resoluci, podle
níž by pěstovatelé vína do 10
hl byli z platnosti této vládní osnovy vyňati,
a aby byli jí stiženi jen pěstitelé,
kteří pěstují víno jen ve větším
rozsahu, jako velkoobchodníci a majitelé velkých
vinic, jen pro obchod od 10 hl výše. Zavedením
této progresse by byli chráněni malí
zemědělci, poněvadž oni pěstují
vinařství ponejvíce pro malé lidi,
když není jiných prostředků vyživovacích
a musí práci draho platit, když chtějí
vinice za dnešní doby pěstovat. Já si
dovolím navrhnouti resoluci, ve které se navrhuje,
aby se producenti při sklizni vína do 10 hl od dávky
osvobodili.
Předseda:
Debata je skončena. Nikdo není dále
ke slovu přihlášen. Uděluji slovo panu
zpravodaji k doslovu.
Zpravodaj posl. dr. Dolanský:
Vážené Národní shromáždění!
Dva pánové, kteří
přede mnou mluvili, vystoupili proti osnově zákona,
která se nalézá na stolech panů členů
této sněmovny. Byl to především
pan kol. Sládek, jehož vývody čelily
zásadně proti té dani, jak se navrhuje. Učinil
pak hlavně výtku v tom směru, že prý
povolané kruhy, totiž kruhy živnostenské
nebyly slyšeny. Tu já podle pravdy, jak ve zprávě
výboru je konstatováno, musím opětně
zdůraznit, že byl slyšen pan kolega Sládek
jako odborník a jako člen N. S. a že bylo úplně
v jeho moci, kdyby byl navrhl nebo jen projevil podnět,
aby se celá osnova odstoupila živnostenskému
výboru. Jistě by byl neváhal finanční
výbor to učiniti. (Posl. Petrovický: On
není členem výboru, nemohl činiti
návrh!) On mohl vyslovit jenom to přání
a jistě by byl přání to kdokoli z
nás jako návrh přednesl ve výboru.
Také by bylo stačilo, kdyby u presidia sněmovního,
po případě u svého klubu poslaneckého
zakročily, aby tyto příslušné
kroky zařídily. Provádět všecky
osnovy zákona všemi výbory, by vedlo příliš
daleko, ale v tomto případě, bylo-li na místě,
bylo třeba pouze učiniti návrh takový.
Pan kolega zásadně
proti dani jako dani nemluvil. Uznává, že sama
o sobě jest pro stát nezbytnou, jenom praví,
že je třeba vybírati ji u producentů,
resp. u velkoobchodníků. A tu dovoluji si upozorniti,
že z důvodů finančně technických
zásadně nelze náhledu jeho přisvědčiti.
Proč? Daň zavedena je na Slovensku u producentů
a nehledíc k tomu, že nevynáší
mnoho, je kontrola této daně neobyčejně
stížena. Kdyby byla daň vybírána
u velkoobchodníků, mělo by to za následek,
že by bylo nutno zavésti svobodná skladiště,
což při tisících obchodů, které
máme v republice, by znamenalo neobyčejný
náklad pro stát a neobyčejné stížení
kontroly, takže systém, jak ho pan kolega Sládek
navrhuje, je ve svém provedení pro finanční
výbor nepřijatelný.
Pan kolega si stěžuje,
že se favorisují nyní ta stará kvanta
56litrová. (Posl. Sládek: To kvantum je sníženo
na 40!) Ano, ale jenom pro toho, kdo z těch živnostníků,
resp. obchodníků pro sebe ho potřebuje. Když
vína potřebuje pro obchod, musí kupovati
u producenta a velkoobchodníka a někdo tu daň
zaplatiti musí. Je otázka, zdali ta výtka,
že by mohlo býti víno několikráte
zdaněno, jest oprávněna. To má
dnes poplatník úplně ve své moci.
Jaký jest to živnostník,
který kupuje v malých kvantech od svého souseda?
Jest daleko rozumnější, koupiti u producenta,
nebo velkoobchodníka. Kupovat ale od souseda jest rozhodně
neekonomické a zaviňuje to přímo sám
ten, kdo tak nakupuje a nikoli způsob a vybírání
daně. Dále vytýká pan kol. Sládek
osnově, že prý nepostihuje šťávy
z ovoce, pokud se produkují cestou umělou. Upozorňuji,
že i tyto šťávy mají býti
postiženy ustanovením a to § 2., kdežto
ony z pravých šťáv ovocných dle
§ 1., opětuji: které jsou na cestě umělé
- éterů - upraveny, spadají pod v §
2. zákona. Fakticky se také již zdaňují,
finanční zpráva již z nich daň
vybírá. Těším se, jestliže
se podaří taková výroba, jako u Hartmanna
25 millionů litrů, která pak rozmnoží
státu podle této osnovy očekávaný
důchod daňový. Ve příčině
kočovných živností upozorňuji,
že finanční výbor dotyčná
ustanovení změnil, takže jest to patrně
nedorozumění. Račte čísti osnovu
tak, jak vyšla z finančního výboru.
(Posl. Sládek: Četl jsem!) Tam jsou totiž
stvrzenky vydávány a každá se vztahuje
na jiný způsob dodání a pan kolega
myslí, že jest to stvrzenka jedna. Pokud se týče
provozovacích nařízení, budou vydána
po dorozumění s interesovanými kruhy po slyšení
obchodních a živnostenských komor a živnostenských
kruhů. Ovšem, slyšeti i o zásadním
nazírání na tuto daň interesované
kruhy bylo povinností finanční správy
a ona to také učinila. Vždyť jest ve spisech
dnes řada podání, ve kterých se interesované
kruhy vyslovují o dani té, ale nemůžeme
na změnu této zásady přistoupiti,
poněvadž, jak slyšeli jsme z úst pana
zástupce producentů, ozvali by se ti, a vedle nich
celá řada velkoobchodníků a velkovýrobců.
Přirozeně mělo by to pak za následek
docela jinou kontrolu a sice musili bychom kontrolovati mimo výrobu
také dopravu až ke konsumentu, kdežto při
nynější dani jest to docela jednoduché.
Kdo nápoj spotřebovává, daň
zaplatí a sice způsobem nejjednodušším
beze všeho molestivního dřívějšího
řízení.
Tím jsem, myslím, vyvrátil
veškeré námitky a jenom bych reagoval ještě
na jedno: že nelze chváliti na starém zákoně
ono paušalování a vychvalovati, že se
tím některé ostrosti starého zákona
obrousily. (Obrácen k posl. Sládkovi): To
by nás, pane kolego, vedlo na cestu jinou, na cestu starého
režimu, které jsme neschvalovali. Jednoduše by
si tu daň zase někdo, kdo by byl kapitálově
silnější, vypachtoval a pak by si ji vybíral
sám tak, jak by chtěl, nebo by se dohodl s odběrateli,
jak by chtěl a následek toho by byl, že ten,
kdo by u pachtýře neodbíral, byl vydán
šikanám starého systému a zákona.
To všecko dnes odpadá, řízení
jest pro všechny stejné a postiženi jsou ti,
kteří sami spotřebují a musí
platiti tuto daň. Panu kol. Měchurovi připomínám,
že se patrně v zásadním nazírání
na zákon také mýlí. Daň není
pro producenta vůbec stanovena, jako producent neplatíte
vůbec žádnou daň, ale jako spotřebitel
také neplatíte, co spotřebujete sám,
z toho neplatíte žádné daně.
Tu daň z vašeho vína vámi vyrobeného
bude platiti ten, kdo víno od vás kupuje. Vy si
stěžujete, že prý jste povinni k hlášení
výroby. (Posl. Měchura: § 11!) To není
správné. Vy máte ovšem povinnost ohlásiti,
že zahajujete výrobu a když jste ji skončil
a hlásiti, že máte tolik a tolik vína.
Když bude k potřebě, tak ten, kdo je od vás
koupí, zaplatí tu daň, ale kvantum, které
spotřebujete vy sám a vaše rodina, zůstane
nezdaněno. Budete-li míti však víno,
jak pravíte, letos špatné, tak že to bude
ocet, pak je nikdo nekoupí a vy je jednoduše vylejete
do stoky a nebudete platiti také žádnou daň.
Když nebudete míti vína, nýbrž
ocet, nebudete platiti ničeho. To jest úplně
jasné a prováděcí nařízení
vaše pochybnosti ještě rozptýlí.
Pokud se týče resoluce, tedy rozhodně se
proti ní vyslovuji, poněvadž nemá v
zákoně žádné opory a žádného
podkladu hospodářského.
Předseda
(zvoní): Debata je skončena. Přistoupíme
ku hlasování. Prosím pány, aby zaujali
svá místa. (Děje se.)
Hlasovati míním tímto
způsobem: Celé hlasování bychom si
rozdělili na pět částí a sice
nejprve bychom hlasovali o čl. I. ("všeobecná
ustanovení", §§ 1., 2., 3., 4., 5., 6. a
7.). Dále hlasovali bychom o čl. II. a III. a sice
čl. II. (§§ 8.-16. "Zvláštní
ustanovení o nápojích, vyjmenovaných
v § 1. č. I. a č.II.") a čl. III.
(§§ 17.-20. "Zvláštní ustanovení
o nápojích, vyjmenovaných v § 1. č.
3., 4., a 5."). Potom bychom hlasovali o čl. IV. (§§
21.-25. inkl. "Důchodkový dozor"), pak
bychom hlasovali o čl. V. (§§ 26.-32. inkl. "Ustanovení
všeobecná") a konečně o poslední
řadě paragrafů (čl. VI., §§
32.-34., "Ustanovení, jak se daň vybírá
v místech, prohlášených za uzavřená,
s potravní daní na čáře"),
o článku VII., §§ 35.-37. "Ustanovení
o dodatečném zdanění zásob")
a o článku VIII., §§ 38.-41. ("Ustanovení
závěrečná") a o nadpisu zákona.
Jest naproti tomuto způsobu hlasování nějaká
námitka? Není. Tedy budeme hlasovati tak, jak jsem
právě uvedl.
Kdo souhlasí s článkem
I., tedy §§ 1.-7. (Všeobecná ustanovení)
§§ 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., ve smyslu zprávy
výborové, jak ji doporučil p. zpravodaj,
prosím, aby povstal se svého místa. (Děje
se.) To jest většina. Článek I.
§§ 1.-7. jsou schváleny.
Kdo souhlasí s článkem
II., to jest s §§ 8., 9., 10., 11., 12., 13., 14., 15.
a 16., to jest "Zvláštní ustanovení
o nápojích, vyjmenovaných v § I. č.
1. a č. 2., potom se článkem III., to jsou
§§ 17., 18., 19. a 20. (Zvláštní
ustanovení o nápojích, vyjmenovaných
v § 1. č. 3., 4., a 5.), prosím, aby povstal.
(Děje se.) To jest většina. Také
paragrafy 8.-16., 17.-20. ve smyslu zprávy výborové
jsou schváleny.
Kdo souhlasí s §§
21.-25. (článek IV. "Důchodkový
dozor"), prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Také §§ 21.-25.
jsou schváleny.
Kdo souhlasí s článkem
V., to jsou §§ 26.-32. inklusive ("Ustanovení
trestní") ve smyslu zprávy výborové,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina,
§§ 26.až 32. jsou schváleny.
Konečně kdo souhlasí
s čl.VI. (§§ 33. a 34.), s čl. VI. (§§.
35.-37.) a s čl. VIII. (§§ 38.-41.) a nadpisem
zákona, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To jest většina, také §§ 33.-41.,
jakož i nadpis zákona jsou schváleny.
Přeje si pan zpravodaj k druhému
čtení slova? Má nějakých
textových změn? Není tomu tak. Kdo souhlasí
s přijatým právě zákonem v
čtení prvním, také ve čtení
druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)
Zákon jest tedy schválen také
ve druhém čtení. O resoluci hlasovati
nebudeme, jednak proto, poněvadž neměla dostatečný
počet podpisů a poněvadž ji také
pan navrhovatel odvolal a přistoupíme k dalšímu
odstavci denního pořádku, jímž
jest
2. zpráva imunitního
výboru o žádosti
zemského trestního soudu v Brně za souhlas,
aby byl trestně stíhán člen Národního
shromáždění Jaroslav Rouček pro
přečin proti bezpečnosti cti podle §§
487., 488., 491. a 493. tr. z., nebo pro přestupek zanedbání
povinné péče podle čl. III. zákona
ze dne 15. října 1868, č.142 ř. z.
(k žalobě Bedřicha Vorla).
Zpravodajem jest pan kol. Skorkovský,
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Skorkovský:
Slavné Národní shromáždění!
Zemský trestní soud v Brně žádá
Národní shromáždění za
souhlas, aby byl vydán člen N. S. posl. Jaroslav
Rouček, který je žalován hajným
Bedřichem Vorlem pro přečin proti bezpečnosti
cti podle § 487, 488, 491 a 493 tr. z., event. pro přestupek
zanedbané péče podle čl. III. zák.
z 15. října 1868 č. 142 ř. zák.
Případ je spor tiskový. Starý tiskový
zákon, který platí i nyní v republice,
má, jak známo, mnoho vad a duch jeho je zcela nemoderní.
Jedna z hlavních jeho vad je, že obviněnému
poskytuje příliš mnoho výhod na úkor
žalobce, tedy strany tiskem napadené. Nemůže
tedy, podle mého přesvědčení,
býti úkolem korporace tak demokratické a
pokrokové, jakou je N. S. rozmnožovati ještě
výhody, které tiskový zákon poskytuje
žalovanému, takovým způsobem, aby ho
krylo imunitou, zejména, nejde-li o případ
politický. Z tohoto důvodu učinil jsem v
imunitním výboru návrh, aby kol. Rouček
vydán byl. Otázku, že delikt v tomto případě
je promlčen, považuje imunitní výbor
za nerozhodnou, protože není jeho povinností
zabývati se meritem případu, třebaže
ve své zprávě fakt tohoto promlčení
výslovně konstatuje.
Imunitní výbor navrhuje
proto:
"Národní shromáždění
račiž dáti souhlas, aby byl trestně
stíhán Jaroslav Rouček, člen Národního
shromáždění, pro přečin
proti bezpečnosti cti, nebo pro přestupek zanedbání
povinné péče (k žalobě Bedřicha
Vorla)."
Předseda:
K slovu není nikdo přihlášen, debata
jest skončena, přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
(Děje se. Zvoní:)
Pan zpravodaj v souhlasu se zprávou
výborovou doporučuje, aby člen N. S. Rouček
vydán byl. Kdo souhlasí s návrhem, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To jest většina.
Návrh jest přijat.
Tím jest tento odstavec denního
pořádku vyčerpán, a nebude-li proti
tomu námitek, provedeme ještě některé
doplňovací volby. Námitek proti tomu
není.
Do výboru branného:
za zemřelého člena N. S. Ing. Pospíšila
navrhuje se člen N. S. V. Myslivec.
do výboru technického:
za Ing. Pospíšila navrhuje se člen N.
S. V. Myslivec;
do výboru pro Velkou Prahu:
za Ing. B. Pospíšila navrhuje se člen
N. S. V. Myslivec;
do výboru právního:
za člena N. S. Němečka navrhuje se
člen N.S. Ecksteinová.
Konečně do výboru
sociálně-politického za člena
N. S. Vraného navržen jest člen N. S.
Josef Špaček.
Kdo s navrženými změnami
souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. Navržené
změny jsou schváleny a přistoupíme
k ukončení schůze.
Navrhuji, aby se příští
schůze konala v úterý, dne 30. září
1919 o 2. hodině odpolední s tímto denním
pořadem:
1. Zpráva ústavního výboru o návrhu čtena N. S. dra Weyra a spol., č. t. 1449, aby vydán byl zákon, jímž se upravují hmotné poměry cestmistrů, ustanovených při okresních silničních výborech na Moravě a ve Slezsku. Tisk 1605.
2. Zpráva imunitního
výboru o žádosti zem. trestního soudu
v Praze za svolení k trestnímu stíhání
člena N. S. Josefa Stivína. Tisk 1603.
3. Zpráva imunitního
výboru o žádosti okresního soudu v Kralupech
n. Vlt. za svolení k trestnímu stíhání
člena N. S. Františka Biňovce. Tisk
1604.
Jsou proti dnu nebo proti dennímu
pořadu námitky? (Nebyly.) Není jich.
Návrh můj jest přijat a končím
schůzi.