Čtvrtek 24. července 1919

Já na těchto důvodech přestávám a prosím Národní shromáždění, aby předloženou osnovu zákona o zrušení celibátu učitelek přijalo tak, jak o to kulturní výbor žádá.

Jen v § 3. dovoluji si jménem kulturního výboru navrhnouti malou změnu, která byla nutna, protože proti tomuto paragrafu činilo námitky ministerstvo financí; tu jsme se shodli v odst. 2. § 3. na této malé změně, aby se za slovo "vyměřily" vsunula slova "v případech hodných pozoru", takže by druhý odst. § 5. měl pak toto znění: "Zemské školní rady se zmocňují, aby učitelkám, které před vydáním tohoto zákona vzdaly se učitelské služby, chtějíce se provdati, a neobdržely výslužného ani odbytného, vyměřily v případech hodných pozoru odbytné podle předchozího odstavce tohoto zákona.

Jinak doporučuji osnovu zákona v tom znění, jak jest ve zprávě výborové uvedeno. (Výborně! Potlesk.)

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen, debata jest skončena, přistoupíme k hlasování.

Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Hlasovati budeme o celém zákoně, který má 10 paragrafů a k němuž nebylo podáno žádných pozměňovacích návrhů, v celku. Námitek proti tomu není? (Nebylo.)

Jenom v § 3. v předposlední řádce odstavce druhého za slovem "vyměřily" má býti uvedeno "v případech hodných pozoru" a slova "když za to požádají" mají se škrtnouti.

S touto korekturou dám o návrhu hlasovati. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Kdo souhlasí s §§ 1. až 10 incl., jakož i nadpisem zákona tak, jak jest obsažen ve zprávě výboru kulturního a jak byl doporučen i s tou změnou panem zpravodajem, prosím, by povstal. (Děje se.)

To jest většina.

Zákon jest schválen v prvním čtení, §§ 1. až 10. incl., jakož i nadpis zákona.

Přeje si pan zpravodaj ke druhému čtení slova?

Zpravodaj posl. Konečný: Ne.

Předseda: Kdo souhlasí s přijatým právě zákonem v prvním čtení také ve čtení druhém, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest většina.

Zákon jest schválen také ve druhém čtení a tím tento odstavec denního pořádku jest vyřízen. (Výborně! Hlučný potlesk.)

Přistoupíme k dalšímu, jímž jest

9. zpráva zemědělského výboru o návrhu členů Národního shromáždění A. Chroustovského, Sáblíka, Ziky, Hodžy a soudr. (tisk č. 982), aby byla zřízena šlechtitelská a pěstitelská stanice kultury brambor ve státě československém a ustanoven bramborářský konsulent. Zpravodajem jest pan kolega Hybš. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Hybš: Slavné Národní shromáždění!

Návrh, o kterém mám tu čest referovati, jest dávným požadavkem našeho zemědělství a jestliže v době a letech před válkou byla uznávána důležitost zřízení pěstitelských a šlechtitelských stanic, jistě, že leta válečná ještě více potvrdila tento náš požadavek. Neboť víme, co znamenal a znamená v těchto dobách zemák. Jest důležitý nejen po stránce hospodářské, nýbrž i po stránce všeobecné. Zemák byl také jedinou plodinou, který nás v té těžké aprovisační situaci, v těch nejhorších dobách vytrhl. My jsme, vážené shromáždění, byli odkázáni doposud na dovoz sadbových brambor z Polska, Německa a Holandska. V Polsku byla známa stanice Doľkowského, která i nákladem státu byla zřízena. V Německu téměř v každém státě jest tato zušlechťovací pěstitelská stanice zřízena. My jsme musili brambory odtamtud přivážeti a proto jest i po stránce finanční zřízení stanice u nás důležitým, poněvadž ty obnosy, které jsme za sáď bramborou musili do ciziny dáti, šly nejen do statisíců, nýbrž do mnoha milionů.

Při tom měli jsme ještě ty těžkosti, že jsme nedostávali ani sáď bramborovou včas, poněvadž brambory se otevírají teprve na jaře a naše zemědělská rada, český odbor, která teprve v poslední době začínala soustavně pěstiti zušlechťování brambor, nemohla ani včas tuto sáď bramborovou dostati.

Brambory u nás jsou zdegenerovány, sáď úplně, můžeme říci, po této stránce zničena a nedostává se jí. Vezmu jen poslední rok, kdy se ucházelo o sadbu bramborů takové množství rolníků, že požadavky činily na 3.000 vagonů, ale z nich mohlo se dodat jen 450 vagonů. Viděli jsme také, jak klesla v posledních letech plocha osevní. Měli-li jsme v posledních 10 letech osázeno brambory jenom v Čechách průměrně 313.000 ha, máme letos osázené plochy 200, nanejvýš 205 tisíc ha. Vezmeme-li k tomu plochu moravskou a slovenskou, uvidíme, o jak velikou plochu jde.

Ale i ta sadba, která k nám byla dovážena, chovala v sobě nákazu, poněvadž mohly býti dováženy jen hlízy, a my právě pěstitelskou a šlechtitelskou stanicí docíliti chceme, aby se i u nás brambory pěstily ze semena a tím jistě, jako jest tomu v Německu nebo na stanici Doľkowského, aby zabráněno bylo té nákaze a degenerování brambor.

Nechci déle šířiti se o důležitosti a významu této stanice a myslím, že i po stránce finanční nebude tato pěstitelská stanice v budoucích letech dělat žádných obtíží peněžních, poněvadž si svůj náklad zaplatí ze svého vlastního výtěžku.

Proto doporučuji slavnému Národnímu shromáždění, aby tento resoluční návrh na zřízení šlechtitelské stanice a zároveň, aby - za účelem poučovací a povzbuzovací činnosti ustanoven byl konsulent, schválilo. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen.

Debata jest skončena.

Přistoupíme k hlasování. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s resolučním návrhem, obsaženým ve zprávě zemědělského výboru a doporučeným právě p. zpravodajem, prosím, aby povstal se svého místa. (Děje se.)

To jest většina.

Resoluční návrh jest schválen a tím tento odstavec denního pořádku jest vyřízen.

Ke slovu k dennímu pořádku se přihlásil p. kol. dr. Stojan. Uděluji mu je.

Posl. dr. Stojan: Slavné Národní shromáždění!

Prosím, velectění pánové, abyste připustili, aby se projednaly ještě zprávy kulturního výboru o včítání let učitelům náboženství na školách středních, na úpravu platů představených kněžských seminářů a konečně, aby bylo poskytnuto výhod státním učitelským osobám, jež po 1. září 1913 vstoupily do pense.

Jsou to nepatrné předlohy s nepatrným efektem finančním.

Předseda: Pan kol. dr. Stojan navrhuje, aby na denní pořádek dnešní schůze byly dány ještě zprávy kulturního výboru o návrzích kol. dra Stojana a soudr.

1. (tisk 1041) na úpravu platů představených kněžských seminářů, (tisk 1435);

2. (tisk 1128), aby bylo poskytnuto výhod státním učitelským osobám, jež po 1. září 1913 vstoupily do pense, (tisk 1436);

3. (tisk 1135) o včítání let učitelům náboženství na školách středních (tisk 1437).

Kdo s návrhem tímto souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To jest potřebná dvoutřetinová většina.

Přistoupíme k projednání těch zpráv, a sice nejprve ke

10. zprávě kulturního výboru o návrhu dra Stojana a soudruhů (tisk 1041) na úpravu platů představených kněžských seminářů (tisk 1435). Zpravodajem jest pan kol. dr. Stojan. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Stojan: Slavné Národní shromáždění!

Představení seminářů neměli upravené platy přes sto roků. Stále a stále dovolávají se nápravy. Ovšem, že nemohli se rázně dovolávati při své skromnosti, aby nebyli k pohoršení bohoslovcům, že jsou žádostiví časných radostí. Nyní ale dále tento stav nemůže potrvati a proto kulturní výbor navrhuje:

Slavné Národní shromáždění, račiž se usnésti:

"Vláda se vyzývá, aby upravila platy představených kněžských seminářů tím způsobem, aby platy rektorů, vicerektorů a spirituálů zvýšeny byly na obnos zákonné kongruy farářské a ostatních představených na obnos kongruy pomocných kněží. Při vyměřování služebných přídavků budiž započtena doba služební, jak ve všeobecné duchovní správě, tak i v jejich nynějším postavení."

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Debata je skončena. Přistoupíme k hlasování. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhem resolučním, obsaženým ve zprávě výboru kulturního a doporučeným právě panem zpravodajem, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina; návrh resoluční je schválen. Tím tento odstavec denního pořádku je vyřízen. Přistoupíme k dalšímu, k

11. zprávě kulturního výboru o návrhu člena N. S. dra Stojana a soudr., aby bylo poskytnuto výhod státním učitelským osobám, jež po 1. září 1913 vstoupily do pense. Zpravodajem je opět pan kol. dr. Stojan. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Stojan: Vážené shromáždění!

Když se upravovala pragmatika pro učitele středních škol, stále a stále se profesorům slibovalo, že když půjdou do pense i když není pragmatika upravena, všeliké výhody pragmatiky se jim přiřknou. Tenkrát byla veliká bída. Bylo nesmírně mnoho suplentů a mladších profesorů, kteří byli donuceni zrovna, aby ustoupili, a my jak v poslanecké tak i v panské sněmovně přijali jsme tu resoluci. Je tedy spravedlivo, aby také, co bylo slibováno, bylo splněno.

Slavné Národní shromáždění, račiž se usnésti:

"Vláda se vyzývá, by státním učitelským osobám, jež po 1. září 1913 vstoupily do pense, přivlastnila všechny materielní výhody z pragmatiky pro státní učitelské osoby."

Předseda: K slovu není nikdo přihlášen. Debata je skončena. Přistoupíme k hlasování.

Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s resolučním návrhem právě přečteným a doporučeným tak, jak je obsažen ve zprávě kulturního výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina.

Resoluční návrh je schválen a tím je vyřízena tato zpráva.

Přistoupíme k dalšímu bodu, jímž jest

12. zpráva kulturního výboru o návrhu člena Národního shromáždění dra Stojana a soudr. (tisk č.1135.) o včítání let učitelům náboženství na středních školách (tisk č.1437).

Zpravodaj posl. dr. Stojan: Než jsme se rozešli z říšské rady, bylo smluveno, že také katechetům, kteří jsou na středních školách, včítají se léta, jež tito ztrávili v duchovní správě a aby také z vyučování na školách bylo něco připočítáno. Slavné N. S. dá za pravdu, že kromě knih je třeba takovému katechetovi i knihy života, a že nemůže býti hned ustanoven na střední škole. A proto, když učitelům hudby a tělocviku bylo včítáno, je spravedlivo, aby také jim bylo něco včítáno.

Slavné Národní shromáždění, rač se usnésti:

"Vládě se ukládá, by učitelům náboženství na školách středních započítala se do pense i do kvinkvenálek polovička let, která strávili před dosaženou approbací středoškolskou buď v duchovní správě, spojené s vyučováním, nebo v učitelském úřadě jiných kategorií škol."

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Debata je skončena. Přistoupíme k hlasování. Žádám pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s resolučním návrhem, doporučeným p. zpravodajem, obsaženým ve zprávě kulturního výboru, prosím, aby povstal. (Děje se).

To je většina.

Také tento resoluční návrh je přijat a tím je denní pořádek a dnešní naše pensum vyčerpáno.

(Posl. dr. Stojan: Slavné shromáždění! Velké "Pán Bůh zaplať!")

Předseda: Než přistoupím k ukončení schůze, sděluji, že ve smyslu § 71. našeho jednacího řádu došel dotaz pana kolegy Machara, týkající se stesku, vztahujícího se k předvčerejší schůzi úterní, v níž z lavice ministerské zaznělo slovo "demagogie". Pan kol. Machar žádal mne jako strážce parlamentárních mravů Národního shromáždění, abych učinil opatření, aby parlamentární slušnost byla zachovávána. K tomu poznamenávám tolik, že jsem nepředsedal v té době schůzi, tedy že sám z vlastního názoru o té věci ničeho nevím. Nahlédl jsem do stenografického protokolu, tam jsem však také toho inkriminovaného výkřiku nenašel. Ovšem pokládám za svou povinnost, vyslechnouti pana kol. Konečného, místopředsedu Nár. shromáždění, který tou dobou řídil jednání Národního shromáždění a vyslechnu také súčastněné a potom tak, jak jest předepsáno naším jednacím řádem, dám odpověď. (Posl. Johanis, obrácen k posl. dru Macharovi: Ale mistře, demagogie to přece jenom byla! Posl. Mattuš: Na tom nezáleží, nám jde o to, že to řekl ministr Švehla!)

Předseda (zvoní): Ale, pane kol. Johanise! Přikročuji k ukončení schůze. Podle §§ 83 a 34. jednacího řádu navrhuji, aby se Národní shromáždění odročilo, a aby bylo předsednictvo zmocněno, aby stanovilo den a pořad příští schůze.

Jest snad proti tomu námitek? (Nebyly.) Není.

Slavné Národní shromáždění! Dnešní schůze jest tedy vlastně poslední schůzí před prázdninami, jež nyní Národní shromáždění nastoupí. Myslím, že mohu při té příležitosti říci, že si prázdnin těchto Národní shromáždění plně zasloužilo (Výborně!) a sice svojí pracovitostí a pilností, se kterou se věnovalo úkolům jemu uloženým. Nečekejte ode mne, že v tomto okamžiku snad budu vykonávati přehlídku celé té práce. Ten okamžik příhodnější nadejde tehdy, až Národní shromáždění úplně vyřídí celý úkol, který jest mu uložen. Myslím však, že my při této příležitosti, když se rozcházíme, musíme si býti vědomi toho, že po prázdninách, až se vrátíme, čeká nás, řeknu, ještě ta druhá, větší polovina práce. Tyto dny zrovna byla podána předloha volebního řádu, v souvislosti s tím bude změna ústavy a ještě některé jiné důležitější předměty a k tomu ke všemu bude zapotřebí nových, čerstvých sil.

Já vám, pánové a dámy, přeji, abyste těch prázdnin, které ostatně nebudou příliš štědře vyměřeny neboť mám za to, že již počátkem měsíce září opět se sejdeme, využili k oddechu tak, abyste s posílenou duší mohli se vrátiti k té nové práci, která vás potom čeká a volám vám k tomu: "Na šťastnou shledanou!" (Hlučný potlesk. Na zdar!) Končím schůzi.

(Konec schůze v 5 hod. odpol.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP