Předseda:
Tomášek.
Místopředsedové:
Dula, dr. Hajn, Konečný.
Zapisovatelé:
Bradáč, dr. Stojan,
větší počet členů Národního
shromáždění.
Zástupcové
vlády: Předseda vlády: Tusar
a členové vlády: Habrman, dr.
Horáček, Prášek,
Stříbrný, Švehla,
dr. Veselý, dr. Winter.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní,
zástupce jeho JUDr. Trmal.
67. schůze Národního
shromáždění československého
ve středu dne 23. července 1919 o 10. hod. dopol.
1. Zpravodaj Brodecký:
Zpráva výboru státně-zřízeneckého
o vládní osnově zákona (tisk č.
1167) o připočtení válečných
let státním zřízencům (tisk
č.1369).
2. Zpravodaj dr. Bouček:
Zpráva právního výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 1280), jímž
se zřizují trestní sborové soudy I.
stolice (tisk č. 1347).
3. Zpravodaj Smrtka: Zpráva
kulturního výboru o návrhu člena
Národního shromáždění
Udržala a soudr. (tisk č. 36) na zatímní
upravení služebních platův a právních
pomerův učitelů-legionářů,
vojínův a jejich rodin (tisk č. 1359).
4. Zpravodaj Buříval:
Zpráva státně-zřízeneckého
výboru o návrzích členů Národního
shromáždění Buřívala a
soudr. (tisk č. 744, 745 a 746) na změny zákona
a nařízení ze dne 25. ledna 1914, ř.
z. č. 16 nebo nařízení ze dne 22.
listopadu 1908, ř. z. č. 234 o úpravě
příjmův a započítání
předchozích dob služebních, jakož
i o zařadění sluhů do stupnice podúřednického
schematu, ve které jsou jako sluhové před
jmenováním podúředníky, a dále
zařadění, resp. převzetí venkovských
poštovních sluhů do kategorie sluhů
státních podle zákona ze dne 25. ledna 1914,
ř. z č. 15 (tisk č. 1075).
5. Zpravodaj dr. Weyr: Zpráva
ústavního výboru o návrhu dra
Matouška a soudr. (tisk č. 770) na úpravu právních
a hmotných poměrův úředníkův
obecních a okresních (tisk č. 1362).
6. Zpravodaj Teska: Zpráva
imunitního výboru o žádosti mor.-slezského
vrchního soudu zemského, s podáním
trestního soudu v Brně, by bylo svoleno trestně
stíhati člena Národního shromáždění
Rudolfa Mertu pro přečin urážky na cti,
spáchané tiskem podle §§ 491. a 493. tr.
zák. (tisk č. 1339).
7. Zpravodaj inž. Nekvasil:
Zpráva technického výboru o návrhu
člena Národního shromáždění
inž. Bečky, inž. Nekvasila a soudr. (tisk č.
63), aby bylo zřízeno oddělení pro
vodní dopravu při ministerstvu pro veřejné
práce (tisk č. 823).
8. Zpravodaj dr. Kubíček:
Zpráva právního výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 689) o zákonné
ochraně československé republiky (tisk č.
1382).
9. Zpravodaj dr. Matoušek:
Zpráva právního výboru o vládním
návrhu zákona (tisk č. 590) o snížení
věku nezletilosti (tisk č. 1383).
10. Zpravodaj dr. Klouda:
Zpráva právního výboru o vládním
návrhu (tisk č. 506), aby byl vydán zákon,
kterým se nařizuje příročí
o přerušení sporů pro pohledávky
ze smluv s bývalým c. k. erárem, c. a k.
erárem a král. uherským erárem (tisk.
č. 1367).
11. Zpravodaj dr. Budínský:
Zpráva školského výboru o návrhu
člena Národního shromáždění
dra Velicha, dra Srdínka, dra Krejčího, Housera,
dra Lukavského a soudr. (tisk č. 516), aby byla
zřízena československá státní
vysoká škola obchodní v Praze a o peticích
číslo 340, 345, 357, 374, 388, 394, 396, 406, 412,
443, 446, 461, 469, 532, 622 a 662, které žádají
by byla zřízena tato škola (tisk č.
1366).
12. Zpravodaj G. Navrátil:
Zpráva státně-zřízeneckého
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění Gustava Navrátila
a soudr. (tisk č. 596) o finanční úhradě
úpravy služebních poměrů kancelářských
zaměstnanců státních drah (tisk č.
1387).
13. Zpravodaj Buříval:
Zpráva státně-zřízeneckého
výboru o návrhu člena Národního
shromáždění Buřívala a
soudr. (tisk č. 808), aby byly přiznány zvýšené
drahotní vedlejší požitky a přídavky
na činži pro veškeré dělnictvo
československých drah, jakož i pro veškeré
provisorní, skladištní a staniční
zaměstnance a dále, by byl přiznán
dlouholetý úvěr za mírných
splátek na opatření potravin, oděvů,
prádla a obuvi (tisk č. 1388).
14. Zpravodaj dr. Viškovský:
Zpráva zásobovacího výboru
o návrhu člena Národního shromáždění
Jos. Šamalíka a soudruhu (tisk č. 1004), aby
byla uvolněna zemědělská výroba
a sklizeň, jakož i o peticích, aby byl uvolněn
obchod s obilím, a aby byly zrušeny příslušné
ústředny (tisk č. 1384).
15. Zpravodaj dr. Viškovský:
Zpráva výboru pro pozemkovou reformu
o návrhu člena Národního shromáždění
Bradáče, dra Viškovského, Vraného
a soudr. (tisk č. 1405) v příčině
změny zákona ze dne 11. června 1919 o pozemkovém
úřadě, číslo 330 sb. zák.
a nař. (tisk č. 1423).
16. Zpravodaj dr. Viškovský:
Zpráva výboru pro pozemkovou reformu
o návrhu člena Národního shromáždění
Bradáče, dra Viškovského, Vraného
a soudr. (tisk č. 1406) v příčině
náhrady propachtovatelům zemědělské
půdy za doby válečné propachtované
(tisk č. 1424).
Předseda
(zvoní): Národní shromáždění
je schopno se usnášeti: Zahajuji schůzi.
Omluvili se:
churavostí: dr. Vladimír
Fáček (na neurčito), Janoška
(na neurčito), Kvapil (na neurčito), dr.
Kyjovský (na týden), dr. Malínský
(na 14 dní), Rudolf Pilát (na neurčito),
Rouček (na neurčito), dr. Zahradník
(na neurčito), dr. Preis;
zaměstnáním:
Biňovec (do 10. srpna), Klindera (na neurčito),
Němeček (do 26. července), Paulíny
(do konce prázdnin), dr. Jur. Slávik (na
neurčito), Josef Špaček (do 10. srpna),
Parák (do 31. července), Karel Svoboda
(pro dnešek a zítra), Beran, Rudolf Tayerle
(na 14 dní), Skurský (na 14 dní),
Pik, Petrovický, Adolf Prokůpek
(na dnešní schůzi);
dále Sís, Prokeš,
Jaromír Špaček, Udržal,
dr. Vrbenský;
účastí při
mírovém jednání v Paříži:
Mečíř;
trvalým zaměstnáním
ze slovenského klubu: dr. Ivanka, Makovický,
dr. Medvecký.
Výborům
byly přikázány z předsednictva
tyto návrhy:
Sněm. tajemník dr.
Haasz (čte):
Výboru kulturnímu
(tisk 1377):
Návrh čl. N. S. Fr.
Zeminové, Zatloukalové-Coufalové,
Ecksteinové, dra Srdínka, dra F. Krejčího,
Fr. Housera, prof. Maxy a spol., aby byly sestátněny,
reorganisovány a rozmnoženy odborné ženské
školy průmyslové a hospodyňské,
by byla svolána anketa odborníků,
kteří by řešili naléhavé
tyto problémy, a aby byly rychle upraveny právní
i hmotné poměry učitelstva těchto
škol podle analogie, platné na odborných školách
mužských v republice Československé.
Ústavnímu výboru
(tisk 969):
Vládní návrh
zákona o řádu volení
pro Národní shromáždění
Československé republiky.
Tiskem rozdáno
(tisk 1386):
Odpověď
ministra pošt a telegrafů na dotaz člena
N. S. Buřívala a soudr. o zrušení
nařízení býv. ministerstva obchodu
č. 28 ex 1914 (systém telegraf. poslíčků).
Předseda:
Z předsednictva přikazuje se vládní
návrh zákona, jímž se upravují
nároky rozloučených manželek na zaopatřovací
požitky (č. t. 1344), výboru právnímu.
V návrhu se žádá,
by výbor projednal tuto věc ve lhůtě
8denní.
Jsou snad proti tomu námitky?
(Nebyly.)
Není tomu tak. Osmidenní
lhůta jest přijata.
Přistoupíme
a to k prvnímu odstavci, jímž
jest:
1. Zpráva výboru
státně-zřízeneckého o vládní
osnově zákona (tisk č. 1167) o připočtení
válečných let státním zřízencům
(tisk č. 1369).
Zpravodajem jest p. kol. Brodecký;
uděluji mu slovo.
Zpravodaj posl. Brodecký:
Vážené Národní shromáždění!
Zákonem, který jest předložen k projednání,
a jak doufám, k jednohlasnému odhlasování,
započítává se státním
zaměstnancům a zaměstnancům ve státních
podnicích a fondech za zvláštní utrpení
a opotřebování ve službě válečné
za každý rok válečný půl
roku. A sice: pokud ve službách vojenských
ztráveny byly v tomto válečném roce
nejméně 3 měsíce, nebo pokud nastala
invalidita, neschopnost k službě následkem
přímé vojenské služby, započítává
se za každý rok další rok do pense nebo
provise, čili za jeden válečný rok,
takto ztrávený, dva roky. V civilní válečné
službě ztrávených 6 měsíců
jednoho válečného roku započítává
se za celý rok válečné služby
a připočítá se půl roku do
pense a provise. Pro veškeré zaměstnance, i
ty, kdož sloužili ve vojenském kabátě
anebo v civilní státní službě,
připočítá se dále za válečný
rok do postupu do nejblíže příštího
stupně půl roku zkrácené postupové
lhůty.
Tímto zákonem docilujeme,
že minus na možnosti služby, které jistě
je značnější než zákon připočítává,
bude aspoň zčásti nahrazeno pro ty, kdož
ve službě byli, 21/2 roky či
skoro jedním postupem do platu a pěti, eventuelně
21/2 lety do pense či provise. Vláda
předložila na základě resoluce z 15.
května osnovu zákona, kterou bude nutno doplniti.
Chci jen docela stručně poznamenati, že do
zprávy vsunula se chyba, a to v § 1. ve 3. řádce
od spoda má místo "1. listopadu" stát
"1. října".
V § 2. odst. 2. v 1., 4. a 3.
řádce se shora, tedy na 3 místech celkem,
má státi rovněž "1. října"
místo "1. listopadu". Pak jest stylistická
změna.
V § 4. je v důvodové
zprávě zvláště podotknouti, že
ustanovení §§ 1.-3., kde stojí "civilní
úředníky státní, kteří
sice byli v státní službě ustanoveni
po 1. list. 1918, ale přestoupili do ní z jiné
služby veřejné", že tento paragraf
má na mysli zvláště - ač to neuvádí
- přeřaděné oficianty po 1. listopadu
a dále třídní poštovní
zaměstnance po 1. listopadu přeřaděné,
také železniční zřízence,
pokud přeřaděni byli ze služby železniční
do služby státní, což je nutno zvláště
k vyvarování snad pozdějších
omylů konstatovati.
Pokud se týče dalšího:
v § 5. odst. 4. se praví: "Ustanovení
tato platí obdobně i pro všechny ostatní
státní zřízence, počítajíc
i veškeré zaměstnance ve státních
závodech i podnicích státem spravovaných."
Zde je nutno rovněž k vyvarování případných
omylů podotknouti, že sem náležejí
i horníci příbramští a na severu,
pokud jsou v režijních podnicích státních,
a že sem patří také zaměstnanci
režijních tabákových továren.
V tomto paragrafu poslední
odstavec nutno zvláště podtrhnouti a sice on
praví: "Příznivější
postupové, povyšovací a jmenovací podmínky,
jakož i jiné sem náležející
výhody těchto zaměstnanců musí
zůstati zachovány." To jest nutno z dvojího
důvodu podtrhnouti a sice: 1. k vůli tomu, aby snad
výhody, kterých se různým přeřaděným
státním zaměstnancům po 1. listopadu
dostalo - a já znova připomínám oficianty
a oficianty poštovní a třídní
zaměstnance poštovní, celá řada
takových kategorií jest - že jest smysl zákona
ten, že tato mimořádná zlepšení
zařaďování dlužno považovati
za vyrovnání oproti starým neudržitelným
poměrům. Zákon o příznivějším
započítání 21/2
let má sám o sobě statuovat teprve malé
zlepšení, kterého mají býti účastni
veškeří zaměstnanci, tedy i ti, kteří
dříve byli v příznivějším
postavení než ti později zařadění,
takže vlastně nelze takové zařadění
odpočítávat od 21/2
let, poněvadž tím by se zákon prostě
stal illusorním. S této stránky jest důležito
smysl zákona dobře chápat a bude nutno specielně
při jeho výkladě odstavec tento míti
na paměti zvláště při vypočítávání
zpětné platnosti účinků zákona.
2. jedná se také o to, že jest celá
řada ustanovení, na př. u železničních
zaměstnanců a jiných kategorií, jež
jsou rozlišné a které mají různé
zvláštní výhody, na př. zkrácení
postupových lhůt za určitých předpokladů
platných, dále různá ustanovení
ohledně krácení lhůt postupových
v případech velmi dobré kvalifikace, dále
pravidelné krácení služební doby
pro započítávání do pense či
provise, jako jest u personálu strojního, vlakového
a pošinovacího na železnicích a tak podobně.
Všechna tato ustanovení platí dále a
mají zůstat úplně nedotčena
příznivějším počítáním
válečných let služebních z tohoto
zákona.