Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Když 28. října nastal převrat u nás, v Čechách a na Moravě, jsme se radovali z toho převratu, ale u nás nastaly nejhorší věci, Poláci obsadili skoro celé Těšínsko a v západním Slezsku Němci vytvořili tak zv. provincii "Sudetenland", provincii sudetskou, která se prohlásila za autonomní součástku Německého Rakouska a která zvolila okamžitě triumvirát, svůj zemský sněm a začala jednati podle toho starého německého receptu. I úřady státní i zemské, poněvadž jsou z 99 % složeny z vyhraněných nacionálních německých občanů, prohlásily se pro "Sudetenland" a my zůstali bez zemské samosprávy, poštovního řiditelství, finančního řiditelství. U nás nastal stav ex lex, úplná anarchie ve veřejných poměrech slezských. Na jedné straně Poláci, na druhé straně Ratibořsko (jen řeka nás oddělovala od Pruska), na třetí straně "Sudetenland", my zde zůstali odkázáni na své síly, a jest skoro zázrakem, že naše poměry, zejména na Ostravsku - dík ukázněnosti našeho pracujícího lidu - vyvíjely se klidným způsobem jako dosud. Kdyby u nás bylo došlo k nějakým malým třenicím, bylo by bývalo Slezsko úplně ztraceno a v důsledku toho republice by byl odříznut životní nerv, kterým Ostravsko svým průmyslem a svým uhlím specielně jest. To jest velikou zásluhou toho našeho pracujícího lidu slezského, že Slezsko a jeho poklady byly zachráněny pro naši republiku. (Výborně!)

Ovšem od 18. prosince, kdy došlo k obsazení Opavy a po něm k obsazení ostatních míst "Sudetenlandu", nastávají klidnější poměry, ale v zemském výboru zůstává vše při starém. Jednak zemský výbor složen jest kuse (zemřel předseda býv. hr. Larisch-Mönnich, místopředseda biskup vratislavský Kopp, na jejich místa žádný nenastoupil, dr. Michejda, Polák, ten se již nepočítá, ten má jiný zájem, ten se stará o Těšínsko, aby připadlo k Haliči a k říši polské) a tak několik Němců vede zemský výbor úplně ve svých vlastních intencích, postupují proti nám, Němcům na celé čáře pomáhají. Je to proto důležito, že nám vázne jmenování učitelů, poněvadž jen zemský výbor má právo jmenovati je, nám se rozšiřují školy, celá řada dětí přestoupila do českých škol z německých, německé školy se zavírají, české vyrůstají, ale není učitelů, kteří by mohli na ta místa nastoupiti. Mimo to zemský výbor vede dozor nad hospodářským majetkem zemským, jehož jest u nás značně, zejména zemských ústavů, nemocnic, atd. Přirozeně nevidíme do toho hospodářství, máme obavy, že celá řada našeho národního jmění se nám tady ztrácí nehospodářstvím zemského výboru, ba snad i za hranice, do sousedního Pruska. To byla příčina, proč ihned od počátku zástupci slezského lidu tlačili na naši vládu, aby v mimořádných poměrech byla učiněna mimořádná opatření. Jest-li dnes dochází konečně k výsledku dlouhého jednání, je to výminečné ustanovení, ale, vážení, jak jsem si dovolil nastíniti, jsou naše poměry ve Slezsku tak výminečné, že právem o nich platí, co bylo řečeno kdysi v rakouském parlamentě: Slezsko rakouské jest zmenšeným vydáním Rakouska. Jako v starém Rakousku bylo mnoho nemožností, mnoho nepravděpodobností, podobně jest tomu i na půdě slezské a proto nelze postupovati u nás methodicky zákonitým způsobem, který jest snad možný v Čechách a na Moravě, kde jsme vládnoucími (Hlas: Na Moravě nejsme!),... ale měli bychom býti, poněvadž jest to nejčeštější země, kdežto u nás ve Slezsku musíme sáhati k mimořádným opatřením. Nelze, aby v zemském výboru byla udržena většina německo-polská, poněvadž bychom byli pak určitě pronásledováni a vykořisťováni jako dosud. My musíme v našem slezském obyvatelstvu posíliti důvěru k republice; vždyť ten lid přinesl takové oběti a také by velice rád viděl, aby ty typy, to zosobnění toho celého útisku, vzaly zaslouženě za své, a na místo jich nastoupila vláda spořádanější a spravedlivější.

Z tohoto stanoviska jménem československé strany socialistické vítám tuto předlohu, která sice vládě dává tak rozsáhlá opatření, tak rozsáhlá práva, ale v našich výminečných poměrech je to železná nutnost, poněvadž jinak bychom se nedostali k lepšímu životu.

Vyslovuji ale důtklivé přání k vládě, aby nezapomněla, že v této zemské správní komisí musí býti zastoupeny všecky politické strany slezské tím spíše, že v menšinovém zápase za lepší zítřek celého národa stály vedle sebe všecky strany politické, a že jednotlivé politické strany v dnešním životě politickém mají daleko větší úlohu, než před převratem, před 28. říjnem. Proto prosím, aby nebyla vylučována žádná strana, aby každá strana dostala své zastoupení, poněvadž jen tímto způsobem zvýší se důvěra v lidu k opatření vlády, posílí se úcta a respekt k vládě u druhých národností, které na půdě slezské obývají. U nás jest toho velmi třeba vzhledem k jednání těšínskému, které u nás důkladně zviklalo víru ve spravedlnost, v pevnost Prahy a důvěru v Paříž, a na druhé straně jest třeba, aby u nás vzrostla autorita vlády i vůči Němcům, poněvadž odvaha německá za událostí těšínských vzrostla tak, že každou chvíli očekává se výbuch nespokojenosti německé. Vždyť na 4. březen připravovány byly u nás velké demonstrace a došlo bohužel také ke krveprolití v Bruntále. Nebýti opatrného, rozvážného a důstojného chování našeho vojska, možno, že již 4. března byli bychom na půdě slezské prožili události takové, které by jistě nám milé nebyly.

Z toho důvodu, poněvadž známe poměry, doporučujeme jménem naší strany váženému shromáždění, aby tuto předlohu - třeba jest výjimečná, ale naše poměry jsou jinačí, než poměry české a moravské - přijalo a tím v nejdůležitějším našem úřadě, v zemské správní komisi zavedlo konečně národnostně spravedlivé a hospodářsky rozumné poměry. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Konečný: Dalším řečníkem jest občan Pavlán. Uděluji mu slovo.

Člen N. S. Pavlán: Vážené Národní shromáždění, velectění pánové!

Pan zpravodaj ve své řeči uvedl, že ústavní výbor učinil mimořádné opatření, jímž se vláda zmocňuje, aby dosadila zemskou správní komisi pro Slezsko. Toto mimořádné opatření my zástupcové Slezska jsme si prostě na vládě vynutili, poněvadž jsme potřebovali rovněž mimořádné opatření pro Slezsko. Bylo již zde předřečníkem poukázáno na poměry, jaké ve Slezsku byly, a já chci několika slovy se zmíniti o tom, jaké ve skutečnosti poměry jsou a byly. Obyvatelstvo Slezska skládalo se nebo skládá se dosud z většiny slovanských národností. Toto obyvatelstvo Slezska však nemělo v úřadech v této samosprávě takového zastoupení, jakého by bývalo třeba. Chci poukázati pouze na to složení zemského sněmu slezského, kde většina poslanců německých rozhodovala o většině slovanských národností a kde tato většina byla zde umělým způsobem přivoděna. Jako bylo složení zemského sněmu, jevilo se také složení zemského výboru a já připomínám, pánové, že toto složení samosprávy zemské ve Slezsku bylo monstrem samosprávy ve všech kulturních zemích.

Připomínám, pánové, že my jako příslušníci českého národa a jako příslušníci slovanské národnosti jsme nesměli a dokonce tedy jako příslušníci bývalého rakouského státu jsme do těch slezských poměrů nemohli mluviti, ale do těch poměrů měli možnost mluviti příslušníci státu cizího, jako arcibiskup vratislavský kardinál dr. Kopp, který byl příslušníkem cizího státu a jenž byl dokonce ve Slezsku náměstkem zemského hejtmana, kdežto my jako příslušníci bývalého rakouského státu jsme do těch slezských poměrů mluviti nemohli. Vážení pánové! Tak, jak byl složen sněm, tak byl složen také zemský výbor a tak také byly složeny obce, tak také byla řízena celá ta samospráva ve Slezsku na úkor většiny slovanských národností. I zde bylo také vždy při každé příležitosti možno naraziti na strašnou neústupnost německé hegemonie.

Vážení pánové! Jak dnes věci stojí, jest to prostě neudržitelný stav. My musíme učiniti ve Slezsku pořádek. Máme celou řadu naléhavých otázek k rozřešení a nemůžeme tyto otázky rozřešiti proto, poněvadž zemský výbor jest prostě neschopný, aby o těchto otázkách rozhodoval. Zemský výbor jest neschopný také, aby provedl celou řadu i jiných opatření, která nevyhnutelně jsou aktuelní k řešení a proto také my jako zástupci Slezska žádali jsme, aby ve Slezsku učiněn byl pořádek tím, že by se vládou dosadila zemská správní komise.

Já jménem klubu našeho prohlašuji, že budeme hlasovati pro návrh ústavního výboru. Současně prosím vás, velectění pánové, byste pro návrh ústavního výboru hlasovali. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Konečný (zvoní): Ke slovu přichází občan Zika. Uděluji mu je.

Posl. Zika: Slavné Národní shromáždění!

Rozpuštění zemského slezského výboru a dosazení správní komise na jeho místo jest naprostou nutností nejen proto, že dosavadní zemský výbor v ohledech národních a politických stranil příliš Němcům a německému velkokapitálu ve Slezsku, ale také hlavně z důvodů hospodářských. Jsou to zvláště záležitosti zemědělské, které jako ve všech zemích i ve Slezsku na prvém místě podléhaly řešení zemského sněmu, resp. zemského výboru, při kterých německý zemský výbor své moci zle nadužíval. Ve Slezsku dosud bylo 5 hospodářských společností, z nichž byly 3 německé, zřízené úplně jen proto, aby v ústředí, tak zvaném subvenčním komitétu, měli Němci navždy naprostou a velikou většinu. Jednalo-li se o zřízení hospodářských učelišť, tu vždy na prvém místě pamatováno bylo na německé školy. Tak Němci dnes mají 4 hospodářské školy, kdežto Češi pouze jednu a Poláci také jen jednu. Ještě daleko hůře to vypadalo při povolování různých podpor ve prospěch zemědělství. 60 % slovanského rolnictva dostávalo sotva polovici toho, co se přidělovalo na zvelebení zemědělství v krajích německých. Při stavbách cest a silnic se přihlíželo vždy a na prvém místě jen ke stavbám v krajích německých, kde mají vesměs silnice vzorné, dobře upravené, kdežto v krajích slovanských až teprve v poslední době a s velikými obětmi interesentů samotných, tedy silničních výborů, stala se poněkud v této věci náprava.

Až příliš křiklavy byly poměry, pokud se týče úpravy toků, hrazení bystřin, úpravy potoků a pod. Tu v horských poměrech západního Slezska jest upraveno téměř již všechno, kdežto dravými bystřinami rozbrázděné Slezsko východní ještě stále na úpravu čeká a nebylo možno v té věci ani tehdy, když již započato bylo s úpravou a přívaly tyto úpravy byly opět zničeny, dovolati se pomoci z prostředků zemských. Při zadávání různých zemských staveb, ať již ústavů jakýchkoliv, vždy pamatováno jenom na podnikatele německé a tedy český člověk vůbec nikdy k tomu nepřišel, aby mu něco ze zemských prostředků bylo zadáno.

Poněvadž veškeří úředníci a zřízenci zem. výboru a zem. ústavů musili býti až na řídké výjimky národnosti německé - působil tento systém velmi nepříznivě na národnostní uvědomění našeho lidu a lid náš stále víc a více nabýval přesvědčení, že musí navštěvovati německé školy, aby také do zemských německých služeb mohl se dostati; neboť s německými úředníky mohl se německy dohodnouti. Za těchto okolností jeví se nám vládní návrh na zrušení zemského výboru nejen nutností, ale přímo vykoupením z útisků a křivd, pod kterými nás český lid ve Slezsku od 10tiletí dosud trpěl. Nemůžete si, velectění pánové a dámy, dobře ani představiti, jakých prostředků bylo dosud používáno na germanisaci právě se strany zemského výboru, jakých vynalézavostí a rafinovaností bylo použito, aby i tam, kde ještě naše národnost se udržela, německý vliv se dostal do popředí, a proto prohlašuji, že pro nás toto rozhodnutí je skutečnou potřebou. Jenom k illustrování poměrů se zmiňuji o jednom konkrétním případu, jakých bych mohl uvésti velmi mnoho.

Před několika lety šlo o to, aby naše hospodářská a hospodyňská škola, jediný ústav český ve Slezsku, stala se ústavem zemským. Toto pozemštění nemohlo se státi skutkem proto, poněvadž zemský výbor prohlásil, že může tuto školu převzíti do své správy jenom tehdy, když se uvolíme, že na ni bude zavedena německá řeč úřední, což znamená jinými slovy, že musí škola úřadovati německy, musí vydávati německé nebo oboujazyčné vysvědčení a že musí vydávati výroční zprávy v německém jazyku. A když jsme na tuto ponižující podmínku za žádných okolností přistoupiti nemohli, nedošlo k pozemštění ústavu, českou ústřední hospodářskou společností za nepatrné podpory zemské s obětmi vydržovaného.

Poněvadž dosavadní zemský slezský výbor byl jenom úřadem k podporování němectví a německého velkokapitálu ve Slezsku, nebyl tedy úřadem nestranným a spravedlivým, pozdravujeme návrh vlády a prohlašuji zároveň, že od doby převratu, od prohlášení naší republiky nebyl v tomto Nár. shromáždění dosud vydán žádný zákon a nestalo se žádné usnesení, kterým by se stalo spravedlnosti více zadost, nežli se stane zákonem tímto.

Jménem agrárního klubu mohu prohlásiti, že budeme hlasovati pro předložený návrh, a prosím rovněž i také celé Národní shromáždění o souhlas s touto předlohou. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Konečný (zvoní): Ke slovu přichází občan Rýpar. Uděluji mu je.

Posl. P. Rýpar: Velectěné Národní shromáždění! Velevážené dámy, velevážení pánové!

Co dnes jest vám předkládáno, abyste schválili, to už se mělo státi dávno. Tak jako zde v Čechách jest postaráno o národní spravedlnost, mělo býti o ni postaráno na prvém místě ve Slezsku, kde jsme nejvíce byli utiskováni. Na nic nečekal slezský český lid tak toužebně, jako aby se mu dostalo spravedlnosti po tolikaletých útiscích. Krok, který dnes Národní shromáždění činí, jest tedy krokem k národní spravedlnosti, krokem k osvobození českého lidu ve Slezsku. (Výborně!)

Můj pan předřečník, pan prof. Sladký, který byl zde prvním řečníkem, naznačil, jak jsme byli ve Slezsku utiskováni, ale já bych vše to, co on naznačil, shrnul ve slova: Nebyli jsme tak utiskováni od mnohých, jako od jediného člověka a tím jediným člověkem byl pověstný starosta města Opavy Kudlich. (Tak jest!) Kudlich,velectění, vládl na radnici, Kudlich vládl u zemské vlády a když přišel nový president Widmann, člověk nestranný, první, který si ho osedlal, byl Kudlich. Dostačí jmenovati zde jen jeden příklad. Měl býti jmenován prof. Pavelek zemským inspektorem. Byl vzat do zemské školní rady, aby se zapracoval, než sotva že se to dověděl Kudlich, přišel k zemskému presidentovi, protestoval jménem utiskovaných Němců, prof. Pavelek musel býti pěkně ze zemské školní rady odstraněn (Slyšte!) a stal se zemským inspektorem teprve za naší vlády.

Kudlich vládl tedy u zemské vlády, ale doménou jeho byl právě zemský výbor. Hejtman slezský nebyl ničím jiným, než služebníkem Kudlichovým. Abych vám, velectěné shromáždění, ukázal, jak Kudlich vládl, učiním to na tomto příkladě. Před dobou válečnou bylo rozhodnuto správním soudem, že může býti ve Vávrovicích postavena matiční škola, proti níž vystoupili Němci. Než rozhodnutí správního soudu zůstalo ležet ve stole pověstného Kudlicha a nikdo, ani zemský hejtman, ani zemský president, neměli moci donutiti takového Kudlicha, aby vydal je ze svého stolku, a aby to, co správní soud rozhodl, se provedlo.

Proto vítáme dnes, že zlomena jest nejen vláda tolika našich utiskovatelů německých ve Slezsku, nýbrž vítáme zvláště to, že to dílo, které bylo započato tím, že dosazena byla správní komise na opavskou radnici a odstraněn Kudlich, bude dnes korunováno, že moc Kudlichova a jeho nohsledů bude úplně zlomena a že konečně dostane se českému lidu ve Slezsku spravedlnosti národní, po níž již tolik století ten český lid ve Slezsku toužil. (Posl. Pelikán: A takový člověk stál v čele soudnictví!) Ano, býval okresním soudcem ve Wiesenbergu!

A nejen to! My v tom vidíme také, že jest to první krok k sociální rovnosti ve Slezsku. To zde nebudu šíře rozebírati. Moji páni předřečníci již vám to, velectění pánové, vyložili, jak sociálně nespravedlivě se jednalo u nás, když šlo o českého člověka, jak měřilo se ne dvojím, nýbrž paterým, desateronásobným, ba stonásobným loktem Němcům a německým učitelům.

Měj jsem příležitost prohlédnouti si u zemské vlády zkonfiskovaný archiv "Nordmarky," který mluví za celé knihy o tom, co se provádělo v sociálních otázkách právě v tomto ohledu u nás ve Slezsku působením Kudlichovým a jeho nohsledů. Zde tedy stane se náprava, po níž toužil ten český lid slezský, jak jsem již řekl, po tolik století, a náš lid bude vděčen, že konečně již budou poměry urovnány.

Než, velectění pánové, vítáme tento krok také proto, že bude dalším krokem ke sjednocení českého Slezska s těmi Moravci na Modré v Prusku (Výborně!), kteří, jak mírová konference jistě se usnese, budou nám přiděleni. Bude tak umírající větev česká nad Odrou a nad Opavou probuzena k novému zdárnému životu a stane se velice prospěšnou naší československé republice.

Než, velectění, já vítám tento krok tím více jako kněz, jelikož dnes jest korunováno dílo jednoho mého spolupracovníka, českého deklaranta P. Kazimíra Tomáška, faráře velkopolomského, který první na prvním táboru českých Slezáků na Ostré Hůrce u Háje pronesl to, co my dnes zde provádíme. On byl první, který pronesl český program, požadavky Čechů slezských, on byl první, který vystoupil veřejně a nebál se pronásledování. A totéž pronesl druhý vůdce Čechů slezských. Byl to P. Gruda, farář kateřinský, který rovněž tyto požadavky zdůrazňoval a zvláště zastoupení v zemském výboru slezském.

Proto já jako kněz a strana naše, československá lidová, která stojí na témž základě, na němž stál deklarant český P. Kazimír Tomášek, na němž stál P. Gruda, farář Čechů kateřinských, vítáme, že dnes korunujeme jejich započaté dílo ustavením spravedlivé správní komise pro vévodství slezské. Já děkuji vám - neboť myslím, že jednomyslně odhlasujete tento zákon - za tuto lásku ke slezskému lidu a slezský národ bude vám navždy vděčen, neboť nastane pro nás tím nová, krásná budoucnost v naší československé republice. (Výborně! Potlesk.)