Předseda: Tomášek,
místopředsedové: dr. Bella, dr. Hajn, Konečný, Udržal,
zapisovatelé:
dr. Němec, dr. Stojan;
větší počet členů
Národního shromáždění.
Zástupcové vlády:
Členové vlády: Habrman, dr. Hruban,
Prášek, Staněk, dr. Soukup,
dr. Stránský, Stříbrný,
Švehla, dr. Winter, dr. Vrbenský,
dr. Zahradník.
Z kanceláře sněmovní:
JUDr. Haasz, tajemník sněmovní, zástupce
jeho JUDr. Bartoušek.
1. Zpravodaj dr. Meissner. Zpráva
ústavního výboru o vládním
návrhu zákona, kterým se mění
zákon ze dne 13. listopadu 1918, č. 37 Sb. z. a
n. o prozatímní ústavě (tisk
856).
2. Zpravodaj dr. Jar. Stránský.
Zpráva právního a ústavního
výboru o vládním návrhu na změnu
zákona o nejvyšším soudu (tisk
752).
3. Zpravodaj dr. Weyr. Zpráva
ústavního výboru o vládním
návrhu zákona o sloučení sousedních
obcí s Brnem (tisk 868).
4. Zpravodaj dr. Weyr. Zpráva
ústavního výboru o vládním
návrhu zákona o sloučení sousedních
obcí s Olomoucí (tisk 857).
5. Zpravodaj dr. Franta. Zpráva
ústavního výboru o vládním
návrhu na zřízení zemské správní
komise pro Slezsko, (tisk 850).
6. Zpráva ústavního
výboru pro doplnění zemského výboru
moravského.
7. Zpravodaj Časný.
Zpráva zásobovacího výboru
o návrhu Jos. Šamalíka a soudr. na zastoupení
malých rolníkův a domkářů
v rekvisičních komisích, aprov. a hospodářských
radách a jiných korporacích (tisk 821).
8. Zpravodaj Časný.
Zpráva zásobovacího výboru
o návrhu Jos. Sechtra a soudr., aby bylo vyloučeno
existenční minimum domkářův
a malých rolníků vůbec z rekvisice
a veřejných dávek naturálních
(tisk 822).
9. Zpravodaj Okleštěk.
Zpráva imunitního výboru o žádosti,
aby bylo povoleno stíhání Ant. Chroustovského
k žalobě Rud. Zelenky (tisk 848).
10. Zpráva výboru pro pozemkovou
reformu.
Předseda (zvoní):
Národní shromáždění je
schopno se usnášeti, zahajuji schůzi.
Omluvili svou
nepřítomnost při dnešní schůzi:
churavostí: Fr. Navrátil
(na neurčito), Měchura (pro tento týden),
Jakubka (na neurčito), dr. Mareš (na
tento týden), Hampl (pro dnešní schůzi
a pro schůzi včerejší), Beran;
zaměstnáním: Janoška
(na neurčito), Čobrda (do Velikonoc),
dr. Slávik (do 29. dubna), Duchaj (na neurčito);
účastí na mírovém
jednání v Paříži: Mečíř;
trvalým zaměstnáním
ze slovenského klubu: dr. Hálek, Houdek,
dr. Ivanka, Makovický, dr. Medvecký,
Stodola, ministr dr. Šrobár.
Dále nepřítomnost svou
omluvil člen Národního shromáždění
Hrejsa.
Tiskem rozdány
byly v dnešní schůzi tyto tisky. Žádám,
aby byly přečteny.
Náměstek sněmovního
tajemníka dr. Bartoušek (čte):
Tisk 851. Odpověď ministra Národní
obrany na dotaz čl. N. S. J. Tesky a soudr., o zastřelení
dělníka A. Brůny u usedlosti "Machátka"
ve Vysočanech.
Tisk 852. Odpověď ministra železnic
na dotaz člena N. S. Pelikána, Buřívala
a soudr. o tom, aby znovu byly rozděleny drážní
pozemky mezi železniční zaměstnance.
Tisk 853. Odpověď ministra spravedlnosti
na dotaz čl. N. S. V. Dyka a soudr., ohledně
projevu ministra dra Soukupa na veřejné schůzi
na Kladně.
Z předsednictva bylo přikázáno:
Výboru zásobovacímu:
Podle § 3. zákona ze 24./7.
1917 č. 307 ř. z. předsednictvem ministerské
rady 15. dubna 1919 pod č. 6591-6593 a 6589 nařízení
vlády republiky československé
z 21./3. 1919 č. 144 sb. z. a n.
o stanovení nejvyšších cen za lněnou
a konopnou přízi,
z 21./3. 1919 č. 149 sb. z. a n.
o uvolnění obchodu dosud zabavenými lučebninami,
z 21./3. 1919 č. 151 sb. z. a n.
o provádění věcné demobilisace.
z 1./3. 1919 č. 146 sb. z. a n. o
uvolnění obchodu karbidem.
Předseda (zvoní):
Přistoupíme k projednávání
a sice měli jsme přistoupiti
k odstavci
1. zprávě ústavního
výboru o vládním návrhu zákona,
kterým se mění zákon ze dne 13. listopadu
1918 č. 37 sb. z. a n.
o prozatímní ústavě, tisk. č.
856. Ve smyslu dohody, učiněné v konferenci
předsedů klubů, aby se umožnilo jednak
vládě a jednak klubům, aby k některým
ustanovením mohly zaujmouti stanovisko, sejmeme tento odstavec
s denního pořádku dnešního. Námitek
proti tomu není a přistoupíme k dalšímu
odstavci, jímž jest
2. zpráva právního
a ústavního výboru o vládním
návrhu na změnu zákona o nejvyšším
soudu tisk. č. 752.
Zpravodajem je pan dr. Jar. Stránský
za výbor právní a kol. dr. Weyr za
výbor ústavní. Uděluji slovo panu
zpravodaji dru Stránskému.
Zpravodaj dr Stránský:
Velectění pánové a paní!
Dovoluji si doporučiti přijetí
vládní osnovy o nejvyšším soudu
v tom znění, v jakém předkládá
ji výbor právní a místo bližšího
odůvodnění poukazuji na důvody, které
se nalézají v písemném vyhotovení
zprávy právního výboru. Hlavní
difference elaborátu právního výboru
od zprávy vládní spočívá
ve změně ustanovení o sídle nejvyššího
soudu, který podle návrhu právního
výboru má míti své sídlo v
Brně. O této otázce promluví blíže
zpravodaj ústavního výboru pan dr. Weyr.
(Souhlas).
Předseda (zvoní):
Uděluji slovo panu zpravodaji ústavního výboru
dru. Weyrovi.
Zpravodaj posl. dr. Weyr: Slavná
sněmovno!
Osnova, o které jednáme, měla
osud dosti spletitý. Původně podal jsem já
a dr Matoušek návrh na změnu zákona
o nejvyšším soudu, který zabýval
se pouze sídlem tohoto soudu. Navrhli jsme, aby sídlem
tohoto soudu bylo Brno.
Vláda, která byla při
jednání v ústavním výboru přítomna,
tenkráte s tím nesouhlasila a žádala
o odložení, až se sama vyjádří.
V ústavním výboru však toho vyjádření
neučinila, nýbrž podala samostatný návrh
zákona o nejvyšším soudu, a to celkový
zákon, a přidělila ho výboru právnímu.
Výbor právní zákon ten projednal a
přijal též § 1 osnovy vládní
s tou změnou, že má býti sídlem
nejvyššího soudu Brno a ne Praha.
Na to byla tato zpráva dána
na program plena, ale dodatečně s programu opět
sňata a přikázána ústavnímu
výboru k projednání. Ústavní
výbor jednal dnes o té věci a usnesl se proti
hlasům dra. Horáčka a dra Boučka
opět na tom, že sídlem nejvyššího
soudu má býti Brno. My poslanci z Moravy nijak jsme
nezneuznávali věcných důvodů,
které mluví pro to, aby nejvyšší
soud zůstal v Praze. Pro centrální úřady
jest nejpohodlnější, když všecko
jest na jednom místě. Ale to není jediný
důvod, jsou i důvody jiné, důvody
rázu politického a tyto důvody to jsou, které
nás přiměly k tomu, abychom trvali na tom,
aby v Brně byl nejvyšší soud. Městu
Brnu se musí poskytnouti náhrada za to, co ztratí
v budoucnosti. Není dosud rozhodnuta otázka zemské
autonomie a krajského zřízení, ale
je možno a snad pravděpodobno, že Brno ztratí
některé úřady centrální
zemské, a proto jest spravedlivo, když mu na druhé
straně něco poskytneme tím, že tam přeložíme
centrální úřad z Prahy. Pánové,
z Prahy se stala přes noc metropole říše
a rostly zde centrální úřady jako
houby, spousta ministerstev, správní soud, nejvyšší
kontrolní úřad, atd., Praha má tudíž
zajisté dost.
Moravští poslanci nechtějí
Praze škoditi, ale musejí trvati na tom, aby také
Brnu se něco dostalo, poněvadž přílišná
centralisace jest sice snad pohodlná, ale ne zdravá.
My z Moravy a ze Slezska a také myslím, že
poslanci ze Slovenska budeme slavnému Národnímu
shromáždění povděčni,
když přijme nový zákon tak, jak se na
něm usnesl výbor ústavní a právní.
V ústavním výboru nejednali
jsme dnes o ničem jiném, než o otázce
sídla a nechci se o ostatních otázkách,
obsažených v osnově vládní, ani
zde šířiti. Navrhujeme proto pouze změnu
článku II, který se taktéž týká
sídla nejvyššího soudu.
Tento článek II. zní
ve znění navrhovaném právním
výborem takto: "Tento zákon nabývá
účinnosti po šesti měsících
ode dne, kdy byl vyhlášen." Zde se myslí
patrně jen na otázku sídla a měla
se ustanovením tím poskytnouti lhůta nejvyššímu
soudu, aby se mohl přestěhovati s celým fundem
a personálem do Brna, - ale, jak jsem již řekl,
osnova jedná také o mnohých jiných
otázkách, které jsou kvapné a nutné.
Nemělo by smyslu, kdybychom vztahovali tu vakanci zákona
na celý půl rok pro všechna ustanovení.
Proto ústavní výbor se usnesl na tomto znění
článku II.:
"Tento zákon nabývá
- kromě ustanovení o sídle nejvyššího
soudu - účinnosti 14 dní po vyhlášení,
ustanovení o sídle (čl. I., § 1.) dnem
1. listopadu 1919."
To jest přibližně lhůta
půlroční, překročená
o několik dní. Prosím slavnou sněmovnu,
aby osnově dala ústavní schválení.
(Výborně! Potlesk.)
Předseda:
K slovu není nikdo přihlášen. Debata
jest skončena, přistoupíme k hlasování.
Prosím pány, aby zaujali svá místa.
Hlasovati míním dáti
tímto způsobem, že bychom hlasovali nejprve
o celém článku I., a jeho odstavcích
§§ 1., 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8., 9., 10., 11., 12.,
13. a 14., poněvadž k nim není žádných
pozměňovacích návrhů; potom
o článku II. a sice ve znění, navrženém
panem zpravodajem po té opravě, a konečně
o článku III., jakož i o nadpisu zákona.
Jest proti tomu námitka? (Nebyla.)
Námitek není. Přistoupíme k hlasování.
Kdo souhlasí s článkem
I. ve smyslu zprávy výborové s §§
1. až 14., prosím, by povstal se svého místa.
(Děje se.) To jest většina. Článek
I., paragrafy 1. až 14. i s úvodem jsou schváleny.
Kdo souhlasí s článkem
II. a sice ve znění, navrženém panem
zpravodajem, dle něhož článek II. má
zníti: "Tento zákon nabývá -
kromě ustanovení o sídle nejvyššího
soudu - účinnosti 14 dní po vyhlášení,
ustanovení o sídle (článek I., §
1.) dnem 1. listopadu 1919."
Kdo souhlasí s tímto zněním
článku II., prosím, by povstal. (Děje
se.) To jest většina. Článek II.
jest schválen.
Kdo souhlasí s článkem
III., jakož i s nadpisem zákona, prosím, by
povstal. (Děje se.) To jest většina.
Také čl. III. i s nadpisem zákona jsou schváleny.
Přeje si pan zpravodaj ke druhému
čtení slovo? Kolega dr. Stránský.
Uděluji mu slovo.