Předseda:
K slovu přichází další řečník,
občan Rýpar. Uděluji mu slovo.
Posl. Rýpar: Velectěné
Národní shromáždění, vzácné
dámy, velectění pánové!
Jako jednatel české
odbočky Červeného kříže
v německé Opavě, měl jsem po 4 léta
příležitost viděti bídu válečných
poškozenců. Procházel jsem každý
týden 25 nemocnic v té německé Opavě;
viděl jsem tu bídu těch válečných
poškozenců, a proto dnes mohu říci,
že nezapomenu ve svém životě, co jsem
tam viděl. A proto dnes mohu říci směle,
že k vám volám z upřímného
srdce a z upřímné duše mluvím,
když mluvím pro válečné poškozence,
kteří svou krví, svými ranami, ať
zde doma nebo za hranicemi, vybojovati pomohli naši samostatnost,
naši svobodu, že dnes můžeme směle
říci: "Jsme svobodni!"
Vzpomeneme-li si, velectění
pánové, na ty chvíle, tu musím říci
otevřeně, že se divím, že teprve
dnes po 6 měsících vláda přikročí
ta k té péči o válečné
poškozence. Postarali jsme se o dělnictvo osmihodinovou
prací hned na počátku, postarali jsme se
o nezaměstnané, čehož se na mnohých
místech zneužívá, hned na počátku,
ale nepostarali jsme se o ty, kteří, abych tak řekl,
sepjatýma rukama k nám volali o pomoc, aby nemusili
s kyselou tváří choditi v naší
československé republice a dívati se, jak
druzí ze své svobody se těší,
jak druzí skutečně z toho, co jsme zde v
Národním shromáždění usnesli,
mají radost. (Hlas: Vy jste nepodal ani jediný
návrh!) Vládní návrh jest podán.
Toto velké dílo musí býti vykonáno,
velectění pánové, státem, naší
československou republikou úplně a zcela.
Dobročinnost, jak zmíním se později,
má býti pouze zpříjemněním
pro válečné poškozence.
K prohlášení pana
ministra, které zde bylo učiněno, bych si
dovolil podotknouti, že soupis invalidů, jak jsem
se na některých místech sám přesvědčil,
neděje se způsobem takovým, jak se díti
má. Někde děje se to takovým způsobem,
že skutečně tito poškozenci jsou zaraženi,
a že mnohý, jak jsem sám něho slyšel,
si řekne: "Ale raději se nepřihlásím
a budu dále tak žíti a budu se starati o svou
výživu." Velice mne překvapilo, že
máme pro všechno úředníky ku
provádění různých soupisů,
ale zde pro naše válečné poškozence
ku provádění soupisu dosti úředníků
není. Myslím, že zde bude potřeba občasného
nařízení ministerského, aby se skutečně
s největší laskavostí a mírností
tento soupis válečných poškozenců
prováděl, aby tito poškozenci viděli
tuto laskavost a abych tak řekl, to hřejivé
teplo, které k nim vysíláno jest, a byli
více a více touto láskou povznášeni
ve své bídě.
Co se týká toho, jak
má býti konstatována schopnost oněch
poškozenců válečných, tu bych
podotknul k tomu, že nedostačí pouze, aby zaměstnavatelé
a dělníci byly tam povoláváni. Máme
poškozence ze všech stavů a proto bylo by záhodno,
aby tam byli pojatí zástupci všech stavů
bez rozdílu, aby poškozenci ze všech stavů
měli tam své zástupce, aby se jim na žádné
straně příkoří nestalo.
Vedle toho musí býti
v úvahu vzaty organisace poškozenců. l naše
strana československá lidová má již
mohutnou organisaci válečných poškozenců
pro československou republiku, která vykonala v
Brně a na celé Moravě veliký kus práce.
Na její činnost upozornil bych pana ministra, aby
i jejího zástupce povolal. Co se týká
požitků, čtu tam větu: požitky
mají býti zvýšeny. Ale já bych
řekl: nejen zvýšeny, velectění,
požitky mají býti takové, tak vysoké,
aby nejen, jak řekl pan poslanec Prokeš, si
ten vojín nemusil kupovati flašinet, ale aby si k
tomu flašinetu nemusil také kupovati křivonosku
a bílou myšku s planetami a ještě takovýmto
způsobem se živiti u silnice a na rozcestí,
jak to bývalo ve starém Rakousku. Já myslím,
že by jim měly býti stanoveny tak velké
platy, tak velké požitky, aby z nich mohli spokojeně
žíti a nejen oni, nýbrž i jich rodiny
a zároveň také po zemřelých
příbuzní, kteří jsou na tyto
požitky odkázáni.
Že klade se na vyškolení
a na práci válečných poškozenců
veliká váha v tomto návrhu, bych se rovněž
divil. Já s mého stanoviska myslím, že
výtěžek ze zaměstnání,
z práce válečných poškozenců
má býti pouze jakýmsi zpříjemněním
života, má býti, abych tak řekl, jenom
dodatkem, ale ne nutným pramenem výživy, nýbrž
pouze dodatkem, aby si mohl tento válečný
poškozenec dopřáti ještě vedle
toho různých požitků, které i
tak zdraví mají tím, že mívají
vedlejší zaměstnání a z těchto
vedlejší potřebu kryjí. (Hlasy: Na
faru byste je měl vzíti!) Ale já nejsem
farářem, pouze katechetou a to chudým katechetou,
který toho nemůže dělat.
Velectění! Tak pohlížíme
na tuto otázku.
Samo sebou, že při tom
musí býti provedeno vyškolení takovýchto
válečných poškozenců.
Ale toto vyškolení zase
má býti jenom prováděno u nich pro
zpříjemnění života, jak můj
pan předřečník pěkně
řekl, každý v tom stavu, ve kterém žil
ve svém životě, aby takto cítil se tento
válečný poškozenec ve svém, aby
cítil se jako doma, aby nemusil na to své zaměstnání
pohlížeti jako na pramen nějaké výživy.
Co se týká zaměstnání,
myslím, velectění, že pro ně
máme dosti míst a pěkná. Ve vojenských
kancelářích tam jest taková spousta
míst, tam zasedají jiní a tam jest první
místo pro ně. Dále jsou to úřady
Dále podotýkám, že při vyvlastnění
pozemků má býti vzat zřetel na tyto
válečné poškozence, aby si mohli založit
skutečnou rodinu, rodinný život, aby mohli
tam na svých pozemcích jako v nějakém
malém ráji žíti a cítili se tam
úplně spokojení. Zde vykonal již zemský
výbor moravský veliký kus práce. Vykonal
ji, jak co se týče vyškolení, tak co
se týče domoviny, tak co se týče vůbec
péče o poškozence. Byl zřízen
zvláštní zemský úřad,
o němž ovšem v návrhu zákona a
v nařízení a odůvodnění
není ani zmínky. A bude zajisté velmi potřebno,
aby ministerstvo sociální péče se
zemským výborem se dohodlo v tomto ohledu,
by skutečně ruku v ruce všechny úřady
pracovaly pro ty, kteří opravdu za nás krev
dali, ranami posetí jsou a kteří skutečně
čekají na to, až my jim podáme pomocnou
ruku a jim zpříjemníme tento život v
tomto slzavém pro ně údolí, které
válka jim přinesla. (Hlas: A jimž jste žehnali,
když tam šli!) Velectění pánové!
To se na každé sociálně demokratické
schůzi ozývá. Já jsem mluvil s tolika
kuráty a ještě ani jediný kurát
mi nepotvrdil, že by byl zbraně žehnal. (Posl.
Pelikán: Když tam jdou, tak se jim přece žehná!)
Matička také žehná synka a chce ho doprovázeti
tímto požehnáním do boje a tak žehnala
také církev katolická jako dobrá matička.
(Posl. Pelikán: Žehná zbraním!)
Zbraním nikdy se nežehnalo! (Posl. Kopeček:
A co biskup Huyn?!) Co je mi po biskupu Huynovi? To si spravte
s ním! To byla jen naše hlava, dosazená generály
a za pomoci jistých lidí! (Hluk. Předseda
zvoní.)
Tím jsem naznačil ve
vyměřené době, jak představujeme
si péči o ony válečné poškozence.
Představujeme si, aby se cítili mezi námi
jako opravdoví občané naší československé
republiky, představujeme si je, aby žili bez kyselosti
život. A mají na to, velectění pánové,
úplné, svaté právo. Musíme
přiznat zde zcela otevřeně, že krví
a ranami těchto válečných poškozenců
nám svoboda z velké části byla vybojována.
Vzpomínám zvláště těch
krutých bojů na francouzských hranicích
a našich tamnějších legionářů,
jakož i našich legionářů v Rusku,
vzpomínám také našich vojínů,
kteří bojovali zde v domovině, ti všichni
volají dnes k nám: pomozte a pomozte brzy! Proto
volám k vám, zvláště k ministerstvu
sociální péče, aby ten soupis nebyl
dlouho protahován, aby byl proveden co nejdříve,
aby skutečně bylo o ně takovými požitky
postaráno, aby krásná a pokojná obloha
sklenula se nad jejich domovinou a aby mohli říci:
"I při našich ranách jsme spokojeni, jsme
šťastni ve své československé svobodné
republice!" (Výborně! Potlesk.)
Předseda:
Tím jest řečnická listina vyčerpána,
uděluji závěrečné slovo
p. zpravodaji.
Zpravodaj posl. dr. Schieszl:
Slavné shromáždění!
Chtěl bych především
konstatovati, že celá debata byla vedena věcně
a takovým způsobem, že z ní skutečně
vyvěrá velký zájem, který Národní
shromáždění o tuto věc projevuje.
Na tom nemění, myslím, nic ani ten poněkud
zvláštní názor na práci, který
se objevil na konci této debaty, zabalen do slov vypočtených
na venek.
Jinak neposkytuje debata ničeho,
k čemu bych měl zaujmouti stanovisko. Dr. Markovič
si stěžoval na netaktní zacházení
se strany některých úředníků
s našimi legionáři. Myslím, že
to byla spíše nešikovnost, pochybuji, že
by to byla zlá vůle. Vysvětluji si to jen
tím, že v době, kdy administrace není
jaksi pevná, je skutečně těžko
na př. opatřiti někomu práci. Víme
sami, s jakými potížemi se setkáváme,
když jde o to, zaměstnati nezaměstnané.
Snad ten úředník měl dobrou vůli.
Neřekl-li to šikovně, myslím, že
mu to nelze se strany legionářů vytýkati.
Já bych prosil všechny,
kterých se to týká, všecky invalidy
bez výminky, aby měli trpělivost.
Bylo-li zde žádáno
o rychlé provedení zákona, netýká
se jistě tato prosba nás. My svou úlohu vykonali
přijetím jeho a vše ostatní záleží
na vládě. Ale právě proto, že
bylo voláno po rychlém provedení, mám
povinnost jako referent prosit všechny členy o trpělivost.
Je to zase otázka té administrativy, kterou tolik
zdůrazňoval náš president. Dokud nebudeme
míti pevně vybudovanou administrativu, celou tu
organisaci, do té doby bude ovšem všelicos rozvikláno,
nebude pevně fungovat. Právě za tím
účelem, aby ta organisace byla zřízena,
jsou zřizovány ty úřady, které
zákon navrhuje. Tím vyčerpávám
svůj program.
Změny stylistické,
které budou navrhovány, vyhražuji si pro druhé
čtení. Prosím, aby jak zákon, tak
resoluce byly schváleny. (Výborně!)
Předseda
(zvoní): Debata je skončena. Přistoupíme
k hlasování. Prosím pány, aby
zaujali svá místa. (Děje se.)
Hlasovati budeme tímto způsobem:
předlohu rozdělíme na dva oddíly,
a to: §§ 1.-2. tvoří I. oddíl,
kde je vymezena definice válečných poškozenců,
jich právní nároky a povinnosti a II. oddíl
§§ 3., 4., 5., 6., 7. a 8., kdež jsou obsažena
ustanovení o organisaci, příkaz pro ministra
sociální péče, jakož i jeho zmocnění.
Je snad proti tomu námitka nějaká? (Nebyla.)
Není. Budeme hlasovati, jak jsem uvedl.
Kdo souhlasí s §§
1. a 2. podle zprávy sociálně-politického
výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina. §§
1. a 2. jsou schváleny.
Kdo souhlasí s oddílem
II. a to §§ 3., 4., 5., 6., 7. a 8., jakož i s
nadpisem zákona a úvodní formulí,
prosím, aby povstal. (Děje se.)
To je většina; §§
3. až 8., jakož i nadpis zákona a úvodní
formule jsou schváleny.
K druhému čtení
přeje si slovo pan zpravodaj.
Zpravodaj posl. dr. Schieszl:
V zákoně buďtež provedeny tři stylistické
změny a především nadpis zákona
zní takto:
Zákon ze dne ...... o organisaci
péče o válečné poškozence.
V § 1 sub. a) začíná
odstavec tento takto: Válečnými poškozenci
podle tohoto zákona jsou:
a) invalidé, to jest státní
občané československé republiky atd.
Třetí změna jest v témž paragrafu
za číslem 3., kde se praví: v zajetí
(invalidé). Závorky s tím slovem "invalidé"
odpadnou.
Předseda
(zvoní): Budeme hlasovati ve smyslu návrhu,
uvedeného panem zpravodajem. Kdo souhlasí s přijatým
právě zákonem v prvém čtení
se změnami, které uvedl stylistickými pan
zpravodaj, a to v titulu, pak v odst. 1. bod a) že má
býti uvedeno: invalidé, to jest: a konečně
závorky v odst. 3. a slovo invalidé, že mají
býti škrtnuty. Kdo souhlasí se zákonem
takto pozměněným stylisticky, prosím,
aby povstal. (Děje se.) To je většina.
Tím je zákon schválen také ve druhém
čtení.
Přistoupíme ještě
k vyřízení resoluce, navržené
výborem, která zní:
"Vláda se vyzývá,
aby do invalidních komisí, jež mají
vykonávati sociálně lékařské
prohlídky podle § 3. ad 2. zákona o organisaci
péče o válečné poškozence,
povolávala vedle lékařů a zástupců
státní správy také zástupce
invalidů a hlavních skupin zaměstnavatelských
a dělnických podle povahy okresu a pokud možno
na základě návrhů příslušných
organisací".
Kdo souhlasí s touto resolucí,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina.
Také resoluce je schválena
a tím je tento odstavec denního pořádku
vyčerpán.
Odstavec 9. denního pořádku
odpadá, totiž:
zpráva ústavního
výboru o návrhu zákona
o změně organisačního statutu a
služební pragmatiky města Olomouce, poněvadž
příslušná zpráva nebyla dosud
tiskem rozdána.
Se svolením Národního
shromáždění provedeme ještě
10.: doplňovací
volbu do výboru
pro pozemkovou reformu.
Námitky proti tomu není,
volbu tedy vykonáme a sice za vystupujícího
Antonína Nováka navržen jest člen
Národního shromáždění
Bechyně. Kdo se změnou touto souhlasí,
prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina,
změna jest provedena.
Schůze zásobovacího
výboru, která se měla konati dnes po
schůzi plenární Národního shromáždění,
se pro pokročilou dobu odkládá na čtvrtek
o půl 10 hod. dopolední.
Dodatečně omluveni
jsou pro dnešní schůzi churavostí člen
Národního shromáždění
Čuřík, zaměstnáním
Sedláček.
Přistupuji k ukončení
schůze a navrhuji, aby příští
schůze se konala ve čtvrtek dne 10. dubna 1919
o 2. hod. odpolední s tímto denním pořadem:
1.) Zpráva výboru sociálně-politického
o vládním návrhu zákona, kterým
se mění zákony o úrazovém pojištění
dělníků. Tisk 780.
2.) Zpráva výboru školského
o návrhu Housera, Kopečka a soudr. na změnu
zákona o školách obecných Tisk 768.
3.) Zpráva výboru právního
o vládním návrhu na změnu zákona,
z 21. března 1918 č. 168 ř. z. a § č.
11 trest. řádu. Tisk 776.
4.) Zpráva výboru státně
zřízeneckého o vládním
návrhu zákona, jenž se týče převzetí
poštmistrů, poštovních oficiantů,
pošt. expedientů se zkouškou oficiantskou a telegrafních
adjunktů, (aspirantů), zařaděných
do tříd hodnostních. Tisk 754.
5.) Zpráva finančního
výboru o vládním návrhu zákona,
jímž se poskytuje osvobození od domovní
daně činžovní a přirážek
pro novostavby v tak zv. pevnostním obvodu města
Hradce Králové. Tisk 779.
6.) Zpráva výboru sociálně-politického
o návrhu Vikové-Kunětické a soudr.,
aby byla vzata ochrana matek a kojenců do státní
správy. Tisk 760.
7.) Zpráva imunitního
výboru o žádosti zemského soudu v Praze,
aby byl vydán Josef Stivín k žalobě
Jos. Pouby. Tisk 779.
Po případě,
budou-li vydány tiskem příslušné
zprávy:
8.) Zpráva výboru finančního
o vládním návrhu zákona, jímž
se zmocňuje vláda uzavříti úvěr
až do nejvyšší výměry 179
milionů dollarů.
9.) Zpráva finančního
výboru o vládním návrhu zákona,
jímž se upravuje oběh a správa platidel
v československém státě.
10.) Zpráva výboru
státně zřízeneckého
o vládním návrhu zákona o platech
suplentů státních středních
škol.
11.) Zpráva výboru
právního o vládním návrhu
zákona na zřízení nejvyššího
soudu v Brně.
12.) Zpráva technického
výboru o vládním návrhu zákona,
kterým se povoluje 9, 079.137 K 70 h na provádění
nouzových prací v Praze.
13.) Zpráva výboru
sociálně-politického o vládní
osnově zákona o prodloužení platnosti
zákona o podpoře nezaměstnaných. Tisk
751.
14.) Zpráva technického
výboru o stavebních úlevách dle stavebního
řádu pro Prahu (Tisk č. 781.)
15.) Volba delegátů
k mezinárodní parlamentní obchodní
konferenci v Brusselu.
Jest proti mému návrhu,
jak pokud se týče dne, tak pokud se týče
denního pořadu nějaká námitka?
Není tomu tak, prohlašuji jej za přijatý.
Končím
schůzi.