Úterý 8. dubna 1919

Předseda: K slovu přichází další řečník, občan Rýpar. Uděluji mu slovo.

Posl. Rýpar: Velectěné Národní shromáždění, vzácné dámy, velectění pánové!

Jako jednatel české odbočky Červeného kříže v německé Opavě, měl jsem po 4 léta příležitost viděti bídu válečných poškozenců. Procházel jsem každý týden 25 nemocnic v té německé Opavě; viděl jsem tu bídu těch válečných poškozenců, a proto dnes mohu říci, že nezapomenu ve svém životě, co jsem tam viděl. A proto dnes mohu říci směle, že k vám volám z upřímného srdce a z upřímné duše mluvím, když mluvím pro válečné poškozence, kteří svou krví, svými ranami, ať zde doma nebo za hranicemi, vybojovati pomohli naši samostatnost, naši svobodu, že dnes můžeme směle říci: "Jsme svobodni!"

Vzpomeneme-li si, velectění pánové, na ty chvíle, tu musím říci otevřeně, že se divím, že teprve dnes po 6 měsících vláda přikročí ta k té péči o válečné poškozence. Postarali jsme se o dělnictvo osmihodinovou prací hned na počátku, postarali jsme se o nezaměstnané, čehož se na mnohých místech zneužívá, hned na počátku, ale nepostarali jsme se o ty, kteří, abych tak řekl, sepjatýma rukama k nám volali o pomoc, aby nemusili s kyselou tváří choditi v naší československé republice a dívati se, jak druzí ze své svobody se těší, jak druzí skutečně z toho, co jsme zde v Národním shromáždění usnesli, mají radost. (Hlas: Vy jste nepodal ani jediný návrh!) Vládní návrh jest podán. Toto velké dílo musí býti vykonáno, velectění pánové, státem, naší československou republikou úplně a zcela. Dobročinnost, jak zmíním se později, má býti pouze zpříjemněním pro válečné poškozence.

K prohlášení pana ministra, které zde bylo učiněno, bych si dovolil podotknouti, že soupis invalidů, jak jsem se na některých místech sám přesvědčil, neděje se způsobem takovým, jak se díti má. Někde děje se to takovým způsobem, že skutečně tito poškozenci jsou zaraženi, a že mnohý, jak jsem sám něho slyšel, si řekne: "Ale raději se nepřihlásím a budu dále tak žíti a budu se starati o svou výživu." Velice mne překvapilo, že máme pro všechno úředníky ku provádění různých soupisů, ale zde pro naše válečné poškozence ku provádění soupisu dosti úředníků není. Myslím, že zde bude potřeba občasného nařízení ministerského, aby se skutečně s největší laskavostí a mírností tento soupis válečných poškozenců prováděl, aby tito poškozenci viděli tuto laskavost a abych tak řekl, to hřejivé teplo, které k nim vysíláno jest, a byli více a více touto láskou povznášeni ve své bídě.

Co se týká toho, jak má býti konstatována schopnost oněch poškozenců válečných, tu bych podotknul k tomu, že nedostačí pouze, aby zaměstnavatelé a dělníci byly tam povoláváni. Máme poškozence ze všech stavů a proto bylo by záhodno, aby tam byli pojatí zástupci všech stavů bez rozdílu, aby poškozenci ze všech stavů měli tam své zástupce, aby se jim na žádné straně příkoří nestalo.

Vedle toho musí býti v úvahu vzaty organisace poškozenců. l naše strana československá lidová má již mohutnou organisaci válečných poškozenců pro československou republiku, která vykonala v Brně a na celé Moravě veliký kus práce. Na její činnost upozornil bych pana ministra, aby i jejího zástupce povolal. Co se týká požitků, čtu tam větu: požitky mají býti zvýšeny. Ale já bych řekl: nejen zvýšeny, velectění, požitky mají býti takové, tak vysoké, aby nejen, jak řekl pan poslanec Prokeš, si ten vojín nemusil kupovati flašinet, ale aby si k tomu flašinetu nemusil také kupovati křivonosku a bílou myšku s planetami a ještě takovýmto způsobem se živiti u silnice a na rozcestí, jak to bývalo ve starém Rakousku. Já myslím, že by jim měly býti stanoveny tak velké platy, tak velké požitky, aby z nich mohli spokojeně žíti a nejen oni, nýbrž i jich rodiny a zároveň také po zemřelých příbuzní, kteří jsou na tyto požitky odkázáni.

Že klade se na vyškolení a na práci válečných poškozenců veliká váha v tomto návrhu, bych se rovněž divil. Já s mého stanoviska myslím, že výtěžek ze zaměstnání, z práce válečných poškozenců má býti pouze jakýmsi zpříjemněním života, má býti, abych tak řekl, jenom dodatkem, ale ne nutným pramenem výživy, nýbrž pouze dodatkem, aby si mohl tento válečný poškozenec dopřáti ještě vedle toho různých požitků, které i tak zdraví mají tím, že mívají vedlejší zaměstnání a z těchto vedlejší potřebu kryjí. (Hlasy: Na faru byste je měl vzíti!) Ale já nejsem farářem, pouze katechetou a to chudým katechetou, který toho nemůže dělat.

Velectění! Tak pohlížíme na tuto otázku.

Samo sebou, že při tom musí býti provedeno vyškolení takovýchto válečných poškozenců.

Ale toto vyškolení zase má býti jenom prováděno u nich pro zpříjemnění života, jak můj pan předřečník pěkně řekl, každý v tom stavu, ve kterém žil ve svém životě, aby takto cítil se tento válečný poškozenec ve svém, aby cítil se jako doma, aby nemusil na to své zaměstnání pohlížeti jako na pramen nějaké výživy.

Co se týká zaměstnání, myslím, velectění, že pro ně máme dosti míst a pěkná. Ve vojenských kancelářích tam jest taková spousta míst, tam zasedají jiní a tam jest první místo pro ně. Dále jsou to úřady Dále podotýkám, že při vyvlastnění pozemků má býti vzat zřetel na tyto válečné poškozence, aby si mohli založit skutečnou rodinu, rodinný život, aby mohli tam na svých pozemcích jako v nějakém malém ráji žíti a cítili se tam úplně spokojení. Zde vykonal již zemský výbor moravský veliký kus práce. Vykonal ji, jak co se týče vyškolení, tak co se týče domoviny, tak co se týče vůbec péče o poškozence. Byl zřízen zvláštní zemský úřad, o němž ovšem v návrhu zákona a v nařízení a odůvodnění není ani zmínky. A bude zajisté velmi potřebno, aby ministerstvo sociální péče se zemským výborem se dohodlo v tomto ohledu, by skutečně ruku v ruce všechny úřady pracovaly pro ty, kteří opravdu za nás krev dali, ranami posetí jsou a kteří skutečně čekají na to, až my jim podáme pomocnou ruku a jim zpříjemníme tento život v tomto slzavém pro ně údolí, které válka jim přinesla. (Hlas: A jimž jste žehnali, když tam šli!) Velectění pánové! To se na každé sociálně demokratické schůzi ozývá. Já jsem mluvil s tolika kuráty a ještě ani jediný kurát mi nepotvrdil, že by byl zbraně žehnal. (Posl. Pelikán: Když tam jdou, tak se jim přece žehná!) Matička také žehná synka a chce ho doprovázeti tímto požehnáním do boje a tak žehnala také církev katolická jako dobrá matička. (Posl. Pelikán: Žehná zbraním!) Zbraním nikdy se nežehnalo! (Posl. Kopeček: A co biskup Huyn?!) Co je mi po biskupu Huynovi? To si spravte s ním! To byla jen naše hlava, dosazená generály a za pomoci jistých lidí! (Hluk. Předseda zvoní.)

Tím jsem naznačil ve vyměřené době, jak představujeme si péči o ony válečné poškozence. Představujeme si, aby se cítili mezi námi jako opravdoví občané naší československé republiky, představujeme si je, aby žili bez kyselosti život. A mají na to, velectění pánové, úplné, svaté právo. Musíme přiznat zde zcela otevřeně, že krví a ranami těchto válečných poškozenců nám svoboda z velké části byla vybojována. Vzpomínám zvláště těch krutých bojů na francouzských hranicích a našich tamnějších legionářů, jakož i našich legionářů v Rusku, vzpomínám také našich vojínů, kteří bojovali zde v domovině, ti všichni volají dnes k nám: pomozte a pomozte brzy! Proto volám k vám, zvláště k ministerstvu sociální péče, aby ten soupis nebyl dlouho protahován, aby byl proveden co nejdříve, aby skutečně bylo o ně takovými požitky postaráno, aby krásná a pokojná obloha sklenula se nad jejich domovinou a aby mohli říci: "I při našich ranách jsme spokojeni, jsme šťastni ve své československé svobodné republice!" (Výborně! Potlesk.)

Předseda: Tím jest řečnická listina vyčerpána, uděluji závěrečné slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Schieszl: Slavné shromáždění!

Chtěl bych především konstatovati, že celá debata byla vedena věcně a takovým způsobem, že z ní skutečně vyvěrá velký zájem, který Národní shromáždění o tuto věc projevuje. Na tom nemění, myslím, nic ani ten poněkud zvláštní názor na práci, který se objevil na konci této debaty, zabalen do slov vypočtených na venek.

Jinak neposkytuje debata ničeho, k čemu bych měl zaujmouti stanovisko. Dr. Markovič si stěžoval na netaktní zacházení se strany některých úředníků s našimi legionáři. Myslím, že to byla spíše nešikovnost, pochybuji, že by to byla zlá vůle. Vysvětluji si to jen tím, že v době, kdy administrace není jaksi pevná, je skutečně těžko na př. opatřiti někomu práci. Víme sami, s jakými potížemi se setkáváme, když jde o to, zaměstnati nezaměstnané. Snad ten úředník měl dobrou vůli. Neřekl-li to šikovně, myslím, že mu to nelze se strany legionářů vytýkati.

Já bych prosil všechny, kterých se to týká, všecky invalidy bez výminky, aby měli trpělivost.

Bylo-li zde žádáno o rychlé provedení zákona, netýká se jistě tato prosba nás. My svou úlohu vykonali přijetím jeho a vše ostatní záleží na vládě. Ale právě proto, že bylo voláno po rychlém provedení, mám povinnost jako referent prosit všechny členy o trpělivost. Je to zase otázka té administrativy, kterou tolik zdůrazňoval náš president. Dokud nebudeme míti pevně vybudovanou administrativu, celou tu organisaci, do té doby bude ovšem všelicos rozvikláno, nebude pevně fungovat. Právě za tím účelem, aby ta organisace byla zřízena, jsou zřizovány ty úřady, které zákon navrhuje. Tím vyčerpávám svůj program.

Změny stylistické, které budou navrhovány, vyhražuji si pro druhé čtení. Prosím, aby jak zákon, tak resoluce byly schváleny. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Debata je skončena. Přistoupíme k hlasování. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)

Hlasovati budeme tímto způsobem: předlohu rozdělíme na dva oddíly, a to: §§ 1.-2. tvoří I. oddíl, kde je vymezena definice válečných poškozenců, jich právní nároky a povinnosti a II. oddíl §§ 3., 4., 5., 6., 7. a 8., kdež jsou obsažena ustanovení o organisaci, příkaz pro ministra sociální péče, jakož i jeho zmocnění. Je snad proti tomu námitka nějaká? (Nebyla.) Není. Budeme hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s §§ 1. a 2. podle zprávy sociálně-politického výboru, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina. §§ 1. a 2. jsou schváleny.

Kdo souhlasí s oddílem II. a to §§ 3., 4., 5., 6., 7. a 8., jakož i s nadpisem zákona a úvodní formulí, prosím, aby povstal. (Děje se.)

To je většina; §§ 3. až 8., jakož i nadpis zákona a úvodní formule jsou schváleny.

K druhému čtení přeje si slovo pan zpravodaj.

Zpravodaj posl. dr. Schieszl: V zákoně buďtež provedeny tři stylistické změny a především nadpis zákona zní takto:

Zákon ze dne ...... o organisaci péče o válečné poškozence.

V § 1 sub. a) začíná odstavec tento takto: Válečnými poškozenci podle tohoto zákona jsou:

a) invalidé, to jest státní občané československé republiky atd. Třetí změna jest v témž paragrafu za číslem 3., kde se praví: v zajetí (invalidé). Závorky s tím slovem "invalidé" odpadnou.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati ve smyslu návrhu, uvedeného panem zpravodajem. Kdo souhlasí s přijatým právě zákonem v prvém čtení se změnami, které uvedl stylistickými pan zpravodaj, a to v titulu, pak v odst. 1. bod a) že má býti uvedeno: invalidé, to jest: a konečně závorky v odst. 3. a slovo invalidé, že mají býti škrtnuty. Kdo souhlasí se zákonem takto pozměněným stylisticky, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina. Tím je zákon schválen také ve druhém čtení.

Přistoupíme ještě k vyřízení resoluce, navržené výborem, která zní:

"Vláda se vyzývá, aby do invalidních komisí, jež mají vykonávati sociálně lékařské prohlídky podle § 3. ad 2. zákona o organisaci péče o válečné poškozence, povolávala vedle lékařů a zástupců státní správy také zástupce invalidů a hlavních skupin zaměstnavatelských a dělnických podle povahy okresu a pokud možno na základě návrhů příslušných organisací".

Kdo souhlasí s touto resolucí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To je většina.

Také resoluce je schválena a tím je tento odstavec denního pořádku vyčerpán.

Odstavec 9. denního pořádku odpadá, totiž:

zpráva ústavního výboru o návrhu zákona o změně organisačního statutu a služební pragmatiky města Olomouce, poněvadž příslušná zpráva nebyla dosud tiskem rozdána.

Se svolením Národního shromáždění provedeme ještě

10.: doplňovací volbu do výboru pro pozemkovou reformu.

Námitky proti tomu není, volbu tedy vykonáme a sice za vystupujícího Antonína Nováka navržen jest člen Národního shromáždění Bechyně. Kdo se změnou touto souhlasí, prosím, aby povstal. (Děje se.) To jest většina, změna jest provedena.

Schůze zásobovacího výboru, která se měla konati dnes po schůzi plenární Národního shromáždění, se pro pokročilou dobu odkládá na čtvrtek o půl 10 hod. dopolední.

Dodatečně omluveni jsou pro dnešní schůzi churavostí člen Národního shromáždění Čuřík, zaměstnáním Sedláček.

Přistupuji k ukončení schůze a navrhuji, aby příští schůze se konala ve čtvrtek dne 10. dubna 1919 o 2. hod. odpolední s tímto denním pořadem:

1.) Zpráva výboru sociálně-politického o vládním návrhu zákona, kterým se mění zákony o úrazovém pojištění dělníků. Tisk 780.

2.) Zpráva výboru školského o návrhu Housera, Kopečka a soudr. na změnu zákona o školách obecných Tisk 768.

3.) Zpráva výboru právního o vládním návrhu na změnu zákona, z 21. března 1918 č. 168 ř. z. a § č. 11 trest. řádu. Tisk 776.

4.) Zpráva výboru státně zřízeneckého o vládním návrhu zákona, jenž se týče převzetí poštmistrů, poštovních oficiantů, pošt. expedientů se zkouškou oficiantskou a telegrafních adjunktů, (aspirantů), zařaděných do tříd hodnostních. Tisk 754.

5.) Zpráva finančního výboru o vládním návrhu zákona, jímž se poskytuje osvobození od domovní daně činžovní a přirážek pro novostavby v tak zv. pevnostním obvodu města Hradce Králové. Tisk 779.

6.) Zpráva výboru sociálně-politického o návrhu Vikové-Kunětické a soudr., aby byla vzata ochrana matek a kojenců do státní správy. Tisk 760.

7.) Zpráva imunitního výboru o žádosti zemského soudu v Praze, aby byl vydán Josef Stivín k žalobě Jos. Pouby. Tisk 779.

Po případě, budou-li vydány tiskem příslušné zprávy:

8.) Zpráva výboru finančního o vládním návrhu zákona, jímž se zmocňuje vláda uzavříti úvěr až do nejvyšší výměry 179 milionů dollarů.

9.) Zpráva finančního výboru o vládním návrhu zákona, jímž se upravuje oběh a správa platidel v československém státě.

10.) Zpráva výboru státně zřízeneckého o vládním návrhu zákona o platech suplentů státních středních škol.

11.) Zpráva výboru právního o vládním návrhu zákona na zřízení nejvyššího soudu v Brně.

12.) Zpráva technického výboru o vládním návrhu zákona, kterým se povoluje 9, 079.137 K 70 h na provádění nouzových prací v Praze.

13.) Zpráva výboru sociálně-politického o vládní osnově zákona o prodloužení platnosti zákona o podpoře nezaměstnaných. Tisk 751.

14.) Zpráva technického výboru o stavebních úlevách dle stavebního řádu pro Prahu (Tisk č. 781.)

15.) Volba delegátů k mezinárodní parlamentní obchodní konferenci v Brusselu.

Jest proti mému návrhu, jak pokud se týče dne, tak pokud se týče denního pořadu nějaká námitka? Není tomu tak, prohlašuji jej za přijatý.

Končím schůzi.

Konec schůze v 7 hod. večer.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP