Prohlašuji tedy, že určení
lhůty 14denní jest schváleno.
Přistupujeme k dennímu
pořádku, a to ke zprávě zemědělského
výboru o návrhu dra Engliše a soudr. na vydání
zákona o prozatímní ochraně lesů.
(Tisk 201.)
Zpravodajem jest p. kolega dr. Němec.
Uděluji mu slovo.
Dr. Němec: Slavné
Národní shromáždění!
Ve druhé schůzi Národního
shromáždění podal kolega dr. Engliš
návrh na vydání zákona o prozatímní
ochraně lesů. O tomto návrhu jednal podrobně
zemědělský výbor za přítomnosti
3 expertův a usnesl se po některých doplňcích
a změnách na znění toho zákona
tak, jak jest dnes slavnému shromáždění
předložen.
Nebudu se rozšiřovati
o všeobecném významu lesů a o tom, že
z tohoto významu plyne nezbytnost, aby lesy byly chráněny
od pustošení a vydrancování. Tato ochrana
jest tím žádoucnější v nynější
době, kde opravdu mohly by lesy býti vydrancovány
a zpustošeny ze zištných důvodů,
zvláště proto, že jistě dojde k
znárodnění lesů, a mohlo by tedy býti
užito posledního okamžiku k tomu, aby z lesů
bylo v nadbytečné míře čerpáno
a po případě, aby byly úplně
vydrancovány. To by bylo tím snadnější,
poněvadž dosavadní zákonodárství
bývalého soustátí rakouského
neposkytuje nijaké bezpečnosti proti možnosti
takovéhoto vydrancování.
Lesní zákon, na němž
spočívá dosud ochrana lesů, pochází
z r. 1852. Od té doby zajisté změnily se
poměry do té míry, že jest nezbytně
zapotřebí, aby celý tento lesní zákon
byl změněn.
V zemědělském
výboru bylo zdůrazněno, že zákon,
jejž si dovolujeme předložiti, má opravdu
charakter provisorní, protože v krátké
době bude nezbytně zapotřebí, aby
bylo přikročeno k vypracování obšírného
celého lesního zákona na moderních
základech, a zejména vzhledem k tomu, že, jak
jsem řekl, lesy naše budou znárodněny.
V § 4. toho starého lesního
zákona sice se praví, že se žádný
les nesmí pustošiti, to jest, nesmí se v něm
tak hospodařiti, aby tím další pěstění
dříví bylo ohroženo nebo úplně
znemožněno. Ale toto ustanovení jest přespříliš
všeobecné, tak že nikterak nezabraňovalo
loupeživému hospodaření v lesích.
Víme, že, když o to zištným majitelům
šlo, jak se stalo na příklad na Moravě
v posledních letech před válkou, celé
velké lesní komplexy mohly býti úplně
vydrancovány.
Pro nedostatečné zákonodárství
byla však také výkonná moc státního
dozoru k lesům velice nedostatečná, a jestliže
přes to ve většině našich lesů
shledáváme slušné poměry a jestliže
se v nich hospodařilo podle pevného hospodářského
plánu, tedy se tak dálo více z rozumové
úvahy majitelů těchto lesů, s hospodářského
jejich hlediska, nežli snad z příkazu zákona.
Také ministerské nařízení
z roku 1873, jakož i zemská zákonodárství
lesů se týkající neposkytla co do
ochrany lesů nijaké podstatné nápravy.
Není o tom sporu, že
stát má veliký zájem na ochraně
lesův, a to nejen na tom, aby vzrůst lesův
nebyl ohrožen, nýbrž také na tom, aby
z těch lesů nebylo snad v určité době
přes míru těženo ze zištných
důvodů, takže by později snad objevil
se veliký nedostatek dříví, a má
na tom náš československý stát
zvláště nyní zájem, kdy můžeme
čekati, že se v několika letech ve všech
oborech rozvine veliký stavební ruch, který
bude potřebovati mnoho dříví, a také
naše řemesla a živnosti budou velikého
množství dříví potřebovati.
Ochrany lesů proti pustošení
a drancování jest možno docíliti jednak
tím, že se stanoví minimální
stáří lesních porostů, které
jsou určeny ke kácení; v té věci
odborníci stojí právem na stanovisku, že
nemá býti těženo více, nežli
činí průměrný roční
přírůstek lesů. Tomuto pravidlu jest
vyhověno, jestliže se v lesích kácejí
porosty od stáří - řekněme
- 60 až 120 let, což závisí na poloze,
na kvalitě půdy, ale také ovšem na druhu
porostů, o které jde.
S tím v souvislosti musí
také býti, že musí býti stanovena
plocha, která každoročně v lese smí
býti vykácena.
V zákoně, jejž
zemědělský výbor předkládá,
jest liberálně stanovena hranice nejnižšího
stáří pro lesy tvaru vysokého na 60
let, a poněvadž tyto lesy tvoří 94 %
všech lesů v zemích bývalé koruny
České, tedy týká se to téměř
všech lesů; pro lesy tvaru středního
a nízkého nesmí býti podle předloženého
zákona těženo v porostech mladších
20 let.
Jenom v lesích dubových,
v nichž se provozuje loupenictví pro získání
třísla, byla ta hranice snížena až
na 15 let, a to proto, poněvadž při vyšším
stáří ubývá rapidně
množství třísloviny, v kůře
obsažené.
Za základ pasečné
plochy byl vzat v lesích vysokého tvaru při
rozloze lesů do 50 hektarů 60. díl, při
rozloze přes 50 hektarů 80. díl veškeré
lesní plochy lesů, pokud náleží
jednomu majiteli. V lesích nízkého a středního
tvaru při rozloze lesů do 50 ha byl vzat 20. díl,
přes 50 ha 30. díl lesů.
Při mnohých pohorských
a horských lesích však se také provádí
hospodářství tak zvanou sečí
toulavou a tu bylo stanoveno, že se má přibližně
zmýtiti ročně pouze tolik, kolik činí
roční přírůstek.
Tato ustanovení zákona
by se týkala lesů, v nichž se hospodaří
již nyní podle pevného hospodářského
plánu. Asi na 27 proc. všech lesů v zemích
býv. koruny České však se dosud nehospodaří
podle pevného hospodářského plánu.
Aby i tyto lesy byly chráněny
od možného úplného vydrancování
a nehospodaření, bylo dáno do § 1. ustanovení,
že majitelé lesů, kteří nehospodaří
podle pevného hospodářského plánu,
jsou povinni, každé mýcení ohlašovati
měsíčně předem příslušnému
politickému úřadu, a jestliže do měsíce
nedojde zákaz toho mýcení, že jest majitel
k mýcení oprávněn. To se týká
ponejvíce lesův obecních.
Avšak není nemožno,
že budou případy, že z veřejných
zájmů bude nezbytně zapotřebí
někdy překročiti hranici toho mýcení
tak, jak je zde stanovena; pro takový případ,
kde jde tedy o veřejné zájmy, jsou připuštěny
výjimky z ustanovení §§ 2. a 3., ale připuštění
těchto výjimek vyhražuje se ministerstvu zemědělství.
V dalším ustanovení zákon na ochranu
lesů stanoví tresty na majitele lesů, kteří
by hospodařili proti ustanovením tohoto zákona.
Ty tresty jsou značně vysoké; jde o vězení
do 6 měsíců a o peněžní
pokutu do 5 milionů korun.
Při tom jsou činěni
odpovědnými nejenom majitelé lesů,
nýbrž také úředníci lesní.
A kdyby snad tyto tresty nepostačovaly,
je dána možnost ministerstvu zemědělství,
aby postavilo ohrožené lesy pod sekvestraci.
Jelikož jsou činěni
lesní úředníci odpovědnými
za dodržování tohoto zákona, tedy z
důvodů pochopitelných v zákoně
musí býti pamatováno také na to, aby
byli vzati v ochranu, chtěli-li by majitelé lesů
je trestati propuštěním za zachovávání
tohoto zákona. Tedy pro plnění tohoto zákona
nesmí býti žádný úředník
ze služeb propuštěn a, kdyby se mu dostalo výpovědi,
má právo, odvolati se u okresního hejtmanství
a z rozhodnutí okresního hejtmanství obě
strany mohou se potom odvolati k místodržitelství.
Dále obsahuje zákon
ustanovení, podle kterého pro obvod každého
politického úřadu mají býti
jmenováni v okresním hejtmanství v dorozumění
se zemskou lesní inspekcí důvěrníci
z řad praktického lesnictva, aby dozírali
na plnění ustanovení tohoto zákona.
Tento zákon ovšem bude
platný nejenom pro země bývalé koruny
České, nýbrž také pro Slovensko
a obsahuje ustanovení, že úřady, kompetentní
ku provádění tohoto zákona na Slovensku,
má právo ustanoviti zmocněnec vlády,
zřízený podle zákona o mimořádných
přechodných ustanoveních pro Slovensko.
Zemědělský výbor
jest přesvědčen, že prozatím
pro nejbližší dobu mohou tato ustanovení
zákonná chrániti opravdu našich lesův
od pustošení a vydrancování. A znovu
opakuji, že bylo v zemědělském výboru
zdůrazněno, že bude nezbytně zapotřebí,
aby zastaralý lesní zákon byl nahrazen zákonem
novým, moderním, který by k celému
komplexu otázek, lesův a jejich velikého
významu se týkajících, přihlížel
a zvláště spočíval na tom, že
očividně v krátké době lesy,
které kdysi byly majetkem národa, stanou se opět
tím, čím byly, to je majetkem československého
národa (Výborně! Potlesk).
Předseda:
K tomuto bodu denního pořádku došel
návrh resoluční od kolegy Pika.
Žádám kolegu Dra
Stojana, aby jej přečetl.
Zapisovatel dr. Stojan (čte):
Návrh posl. Pika podle
§ 52. jedn. řádu:
Podle § 70. obecního
zřízení poskytuje se v obcích třídě
rustikalistů právo na užitky z obecního
statku. K užitkům z obecního statku příslušejí
též užitky z obecních lesův. Ač
§ 70. obecního zřízení obmezuje
užívání na potřebu domu a statku,
brali a berou starousedlíci (rustikalisté) více,
než potřebují, a přebytečné
odprodávají, kácejí více lesa,
než podle zásad lesního hospodářství
jest přípustno, vyhrabávají stelivo,
nedbajíce nařízení lesního
zákona, čímž pustoší lesy.
Staly se již případy, že lesy neb pozemky,
zakládající se na titulu veřejnoprávním,
jsou zcizovány do soukromého vlastnictví.
V celé řadě obcí v Čechách
staly se letos případy, že brány jsou
užitky z lesů předem, ač nárok
má nastati teprve koncem příštího
roku. Jest zde očividna snaha, před změnou
obecního zřízení vyplundrovati lesy
na úkor obce a ke škodě lesního hospodářství.
Proti tomuto zkracování obecního jmění
a pustošení lesů neposkytují ochrany
správy obcí a okresní výbory, v nichž
podle privilegovaného volebního řádu
rozhodují buď rustikalisté sami nebo jejich
stavovští stoupenci.
Se zřetelem na potřebu
ochrany obecního majetku a proti pustošení
obecních lesů navrhujeme:
Národní shromáždění
se usnáší:
1. Vláda se vyzývá,
aby nařízením vydala zákaz kácení
a pustošení obecních lesů rustikalisty
a zapověděla kácení lesních
dílů pro budoucí rok.
2. Ministerstvo orby se vyzývá,
aby cestou zrychlenou zjistilo inventář t. zv. obecního
statku a vzalo jej až do změny zákona do ochrany
proti zneužití od rustikalistů.
3. Zemskému správnímu
výboru se ukládá, aby přísně
prováděl dozor nad zachováním kmenového
statku obecního.
Předseda
(zvoní): Návrh je podepsán dostatečným
počtem členů Národního shromáždění,
bude se tedy jednat o něm.
K debatě není zapsán
řečník žádný, prohlašuji
tedy debatu za skončenou, a táži se pana zpravodaje,
zdali si přeje závěrečného
slova.
Zpravodaj dr. Němec:
Nikoliv.
Předseda:
Přistoupíme k hlasování, a to budeme
postupovat při tom podle skupin jednotlivých paragrafů.
Podle materie rozdělím
hlasování na čtyři skupiny paragrafů.
V první skupině by
byl § 1, pak ve druhé skupině §§
2 - 4, ve třetí skupině §§ 5 -
9 a ve čtvrté skupině tři závěrečné
paragrafy spolu s titulem a úvodní formulí.
Jsou snad proti tomuto způsobu
hlasování námitky?
Námitek není. Budeme
tedy hlasovati tím způsobem, jak jsem doporučil.
(Zvoní.) Prosím pány, aby zaujali
svá místa. (Děje se.)
Přistoupíme k hlasování.
Nejprve § 1. Není činěn žádný
pozměňovací návrh. Kdo s návrhem
tím souhlasí, prosím, aby povstal. (Poslanci
vstávají.) To je většina, návrh
je přijat.
Přistoupíme ke skupině
druhé, a to k §§ 2, 3 a 4. Není učiněno
žádných pozměňovacích
návrhů. Kdo s těmito paragrafy 2, 3 a 4,
souhlasí, prosím, aby povstal. (Poslanci povstávají.)
To je většina a prohlašuji paragrafy ty za schválené.
Skupina třetí: Paragrafy
5, 6, .7, 8. a 9. Pozměňovací návrhy
nebyly učiněny žádné. Kdo s paragrafy
těmi souhlasí, prosím, aby povstal. (Poslanci
povstávají.) To je většina, paragrafy
tyto jsou schváleny.
Konečně skupina posledních
§§ 10., 11. a 12. Také žádný
pozměňovací návrh nebyl učiněn.
Kdo s paragrafy těmi souhlasí, prosím, aby
povstal. (Poslanci povstávají.) To je většina.
Proti názvu zákona také nebyla učiněna
žádná námitka. Prohlašuji paragrafy
ty, jakož i název zákona za schváleny.
Přistoupíme ke druhému
čtení zákona, právě v prvém
čtení schváleného. Textová
změna žádná zpravodajem učiněna
nebyla; kdo souhlasí se zákonem, přijatým
právě v prvním čtení, také
ve druhém čtení, prosím, aby povstal.
(Poslanci povstávají.) To je většina,
prohlašuji zákon i ve druhém čtení
za schválený.
K resoluci přihlásil
se p. zpravodaj.
Zpravodaj posl. dr. Němec:
Slavné Národní shromáždění!
My jsme jednali také o těch
obecních lesích v zemědělském
výboru, ale myslím, že ta věc bude projednána,
poněvadž jest již jiný návrh podán,
který se týká obecního statku a hospodaření
s ním. A proto bych navrhl, aby také resoluční
návrh p. kol. Pika byl přikázán
zemědělskému výboru k projednání
společně s tím starším návrhem,
který tam již leží.
Předseda:
Pánové, slyšeli jste návrh p. zpravodaje
o resoluci, navržené p. kol. Pikem.
Kdo s návrhem tím souhlasí,
prosím, aby povstal s místa. (Stalo se.)
To je většina, návrh
v tom smyslu se schvaluje.
Přistoupíme ke druhému
odstavci denního pořádku, a to k zprávě
sociálně-politického výboru o vládní
osnově zákona o zřízení všeobecného
pensijního ústavu pro zřízence v Praze.
(Tisk č. 206.) (Zvoní.)
S několika stran bylo vysloveno
přání, aby tento odstavec denního
pořádku byl vzat z pořadu dnešního
jednání. Nebude-li proti tomu námitek, zachovám
se podle projeveného přání. Námitek
proti tomu není, tedy tento odstavec s programu dnešního
jednání je vzat.
Přistupuji k odstavci 3. denního
pořádku, doplňovacím volbám
do výborů, a to s výhradou souhlasu Národního
shromáždění. Nebude-li proti tomu námitek,
provedeme doplňovací volby do jednotlivých
výborů, a to:
sociálně-politického,
poštovního, státně-zřízeneckého,
pro potrestání válečných vinnikův
a konečně mírového.
Je snad proti tomu námitka,
aby tyto doplňovací volby byly provedeny? Námitka
vznesena nebyla, přistoupíme k volbám.
Z výboru sociálně-politického
vystupuje kol. Lehocký a navržen je místo
něho kol. dr. Slávik.
Je proti navrženému snad
námitka? Není tomu tak, prohlašuji jej za zvolena.
Z výboru poštovního
vystupuje kol. Kříž; místo něho
je navržen kol. Novák. Je proti tomu námitka?
Není, prohlašuji jej za zvolena.
Z výboru státně-zřízeneckého
vystupuje kol. Novák a navrhuje se místo
něho kol. Kříž. Je proti tomu
námitka? Není. Prohlašuji jej za zvolena.