Dále do výboru pro
potrestání válečných vinníků.
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (čte):
Dr. Bazovský Ludevít,
dr. Dérer Ivan, Čuřík
Ant., Machar J. S., dr. Stránský,
dr. Herben Jan, dr. Witt Zikmund, Kouša
Josef, Merta Rudolf, Kolaříková
Františka, Beran, Bradáč, Vacula
Simeon, dr. Černý Josef, Svozil Josef,
dr. Bartošek Theodor.
Předseda:
Kdo s navrženými souhlasí, prosím, aby
povstal. To jest většina, prohlašuji je za zvolené.
Dále do výboru pro
vnitřní kolonisaci.
Sněmovní tajemník
dr. Haasz (čte):
Dr. Okánik Ludevít,
Paulíny Viliam, Jílek Jan, Heinrich
Arnošt, dr. Lukavský, dr. Němec
Ludvík, Aust Ludvík. Hrdlička
Frant., Svoboda Frant., Štěpánek
N. O., Prokůpek, Beran, Vraný
Josef, Sáblík, Freimann, Kopeček.
Předseda: Kdo
s navrženými souhlasí, prosím, aby povstal.
To jest většina. Jsou zvoleni.
Dále jest doplňovací
volba do výboru zásobovacího a zemědělského
se svolením Národního shromáždění.
Námitek proti tomu není. Žádám,
aby jména byla přečtena.
Sněm. tajemník dr.
Haasz (čte):
Českoslovanská sociálně-demokratická
strana dělnická oznámila, že z výboru
zásobovacího a zemědělského
vystupuje člen Národního shromáždění
Srba.
Předseda:
Námitek proti tomu není. Provedeme volbu.
Sněm. tajemník dr.
Haasz (čte):
Navrhuje se, aby do výboru
zásobovacího zvolen byl člen Národního
shromáždění Robert Nádvorník
a do výboru zemědělského Bechyně.
Předseda:
Kdo s navrženými členy Národního
shromáždění Robertem Nádvorníkem
a Bechyněm souhlasí, prosím, aby povstal
se svého místa.
To jest většina, jsou
zvoleni.
Přistupujeme k poslednímu
bodu denního pořádku, a to ke zprávě
branného výboru o návrhu posl. Pika a soudr.
na rychlé propuštění záložních
důstojníků, kteří jsou veřejnými
úředníky, učiteli nebo veřejnými
zaměstnanci (tisk 197.):
Uděluji slovo referentu panu
kolegovi Bradáčovi.
Zpravodaj poslanec Bradáč:
Slavné Národní shromáždění!
Branný výbor uvážil
a projednal návrh nám předložený
a uvážil také, jaké velké škody
byly způsobeny národu českému válkou;
zvláště u stavu učitelského musil
uvažovati, že učitelé byli povoláni
na vojnu, žactvo naše - květ národa -
jistě bylo bez ošetření nejen na školách
národních, nýbrž i na školách
odborných a středních a snad to šlo
i na universitu.
Branný výbor, který
zabýval se zajisté také otázkami,
aby vybudována byla dobrá, silná a disciplinovaná
armáda, přece jen usnesl se na tom, aby propuštěni
byli učitelé, úředníci, profesoři
- ale branný výbor rozšířil návrh
i na to, aby i všichni důstojníci neaktivní,
kterých vojenská správa nezbytně nepotřebuje
jak v zápolí, tak i pro službu na Slovensko,
byli propuštěni.
Branný výbor uvážil
tuto okolnost a chce vrátiti i studentstvo zase jeho zaměstnání,
(Hlasy: Už je nejvyšší čas!)
a jistě je nejvyšší čas - zcela
správně řečeno - aby se tito mladí
lidé věnovali svému povolání,
aby dostudovali, aby československá republika měla
z těchto lidí také národohospodářský
prospěch a radost.
Branný výbor, který
velice vážně zabývá se těmi
nejdůležitějšími otázkami,
nejen otázkou uhájení země, nýbrž
také otázkou ochrany majetku v československé
republice, přece jen na tom návrhu se usnesl a doporučuje,
aby Národní shromáždění
bez debaty přijalo návrh branného výboru
a vyzvalo vládu, aby tato neaktivní důstojníky,
zvláště úředníky a státní
zaměstnance, ale také studenty ihned propustila
z vojenské služby. (Výborně! Potlesk.)
Předseda:
Hlásí se k tomuto předmětu denního
pořádku někdo o slovo?
Není tomu tak.
Prohlašuji debatu za skončenou
a přistoupíme k hlasování. Prosím
pány, aby zaujali svá místa.
(Zvoní):
Slyšeli jste návrh pana
zpravodaje. Kdo s návrhem tímto souhlasí,
prosím, aby povstal se svého místa. To jest
většina.
Prohlašuji návrh za přijatý.
Tím jest denní pořádek
dnešní schůze vyčerpán.
Měl bych tedy přikročiti nyní k ukončení
schůze, ale poněvadž mně bylo sděleno,
že zástupce vlády míní učiniti
v době nejkratší důležité
prohlášení, budete souhlasiti s tím,
když do té doby prohlásím dnešní
schůzi za přerušenou.
(Schůze přerušena
o 4. hod. 25 min.)
(Schůze opět zahájena
o 5. h. 5 min.)
Předseda (zvoní):
Zahajuji opět schůzi
a sděluji, že mne došel naléhavý
dotaz kolegy dra Bazovského a společníků
na předsedu ministerstva. Žádám, aby
byl přečten.
Zapisovatel dr. Slávik
(čte):
Dra Bazovského a spoločníkov
na predsedu ministerstva.
Maďarská tlačová
kancellária rozosiela do celého sveta iskrovou telegrafiou
zprávu, že sa v Prešove na Slovensku utvorila
samostatná slovenská republika rozprestierajúca
sa na celé územie Slovenska. Trojčlenná
vláda je dosial anonymna.
Pytáme sa pána ministerského
predsedu:
1. Čo mu o tejto veci známo?
2. Aké stanovisko v otázke
tejto zaujímá?
Navrhujeme, aby o dotaze hneď
bola zahájená debata dľa § 70 jednacého
poriadku.
Předseda:
Prosím pány, aby zaujali místa, budeme hlasovati.
(Děje se. Zvoní.)
K naléhavému dotazu
pana kolegy dr. Bazovského navržena jest debata.
Kdo s návrhem na zahájení debaty souhlasí,
prosím, aby povstal ze svého místa. To je
většina, debata je schválena.
První ke slovu se přihlásil
p. předseda vlády dr. Kramář.
Uděluji mu slovo.
Min. předseda dr. Kramář:
Slavné shromáždění!
Vláda posud nedostala nějaké
jiné zprávy, než zprávu, kterou rozšiřuje
uher. telegr. bureau. Rozumí se samo sebou, že vláda
v této věci zaujímá stanovisko neobyčejně
jednoduché. Především celá ta
zpráva, jak ji slavná sněmovna slyšela,
má zvláštní ráz. Tam jest neobyčejně
mnoho slov, ale jenom 3 slova tam nejsou: totiž nejsou tam
ta slova, která by nám řekla, jak se asi
nazývají ti noví vládci té
republiky slovenské. Jest tam sice řečeno,
že jest jedním ministrem nějaký advokát,
druhým nějaký prešpurský profesor
a třetím nějaký sociální
demokrat. Ale uherská telegr. kancelář neuznala
za vhodné udivenému světu také říci,
jak se ti páni jmenují.
Proč, nechci zkoumat, nemohu
zkoumat, ale na každý způsob řeknu jenom
jedno: pro nás všechny takové věci,
které se snad ještě budou díti na Slovensku,
nemají pražádného významu. (Výborně!)
Nám jest to docela lhostejno, jakým způsobem
maďarská vláda svými dosti známými
prostředky bude se starati o to, aby někde našla
lidi, o kterých prohlásí, že jsou výteční
Slováci, a ti aby zase prohlašovali to, co si maďarská
vláda přeje. (Výborně! Tak jest!)
To jest něco, co nás
naprosto z klidu nevyruší.
Pro nás jest rozhodující,
co říkají oni zástupci lidu slovenského,
kteří hrdě své jméno před
celým světem říkají a nemusí
je zatajovati jako tato uherská zpráva (Výborně!
Potlesk). Pro nás je rozhodujícím mínění
toho slovenského lidu, který s nadšením
a radostí vítá všechny, kteří
mu přinášejí osvobození.
Pro nás je rozhodujícím
to, co se tak jasně ukázalo oním rozkazem
maršálka Focha, kterým nařídil
Maďarům, aby vyklidili slovenská území
(Výborně! Tak jest!) a to území,
které se má vyklidit, je právě také
východní území slovenské.
Tedy v tomto směru nemáme
ani nejmenší příčiny, abychom
se o budoucnost jakkoli báli. (Tak jest!)
My máme jenom jeden, totiž
pro nás je jenom jediný důsledek ze všeho
toho, co se děje s maďarské strany, a to je
ten důsledek, aby naše politika na Slovensku byla
taková, aby se celému světu, a nejen Slovákům,
ukázalo, že všechno to, co mluví o nás,
o tom, co my chceme na Slovensku dělat, co mluví
o nás ti, kteří se nedovedou vzdáti
myšlenky, že přece snad by bylo nějakým
způsobem možno vládu na Slovensku podržeti,
aby všichni ti viděli, že všechno to, co
se proti nám mluví, jest naprostá nepravda.
(Výborně!)
My nemáme lepšího
dementi všeho toho, co se dálo na Slovensku, než-li
vlastní jednání! Když my přineseme
opravdu Slovensku to, co jsme slíbili ve svém prohlášení
a co s takovým nadšením přijalo celé
Národní shromáždění, když
opravdu přineseme tu svobodu, které jim z celé
duše přejeme, a kterou jim chceme dáti, když
je chceme učiniti účastnými toho,
co chceme pro svůj národ, pak jsem přesvědčen,
že všechny ty úklady, všechny ty intriky
a machinace, které zde jsou, zůstanou naprosto marny
a neplodny, a že jen vzbudí po mém soudu trošičku
politování a někdy snad i něco jiného.
(Výborně!)
Já bych tedy prosil, aby pánové
ze Slovenska byli přesvědčeni, že vláda,
- to se rozumí samo sebou - jak jest její povinností,
všechny tyto věci nenechá nepovšimnuty,
že nebude se k nim chovati lehkomyslně a že se
své strany udělá všechno, čeho
jest potřebí, aby se takovým machinacím
učinil konec. (Výborně!)
Kol. dr. Šrobár,
který již na Slovensko jede a snad již dokonce
tam jest (Min. dr. Zahradník: Dnes ráno tam dojel!),
jest Národním shromážděním
opatřen takovými plnomocemi, že bude moci s
dostatečnou energií proti všemu takovému
počínání zakročiti. (Tak
jest!)
Ale, velectění pánové,
dovolte, abych vám řekl jedno: totiž, že
vláda - a já doufám a jsem přesvědčen,
že též celé Národní shromáždění
- nespoléhá na žádné policejní
prostředky. (Výborně!) Těch
nebude potřebí, těch nebude potřebí
na Slovensku vůči našim bratřím
Slovákům, kteří mohou leda jen na
chvíli - a ještě málokteří
z nich a bůhví ještě, z jakých
příčin - býti omámeni maďarskými
sliby.
Maďarskou svobodu cítili
Slováci po staletí, naučili se ji důkladně
znáti! Já doufám, že naše československá
demokratická svoboda bude docela jiná, že nebude
pozlátkem, nýbrž pravdou, a to je po mém
soudu nejlepší prostředek proti všem pokusům,
aby se na Slovensku rozsévaly rozpory nebo dokonce nějaké
agitace proti naší republice. Já doufám
ve zdravý smysl našich slovenských bratří
a jsem pevně přesvědčen, že tak,
jako se uherská - nebo maďarská vláda,
lépe řečeno - přesvědčila
o tom, že není nic platno všechno to, co podnikala
na internacionálním foru proti tomu, aby Slovensko
celé, jednotné a nedílné patřilo
k československé republice, také se přesvědčí,
že jsou všechny takové machinace naprosto marné,
že Slovensko je československé, že je
nerozdílnou částí československé
republiky (Výborně!), že jím
je a zůstane nejen, řekl bych, připojeným
národem, nýbrž národem šťastným
a spokojeným, že může s celým československým
národem tvořiti jeden nerozlučný celek
dnes a na všechny věky. (Výborně!
Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk.)
Předseda (zvoní:)
K slovu se přihlásil
pan dr. Bazovský. Uděluji mu je.
Posl. Bazovský: Ctené
Národné shromaždenie!
Nič necharakterizuje lepšie
závratníctvo celej maďarskej politiky, ako
včera z Košíc rozposlaný telegram tohoto
znenia:
"Vedúci mužovia
Východno-slovenskej národnej strany dnes vyhlásili
samostatnú republiku, ktorej imperium sa na celé
Slovákmi obývané územie rozprestiera.
Uzavretie shromaždenia zneje: Uhorskí Slováci
uzavreli dnešného dňa postavenie samostatnej
slovenskej národnej republiky, národopisné
hranice, ktorej na mierovej konferencii budú určite
ustálené. Po vyhlásení republiky hneď
bola provisorná vláda ustanovená. Predbežne
boly len 3 kreslá obsadené. Portefeuille pro vňútorné
záležitosti bol jednomu advokátovi z Lipt.
Sv. Mikuláša a pre výučbu jednomu universitnému
profesorovi z Prešporka pridelený. Vedením
sociálneho národného hospodárstva
bol jeden sociálne-demokratický vodce strany poverený.
Sídlo vlády nachádza sa predbežne v
Prešove. Uzavreté bolo, konstituovanie republiky pomocou
iskrových telegramov celému svetu v známosť
uviesť."
Ctené Národné
shromaždenie!
Slovenskí poslanci, ktorí
sú jedine povolanými, zákonitými zástupcami
celého slovenského ľudu, považujú
túto machináciu maďarskej vlády a maďarského
obecenstva jednoducho za komédiu.
Nepovažovali by sme to ani za
vhodné zapodievať sa s touto otázkou, keď
by sme predsa nechceli na celú túto otázku
posvietiť a vysvetliť, v čom vlastne celá
vec záleží. Preto dovolte, aby som v krátkosti
posvietil na túto záležitosť.
Keď maďarská vláda
videla a presvedčila sa o tom, že celý slovenský
národ je nezlomne odhodlaný pridržať sa
svojich bratov Čechov, že celý tento slovenský
národ chce s Čechmi v jednotnom svazku štátnom
i naďalej žiť, ďalej, že sú marné
všetky vyjednávania s nami Slovákmi i s jednotlivcami
a že nikoho nemohli oklamať, chytili sa machinácií,
našli si v Prešove akéhosi Dvortsáka,
prepusteného úradníka stoličného
a akéhosi Liptaya, ev. farára a dali skrze týchto
utvoriť tak zvanú Východní slov. radu.
Tento Dvortsák a Liptay so
slovenským národom a ľudom nič spoločného
nemali a nemajú. Tito ľudia boli i myslením
i konáním v celom ich jak verejnom tak súkromnom
živote maďarónmi, stáli v službách
protislovenskej maďarskej vlády a maďarského
obecenstva, ktoré služby hľadeli si dobre eskomptovať.
(Hanba im!)