Sněmovní aktuár dr. Šafařovič
(čte): Návrh poslanců dra Ed. Koernera, dra
Jana Podlipného a soudr., aby byly změněny
předpisy zemského zřízení,
týkající se organisace, řízení
a jednacího řádu sněmu král.
Českého.
Slavný sněme! Uvažujíce, že nový
volební řád pro zemský sněm
král. Českého, stane-li se zákonem
dle zásad návrhu předloženého
tomuto sl. sněmu dne 15. m. m. (příl. č.
407., tisk XLVI. sten. prot.) podmiňuje důsledně,
aby byla změněna některá ustanovení
zemského zřízení, zejména ta,
která se týkají voleb členů
zemského výboru a jich náhradníků,
jakož i příslušná ustanovení
jednacího řádu sněmovního;
uvažujíce, že předpisy platného
dosud zemského zřízení a způsobu
povolávání a objemu právomoci předsednictva
sněmu vylučujíce součinnost poselstva,
obmezují autonomii sněmu a tím i práva
voličstva, jehož vůli zákonodárný
sbor vyjadřovati má;
uvažujíce konečně, že předpisy
zemského zřízení a jednacího
řádu o tom, jak záležitosti sněmovní
se mají projednávati a jakých práv
jednotliví poslanci požívají, jsou zastaralé
a nevyhovují požadavkům parlamentarismu ani
časovým potřebám a zvýšeným
nárokům na dělnost sněmu, navrhujeme:
Slavný sněme, račiž se usnésti
na tomto zákonu:
Ustanovení §§ů 4., 8. - 13., 33., 35.,
36., 38. a 41. - 43. zemského zřízení
král. Českého, vydaného cís.
patentem z 26. února 1861 a upraveného zemským
zákonem ze dne 19. června 1863 č. 30 z. z.
a pozdějšími dodatky, pozbývají
platnosti a zníti budou nadále takto:
§ 1. K řízení sněmu zvolí
se z plného sněmu předseda a dva jeho náměstci.
Prve nežli volby tyto provedeny budou, náleží
říditi sněm poslanci věkem nejstaršímu,
který oba jazyky zemské dokonale ovládá.
Volba předsedy a jeho náměstků vykoná
se, jakmile sněm uznáním voleb a vykonaným
slibem dostatečného počtu poslanců
stal se schopným k usnášení. Volba předsedy
a jednoho každého z obou náměstků,
koná se každá zvláštním
úkonem volebním. Zvolen jest ten, pro nějž
hlasovala nadpoloviční většina přítomných
poslanců. Kdyby se prvou volbou nedošlo výsledku,
budiž provedena volba užší mezi těma
dvěma navrženýma, kdo dostali poměrně
nejvíc hlasů. Hlasy, které by zněly
na jinou osobu, jsou neplatny. Zvolen jest, kdo v této
užší volbě dostal více hlasů.
Kdyby nastala rovnost hlasů, rozhodni los tažený
předsedajícím.
Předseda i oba jeho náměstkové ovládejte
dokonale oba zemské jazyky.
§ 8. Sněm zemský svolán budiž panovníkem
každý rok k řádnému zasedání,
které trvej nejméně 4 měsíce,
ač-li by sněm veškeré práce své
dříve nebyl vyřídil. Mimo to v případech
naléhavých buď sněm svolán k
zasedání i mimořádnému, kdykoli
alespoň sto poslanců skrze zemský výbor
o to požádá.
Sídlo sněmu a jeho schůzí je král.
hlav. město Praha.
§ 9. Poslanci, když vstupují do sněmu
zemského, složte v ruce předsedy slib, že
budou zemské zřízení a zemské
zákony zachovávati a své povinnosti svědomitě
plniti.
§ 10. Předsedovi sněmu přísluší
sněmu zemskému předsedati, jednání
jeho říditi a sněm, vykonal-li veškeré
práce své, odročiti. Předsedu, je-li
zaneprázdněn, zastupují náměstkové
v pořadí předsedou určeném.
Byl-li sněm panovníkem rozpuštěn, buďte
současně vypsány nové volby.
§ 11. Výbor zemský jest spravujícím
a vykonávajícím orgánem zastupitelstva
zemského, a jakožto nejvyšší stolice
v ústrojí samosprávném má dohlédací
a výkonnou moc nad veškerými samosprávnými
orgány nižšího rádu. Zemský
výbor skládati se bude z deseti členů
z plného sněmu volených, jimž bude předsedati
předseda sněmu. Zašla-li by předsedu
sněmu nějaká překážka,
pojmenuj si náměstka z výboru zemského.
§ 12. Volba členů zemského výboru
provedena buď dle zásad poměrného zastoupení
a budiž ve příčině té
užito obdobně předpisu § 20. volebního
řádu pro sněm král. Českého
současně vydaného (Zemský zákon
ze dne ........ č. ... z. z.). Sdružení poslanců
jednotlivých registrovaných stran politických
ohlaste svoje zástupce předsedovi sněmu a
témuž podejte před volbou členů
zemského výboru své kandidátní
listiny. Skrutinium proveď předseda, přibrav
co svědky správnosti jeho po jednom poslanci ze
sdružení poslanců kandidátní
listiny podavších.
§ 13. Po volbě členů zemského
výboru budiž vykonána volba deseti náhradníků
tímže způsobem, jakým dle § 12.
volba členů se provede. Jeden každý
člen zemského výboru pojmenuj si ze zvolených
náhradníků jednoho co svého náměstka,
aby jej, bude-li třeba, zastupoval.
Kdyby z jakékoli příčiny nedošlo
k tomu, aby náhradník takto byl stanoven, rozhodni
předseda sněmu, který z náhradníků
toho kterého člena zemského výboru
zastupovati bude.
Zemře-li některý člen zemského
výboru, vystoupí-li z výboru nebo přestane-li
býti členem zemského sněmu, nastoupiž
na jeho místo jeho náhradník. V tomto případě,
jakož i v případě, že některý
jeho náhradník zemře či úřadu
svého se vzdá, nebo přestane býti
členem sněmu, budiž za náhradníka
povolán předsedou sněmu onen poslanec, na
nějž dojde, užije-li se na původní
volbu náhradníků obdobně předpisu
§ 22. volebního řádu pro sněm
král. Českého současně vydaného
(Zemský zákon z ........ č. ... z. z.)
Kdyby nebylo lze místa uprázdněného
takto obsaditi, budiž náhradník zvolen z plného
sněmu po způsobu tom, jakým dle § 4.
voliti jest předsedu a jeho náměstky.
§ 13a. Dle zásad §§ 12. a 13. konány
buďte také volby do výborů a komisí,
jež sněm ze sebe zvolí k přípravě
prací sněmovních, jakož i do ústavů
zemských, do nichž sněm členy svoje
vysílá.
§ 33. Sněm zemský, který řádně
byv svolán se sejde, má o věcech k jeho působnosti
náležejících v sezení rokovati
a je vyřizovati.
Sezení nařizuje, zahajuje a končí
předseda. Výbory a komise sněmovní
(§ 13 a), usnese-li se na tom sněm, zasedejte i když
schůze sněmovní na delší dobu
byly přerušeny aneb sněm odročen (§
10).
§ 35. Věci, které se mají v poradu bráti,
docházejí na sněm zemský:
a) buď co předlohy vládní,
b) nebo co předlohy výboru zemského nebo
některého výboru zvláštního,
sněmem k tomu konci zvoleného,
c) nebo co návrhy toho kterého poslance (iniciativní).
Chce-li poslanec podati sněmu návrh o sobě,
jenž by se nevztahoval k některé předloze
vlády nebo zemského nebo jiného sněmovního
výboru, předlož návrh písemně
předsedovi a návrh ten buď předem ve
výboru v poradu vzat. Návrhy pilné buďte
projednávány v téže schůzi, ve
které byly podány, ač-li sněm, vyslechnuv
navrhovatele, většinou dvou třetin přítomných
pilnost uzná. Učinil-li kdo návrh o věcech,
jež nenáležejí k působnosti sněmu
zemského, nebudiž návrh předsedou připuštěn
k poradě.
§ 36. Předsedovi přísluší
stanoviti jednací pořad schůze.
§ 36 a). Ve svých opatřeních dle §§
33., 35. posl. odst. a 36. obmezen jest předseda potud,
že bylo-li jeho rozhodnutí návrhem odchylným
v odpor vzato, rozhodne sněm a to bez debaty.
§ 36 b). O odpovědích na dotazy podané
na místodržitele, předsedu sněmu, členy
zemského výboru nebo předsedy komisí,
může býti zahájena v téže
schůzi sněmovní rozprava, ač-li sněm,
vyslechnuv navrhovatele, na tom se usnese.
§ 38. Aby sněm zemský o něčem
mohl učiniti usnesení, potřebí, aby
bylo pospolu nejméně 100 (sto) poslanců;
aby pak usnesení bylo platné, potřebí
absolutní většiny hlasů.
Jsou-li hlasové počtem sobě rovni, budiž
návrh v poradu vzatý pokládán za zavržený.
Navrhlo-li by se, aby se učinila nějaká změna
ve zřízení zemském, potřebí
k usnesení o tom, aby bylo pospolu alespoň 160 poslanců
a souhlasily se změnou nejméně dvě
třetiny přítomných.
§ 41. Není dovoleno, aby sněm zemský
v sezeních svých přijímal deputace;
petice sněm zemský přijímati může
toliko, byly-li mu podány některým členem
jeho.
§ 42. Výbor zemský má práce jemu
přikázané v poradách sborových
na potaz bráti a je vyřizovati.
Aby usnesení výboru zemského bylo platné,
potřebí, aby bylo alespoň šest jeho
členů pospolu.
§ 43. Podle zásad tohoto zemského zřízení
usnese se zemský sněm na jednacím řádu
pro sněm a zemský výbor
Zákon tento vejde v platnost současně se
zákonem, jímž se vydává nový
volební řád pro sněm království
Českého (Zákon zemský ze dne ........
č. ... z. z.).
Zákon tento budiž proveden ministrem vnitra.
Návrh tento budiž přikázán komisi
27členné, zvolené z plného sněmu,
každou kurií po 9 členech.
V Praze, dne 21. září 1909.
Nejvyšší maršálek zemský:
Návrh poslance dra Baxy a soudruhů na zavedení
všeobecného rovného přímého
práva hlasovacího na sněm království
Českého.
Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte):
Návrh posl. dra Karla Baxy, Václ. Choce, dra
Hliňáka, Václ. Klofáče, Václ.
Prunara, dra Ant. Sobotky, K. Sokola, dra Karla Švihy na
zavedení všeobecného rovného přímého
práva hlasovacího na sněm království
Českého.
Slavný sněme, račiž se usnésti:
I. Na místě dosavadních zákonů
o volbě poslanců do sněmu nastupuje tento
zákon:
§ 1. Sněm království Českého
má 300 poslancův.
§ 2. Právo volební přísluší
každé zletilé osobě mužské
i ženské, příslušné do některé
obce království Českého, pokud nenastalo
vyloučení z práva volebního z důvodů
v tomto zákoně výslovně udaných.
§ 3. Z volebního práva jsou vyloučeni:
a) všichni, kdož jsou pod mocí poručenskou
neb opatrovnickou,
b) Kdož požívají práva chudinského,
c) kdož jsou v konkursu,
d) kdož byli právoplatně odsouzeni pro zločin
neb přestupek krádeže, podvodu, zpronevěření
a § 512. tr. z. a 515. tr. z. Následky odsouzení
pomíjejí dle ustanovení zák. z 15.
listopadu 1867 čís. 131.
e) ti, o nichž jest zjištěno úředně,
že neumí čísti aneb psáti.
§ 4. Právo volební vykonávají
oprávnění k volbě v té obci,
v níž bydlí.
§ 5. Volení děje se přímo a osobně.
Plné moci se nepřipouštějí.
§ 6. Volebním místem jest každá
obec, mající nejméně 250 obyvatelů.
Obce s menším počtem obyvatelů budou
spojeny v jednu volební obec tak, aby počet obyvatelů
spojených obcí činil počet 250 obyvatelů.
§ 7. Volitelnost: Za poslance do sněmu může
býti volen každý, kdož jest oprávněn
k volbě poslance, muž i žena, má-li své
řádné bydliště v království
českém a má-li 30 let věku.
§ 8. Volební okresy: Volební okresy tvoří
se dle soudních okresů. Král. hlavní
město tvoří 16 volebních okresů
a sice: Staré Město 3, Nové Město
a Vyšehrad 5, Malá Strana a Hradčany 2, Holešovice-Bubna
2, Libeň a Josefov 2.
Usnesením zemského výboru může
pro ty soudní okresy, které mají více
než 30.000 obyvatelů, býti zřízeno
více volebních okresů.
Ohraničení volebních okresů v Praze
a v okresích soudních, tvořících
více volebních okresů, provede zemský
výbor tak, aby volební okresy tvořily stejné
množství obyvatelstva.
§ 9. Každý volič jest oprávněn
napsati na svůj volební lístek jméno
jednoho volence.
§ 10. Každý volič jest povinen k volbě
se dostaviti a hlasovací lístek odevzdati. Opomenutí
výkonu volebního práva stíhá
se dle ustanovení zvlášť o tom vydaného
zákona.
§ 11. Vypsání voleb. Den volby poslanců
sněmu království českého oznámí
se vyhláškou úřední zemského
výboru království Českého.
Vyzvání toto budiž oznámeno novinami
denními a návěstími nalepenými
v každé obci.
§ 12. Poslanci se volí jeden den ve všech okresích
volebních.
§ 13. Voličové buďtež sepsáni
do seznamů volebních.
Volební seznamy sestaví představenstvo každé
obce a vyvěsí (vyloží) je na místě
příslušném. Zároveň budiž
ustanovena 14tidenní lhůta nepřestupná,
v níž se mohou proti seznamu podati námitky.
Námitky se podávají u okresního výboru,
úřadu, který rozhoduje o nich.
Odvolání proti rozhodnutí okresního
výboru jde na zemský výbor.
§ 14. Každá oprava budiž zanesena do volebního
seznamu.
§ 15. Osm dní před volbou nesmí se díti
žádná oprava ve volebním seznamu.
§ 16. Oprávněnému voliči doručí
legitimační volební lístek okresní
výbor spolu s hlasovacím lístkem a úřední
listinou kandidátní. Na lístku legitimačním
musí býti udáno jméno voličovo,
bydliště jeho, volební okres, den, hodina,
jakož i místnost volební a doba, do které
se lístky hlasovací přijímají.
§ 17. Úřední kandidátní
listina sestavuje se zemským výborem.
Za tím účelem učiní zemský
výbor současně s vypsáním voleb
vyhlášku, jíž vyzývá všecky,
kdož chtí kandidovati, aby to ohlásili do určité
lhůty.
Ve vyhlášce té musí býti upozornění,
že jednotlivé strany neb volební výbory
mají ohlásiti své kandidáty hromadně.
Až do dne, kdy se počnou legitimace voličské
s hlasovacími lístky voličům doručovati,
lze činiti v úřední kandidátní
listině změny.
Ohlášení kandidátův musí
obsahovati jméno, příjmení, stav i
bydliště.
Neohlášením kandidatury na úřední
kandidátní listině není nikterak dotčeno
právo občana ke kandidování.
§ 18. na úřední kandidátní
listině, opatřené rovněž úřední
pečetí, buďtež uveřejněni
kandidáti všech stran, které oznámily
své kandidáty ve lhůtě ustanovené
u zemského výboru.
Rovněž buďtež uveřejněna zde
jména všech jednotlivých kandidátů
(t. zv. samostatných kandidátů), ohlásili-li
úředně ve lhůtě ustanovené
své kandidatury.
§ 19. Jména kandidátů vytisknou se podle
příslušnosti k jednotlivým stranám,
všichni kandidáti jedné a téže
strany musí býti uvedeni pohromadě. V jakém
pořadí strana kandidáty přihlásivší
chce své kandidáty sestaviti, jest jí ponecháno
na vůli. Neučinila-li o tom bližšího
určení, uveřejní se v pořadí
abecedním.
Listiny stran voleb se zúčastnivších,
uveřejní se dle abecedního pořádku
pojmenování strany.
§ 20. Jména samostatných kandidátů
vytisknou se dle abecedního pořádku a to
za kandidátními listinami stran.
§ 21. Při jméně kandidátově
musí býti uvedeno křestní jméno,
příjmení, stav i bydliště.
§ 22. Hlasovací lístky musí býti
opatřeny úřední pečetí.
Musí na nich býti naznačeno, mnoho-li poslanců
má volič voliti.
§ 23. Je-li jméno voleného na úřední
kandidátní listině, stačí napsati
jméno a příjmení. Jen v tom případě,
kdyby bylo více úředně přihlášených
kandidátů téhož jména, musí
býti ještě přesně uveden stav
i bydliště.
§ 24. napsal-li volič mimo jména na úřední
kandidátní listině uvedeného, jméno
jiného kandidáta, musí udati přesně
vedle křestního jména a příjmení
i stav a bydliště.
§ 25. Za ztracený neb zmařený lístek
hlasovací vydá obecní výbor k volbě
oprávněnému lístek nový.
§ 26. Volba děje se odevzdáním lístku
hlasovacího do volebního osudí.
Současně se odevzdá předsedovi komise
lístek legitimační. Že byl lístek
hlasovací odevzdán, napíše se do protokolu
vedle jména voličova.
§ 27. Když uplynula doba, do které se mají
hlasovací lístky odevzdati, prohlásí
předseda volební komise volbu za skončenou
a přikročí se ihned k počítání
lístků. Když je shledán pravý
počet lístků hlasovacích, počnou
se lístky jeden po druhém předčítati
(skrutinium). Lístky předčítá
nahlas předseda komise a dá je každému
členu komise ku nahlédnutí.
Hlasy počítá každý člen
komise zvlášť. Po skončeném předčítání
sečtou se hlasy a vyhlásí se výsledek
volení.
Vyhlášení děje se nejprve v místnosti
volební před komisí ústně,
pak psaným návěstím na budově,
kde se volba konala.
§ 28. Nerovnal-li se počet odevzdaných hlasovacích
lístků počtu voličů volby se
zúčastnivších, jest volba neplatná.
§ 29. Bylo-li na některém lístku hlasovacím
více jmen osob napsáno, než se jich má
voliti, počítá se jen jméno první.
§ 30. Komise rozhodne většinou hlasů,
je-li hlasovací lístek platný či nic.
§ 31. Po ústním vyhlášení
výsledku volby podepíší členové
volební komise protokol o volbě, přidají
k němu všecky lístky legitimační
a hlasovací.
Pak předseda komise vše zapečetí a zašle
komisi okresního města volebního okresu.
§ 32. Tato komise sečte výsledky došlé
ze všech volebních obcí, sepíše
o tom protokol a spolu se všemi spisy zašle hlavní
zemské volební komisi do Prahy, za účelem
konečného prohlášení zvolených
kandidátů.
Vedle toho jest povinna komise svým předsedou zaslati
telegraficky konečný výsledek s udáním
počtu hlasů každého kandidáta
aspoň jednomu dennímu časopisu pražskému.
§ 33. Jak se sestavují komise. Komise volbu řídící
skládá se z tolika členů, kolik stran
v dotyčném okresu oznámilo v úřední
kandidátní listině své kandidáty.
Členy ty jmenuje po návrhu volebních výborů
té které strany okresní starosta. Mimo to
zasedá v komisi zástupce, jmenovaný okresním
hejtmanstvím a obce, v níž se volba děje.
Takto sestavená komise volí ze sebe předsedu
a jeho náměstka.
Předmětem rozhodování komise jsou
všecky záležitosti, jež se během
volby k rozhodování vyskytnou.
Jednání řídí předseda,
v jeho nepřítomnosti náměstek.
Rozhodnutí komise děje se většinou hlasů;
předseda neb jeho náměstek hlasuje jen pži
rovnosti hlasů.
§ 34. Kdo se pokládá za zvoleného. Prohlášení
zvolených provede po sečtení všech hlasů
zemská volební komise. Tato se skládá
z předsedy a 2 místopředsedů, jež
jmenuje zemský výbor, dále dvou zástupců
místodržitelství a ze zástupců
všech stran, které se súčastnily voleb
a ohlásily své kandidáty na úřední
kandidátní listině.
Strany jmenují samy členy této komise a sice
přísluší právo jmenování
předsedovi volebního výboru té které
strany.
Nejmenuje-li tento členy komise v čas, učiní
tak na místě jeho sám předseda zemské
volební komise k návrhu došlému ze členstva
(voličstva) dotyčné strany.
Strany, které na úřední kandidátní
listině postavily nejméně 100 kandidátů,
mají právo na 4 členy zemské komise,
strany s nejméně s 50 kandidáty na 2; ostatní
strany s menším počtem kandidátů
voleb se zúčastnivších, bez ohledu na
počet, mají právo na 1 člena komise.
Samostatným kandidátům nepřísluší
právo jmenovati člena komise, předseda zemské
volební komise může však pro více
samostatných kandidátů jmenovati jednoho,
nejvýše dva členy komise.
§ 35. Vyhlášení zvolených děje
se tímto způsobem:
Nejprvé se zjistí počet všech platných
odevzdaných lístků.
Takto povstalé číslo dělí se
počtem mandátů, čímž se
zjistí základní číslo počtu
hlasů pro jeden mandát vypadající.
Po té se určuje, mnoho-li zvolených poslanců
přijde na jednotlivé strany.
U každé jednotlivé strany sečtou se
hlasy, které v celém království na
všecky její kandidáty v úřední
kandidátní listině uvedené připadly.
Úhrnný počet tento rozdělí
se základním číslem počtu hlasů
pro jeden mandát vypadajících. Takto získané
číslo znamená počet zvolených
poslanců dotyčné strany.
Při tomto úkonu početním se však
hledí pouze na čísla celá.
§ 36. Pokud se zlomků týče, přihlíží
se k nim teprvé při doplňování
celkového počtu mandátů.
§ 37. Vypadne-li na tu kterou stranu méně zvolenců,
než bylo kandidátů na úřední
kandidátní listině ohlášeno,
vyhlásí se za zvolené postupně ti,
kteří dostali největší počet
hlasů.
Zjistí-li se však, že by mělo straně
dle součtu hlasů jejím kandidátům
odevzdaných připadnouti více poslanců,
než byla ona v úřední kandidátní
listině kandidátů jmenovala, prohlásí
se všichni její úředně oznámení
kandidáti za zvolené; pokud se pak zbytku týče,
rozdělí se tento zbytek poměrně dle
zásad v tomto zákoně ustanovených
na ostatní strany ve volbách súčastněné.
§ 38 Když byl zjištěn počet zvolencův
na každou stranu připadající, provede
se týmže způsobem zjištění
u kandidátů samostatných a určí
se, kolik zvolencův na ně připadá.
Za zvolené pak se prohlásí postupně
ti, kteří obdrželi nejvíce hlasův.
§ 39. Když by počet kandidátů uvedeným
způsobem za zvolené prohlášených
nedosahoval čísla 300, přistoupí se
k doplnění celkového počtu (§
27). To se děje tím způsobem, že se
při každé straně i při samostatných
kandidátech hledí ku zlomkům, nedosahujícím
základního čísla počtu na jeden
mandát vypadajícího.
Opět se nejprve zjistí dle výše zbývajících
hlasů, kolik by každé straně, pokud
se týče samostatným kandidátům
ještě dodatečně připadlo zvolenců.
Za zvolené pak se prohlašují postupně
ti, kteří obdrželi nejvíce hlasů.
§ 40. O prohlášení zvolenců sepíše
se zápis a předseda hlavní zemské
komise oznámí výsledek voleb c. k. místodržiteli;
mimo to zašle výsledek ihned do všech denních
listů pražských.
§ 41. Stížnosti a odvolání. Proti
rozhodnutí komisí volebních není před
ukončením volby a vyhlášením
zvolencův žádného odvolání.
Teprve po vyhlášení zvolenců přísluší
každému voliči na zemský výbor
stížnost do 14 dnů.
§ 42. O stížnosti zavede šetření
zemský výbor, jenž rozhoduje právoplatně
jen tenkráte, stalo-li se usnesení jednohlasně.
Jinak musí zemský výbor předložiti
spisy k rozhodnutí sněmu.
Došlo-li během děje volebního ke skutkům
trestním, musí zemský výbor ihned
oznámiti to příslušnému úřadu
a vyčkati právoplatného rozhodnutí,
jež pak předloží sněmu.
Ukázalo-li by se, že v některém volebním
místě, nebo ve volební komisi místní,
okresní nebo zemské staly se takové nesprávnosti,
že jimi bylo přivoděno nesprávné
neb nezákonné vyhlášení jednoho
neb více kandidátů, budiž volba v dotyčném
volebním okresu zrušena. O zrušení rozhoduje
zemský výbor, stalo-li se usnesení jednohlasně,
v případě opačném přísluší
rozhodnutí sněmu.
Byla-li takovým způsobem volba zrušena, vypíše
se ihned volba nová. Po výsledku jejím vykoná
zemská volební komise opravu prohlášením
zvolených poslancův jen v tom případě,
nastala-li novou volbou změna poměru súčastněných
stran. Je-li výsledek nové volby takový,
že se na poměru súčastněných
stran podstatně nic nezměnilo, zůstává
při prohlášení zvolencův po všeobecných
volbách učiněném.
II. Tento zákon nabude platnosti ihned po vyhlášení
a provedení jeho ukládá se zemské
vládě.
Po stránce formální navrhuji přikázání
tohoto návrhu 18ti členné komisi zvolené
z celého sněmu.
V Praze, dne 21. září 1909.
Dr. K. Baxa a soudruzi.
Nejvyšší maršálek zemský:
Naložím s těmito návrhy dle jednacího
řádu.
Ich werde diese Anträge der geschästsordnungsmäßigen
Behandlung unterziehen.
Přejdeme k druhému bodu dnešního denního
pořádku:
Ustavení kurií a zvolení členů
verifikačního výboru.
Mir übergehen zum zweiten Punkte der Tagesordnung:
Konstituierung der Kurien und Wahl des Verifikationsausschusses.
Zu diesem Punkte der Tagesordnung hat sich
der Herr Abgeordnete Pacher das Wort erbeten.
Ich erteile ihm dasselbe. Abgeordneter Pacher:
Hoher Landtag! Da für uns, Vertreter des deutschen Volkes
in Böhmen, kein Anlaß vorliegt, von der in der letzten
Landtagstagung eingenommenen Haltung abzugehen, erkläre ich
hiemit, daß wir uns an der Konstituierung der Kurien und
an der Wahl der Verifikatoren nicht beteiligen werden.
Nejvyšší maršálek zemský:
Žádám kurie, aby se ustavily a každá
kurie aby zvolila 3 členy verifikačního výboru.
Ich ersuche die Kurien, sich zu konstituieren
und je drei Mitglieder in den Verifikationsausschuß zu wählen.
Kurii velkých statků přikazuji zasedací
síň zemského výboru v I. poschodí
ku konstituování; kurii měst komisní
síň číslo 1., kde zasedala komise
rozpočtová, a kurii venkovských obcí
síň číslo 13 vedle hovorny.
Zur Konstituierung wird der Kurie des Großgrundbesitzes
der Sitzungssaal des Landesausschusses im ersten Stock, der Städtekurie
das Kommissionszimmer Nr. 1, wo die Budgetkommission ihre Sitzungen
abgehalten hat und der Kurie der Landgemeinden das Zimmer. Nr.
13, neben dem Sprechsaale, zugewiesen.
Není mi možno dnes ustanoviti den příští
schůze, stane se tak cestou písemní.
Ich werde mir erlauben, den Tag und die Tagesordnung
der nächsten Sitzung im schriftlichen Wege bekannt zu geben.
Die Sitzung ist geschlossen.
Schůze jest skončena.
Konec schůze v 1 hodinu odpol.