lém rychnovském okresu živelní katastrofou touto způsobená téměř na 400. 000 K, připadá z toho na samo město Rychnov n. Kn. dle úředního minimálního šetření částka 202. 730 K, správně vlastně 250. 000 K, poněvadž jenom škoda způsobená v městě zničením všech mostů a lávek a cest veřejných, jakož i vymletím nového řečiště, odhadnuta byla stavebním radou zemského výboru, panem Jindřichem Janotou úhrnem na 50. 000 K., kdežto škody občanstva oceňují se okrouhle na 200. 000 K. Stát poskytl již městu Rychnovu n. Kn. k úhradě této veřejné a na 50 000 K zjištěné škody 20% a přislíbil dalších 20%, pakliže země stejným obnosem 40% k účeli tomu přispěje, což se však až dosud nestalo. Město Rychnov n. Kn. muselo přirozeně veškeré mosty a lávky znovuzříditi, muselo nejnutnější opravy břehů a cest v zájmu veřejné bezpečnosti provésti, vydalo na toto zařízení, která ještě posud provádí, téměř již 40. 000 korun, jakkoli veškeré práce ty dosud provedeny nejsou. Jelikož tyto výdaje, pokud přesahují obdrženou podporu státní per 10. 000 K, nuceno bylo město hraditi výpůjčkami, očekává nyní s poukazem na svůj kritický finanční stav a výši obecních přirážek dosahujících již až 100%, že bude mu možno uhraditi výpůjčky ty povolenými podporami, zvláště pak 40% podporou zemskou.

Z těchto důvodů, odvolávajíce se v ostatním na současně podávaný návrh poslance Trojana a soudr. v příčině podpor celému okresu Rychnovskému na částečnou úhradu vylíčenou povodní způsobených škod a oprav, žádáme:

Slavný sněme, račiž se usnésti, aby městu Rychnovu n. Kn. co nejrychleji byla poskytnuta k úhradě těchto škod, obcí hražených a na 50. 000 K odhadnutých, 40% podpora z prostředků zemských, kdyžtě od povolení této zemské podpory závisí také vyplacení dalších 20% udělené již podpory státní.

V  ohledu formálním navrhujeme, aby návrh náš v mezích platným jednacím řádem daných přikázán byl s uspíšením bez prvního čtení rozpočtové komisi.

V  Praze, dne 18. září 1908.

Dr. Karel Šviha a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslanců Josefa Sochora, Tomáše Janovce a soudruhů ohledně zřízení živnostenské rady království Českého.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslanců Josefa Sochora, Tomáše Janovce a soudruhů ohledně zřízení živnostenské rady král. Českého.

Slavný sněme! Usnesením zemského sněmu král. Českého ze dne 18. března 1907 uloženo bylo slavnému zemskému výboru vypracování návrhu a stanov živnostenské rady král. Českého.

Vzhledem k tomuto usnesení a vzhledem k naléhavé tužbě veškerého živnostnictva po uskutečnění tohoto jeho požadavku navrhujeme:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby s největším urychlením podal slavnému sněmu statut živnostenské rady spolu s návrhy na aktivování této instituce.

V ohledu formálním navrhujeme, přidělení tohoto návrhu bez prvního čtení komisi živnostenské.

Josef Sochor a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance Sojky Frant. a soudr. v příčině odepsání státní půjčky z roku 1872 poskytnuté k uhrazení škod rozvodněním potoku v okresu Hořovice-Zbirov.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Sojky Frant. a soudruhů ve příčině odepsání státní půjčky z roku 1872 poskytnuté k uhrazení škod rozvodněním potoku v okresu Hořovice-Zbirov.

Slavný sněme království Českého ! Roku 1872 povodeň spustošila okres Hořovický, zničila poslední majetek jeho četných příslušníků, tak že ve prospěch jeho konány v celé zemi veřejné sbírky darů. - Přispěla i země a c. k. vláda skytla státní bezúročitelnou půjčku.

Zápůjčka tato byla již splatnou a také jednotlivci jen poněkud lépe situovaní zaplatili.

Avšak celá řada neúrod a živelních pohrom v posledních desítiletí, téměř každoročně se opakující, splacení těchto zápůjček nejen pro tuto, ale i pro příští dobu znemožnilo.

Každoroční kroky u c. k. vlády podnikané k vrácení těchto zápůjček vyžadují jen nové výlohy jak dluhujících občanů tak i státu samého a zůstávají téměř bez účinku.

V  uvážení toho, jakož i se zřetelem k tomu, že c. k. vláda po řadu let posledních skýtajíc podpory stíženému obyvatelstvu nesplatné, uznává zápůjčky za pomoc nedostatečnou, činí uctivě podepsaní návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

G. k. vláda se žáda, aby dlužníkům nouzové zápůjčky z roku 1872 v okresu Hořovickém zbývající pohledávky odepsala

V  ohledu formálním navrhujeme přikázání návrhu tohoto komisi zemědělské.

V  Praze, dne 18. září 1908.

Sojka Frant. a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance V. Vinaře a soudr. za příčinou upravení právních a hmotných poměrů učitelek vaření hospodyňských škol celoročních a letních.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance V. Vinaře a soudr. za příčinou upravení právních a hmotných poměrů učitelek vaření hospodyňských škol celoročních a letních.

Přejeme si, aby jmenované učitelky postaveny byly na roveň učitelkám industrielním působícím na ústavech těchto.

Učitelky vaření hospodyňských škol mají plniti poslání své tím, že vychovávají samostatné hospodyně a jsou k cíli tomu vyzbrojeny předepsaným vzděláním, které plně rovná se vzdělání učitelek industriálních.

Mimo to nutno se stanoviska paedagogického hleděti na učitelky vaření v pravdě jako na »učitelky« a nikoliv jako na pouhé »obstaravatelky kuchyně« pro internát, jak dosavadní právní poměr jejich k tomu přímo nutí.

V  ohledu formálním navrhujeme:

Budiž záležitost tato bez prvního čtení přikázána zemědělské a rozpočtové komisi.

V  Praze, dne 18. září 1908.

V. Vinař a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Trojana a soudr. na poskytnutí zemské subvence na znovuzřízení komunikací v samosprávném okresu Kosteleckém nad Orlicí.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Návrh posl. Trojana a soudr. na poskytnutí zemské subvence na znovuzřízení komunikací v samosprávném okresu Kosteleckém n. Orl. červencovou povodni v r. 1907 poškozených a na úpravu vodotoků v tomto okresu i v sousedním samosprávném okresu Rychnovském n. Kn.

V   červenci 1907 postiženo bylo hejtmanství Rychnovské n. K. průtrží mračen, kterouž rozvodnila se řeka Orlice a její přítoky a dravým tokem jejím strhány byly nejen okresní silnice a mnohé mosty v samosprávném okresu Kosteleckém n. Orl., ale také mnohé obecní a veřejné cesty, mosty a lávky.

Škody na veřejném majetku zemským výborem království Českého vyšetřené jsou nesmírné. Ostatní škody na soukromém majetku obcí a jednotlivců dle zjištění c. k. okresního hejtmanství v Rychnově n. Kn. jsou ohromné. Uváží-li se, že samosprávný okres Kostelecký n. Orl. celkem jest nezámožný a tamní nezámožné obyvatelstvo sotva stačí uhraditi výlohy spojené s upravením pozemků a staveb svých soukromých, naprosto však nestačí na obnovení zničených objektů veřejných, zvláště když nejsou ještě ani zahojeny rány živelními pohromami 1903 a 1904 obyvatelstvu v okresu tom způsobené, dospěje se ku přesvědčení, že nutno jest, by okresu a obcím v okresu Kosteleckém n. Oři. dostalo se náležité a vydatné podpory z veřejných prostředků na naléhavé a nutné opravy a znovuzřízení veřejných komunikací a proto navrhují podepsaní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1. Aby samosprávnému okresu Kosteleckému n. Orl. co nejrychleji poskytnuta byla k úhradě těchto škod podpora z prostředků zemských v té výši, jako jest podpora státem povolená.

1. G. k. vláda se vyzývá, aby za účelem odstranění příští možnosti podobných škod urychleně zmocnění dala ku zřízení vodních nádrží v Lukavici na řece Kněžně a ve Skuhrově na řece Běle.

3. Aby učinila kroky pro upravení horských toků Kněžny, Běly, Zdobnice a aby přikročila k nejrychlejšímu celkovému upravení řeky Orlice.

V  Praze, dne 18. září 1908.

Fr. Trojan a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Stanislava Kubra, Jana Vacka a soudr. stran vydání zemského zákona o licentování býků a chovu skotu.

Sněmovní aktuár Šafařovič (čte): Návrh posl. Stanislava Kubra, Jana Vacka a soudr. stran vydání zemského zákona o licentování býků a chovu skotu.

V   uvážení, že dnešní zemský zákon o licentování býků jest tou měrou zastaralým, že nevyhovuje potřebě rozvoje chovu skotu v král. Českém, jak s hlediska zájmů zemědělských tak i se zřetelem na zájmy konsumu velmi žádoucího, podávají podepsaní tento návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby co nejdříve maje zření k návrhům zemědělskou radou již podaným předložil slavnému sněmu osnovu zemského zákona o licentování býků a chovu skotu.

V ohledu formálním navrhuje se přidělení návrhu tohoto komisi zemědělské.

V  Praze, dne 18. září 1908.

Stan. Kubr a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. P. F. Krejčího a soudr. na zřízení zemských stipendií pro obchodní dorost a to zejména za příčinou vědeckých exkursi a pobytu v cizině.

Sněmovní aktuár dr. Šafářovič (čte): Návrh posl. P. F. Krejčího a soudruhů na zřízení zemských stipendií pro obchodní dorost a to zejména za příčinou vědeckých exkursí a pobytu v cizině.

K dosažení želaného rozhledu obchodního, který právě naším mladým silám obchodním schází a tak důležitý pro jednotlivce i celek jest, jest bez odporu nejvýhodnější seznání obchodu a činnosti obchodní v cizině. Pravidlem lidem takovým, po vzdělání v cizině toužícím, nedostává se prostředků by mohli se studiu poměrů cizích věnovati a za tou příčinou Českoslovanská Obchodnická Beseda již po řadu let pořádá exkurse, jichž účastníky i finančně dle sil svých podporuje, by alespoň částečně vyhověla všeobecně cítěné potřebě ve vzdělávání obchodní omladiny. Bohužel prostředky finanční Č. O. B. jsou velice nepatrné, by vyhověti mohlo se stále množícím žádostem. C. O. B. podnikla exkurse a vědecké cesty do Dol. Rakous, Uher, Chorvatska, Bosny-Hercegoviny, Terstu, Rjeky, Italie, Německa, Belgie, Holandska a Francie a účast při cestách těch čítá se na 25-40 osob z kruhů obchodního dorostu a učitelů Škol obchodních. Sama Č. O. B. věnovala na exkurse ty již přes 4000 korun ze svých skrovných prostředků.

Význam takového pobytu v cizině pro budoucího obchodníka není zajisté třeba vysvětlovati, výsledky pobytu za hranicemi jsou pro celý život mladých lidí samozřejmé. Dosud výhod těch používali pouze příslušníci stavu řemeslného, neb jim poskytovány z prostředků zemských stipendia k pobytu v cizině.

Navrhuji následkem toho následující: Slavný sněme, račiž se usnésti:

Buďtež zřízena pro absolventy škol obchodních a dále mimo to pro členy Českoslovanské obchod, besedy v Praze stipendia pro příslušníky stavu obchodního, kteří touží po vzdělání v cizině. O udělení rozhoduje zem. výbor po slyšení školní správy pokud se týče správního výboru Č. O. B. V ohledu formálním navrhuji, budiž návrh ten bez prvního čtení přikázán komisi živnostenské a rozpočtové.

V Praze, dne 18. září 1908.

Petr F. Krejčí a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh poslance Karla Merta a soudr. ve příčině podporování besídek učňovských.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Návrh poslance Karla Merta a soudruhů v příčině podporování besídek učňovských

Až dosud poskytovány byly ze zemských prostředků na zařizování učňovských besídek toliko základní příspěvky.

Vzhledem k tomu, že plnění úkolů besídek učňovských vyžaduje nákladů větších, jež nejsou s to nesčetnými břemeny stížená živnostenská společenstva a obchodní grémia v chudých obcích městských nésti, navrhujeme:

»Zemskému výboru království Českého se ukládá, aby vzal v úvahu udílení trvalých ročních příspěvků na vydržování učňovských besídek živnostenských a obchodních, o nichž bude prokázáno, že účelně prospívají a aby příslušnou částku vložil do rozpočtu na r. 1909. «

Ve formálním ohledu přikázán budiž tento návrh komisím rozpočtové a živnostenské.

V  Praze, dne 18. září 1908.

Karel Mert a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Blahovce a soudr. ve příčině zrušení pozemkové daně a zavedení jednotné vzestupné daně z příjmů.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslanců Františka Blahovce, Jana Malkuse a soudruhů v příčině zrušení daně pozemkové a zavedení jednotné vzestupné daně z příjmů.

Slavný sněme království Českého! Zrušení daně pozemkové jest jedním z nejnaléhavějších požadavků našeho rolnictva. Na všech schůzích rolnických usnášeny jsou resoluce s požadavkem tím a poslancům ukládá se, aby o zrušení daně té pracovali s veškerým úsilím. Rolnictvo chtíc zrušení daně pozemkové docíliti, volá po zavedení jednotné vzestupné daně z přímů.

V našem království jest spravedlivý požadavek tím odůvodnější, že zemské přirážky vybírají se z daní přímých a osobní daň z příjmů zemské přirážce nepodléhá. Požadavek zrušení daně pozemkové rozšiřuje se s tím, aby všechny daně povinné, daně potravní, daň z masa a dobytka, daň spotřební z cukru, daň spotřební z petroleje a daň ze soli byly zničeny a jednotná daň osobní z příjmu spravedlivě odhadnutého byla zavedena.

Výhody, které by rolnictvu i živnostnictvu ze spravedlivého zdanění vyplynuly, byly by veliké. Zejména zasluhuje úvahy, že by pak na zemské vydání tak ohromným dílem rolnictvo přispívati nebylo nuceno, a zemské přirážky platili by ti, kdož dle svého jmění a příjmů platiti by mohli.

Z těchto důvodů podepsaní navrhují:

C. k. vláda se vyzývá, aby příslušnou osnovu zákona o zrušení daně pozemkové a zavedení jednotné vzestupné daně z přijmův k ústavnímu projednání předložila.

Z formálních ohledů navrhuji přidělení toho návrhu komisi pro zemědělské záležitosti.

V  Praze, dne 18. září 1908.

Fr. Blahovec a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh pana přísedícího zemského výboru Karla Adámka a soudruhů na zachování památek lidového umění v král. Českém.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh Karla Adámka a soudruhů na zachování památek lidového umění v král. Českého.

Slavný sněme království Českého, račiž se usnésti:

Zemskému výboru se ukládá, aby po dohodě s odbornými musei předložil návrhy na ochranu a zachování památek lidového umění v království Českém, přihlížeje zvláště k tomu, aby jich zničení a scizování bylo zamezeno, aby zachování vynikajících a rázovitých děl v museích bylo také pomocí země usnadněno, jakož i aby bylo o zpopularisování těchto stále vzácnějších památek odbornými publikacemi pečováno.

V  ohledu formálním navrhujeme, aby tento návrh byl přikázán rozpočtové komisi.

V Praze, dne 17. září 1908.

Karel Adámek a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s těmito návrhy dle jednacího řádu.

Ich werde mit den Anträgen nach Maßgabe der Geschäftsordnung vorgehen.

Es wurde mir auch eine Anzahl von Interpellationen überreicht.

Byla mně též odevzdána celá řada dotazů.

Interpellation der Abgeordneten Dr. Eppinger, Krützner, Legler, Pacher, Dr. Roller und Genossen wegen endlicher Herstellung eines Schulgebäudes für die deutsche Volksschule in Schüttenhofen.

Landtagsaktuar Dr. Šafařovič (liest): Interpellation der Abgeordneten Dr. Eppinger, Krützner, Legler, Pacher, Dr. Roller und Genossen wegen endlicher Herstellung eines Schulgebäudes für die deutsche Volksschule in Schüttenhofen.

Die in den 70er Jahren für die autochtone deutsche Bevölkerung der Schulgemeinde Schüttenhofen errichtete deutsche Volksschule ist von allem Anfange an in einem Gebäude und in Räumen unterbracht worden, welche in keiner Weise den diesfälligen gesetzlichen Anforderungen entsprechen, die im Gegenteile, sowohl was die Sicherheitsvorrichtungen, als auch was die Feuersicherheit und den Bauzustand anlangt, jeder Beschreibung spotten.

Es ist geradezu unglaublich, daß es nahezu 20 Jahre gedauert hat, bevor die erste Entscheidung des Landesschulrates bezüglich die sofortige Erbauung eines neuen Schulhauses für die deutsche Volksschule in Schüttenhofen seitens des k. k. Landesschulrates mit dem Erlasse vom 13. Mai 1897 erfolgte.

Der dagegen von der Gemeinde Schüttenhofen überreichte Rekurs wurde von dem Ministerium für Kultus und Unterricht begreiflicherweise sofort abgewiesen und die dagegen überreichte Beschwerde an den Verwaltungsgerichtshof mit Entscheidung vom 17. Oktober 1898, Z. 5801 ex 1898 a limine Von diesem hohen Gerichtshofe verworfen.

Sonach hat der k. k. Bezirksschutrat Schüttenhofen mit Erlaß vom 20. November 1898, Z. 2298, die Einteilung des erforderlichen Bauaufwandes der Schulgemeinde Schüttenhofen angeordnet.

Dieser Erlaß wurde vom k. k. Landesschulrate unterm 29. September 1898, Z. 43. 280, und vom Unterrichtsministerium unterm 10. Juni 1899, Z. 15. 569, bestätigt

Infolgedessen sind vom Ortsschulrate Schüttenhofen 8. 000 fl. ins präliminare eingestellt und hievon der Stadtrat von Schüttenhofen verständigt worden, welcher abermals Einwendungen dagegen erhob.

Hierüber erfloß eine Entscheidung des k. k. Bezirksschulrates vom 11. März 1899, Z. 395, des k. k. Landesschulrates vom 17. Juli 1899, Z. 21. 220 und des Ministeriums für Kultus und Unterricht vom 12. Oktober 1899, Z. 25. 201, welche diese Einwendungen verworfen haben, worauf die Beschwerte an den Verwaltungsgerichtshof erhoben wurde, die dieser mit Entscheidung vom 21. Juli 1901, Z. 2177, zurückgewiesen hat.

Über Auftrag des Landesschulrates vom 7. Juni 1902, Z. 20. 520, fand nunmehr am 23. August 1902 eine Kommission zum Zwecke der Ermittlung eines geeigneten Bauplatzes statt.

Der k. k. Bezirksschulrat hat sodann mit dem Erlasse vom 23. September 1902,, Z. 1621, dem Ortsschulrate aufgetragen, die präliminierten 16. 000 K binnen 14 Tagen flüssig zu machen.

Mit dem Erlasse vom 18. Feber 1904, Z. 42. 802 an das Ministerium wurde dem Rekurse der Stadtgemeinde Schüttenhofen gegen den Erlaß des k. k. Landesschulrates vom 5. November 1903, Z. 41. 740, betreffend die Einstellung des Betrages von 16. 000 K zu Schulbauzwecken für die deutsche Schule im Hinblicke auf die Erkenntnis des Verwaltungsgerichtshofes vom 21. März 1901, Z. 2177 keine Folge gegeben.

Der k. k. Bezirksschulrat Schüttenhofen hat nun die Bezirkshauptmannschaft im Jahre 1903 um die politische Exerution durch Pfändung und Sequestration der Stadtgemeinde Schüttenhofen ersucht.

Dieselbe hat mit Rücksicht auf die kaiserliche Verordnung vom 20. April 1854,

R. -G. -Bl. 1096 diese Exekution als undurchführbar erklärt.

Der Bezirksschulrat hat sich sonach an die k. k. Finanzprokuratur um Exekutionsführung auf die der Stadtgemeinde Schüttenhofen gehörigen Realitäten ersucht.

Auch diese hat das Gesuch abgewiesen und bemerkt, daß nur der Bezirksausschuss durch Zwangsumlage die präliminierten 16. 000 K hereinbringen könne.

Der k. k. Bezirksschulrat hat sodann im Laufe der Jahre 1903 u. 1904 den Bezirksausschuß in drei verschiedenen Gesuchen um Hereinbringung der präliminierten 16. 000 Kronen durch Einführung einer Zwangsumlage gebeten, auf welche Bitte der Bezirksausschuß nicht reagierte.

Daraufhin hat der Bezirksausschuß die präliminierten 16. 000 Kronen aus die Gemeinden Schüttenhofen und Podmok zur Zahlung binnen 14 Tagen an den Bezirksschulrat repartiert.

Der Landesschulrat hat sodann im Jahre 1904 dem Rekurse der Gemeinde Schüttenhofen gegen die Berechtigung des Bezirksschulrates betreffend die Reparation dieser 16. 000 Kronen stattgegeben und verfügt, daß die Reparation von dem Ortsschulrate selbst vorzunehmen fei.

Die Gemeinde erhob dagegen Beschwerde an das Ministerium, welches diese Beschwerde am 31. Oktober 1905 zurückwiesß.

Mit Erlaß des Bezirksschulrates vom 21. Mai 1904 wurde nunmehr dem Ortsschulrate Schüttenhofen ausgetragen, diese 16. 000 Kronen zu repartieren. Mit dem weiteren Erlasse vom 10. Oktober 1904 hat nun der Bezirksschulrat die Verfügung getroffen, daß, nachdem der Ortsschulrat den vorerwähnten Aufträgen nicht nachgekommen ist, der k. k. Bezirksschulrat auf Grund des § 3 des Gesetzes vom 24. Feber 1873, L. -G. -Bl. Nr. 16 diese Repartition selbst vornimmt.

Weiter hat der Bezirksschulrat am 15. Oktober desselben Jahres mit Rücksicht aus den Umstand, daß der Bezirksausschuß Schüttenhofen 3 Ansuchen um Ausschreibung einer Zwangsumlage ignorierte, an die k. k. Statthalterei die Bitte gestellt, dies zu tun.

Die k. k. Statthalterei hat nun Anfangs des Jahres 1905 eröffnet, es habe diese Angelegenheit die Bezirkshauptmannschaft als

Exekutivbehörde in die Hand zu nehmen, sich an den Bezirksausschuß wegen Ausschreibung einer Zwangszulage zu wenden, eventuell gegen den Bezirksausschuß beim Landesausschusse Beschwerde zu fuhren.

Außerdem sei es Sache der Bezirkshauptmannschaft mit Sequestration vorzugehen.

Die Bezirkshauptmannschaft hat im Jahre 1906 sich wiederholt an den Bezirksaugschuß von Schüttenhofen wegen Ausschreibung einer Zwangsumlage gewendet und über Urgenz des Bezirksschulrates betreffend Einführung der Sequestration zur Hereinbringung dieser 16. 000 Kronen von der Gemeinde Schüttenhofen mitgeteilt, daß die Gemeinden Schüttenhofen und Podmok neuerlich ersucht wurden, auf Grund eines Gemeindebeschlusses bekanntzugeben, bis zu welchem Zeitpunkte sie den präliminierten Betrag von zusammen 16. 000 Kronen freiwillig zu erlegen bereit sind, widrigens derselbe durch Sequestration hereingebracht werden Würde.

Auch dagegen hat die Gemeinde Schüttenhofen am 3. Juli 1906 eine umfassende Beschwerde an die Statthalterei gerichtet.

Hierauf hat die Statthalterei neuerlich verfügt, daß auf die eingeschulte Gemeinde Schüttenhofen ein Betrag von 15. 360 K, auf die Gemeinde Podmok ein folcher von 640 K zu entfallen habe.

Infolgedessen hat die Bezirkshauptmannschaft die beiden genannten Gemeinden zur Bezahlung der repartierten Beträge unter Androhung der politischen Sequestration des Gemeindevermögens aufgefordert, der dagegen eingebrachte Rekurs der Stadt Schüttenhofen wurde von der Statthalterei abgewiesen und der aus die Rekurrenten entfallende Betrag von 15. 360 K als liquid und exequierbar erkannt.

Der dagegen eingereichte Rekurs wurde von der k. k. Statthalterei abermals abgewiesen und gegen diese Abweisung der Rekurs an das k. k. Unterrichtsministerium ergriffen.

Dieser letztere harrt seit mehr als einem Jahr der Entscheidung.

Aus dem Vorangeführten ist ersichtlich, daß es die Gemeinde Schüttenhofen, unterstützt von einer unglaublichen Nachgiebigkeit der politischen Behörde, bis zum heutigen Tage durchgesetzt hat, daß der vor zwanzig Jahren bewilligte und derselben aufgetragene Neubau der deutschen Schute in Schüttenhofen noch immer nicht durchgeführt ist.

Es ist geradezu ein Leidensweg, welchen die deutsche Volksschule in Schüttenhofen durchzumachen hatte, und stellt sich der dabei beobachtete Vorgang als ein Hohn und Spott auf das ganze Administrativverfahren heraus.

Dabei muß immer wieder Darauf hingewiesen werden, daß, wen es sich um die Errichtung überflüssiger tschechischer Schulen in deutschen Orten handelt, gegen diese stets mit den energischesten Maßregeln vorgegangen wird, während im vorliegenden Falle eine geradezu unerhörte Gleichgiltigkeit gegen den Neubau eines Schulgebäudes wahrzunehmen ist, welcher bereits vor 21 Jahren als eine unbedingte Notwendigkeit anerkannt wurde.

Wir verweisen auf die bei den seinerzeitigen Erhebungen festgestellten und in keiner Weise zu behebenden Mängel des Gebäudes und der Loyalitäten, in denen die deutsche Volksschule in Schüttenhofen damals untergebracht war und heute bedauerlicherweise dank der Energielosigkeit der politischen Behörden untergebracht ist.

Wir verweisen ferner auf die alljährlich in den Inspektionsberichten des Bezirkschulrates vorkommenden Klagen über die vollständige Untauglichkeit dieser Lokalitäten.

Wir verweisen daraus, daß ein derartiger Zustand dem Ausblühen der deutschen Volksschule. Welche nicht für künstlich herangezogene deutsche Bewohner und beziehungsweise deren Kinder geschaffen wurde, sondern die vielmehr einem dringenden Bedürfnisse der bodenständigen deutschen Bevölkerung in der deutschen Gemeinde Rok und der Stadt Schüttenhofen entsprang, im hohen Grade hinderlich ist.

Man mag über den nationalen Charakter von Schüttenhofen denken, wie man will, man mag darauf hinweisen, daß zahlreiche Deutsche dieser Stadt, wie die heute an der Spitze derselben stehen, ihr Deutschtum längst abgelegt haben und sich zur tschechischen Nationalität bekannt haben, allein für einen Steil der alten deutschen seßhaften Bevölkerung von Schüttenhofen, welcher nicht nur treu an der ererbten deutschen Sprache und Sitte hält, sondern auch seine Kinder in der deutschen Muttersprache erziehen und ausbilden will, ist die deutsche Volksschule in Schüttenhofen eine Notwendigkeit und die Eltern, der diese Schute besuchenden Kinder haben ein unbedingtes Anrecht darauf, baß ihre Kinder nicht in Gebäuden untergebracht werden, welche, wenn man nur einigermaßen streng vorgehen wollte, polizeilich wegen Bau-gebrechen zu sperren gewesen wären und die auch gewiß, wenn es sich um die Unterbringung einer tschechischen Volksschule in einer deutschen Schulgemeinde gehandelt hätte, schon längst gesperrt worden wäre.

Angesichts der geradezu skandalösen Vorgänge, welche sich bezüglich der Herstellung des Neubaues einer deutschen Volksschule in Schüttenhofen abgespielt haben, stellen wir an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter die Anfrage:

1.   Sind Seiner Exzellenz die eingangs geschilderten Uebelstände in der Unterbringung der deutschen Volksschule in Schüttenhofen bekannt ?

2.   Kennt Seine Exzellenz den Leidensweg, den der Neubau der deutschen Volksschule in Schüttenhofen seit mehr als 20 Jahren durchzumachen hatte?

3.   Ist Seine Excellenz bereit, alles aufzubieten, damit die deutsche Volksschule in Schüttenhofen in einer den gesetzlichen Anforderungen entsprechenden Lokalität untergebracht wird, und zu verfügen, daß endlich die Stadtgemeinde Schüttenhofen gezwungen Wirb, den ihr durch rechtskräftige Entscheidungen aller Behörden; auferlegten Verpflichtungen in dieser Richtung nachkommen?

Prag, am 15. September 1908.

Abg. Dr. Eppinger und Genossen.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz poslanců dra. Koldínského a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli v příčině zrušení zbytečných odboček na obecných německých školách na Smíchově.

Sněmovní aktuár dr. Šafařovič (čte): Dotaz posl. dra. Koldínského a soudruhů k Jeho Excellenci panu místodržiteli království Českého ve příčině zrušení zbytečných poboček na obecných německých školách na Smíchově.

Vaše Excellenci! Obec Smíchovská obrátila se podáním ze dne 6. července 1908 č. 295 na c. k. zemskou školní radu se žádostí, aby jedna pobočka při obecné německé škole dívčí na Smíchově pro velmi slabou návštěvu během posledních 20 let byla zrušena.

Jelikož na žádost tu žádného vyřízení nedošlo, obrátila se obec Smíchovská podáním ze dne 24. dubna t. r. č. 593 přímo na Vaši Excellenci s naléhavou žádostí, aby vyřízení této jednoduché žádosti bylo co nejvíce urychleno.

Avšak ani na tuto žádost nedostalo se obci Smíchovské žádného vyřízení, a proto se obecní výbor, přihlížeje k těmto neodůvodněným průtahům, a nemaje jiných prostředků zjednati platnost zákonu, v sezení svém dne 5. června usnesl jednohlasně na tom, aby věcné náklady s místností školní, které obec dosud poskytovala od počátku letošního roku školního, nedojde-li do té doby příznivé vyřízení žádosti za zrušení dotyčné pobočky, nadále poskytovány nebyly, což městská rada dne 6. června t. r. jak zemské tak okresní školní radě oznámila.

Teprve na základě tohoto usnesení sdělila okresní školní rada přípisem ze dne 13. července 1908 č. 4465, že německá školní rada má s obecním výborem jednati, aby nečinil námitek proti opětnému otevření této pobočky, kdyby počet žaček v prvé nebo druhé třídě dostoupil počtu 70.

Současně nařízeno, aby místní komise vyšetřila, zda-li prostorové poměry místností ve školní budově v čp. 235 zrušení jedné pobočky a sloučení žáků do jedné třídy připouští.

Výslovně třeba podotknouti, že nařízení toto vydala zemská školní rada již 30. května 1908, že je však okresní školní rada Smíchovská resp. okresní školní inspektor pro školy německé teprve dne 17. července 1908 místní školní radě na Smíchově sdělil.

Obecní výbor ochotně ihned předložil okresní školní radě žádané prohlášení ohledně opětného otevření příslušné pobočky a byla také ihned provedena místní komise, která zjistila, že lze žačky sloučených tříd bez nejmenší závady v jedné učebně umístiti, avšak konečného vyřízení se obci přece nedostalo.

Naopak, zemská školní rada výnosem ze dne 6. září 1908 čís. 40737 vykonané místní šetření neuznala a okresní školní radě nové šetření nařídila na den 19. září.

Tento postup jednání vnucuje přesvědčení, že se školním úřadům jedná jenom o nový průtah, aby se zrušení této zbytečné pobočky opět oddálilo.

Dlužno uvážiti, že německá obecná škola dívčí má vedle pěti tříd postupných ještě Čtyři pobočky od r. 1880, kdy v celé škole bylo 549 žaček, takže na jednu třídu připadá průměr 61; ve školním roce 1907-8 má škola 315 dítek a na třídu připadá pouze 35. Od roku 1880 ubylo tedy 234 dítek čili 43 proc. a přes to vydržuje se pro ně nestenčeně 9 tříd jako před 28 lety.

Pětiletý průměr celé školy - 399 žaček - odpovídá sotva pěti třídám a přece se jich vydržuje devět.

Pětiletý průměr obou oddělení prvé třídy činil 46, druhé třídy 64. V prošlém právě školním roce jest v prvé třídě 31 a druhé třídě 47 školou povinných žaček, které jsou rozděleny ve tři oddělení. Zákonitého počtu 80 první nebo druhá třída v posledních 20 letech vůbec nedosáhly.

Zrušení více poboček na těchto školách jeví se nutným i z důvodů hospodářských. Úkoly zemské i obecní správy rostou, náklady v oboru školním a sociálněhumanitním vzrůstají, a je proto čirým plýtváním prostředky zemskými i obecními, jestliže se vydržují zbytečné pobočky pro 31 nebo 47 školou povinných dítek, nehledě ani k tomu, že nejméně ⅓ těchto dítek jest národnosti české.

Za takovéhoto nezákonného nadržování německým školám nelze se diviti, že na Smíchov připadá na škole české na jednu třídu průměr 58 dítek, naproti tomu na jednu třídu školy německé dívčí pouze 35 dítek. Na českých Školách by podobné pobočky vůbec nevznikly a kdyby přece, pak by jistě již před 20 léty z moci úřední byly zrušeny, - na školy německé všechny