Středa 16. září 1908

1898, č. 75 z. z. z r. 1898, jest fond oprávněn, poskytovati půjčky toliko:

a)  živnostenským společenstvům a obchodním grémiím, jakož i jednotám těchto korporací;

b)  zásobním, skladním, výrobním, úvěrním a jiným družstvům maloživnostníků neb maloobchodníků, zřízeným na základě zákona ze dne 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., jakož i jednotám těchto družstev.

Ustanovení řečená však nikterak nestačí k ukojení úvěrových potřeb živnostnictva. Velmi často vyskytne se toho potřeba, aby živnostníkům, kteří by převzíti hodlali společně dodávky, nebo práce živnostenské, poskytnut byl úvěr, aniž by byli nuceni tvořiti družstvo dle zákona z r. 1873, což při dostatečném sloučení několika živnostníků k pořízení společné práce, na př. stavební, není možno, anebo alespoň nesmírně obtížno a nepoměrně nákladno.

A přece by takovýmto levným, snadno dostupným úvěrem umožnilo se zdatným, avšak kapitálově slabým živnostníkům převzetí výnosných prací a dodávek. Zemský jubilejní úvěrní fond takovýmto volným sdružením živnostníků, vázán jsa ustanovením stanov, úvěru a ostatních výhod, jež statutárně poskytovati povolán jest, poskytnouti nemůže, ač by tak rád činil, což vysvítá z toho, že kuratorium fondu samo přijalo již dvakráte návrh na změnu stanov v řečeném směru. Aby fondu bylo umožněno v takovýchto nutkavých případech levný úvěr živnostníkům poskytovati a tak velmi prakticky a účelně živnostenskou činnost podporovati i rozhojňovati, činí podepsaní návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Stanovy zemského jubilejního úvěrního fondu císaře a krále Františka Josefa I. ku podpoře malých živnostníků buďtež v § 5. č. 1., kdež vypočítává se, komu fondu přísluší povolovati úvěry, doplněny takto: »c) jednotlivým živnostníkům, kteří se spojili ku převzetí dodávek a prací, zejména veřejných. «

Ve formálním směru se navrhuje, aby tento návrh přikázán byl 27 členné, ze sněmu volené komisi živnostenské.

V Praze, dne 16. září 1908.

Dr. Václav Schuster a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Návrh posl. Adama a soudr. ve příčině živelní pohromy v okresu Ghotěbořském a Haberském.

Dovoluji si upozorniti, že tento návrh nemá dostatek podpisů, a že po přečtení jeho učiním dotaz na podporu jeho.

Antrag des Herrn Abg. Adam und Genossen auf eine Elementarschädenunterstützung im Bezirke Chotěboř.

Nachdem dieser Antrag nicht die genügende Anzahl Unterschriften trägt, werde ich nach Verlesung desselben die Unterstützungsfrage stellen.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Návrh poslance Adama a soudruhů ve příčině živelní pohromy v okresu Chotěbořském a Haberském dne 23. května roku 1908.

Dne 23. května roku 1908 postiženy byly obce okresu Chotěbořského a Haberského krupobitím, spojeným s průtrží mračen, jež z velké části zničilo veškerou úrodu, ornici odplavilo, luka štěrkem zaneslo.

Též veliké škody způsobeny jsou na hospodářských a obytných budovách.

Obyvatelstvo okresů těchto, i dříve v neblahých poměrech žijící, utrpělo tím krutou ránu, tím více, jelikož podobná katastrofa několik roků po sobě jdoucích je stíhá.

Vzhledem k tomu navrhují podepsaní: Slavný sněme, račiž se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby živelní pohromou postiženému obyvatelstvu okresu Chotěbořského a Haberského vydatné podpory se dostalo.

Jos. Adam a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Antrag unterstüßen, die Hand zu erheben.

(Volání: O jaký návrh se jedná?) Právě jsem to prohlásil.

Ich habe bereits in beiden Sprachen erklärt, um welchen Antrag es sich handelt; ich nehme aber keinen Anstand, es noch einmal zu tun.

Jedná se o návrh pana poslance Adama a soudruhů v příčině pohromy živelní v okresu Chotěbořském a Haberském dne 23. května 1908.

Es handelt sich um den Antrag des Abg. Adam und Genossen, wegen Elementarschädenentschädigung im Bezirke Chotěboř.

Dieser Antrag ist nur von 13 Herren unterschrieben. Darum habe ich mir schon früher erlaubt, die Unterstützungsfrage zu teilen und ich bitte diejenigen Herren, die diesen Antrag noch unterstützen wollen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh je dostatečně podporován.

Der Antrag ist genügend unterstützt.

Naložím s přečtenými návrhy dle jednacího řádu.

Ich werde die Verlesenen Anträge der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Es wurden mir einige Anfragen übergeben und zwar:

Die Anfrage der Abgeordneten Schreiter, Größl und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter betreffend die Gewalttätigkeiten gegen Deutsche in Bergreichenstein und Schüttenhofen.

Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Anfrage der Abgeordn. Schreiter, Größl und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter, betreffend die Gewalttätigkeiten gegen Deutsche in Bergreichenstein und Schüttenhofen.

Die blutigen Gewalttätigkeiten, welche am 7. und 8. d. M. in Schüttenhofen und Bergreichenstein unter Duldung der behördlichen Organe, ja in letzterem Orte durch diese selbst gegen Deutsche verübt worden sind, erheischen sofortige strengste Sühne.

Die Gefertigten stellen deshalb an Se. Exzellenz den Herrn Statthalter die Anfrage:

1. Ist Seine Exzellenz bereit, sofort die strengste Untersuchung über diese unerhörten Gewalttaten einzuleiten und dem Landtage ungesäumt Mitteilung zu machen?

2.   Ist Se. Exzellenz bereit, die tschechischen Herausforderer der strengsten Bestrafung anzuführen, die beteiligten tschechischen Beamten von Bergreichenstein, welche den Anlaß zu den blutigen Ereignissen gegeben haben, sofort in eine tschechische Stadt zu Versetzen und den Bezirkskommissär Pavlovsky, der ohne jeden zwingenden Grund und ohne vorherige Aufforderung die Angriffe der Gendarmerie und Dragoner auf die wehrlose deutsche Bevölkerung angeordnet hat, sofort von jeder Amtstätigkeit zu suspendieren?

3.   Ist Se. Exzellenz bereit, für die schon längst geplante und durch die letzten Vorfälle zur unabweislichen Notwendigkeit gewordene Errichtung einer Bezirkshauptmannschaft in Bergreichenstein, der das deutsche Gebiet der derzeitigen Bezirkshauptmannschaft Schütten-hofen zuzuweisen wäre, Sorge zu tragen ?

Prag, am 15. September 1908.

Abg. Schreiter und Genossen.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. Fr. Blanovce a soudr. na J. E. pana místodržitele v příčině velkoněmeckých praporů v Prachaticích.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz poslance Františka Blahovce a soudruhů k J. E. panu místodržiteli království Českého, hraběti Karlu Coudenhoveovi, v příčině velkoněmeckých praporů v Prachaticích v den narozenin Jeho Veličenstva dne 18. srpna 1908.

Vaše Excellence ! V Prachaticích, v den narozenin Jeho Veličenstva, dne 18. srpna 1908, v jubilejním roce 60-letého panování Jeho Veličenstva, vlály na náměstí před okresním hejtmanstvím dva velkoněmecké prapory, které dal postaviti z usnesení městské rady purkmistr, císařský rada Jungbauer.

Před tím byl a sice ve dnech 7. a 8. června 1908 v Prachaticích sjezd buršáků. Při té příležitosti vlály téměř na polovině domů velkoněmecké prapory, a také na domě, v němž je důstojnické kasino, aniž se nad tím kdo zastavil.

V Berouně dal za to německý důstojník rakouský, jak známo, sluhou proti vůli domácího pána strhnouti zemský prapor a v Prachaticích 12. srpna 1906 slovanský prapor na národním domě byl z rozkazu úředního četníky stržen.

A přece známo z Březí v Korutanech, jak soudí Jeho Veličenstvo, panující císař rakouský a král český, o barvách velkoněmeckých, který byl ochoten sestoupiti z vlaku v městě, když bude záruky, že při té příležitosti nebude užito žádných černočervených žlutých velkoněmeckých trikolor a praporů, jež znamenají hnutí, jehož účelem je pokoření dynastie a říše rakouské.

Na Šumavě dnes horlivě se pracuje ku roztržení nedílného království Českého a vláda zapomíná, že každé poněmčení české vesnice chová v sobě nebezpečí pro dynastii a říši.

V  uvážení těchto smutných případů v klidné dříve Šumavě táží se podepsaní:

1.   Jest Vaší Excellenci jako místodržiteli známo toto jednání v Prachaticích a celé dnes skoro Šumavě ?

2.   Jest Vaše Excellence ochotna postarati se v budoucnosti o to, aby velkoněmecké prapory, jež znamenají pokoření dynastie a říše rakouské, nevlály v místech království Českého?

V  Praze, dne 16. září 1908.

František Blahovec a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz poslance Kropáčka a soudr. k místodržiteli království Českého.

Sněmovní aktuár dr. Lašťovka: Dotaz posl. V. Kropáčka a soudruhů k Jeho Excellenci Karlu hrab. Coudenhovovi, místodržiteli království Českého.

V letošním roce na jaře objížděli agenti z Německa obce v Pošumaví za účelem verbování čeládky zemědělské do říše německé a sliby o lepším platu a stravě zlákali z více obcí hlavně děvčata nedospělá, která do služeb v Německu vstoupila. Tam jsou mravně využitkována, poněvadž pro zadržení platu a různými výhružkami se strany agentů zpět vrátiti se nemohou a nucena jsou do konce roku tam zůstati. Jednáním tím jest zemědělstvo naše, kde tak nedostatek pracovních sil se jeví, citelně poškozováno.

Podepsaní činí dotaz:

Jest Vaše Excellence ochotna, jednání to zameziti nařízením na stíhání dotyčných agentův a zákazem o vydávání povolení ku stěhování do Německa?

V. Kropáček a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Interpellace poslance Dra Antonína Schauera a soudr. k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli král. Českého.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Interpellace JUDra Antonína Schauera a soudr. k Jeho Excellenci panu c. k. místodržiteli království Českého v Praze.

Vaše Excellence! V posledním podzimním zasedání sněmu král. Českého vznesli jsme na Vaši Excellenci dotaz ve příčině křiklavého porušení jazykových práv národa českého se strany c. k. okresního soudu v Chebu, soudu to, jenž, podobně jako veškery c. k. soudy v tomto království, vyřizoval až do 23. září 1907 česká podání jazykem českým, jak to platné zákony předpisují, jak toho vyžaduje rovné právo obyvatelstva tohoto království, národu našemu přísahami panovníků i nynější ústavou slavnostně zaručené a jak to také vymáhá řádné řízení soudní.

Na tento dotaz nedostali jsme tehdy žádné odpovědi.

Od tohoto dne, tedy skoro již po celý rok, zamítají někteří c. k. soudové v krajinách po většině Němci obývaných po příkladu soudů chebských česká podání buď vůbec nebo je vyřizují jazykem německým, nedbajíce ani platných zákonů, ani jednotné judikatury c. k. nejvyššího dvora soudního ve Vídni, dle níž se veškeří tito soudové za dozoru správy justiční po více desetiletí byli řídili.

Rozhodnutím z 21. ledna 1908 R. II. 20/8 a celou řadou nálezů dalších uznal nejvyšší soud ve shodě se svým známým plenárním rozhodnutím z 13. prosince 1898 čís. 14. 934, že usnesení, odmítající jazyk český, neodpovídají zákonným předpisům a prováděcím nařízením o ně se opírajícím.

Nejvyšší soud odůvodnil nálezy své takto:

»Článek 19. odst. 2. státního základního zákona ze dne 21. prosince 1867 ř. z. čís. 142 uznává v souhlase se zásadou, jež vyslovena jest pro soudy v § 13. všeobec. soudního řádu, rovnoprávnost všech jazyků v zemi obvyklých ve škole, v úřadě a veřejném životě. Toto zákonné ustanovení má, jak vyslovil říšský soud již rozhodnutím ze dne 15. dubna 1905 č. 115, pro Čechy význam ten, že každý z jazyků v zemi obvyklých stejně oprávněn jest netoliko ve svém obvodu, nýbrž v celé zemi.

Tato norma, která přede vším váže úřady této země, totiž přijímati a vyříditi podání, sepsaná v jednom z obou jazyků zemských bez rozdílu, je-li dotyčný jazyk v části země, ve které má úřad své sídlo, obvyklým čili nic, obdržela pro zeměpanské úřady v Čechách nařízením ze dne 19. dubna 1880 zem. zák. pro Čechy čís. 14 - jež obnoveno bylo nařízením ze dne 14. října 1899 zem. zák. pro Čechy č. 59, které, jak to opět a opět vyslovil nejvyšší soud a také říšský soud ve zmíněném rozhodnutí, pokládati dlužno za jeden z možných způsobů k provedení uvedeného státního základního zákona pro Čechy, - bližší ustanovení, že jsou podle vytčené zásady o jazykové rovnoprávnosti všichni političtí, soudní úřadové a státní zastupitelstva v zemi povinni vyhotoviti vyřízení, jež se stranám ku přijetí ústní žádosti aneb písemnému podání vydati mají, v tom z obou zemských jazyků, v kterémž žádost se přednesla aneb v němž podání sepsáno jest (§ 1., nařízení ze dne 19. dubna 1880 zemsk. zák. pro Čechy číslo 14. )«

Když c. k. vrchní soud zemský v království Českém v úplné shodě s názorem nejvyššího soudu počal zjednávati nápravu proti oné svévoli, provozované patrně z důvodů politických, bylo mu v tom po dvakráte c. k. vládou zabráněno, neboť ona v měsíci prosinci 1907 ústy J. E, pana ministra spravedlnosti varovala, aby soudům předpisován byl právní názor, i kdyby snad šlo o nesprávné použití zákona, a v měsíci dubnu 1908 dokonce sáhla ku prostředku zcela nedůstojnému, totiž ku pokynu, jenž vedl k ukládání dozorčích stížností stranou, aby se stěžovatelům vůbec žádného vyřízení ve věcech jazykových nedostávalo.

Stav, ve kterém neplatí zákony, ve kterém se měří spravedlnost podle národnosti, ve kterém se trpí, aby soudcové, přísahavší, že zachovávati budou neoblomně státní základní zákony, prohlašovali ve svých usneseních v odporu s plenárním rozhodnutím nejvyššího soudu, že základní zákony nemají praktické platnosti, jsouce jen pouhými neprovedenými zásadami, stav, ve kterém ministerstvo spravedlnosti sbírá stížnosti dohlédací a ukládá je ad acta, čekajíc, až stranám, jimž se právo ubírá, dojde chuť, domáhati se na své útraty stále marně nápravy: stav takový dlužno nazvati potupou království Českého a hanbou celé říše.

My, povolaní zástupci národa na sněmu tohoto království, prohlašujeme, že národ náš těchto neslýchaných poměrů, projevujících bezradnost i obojakost správy justiční, dále klidně snášeti nemůže i nebude a že se zejména nedá upokojiti slibem zamýšleného zákona jazykového, jejž ostatně c k. vláda na úkor tohoto království hodlá předložiti na místě ku projednání jeho nekompetentním.

Jest zajisté zřejmou povinností správy justiční, aby ono porušování práv jazyka českého mocí dozorčí rázně potlačila a uraženému právu bez odkladu plné platností zjednala.

Voláme vládu k povinnosti té a varujeme před nedozírnými následky, které by nastati musely, kdyby národ český dospěl k přesvědčení, že plné ochrany práv svého jazyka na půdě platných zákonů nedosáhne.

Předpokládajíce ovšem, že tento zřejmě protiprávní stav jest Vaší Excellenci znám, vznášíme slušný dotaz:

Jest Vaše Excellence ochotna, dle povinnosti své upozorniti Jeho Excellenci pana ministra spravedlnosti, že vylíčené, proti všemu právnímu řádu pod aegidou c. k. vlády provozované protiprávní jednání vyžaduje v zájmu státu samého bezodkladného zakročení autority státní na ochranu jasného práva českého jazyka oproti zřejmé svévoli několika německých úředníků?.

V Praze, dne 15. září 1908.

Dr. Antonín Schauer a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz poslance Slavíka k Jeho Excell. panu místodržiteli.

Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Dotaz poslance Antonína Slavíka a soudruhů k Jeho Excellenci Karlu hraběti Coudenhovovi, místodržiteli království Českého.

Již od svého vzniku školství české v zněmčeném kraji král. Českého vydáno bylo stálým útokům a nepřátelskému jednání našich německých krajanů, jakož i velké lhostejnosti povolaných úřadů školských.

V posledních letech toto nepřátelství stále a stále se stupňuje, takže to, co nyní se děje, přesahuje již všechny meze trpělivosti jak českých menšin, tak i českého národa.

Zřizování českých škol, jakož i rozšiřování již stávajících škol činí se závislým od libovůle německé veřejnosti a německých politických stran, čímž zákony, zaručující nám plnou rovnoprávnost, se porušují, ba přímo šlapou.

Úřady s odsouzení hodnou liknavostí protahují vyřízení žádostí českých rodičů za zřízení neb rozšíření českých škol, takže národní naši odpůrcové mohou bezohledně vystupovati proti oprávněným požadavkům českých menšin a beztrestně ničiti existenci příslušníků české národnosti před zraky samotných úřadů státních. České menšiny, dožadující se české školy, vydány jsou nejbrutálnějším útokům se strany německé a nelze ani vylíčiti všechna utrpení a všechny strasti, jež tyto České menšiny snášeti musí.

Následkem nedostatku českých škol musí na tisíce českých dítek navštěvovati školy německé, kdež, vyučovány jsouce jazykem německým, jim nesrozumitelným, duševně se mrzačí, v mravním vývoji klesají a národu českému se odcizují, což přece odporuje čl. 19. státního základního zákona ze dne 21. prosince 1867.

Ale v přečetných případech i tam, kde po dlouhých odkladech česká škola byla povolena, umístěna jest v místnostech, které jsou posměchem právního stavu a v přímém odporu s předpisy zákona.

Ježto stížnosti českých menšin se den ode dne množí, dovolují si podepsaní se tázati:

Jest Vaše Excellence ochotna, postarati se o to, aby platné předpisy zákona plněny byly?

V Praze, dne 15. září 1908.

Ant. Slavík a soudruzi.

Oberstlandmarschall: Interpelation der Abgeordneten Größl, Dr. Schreiner, Schreiter und Genossen an seine Exzellenz den Herrn Statthalter.

Landtagssecretär Dr. Haasz (liest): Interpellation der Abgeordneten Größl, Dr. Schreiner, Schreiter und Genossen an Seine Exzellenz den Herrn Statthalter.

Am 8. September l. J. erschien um zirka 1/2 10 Uhr abens in der Stadt Hartmanitz im Böhmerwald, wo allgemeine Rufe herrscht, zur allgemeinen Bewunderung der Bewohner eine 30 Mann starke Kavaleric-Abteilung unter Führung eines Zugsführers, besetzte unter Kommando des pens. Gendarmeriewachmeisters Nowak die einzelnen Gassen der Stadt und ließ die ruhig in ihre Wohnung zurückkehrenden Einwohner nur aus Umwegen außerhalb der Stadt passieren.

Die Entsendung des Militärs und das gesetzwidrige, eigenmächtige und äußerst brutale Vorgehen des pensionierten Wachtmeisters ist hier ganz unbegreiflich; denn es lag gar kein Grund vor, daß gegen irgend Jemanden eine Gewalttat oder Drohung geplant gewesen wäre und auch an das hiesige Bürgermeisteramt wurde von keiner Seite irgendwelche Anfrage gestellt, ob die Ruhe und Ordnung gefährdet sei und ob irgendwelche außerordentliche Maßregel notwendig oder erwünscht wäre.

Es kann daher nur angenommen werden, daß durch eine ganz unberufene Persönlichkeit, oder durch lügenhafte Berichte, denen die Behörde zu leicht Glauben schenkte, die Entsendung des Militärs veranlaßt wurde, wobei es die Verbreiter dieser Lügengerüchte offenbar darauf abgesehen hatten, die friedliebende, Bevölkerung der Stadt Hartmanitz, die seit Menschengedenken keinem Angehörigen einer andern Nation etwas in den Weg gelegt hat, durch das plötzlich mächtig Erscheinen von Militär aufzuregen und zu einer Unbesonnenheit zu verleiten, um dann Kapital daraus zu schlagen, wozu aber die ruhige und besonnene deutsche Bevölkerung der Stadt Hartmanitz nicht zu haben ist. Anders die Tschechen.

Als ein Steil der Dragoner, um ihre Anwesenheit zu begründe, 6 von Eisenstein zurückkehrenden tschechischen Krämer aus Schüttenhofen entgegenritt, um sie gegen die bösen Deutschen in Hartmanitz zu beschützen (es wäre ihnen ohnehin nichts geschehen, denn sie waren ja Tags vorher gleich nach dem Ueberfalle der deutschen Studenten in Schüttenhofen, in Hartmannitz über Nacht, niemand hat sich um sie gekümmert bei der Wohnung des hiesigen tschechischen Gerichtsdieners Muhr und des Getreidehändlers Michael Adler vorbeikam, konnte es deren tschechische Frauen nicht übers Herz bringen, ihre Zugehörigkeit zur großen tschechischen Nation öffentlich zu dokumentieren und schrien aus vollem Halse Nazdar, wobei die Gattin des Adler von ihren Kindern, die sie um sich versammelte, kräftig unterstützt wurde, und doch wurde diesen beiden Frauen wegen ihrer unerhörten und frechen Herausforderung auch nicht das mindeste Leid zugefügt.

Was sagen da die Tschechen dazu? Werden sie ihre Anschuldigungen gegen die bösen Deutschen ausrecht erhalten können und was wird die Oberbehörde gegen den tschechischen Gerichtsdiener Muhr, der für die Handlungsweise seiner Gattin Verantwortlich ist, veranlassen?

Ist sie gerecht, dann müssen seine Tage in Hartmanitz gezählt sein, und seine Entfernung von hier sofort durchgeführt werden.

Wir wollen in der rein deutschen Stadt, für den rein deutschen Bezirk nur deutsche Beamte und deutsche Diener, zu denen wir vollstes Vertrauen haben können und deshalb wurden diesbezügliche Beschlüsse seitens der Stadtvertretung gefaßt, welche bereits den Behörden übermittelt wurden.

Aus allen diesen Gründen erlauben sich die Gefertigten an Seine Exzellenz, den Herrn Statthalter, folgende Anfrage zu stellen:

Sind Seiner Exzellenz diese Zustände und Verhältnisse bekannt, und wenn nicht, ist Se. Exzellenz geneigt, Erhebungen zu pflegen und diesen so traurigen Übelständen gründlich abzuhelfen?

Prag, am 16. September 1908.

Abg. Größl und Genossen.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. dra Viškovského a soudr. k J. E. p. místodržiteli.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Dotaz posl. dra Karla Viškovského k místodržiteli království Českého v příčině utiskování českého menšinového školství v království Českém.

Osudy menšinového školství české národnosti, které od drahné doby jsou nad jiné neutěšeny, zhoršily se v poslední době tou měrou, že způsobují veřejné rozhořčení a nevoli veškerého obyvatelstva této národnosti. Zřizování českých škol menšinových naráží i při splnění všech zákonných podmínek na největší obtíže a jest pro interesenty pravou křížovou cestou. Projednáváni těch kterých případů zdržováno jest úmyslně nejen úřady samosprávnými, nýbrž i samými c. k. okresními školními radami, vůči nímž také zemská školní rada nemá dostatek energie a jest v pravém slova smyslu často bezmocnou. Také c. k. ministerstvo vyučování a kultu nemá pro školské požadavky menšin českých žádoucího sluchu, ano nastaly případy, že ministerstvo toto, když již záležitost té které školy vstoupila po všech nesnázích a překážkách, jí učiněných, do akutního stadia, vyžádalo si předložení spisů školy té se týkajících jen za tím účelem, aby tímto osvědčeným prostředkem záležitost tu znova protáhlo, ne-li zmařilo. Známy jsou přímo křiklavé případy, pokud běží o schvalování školních místností pro české menšinové školy, při čemž schvalovány za souhlasu státních úřadů šmahem místnosti nejen pedagogicky, nýbrž i zdravotně naskrze nezpůsobilé, které jsou pravým paskvilem na moderní obecné školství.

Nedosti však na tom, že stav českého školství menšinového jest již tak neutěšený. Nová překážka položena byla českým menšinovým školám v poslední době v cestu. Mimo nadání odhlasován byl za zvláštních okolností a pod mimořádným tlakem v zemské školní radě návrh, aby všechny záležitosti školství menšinového přikazovány byly před projednáním plenárním zvláštnímu subkomitétu. Jak ve veřejných listech bylo sděleno, uskutečněno přijetí návrhu toho jen tím, že úředničtí členové českého odboru zemědělské rady k vyššímu pokynu vzdali se hlasování o tomto návrhu.

Usnesením tímto byl do těžkopádného a dosud již značně komplikovaného úředního aparátu při zřizování škol menšinových činného vsunut další člen, který má býti novou brzdou pro české menšinové školství. Postup tento vypočten jest přímo na ubití materielně oprávněných nároků českých menšin formálními obtížemi. Uvedené usnesení jest bezohlednou ranou v tvář spravedlnosti, lidskosti a kultury, jest dovršením bezpráví, páchaného v oboru kulturních potřeb na českých menšinách. Poměry tyto volají právě tak příslušné činitele před soud kulturního světa, jako činy uherského šovinismu, které našly v Björnsonovi svého přísně spravedlivého soudce.

V  uvážení tohoto stavu věcí, který jest kulturní skvrnou veřejné správy školské, táží se podepsaní Vaší Excellence:

1.    Jsou tyto poměry Vaší Excellenci známy ?

2.   Jest Vaše Excellence ochotna postarali se energicky o to, aby náprava byla zjednána, a aby zákonu lidskosti zjednána byla volná cesta?

Dr. K. Viškovský a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Dotaz posl. dra Zimmera k J. E. p. místodržiteli.

Sněmovní tajemník dr. Haasz (čte): Interpellace posl. dra Jana Zimmra a spol. k Jeho Exc. Karlu Coudenhoveovi, místodržiteli král. Českého v příčině úpravy regulativu z r. 1844 pro spořitelny.

V  3. zasedání sněmu král. Českého dne 3. ledna 1902, podal jsem (dr. Jan Zimmer) se společníky k Vaší Excellenci následující interpellaci:

Podle oběžníku c. k. místodržitelství pro království České ze dne 19. července 1901 č. 137. 965 vypracovalo toto místodržitelství vzorný řád jednací pro spořitelny obecní a okresní, podle kterého agenda výboru i ředitelstva, jakož i služba účetní při těchto spořitelnách má býti z práva dohlédacího upravena.

Řády tyto zaslány byly na různé spořitelny i odborníky se žádostí o příslušné dobrozdání, které do konce měsíce ledna 1902 c. k. místodržitelství má býti předloženo.

V r. 1900 působilo v království Českém 199 spořitelen a sice 87 spořitelen s českým a 112 spořitelen s německým jazykem úředním, pokud se pak týče českých spořitelen, vykazovaly tyto závěrem r. 1900 následovní statistická data:

1. úhrnný stav vkladů

   

obnáší

277, 940. 862 k

65 h.

2. reservní fondy

16, 540. 804 k

65 h.

3. různá passiva

3, 251. 988 K

42 h.

celkem

297, 733. 655 K

62 h.,

ze kterých bylo uloženo

 

1. na hotovosti

4, 379. 632 K

91 h.

2. u různých ústavů

13, 306. 322 k

76 h.

3. v cenných papírech

   

a) u dom. ústavů

22, 411. 951 K

69 h.

b) v ciz. papírech

12, 056 390 k

78 h.

4. v hypothekách

   

a) u soukromníků

214, 011. 934 K

82 h.

b) v zápůjčkách obcím a okresům

1, 965. 644 K

20 h.

5. v escomptu směnečním

17, 690. 569 K

94 h.

6. v lombardě

1, 570 964 K

46 h.

7. v různých fondech a nemovit. vlast.

10, 340. 244 K

06 h.

Celkem

297, 733. 655 K

62 h.

Z těchto prostých číslic nejlépe se dá posouditi, jaký neobyčejný význam hospodářský i finanční mají pro celé království tyto ústavy, od obcí a okresů za jejich zá-. ruky v život uvedené.

Na daních zaplatily české spořitelny v r. 1900 celkem 429. 655 K 68 ha věnovaly k účelům dobročinným i obecně prospěšným v uplynulém roce znamenitý obnos 675. 182 K 14 h; z čehož následuje, jaká důležitost a váha se musí přikládati spořitelnám tohoto království i se strany vysokého sněmu, který jest povolán za strážce všech veřejných zájmů v zemi, zvláště po stránce hospodářské jeho péči ponechaných. Ústav spořitelen v království Českém spočívá na státním regulativu z r. 1844. Jest rázu zcela absolustického a vznikl z té příčiny, že absolustický stát, který vše reguloval a upravoval z důvodů čistě policejních, co jen poněkud souviselo s poměry hospodářskými, veřejnými, nebo společenskými, hleděl pojistiti sobě náležitý vliv i na spořitelny, jichž význam i důležitost oceňoval. Kdo sledoval hospodářský rozvoj v našem království za posledních dob, musí přiznati,


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP