Stenografická zpráva
o
LIX. sezení II. výročního zasedáni sněmu
království Českého z roku 1901. dne
4. října 1907.
Stenographischer Bericht
über die
LIX. Sitzung der II. Jahressess. des Landtages
des Königreiches Böhmen vom Jahre 1901
am 4. Oktober 1907.
O b s a h:
Zprávy praesidiální:
Oznámení výsledku volby komise pro vybudování obou jubilejních fondů (str. 2989).
Oznámení spisů tiskem rozdaných (str. 2989).
Oznámení zpráv zemského výboru, přidělených komisím ex praesidio (str. 2991).
Oznámení došlých petic (str. 2991).
Omluvy (str. 2991).
Inhalt:
Präsidialmitteilungen:
Mitteilung über das Ergebnis der Wahl in die Kommission für Ausgestaltung der beiden Jubiläumskreditfonde (Seite 2989).
Bekanntgabe der verteilten Druckschriften (Seite 2989).
Mitteilung der an die Kommissionen ex praesidio zugewiesenen Landesausschußberichte (Seite 2991).
Mitteilung des Einlaufes an Petitionen (Seite 2991).
Entschuldigungen (Seite 2991).
Denní pořádek:
I. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o návrhu posl. dra. ryt. Jaksche, dra. Nitscheho a soudruhů v příčině vydání zákona na ochranu léčivých pramenů v Čechách; č. sn. 1439, č. t. DCLX.
Řeč zpravodaje posl. Sobitschky (str. 2992).
Řeč posl. dra Kaftana (str. 2993).
Řeč posl. dra ryt. Jaksehe (str. 2996).
Řeč posl. Březnovského (str. 2998).
Řeč posl. Schäfflera (str. 2999).
Tagesordnung:
I. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Antrag der Abgeordneten Dr. Ritter von Jaksch, Witsche und Genossen, betreffend ein Gesetz zum Schutze der Heilquellen Böhmens; Ldtgs. -Z. 1439, Druck DCLX.
Rede des Berichterstatters Abg. Sobitschka (Seite 2992).
Rede des Abg. Dr. Ing. Kaftan (Seite 2993).
Rede des Abg. Dr. Ritter Jaksch (Seite 2996).
Rede des Abg. Březnovský (Seite 2998).
Rede des Abg. Schäffler (Seite 2999).
Řeč posl. Wüsta (str. 3004).
Řeč posl. dra Bachmanna (str. 3005).
Řeč posl. Pachera (str. 3006).
II. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru o zemském fondu sirotčím království Českého, založeném dle zákona zemského ze dne 29. října 1902, č. 78 zák. z.; č. sn. 645, č. t. CCLII.
III. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o nové zprávě zemského výboru, týkající se zemského fondu sirotčího království Českého, založeného dle zákona ze dne 29. října 1902, č. 78 zák. z.; č. sn. 1336, č. t. DC.
Řeč zpravodaje posl. dra Zimmra (str. 3010).
Řeč posl. Schreitra (str. 3015).
Řeč posl. dra Šubrta (str. 3020).
Řeč posl. dra Funka (str. 3022).
Řeč posl. dra Schauera (str. 3027).
Řeč posl. Lipky (str. 3030).
Rede des Abg. Wüst (Seite 3004).
Rede des Abg. Dr. Bachmann (Seite 3005).
Rede des Abg. Pacher (Seite 3006).
II. Zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschußbericht, betreffend den nach dem Gesetze vom 29. Oktober 1902, Zahl 78 L. -G. -Bl. gegründeten Landeswaisenfond des Königreiches Böhmen; Ldtgs. Z. 645, Druck CCLII.
III. Zweite Lesung des Berichtes der Kommission für Bezirks- und Gemein beangelegenheiten über den neuen Landesausschußbericht, betreffend den nach dem Gesetze vom 29. Oktober 1902, L. -G. -Bl. Zahl 78 gegründeten Landeswaisenfond des Königreiches Böhmen; Ldtgs. -Z. 1336, Druck DG.
Rede des Berichterstatters Abg. Dr. Zimmer (Seite 3010).
Rede des Abg. Schreiter (Seite 3015).
Rede des Abg. Dr. Šubrt (Seite 3020).
Rede des Abg. Dr. Funke (Seite 3022).
Rede des Abg. Dr. Schauer (Seite 3027).
Rede des Abg. Lipka (Seite 3030).
Návrhy:
1. posl. Kotlanta na poskytnutí nouzové podpory zemské a státní obyvatelstvu obce Suchovršické v okresů Úpickém (str. 3033);
2. posl. dra Fiedlera a soudruhů, týkající se doplnění § 34. zemského zřízení pro království České (str. 3033);
3. posl. Maštálky a soudr. ve příčině passivního odporu železničního personálu drah soukromých (str. 3034);
4. posl. Macháčka a soudruhů na předložení osnovy organisace učňovských besídek (str. 3034);
5. posl. Spiese a soudruhů ve příčině poskytnutí státní a zemské podpory některým obcím okresu Loketského, krupobitím postiženým (str. 3034).
Anträge:
1. der Abg. Kotlant und Genossen auf Gewährung einer Landes- und Staatsnotstandsunterstützung der Gemeinde Sangwitz, Bezirk Eipel (Seite 3033);
2. der Abg. Dr. Fiedler und Genossen aus Ergänzung des § 34 der Landes-Ordnung für das Königreich Böhmen (Seite 3033);
3. der Abg. Maštálka und Genossen, betreffenb die passive Resistenz der Bediensteten der Privatbahnen im Königreiche Böhmen (Seite 3034);
4. der Abg. Macháček und Genossen auf Vorlage eines Entwurfes der Organisation der Lehrlingsheime (Seite 3034);
5. der Abg. Spies und Genossen auf Gewährung einer Staats- und Landesunterstützung einigen vom Hagelschlag betroffenen Gemeinden des Bezirkes Elbogen (Seite 3034).
Dotazy:
1. posl. Besemüllera a soudruhů k c. k. místodržiteli v záležitosti zákazu sokolské slavnosti v Horním Růžodole (str. 3035);
2. posl. Srdínka a soudruhů k c. k. místodržiteli v záležitosti neoprávněného pokutování řezníka Kchellera v Plotištích (str. 3035).
Oznámení schůzí komisí (str. 3036).
Oznámení denního pořádku příští schůze (str. 3036).
Anfragen:
1. der Abg. Besemüller und Genossen an den k. k.. Statthalter in Sachen des Verbotes des Sokolfestes in Ober-Rosenthal (Seite 3035);
2. der Abg. Srdínko und Genossen an den k. k. Statthalter, Betreffend die widerrechtliche Bestrafung des Fleischhauers Kcheller in Plotischt (Seite 3035).
Mitteilung über die Kommissionssitzungen (Seite 3036).
Mitteilung der Tagesordnung der nächsten Sitzung (Seite 3036).
Schůze začala v 11 hod. 30 min. dop.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského JUDr. Albert Werunsky a větší počet poslanců.
Jako zástupcové vlády: J. Excel. c. k. místodržitel Karel hrabě Coudenhove a c. k. místodržitelský rada Jan Kosina.
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 30 M. Vorm.
Vorsitzender: Seine Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst von Lobkowicz.
Anwesend: Der OberstlandmarschallStellvertreter JUDr. Albert Werunsky und eine größere Anzahl der Abgeordneten.
Am Regierungstische: Seine Exzellenz der k. k. Statthalter Karl Graf Coudenhove und der k. k. Statthaltereirat Johann Kosina.
Oberstlandmarschall: Ich eröffne die Sitzung.
Zahajuji schůzi.
In die Kommission für Ausgestaltung der beiden Jubiläumskreditfonde wurden gestern gewählt:
Von der Kurte des Großgrundbesitzes die Herren Abgeordneten Dr. Karlach, Dr. Ritter von Kopetz, Dr. Mettal und Dr. Ritter von Weltrubský.
Von der Städtekurie die Herren Abgeordneten: Pacher, Peschka, Sobitschka und Wüst.
Von der Kurie der Landgemeinden die Herren Abgeordneten: Johann Dvořák, Dr. Fiedler, Krejčík und Kotlant.
Die Kommission hat sich konstituiert, und zwar wie folgt:
Zum Obmanne wurde gewählt der Herr Abgeordnete Dr. Karlach, zum Obmannstellvertreter der Herr Abgeordnete Dr. Ritter von Kopetz, zu Schriftführern die Herren Abgeordneten Kotlant und Wüst.
Do komise pro vybudování obou jubilejních fondů byli zvoleni včera: se strany kurie velkých statků pp. posl. dr. Karlach, dr. ryt. Kopetz, dr. Mettal a dr. rytíř Weltrubský; kurií městskou byli zvoleni pp. posl.: Pacher, Peschka, Sobitschka a Wüst; kurií venkovských obci pp. posl.: Jan Dvořák, dr. Fiedler, Krejčík a Kotlant
Komise se ustavila takto:
Za předsedu byl zvolen pan poslanec
dr. Karlach, za místopředsedu pan poslanec
dr. rytíř Kopetz, za zapisovatele pp. posl. Kotlant a Wüst.
Ich ersuche, dem hohen Hause mitzuteilen, welche Druckschriften verteilt worden sind.
Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Während der LVIII. Sitzung wurden im Drucke verteilt:
Ldtgs. -Z. 1504, Druck DCXCIII. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Antrag der Abgeordneten Dr. Podlipný, Dr. Srb und Genossen, betreffend die Erlassung eines Landesgesetzes über die Einführung und Einhebung der Gemeindeauflagen und Abgaben in der Gemeinde der kgl. Hauptstadt Prag. (Druck CDLXXXV).
Ldtgs. -Z. 1516, Druck DCCIV. Antrag der Abgeordneten Dr. Ulrich und Genossen, betreffend die weitere Organisation der Regulierungs- und Schiffbarrnachungsarbeiten an der mittleren Elbe und der Regulierungsarbeiten an den Elbezuflüssen im Sinne der Resolution des Verbandes der Elbe-Reichsratsabgeordneten vom 24. August 1907.
Heute wurden verteilt:
Ldtgs. -Z. 1489, Druck DCXC. Bericht der Budgetkommission über die Ausweise des Landesausschusses, betreffend den Stand der gewerblichen, kaufmännischen und verwandten Fortbildungsschulen im Königreiche Böhmen in den Schuljahren 1904-05 und 1905-06 und die ihnen aus den Dotationen dieser Jahre gewährten Subventionen.
Ldtgs. -Z. 1518, Druck DCCVI. Bericht der Budgetkommission mit dem Entwurfe eines Gesetzes, betreffend die Gewährung einer Subvention zur Ausführung des Meliorationsprojektes der Wassergenossenschaft in Sichelsdorf, Bezirk Landskron.
Ldtgs. -Z. 1519, Druck DCCVII. Bericht der Budgetkommission mit dem Entwurfe eines Gesetzes, betreffend die Gewährung einer Landessubvention zur Meliorierung der Grundstücke durch die Wassergenossenschaft in Třebeschow, Bezirk Reichenau a. Kn.
Ldtgs. -Z. 1520, Druck DCCVIII. Bericht der Budgetkommission mit dem Entwurfe eines Gesetzes, betreffend die Regulierung des Skalitzer- und Piletitzerbaches und die Meliorierung der angrenzenden Grundstücke durch die Wassergenossenschaft in Pouchow, Bezirk Königgrätz.
Ldtgs. -Z. 1521, Druck DCCIX. Bericht der Budgetkommission, betreffend die Gewährung weiterer Beiträge zur Ausführung des Unternehmens der Regulierung des Býrovkaflusses sammt Zuflüssen durch die Wassergenossenschaft in Poděbrad.
Ldtgs. -Z. 1522, Druck DCCX. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Antrag der Abgeordneten Dr. Lad. Pinkas und Genossen in Betreff der Schritte, welche zu dem Zwecke zu unternehmen wären, um den Hofgarten der Prager Burg dem Publikum zugänglich zu machen.
Ldtgs. -Z. 1523, Druck DCCXI. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Antrag der Abgeordneten Dr. Alois Koldinský und Genossen, betreffend die Sanierung der Gemeinde-, städtischen und Bezirksfinanzen.
Ldtgs. -Z. 1524, Druck DCCXII. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Landesausschuß bericht, betreffend das Ansuchen der königlichen Hauptstadt Prag um Bewilligung zur Einhebung einer 30prozentigen Gemeindeumlage pro 1907.
Ldtgs. -Z. 1525, Druck DCCXIII. Bericht der Kommission für -Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den Antrag der Abg. Franz Blahovec und Genossen, betreffend die Erlassung eines Landesgesetzes über die Unterstützung des Baues von Siechenhäusern im Königreiche Böhmen in der laufenden Session.
Ldtgs. -Z. 1526, Druck DCCXIV. Bericht der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Ansuchen der Gemeinde Bubenč um Teilung des politischen Bezirkes Smichow und Errichtung eines neuen politischen Bezirkes mit dem Sitze in Bubenc (Pet-Z. 8740).
Mezi LVIII. sezením bylo tiskem rozdáno:
Č. sn. 1504, tisk DCXCIII. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu posl. dra. Podlipného a soudruhů na vydání zemského zákona v příčině zavedení a vybírání obecních platů a dávek v obci král. hlav. města Prahy (tisk CDLXXXV. ),
č. sn. 1516, tisk DCCIV. Návrh posl. dra Ulricha a soudr. stran další organisace prací na úpravě a splavnění str. Labe a na úpravě jeho přítoků ve smyslu resoluce sdružení říšských poslanců polabských ze dne 24. srpna 1907.
Dnes bylo rozdáno:
Č. sn. 1489, tisk DCXC. Zpráva komise rozpočtové o výkazech zemského výboru o stavu pokračovacích škol průmyslových, kupeckých a j. v království Českém ve školním roce 1904-5 a 1905-6 a o rozdělení dotací, které byly k jejich podpoře v těchže létech preliminovány,
č. sn. 1518, tisk DCCVI. Zpráva komise rozpočtové s osnovou zákona, týkajícího se poskytnutí podpory na provedení melioračního projektu vodního družstva v Žichlinku, okres Lanškroun,
č. sn. 1519, tisk DCCVII. Zpráva komise rozpočtové s osnovou zákona, týkajícího se udělení zemské subvence na meliorování pozemků vodním družstvem v Třebešově, okres Rychnov n. Kn.,
č. sn. 1520, tisk DCCVIII. Zpráva komise rozpočtové s osnovou zákona, jenž se týče upravení potoka Skalického a Piletického a meliorace okolních pozemků vodním družstvem v Pouchově, okres Hradec Králové,
č. sn. 1521, tisk DCCIX. Zpráva komise rozpočtové o poskytnutí dalších podpor ku provedení úpravy řeky Výrovky a přítoků vodním družstvem v Poděbradech,
č. sn. 1522, tisk DCCX. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu posl. dr. Ladislava Pinkasa a soudr. ve příčině kroků, jež podniknouti by bylo za účelem otevření zámecké zahrady na hradě Pražském obecenstvu,
č. sn. 1523, tisk DCCXI. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu posl. JUDra Aloise Koldinského a soudruhů stran sanování financí obcí, měst a okresů,
č. sn. 1524, tisk DCCXII. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o zprávě zemského výboru o žádosti obce král. hlav. města Prahy za povolení k vybírání 30% obecní přirážky na rok 1907,
č. sn. 1525, tisk DCCXIII. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o návrhu poslance Františka Blahovce a soudruhů na vydání zemského zákona na podporu staveb chorobinců v království Českém v tomto zasedání,
č. sn. 1526, tisk DCCXIV. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti města Bubenče za rozdělení politického okresu smíchovského a za zřízení nového politického okresu se sídlem v Bubenči.
Oberstlandmarschall: Ich ersuche dem hohen Hause mitzuteilen, welche Landesausschußberichte den Kommissionen ex praesidio zugewiesen morden sind.
Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které zprávy zemského výboru byly přikázány ex praesidio komisím.
Landtagssekretär Dr. Haasz (liest): Der Budgetkommission wurde zugeteilt:
Ldtgs. -Z. 1528. Bericht des Landesausschusses, mit Welchem die Note des k. k. Landesschulrates vom 27. August 1907 Z. 41. 721, betreffend den Vergleich über den Verkauf der dem Normalschulfonde gehörigen Realitäten in Prag auf der Kleinseite vorgelegt Wird.
Komisi rozpočtové bylo přiděleno:
Č. sn. 1528. Zpráva zemského výboru, kterou se předkládá nota c. k. zemské školní rady ze dne 27. srpna 1907 č. 41. 721 v příčině narovnání ohledně prodeje realit, náležejících normálnímu školnímu fondu v Praze na Malé straně.
Der Kommission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten wurden zugeteilt:
Ldtgs. -Z. 1529. Bericht des Landesausschusses, betreffend das Gesuch der Stadt Bodenbach um Errichtung eines neuen Bezirksgerichtes mit dem Sitze in Bodenbach, beziehungsweise um Bildung eines neuen Vertretungsbezirkes dortselbst.
Lbtgs. -Z. 1539. Bericht des Landesausschusses über das Ansuchen der Gemeinde Heřman um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Wodňan und Zuweisung zum Gerichtsbezirke Pisek.
Komisi pro záležitosti okresní a obecní:
Č. sn. 1529. Zpráva zemského výboru o žádosti města Podmokel za zřízení c. k. okresního soudu se sídlem v Podmoklech, případně za ustavení nového okresního zastupitelstva tamtéž.
č. sn. 1539. Zpráva zemského výboru o žádosti obce Heřmaně za vyloučení ze soudního okresu Vodňanského a připojení k soudnímu okresu Píseckému.
Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které petice došly.
Ich ersuche dem hohen Hause den Einlauf an Petitionen mitzuteilen.
Sněmovní aktuár dr. Mastný čte: petice čís. 9721 až 9840.
Landtagsaktuar Dr. Mastný verliest den Einlauf an Petitionen von Zahl 9721 bis Zahl 9840.
Oberstlandmarschall: Der Herr Abgeordnete Dr. Tschan hat sich von der heutigen Sitzung krankheitshalber unter Vorlegung eines ärztlichen Zeugnisses entschuldigt.
Pan posl. dr. Pschan omluvil se pro churavost, předloživ lékařské vysvědčení.
Der Herr Abgeordnete Dr. Schalk hat sich wegen Unwohlseins entschuldigt.
Pan posl. dr. Schalk omluvil svou nepřítomnost churavostí.
Der Herr Abgeordnete Prinz Friedrich Schwarzenberg hat sich von der heutigen und morgigen Sitzung entschuldigt.
Pan posl. princ Bedřich Schwarzenberg omluvil se pro dnešní a zítřejší schůzi.
Konstatuji, že jest slavný sněm způsobilý usnášeti se.
Ich konstatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir übergehen zur Tagesordnung.
Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Landeskulturkommission über den Antrag der Abgeordneten Dr. Ritter von Jaksch, Dr. Nitsche und Genossen, betreffend ein Gesetz zum Schütze der Heilquellen Böhmens; Ldtgs. -Z. 1439, Druck DCLX.
Prvním předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o návrhu posl. dr. rytíře Jaksche, Dra. Nitscheho a soudruhů v příčině vydáni zákona na ochranu léčivých pramenů v Čechách; čís. sn. 1439, tisk DCLX.
Berichterstatter ist der Herr Abgeorbnete Sobitschka.
Ich erteile dem Herrn Berichterstatter das Wort.
Berichterstatter Abgeordneter Sobitschka: Hoher Landtag! Schon im Jahre 1894 wurde vom Abgeordneten Bergrat Müller eine Anregung wegen Schutz der Heilquellen gegeben, allein erst der von den Abgeordneten Dr. von Jaksch, Dr. Nitsche und Genossen am 1. März d. J. eingebrachte Antrag gibt der unterbrichneten Landeskulturkommission Gelegenheit, einen bezüglichen Bericht hierüber erstatten zu können.
Daß der unschätzbare und unersetzliche sozial-ökonomische Wert der Heilquellen und deren dringende Sicherung und Schutz immer mehr erkannt wird, bedarf wohl keiner Ausführungen, so daß nur in erster Reihe die Frage in Betracht kommt, gegen welche Gefahren diese Sicherung, dieser Schutz gerichtet fein muß; denn nicht bloß der Bergbau allein führt mit seinen naturgemäß tiefgehenden Eingriffen in das Infiltrationsgebiet der Quellen die größte Gefahr, sondern auch schon weniger einschneidende Erdoberflächenveränderungen wie Steinbrüche, Lehm-, Kaolin- und Kaltgruben, Brunnen- und Kanalisationsbohrungen, Tunnelbauten, Abforstungen und Trockenlegungen können direkt auf den Bestand der Heilquellen einwirken, so daß nur gegen diese einzelnen Gefahren entsprechende Schutzmittel gerichtet sein müssen.
Durch richtige Anwendung des Berggesetzes vom Jahre 1854 (§ 18 L. -G. ) kann wohl den Gefahren durch den Bergbau teilweise begegnet werden, um so dringender aber erscheint der Rechtsschutz der Heilquellen gegenüber anderen Gefahren (Brunnenbohrungen, Bauführungen), namentlich insoferne, als unser Reichswassergesetz mit keinem Worte unsere Heilquellen erwähnt!
Da unser Wassergesetz nicht einmal entscheidet, wem daß stehende Grundwasser gehört, ist die Herstellung eines wasserrechtlichen Heilquettenschutzes mehr als dringend.
Auch die Bestimmungen des österreichischen Forstgesetzes bezüglich Bannlegung, Wiederaufforstungen und Rodungsverbote zum Schütze öffentlicher Interessen erscheinen bezüglich des Schutzes der Quellen nicht ausreichend und sind mehr der wohlwollenden Beurteilung der politischen Behörde anheim gestellt.
Weiters kommen als Vorkehrungsvorschriften gegen Quellenschädigungen die Bauordnungen der einzelnen Kronlänber in Betracht und nicht zuletzt die Gewerbeordnung, welche den Betriebskonsens für Anlagen vorschreibt, welche durch gesundheitsschädliche Einflüsse der Nachbarschaft gefährdet erscheinen.
Doch alle diese Sondervorschriften bieten fein einheitliches Gesetz und feinen genügenden Schuß für unsere Heilquellen.
Infolge dessen erscheint es höchst notwendig, die Regierung zu veranlassen, ein bezügliches Gesetz zum Schütze unserer vaterländischen Heilquellen auszuarbeiten, wobei es sich empfehlen würde, den Entwurf des deutschen Quellenschutzgesetzes, sowie die Broschüre "Die Gesetzgebung zum Schütze der Heilquellen in Europa" als Beachtenswerte Unterlagen zu verwerten.
Im Anschluß an diesen Bericht möchte ich mir einige kurze Bemerkungen erlauben.
Daß ein Quellenschutzgesetz nicht erst seit heute und gestern, sondern schon seit einer Reihe von Jahren als wichtig und notwendig erkannt wurde, ist wohl am besten daraus zu ersehen, daß bereits im Jahre 1879 der Landesausschuß von Steiermark von der Regierung Schutzbestimmungen für die steuermärkischen Mineralquellen verlangte.
Ein ähnliches Bedangen wurde im Jahre 1889 von Seiten der Kurstadt Teplitz gestellt, ein gleiches Verlangen wieder im Jahre 1891 und gleichzeitig auch bezüglich der beiden Kurorte Gleichenberg und Vöslau.
Ja, im Jahre 1894 wird der Landesausschuß von Oberösterreich vom Landtag direkt beauftragt, alles Erforderliche zur Sicherung der Quellen von Hall zu veranlassen. Da selbstverständlich auch von Seiten unserer ersten Kurgemeinde, Karlsbad, einem Weltort, diesbezügliche Interessenfragen Stark berührt werden, daß diesbezügliche Schritte unternommen wurden, über diesen Punkt, glaube ich, wird von einer berufenen Seite hier im hohen Hause Mitteilung gemacht werden, und ich halte mich für verpflichtet, diesen Ausführungen in feiner Weise vorzugreifen.
Der rauhe Wind politischer Leidenschaft und nationaler Verbitterung läßt in diesem hohen Hause leider nur einen beschränkten Teil fruchtbarer Arbeit reifen.
Um so mehr glaube ich hoffen zu dürfen, daß ein so neutraler Gegenstand allseitige Zustimmung finden wird.
Es handelt sich in der Hauptsache darum, baß der tagende Landtag Seine Stimme erhebt und direkt mit Einfluß nimmt, baß endlich ein Quellenschutzgesetz zustande kommt zur Sicherung unserer vielen herrlichen Kurorte und Heilquellen, beten gesundheitspendende Wirkungen und deren wundervolle Heilkräfte im vollen Sinne des Wortes Ruhmesblätter des Reiches und der einzelnen Länder sind, und deren große Bedeutung in national-ökonomischer und volkswirtschaftlicher Richtung volle Würdigung, sowie Schutz und Sicherung verdient.
Und so gestatten Sie mir, daß ich den Antrag der Kommission der allseitigen Annahme empfehle.
Er lautet:
Der hohe Landtag wolle beschließen;
"Die k. k. Regierung wird aufgefordert, einen diesbezüglichen Gesetzentwurf mit aller Beschleunigung ausarbeiten zu lassen. "
Sněmovní tajemník Dr. Haasz (čte): Komise pro záležitosti zemědělství navrhuje:
»Slavný sněme, račiž se usnésti: C. k. vláda se vyzývá, aby co nejrychleji dala vypracovati příslušnou osnovu zákona. «
Oberstlandmarschall: Ich erlaube mir mitzuteilen, baß zu diesem Gegenstände Redner zum Worte gemeldet sind.
K tomuto předmětu jsou přihlášeni řečníci:
kontra pp. posl. Kaftan a Březnovský,
pro die Herren Abg. Dr. von Jaksch und Schäffler.
Dávám slovo prvnímu řečníku, který zanesen je proti návrhu, panu poslanci Kaftanovi.
Posl. Dr. ing. Kaftan: Slavný sněme! Přihlásil jsem se ke slovu sice proti návrhu, avšak nikoli z toho důvodu, že bych zásadě v návrhu obsažené, chtěl odpírati, nýbrž z toho důvodu, aby byl návrh ten náležitě ještě doplněn.
Otázka, která jest předmětem návrhu p. posl. dra Jaksche a dra Nitsche, jest článkem ve velikém komplexu otázek, jež zabývají se dobýváním a těžením pokladu, přírodou do lůna země České vloženého.
Návrh zabývá se především ochranou léčivých pramenů, nejen dolováním, nýbrž i různými stavbami, hloubením studní, prováděním staveb pozemních a jinými způsoby ohrožených, jichž provádění mohlo by býti nebezpečno jak mohutnosti, tak i výtoku léčivých pramenů. Nejcennějšími prameny v Čechách jsou, jak známo, vřídla Karlovarská, zřídla v Lázních Mariánských a léčivý pramen minerální vody v Bílině, jichž vlastnosti poznává nejen okolí, nejenom obyvatelstvo naší země, nýbrž jež jsou známy již také po celém světě.
Pokud se týká vřídla Karlovarského, bylo by velmi zajímavo a snad i záhodno, zabývati se geologickými a geotektonickými poměry obvodů těchto léčivých světoznámých pramenů, avšak bohužel krátký čas, který jest vyměřen sněmu království Českého, jest příčinou, že od toho pro tu dobu musím upustiti.
O poměrech geologických bylo velmi obšírně pojednáno výtečným geologem professorem Hochstettrem, který napsal o tom velmi pěkné dílo, z něhož lze seznati zajímavou tektoniku obvodu pramenů Karlovarských.
V dobách dřívějších, velectění pánové, věnovalo se velmi málo pozornosti ochraně zřídel Karlovarských. Teprve r. 1761. vyšlo gubernialní nařízení, kterým bylo zakázáno dolování na uhlí, tehdá započaté ve vesnici Rosnici, která leží asi hodinu od Karlových Varů.
V době další nedělo se velmi mnoho se strany úřadů dotyčných, které mají tyto prameny, a jak jsem řekl, tyto poklady země míti v evidenci, nedělo se mnoho pro ochranu vřídel Karlovarských. Bylo sice zakázáno rozkrytí povrchu země na výšinách, avšak špičák horníkův, který prorážel žulu a kaolin, pracoval dále, nehledě k tomu, zdali snad takovým dolováním poškodí se tyto drahocenné prameny.
Teprve katastrofa Teplická r. 1879. upozornila úřady horní a taktéž i vládu, aby se věnovala větší pozornost jmenované ochraně. A tu, velectění pánové, dovolte mi, abych zmínil se o případu, jehož jsem byl sám účastníkem.
Navštívil jsem asi týden před katastrofou Teplickou r. 1879 přátele z dřívějších dob v Teplicích, kam jsem zavítal po 16ti létech opět, do končin, kudy jsem ještě jako posluchač pražské techniky s professorem drem Reisem, professorem geologie, se procházel a poměry geologické studoval.
Byl jsem opravdu udiven, jak za těch posledních 16 let průmysl, zejména uhlářský, v teplické krajině zmohutněl. Na místě dřívějších vrátkových šachet stály tam velké strojní závody důlní. Avšak pozoroval jsem, jak povážlivě doly uhelné blíží se k Teplicům a jejím pramenům, blíží se k bokům porfyru, z jehož rozsedlin prameny teplické prýští. Na moje obavy bylo mně odpověděno, že přece nalézá se v Teplicích revírní úřad horní, který má na starosti přísný dozor nad dolováním, jenž má také revidovat důlní mapy a má se přesvědčiti, jestli dle pravidel hornických řádně v dolování se pokračuje. Týden po mé návštěvě, když jsem se dozvěděl o katastrofě, která Teplice stihla, odebral jsem se opětně do Teplic, abych se o rozsahu katastrofy sám očitě přesvědčil a tu, velectění pánové, seznal jsem z rozpravy s horníky důlu Döllingerova, že brodili se již tři neděle před katastrofou při práci v dole v horké vodě, aniž by o tom slavný úřad horní měl jakéhosi tušeni.
Nuže, pánové, to ovšem ukazuje, jak jest zapotřebí, aby se otázkám těmto, zejména dolováni, věnovala se strany dotyčných úřadů velká péče.
Katastrofa teplická dala také podnět v roce 1880 k tomu, že vláda vyslala zvláštní znalce do Karlových Varů, aby poměry důlní, poměry dolů, které se povážlivě tamtéž pramenům blížily, aby poměry ty vyšetřily. A skutečně seznalo se, velectění pánové, že dřívější nařízení, které bylo proti rozkrytí povrchu na výšinách karlovarských vydáno, že to nepostačí a že musí se též věnovati pozornost poloze v údolí, zejména v poříčí Oharky a řeky Teplé, a že tedy dosavadní pásmo ochranné nepostačí a musí býti rozšířeno a sice nejen na jih, kde bylo objeveno nové vřídlo Štěpánčino, nýbrž také na část severní. To ovšem bylo tehdy všeobecně uznáno, dalšího opatření nebylo však učiněno až teprve v roce 1890, kdy provalila se voda do důlu v Sedlici a sice byla to voda, jejíž thermické vlastnosti úplně se rovnaly thermickym vlastnostem pramenu karlovarského, což způsobilo velké zděšení a byla od těch dob věnována úřady horními otázce té větší pozornost než před tím.
Bohužel - jak se to vždy stává horlivost taková trvá jen po nějaký čas, načež ochabne, až věc upadne v zapomenutí.
Velectění pánové, před 10ti lety - a snad jest tomu ještě déle - podali jsme návrh na sněmu král. Českého na zřízení zemské báňské komise, která by měla za úlohu, vyšetřovati poměry dolovací v království Českém a také i poměry za příčinou ochrany našich léčivých pramenů a která by vůbec bděla, aby v dolech zejména v hnědouhelných, nebyla provozována těžba loupe-