Stenografická zpráva
o
III. sezení IV. výročního zasedání sněmu
království českého z roku 1895. dne 26. března
1900.
Stenographischer Bericht
über die
III. Sitzung der IV. Jahressession des Land-
tages des Königreiches Böhmen vom Jahre 1895
am 26. März 1900.
O b s a h:
Zprávy praesidiální:
Oznámení verifikatorů pro toto sezení (str. 73).
Vyložení jednacích protokolů o I. a II. sezení (str. 73).
Posmrtní vzpomínka za posl. Antonínem svobodným pánem Dobrženským (str. 73).
Složení mandátů poslanců Čeňka Mareše, Dra Černohorského a Josefa Richtra (str. 74).
Sdělení o zákonech a usneseních sněmu, jimiž bylo uděleno. Nejvyšší schválení, a o osnovách, kterým se Nejvyššího schválení nedostalo (str. 74).
Sdělení vládní předlohy, týkající se zřízení živnostenských soudů v král. Českém (str. 75).
Oznámení spisů tiskem rozdaných (str. 77)
Oznámení došlých petic (str. 77).
Udílení dovolené (str. 79 a 80).
Denní pořádek.
I. Zprávy o volbách: (Zpravodaj přís. z. v. Vojtěch hrabě Schönborn):
Schváleny volby poslanců: Roberta Rožánka (str. 81)
Inhalt:
Präsidialberichte: Bekanntgabe der Verifikatoren für die gegenwärtige Sitzung (Seite 73).
Auflegung der Geschäftsprotokolle über
die I. und II. Sitzung zur Einsichtnahme
(Seite 73).
Nachruf nach dem Abg. Anton Freih. von Dobrzensky (Seite 73).
Niederlegung von Mandaten der Abg. Vincenz Mareš, Dr. Černohorský und Josef
Richter (Seite 74).
Mittheilung der Gesetzentwürfe und Landtagsbeschlüße, welche die Allerhöchste Sanction erlangt haben, und der Gesetzentwürfe, welchen die Allerhöchste Sanction nicht zutheil geworden ist (Seite 74).
Bekanntgabe der Regierungsvorlage, betreffend die Errichtung der Gewerbegerichte im Königreiche Böhmen (Seite 75).
Mittheilung der vertheilten Drucfschriften (Seite 78).
Mitteilung des Einlaufes der Petitionen (Seite 79).
Urlaubsbewilligung (Seite 79 und 80).
Tagesordnung.
I. Wahlberichte:
(Berichterstatter L. -A. -B Adalbert Graf Schönborn. )
Agnoscirung der Wahlen der Abg.: Robert Rožánek (Seite 81).
Václava Geblera (str. 81). Josefa Bendla (str. 82). Ignáta Hořicy (str. 82). Rafaela Pachra (str. 82). Dra Arnošta Bareuthra (str. 83). Františka E. VolIgrubra (str. 83). JUDr. Jindřicha Reinigera (str. 84). MUDr. Fr. Kindermanna (str. 84). Ant. J. Aignera (str. 85). Karla Iro (str. 85). JUDra Josefa Malého (str. 80). Františka Steina (str. 86). JUDr. Karla Schückera (str 87). Bedřicha Leglera (str. 87). Jindřicha Prade (str. 87). Františka Kutschera (str. 87). Václava Nerada (str. 87). Františka Peschky (str. 88) Antonína Steinera (str. 88). Josefa Waltera (str. 88). Karla Heřmana Wolfa (str. 89). JUDra Ladislava Dvořáka (str. 90). Františka Besenmullera (str. 90).
Wenzel Gebler (81). Josef Bendel (Seite 82). Ignát Hořica (Seite 82). Raphael Pacher (Seite 82).
Dr. Ernst Bareuther (Seite 83).
Franz E. Vollgruber (Seite 83). JUDr. Heinrich Reiniger (Seite 84). MUDr. Fr. Kindermann (Seite 84). Ant. J. Aigner (Seite 85). Karl Iro (Seite 85).
JUDr. Josef Malý (Seite 86)
Franz Stein (Seite 86).
JUDr. Karl Schücker (Seite 87)
Friedrich Legler (Seite 87).
Heinrich Prade (Seite 87). Franz Kutscher (Seite (87). Wenzel Nerad (Seite 87). Franz Peschka (Seite 88). Anton Steiner (Seite 88).
Josef Walter (Seite 88).
Karl Hermann Wolf (Seite 89). JUDr. Ladislaus Dvořák (Seite 90). Franz Besenmüller (Seite 90).
II. Volba verifikačního výboru (str. 91. ) Ohražení poslanců Iro (str 91) a Waltra
(str. 93),
Skládání slibu poslanců (str. 93). Skládání slibu sn. aktuara (str. 94).
Návrhy a dotazy.
,, Návrh posl. Štěpána Richtra o kartelech (str. 94).
Návrh posl. Jaroše na změnu branného zákona (str. 95).
Dotaz poslance Štěpána Richtra na místodržitele v příčině obmezení slintavky a kulhavky (str 95).
Návrh poslance Jana Jaroše, Josefa Horáka a soudruhů na podporu skladišť obilních v království Českém (str. 97).
Dotaz poslance Štěpána Richtra a soudr. k c. k. místodržiteli v příčině sesouvání půdy v některých krajinách (str 98).
Dotaz posl. Kaftana k nejv. maršálkovi v příčině zdanění těžby minerálního uhlí (str. 101).
Dotaz posl. Sigmunda a Strache k místodržiteli v příčině odpomoci v nouzi o uhlí (str. 102).
Návrh posl. dra Záhoře na vydání fakultativního zákona o spalování mrtvol (str. 102).
II. Wahl des Verifikationsausschußes (S. 91. )
Verwahrungen der Abg. Iro (Seite 91), und Walter (Seite 93)
Angelobung der Abgeordneten (Seite 93). Angelobung des Landtagsaktuars (Seite 94).
Anträge und Interpellationen.
Antrag des Abg. Stephan Richter betreffend die Kartelle (Seite 94).
Antrag des Abg. Jaroš auf Abänderung des Wehrgesetzes (Seite 95).
Interpellation des Abg. Stephan Richter betreffend die Bekämpfung der Maul- und Klauenseuche (Seite 95).
Antrag des Abg. Johann Jaroš, Josef Horák und Genossen auf Unterstützung von Getreideniederlagen im Königreiche Böhmen (Seite 97)
Interpellation des Abg. Stephan Richter an den k. k. Statthalter betreffend die in einigen Gegenden vorgekommenen Erdrutschungen (Seite 98).
Interpellation des Abg. Kaftan an den Oberstlandmarschall wegen Besteuerung des Steinkohlenbaues (Seite 101).
Interpellation der Abg. Siegmund und Strache an den Statthalter wegen Abhilfe bei der Kohlennoth (Seite 102).
Antrag des Abg. Dr. Záhoř auf Erlassung eines facultativen Gesetzes über die Leichenverbrennung (Seite 102).
Dotaz posl. Jos. Anýže k místodržiteli v příčině nepotvrzení sněmem schválené změny § 26. zákona z r. 1894 (str. 102).
Dotaz posl. Steina k místodržiteli v příčině nedodání schválení stanov spolku "Germania" (str. 103).
Dotaz posl. Pachra k c. k. místodržiteli v příčině dodávání děl anglické armádě (str. 103).
Dotaz posl. dra. Slámy k místodržiteli v příčině rozšíření železničního viaduktu v Jaroměři (str. 104).
Dotaz posl. dra. Slámy k místodržiteli v příčině sproštění daní maloživnostnictva a zaražení exekucí v krajinách, kde uhlokopové stávkují (str. 104).
Dotaz posl. dra. Slámy k místodržiteli v příčině erárního mostu u Josefova (str. 105).
Dotaz posl. dra. Slámy k místodržiteli v příčině umožnění vedení řádných matrik příslušníků (str. 105).
Dotaz posl. dra. Slámy k místodržiteli stran silnice z Jaroměře do Josefova (str. 105).
Dotaz posl. dra. Dýka k nejv. maršálku zemskému v příčině předložení zákona scelovacího (str. 106).
Dotaz posl. dra. Dýka a Kůse k místodržiteli v příčině odepření státní podpory poškozeným v obci Kokořově (str. 106).
Sdělení denního pořádku příští schůze (str. 107).
Interpellation des Abg. Josef Anýž an den Statthalter wegen unterbliebener Sanktionirung der vom Landtage beschlossenen Abänderung des § 26. des Gesetzes vom J. 1894 (Seite 102).
Interpellation des Abg. Stein an den Statthalter wegen unterbliebener Zustellung der genehmigten Statuten des Vereines " Germania" (Seite 103).
Interpellation des Abg. Pacher an den k. k. Statthalter wegen Lieferung von Kanonen an die englische Armee (Seite 103).
Interpellation des Abg. Dr. Sláma an den Statthalter in Angelegenheit der Erweiterung des Eisenbahnviaducts in Jaromer (Seite 104).
Interpellation des Abg. Dr. Sláma an den Statthalter in Angelegenheit der Befreiung des Kleingewerbes von der Steuerzahlung und wegen Sistirung der Exekution in Gegenden, wo die Kohlenbergarbeiter striken
(Seite 104).
Interpellation des Abg. Dr. Sláma an den Statthalter in Angelegenheit der Ärarialbrücke bei Josefstadt (Seite 105).
Interpellation des Abg. Dr. Sláma an den Statthalter in Angelegenheit der Ermöglichung der Führung ordentlicher Matriken der Gemeindeangehörigen (Seite 105).
Interpellation des Abg. Dr. Sláma an den Statthalter in Angelegenheit der Straffe von Jaroměř nach Josefstadt (Seite 105).
Interpellation des Abg. Dr. Dyk an den Oberstlandmarschall wegen Vorlage des Commassirungsgesetzes (Seite 106)
Interpellation der Abg. Dr. Dyk und Kůs an den Statthalter in Angelegenheit der Verweigerung der Unterstützung den Beschädigten in der Gemeinde Kotořow (S. 106).
Bekanntgabe der Tagesordnung der nächsten Sitzung (S. 107).
Schůze začala v 11 hod. 25 min. dop.
Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší maršálek zemský, Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského, cis. rada Josef Wohanka a větší počet poslanců.
Jakožto zástupcové vlády: J. Excell. c. k. místodržitel Karel hrabě Coudenhove, c. k. místodržitelský rada Jindřich Vojáček a c. k. okresní hejtman Dr. Rudolf Neumann.
Beginn d. Sitzung um 11 Uhr 25 Min. Vorm.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst v. Lobkoivicz.
Anwsend: Der OberstlandmarschallStellvertreter, kais Rath Josef Wohanha und eine größere Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excell der k. k. Statthalter Carl Graf Coudenhove, k. k. Statthaltereirath Heinrich Vojáček und k. k. Bezirkshauptmann Dr. Rudolf Neumann.
Nejyyšší maršálek zemský (zvoní): Zahajuji schůzi!
Ich eröffne die Sitzung.
Ježto výbor verifikační pro nynější zasedání sněmu nebyl dosud zvolen, bude dle jednacího řádu třeba, aby též pro dnešní sezeni úřad verifikatorů na sebe vzali tři z onech pánů, které jsem byl naznačil v prvním sezení
Nachdem der Verificationsausschuß für die gegenwärtige Landtagssession noch nicht gewählt ist, so werden auch für die heutige Sitzung noch drei Herren dieses Amt zu verwalten haben, welche zu den 9 jüngsten gehören, deren Namen ich mir erlaubt habe, in der ersten Sitzung dem hohen Hause mitzutheilen. Ich ersuche daher für die heutige Sitzung die Herren Abgeordneten Freiherrn von Brand, Dr. Eppinger und Udržal die Funktion als Verificatoren zu übernehmen.
Žádám dle toho, nač jsem si dovolil poukázati, aby pro dnešní sezení úřad verifikatorů převzali páni poslanci svob. pán Brand, Dr. Eppinger a Udržal.
Jednací protokoly prvního a druhého sezení ze dne 29. a 30. prosince nebyly dosud schváleny. Do protokolů těchto lze nahlédnouti v kanceláři sněmovní. V příštím pak sezeni dovolím si učiniti dotaz, zdali kdo proti obsahu těchto protokolů má nějakou námitku.
Die Geschäftsprotokolle der ersten und zweiten Sitzung vom 29. und 30. December sind noch nicht agnoszirt.
Dieselben können in der Landtagskanzlei eingesehen werden und ich werde mir in der nächsten Sitzung die Frage erlauben, ob jemand eine Bemerkung zu denselben zu machen hat. (Läutet):
Hohes Haus! Ich habe die traurige Pflicht auf einen Todesfall hinzuweisen, welcher sich in der Zwischenzeit ereignet hat.
Jest mně bohužel upozorniti slavný snem na to, že v době, ve které sněm nezasedal, byl na věcnost povolán náš kollega svob. pán Ant. Dobrženský. (Sněm povstal. Das Haus erhebt sich. ) Byl členem sněmu od roku 1885, a jako ve svém rodinném kruhu požíval veliké lásky a důvěry, tak také mezi všemi těmi, kteří mu stáli na blízku a měli příležitost seznati jeho ryzí povahu, požíval největší důvěry.
Slavný sněm již se pozdvihl ze svých křesel a mám za to, že tím jest vysloven souhlas s tím, aby soustrast nad úmrtím svobodného pána Dobrženského byla zaznamenána v dnešním protokole.
Das hohe Haus hat sich von seinen Sitzen erhoben und ich betrachte dies als Zustimmung der Antheilnahme, welche alle an dem Ableben des Collegen Herrn Anton Freiherrn von Dobrženský empfinden und dass diese in dem Protokolle der heutigen Sitzung zum Ausdrucke gelange.
Mandáty své složili, a to ve volební skupině velkých statků svazkem svěřenským nezavázaných pan poslanec Čeněk Mareš a ve volební skupině obcí venkovských páni poslanci Dr. černohorský a Josef Richter.
Ihre Mandate haben niedergelegt und zwar in der Wählergruppe des nichtfideicommis-arischen Großgrundbesitzes der Herr Abg. Vincenz Mares und in der Wählergruppe der Landgemeinden die Herren Abg. Dr. Cernohorsky und Josef Richter
Ich ersuche dem hohen Hause mitzuthei len, welche von den durch den hohen Landtag gefaßten Beschluß?. die Allerh. Sanction erlangt haben und welchen die Allerhöchste Sanction nicht zutheil geworden ist
Žádám, aby slavnému sněmu bylo sděleno, které z osnov zákonů, na nichž slavný sněm byl se usnesl, a z ostatních učiněných usnesení došly Nejvyššího schválení, a kterým se nedostalo Nejvyššího schválení.
Landtagssekretär Höhm (liest): Von den durch) den oben Landtag beschlossenen Gesetzentwürfen und sonst gefassten Beichlüßen haben die Allerhöchste Sanction erlangt:
Der Gesetzentwurf, womit die zur Errichtung einer öffentlichen Schlachtbank für das im Absatz 2 § 4 des Gesetzes vom 9. März 1889 Nr. 19L-G-Bl. bezeichnete Gebiet im § 6 desselben Gesetzes bestimmte und bereits durch das Gesetz vom 20. April 1895 Nr. 37 L. -G. -Bl. erfrechte Frist weiter verlängert wird.
Der Gesetzentwurf, betreffend die Bedeckung der Kosten der von der Staats- und Landesverwaltung zu führenden Aussicht über die Erhaltung der von der Waffergenoss?nschast zur Regulierung des Flusses Loucna und des Baches Loanditfa in Dasic mit Hilfe von Subventionen aus demstaatlichen Meliorationsfonde und dem Landesfonde ausgeführten Regulierungsarbeiten.
Der Landtagsbeischluß, mit welchem zur Bestreitung der Landesausgaben in den ersten drei Monaten des Jahres 1900 die Landesumlage provisorich unter Vorbehalt der definitiven Verhandlung über den Landesvoranschlag mit dem für das Jahr 1899 genehmigten Ausmaße von 55 Hellern von jeder Krone der im Königreiche Böhmen vorgeschriebenen directen Steuern exclusive der Personaleinkommenstener bewilligt wird. Die AÜerhöchste Sanktion hat nicht erlangt der Gesetzentwurf beitreffend die Verwendung der reinen Gebahrungsüberfchüße der kumulativen Waisenkassen im Königreiche Böhmen zur Pflege und Erziehung armer Waisen und der verwahrlosten und verlassenen Jugend.
Z osnov zákonů, na nichž slavný sněm byl se usnesl, a z ostatních usnesení učiněných došly Nejvyššího schválení:
Osnova zákona, kterým se prodlužuje lhůta ku zřízení veřejných jatek pro území označené v 2. odstavci § 4. zákona ze dne 9. března 1889 č. 19. z. z., jež jest určena v § 6 téhož zákona a která byla prodloužena již zákonem ze dne 20. dubna 1895 č. 37. z. z.
Osnova zákona, jež se týká krytí nákladu spojeného s dohledem, který budou konati správa státní a zemská nad udržováním regulačních prací vodním družstvem pro úpravu řeky Loučné a potoka Lodrantky v Dašicích, pomocí subvencí ze státního fondu melioračního a z fondu zemského provedených.
Usnesení sněmu, kterým se povoluje k zapravení vydání zemských v prvních třech měsících roku 1900 přirážka zemská prozatímně s výhradou definitivního projednání rozpočtu zemského v míře schválené pro r. 1899, totiž 55 haléřů z každé koruny přímých daní v království českém předepsaných, vyjímaje osobní daň z příjmů.
Nejvyššího schválení nedostalo se osnově zákona týkajícího se používání čistých správních přebytků společných pokladen sirotčích v království českém k opatrování a vychovávání chudých sirotků a zanedbané a opuštěné mládeže.
Nejv. maršálek zemský: Se strany c. k. místodržitelství došel přípis ze dne 4. února t. r. týkající se zřízení živnostenských soudů ve království českém.
Seitens der Statthalterei ist eine Zuschuft vom 4. Feber betreffend die Errichtung von Gewerbegerichten im Königreiche Böhmen eingelangt.
Žádám, by tento přípis byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte: ) C. k. místodržitelství v Praze dne 4. února
1900, čís. 190. 313. Po vyhlášení zákona ze dne 27. listopadu 1896 č. 218 ř z.
došly četné petice za zřízení živnostenských soudů v Čechách, v nichž označeno 85 míst, kde by soudy tyto měly se zříditi.
O těchto návrzích konáno bylo šetření ve smyslu § 2. zákona o soudech živnostenských.
Na základě výsledků šetření tohoto pojala c. k. vláda úmysl zříditi živnostenské soudy nejdříve v Praze, v Plzni a v Teplicích, a po té v Ústí a v Tannwaldě.
Obvod živnostenského soudu Pražského obsahoval by městský obvod pražský, soudní okresy Karlínský, Král. Vinohradský, Smíchovský a Žižkovský, obvod živnostenských soudů v Plzni, Teplicích a Tannvaldě obsahoval by soudní okresy téhož jména a obvod živnostenského soudu v Ústí nad Labem zahrnoval by politický okres ústecký (soudní okresy Ústecký a Chabařovický)
Bídě se vynesením c. k. ministerstva spravedlnosti ze dne 6. listopadu 1899 č. 22. 718 vydaným ve shodě s c. k. ministerstvy vnitra a obchodu kladu si za čest zaslati spisy jednací v připojeném přehledu seznamenané žádaje, aby ve smyslu § 2. zákona o živnostenských soudech bylo opatřeno dobré zdání sl. sněmu království českého ohledně zřízení svrchu uvedených pěti živnostenských soudů.
Na objasněnou předložených návrhů budiž uvedeno toto:
Nutnost zříditi tyto soudy živnostenské se uznává téměř obecně. V té příčině sluší poukázati na souborné vypsání věci, které podává připojená nota c. k. ministerstva obchodu ze dne 28. ledna 1899 č. 48380/98.
Pokud se týče zřízení živnostenského soudů v Tannwaldě místo v Jablonci, byly rozhodným následovní úvahy:
Vyšlo na jevo, že obyvatelstvo okresu Tannwaldského rozhodně staví se proti tomu, aby pojato bylo v obvod soudu živnostenského, jenž zřídil by se v Jablonci. A skutečně bylo by tím obyvatelům okresu Tannwaldského přes příznivé poměry komunikační vyhledávání práva učiněno nikoli snadnějším, nýbrž do jisté míry obtížnějším, ježto při blízkém okresním soudě Tannwaldském lze spory živnostenské provésti s menší ztrátou času a s menším nákladem. Zříditi však živnostenský soud v Jablonci toliko pro obvod stejnojmenného soudního okresu jeví se povážlivým, poněvadž jednak bylo by lze při takovémto soudu živnostenském očekávati jen velmi malý počet sporů, jednak ale, poněvadž by soud tento pro nedostatek místností v budově okresního soudu nemohl se připojiti k tomuto řádnému soudu, nýbrž bylo by nutno umístiti jej v budově jiné.
Následkem toho nebylo by však lze obejíti se bez systemisování zvláštního personálu pro soud živnostenský, pro kterýžto personál nebylo by opět při soudu živnostenském dostatečného zaměstnání. Poněvadž pak i obecní zastupitelstvo Jablonecké zpečuje se opatřiti místnosti pro soud živnostenský, zřízení soudu tohoto za zbytečné prohlašujíc a výslovně se ho zříkajíc bylo na ten čas od zřízení živnostenského soudu v Jablonci upuštěno.
Naproti tomu pomýšlí se na zřízení soudu živnostenského v Tannwaldě, ježto obyvatelstvo tamní velmi si toho přeje a náklad s tím spojený je velmi malý. Neboť následkem toho, že obecní zastupitelstvo poskytlo pro soud živnostenský místnosti v budově soudu okresního, bude moci okresní soud vzíti na se též úkony soudu živnostenského a to prozatím bez rozmnožení personálu.
Přihlížeje k dotčenému vynesení ministerstva žádám, aby sl. sněm, až opět se shromáždí, co možná nejdříve podal své dobré zdání.
Za místodržitele:
Jánka m. p.
Prasidium sněmu království českého v Praze.
K. k. Statthalterei in Böhmen.
Nr. 190 313.
Prag, am 4. Feber 1900.
Nach Kundmachung des Gesetzes vom
27. November 1896 R. G. Bl. Kr. 218 langten
zahlreiche Petitionen um Errichtung von Gewerbe gerichten in Böhmen ein und zwar wurden 85 Orte für die Aktivierung von solchen Gerichten namhaft gemacht.
Gemäß § 2 des Gewerbegerichtsgesetzes sind über diese Anträge die erforderlichen Erhebungen gepflogen worden. Auf Grund des Ergebnisses dieser Ermittlungen hat die k. k. Regierung zunächst die Errichtung von Gewerbegerichten in Prag, Pilsen und Teplitz und sodann in Aussig und Tannwald in Aussicht genommen.
Der Sprengel des Gewerbegerichtes in Prag hätte zu umfassen das Stadtgebiet von Prag und die Gerichtssprengel Karolinenthal, Königliche Weinberge, Smichov und Žižkov, der Sprengel der Gewerbegerichte in Pilsen, Teplitz und Tannwald den Gerichtsbezirk gleichen Namens und der Sprengel des Gewerbegerichtes in Aussig a. E. den politischen Bezirk Aussig (Gerichtsbezirk Aussig und Karbitz).
In Folge des im Einvernehmen mit dem k. k. Ministerium des Innern und dem k. k. Handelsministerium ergangenen Erlasses des k. k. Justizministeriums vom 6. November
1899 Z. 22. 718 beehre ich mich unter Übermittelung der auf der mitfolgenden Actenübersicht verzeichneten Verhandlungsacten das Ersuchen zu stellen, im Sinne des § 2 des Gewerbegerichtsgesetzes das Gutachten es Landtages des Königreiches Böhmen über die Errichtung der genannten fünf Gewerbegerichte einholen zu wollen.
Zur Erläuterung der vorgelegten Projecte wird folgendes bemerkt:
Die Nothwendigkeit der Errichtung dieser Gewerbegerichte wird so ziemlich allgemein anerkannt.
Diesbezüglich wird auf die zusammenfassende Darstellung in der mitfolgenden Note des k. k. Handelsministeriums vom 28
Jänner 1899 Z. 48. 380-98 verwiesen. Hinsichtlich der Errichtung eines Gewerbegerichtes in Tannwald statt in Gablonz waren solgende Erwägungen maßgebend.
Es hat sich herausgestellt, dass die Bevölkerung des Bezirkes Tannwald die Einbeziehung in den Sprengel eines in Gablonz errichteten Gewerbegerichtes entschieden perhorresciert. In der That würde für die Bewohner des Bezirkes Tannwald dadurch die Rechtsverfolgung trotz der günstigen Communicationsverhältnisse, statt erleichtert, immerhin einigermaßen erschwert werden, weil es für die Betheiligten mit weniger Zeitverlust und Kosten verbunden ist, die gewerblichen Streitigkeiten vor dem nahegelegenen Bezirksgerichte auszutragen.
Gegen die Errichtung eines Gewerbegerichtes in Gablonz mit einem aus der gleichnamigen Gerichtsbezirk beschränkten Sprengel besteht aber das Bedenken, dass ein solches Gewerbegericht nur auf eine ganz geringe Anzahl von Streitigkeiten zu rechnen hätte, dass es aber wegen Mangels an Räumlichkeiten im Bezirksgebäude nicht an das ordentliche Gericht angeschlossen, sondern abgesondert untergebracht werden müsste.
Dies hätte zur Folge, dass die Systemisierung eines eigenen Personales für das Gewerbegericht nicht zu umgehen wäre, obwohl dieses Personal beim Gewerbegerichte keine ausreichende Beschäftigung finden würde.
Da nun auch die Gemeindevertretung von Gablonz sich weigert, Räumlichkeiten für das Gewerbegericht beizustellen, die Errichtung dieses Gerichtes als überflüssig erklärt und ausdrücklich darauf verzichtet, so wurde von der Errichtung eines Gewerbegerichtes in Gablonz vorläufig abgesehen. Dagegen wurde die Errichtung des Gewerbegerichtes in Tannwald in Aussicht genommen, weil sie von der Bevölkerung sehnlichst gewünscht wird und damit sehr geringe Kosten verbunden sind. Da nämlich für das Gewerbegericht in dem Gebäude des Bezirksgerichtes von der Gemeindevertretung Räumlichkeiten zur Verfügung gestellt wurden, ist das Bezirksgericht vorläufig ohne Personalvermehrung in der Lage, die Geschäfte des Gewerbegerichtes mit zu übernehmen.
Infolge des erwähnten Ministerialerlasses wird das Ersuchen gestellt, dass der hohe Landtag nach seinem Wiederzusammentritte das Gutachten sobald als möglich erstatte.
Für den Statthalter:
Janka m. p.
Landtags-Präsidium des Königreiches Böhmen in Prag
Nejvyšší maršálek zemský: Naložím s touto předlohou vládní dle jednacího řádu.
Ich werde diese Regierungsvorlage der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.
Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.
Ich ersuche dem hohen Hanse mitzutheilen, welche Druckschriften vertheilt worden sind.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Tiskem bylo rozdáno a sice poštou zasláno:
č. 43. tisk VI. Návrh poslance Dra. Bedřicha Pacáka a soudruhů v příčině provedení rovného práva jazyka českého při soudech a státních úřadech v království českém,
č. 44., tisk VII. Návrh poslanců Dra. Pergelta, Dra. Nietsche a soudruhů v příčině zařízení úřadů na základě jazykových poměrů,
č 45., t. VIII. Návrh poslanců Siegmunda, Dra. Eppingera a soudruhů v příčině dalšího prováděni prací ohraničovacích,
č. 46., tisk IX. Návrh poslanců Siegmunda. Dra. Zdeňka Sckuckera a soudruhů v příčině zřízení sněmovních kurií,
č. 47., tisk X. Návrh poslance Josefa Anýže a soudruhů na změny zákonů, jimiž upravují se hmotné poměry učitelstva obecných a měšťanských škol v království Českém,
č. 48., tisk XI. Návrh posl. Adolfa Siegmunda, Dra. Alberta Werunského, Jindřicha Prade a soudruhů na úpravu právních poměrů učitelstva obecných a měššanských škol v království Českém,
č. 49., tisk XII. Návrh poslanců F. Albla, F. Peschky, A. Steinera a soudruhů v příčině změny §§ 1., 4., 5., 8., 10., 18., 20., 21., 22., 26., 31., 32., 35., 35. a 39. čeledního řádu, daného dne 7. dubna 1866 pro království České, vyjímajíc hlavní město Prahu,
č. 50., tisk XIII. Návrh poslanců F. Albla, F. Peschky, A. Steinera a soudr. ohledně zavedení zákonného pojišťování na případ nemoci, stáří a nezpůsobilosti k práci pro dělnictvo zemědělské,
č. 51., tisk XIV. Návrh posl. MUDra. Václav Šamánka a soudruhů na zavedení ruského jazyka co povinného předmětu na veškerých školách středních s vyučovacím jazykem českým,
č. 53., tisk XVI. Návrh poslance Dra. Dvořáka a soudruhů ohledně zřizování zvláštních isolovaných oddělení či pavillonů pro léčení tuberkulosních při všeobecných veřejných nemocnicích,
č. 54., tisk XVII. Návrh poslance Formánka a soudruhů v příčině povolávání četnictva do království Českého,
č. 55., tisk XVIII. Návrh poslanců Josefa Horáka, Josefa. Šulce a soudruhů v příčině poskytnutí rolnickému stavu úlevy odstraněním daně pozemkové a nahražením té samé daní výdělkovou a progresivní daní osobní,
č. 56, tisk XIX Návrh poslance Dra Kloučka a soudruhů na poskytnutí podpory z prostředků zemských obci Lužažanům a Kamenici okresu Jičínského postiženým letošního roku živelními nehodami.
Stenografická zpráva o 2. sezení sněmu.
Dnes bylo rozdáno: Č. 42, tisk V. Zpráva zemského výboru s rezpočtem zemským na rok 1900,
č. 52, tisk XV. Návrh poslance Jana Bartáka a soudruhů, týkající se nového zákona o myslivosti,
č. 57., tisk XX. Zpráva zemského výboru v příčině podporování evangelických škol soukromých s právem veřejnosti v roce 1899,
č. 58., tisk XXI. Zpráva zemského výboru o zemské akci k povznesení malých živností za rok 1899,
č. 67., tisk XXII. Zpráva zemského výboru v příčině zařadění některých obcí z volební kurie venkovských obcí do volební kurie měst a míst průmyslových,
č. 99., tisk XXIV. Zpráva zemského výboru o činnosti technického oddělení pro stavby pozemní, silniční a mostní v době od 1. ledna do 21. prosince 1899,
č. 107., tisk XXV. Zpráva zemského výboru, kteroužto se předkládá v posledním zasedání sněmu nevyřízená zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní