ze dne 24. ledna b. r. na mně učiněný, týkající se neodůvodněného zakročení proti dvěma posluchačům české filosofické fakulty z té příčiny, že prý německého technika Ervina Hüttnera byli insultovali, mám češť, následovně odpověděti.

V zasedání 32. sl. sněmu vyjádřil jsem se následovně: "Technik Ervin Hüttner byl v Husově třídě dvěma posluchači české filosofické fakulty ohrožován a musil u bezpečnostní stráže hledati ochranu. " K tomu dodává se v dotazu, že zpráva, na které se toto vyjádření zakládá, jest lživá. Z vyšetření o tomto případě konaných vyplývá, že výroky německého studujicího nekryji se úplně s výroky studujicího českého. To však jest zjištěno a k tomu přiznává se též jeden z českých studujících, že totiž kráčeje za studentem německým použil slov: "Kdo takhle dostal přes záda holí a měl takhle široká záda, to asi hodně přiléhalo, " při čemž ukázal dle vlastního doznání na technika Hüttnera. Když Hüttner na to pak se ohlédl, pravili oba: "To bude asi burš. " A když Hüttner opětně se obrátil, zvolal naň Vrabec: "Co se na mne koukáš?" Po té dal pak německý student oba předvésti.

Hned po výslechu byli oba čeští studující propuštěni. Že by jim byl policejní úředník radil, by žalovali pro urážku na cti, jest nesprávné.

An ve věci této trestní nález pronesen nebyl, dlužno ponechati každému jednotlivci, by posoudil, zakládá-li se ve slovech a v jednání českých studujících ohrožování, jak je především německý student předpokládal, čisi nic, jak to čeští studenti tvrdí. Já jsem ve své odpovědi jména českých studujících ani neuvedl, o případě tomto jen zběžně se zmínil a již tím jsem naznačil, že na případ tento zvláštní váhy nekladu. Činí-li se z jiné strany pokus o to, vyvozovati z takových ojedinělých případů nepřátelské se chování a útoky se strany českého studentstva vůbec oproti studentstvu německému, podotýkám, že mimo právě uvedenou nepatrnou událosť jen jediný případ, pří němž český student skutečně jest kompromitován, dal podnět k soudnímu neb policejnímu šetření, což oproti počtu přes tři tisíce posluchačů českých vysokých škol nesprávnosť tvrzení tohoto dokazuje.

Die Herren Abgeordneten Stephan Richter, Franz Peschka und Genossen haben in der Sitzung des hohen Landtages vom 10. Januar d. I. eine Interpellation eingebracht betreffend die Ermäßigung der Frachtsätze für Kunstdüngemittel auf den k. k. österrreichischen Staatsbahnen in Galizien und in der Bukowina, sowie in Betreff der Einführung der gleichen Begünstigungen auf den westlichen Linien der k. k. österreichischen Staatsbahnen. In dieser Interpellation wird unter Hinweis auf die in Nr. 145 des Verordnungsblattes für Eisenbahnen und Schiffahrt vom 21. December 1897 unter Position 2739 kundgemachte Frachtbegünstigung für Düngemittel auf den östlichen Linien der k. k. österreichischen Staatsbahnen, sowie unter Hinweis auch das auch in dem westlichen Theile der im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder bestehende Bedürfnis nach billigen Düngemitteln, die Anfrage gestellt: 1. wie die Regierung diese so weitgehende Begünstigung Galiziens und der Bukowina zu rechtfertigen vermöge; und 2. ob dieselbe gesonnen sei, die Tarife für Kunstdünger, wie sie auf den östlichen Linien der k. k. österreichischen Staatsbahnen bestehen, auch auf die westlichen Linien auszudehnen und ihren Einfluss auf die Verwaltungen der Privatbahnen dahin geltend zu machen, dass von diesen die gleiche Erleichterung gewährt werde. Ich habe die Ehre, diese Interpellation im Nachstehenden zu beantworten: ad 1. Die gegenwärtig aus den östlichen Linien der k. k. österreichischen Staatsbahnen in Kraft stehende Frachtbegünstigung für Kunstdünger stammt bereits aus dem Jahre 1889 und wurde damals gewährt, wie auch seither erneuert in Folge von Ansuchen der k. k. Landwirtschafts-Gesellschaften, der Handels- und Gewerbekammern, der Kunstdünger-Fabriken, sowie der Gutsbesitzer und Gemeinden in Galizien, in welchen auf die besonders ungünstigen Verhältnisse hingewiesen wurde, unter denen die galizische Landwirtschaft Kunstdünger beziehe. ad 2. Aus Grund der im Abgeordnetenhause in den Sitzungen vom 28. April und 30. September 1897 eingebrachten Interpellationen, sowie der in der Frühjahrs-Session 1897 des Staatseifenbahnrathes gestellten einschlägigen Anträge und der aus Interessentenkreisen eingelaufenen Ansuchen find Studien (Abg. Stefan Richter: Studien? das soll man längst wissen!) darüber im Zuge, in welcher Weise es möglich ware, die Tarife für Düngemittel auch aus den westlichen Linien der oster Staatsbahnen herabzusetzen und sohin aus diesen Linien, gleich wie aus jenen in (Salizien eine gleichmäßige Tarifirung d r Düngemittel herbeizuführen, durch welche, ohne die Einnahmen der k. k osterreichischen Staatsbahnen in allzu empfindlicher Weise zu beeinstusßen (Abg Stefan Richter: Fiscalischer Standpunkt') den Interessen der Landwirthschaft und der Kunstdunger-Industrie soweit als möglich Rechnung getragen wird Nach Abschluß dieser Studien (Abg Stefan Richter: Wie lange werden diese Studien dauern?) wird an die Verwaltungen der Privateisenbahnen zu dem Behufe herangetreten werden, damit auch von diesen, die hinsichtlich der Linien der k. k osterr. Staatsbahnen in Aussicht genommene Frachtenbegunstigung gewährt werde.

Ve schůzi XXV. sněmu království českého podali pani poslanci dr. Blažek, Březnovský a soudruzi ke mně dotaz ve příčině událostí pražských v době od 29. listopadu do 2. prosince, na který si dovoluji následovně odpověděti: Především nutno na základě provedeného šetření a podaných zpráv úředních opraviti částečně vylíčení způsobu v dotazu obsažené, jak se události zmíněné přihodily, i dovoluji si opravu tuto slavnému sněmu následovně sděliti: 1. Co se nejprve týče domnělého průvodu studujících německých dne 29. listopadu m. r. z Karolina, Příkopy a Václavským náměstím ke "Schlaraffn" a odtud opět k německému kasinu, musím konstatovati, že o nějakém průvodu u policejního úřadu oznámení učiněno nebylo, že tedy tento také nemohl průvod napřed dovoliti nebo zakázati. 2. Obsazení náměstí Václavského stráží bezpečnostní dne 29. listopadu ukázalo se býti nutným, poněvadž značné množství obecenstva tam se hromadilo, neskládalo se z obecenstva pouze se procházejícího a ze zvědavců, nýbrž z části z osob, od nichž se důvodně bylo obávati výstředností.

Skutečně také snaha stráže bezpečností, která náměstí vykliditi chtěla, narazila na odpor, na stráž házeno bylo kamením, tak že byla nucena k uhájení svému sáhnouti ke zbrani poboční, 3. Stěžuje-li sobě dotaz dále do zakročení stráže bezpečnostní a vojska dne 30. listopadu, sluší k tomu poukázati, že množství lidu více než 10. 000 hlav táhlo z Václavského náměstí Ovocnou ulicí a třídou Ferdinandovou po celé šířce ulice k Národnímu divadlu, zpívajíc, povykujíc a pískajíc, a že odtud se zase zrovna tak vracelo tam. odkud bylo vyšlo. Tento průvod sotva se mohl pokláditi za nějaký průvod obyčejný, průvod ten byl skutečným porušením pokoje a úřad bezpečnostní byl plnou měrou povinen vážně zakročiti, aby zjednal opět pokoj a pořádek.

Ještě naléhavější byla však pro úřad povinnosť tato, když množství lidu počalo kamením házeti za sebou na kavárny "Café Central" a "Café Continental", pak na úvěrní ústav, palác Aehrenthalův, nové německé divadlo atd., a když demonstrace nabyly rázu násilného, namířeného proti cizímu majetku.

Jestliže se v dotazu povolání vojska toho dne označuje jako "zpupná vyzývavosť" a jako přímý útok na klidné obecenstvo, který ovšem při velikém množství lidu přirozeně nemohl zůstati bez odvety, nelze tvrzení takových dosti živě litovati a dosti rozhodně zamítnouti.

Poněvadž se pani interpelující ohledně tenkrát stávajícího nebezpečí hnutí toho - jak ukazují pozdější události - tak úplně mýlili, nenalezne asi také mnoho víry domněnka, že by městská rada sama ihned byla hnutí to zamezila

Že by na Příkopě z kavárny Continental nebo z jinych místností byly různé předměty házeny na hlavy klidných chodců a do ubírajících se davů, nemohlo ani v jediném případě zjištěno býti. (Posl Březnovský: To věřím ! Pražská policie to nemohla zjistiti. )

Výtka bezohledného zakročování a týrání lidí zcela nevinných, která se v dotazu zcela všeobecně činí policii a orgánům jejím, jest neodůvodněna Nemohu ovšem převzíti za každého jednotlivého strážníka zodpovědnost (Poslanec Anýž: Aha, to jest to!) Avšak stráž bezpečnostní má rozkaz, aby se chovala ke klidnému obecenstvu mírně a slušně (Posl. Anýž: Ano, sekati šablemi!); rozkaz ten byl několikráte od pana pol. ředitele jeho podřízeným na paměť uveden. Podotýkám, že surové jednání s obecenstvem jest dle služební instrukce zdejší straže bezpečnostní důvodem ku propuštění jeho, a to i tehdáž, kdyby nebylo v tom kterém případě skutkové povahy některého činu dle obecného trestního zákonníka trestného. (Posl. Anýž: To by musili všichni policajti býti propuštěni. Poslanec Březnovský: Především policejní ředitel!) Vzdor usilovnému vybízení vůči takovým všeobecným stížnostem došla dosud toliko jedna stížnost na chování jistého strážníka. Orgánové bezpečnostní marně vynakládali pokaždé podle předpisu smírné a mírnější prostředky, prve než energicky zakročili proti těm, kteří nechtěli býti povolnými. Jistým prostředkem předejíti takovému užití násilí jest, aby obecenstvo právě poslušno bylo nařízení stráže. Bohužel zavdává v tomto ohledu chování části obyvatelstva pražského příčiny ke stížnostem. Odpor proti oddělení stráže, které jest počtem slabší, zlomiti, lze právě jen užitím mocí. Nařízení stráže nepodléhají kritice obecenstva v tom smyslu, že toho, co ono neschvaluje, nepotřebuje také poslouchati, a nikdo nemá práva, míchati se do výkonů úředních a stěžovati sobě, když vměšování takové jest energicky odmítnuto. Že však užitím prostředků donucovacích a zakročením ozbrojené moci nejsou postiženi bez výminky jenom ti, kdož ruší pokoj veřejný, ale i více nebo méně osoby nevinné, jest sice politování hodnou, zároveň však nevyhnutelnou skutečností, za kterou nikoliv moc zakročující, nýbrž ty zodpovědnými činiti sluší, kdož pokoj porušují a užití prostředků donucovacích vyvolali. Musím dále poukázati k tomu, že několikerým nařízením úřadu bezpečnostního obyvatelstvo bylo vyzváno, aby pokud možná z domu nevycházelo, aby se vyhnulo všelikému nebezpečí - bohužel bylo málo dbáno vyzvání tohoto. - K dotazům položeným ke mně ke konci interpellace odpovídám následovně: Ospravedlnění horlivosti výkonných orgánů zde v Praze, na kterou si páni interpelující stěžují jako na bezpříkladnou, spočívá v okolnosti, kterou jsem již dříve byl vytknul, že užití prostředků mírných se ukázalo býti úplně nedostatečným, a tudíž energické zakročení se stalo nezbytnou potřebou. (Posl. Anýž: My dokážeme, že policie sama provokovala. ) Toto pro nedostatečnost prostředků ani nepostačovalo, aby dosáhlo účinku obmýšleného. Ve příčině shovívavého zakročení orgánů úředních na některých v dotazu blíže neoznačených místech na venkově, na které páni interpelující poukazují oproti tomuto přísnému zakročení orgánů těch v Praze, podotýkám pouze, že nesmí se přehlednouti, že jak úřadové státní, tak i místní v menších místech jen skrovnou měrou mají po ruce prostředků a orgánů policejních, že vyžádání posily četnictva nebo vojska vždy spojeno jest se ztrátou času, mnohdy ne nepatrnou, a tedy porušení pokoje, způsobené nenadále četným množstvím lidu, nelze vždy odvrátiti okamžitě s vynaložením moci k tomu potřebné.

Mohu však dáti určité ujištění, že budu hleděti k tomu, aby vnynéjší vážné době bezpečnostním poměrům menšin jinojazyčných věnována byla zvláštní pozornosť, aby v příčině té nic přehlédnuto nebylo.

Ačkoli v jsem úřadům mně podřízeným v podobném smyslu již opětně co nejdůraznější nařízení dal, byly mi nicméně události doby poslední pohnutkou, že jsem dotyčným okresním hejtmanům vydal nové vynesení a je poznovu co nejdůtklivěji vyzval, aby menšinám poskytli nejen ochrany zákonné měrou nejplnější, zejména aby proti všelikému štvaní, nechť se jeví tiskem, ve shromážděních a ve spolcích, nebo způsobem jakýmkoliv, zakročili způsobem co nejdůraznějším těmi prostředky, kterých zákon poskytuje, ale i aby tam, kde by proti úmyslu hospodářského poškození obyvatelstva k menšině náležejícího s ustanoveními zákonnými vystačiti lze nebylo, proti snahám takovým prostředkem poučování, výstrah atd. vystoupili s celým vlivem svým, pronásledovaným však aby poskytli ochotné ochrany a podpory. Nicméně nesmím sobě tajiti toho, že snahy mé ve směru tom a snahy orgánů mně podřízených, toliko tehdy potkati se mohou s úspěchem, budou-li vydatně podporovány stejnými snahami činitelů, jež mají vliv na život lidový.

Dovoluji si tudíž ke všem pánům poslancům slavného sněmu, jako k povolaným zástupcům a důvěrníkům vznésti prosbu, aby vlivem svým v této záležitosti místní všude působili ve smyslu míru.

Smíme se těšiti nadějí, že nebude-li více místních sporů hospodářského zápasu z důvodů národnostních, mělo by to na zjednání míru národního vůbec vliv největší. (Posl. Anýž: Bude-li vláda stejným loktem měřiti oběma stranám. Hlasy: Tak jest!)

Nejvyšší maršálek zemský:

Pan posl. Alfons Šťastný a Jan Rataj podali mně návrh změny jednací ho řádu pro sněm král. českého.

Dám tento návrh přečísti a, jelikož návrh tento není dostatečně podporován, učiním dotaz na podporu.

Die Herren Abgeordneten Alfons Šťastný und Johann. Rataj haben mir einen Antrag betreffs einer Aenderung der Geschäftsordnung des Landtages des Königreiches Böhmen überreicht. Ich werde diesen Antrag zur Verlesung bringen und nachdem dieser Antrag nicht hinreichend unterstützt ist, zur Unterstützungsfrage bringen.

Žádám, aby tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Návrh posl. Alf. Šťastného a Jana Rataje v příčině změny jednacího řádu pro sněm král. Českého.

Slavný sněme, račiž se usnésti: K druhému odstavci § 29. jedn. ránu pro sněm kr. Českého připojuje se následující ustavení: "jakož aby ustanovil, že ta která z nich může býti svolána i mimo zasedání sněmu. "

V  ohledu formálním budiž návrh tento přidelen komisi pro jednací řád sněmovní s tím, aby zprávu svou o tomto návrhu podala ještě v tomto zasedání sněmovním.

V  Praze, dne 1. února 1898.

Alf. Šťastný. Jan Rataj.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám pány, kteří tento návrh podporují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Naložím s tímto návrhem dle jednacího řádu.

Ich werde diesen Antrag der geschäftsordnungsmäßigen Behandlung unterziehen.

Pan posl. Jos. Hodys a soudr. podali mně dotaz k J. E. p. místodržiteli.

Der Herr Abg. Josef Hodys und Genosien haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, aby tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte: ) Dotaz poslance Jos. Hodyse a soudr. k J. E. p. místodržiteli.

Jak jsme se přesvědčili z originálů listin nám zaslaných, užívá c. k. berní úřad v Dobříši dosud pouze německého razítka úředního se zkomoleným jménem města "K. k. Steueramt Dobrisch. "

Jelikož toto hrubé ponižování rovného práva našeho jazyka v král. českém příčí se platným zákonům, kladou podepsaní dotaz:

Je Vaše Excelence ochotna tento nešvar u c. k. berního úřadu v Dobříši provozovaný odstraniti a c. k. berní úřad v Dobříši poukázati, aby německé razítko úřední odstranil a je rovnoprávným nahradil !

V Praze, dne 1. února 1898.

Josef Hodys a soudr.

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. dr. Klouček a soudr. podali mně dotaz na J. E. p. místodržitele.

Die Herren Abg. Dr. Klouček und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Excellenz den Herrn Statthalter überreicht.

Žádám, by tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz Dr. Kloučka, Dr. Malínského a společníků k Jeho Excellenci panu místodržiteli království českého jako zástupci vlády.

Jak dokazují přiložené obálky dopisů a soudních výměra 1/1 a 1/2 c. k. poštovním úřadům k dopravě odevzdané, opatřili následující c. k. poštovní úřadové v království českém tyto české dopisy a soudní výměry německou pečetí a německým jménem toho kterého poštovního úřadu a sice:

1.   c. k. poštovní úřad v Liberci dle dokladů 1/1. 1/4.

2.   c. k. poštovní úřad v Novém Bydžově dle dokladů 1/5-1/6,

3.   c. k. poštovní úřad v Trutnově dle dokladů 1/7-1/8,

4.   c. k. poštovní úřad v Praze dle dokladu 1/9-1/11,

5.   c. k. poštovní úřad v Jilemnici dle dokladů 1/12-1/15,

6.   c. k. poštovní úřad v Turnově dle dokladů 2/16,

7.   c. k. poštovní úřad ve Veselém n. Lužnicí dle dokladů 1/17,

8.   c. k. poštovní úřad v Lomnici u Jičína dle dokladů 1/18,

9.   c. k. poštovní úřad ve Vrchlabí, dle dokladů 1/19,

10.     c. k. poštovní úřad v Královém Dvoře dle dokladů 1/20,

11.   c. k. poštovní úřad v Chlumci n. Cidlinou dle dokladů 1/21,

12.   a konečně c. k. expositura poštov. úřadu ve sněmu v Praze, dle dokladů 1/22.

Tímto jednáním porušili uvedení c. k. poštovní úřadové jako na posměch a vzdor jazyku českému platné zákony a nařízení vydané ve prospěch rovnoprávnosti obou zemských jazyků při poštovních úřadech v království českém a jest protn povinností c k vlády, aby toto hrubé nešetření jazyka českého při výkonech poštovních úřadů co nejpřísněji stíhala.

Podepsaní dotazují se slušně: Jest Vaše Excellence ochotna toto porušení rovnoprávnosti jazyka českého při c. k. poštovních úřadech v království českém dáti vyšetřiti a k tomu působiti, aby se podobné přehmaty více neopakovaly a aby takto národní cit příslušníků roda Českého nebyl zúmyslně drážděn a urážen.

V Praze dne 1. února 1898.

Dr. Klouček a soudr.

Oberstlandmarschall: Die Herren Abg. Milner und Genossen haben mir eine Interpellation an Se. Excellenz den Herren Statthalter überreicht.

Pan posl. dr. Milner a soudruzi podali mě dotaz k Jeho Exc. panu místodržiteli.

Ich ersuche biese Interpellation zu verlesen.

Landtagssecretär Höhm (liest): Interpellation der Abg. Dr. Milner und Genossen an Se. Ercell. den Herrn k. k. Statthalter.

Im Lause des Jahres 1897 wurde von der Staatsregierung am Sitze der k. k. Statthalterei in Prag ein] Landesculturinspector ernannt.

Nach einem Jahre wurde demselben wie glaubwürdig berichtet wird - ein Hilfspersonal von drei Beamten zur Seite gestellt.

Von dieser Neuorganisation auf landesculurellem Gebiete ist der deutschen Section des Landesculturrathes für dal Königreich Böhmen bis zur Stunde keinerlei officielle Verständigung zugekommen, wiewohl dies im Interresse des wechselseitigen Zusammenwirkens doch wohl wünschenswerth erscheinen durfte und trotzdem m dieser Sache der Regierungsvertreter in einer der letzten Sitzungen des Ausschusses der deutschen Section interpelliert morden war. Die Organisation des böhmischen Lerndeskulturrathes ist eine national zweigetheilte und hat sich in der consequenten Theilung des nationalen Arbeitsgebietes bisher im Laufe von 6 Jahren auf das Beste bewährt.

Es ist deshalb gewiss ein berechtigtes Begehren, dass die Einführung eines neuen landeskulturellen Organismus seitens der hohen Regierung sich an Die erprobten Formen der bisherigen autonomen national zweigetheilten Einrichtung anschließe.

Das bei dem neugeschaffenen staatlichen Landesculturinspectorate eine einzige Kraft nicht ausreicht, beweist die erfolgte Zuweisung dreier weiterer Hilfskräfte.

Viel ersprießlicher wohl als diese Zuweisung an den einen Inspector würde es sich wohl erweisen, wenn mit dem Inspectorate 2 Personen betraut würden, wie dies bereits in weiten Kreisen der deutschen landwirtschaftlichen Bevölkerung als Wunsch ausgesprochen wurde, so dass der eine staatliche Landesculturinspector für das Gebiet und den Wirkungskreis der deutschen Section des Landesculturrathes und der anderen gleicherweife für die tschechische Section bestellt würde.

Die Gefertigten stellen demnach an die k. k. Regierung die Anfrage:

1.   Aus welchen Gründen ist bisher eine officielle Verständigung von der Ernennun eines neuen Landesculturinspectors bei der k. k. Statthaltei in Prag, sowie von dem ihm zugewiesenen Wirkungskreise an den Landesculturrath des Königreiches Böhmen, mit welcher Centralbehörde der erstere doch wohl zusammenzuwirken berufen sein dürfte, nicht erfolgt?

2.   Aus welchen Gründen hat die k. k. Regierung die Ausgestaltung des neugeschaffenen Landesculturinspectorates nicht im Anfchlusse an die bewahrten Formen des national zweigetheilten Landesculturrathes vorgenommen, beziehungsweise gedenkt die k. k. Regierung bei der Unzureichenheit einer einzigen Kraft für das ganze Gebiet demnächst einen zweiten Landesculturinspector zu ernennen und dem einen das Thätigkeitsgebiet der deutschen, dem anderen jenes der čechischen Section des Landesculturrathes zuzuweisen.

Prag, am 1. Feber 1898.

Dr. Emanuel Milner und Genossen.

Nejvyšší maršálek zemsky: Pan posl. Horák a soudruzi mně odevzdali dotaz na J. E. pana místodržitele.

Der Herr Abgeordnete Horák und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Ercellenz den Herrn Statthalter übergeben.

Žádám, aby tento dotaz byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz posl. Jos. Horáka a soudruhů k Jeho Excellenci p. místodržiteli, správci království Českého.

Vaše Excellence! V posledním zasedání usnesl se sl. sněm král. Českého ve schůzi dne 1. března 1897 jednohlasně vyzvati c. k. vládu, aby povolila v království Českém pěstování tabáku a aby byly za tím účelem učiněny začátky s pokusným pěstováním tabáku pod řízením rady zemědělské pro království České ve více okresích království českého.

Toto usnešení sl. sněmu bylo dne 27. března 1897. vysoké c. k. vládě sděleno, ale až do dnešního dne vysoká c. k. vláda nedala odpověď!

Poněvadž doba jarního setí není daleka, a přípravné práce k setí tabaku by vyžadovaly jistého času, z té příčiny jest třeba, nemá-li býti celá záležitosť opět na dlouhou dobu odložena, aby vysoká c. k. vláda co nejdříve dala k pěstování tabáku anebo alespoň k pokusnému pěstování své svolení.

Proto dovolují si v úctě podepsaní učiniti k Vaší Excellenci uctivý dotaz:

Vaše Excellence!

1. Jest Vaše Excellence ochotna doporučiti vysoké c. k. vládě v nynější tísni zemědělská, aby pěstování tabáku v království českém povolila?

2. Jest Vaše Excellence ochotna působiti k rychlému vyřízení této záležitosti, aby mohly býti vykonány co nejdříve přípravné práce a aby již letošním rokem mohlo se počíti se setbou tabáku?

V Praze, dne 1. února 1798.

Jos. Horák a soudruzi.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, aby komise pro záležitosti jazykové po sezení se ustavila a výsledek oznámila. Jakožto místnosť přikazuji jí číslo 2. v přízemí.

Ich ersuche die Commission für Sprachenangelegenheiten sich sofort zu constituiren und das Resultat bekanntzugeben. Als Locale weise ich ihr das Zimmer Nr. 2 im Parterre an.

Ich ersuche ferner, die Curien mögen nach Schluss der heutigen Sitzung die Wahl der auf sie entfallenden Anzahl von Mitgliedern des Ausschusses für die Candidirung in die Landescommission für Steuerangelegenheiten vornehmen, deren Einsetzung das hohe Haus heute beschlossen hat, und das Resultat bekanntzugeben. Es hat jede Curie 4 Mitglieder zu wählen.

Žádám kurie, aby po ukončení dnešního sezení vykonaly volbu připadajícího na ně počtu výborů pro kandidování do zemské komise v záležitostech berních, na kteréžto komisi se byl slav. sněm usnesl dnešního dne, a aby výsledek oznámily.

Každá kurie má voliti 4 členy.

Dále žádám kurii měst a průmyslových míst, by vykonala ještě volbu 2 členů, a kurii obcí venkovských, aby vykonala volbu jednoho člena komise pro záležitosti jazykové a aby výsledek byl mi oznámen.

Ich ersuche die Curie der Städte und Industrialorte noch die Wahl von 2 Mitgliedern die Curie der Landgemeinden noch die_Wahl eines Mitgliedes in die Commission für Sprachenangelegenheiten vorzunehmen und das Resultat bekanntzugeben; ferner ersuche ich die Städtecurie 2 Mitglieder in die Commission für öffentliche Arbeiten zu wählen an Stelle der H. Abg. Dr. Ruß und Dr. Fort.

Žádám kurii městskou, by volila 2 členy do komise pro veřejné práce za dra. Russa a dra. Fořta.

Komise Školská koná schůzi v pátek, dne 4. února.

Die Schulcommission hält Sitzung Freitag, den 4. Februar.

Die Gewerbecommission hält Sitzung heute nach der Landtagssitzung.

Komise Živnostenská koná schůzi dnes po sezení sněmu.

Komise rozpočtová koná schůzi ve čtvrtek o 11. hod dopol.

Die Budgetcommission hält Sitzung Donnerstag um 11 Uhr Vorm.

Příští sezení se bude odbývati v pátek, dne 4. února, o 11. hod. dopol.

Nächste Sitzung findet Freitag, den 4. Februar, um 11 Uhr Vorm. statt.

Na denní pořádek kladu následující předměty:

1.   První čtení návrhu poslanců dra Ludvíka Schlesingra, Fratiška Alba a soudruhů na zřízení německého zvěrolékařského ústavu v Praze; tisk CLXVI.

2.   První čtení návrhu posl. Karlíka a soudruhů v příčině bezodkladného zrušení mlecího řízení, nahrazení sazby stupňové pro vnitrozemskou dopravu obilí a mouky sazbou kilometrovou, ve které zásadně 30°/oní deklasifikace mezi sazbou za obilí a moukou k výrazu přijdiž; tisk CCII.

3.   První čtení návrhu posl. Františka Dostála a soudruhů na zřízení střední lesnické školy s vyučovací řečí českou; tisk CCVI.

4.   První čtení návrhu poslance Kudrnky a soudruhů na změnu § 2. zákona ze dne 12. července 1896, říš. zák. čís. 118; tisk CCXXXIII. Pak kladu na denní pořádek:

5.   Volbu 12 členů výboru pro kandidování do zemských komisí v záležitostech berních - celým sněmem;

6.   volbu jednoho člena komise pro návrh pana posl. dra Herolda na podáni adresy - celým sněmem, a

7.   volba, jednoho člena komise pro návrh pana posl. dra Schlesingera na zřízení sněmovních kurií, taktéž celým sněmem.

Dále kladu na denní pořádek předměty, které dnešního dne nebyly vyřízeny.

Auf die Tagesondnung der freitägigen Sitzung setze ich die folgenden Gegenstände:

1.   Erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Dr. Ludwig Schlesinger, Franz Albl und Genossen betreffend die Errichtung eines deutschen Thierarznei-Institutes in Prag. Druck CLXVI.

2.   Erste Lesung des Antrages des Abg. Karlik und Genossen beireffend die unverzügliche Aufhebung des Mahlverfahrens und Ersetzung des Stufentarifes für den inlänbischen T: ansport von Getreide und Mehl durch einen Kilometertarif, in welchem grundsätzlich eine 30%tign Deklassifikation zwischen dem Getreide und Mehltarife zum Ausdrucke zu kommen hätte; Druck CCII.

3.   Erste Lesung des Antrages des Abg. Franz Dostál und Genossen auf Errichtung einer Forstmittelschule mit böhmischer Unterrichtssprache; Druck CCVI.

4.   Erste Lesung des Antrages des Abg. Kudrnka und Genossen auf Abänderung des Gesetzes vom 12. Juli 1896 R-G. -Bl. Nr. 228; Druck CCXXXIII.

Dann setze ich auf die Tagesordnung Wahlen, und zwar:

5.   Wahl von 12 Mitgliedern des Ausschußes für die Kandidirnug in die LandesCommissionen in Steuerangelegenheiten durch den ganzen Landtag.

6.   Wahl eines Mitgliebes der Commission für den Antrag des Herrn Abg. Dr. Herold auf Aiberreichung der Adresse durch den ganzen Landtag.

7.   Wahl eines Mitgliedes für den Antrag des Hern Abg. Dr. Schlesinger auf Errichtung der Landtagskurien - durch den ganzen Landtag.

Endlich setze ich auf die Tagesordnung die unerledigten Gegenstände der der heutigen Tagesordnung.

Prohlašuji schůzi za skončenu.

Ich erkläre die Sitzung für geschloffen.

Schůze skončena o 4 hod. 20 minut odpol.

Schluss der Sitzung um 4 Uhr 20 Min. Nachm.

JUDr. Jak. Scharf, verifikátor.

Röhling, Verifikator.

Praha - Rohlíček & Sievers. - Prag.