die Kommissionsanträge absatzweise abgestimmt weide

Außerdem hat der Herr Abg Posselt einen Antrag eingebracht, welcher Bereits dem hohen Hause mitgeteilt wurde und hinreichend unterstutzt woiden ist

Jch beabsichtige demnach die Abstrin mung in der Weise einzuleiten, dass zuerst über den ersten Antrag der. Kommission abgestimmt wild und dann über den Zusatzantrag des Herrn Abg Posselt

Wunscht der Herr Abg Schucker zur Abstimmung das Wort?

Abg Dr Schucker- Ja!

Wenn ich bitten durfte, dass mir Duichlaucht gestatten folgendes zu sagen: Es wird von Seiten des Herrn Berichteistatters ein Antrag gestellt, welcher in 4 Absatze getheilt ist Nun hat sich, soviel ich vernommen habe, der Herr Berichterstatter veranlasst gesehen, tu der heutigen Sitzung den 2 und 3 Punkt zurückziehen

Dazu erlaube ich nur zu bemerken und zwar als Mitglied der Gewerbekommission, dass ich nicht glaube, dass ein Be ichteistatter berechtigt ist ohne Einvernahme der Kommission an irgend einem -Kommissionsberichte igenmachtig etwas zu andern, und ich glaube, dass diesbezüglich dem Herrn Belichte statter die Legitimation fehlt, solange nicht die Geweibekommission sich daiuber ausgesprochen und Beschluss gefasst hat.

Abgesehen aber davon muss es uns möglich gemacht werden, über einzelne Theile dieses Antrag s des Herrn Berichterstatteis abzustimmen Wir sind nun von dieser Seite des Hauses nur für diesen Theil des An träges, wonach der hohe Landtag beschließen wolle, diesen Bericht, den ute Gewerbekommission erstattet hat, zur Kenntnis zu nehmen Im Übrigen aber sind wir dagegen und des ha b bitte ich Euer Guichlaucht wollen die Gute haben die Abstimmung deiait einzu leiten, dass über diesen Absatz I die Worte "diesen Bericht zur. Kenntnis nehmen" abgesondert abgestimmt weid von den andern

Juner habe ich vernommin ich weiss nicht, ob ich richtig verstauden habe, dass der Herr Betichterstatter gesagt hat, den 2. und 3. Punkt ziehe er zurück, aber beim 4. Punkt bleibt er Oberstlandmarschall: Es ist kein 4 Punkt.

Sch erlaube mir den H. Abg. Dr. Sehu cker daraus aufmerksam zu machen, dass er diejenigen Antrage vor Augen hat, welche bei dem nächsten Gcgenstande zur Verhandlung kommen. (Heiterkeit. Veselosť. )

Abg. Dr. Schücker: Jch habe betreffs der Errichtung neuer allgemeiner Handwerkerschulen in Böhmen gesprochen

Oberstlandmarschall: Jch bitte, gegenwartig ist in. Verhandlung Druck-Nr CLII. (Heiterkeit. )

Abg. Dr. Schücker: Dann behalte ich mir das Wort für die Zukunft vor. Dann bitte ich um Entschuldigung Dann werde ich, wenn es spater kommt, mich zum Worte melden. Ich habe geglaubt, es handle sich, um etwas, wobei der H. Berichterstatter von vier Punkten gesprochen hat. Du Herren haben so aurgepaßt wie ich. ich habe von 4 Punkten gehört.

Oberstlandmarschall. Sitte um Entschuldigung, aber wir kommen da in eine Debatte hinein, die in dem Programm nicht ist Es handelt sich nur um die Frage der Abstimmung, und zwar habe ich dem hohen Hause mitgetheilt, in welcher Weise ich die Abstim mung über den Antrag, welcher sich in der Druck-Nr. CLII. befindet, einleiten will, und ich stelle daher die Frage, ob gegen die Art der Abstimmung, welche ich früher angedeutet habe, eine Einwendung erhoben wird ober nicht.

Činím dotaz, zdali proti způsobu hlasování, tak, jak jsem jej byl dříve naznačil, se činí námitka.

Es wird keine Emwendung erhoben, ich werde daher in Dieser Weise vorgehen.

Nebyla činěna žádná námitka, dám tedy hlasovati tímto způsobem.

První návrh komise zní:

Zprava zemského výboru v přičině příprav k vydaní zákona o všeobecných řemeslnických a obchodních školách se bére s uznáním na vědomi.

Der erste Antrag der Commission lautet Der Bericht des Laudisausschuss s betref fend du Vorarbeitei für du gesdliche Rige lung der allgemeinen Handweiker- und Hudelsschulen werde anerkennend zur Kenntnis genommen.

Žádám pány, kteří přijímají tento návrh, aby pozdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dieseu Antrag annehmen, die Hand zu erheben. Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Nunmehr kommt der Zusatzantrag des H. Abg. Posselt zur Abftimmung.

Nyní přijde k hlasování dodatečný návrh pana posl. Posselta.

Der Landtag des Königreiches Böhmen empfiehlt der k. k.. Staatlregierung das Gederhen der zweiklassigen Handelsschulen durch entsprechende Begünstigungen besonders zu fördern.

Sněm království Českého odporučuje c. k. vládě, aby zvláště podporovala rozkvět dvoutřídních škol obchodních poskytováním přiměřených výhod.

Ich ersuche die Heiren, welche den Antrag annehmen, die Hand zu erheben.

Žadám pány, kteří přijímají tento návrh, aby pozdvihli ruku.

Der Antrag ist angenommen.

Návrh jegt přijat.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die zweite Lesung des Berichtes der Gewerbe-Commission über den Antrag des Abgeordneten Joses Krejčik und Genossen, betreffend die Gründung neuer allgemeiner Hanbwerkerschulen in Böhmen.

Příštím předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise živnostenské o návrhu Krejčíka a soudruhů v příčině založení nových všeobecných Škol řemeslnických v Čechách. Zpravodajem jest p. poslanec Krejčík. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Krejčík: Slav. sněme! Jak zpráva předešlá, tak i tato zpráva, naleza se již delší dobu v rukou tohoto sněmu. Poněvadž ohledně zprávy první rozpředla se mimo nadání dosti obšírná debata, která týkala se obsahem svým vlastně více tohoto 2. odstavce programu, než předešlé zprávy, myslím, že mně nebude za zlé vykládáno, jestliže zprávu komise živnostenské z těchto důvodů dovolím si co nejstručněji přednésti.

Návrh tento byl již 18. ledna 1896 předložen slav. sněmu a směřoval k rozmnožení všeobecných řemeslnických Škol v Čechách, se zvláštním zřetelem k českému jihu. Komise živnostenská zabývala se touto zprávou i návrhem v sezení ze dne 8. února 1896 dosti obšírně, avšak vzhledem ku krátkosti času, který ke sněmování již jen na několik dnů byl vyměřen, usnesla se komise živnostenská na následující resoluci:

"Zemskému výboru se ukládá vzhledem k tomu, že komise živnostenská uznává důležitost všeobecných škol řemeslných pro stav řemeslný, by zakládání podobných škol v Cechách co nejvíce podporoval, jakož aby všecky k tomu cíli se nesoucí návrhy do příštího zasedání sněmovního předložil, "

Vzhledem k tomuto usnesení komise živnostenské revokoval v předešlém zasedání zemský výbor návrh tento a na základě usnesení ze dne 17. března roku předešlého předložil jej opětně si. sněmu a komisi živnostenské, kteráž o návrhu dále obšírně jednala.

V  království českém jest, velectění pánové, až do dnešního dne založeno 8 všeobecných škol řemeslnických a dovoluji si na to zvláště upozorniti vzhledem k některým omylným údajům, které jsme v předchozí době slyšeli, že z těchto škol jsou 3 státni: v Jaroněři, na Kladně a vděčně, a 5 ostatních těchto škol: v Mladé Boleslavi, Litomyšli, Kolíně, Kutné Hoře a Volyni, nalézají se ve zprávě dotjčných obci městských. Jinde v Rakousku jsou 3 podobné školy. Naklad na udržování těchto 8 učilišť uhražuje se společnou konkurrencí státu, země a dotyčných měst. Každá tato škola skladá se, jak zná no, z 1 školy denní, školy pokračovaoí a kresličského kursu.

V  orgamsaci školství průmyslového, jak předešlí páni řečníci skoro jednohlasně byli uznali, zaujímají školy řemeslnické důležitý obor působnosti a úkol vysoce důležitý. Na to však s důrazem musím poukázati, že kazda z těchto škol nehodí se pro každou krajinu; byl) na to, velectění pánové, poukázáno v debatě odůvodňovací že jsou v království Českém celé velké oblasti krajin, kde žádná škola průmyslová ani odborná ani všeobecná řemeslnická doasud založena není

Bylo by tedy záhadno vyšetřiti vždy co možno důkladně všeobecné místní poměry, nežli se přikročí ku založení nějaké průmyslové nebo všeobecné školy odborné anebo školy řemeslnické, a že jest nutno tyto poměry vždy na místě důkladně zkoumati a předkládati zprávy o tom zemskému výboru.

Ve zprávě jest na to poukazováno, že počet oněch mítst, která by vykazovala podmínky pro existenci odborných škol v království českém, jest poměrně malý, za to jest však velmi mnoho krajin a velmi mnoho míst, která by poskytla úplně podmínky ku založení a ku existenci všeobecných škol řemeslnických, a můžeme již z předu tvrditi, že zejména v místech českého jihu založením těchto škol by byly velice povzneseny průmyslové a výrobní tamnějsi poměry; neboť živnostnictvo české v těchto krajinách stěžuje si zejména a to právem na nedostatek dorostu živnostenského a tvrdí, že tento dorost tak potřebný mohly by tyto školy poskytnouti nejsnadněji.

Dále si řemeslnictvo a živnostnictvo v těchto krajinách stěžuje a to právem, že následkem okolností uvedených často větši práce z těchto míst bývají zadávány i do ciziny a tak domácí kapitál ze země se vytrácí.

Konečně si stěžuje živnostnictvo v českých městech, že i když se vyskytnou učňové a pomocníci, kteří by měli větší nadání, schází v takových městech naprosto příležitosti, kde by se mohli odborně vzdělávati, an není tu škol ani knihoven, kde by odborná díla a knihy byly vyloženy, jichž si pro drahotu jednotlivý živnostník nemůže poříditi. Není míst, kde by se mladik vzdělal v modelování a kreslení, a školy pokračovací, když i podobných tu stává, při všeobecném svém rázu neodpovídají veškerým potřebám tamnějších kruhů živnostenských.

Komise živnostenská jest tudíž náhledu, že tyto zde uvedené a jiné stesky, které jsem si za příčinou úspory času nedovolil ani všecky uvésti, že všechny tyto stesky by pominuly, kdyby v těchto místech byl rozmnožen počet všeobecných škol řemeslnických, jež by potřebám tamnějších kruhů řemeslnických znamenitě prospěly.

Výroba v každém ohledu by se povznesla jednoduchým zařízením, kde ani na zemi ani na obcich, ani na státu velkých obětí se nežádá, tím spíše, poněvadž zřízením těchto škol snížil by se přiměřeně naklad na školy měšťanské.

V rokování komise živnostenské zvláště na to byl položen důraz, že důležitou částí toho návrhu jest ona okolnost, by při zakládání dalších těchto učilišť, jichž potřeba jest naléhavou a návštěvou se strany žactva jasně dokázaná, hleděno bylo nejen na průmyslová centra, ale i na krajiny českého jihu. Po těchto úvahách komise živnostenská klade si za česť činiti tento návrh:

Slavný sněme račiž

1.   zprávu tuto vzíti na vědomí a račiž se usnésti:

2.   Zemskému výboru království Českého se ukládá, aby dorozuměv se s vládou, do zasedáni sněmu nejblíže příštího předložil pravidla, dle nichž by se přikročiti mohlo ku zakládáni nových "všeobecných škol řemeslných v Čechách.

3.   Při podniku tom budiž, pokud nebude vydán dotýčný zemský zákon, postupováno prozatímně dle pravidel v této zprávě uvedených.

4. Zároveň však budiž uveden návrh ve smyslu odst. 2. v souhlas s kroky, které zemský výbor dle zprávy své čís1o sněm. 229, ze dne 4. února 1897 podniká v příčině "příprav ku vydání zákonův zemských o všeobecných řemeslnických školách v Čechách" a dle toho buďtež svrchu uvedené normy upraveny.

Landtagssecretär Höhm (liest): Der hohe Landtag wolle

1.   diesen Bericht zur Kenntnis nehmen und beschließen:

2.   Dem Landesausschusse des Königr. Böhmen wird ausgetragen, nach gepflogenem Einvernehmen mit der Regierung in der nächsten Lanidtagssession ein Normale vorzulegen, nach welchem an die Gründung "neuer allgemeiner Handiverkerschuleu" in Böhmen geschritten werden könnte.

3.   Hiebet ist bis zur Erlassung des betreffenden Landesgesetzes vorläufig nach den in diesem Berichte erwähnten Grundsätzen vorzugehen.

4. Gleichzeitig ist aber der sub 2 bezeichnete Antrag mit den vom Landesausschusse laut dessen Bericht vom 4. Februar 1897 Nr. 229 Ldtg. getroffenen Vorbereitungen zur Erlassung von Landesgesetzen, betreffend die allgemeinen Handwerkerschulen in Böhmen in Einklang zu bringen und hienach die obangeführten Normen zu regeln.

Nejvyšší maršálek zemský: Proti tomuto návrhu se přihlásil ku slovu p. posl. Adámek,

Gegen diesen Antrag hat sich der Herr Abg. Adamek das Wort erbeten.

Dávám p. posl. Adámkovi slovo.

Přís. z. v. posl. Adámek: Slav. sněme! Přinyněiší náladě slav. sněmu bych se nezavděčil valně, kdybych chtěl velikou kontroversu principielní o upravení odborného školství vůbec, všeobecných řemeslnických škol zvláště, dále rozpřádati. Spor tento jest sporem mezi námi autonomisty a centralisty a při takové příležitosti, jako je nynější jednáni o předloze živnostenské komise, nemůže býti vybojován.

Prostě konstatuji, že z našeho nejhlubjího přesvědčení trváme a budeme trvati na tom, že právě odborné školství nesmí býti svíráno jednotnou šablonou centralistickou, ale že musí ústrojně vzrůstati ze stávajících poměrů a potřeb jednotlivých království a zemí, má-li vůbec vykonati veliké úkoly své.

Bude-li šablonisováno a svíráno úzko prsým centrslismem, nikdy, pravím, nikdy, neprospěje ku povznesení živností a zvláště malého průmyslu, který se musí vyvíjeti ze stávajících poměrů a který zvláště zřetel musí bráti ku památkám lidového umění v jednotlivých královstvích a zemích zachovaným.

K těmto různostem individualit národů v této říši musí býti brán zřetel při organisovaném odborném školství.

Jest smutné, že pro doktrinářství centralistické nevidíme, co vidí celý svět, že školy odborné vyvíjejí se nejzdárněji na pevných základech přirozených, když se šetři různosti individualit národních. Poukazuji k Maďarům, jak daleko to přivedli osvěžováním svého průmyslu studiemi památek umělecko-průmyslových.

Ukazuji k Polákům, kteří odborné školy založili na těchto domácích poměrech. A což velcí národové, Rusové a Francouzi ? Vyspěli z pouhého uniformování a záhy dostřehli, že spása průmyslu kyne ve svéráznosti, původnosti a samostatnosti výroby průmyslové. (Výborně!) Budete-li centralisovati a uniformovati odborné školy, uniformujete tím i náš průmysl. Pamatujte, že v naší době také průmysl musí vynikati svéráznosti a samostností. (Výborně!)

Nejen ze zásadních politických důvodů, ale i z hospodářských příčin musíme se domáhati organisování odborného školství, jak toho vyžadují naše domácí poměry a potřeby, a proto musíme odporovati, aby při této organisaci platila centralistická šablona, aby bylo školství toto jako dosud z Vídně uniformováno. (Souhlas. )

Že takové uniformování a centralisování velmi mnoho stojí, všichni víme, a že praktické výsledky nejsou pak v poměru k těmto nákladům, jsme také přesvědčeni. Proto lituji, Že tento spor nebude mezí námi tak snadně vybojován; avšak myslím, že praktické a zároveň smutné zkušenosti i na druhé straně proklestí cestu přesvědčení, že odborné školství může zdárně rozkvésti toliko na výsluní autonomie a že za mrazu a zimy centralismu musí zakrněti a hynouti

Obmezuje se na tyto poznámky, přistoupím k věci samé.

Všeobecné řemeslnické školy jsou zajisté ústrojně a nerozlučně spojeny s nynější organiaací našich škol obecních.

Plyne to již z toho, že návštěva všeobecné řemeslnické školy v posledních dvou letech osvobozuje od povinné návštěvy školy obecné. Když se jednalo o organisaci všeobecných řemeslnických školstve. k. ústřední komisi pro průmyslné vzdělání ve Vídni, tehdáž kníže Czartoriski dokázal zevrubně, že školy řemeslnické jsou toliko zreformovánými školami obecnými. K tomuto ústrojnému přičlenění všeobecných řemeslnických škol, musíme přihlížeti, když uvažujeme o návrzích, které nám nyní komise živnostenská činí.

Jest povědomo, že zakládání všeobecných řemeslnických škol stalo se teprv možným po vydání novelly k říšskému zákonu o školách ze dne 2. května 1883. § 28. tohoto zákona byly sproštěny dítky povinnosti k chození do veřejných škol obecných, navštěvují-li školy vyšší, neb školy průmyslové, neb školy rolnické, neb kursy odborné atd., jsou-li tyto školy neb kursy tak zařízeny, že nahrazují vyučování škol obecných.

Tedy školy neb učebné kursy, které tak zařízeny nejsou, že by nahražovaly vyučování ve školách obecných nezprošťují žáky je navštěvující povinné návštěvy Škol obecných.

K tomu zdá se, že živnostenská komise při vypracování návrhů svých náležitě nepřihlížela.

Kterak mají býti všeobecné řemeslnické školy zorganisovány, aby nahrazovaly školy obecné, a aby žáci je navštěvující byli zproštěni povinné návštěvy škol obecných, o tom byl vydán zevrubný regulativ z r. 1885.

Podle § 3. tohoto regulativu mají býti do 1. třídy všeobecných řemeslnických škol přijímáni žáci po dokonaném 12. roku věku svého, jestli že učinili dostatečný prospěch v 6. oddělení školy obecné, a podle tohoto regulativu mají býti všeobecné řemeslnické školy z pravidla zakládány místními činiteli dle zásad platících o pokračovacích školách průmyslových, a toliko výminka stanovena, a to v těch případech, když dosavadní státní ústavy, jako školy ku kreslení, modelování a jiné, přeměňují se ve všeobecné školy řemeslné.

Státní subvence má býti použito k vydržování 3 ročníků všeobecných škol řemeslných. Ministerstvu vyučování se § 15 vyhražuje nejvyšší správa a dozor k řemeslnickým školám, učebné pomůcky a knihy, statut podléhají schválení ministerstva vyučování. Učňům, kteří navštěvují tyto školy, poskytnuta jest výhoda, že jejich doba učení může býti snížena na I 1/2 roku,

Při uvažování o návrzích živnostenské komise musí býti k těmto faktickým poměrům náležitý brán zřetel.

Veškeré všeobecné řeemeslnické školy, mají-li poskytovati netoliko žákům, kteří je navštěvují, osvobození od návštěvy všeobecných škol obecných, ale mají-li také poskytnouti jejich frekventantům na snížení doby učební, musí býti zastávajících poměrů zřízeny tak, jak to předpisuje regulativ z r. 1895.

Kdyby tak zřízeny nebyly, pak těchto výhod a prospěchů neposkytnou.

O významu a důležitosti všeobecných řemeslnických škol nebudu se šířiti, poněvadž o tom velmi zevrubně a vřele pan zpravodaj ve své zpráva pojednal.

Pan zpravodaj zvláště ukázal k velké návštěvě všeobecných řemeslnických škol; arciť připojil také data o návštěvě pokračovacích škol, které s těmito školami jsou spojeny.

Připomínám, že pokračovací školy průmyslové v přímém organickém spojení s řemeslnickými školami nejsou, poněvadž, jak pověděno, pokračovací školy průmyslové navštěvuje teprve mládež, která již školu obecnou odbyla, tedy mládež přes 14 let stará.

Všeobecně se nemůže tvrditi, jak p. zpravodaj učinil, že by návštěva těchto Škol řemeslnických byla tak nepoměrně veliká. Připomínám na p-. jedno smutné faktum, že v jednom českém metě musila býti třetí třída této školy zavřena, poněvadž neměla žáků a že při inspekci loňské v prvé třídě bylo 27 a v druhé třídě 13 žáků.

Důležitý moment jest také při posuzování důležitosti a významu všeobecných řemeslnických škol, že se tyto školy, ačkoliv po drahně let trvají, dosud nerozšířily.

První byla založena v letech 80hých, a dnes máme jich v celé polovině říše jedenáct, v království českém 8, v ostatních zemích této poloviny toliko 3.

Z toho nevysvítá, že tyto ústavy v kruzích řemeslnických již zapustily pevných kořenů.

Uznávám, že hlavní příčinou toho jest, že ústavy ty, jak později doložím, jsou nopoměrně dosud drahé, tak že není v méně zámožných obcích možno, aby byly bez pomoci jiných vydatných činitelů zřizovány.

Na důkaz, že živnost, komise s faktickými poměry náležité nepočítala, osmělím se obrátiti se k některým vývodům zprávy. - Ve zprávě se dovozuje, že při zakládání všeobecných řemeslnických škol musí býti hleděno nejen na průmyslová centra, nýbrž i na krajiny českého jihu a města, kde desud není škol středních.

Nikterak neuznávám naléhavou potřebu, aby zvláště na českém jihu bylo působeno zakládáním odborných škol k povznesení průmyslu; avšak, pánové, musíme přece trvati na tom, že při zakádání všeobecných řemeslnických škol musí přede vším rozhodovati skutečná potřeba, že se nenechají rozmnožovati uměle, jakož i, že o jich zakládání nemohou býti vydána povšechná pravidla.

Jest zajisté drahně velkých obcí, kde nejsou střední školy a kde by také všeobecné řemeslnické školy neprospívaly, a opačně. Na doklad uvádím Ml. Boleslav, kde vedle střední školy řemeslnická škola kvete, a mohl bych také uvésti jiná města, kde s řemeslnickou školou střední škola nekonkuruje a kde se řemeslnické škole přece dobře nedaří.

Hlavní známkou potřeby všeobecné řemeslnické školy jest zajisté počet řemeslnýoh živností, pro něž se tyto školy zřizuji, a horlivá součinnost místních činitelů pro zřizování i vydržování těchto škol. Všeobecné řemeslnické školy nemohou prospívati, kdyby se pouze proto zřizovaly - jak se to mnohdy děje aby do města přišlo cizí žactvo.

S panem zpravodajem nemohu souhlasiti také v tom, že by známkou potřeby zakládání takových škol byl nedostatek středních škol v tom kterém městě. Máme příklady, že všeobecná řemeslnická škola prospívá ve městě, kde střední škola jest, - já jmenuji Boleslav Mladou - a opáčně, že živoří v městě, kde střední škola není.

Tedy všeobecná pravda se nedá stanoviti, že by školy ty měly býti zakládány tam, kde střední školy nejsou, nýbrž musí býti zakládány tam, kde jest jich potřeba.

Pánové, já jsem pravil, že hlavní zárukou potřeby takové školy jest statistika řemeslných živností, pro něž má býti zřízena, a horlivá součinnost místních činitelů. Trvám na tom, že všeobecné řemeslnické školy bez této součinnosti, i kdyby byly vydržovány státem a zemí, plně prospívati nemohou, poněvadž toliko při této součinnosti a jen tehdáž, když místní činitelé mají nejen mravní, nýbrž i materielní povinnosť k těmto ústavům, lze očekávati, že horlivost v podporování těchto škol s této strany neochabnu a potrvá.

S panem zpravodajem nemohu také souhlasiti v tom, aby byla města, která ve zprávě uvádí, jakož i města podobná, zemským výborem veřejně vyzvána, aby se o založení těchto škol ucházela. Initiativa ku zakládání těchto škol musí vycházeti z kruhů bezprostředně interessovaných. Nepotřebuji teprve ukazovati, k jakým důslednostem by takové veřejné vyzvání zemským výborem některých měst ku zakládání takových škol vedlo.

Mám za to, že není radno k vůli těmto důslednostem tento nový způsob iniciativy při zakládání odborných škol vůbec zaváděti, a doufám, že nepotřebuji se šířiti o tom, že naprosto musíme takovému způsobu odporovati, poněvadž by vedl k umělému podněcování agitace ku zakládání těchto škol a k tomu, že by byly zakládány i Školy takové také tam, kde jich potřeba není.

Místní činitelé by pokládali za zřejmé, když je zemský výbor vyzývá ku zakládání takových škol, že jesc povinností země, aby školy ty sama vydržovala bez přičinění místních činitelů. Ku zakládání řemeslnických škol po mém soudě takového veřejného vyzvání zemským výborem není potřeba, poněvadž je všeobecně povědomo, že země vydržuje tyto školy velmi vydatně, totiž jednou třetinou celého nákladu potřebného a, bude-1i převzat plat učitelů na fond zemský, budou ty podpory ještě větší.

Výbor zemský dosud v nižádném případě podporu takovou všeob. řemeslnické škole neodepřel.