Regelung der allgemeinen Handwerker- und Hanbelsschulen wird anerkennend zur Kenntnis genommen.

2.   Dem Landesausschusse wird ausgetragen, alle weiteren erforderlichen Berichte und statistischen Daten zu beschaffen und auf Grund derselben dem hohen Landtage in der nächsten Session einen Gesetzentwurf betreffend die allgemeinen Handwerker- und Handelsschulen vorzulegen.

3.   Der Landesausschuss wird zugleich beauftragt, in Erwägung zu ziehen, ob nicht die Frage der Regelung der Rechtsverhältnisse der Lehrer an den allgemeinen Handwerkerschulen zuerst und ganz selbständig, unabhängig von den übrigen Fragen behandelt werden könnte, und wird der Landesausschuß aufgefordert, auch in dieser Richtung Erhebungen zu pflegen und in der nächsten Landtagssession Bericht zu erstatten.

Nejv. maršálek zemský: Ktomuto předmětu přihlásili se k slovu a sice proti:

Zu diesem Gegenstande haben sich zum Worte gemeldet und zwar gegen den Antrag: posl. Adámek und der Herr Abgeordnete Dr. Urban.

Dávám slovo p. poslanci Adámkovi.

Přísedící zem. výboru posl. Adámek: Slavný sněme! Čím více si vážím horlivosti p. zpravodaje při podporováni vývoje odborného vyučování průmyslového v tomto království, tím nesnadnější jest mi dnes čeliti některým vývodům zprávy i závěrečným jeho návrhům.

Avšak pokládám za svou povinnost i v tomto stadiu jednání o tak důležité otázce, jako jest otázka reformy všeobecných řemeslnických Škol, vystříhati před pokusy, které by nebyly nikterak na prospěch zvelebení a povznesení tohoto důležitého odvětví našeho veřejného vyučování, po němž tak jako pan zpravodaj upřímně toužím.

Obě zprávy živnostenské komise, které má p. zpravodaj dnes zastávati, týkají se všeobecných řemeslnických škol a tak úzce souvisí, že by se bylo zamlouvalo, aby o nich bylo současně jednáno.

Zpráva, která nyní jest na denním pořádku, dotýká se otázky velmi důležité, ano, řekl bych, nejpalčivější otásky organisace všeobecných řemeslnických škol, totiž otázky učitelské. O tom zajisté nemůže býti pochybnosti, že hlavní zárukou rozkvetu odborných škol vůbec, všeobecných řemeslnických škol pak zvláště jest svědomité, dokonalé učitelstvo, které dovede řešiti velké úkoly, které organisačním statutem těchto ústavů na jeho bedra jsou vloženy.

Trvám na tom. že jest opatření a zachování takto qualifikovaných učitelův těmto školám přímo existeční otázkou těchto ústavů.

O tom také není pochybnosti, že poměry tohoto učitelstva na všeobecných řemeslnických školách té doby nejsou urovnány a namnoze že jsou tak neustáleny a žalostný, že v nich spočívá velké nebezpečenství pro další vývoj těchto Škol vůbec.

Výjimku činí toliko učitelé státem zřízení. Vedle § 12. organisačního statutu všeobecných řemeslnických škol z r. 1885. podporoval stát všeobecné řemeslnické školy dle poměrů také zřízením jednoho nebo několika učitelův, aby zřízení školy nabylo stabilnosti. Státem placené učitele zřizuje ministr vyučováni o své újmě, jmenování ostatních učitelů podrobeno jest potvrzení ministra vyučování.

Chceme-li, aby ústavům těmto, a to musíme chtíti, chceme-li vůbec školy ty zachovati, bylo zabezpečeno trvale, dokonale úkolům svým úplně vyhovující učitelstvo, pak zajisté v první řadě musíme pečovati o to, aby byla zabezpečena trvale důstojná jeho existence hmotná, aby byly racínálně upraveny jeho poměry právní.

Doufám, že i pan zpravodaj bude souhlasiti se mnou v tom, že by sebe lepší organisační statuty a regulativy byly mrtvou písmenou, kdyby opatřením dokonalého učitelstva nebylo pečováno o to, aby bylo slovo tělem učiněno, že jen pak bude lze, aby ústavy tyto dostály velkým úkolům, které jim jsou vytknuty a kterým dostáti musí, mají-li přinésti kýžený prospěch nejširším vrstvám našeho obyvatelstva řemeslného. (Souhlas. )

V plném uznání důležitosti definitivního upravení poměrů učitelstva při všeobecných řemeslnických školách, zemský výbor nečekaje teprv na zvláštní íozkaz tohoto slav. sněmu, podnikl sám kroky na upravení těchto poměrů. Zemský výbor zavedl zevrubné šetření o poměrech učitelstva při školách řemeslnických v království Českém, jednání toto jest ukončeno a podle toho vyšetřen náklad osobní při 5 obecních všeobecných školách řemeslnických v království českém, totiž v Ml. Boleslavi, Litomyšli, Kolíně, Kutné Hoře a Volyni té doby na 36. 441 zl.

Pan zpravodaj v úvodu svém poukázal k tomu, že tyto náklady budou vzrůstati kvinkvenálkami, pensemi atd.

Pokud bylo lze v daných poměrech vypočítati, bylo vyšetřeno, že tímto způsobem budou při těchto 5 všeobecných řemeslnických školách osobní náklady učitelské zvýšeny ještě o 15. 180 zl., tak že by jaksi normální osobní náklady těchto škol, až dostoupí kvinkvenálky a jiné požitky učitelů náležité výše: činil 53. 621 zl. Za těchto poměrů není tedy potřebí, aby byl přijat návrh živnostenské komise, kterým se má teprve zemskému výboru uložiti, by tyto poměry vyšetřil a o nich podal zprávu, poněvadž úkol tento zemský výbor již skutečně vykonal. A z těchto dat, která jsem se sl. sněmu sděliti osmělil, vychází, že po této stránce poměry tyto jsou vyjasněny, že jde nyní vlastně o to, jakým způsobem mají býti náklady opatřeny. Kdyby i návrh komise byl přijat, nemůže zemský výbor nic jiného odpověděti, než co nyní slavnému sněmu sděluji. Náklady řemeslnických škol, jež budou příště zřizovány, nemohou se vyšetřiti nyní, nýbrž až školy ty budou zřízeny. Vykonaným šetřením jest situace aspoň tak objasněna, že lze nyní postřehnouti, jaké průměrné výše osobní náklady učitelské při všeobecných školách řemeslnických dosáhnouti mohou. Rozhodnutí v této otázce, jakým způsobem má býti opatřeno uhražení těchto osobních nákladů při všeobecných řemeslnických školách, musí se státi všeobecně, totiž zásadně, a nemůže se vztahovati toliko ku několika školám, které posud máme. Rozřešením tohoto úkolu bude odklizena hlavní příčina dosavadního, poměrně malého, rozšíření těchto škol. poněvadž potom bude možno přistoupiti místním činitelům k zakládání nových všeobecných řemeslnických škol i v obcích méně zámožných.

Pan zpravodaj pokládá za nutné, abychom dříve než k pozemštění řemeslnických škol přistoupíme, otázali se c. k. vlády, jaké stanovisko zaujímá, a zda snad z vlastní iniciativy nepomýšlí na regulování škol těchto. K těmto vývodům pana zpravodaje sděluji, že zemský výbor takový dotaz ke vládě již učinil a sice prípisem ze dne 4. listopadu 1896 číslo 71529 a opětně prípisem ze dne 12. prosince téhož roku číslo 79506 a vláda že k těmto dotazům již odpověděla notou c. k. místodržitelství ze dne 23. břez. 1897 č. 40166., v níž se na základě výnosu ministerstva vyučování ze dne 7. března 1897 č. 28952 se zemským výborem sděluje, že správa vyučovací na zákonné upravení poměrů státních všeobecných řemeslnických škol vzhledem k malému počtu těch škol a relativně krátkému trvání, jakož i pro nedostatek dostatečných zkušeností v oboru tom alespoň v nynější době ještě nepomýšlí a že z téhož důvodu neklade správa vyučovací žádné váhy na to, aby poměry všeobecných škol řemeslnických jinými činiteli zařízených, zvláště pokud se týče přispívání na náklad škol těchto, ustanovení míst, kde školy ty zřízeny býti mají a jiné, zákonem upraveny byly. (Slyšte!)

Vláda tedy podle této noty zaujímá staré stanovisko v otázce tého, totiž odporuje upravení poměrů škol těchto zákonem zemským.

Tak jest i uvedený rozkaz, který má býti po návrhu živnostenské komise zemskému výboru dán, bezpředmětným. Zemský výbork vládě dotaz učinil a vláda podala vyjádření, jímž jest situace také po této stránce vyjasněna.

Mám za to, že také pan zpravodaj se mnou bude souhlasiti, že na ten čas po zkušenostech, kterých jsme nabyli, bylo by marné takový dotaz k vládě opět učiniti, jakož i že není valné naděje na brzké definitivní upravení poměrů všeobecných škol řemeslnických zákonem zemským. S tímto faktem také zemský výbor počítal a proto postřehuje, že nemůže býti nadále obkládáno alespoň to, co by bylo lze na prospěch všeobecných řemeslnických škol podniknouti, přistoupil k jednání o uhražení nákladů učitelstva všeobecných řemeslnických škol zemí pomocí státu, jako se to děje při hospodářských školách v tomto království.

Zemský výbor totiž učinil k vládě dotaz, zdali by v tom případě, kdyby země převzala vyplácení učitelstva při všeobecných řemeslnických školách na zemský fond, byla ochotna také k tomuto účelu přispívati.

Zemský výbor musí trvati na tom, aby k tomuto účelu vláda také přispívala netoliko z té příčiny, že naše zbědované zemské finance nepřipustí uvalení těchto nových nákladů na zemi, ale také proto, poněvadž má za to, že za poměrů stávajících jest vláda povinna přispívati pokud možná vydatně k rozvoji těchto zvláště nejširším vrstvám řemeslnicstva prospívajících Škol v tomto království.

Odpověď vlády dosud nedošla, a proto nebylo lze zemskému výboru slav. sněmu již v tomto zasedání předložiti návrhy na upravení těchto poměrů. Jakmile toto jednání bude ukončeno, podá zemský výbor stav. sněmu o tom zprávu s příslušnými návrhy.

Z toho pozná pan zpravodaj, že rozkaz, který má zemskému výboru býti teprve návrhem druhým a třetím živnostenské komise udělen, zemský výbor již skutečně vykonal. Kdyby tyto oba návrhy byly přijaty, by nebylo lze zemskému výboru nic jiného odpověděti, než že již vykonal, co se mu přikazuje, dříve ještě, než to bylo přikázáno, a proto mám za to, že uzná pan zpravodaj, že II. a III. návrh jsou bezpředmětný a že je z těchto příčin vezme nazpět.

Kdyby oba tyto návrhy neměly býti nazpět vzaty, pak bych prosil Jeho Jasnost nejvyššího pana maršálka, aby dal o nich odděleně hlasovati. Ujišťuji pana zpavodaje a myslím, že zajisté nebude bráti má slova v pochybnost, že zemský výbor pokládá za svou povinnost, pokud sahá jeho kompetence a pokud stačí jeho prostředky, aby všemožně působil ku rozkvětu odborného školství v království českém, a že neomešká i na dále ničeho, čím by mohl povznešení tohoto školství prospěti, poněvadž je o tom přesvědčen, že povznešením odborného školství přispívá se nejvíce ksesílení tak velice ohrožených středních tříd výrobních našeho stavu řemeslnického. (Výborně!)

Jest s politováním, že prostředky zemské jsou tak malé, že nemůže zemský výbor ani slav. sněm v oboru tomto intensivněji působiti, což jest s politováním tím větším, protože náklad na odborné školství patří k nákladům nejproduktivnějším. Zemský výbor zajisté i v tom ohledu učiní povždy svou povinnost. I prosím tedy pana zpravodaje, aby z těchto čistě věcných důvodů po vysvětlení, které jsem dal, druhý a třetí návrh vzal nazpět. (Souhlas. )

Oberstlandmarschall: Es gelangt nunmehr zum Worte der Herr Abg. Dr. Urban.

Abg. Dr. Urban: Hoher Landtag! Ich stimme mit dem Herrn Vorredner gewiss in der Richtung überein, dass es zu bedauern ist, dass die Discussion sich nicht gleichzeitig auf beide Berichte, welche auf der Tagesordnung stehen, nämlich auf den gegenwärtigen und den folgenden, erstrecken kann, da ja beide Berichte sachlich zusammenfallen und es für eine kritische Erörterung außerordentlich schwer ist, nur bei einem Punkte zu verweilen, ohne gleichzeitig auch auf den andern hinüberzugreifen.

Es ist selbstverständlich, dass alle Maßnahmen, welche auf die Förderung der Interessen des Gewerbestandes abzielen, auch auf dieser Seite des Hauses auf die sympathischeste Unierstützungrechnen dürfen. (Rufe: Sehr richtig!)

Dies gilt umsomehr von einer Akzion betreffend die Ausgestaltung des gewerblichen Unterrichtswesens in deren Organisation gerade die allgemeinen Handwerkerschulen eine gewichtige Rolle einzunehmen bestimmt sind. Bekanntlich gliedert sich der gesammte industrielle Unterricht in Österreich nach 3 pädagogischen Gesichtspunkten:

Es gibt zunächst Schulen, welche den Zweck haben die Jugend, welche noch im volksschulpflichtigen Alter steht, für ihreen weiteren gewerblichen Beruf vorzubereiten und das sind eben die allgemeinen Handwerkerschulen; für jene Gehilfen, welche bereits der Volksschulpflicht genügt haben und welche aber mit Rücksicht auf ihre Beschäftigung im Gewerbebetriebe einen Tagesunterricht nicht besuchen können, für diese dienen die Sonntags- und Abendcurse an den Fortbildungsschulen und schließlich gibt es die Fachschulen, welche den Zweck verfolgen, die Gehilfen dann in einem einzelnen gewerblichen Fache vollständig auszubilden. Also die Vorbildungsschulen, Fortbildungs- und Ausbildungsschulen, das sind jene drei pädagogischen Momente, welche maßgebend sind für die Organisation des gesammten gewerblichen Unterrichtswesens in Österreich.

Nun ist es vollständig richtig, dass gerade den allgemeinen Handwerkerschulen neben den Fortbildungs- und Fachschulen eine sehr bedeutende Stellung und Wichtigkeit zukommt. Denn nach den Lehrplänen der allgemeinen Handwerkerschulen tritt nämlich der Unterricht an die Stelle des Unterrichtes der beiden letzten Jahrgänge unserer Volksschulen und zwar mit der Absicht, um die Erziehung mit Rücksicht aus den künftigen Beruf bereits in einer gewissen Weise umzugestalten. Die Handwerkerschulen sind aber auch ferner die Vorschulen für die Fachschulen und für die Fortbildungsschulen, aber ihre größte Bedeutung beruht darin, dass sie eine weitaus größere territoriale Verbreitung erlangen können als die anderen genannten höheren gewerblichen Anstalten.

Denn es ist ja begreiflich, dass der Bestand einer Fachschule abhängt vom Angebote au entsprechendem Schülermateriat und ein derartiges Schülermaterial kann nur in solchen Städten vorkommen, welche gleichzeitig den Mittelpunkt einer gewerblichen Thätigkeit bilden.

Weiters setzt aber der Besuch einer Fachschule voraus, dass sich der betreffende Vesucher, nachdem er im Gewerbe wahrend der Zeit gar nicht beschästigt ist, wo er den Unterricht hört,, in einer bereits gesicherten Lebensstellung befindet.

Es ist für den Gewerbetreibenden zwischen dem 13. und 18. Lebensjahre nicht leicht möglich, irgend eine gewerbliche Schule zu besuchen und den Erwerb ganzlich auszugeben, wenn nicht andererseits ihm eine Unterstützung von Seiten jener Kreise, welche für seine Unterstützung zu sorgen haben, zugesichert ist.

Anders liegen die Verhaltnisse bei den Handwerkerschulen.

Die allgemeinen Haubwerkerschuleii sind ein Supplement der Volksschulen und sie können in Folge dessen überall im Lande errichtet werden, wo derartige Volksschulen bestehen, und sie beeinträchtigen auch durchaus nicht eine frühere Verdienst-Arbeit.

Angesichts aber aller dieser Erfolge und Vorzüge muss es doch einigermaßen Wunder nehmen, dass die Handwerkerschulen, welche bereits aus Grund eines Statutes vom Jahre 1885 bestehen, welches der um das gewerbliche Unterrichtswesen so verdiente Sectionschef Dumreicher entworfen hat, dass trotz dieser 12 Jahre in Öesterreich derzeit nur bloß 11 Handwerkerschulen bestehen (Hört!) und davon befinden sich 3 außerhalb Böhmens, und zwar in Klagenfürt, Linz nnd. Imst, nicht. wie der Bericht anführt, in Innsbruck u. sämmtl. übrigen 8 in Böhmen, nun verdient es gewiss ein Interesse, den Ursachen dieser mangelhaften Entwicklung und mangelhaften Prosperität dieser allgemeinen Handwerkerschulen nachzuforschen.

Sie liegen einerseits in der Höhe des sachlichen Bedürfnissts und anderentheils im Mangel an entsprechenden Unterrichtsfreisten. Es ist vollständig irrig. Wenn der Bericht sagt, dass die allgemeinen Handwerkerschulen vom Lande und von der Gemeinde und vom Staate große Opfer nicht verlangen werben, umso weniger, als durch die Errichtung derselben der Aufwand für Volks- und Bürgerschulen eine Herabminderung erfahren dürfte.

Das ist nicht richtig, schon aus dem Grunde, weil ja die allgemeinen Handwerkerschnlen nicht dazu bestimmt sind, die beiden letzten Jahrgänge der Volksschulen zu ersetzen, welche andere Aufgaben zu verfolgen haben, so dass neben allgemeinen Handwerkerschulen ohnehin der Aufwand für diese Handwerkerschulen aufrecht bleiben muss. Nun ist dieser Auswand für die allgemeinen Handwerkerschulen sein geringer. Es betragen die Kosten nach dem ursprünglichen Vorschlage ungefähr 7. 000 fl. für die Erhaltung und außerdem betragen die Kosten für die Einrichtung ungefähr 3500 fl.

Das ist nun also ein ziemlich ansehnlicher Betrag. Ein weiterer Uebelstand aber, der der Entwicklung dieser Handwerkerschulen hinderlich War, ist der Mangel an Schulbildung.

Es fehlt diesbezüglich vollständig an jeglicher Schulliteratur, die im Stande wäre, die fachlichen Disciplinen in einer der Altersstufe der Jugend entsprechenden Weise zu behandeln. Eine Hauptrolle aber bei dieser Frage spielt eben der Mangel an entsprechenden Lehrkräften. Es ist außerordentlich schwer Lehrer zu finden, welche die Eignung besitzen, entsprechend der Auffassungskrast der Jugend den betreffenden Lehrstoff derartig anzupassen.

Es ist gewiss viel leichter, die Elemente der chemischen und mechanischen Technologie, der gewerbllichen Buchhaltung in einer Staatsgewerbeschule vorzutragen, als dieselben Vorträge vor einer Jugend zu halten, Welche von dem Ernste und der Bedeutung des Lebens überhaupt nicht berührt ist und dafür gar kein Verständnis besitzt. Alle diese Bedeuken sollen nur dazu dienen um die Schwierigkeiten zu beleuchten, welche mit der Einrichtung solcher allgemeiner Handwerkerschulen verbunden sind, und sie sind durchaus nicht dazu bestimmt, jene Vorteile zu widerlegen, welche der Herr Berichterstatter in seinem Berichte so ausführlich geschildert hat. Wenn wir nun an die Eriichtung von derartigen allgemeinen Handwerkerschulen schreiten, so müssen wir vor allem den vollsten Nachdruck darauf legen, dass die Jnteressen des deutschen Gewerbestandes in Böhmen eine höhere Berücksichtigung erfahren, als das gegenwärtig der Fall ist. (Sehr richtig!) Denn bisher bestehen in Böhmen 7 čechische und eine einzige deutsche allgemeine Handwerwerkerschule. (Hort, Hört!)

Die allgemeine Handwerkerschule in Tischen, die einzige deutsche derartige Anftalt besaß bisher lediglich eine Staatssubvention und wurde außerdem von der Stadt erhalten.

Das Land hat für ihre Erhaltung keinen Beitrag gegeben. (Hört, Hört) Hingegen wurde für die čechischen Handwerkerschulen jährlich ein Betrag von 14. 600 fl. geleistet. Nach dem Präliminar für das heurige Jahr würde fich der Aufwand für die čechischen Handwerkerschulen auf 23. 900 fl. stellen (Hört, Hört), demgegenüber für die deutschen Schulen ein Betrag von 4200 fl. eingestellt worden ist. (Strache: Ist das auch Gleichberechtigung ?) Es wird begreiflich, dass wir unter diesen Umständen keine besondere Zuversicht haben, dass auch diese allgemeinen Haudwerkerschulen von Seite der Landesverwaltung eine besondere Berücksichtigung erlangen werden.

Es ist ferner im Berichte im Punkte 2 ausgeführt, dass dem Lemdesausschuss aufgetragen wird mit der Regierung in Verhandlung zu treten, ein Normale vorzulegen.

Nach welchem an die Gründung neuer. Handwerkerschnlen in Böhmen geschritten werden könnte.

Das scheint mir nun vollständig unverständlich zu sein, denn bekanntlich hat bereits ja die Centralcommission ein Statut und einen Lehrplan für diese allgemeinen Handwerkerschulen beschlossen und es heißt aus drücklich, dieser Norrnalentwurf, - es kann sich nur um die Normalien handeln - hat den Zweck den für die weitere Errichtung von Handwerkerschulen mit den lokalen Faktoren einzuleitenden Verhandlungen als Grundläge zu dienen. Das ist das Normale. Dieses besteht - und es ist selbstverständlich ganz unmöglich, dass eventuell die allgemeinen Handwerkerschulen in Böhmen aus Grund eines anderen allgemeinen Normales constituirt werden könnten.

Es wird ferner im Absatz 3 davon gesprochen: "Hiebei ist bis zur Erlassuug des betreffenden Landesgefetzes vorläufig nach den in diesem Berichte erwähnten Grundsätzen vorzugehen. "

Nun ich möchte doch daraus aufmerksam machen, dass nach der Novelle zum Volksschulgesetze und zwar nach § 23 die Grlassung aller organisatorischen Bestimmungen unseres Gewerbewesens, speciell über unsere allgemeinen Handwerkerschulen, nur einzig und allein Sache des Reichsrathes und der Reichsgesetzgebung ist und dass wir es für vollständig unzulässig halten, dass diesbezüglich eine Verlängerung des Gewerbeschulwesens in einer Beziehung eintrete. (Abg. Dr. Funke: Dieser Standpunkt ist ungefetzlich. )

Ein gleicher Passus findet sich in dem zweiten Bericht vor. Auch hier wird davon gesprochen, dass dem Landtage ein Gesetzen wurs betreffend allgemeine Handwerker- und Handelsschulen vorzulegen sein wird. Ich kann mir die Sache nur derartig vorstellen, dass das die Meinung des betreffenden Herrn Berichterstatters war, dass sich das Landesgesetz lediglich darauf beziehen soll, Grundsätze feftzuftellen, unter welchen die Subventionirung der Handelsschulen vorgenommen werden kann. Aber was die organisatorischen Bestimmungen selbst anbelangt und die Lehrpläne und die Lehrzeit und alle dergleichen Bestimmungen, so sind das Sachen der Reichsgesetzgebung und in diese kann natürlicherweise die Competenz des Landtages erst nicht hinübergreifen. (Abg. Dr. Funke: So ist das ein Schmuggelhandel. )

Es könnte demnach von Seiten unserer Partei eine Zustimmung zu diesem Berichte nur dann erfolgen, wenn einerseits eine Gewähr dafur wäre, dass die Interessen des deutschen Gewerbestandes in Böhmen in höherem Maße als wie bisher berücksichtigt werden, und nur dann für den Fall, dass dann das Prinzip bezüglich allgemeiner Handwerkerschulen ledizlich und ausschließlich in die Competenz der Gesetzgebung des Reiches fällt und wenn dies ausdrückliche Anerkennung finden wird.

Nachdem dieses aber im Bericht nicht ausgesprochen ist, so erlaube ich mir Namens meiuer Parteigenossen die Erklärung abzugeben, dass wir gegen den Bericht stimmen werden. (Bravo! Sehr gut! links. )

Nejvyšší maršálek zemský: Pan posl. Adámek hlásí se k slovu. Dávám jemu slovo.

Přís z. v. posl. Adámek: Při nejlepší vůli nelze nechati bez odvety některé vývody p. řečníka přede mnou a zvláště duchaplnou poznámku, kterou jeden z jeho pánů kol1egů učinil.

Když pan řečník přede mnou mluvil o tom, že stojí proti autonomii a proti autonomnímu upravení všeobecných řemeslnických škol a že trvá na tom, že také toto školství musí býti upraveno toliko zákonem říšským, bylo provoláno poblíže jeho od vynikajícího člena jeho strany, že nynější stav jest nezákonný, a kdyby se školy tyto upravovaly zákonem zemským, že by to bylo podloudnictví. (Slyšte!)

Pánové, jest s podivením, že po tolika letech, kdy o této otázce na tomto slavném sněmu se jedná, ještě dnes jest třeba teprve dokazovati, že upraveni všeobecných řemeslnických škol i po platíci ústavě spadá beze všeho odporu v obor zákonodárství zemského. (Souhlas. )

Kdyby pro to nemluvily jiné důvody, postačí pro to důvod ten, že všeobecné školy řemeslnické nahražují ve 2 posledních letech školy obecné a že hlavně proto je návštěva všeobecných řemeslnických škol v posledních 2 letech povinnou.

Jest s podivením, že pan řečník přede mnou, který tyto poměry tak dobře zná, neví, že jsou zákony zemskými upraveny netoliko pokračovací školy průmyslové, ale i pokračovací školy a střední školy obchodní v Dolních Rakousích, a že nikdy ani baronu Gautschovi nenapadlo odepříti podpis svůj takovému zákonu zemskému, jakož i že vláda neklade zásadní odpor vydání zákona o všeobecných řemeslnických školách, nýbrž že se jen vymlouvá, že není dosud ještě žádných dostatečných zkušeností, aby zákon takový mohl býti vydán.

Pánové na drnhé straně nemusili by býti vládnější nežli vláda sama a centralističtější nežli centralisté vládní sami. (Výborně!) Věcně odůvodněn tento odpor proti autonomnímu upravení tohoto školství není.

Politická tendence výkladů těchto jest zřejmá a objasněna jest také tím, že pan řečník přede mnou, jehož věcnosti a objektivnosti v této věci si vážím, tvrdil, že zájmu německého řemeslniotva v tomto oboru, totiž při podporování všeob. řemeslnických škol nebylo, zemskou správou náležitě šetřeno.

Prosím p. řečníka - a doufám od jeho spravedlnosti, že mi nezůstane dlužen odpověď - aby mi uvedl jediný případ, ve kterém zemská správa odepřela oprávněnou podporu německého řemeslnictva, když šlo o zřízení všeobecné řemeslnické školy? (Výborně!)

Arciť p řečník zdá se, že ráčil zapomenouti, že tento slavný sněm se usnesl na zásadě, že zemské podpory má se dostati toliko obecním všeobecným školám řemeslnickým a nikoli také státním, a že státním řemeslnickým školám byla dána podpora, jen když šlo o první pokus v tomto oboru; že zemský výbor od té doby nemohl navrhnouti podpory nežli obecním řemesl školám, jest samozřejmé. Kdykoli v německém místě byla zřízena všeobecná řemeslnická škola, bylo to tak v Chebu, tu zemský výbor bez odporu zemskou subvenci takovou slíbil a byla by bývá a vyplacena, kdyby bylo ku zřízení školy došlo. Dále konstatuji, že i jiným statním řemeslnickým školám německým v tomto království se uděluje podpora zemská z titulů jiných, totiž na