týž p. posl. s pet. obec. úřadu v Klokoči v téže záležitosti,
týž p. posl. s pet. obec. úřadu v Mašově v téže záležitosti,
týž p. posl. s pet. obec. úřadu v Karlovicích v téže záležitosti,
týž p. posl. s pet. obec. úřadu ve Vyskři v téže záležitosti,
týž p. posl. s pet. obec. úřadu v Olešnici v téže záležitosti,
týž p. posl. s pet. obec. úřadu ve Volavci v téže záležitosti,
týž p. posl. s pet. obec úřadu ve Frýdšteině v téže záležitosti,
týž p. posl. s pet. obec úřadu v Bělé v téže záležitosti,
týž p. posl. s pet. obec. úřadu v Ohrazenicích v téže záležitosti,
týž p. posl. s pet. obec. úřadu v Daliměřicích v téže záležitosti,
týž p. posl. s pet. obec. úřadu ve Štveříně v téže záležitosti,
posl. p. Bernard s peticí obec. úřadu v Modřících v téže záležitosti,
týž pan posl. s peticí obecního úřadu v Turnově v téže záležitosti,
týž pan posl. s peticí obecního úřadu v Malém Rohozci v téže záležitosti,
týž pan posl. s peticí obecního úřadu v Ktové v téže záležitosti,
týž pan posl. s peticí obecního úřadu v Troskovicích v téže záležitosti,
posl. p. Heřman Janda s peticí obcí okresu hořického v téže záležitosti,
posl. p. dr. Čelakovský s peticí Jednoty sv. Ludmily v Karlíně za obsazování míst učitelských na dívčích školách jen učitelkami,
posl. p. dr. Moravec s peticí dámského odboru Ústřední Matice školské v Králové Dvoře n. L. v téže záležitosti,
posl. p. Špindler s peticí sboru učitelek v Roudnici v téže záležitosti,Abg. Herr Legler mit der Petition der Hermine Scholl, Öberlehrerswitwe in Beigreichenstein, um Erhöhung ihrer Pension,
posl. p. dr. Samánek s peticí ob. zast. v Turnově za upravení služného učitelů škol měšťanských,
týž pan posl. s peticí místní školní rady v Turnově v téže záležitosti,
týž pan posl. s peticí učitelstva měšť. školy v Turnově v téže záležitosti,
posl. p. dr. Šil s peticí místní školní rady v Král. Dvoře nad L. v téže záležitosti.
Abg. Herr Schlegel mit der Petition der Lehrkörper in Haida um Einreihung dieser Gemeinde in eine höhere Lehrergehaltsklasse,
Abg. Herr Sobitschka mit der Petition der Lehrkörper in Joachimsthal um Regelung der Rechtsverhältnisse der Lehrer an Bürgerschulen,
derselbe Herr Abg. mit der Petition des Vezirkslehrervereines in Joachimsthal in derselben Angelegenheit.
Abg. Herr Legler mit der Petition des deutschen pädagogischen Vereines in Prag in derselben Angelegenheit,
derselbe Herr Abg. mit der Petition des Lehrervereines in Reichenberg in derselben Angelegenheiten,
derselbe Herr Abg. mit der Petition der Lehrkörper in Grulich um Aufhebung der IV. Lehrergehaltsklasse an Bürgerschulen,
derselbe Herr Abg. mit der Petition des Lehrkörpers in Bischofteinitz um Regelung des Gehaltes der Lehrer an Bürgerschulen,
derselbe Herr Abg. mit der Petition der Lehrkörper in Hohenelbe in derselben Angelegenheit,
derselbe Herr Abg. mit der Petition des Lehrervereines in Hohenelbe in derselben Angelegenheit.
derselbe Herr Abg. mit der Petition der Industriallehrerinen in Landskron um Regelung der Rechtsverhältnisse der Industriallehrerinen,
Abg. Herr Aigner mit der Petition der Industriallehrerinen in Friedland in derselben Angelegenheit,
posl. p. Špindler s peticí sboru učitelek v Roudnici za změnu zákona z 13. května 1894 týkajícího se upravení právních poměrů učitelů,
posl. p. Krejčík s peticí sboru učitelek v Pacově v téže záležitosti,
posl. p. Sokol s peticí sboru učitelek v Rokycanech v téže záležitosti,
Abg. Herr Legler mit der Petition des deutschen pädagogischen Vereines in Prag um Schaffung eines Stellveriretungsgesetzes für die Volks- und Bürgerschulen,
posl. p. Černý s peticí učit. jednoty "Budeč Domažlicko-Kdyňská" v Domažlicích v příčině zákonné úpravy bytných poměrů učitelstva venkovského,
posl. p. Hyrš s peticí učitelské jednoty " Budeč Humpolecká" v Humpolci za počítání pětiletého zvýšení služného učitelů od zkoušky způsobilosti učitelské,
týž pan posl. s peticí učitel. sboru ve Větrném Jeníkově v téže záležitosti,
posl. p. Jos. Mareš s peticí okr. výb. v Hořovicích v téže záležitosti,
posl. pan Janďourek s peticí učitelské jednoty "Komenský" v Lomnici nad Pop. v téže záležitosti,
posl. pan dr. Slama s peticí okresního výboru v Kostelci n. O. za zrušení mýt na silnicích erárních,
posl. pan Josef Mareš s peticí obecního úřadu v Záluží za podřízení technické kanceláře zemědělské rady zemskému výboru,
posl. p. Josef Mareš s peticí hospodářského spolku v Hořovicích v téže záležitosti,
týž p. posl. s peticí obce Cekova v téže záležitosti,
týž p. posl. s peticí obec úřadu ve Voseku v téže záležitosti,
týž p. poslanec s peticí obce Rpet v téže záležitosti,
pan posl. Josef Šafránek s peticí učitelského sboru dívčí školy měsť. v Turnově za upravení služného učitelů škol měšťanských.
Abg. H. Legler mit der Petition der Industriallehrerinnen in Aussig um Regelung der Rechtsverhältnisse der Inonst. -Lehrerinnen,
Abg. H. Legler mit der Petition des deutschen pädagogischen Vereines in Prag um Abänderung des Gesetzes vom 13. Mai 1894, betreffend die Regelung der Rechtsverhältnisse der Lehrer,
p. posl Hyrš s peticí osadníků v Knyku za odepsání nedoplatků půjčky následkem živelních pohrom povolené,
p. posl. Sokol s peticí městské rady v Pardubicích za subvenci na dokončení přípravných prací k upravení řeky Chrudimky,
p. posl. Josef Horák s peticí hasičské župy v Poděbradech za změnu zákona ze dne 24. prosince 1884 v příčině placení příspěvků k účelům hasičství,
p. posl. dr. Heller s peticí hasičské župy v Klatovech, v téže záležitosti,
p. posl. J. Horák s pet. has. župy v Poděbradech za změnu zákona ze dne 25. května 1876 o řádu policie požárové,
p. posl. Hodys s peticí obecního představenstva v Pičíně za odepsání nedoplatků školného,
p. posl. Suda s petící hospodářského spolku v Strakonicích v příčině zvelebení chovu koní.
p. posl. Doležal s peticí obec. představenstva v Sloupně v příčině přijímání mládeže do továren,
týž p. posl. s peticí obec. předst. ve Vinarech v téže záležitosti,
týž p. posl. s peticí obec. předst. v Podolibech v téže záležitosti,
týž p posl. s peticí obec. předst. v Sánech za převzetí zim. hospodářských škol do správy země,
týž p. posl. s peticí obec. předst. v Libicích v téže záležitostí,
týž p. posl. s peticí obec. předst. v Oseku v téže záležitosti,
týžp. posl. s peticí obec. předst. v Podmokách v téže záležitosti,
týž p. posl. s peticí obec. předst. v Zahornisích v téže záležitosti,
týž p. poslanec s peticí obec předst. v Labské Týnici v téže záležitosti,
týž pan poslanec s peticí obec předst. ve Velkých Petrovicích v téže záležitosti,
týž p. posl. s peticí obec předst. v Kněžicích, v téže záležitosti,
týžp. posl. s peticí obec. předst. v Němčicích v téže zálečitosti,
týž p. posl. s peticí obec předst. ve Starých Nechanicích v téže záležitosti,
týž p. posl. s peticí obec předst. v Ovčárech v téže záležitosti,
p. posl Janda Heřm. s peticí obec. předst. v Mlíkojedech v příčině zřízení ochraných hrází proti povodni,
p. posl. Sokol s peticí pana Jana Srámka, říd. učitele v Březnici, za vpočítání let služebních,
týž p. posl. s peticí Bedřicha Ježka řídicího učitele v Bezděkově v téže záležitostech,
týž p. posl. s peticí Antonína Šestáka, správce školy ve Velkém Újezdě v téže záležitosti,
p. posl. dr. Setunský s peticí Josefy Rosenkrancové, podučítelky v Sušici, v téže záležitosti,
Abg. H. Legler mit der Petition des Karl Režný, Lehrers in Stockau, um Anrechnung seiner Dienstjahre,
Derselbe H. Abg. mit der Pet. des Theodor Kirsch, Oberl. in Batzdorf, in derselben Angelegenheit,
Derselbe H. Abg. mit der Pet. des Alois Dornfeld, Obeil. in Priesen, in derf. Ang.,
Derselbe H. Abg. mit der Pet. des Lehrervereines in Poversam, um Regelung des Gehaltes der Lehrer an Bürgerschulen,
Derselbe H. Abg. mit der Pet. des deutschen Lehrervereines in Schuttenhofen in ders. Angeleg.,
Derselbe H. Abg. mit der Pet. des Lehrervereines in Tuschkau, in ders. Ang.,
Derselbe H. Abg. mit der Pet. des Lehrervereines in Arnau, in ders Ang.,
Derselbe H Abg. mit der Pet. des Lehrkorpers in Podersam, in ders. Ang.,
Derselbe H. Abg mit der Pet. des Lehrkorpers in Pobersam, um Aushebung der IV. Lehrergehaltsklasse an Bürgerschulen,
derselbe H Abg. mit der Pet. des Leh rervereines in Braunau, um Regelung der Rechtsverhaltnisse der Industriallehrerinnen,
p. posl. Lenoch s petici okresního výboru v Litomyšli za zrušeni zákona honebního,
p. posl. dr. Brzorád s petici hasičské župy v Dolních Královicích za změnu zákona ze dne 24. prosince 1884 v příčině placení příspěvků k účelům hasičství,
týž p. posl. s peticí za změnu zákona ze dne 25. května 1876 o policii požárové,
Náměstek nejvyššího maršálka zemského Lippert: Konstatuji, že jest slavný sněm způsobilý usnášeti se.
Ich konstatiere die Beschlußfähigkeit des hohen Hauses.
P. poslanec hrabě Clam-Martinic žádá telegraficky za dovolenou na dobu tohoto zasedání sněmovního.
Der H. Abg. Graf Clam-Martinic ersucht aus telegraphischem Wege um Urlaub für die Dauer dieses Sessionsabschnittes
Žádam aby tato žádost byla přečtena.
Ich ersuche dieses Gesuch zu verlesen.
Landtagssekretär Höhm (liest). Lobliches Landtagsprasidium Prag, Landhaus., Da nach langerer Krankheit noch Erholung bedurstig, bitte ich um Urlaub für die Dauer dieses Sessionsabschnittes. Graf Heinrich Clam-Martinic. "
Náměstek nejvyššího maršálka zemského Lippert: Kteří páni dovolenou povoluji, nechť vyzdvihnou ruku
Jene Herren, welche den Urlaub bewilligen, bitte ich, die Hand zu erheben.
Dovolená jest povolena
Der Urlaub ist bewilligt.
Ježto pan poslanec hrabě ClamMartinic jest členem komise školské a komise zemědělské a do obou byl zvolen celým sněmem, nastává tím potřeba, aby celý sněm vykonal novou volbu jednoho člena komise školské a jednoho člena komise zemědělské. Obě tyto volby dány budou na denní pořádek některé z příštích schůzí.
Nachdem der Herr Abg. Graf Clam-Martinic Mitglied der Schul- und Landesculturkommission ist und in beide Commissionen durch den ganzen Landtag gewählt wurde, so ist die Nothwendigkeit der Neuwahlen je eines Miteliedes der Schul- und Landescultur-Kommission durch den ganzen Landtag eingetreten. Diese Wahlen werden an die Tagesordnung einer der nachsten Sitzungen gesetzt werden.
Pan poslanec hrabě Mensdorff omluvil se pro dnešní sezení.
Der Herr Abg. Graf Mensdorff hat sich für die heutige Sitzung entschuldigt.
Rovněž pan poslanec hrabě Nostitz.
Desgleichen der Herr Abg. Graf Nostitz.
Dále p posl. Antonín svobodný pán Dobrženský žádá za dovolenou do konce zasedání sněmovního.
Der Herr Abg. Anton Freiherr von Dobržensky bittet um Urlaub bis zum Schlusse der Landtagssession.
Ich ersuche um Verlesung seines Gesuches.
Žádám, by žádosť jeho byla přečtena.
Landtagssekretär Höhm (liest): 19. Feber 1897. Pottenstein, Böhmen. Euer Hochwohlgeboren! Da mir in den nächsten Tagen ein Abkommen unmöglich ist, erlaube ich mir um einen Urlaub bis zum Schlusse der Landtagssession anzusuchen. Hochachtungsvoll Anton Freih. von Dobržensky.
Náměstek nejvyš maršálka zemského Lippert: Kteří páni dovolenou povolují, nechť vyzdvihnou ruku.
Diejenigen Herren, welche den Urlaub bewilligen, bitte ich, die Hand zu erheben.
Dovolená jest povolena.
Der Urlaub ist bewilligt
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir übergehen zur Tagesordnung.
Prvním předmětem denního pořádku jest první čtení vládní předlohy s osnovou zákona týkajícího se ustanovení dozorčích orgánů pro obchod potravinami a některými předměty potřeby.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung der Regierungsvorlage mit dem Gesetzentwürfe, betreffend die Bestellung von Aufsichtsorganen für den Verkehr mit Lebensmitteln und einigen Gebrauchsgegenständen.
Ježto předloha vládní byla tiskem rozdána slavnému sněmu, myslím, že nebude potřebí ji přečísti.
Nachdem die Regierungsvorlage im Drucke vertheilt wurde, halte ich es nicht für nothwendig dieselbe verlesen zu lassen und stelle die Anfrage, ob Jemand sich zum Worte meldet in Bezug aus die formale Behandlung dieses Gegenstandes.
Pan poslanec dr. rytíř z Wiederspergů se hlásí o slovo.
Dávám mu slovo.
Posl. Dr. rytíř z Wiederspergu: Slavný sněme! Vládní předloha, kterou se nám jest zde zabývati, jest důsledkem zákonodárství říšského, totiž zákona o obchodu s potravinami a některými potřebami.
Říšský zákon tento znamená zajisté nové období obchodu, týkajícího se těchto předmětů, které jak nejbohatšímu tak nejchudšímu svou jakostí nutné a potřebné jsou, takže jeho neúhonnost a solidnost jest zájmem úplně všeobecným.
Zákon ten může sice vstoupiti v právomoc, ale účinkování jeho musilo býti ještě na delší dobu odročeno, a to ze dvou příčin.
První příčina jest ta, že se nám úplně nedostává orgánů, které by dohled ten zákonem tím nařízený mohly prováděti. Úloha ta není v žádném ohledu malá, neboť takoví lidé musí býti vycvičeni v každém ohledu, aby zdárně působiti mohli. Ano nedostává se nám ještě ani dokonalých, způsobilých učilišť, kde by takoví lidé se mohli vycvičiti. To jest úloha vlády a vláda se v každém ohledu přičiní, aby tuto mezeru všemožně rychle vyplniti mohla.
Druhá otázka však, která blahodárného účinkování usneseného zákona odročuje, jest, že úlohu tuto z velké části budou musiti plniti obce. Jak Vám známo pánové, dohled ku potravinám a vůbec policie trhová náleží v obor samostatného působení obce. Nebylo tedy lze zákonodárstvím říšským, poněvadž zákonodárství o obci náleží v působnost zákonodárství zemského, podrobně ustanovovati, jakým způsobem by obce mohly vyhověti této své veledůležité úloze, k tomu jest zapotřebí spolupůsobení zákonodárství zem. a právě nás zajímající zde předloha vládní má za úlohu, aby věc tuto způsobem zákonodárství zemského v pořádek uvedla.
Že obcím touto novou úlohou jakási břemena nastanou, toť pánové patrno, a nemůže to ani jinak býti, ale jsou to břemena v zájmu všeobecném jim uložená, která v krátké době zajisté způsobem neobyčejně hojným se dají zúrokovati.
Při důležitosti věci by snad mohla povstati rozepře, zda-li by nebylo záhodno věc tuto odkázati zvláštnímu výboru; poněvadž ale, pánové, se zde jedná o ryze obecní záležitost, a poněvadž máme komisi pro okresní a obecní záležitosti, která poměry obcí a zvláště tedy jich finanční poměry a jich nesčíslné petice ohledně různých předmětů zná, mám za to, že se odporučuje nejlépe, abychom odkázali vládní předlohu komisi pro okresní a obecní záležitosti, poněvadž ona má velkou obeznalost v těchto záležitostech, a bude nejlépe s to, posouditi, jakým způsobem by nová nastávající břemena obcím se stala co nejsnesitelnější.
Dovoluji si navrhnouti tedy, aby vládní předloha byla odkázána komisi pro okresní a obecní záležitosti.
Náměstek nejvyššího maršálka zemského Lippert: Pan poslanec dr. rytíř Wiedersperg činí návrh, aby předloha odkázána byla komisi pro okresní a obecní záležitosti.
Der Herr Abg. Dr. Ritter von Wiedersperg stellt den Antrag, es möge die Regierungsvorlage der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten zur Vorberathung zugewiesen werden.
Žádá ještě někdo za slovo ve formálním ohledu?
Verlangt noch Jemand in formaler Beziehung das Wort?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, končím rokování.
Nachdem Niemand das Wort verlangt, schlietze ich die Debatte.
Přikročíme k hlasování.
Prosím pány, kteří souhlasí s návrhem pana poslance dra rytíře z Wiederspergu, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche dem Autrage des Herrn Abg. Dr. Ritter von Wiedersperg zustimmen, die Hand zu erheben.
Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Druhým předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance dra Russa a soudruhů v příčině změny zákona o hudebném.
Der zweite Gegenstand der Tagesord nung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Russ und Genossen betreffend die Abänderung des Gesetzes über die Musikabgabe.
Dávám slovo p. poslanci dru Russovi. Ich ertheile dem Herrn Antragsteller das Wort.
Abgeordneter Dr. Russ: Hoher Landtag! Ich habe mir im vorigen Jahre erlaubt, der erste die Anregung zu geben und den Antrag zu stellen, dass das Gesetz vom 20. Juli 1894 in Bezug auf die Mnsikabgabe einer zeitgemätzen Aenderung und Verbesserung unterzogen werde.
Ich habe auch in der Sitzung des vorigen Jahres vom 14 Jänner 1896 diesen meinen Antrag ausführlich begründet und der Landtag hat diesen Äntrag dem Budgetausschusse zur Vorberathung zugewiesen.
Es ist nichts geschehen und ich bin daher gezwungen gewesen, diesen Antrag in diesem Jahre, am 26. Jänner, gleich nach dem Wiederzusammentritte des Landtages wieder vorzulegen.
Ich habe mein Bedauern darüber auszusprechen, dass der Budgetausschufs, dem im vorigen Jahre dieser Antrag am 14. Jänner zugewiesen worden ist, nicht Zeit gefunden hat, bis zum 14. Feber des vorigen Jahres, also nach einem vollen Monate, diesem Austrage des Landtages nachzukommen.
Wenn so rechtzeitig, wie im vorigen Jahre, einen Monat vor dem Schlüsse des Landtages ein Auftrag an den Budgetausschuss ersolat.
sollte man glauben dais es Zeit geniig ist, demselben auch wirklich Folge zu leisten. Ich bin daher gezwungen ihn zu wiederholen und ich kann heute sagen, dass es dem Budgetausschusse immerhin bei gutem Willen möglich ist, ben Antrag in dieser Session noch vorzulegen.
Der Budgetausschuss beschließt in der nächsten Zeit seine Thatigkeit - (Unruhe im Hause) ich mochte den Herrn Oberstlandmarschallstellvertreter ersuchen, mir etwas Ruhe zu verschaffen - Poslanec Březnovský: On sám mluvi, on se bavi!) Darf ich den Herrn Vorsitzenden ersuchen, mir etwas Ruhe zu verschaffen? Es ist mir leider nicht möglich, noch lauter zu sprechen, als der übrige Landtag zusammengenommen.
Ich sage: ich glaube, dass es bei gutem Willen möglich ist, dass der hohe Landtag in diesem Sessioiisabsdjmtte noch dazu gelange, ein solches Gesetz zu beschließen.
Der Budgetausschuß beendet in den allernächsten Tagen seine Arbeiten über den Voranschlag des Landes und ist, wahrend der Druck erfolgt und das Generalreferat erstattet werden soll, noch immer in der Lage, dieses Gesetz bei gutem Willen in einer Sitzung abzuändern.
Derselbe muss sich damit schon befafst haben, der Landesausschutß gewiss auch in pslichtmäßiger Erfüllung der ihm gewodenen Aufträge ein aufmerksames Auge aus die Vorgänge im Landtage zu werfen, - man konnte dann dieses Gesetz in die Bubgetberathung sehr gut einschieben und wenn mit Zustimmung sämmtlicher Parteien im Schoße des Budgetausschusses eine Aenderung buses Gesetzes über die Musikabgabe zu Stanbe gekommen sein wird, so wird im Landtage eine Zeit von 5 Minuten genügen, um es auch wirklich zum Gesetze werben zu lassen.
Die Schwerfälligkeit des Landtages, der Landesoidnung und der Geschäftsorbnung des Landtages ist, - weiß Gott - schon gioß genug, als dass sie nicht noch durch eine gewisse Lässigkeit oder Langsamkeit der Vorbeiathung vermehrt ober verschärft weiden sollte.
Ich bescheibe mich auch mit diesen formalen Bemerkungen, denn im vorigen Jahre wurde zuerst von mir, dann auch von Anderen, und auch in diesem Jahre schon ausführlich ausemanbergesetzt, warum dieses Gesetz einer Aenderung zu unterziehen wäre.
Und deshalb erlaube ich mir, auch nur aus diese drei verschiedenen Auseinandersetzungen, welche in dem stenographischen Protokolle sich vorfinden, hinzuweisen und meinen Antrag, welcher dahingeht, der Budgetausschuss wird beauftragt eine Aenderung des Landesgesetzes vom 20. Juli 1894 über die Musikabgabe in der Richtung zu erwägen und darüber mit Beschleunigung Bericht zu erstatten, dass:
1. die Sätze der allgemeinen und besonderen Musikabgabe eine gerechtere Abstufung erfahren, wie sie den Erwerbsverhältnissen der Schankgetverbe, namentlich in Betreff der verfügbaren Räumlichkeiten entspricht und
2. die allgemeine Musikabgabe in einem späteren Zeitpunkte und bei den höheren Satzen auch ratenweise gezahlt Werben kann, dem hohen Landtage zur Annahme zu empfehlen. (Bravo. )
Oberstlandmarschallstellvertreter Lippert: Der Antragsteller beantragt in formaler
Hinsicht die Zuweisung an den Budgetausschuss zur Vorberathung.
Ve formálním směru se navrhuje, aby návrh přikázán byl rozpočtové komisi k předběžné poradě.
Žádá ještě někdo za slovo v ohledu formálním ?
Verlangt noch Jemand in formaler Beziehung das Wort?
Není tomu tak.
Es ist nicht der Fall.
Rokování jest skončeno.
Ich schließe die Debatte.
Přejdeme k hlasování.
Wir übergehen zur Abstimmung
Prosím pány, kteří souhlasí s tímto návrhem, by vyzdvihli ruku. Návrh jest přijat.
Der Antrag ist angenommen.
Příští předmět denního pořádku jest první čtení návrhu poslanců dr. Werunského, dr. Kiemanna a soudruhů v příčině užívání obou jazyků zemských při označování ulic a náměstí v královském hlavním městě Praze.
Nächster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages der Abg. Dr. Werunsky, Dr. Kiemann und Genossen betreffend den Gebrauch beider Landessprachen in der Bezeichnug der Straßen und Plätze in der königlichen Landeshauptstadt Prag.
Dávám slovo panu navrhovateli.
Der Herr Antragsteller hat das Wort.
Abg. Dr. Werunsky: Hoher Landtag ! In der neuesten Zeit mußte es das Prager Deutschthum über sich ergehen lassen, dass über seine Existenz in der Landeshauptstadt in brüsker Weise hinweggegangen, dass seine ganze ruhmreiche und bedeutungsvolle 800jährige Geschichte in dieser Stadt ignoriert und seine Sprache von den Strassenecken ausgetilgt werde. Bekanntlich waren in Prag die Strassenbezeichnungen seit unvordenklicher Zeit doppelsprachig, zuerst durch lange Zeit oben deutsch und unten čechisch, und dann seit einigen Decennien, seit den 60 Jahren, oben čechisch und unten deutsch.
Das Prager Stadtperordnetenkollegium hat es bekanntlich für gut befunden, im J. 1893 den Beschluß zu fassen, fürderhin statt zweisprachiger bloß einsprachige Strasseneckentafeln anzubringen und manche althergebrachten Bezeichnungen von Gassen ohne jeden plausiblen Grund zu ändern, und das Prager Stadtverordnetencollegium hat auch ungeachtet der Systierungsmaßnahmen der Regierung diesen Beschluß durchgeführt. Als nun dieser Beschluß, welcher von der Statthalterei und dem Ministerium des Innern cassirt wurde, vor das Forum des Verwaltungsgerichtshofes kam, hat der Verwaltungsgerichtshof sich darauf beschränkt, zu erkennen, dass überhaupt kein Gesetz bestehe, welches die Anbringung von Strassentafeln verfügen würde, und somit auch kein Gesetz, welches die Anbringung zweisprachiger Strassentafeln gebieten würde. In der That ist es auch so. Wir wissen, dass in den Dörfern und kleinen Städten der Verkehr gar kein Bedürfnis hat, durch Strassentafeln geregelt zu werden. Anders aber ist es in großen Städten; hier gebietet das Interesse des Verkehres, dass die Strassenbezeichnungen eintreten. Nun gibt es aber auch kein Gesetz, welches irgend einer Stadtgemeinde ein ausschließliches Recht auf Strassenbezeichnungen zuerkennen würde, und eben so wenig gibt es ein Gesetz, welches die Privatthätigkeit, die öffentliche unterstützende Privatthätigkeit. aus diesem Gebiete verbieten würde. Unsere Gesetzgebung beschäftigt sich überhaupt nur mit der Ortsbezeichnung, mit der Bezeichnung der Ortschaften. In dieser Beziehung verfügt das Conscriptionspatent aus dem Jahre 1804, die kaiserliche Verordnung vom 23. März 1857 und das Volkszählungsgesetz vom 27. März 1869, in jeder Ortschaft solle beim Eingang und beim Ausgang eine Ortstafel angebracht werden und an dieser Ortstafel soll angegeben werden, zu welcher politischen Ortsgemeinde diese Ortschaft gehört, und zu welchem Bezirke, und wenn sie im Grenzgebiete gelegen ist, soll auch dieser Umstand bemerkt sein, und diese Ortstafeln sollen immer im lesbaren Zustande erhalten werden.
Was die Sprache anbelangt, so überlässt das Gesetz ihre Bestimmung der Landesbehörde. In Böhmen hat bekanntlich die Landesbehörde verfügt, dass überall im Königreiche Böhmen die Ortstafeln doppelsprachig sein sollen.
Das Prager Stadtverordnetenkollegium ist aber nicht stehen geblieben bei diesem Beschluße wegen der einsprachig čechischen Straßentaseln.
Am 18. April 1894 wurde beschlossen,dass jede Gasse oder Straße und jeder Platz seinen besonderen Namen hat, welcher als ein Eigenname in eine andere Sprache nicht übersetzt werden kann.
Am 26. April wurde dekretiert, die čechischen Namen der Straßen sind auch in anderen Sprachen zu gebrauchen.
Am 26. Mai 1894 wurde die 4. Stufe erklommen, indem der Stadtrath beschloß, die von deutschen Hausbesitzern angebrachten Straßentafeln unter Geldstrafen exekutiv abnehmen zu lassen. Da kamen natürlich wieder die Rekurse, die Regierung hat abermals Sistirungsmaßnahmen ergriffen, und so kam die Sache zum zweitenmale vor das Forum des Verwaltungsgerichtshofes und zwar am 26. Feber 1896 Auch diesmal hat der Verwaltungsgerichtshof nur einen rein negativen Ausspruch gethan, nämlich, dass die Straßenbezeichnung nicht unter den § 7 des Volkszählungsgesetzes falle, wie die k. kStatthalterei vermeinte, und dass durch diesen Beschluß die Gemeindeautonomie nicht überschritten sei.
Hiemit wird jedoch die Rechtsfrage noch nicht entschieden; es frägt sich nämlich ob diese Verfügungen der autonomen Gemeinden inhaltlich berechtigti sind, und ob nicht dadurch die Rechte der deutschen Hansbesitzer tangiert werden. Das ist bis heute noch nicht entschieden worden. (Ruf: Besitzstörung. )
Die Sachen stehen doch so. Wenn eine Gemeinde die aus ihrem Gebiete befindlichen Wege und Straße bezeichnet, so ist das ein Ausfluss der Verwaltung des Gemeindeeigenthums, wozu sie zweifellos berechtigt ist. Wenn sie aber mittels dieser Bezeichnung auch dem Publicum bindende Vorschriften gibt, dann betritt sie hier den Weg der Polizei, dann Wird aus dieser Straßenbezeichnung ein Akt der Straßenpolizei, und in dieser Beziehung hat sich die Gemeinde allen Schranken zu unterwerfen, welche der Polizeigewalt überhaupt in den Gesetzen gefetzt find. Gegen diese Polizeibefehle haben natürlich die Deutschen Prags das einzige praktische Mittel ergriffen, indem die deutschen Hausbesitzer ihre Häuser analog der öffentlichen Bezeichnung mit Straßennamen in deutscher Sprache bezeichnet haben. Die Präger Stadtverwaltung hat jedoch den Versuch gemacht, den Deutschen auch dieses Auskunftsmittel der privaten Straßenbezeichnungen zu entziehen und abzuschneiden durch die Verfügung, dass die čechischen Straßennamen als Eigennamen anzusehen und daher angeblich unübersetzbar waren. Allein diese Verfügung ist wirkungslos geblieben und sie muss auch der Natur der Sache nach wirkungslos bleiben, weil sie scheitern muss einfach an ihrer vollständigen Unmöglichkeit. Das Prager Stadtverordneten-Collegium kann viel, es kann sich aber nicht hinwegsetzen über die Gesetze weder der deutschen noch der böhmischen Sprache. Caesar non supra grammaticos!
Treten wir nun dieser Frage der Unübersetzbarkeit näher. Zunächst ist es gar nicht wahr, dass die Straßenuamen Eigennamen sind. Das Prager Stadtverordneten Collegium kann nicht verhindern, dass "třída ulice, náměstí" im Deutschen "Straße, Gasse und Platz" heißen. (Stimme: Sie kann alles!) Gegen die Gesetze der Linguistik hat das Prager Stadtverordneten-Collegium gewiss keine Macht Die Straßenbezeichnungen sind nur zum kleinen Theile Eigennamen. Sie find eigentlich sachliche Begriffsworte, z. B. also Kohlen-Markt, Grünmarkt, Gerstengasse, Eifengasse, Goldschmiedgasse, Tischlergasse, Tuchmachergasse, das sind nur sachliche Begriffsworte; oder sie haben einen historischen Charakter, z. B. die Meißner-Gasse, Wendische Gasse, Florenz-Gasse, Krakauer-Gasse (Abg. Březnovský: Meisel-Gasse!) Ja, auch die Meiselgasse.