ního družstva pro upravení potoka Štědré za podporu,
posl. p. Materna s peticí výboru spolku majitelů domů na menším městě Pražském v příčině přiznání nájemného z bytu majitelů domů,
posl. p. Dr. Malínský s peticí rady města Humpolce za podporování stavby místní dráhy Vlaším-Dolní Královice,
posl. p. Dr. Zátka s pet. nčit. jednoty Komenský v českém Krumlově za počítání pětiletého zvýšení služného učitelů od způsobilosti zkoušky učitelské,
posl. p. Adámek s peticí uč. jednoty Budeč v Ústí n. Orl., v téže záležitosti,
týž p. posl. s peticí učitelského sboru v Ústí n. Orl. za upravení služného učitelů škol měšťanských,
týž p. posl. s peticí učitelského sboru měšťanské dívčí školy v Ústí n. Orl.. v téže záležitosti,
posl. p. Dr. Pacák s peticí klubu českých turistů v Praze za udělení subvence,
týž p. posl. s peticí výboru hospodářského spolku v Čáslavi v příčině povolení pěstování tabáku v Čechách,
posl. p. Václav Dvořák s peticí vodního družstva v Netolicích za subvenci na sdělání technického projektu melioračního,
posl. p. Dr. Škarda s peticí ženského čtenářského spolku v Nymburce v příčině obsazování míst učitelských na školách dívčích jen ženskými silami učitelskými,
posl. p. Dr. Brzorád s peticí manželů Josefa a Kateřiny Drahovzalových v Bojišti za náhradu škody vzešlé z ošetřování nalezenky Anny Friebové,
posl. p. Dr. Pacák s peticí župy hasičské v okresu Kutnohorském za změnu zákona z 25. 05. 1876. o polici požárové,
týž p. posl. s peticí župy hasičské okr. Kutnohorského za změnu § 24/12. 1884. ohleně placení příspěvků k účelům hasičství,
posl. p. Dr. Brzorád s peticí okres. výboru v Dolních Královicích za podporu stavby místní dráhy Vlaším-Dolní Královice,
týž p. poslanec s peticí okresního výboru v Něm. Brodě, v téže záležitosti,
týž p. poslanec s peticí sboru učitelek v Německém Brodě, za změnu zákona z 13. 05. 1894. týkajícího se upravení právních poměrů učitelů,
týž p. poslanec s pet. sboru učitelek v Ledči v téže záležitosi,
posl. p. Brzorád s peticí sborů učitelek v Něm. Brodě za obsazováni míst učitelských na dívčích školách jen učitelkami,
týž p. posl. s peticí učitelek v Ledči, v téže záležitosti,
posl. p. Dr. Škarda s peticí spolku paní a dívek v Mladé Boleslavi v téže záležitosti.
Abg. Herr Dr. Schlesinger mit der Petition Des Lehrkörpers in Tannwald um Aufhebung der IV. Lehrergehaltsklasse an Bürgergerschulen,
derselbe Herr Abg. mit der Petition des Ortsschulrathes in Tannwald in derselben Anlegenheit.
posl. p. Dr. Brzorád s peticí okres. výboru v Něm. Brodě za změnu stanov hypoteční banky,
poslanec pan Lenoch s peticí okres. výboru v Litomyšli, v téže záležitosti,
týž p. posl. s peticí Ant. Košuta, říd. učitele v Jarošově za vpočítání let služebních,
týž p. posl. s peticí hospodářského spolku v Litamyšli za zřízení zemské pojišťovny,
týž p. postýž s peticí hospodářského spolku v Litomyšli za zrušení školného,
posl. p. König s pet. okr. výboru v Královicích za změnu stanov hypoteční banky,
posl. p. Dr. Dyk s peticí obce Partotic za podporu k úlevě nouze,
posl p. Dr. Grégr s peticí hospod. čtenářské besedy v Holetíně za podporu následkem živelních pohrom.
Oberstlandmarschallstellvertreter Lippert:
Die Herren Abg. Dr. Funke und Genossen haben mir eine Interpellation an Seine Durchlaucht den Herrn Oberstlandmarschall als
Vorsitzenden des Landesausschusses übergeben.Ich ersuche dieselbe zu verlesen.
Landtagssekretär Höhm (liest): Interpellation des Abg. Dr. Funke und Genossen an Se. Durchlaucht den Herrn Oberstlandmarschall als Vorsitzenden des hohen Landesausschusses.
Der hohe Landtag hat in der Erledigung des Jahresvoranschlages für das Jahr 1896, betreffend die Erledigung der Petitionen C zu Capitel V. Landescultur den Beschluss gefasst:
"Der Landesausschuss wird ermächtigt, über die Petition Z. 847, der Ackerbau, Obstn. Weinbauschule in Leitmeritz um Gewährung einer Subvention zur Errichtung einer chemischen Untersuchungs- und Samencontrollstation Erhebungen zu pflegen, und für den Fall des günstigen Ergebnisses dieser Erhebungen einen entsprechenden Betrag in den Jahresvoranschlag gegen Einholung nachträglicher Genehmigung einzustellen. "
Der hohe Landesausschuss hat aber im Jahre 1886 keine Erhebungen gepflogen.
Eine Inspicirung dieser chemischen Untersuchungs- und Samencontrollstation fand nur Jahre 1894 durch den Staatsfchulinspector der deutschen landw. Anstalten Herrn Rippel, k. k. Professor der deutschen technischen Hochschule in Prag, anlässlich seiner Inspektion der Acker-, Obst- und Weinbauschule statt, hat der genannte Herr Staatsschulinspector seiner Zufriedenheit Über die Acker-, Obst- und Weinbauschule und die mit Derselben verbundene chemische Untersuchungs- und Samencontrolstation Ausdruck gegeben und hinzugefügt, dass durch die emsige Thätigkeit der Untersuchungsstation die Acker-, Obst- und Weinbauschule an Popularität nur gewinnen könne.
Am 29. Juli 1896 hat Se. Exe. der Herr Ackerbauminister anläßlich des Besuches der Ackerbau-, Obst- und Weinbauschule in Leitmeritz auch der Einrichtung der Untersuchungsstation seine vollste Aufmerksamkeit gewidmet, ließ sich über die bisherige Thätigkeit einen genauen statistischen Bericht vorlegen, zollte der Einrichtung und den Leistungen der Untersuchungsstation die vollste Anerkennung und hob hervor, dass er im böhmischen Landesculturrath stets die Ansicht vertrat, dass nichrere im Lande günstig vertheilte Untersuchungsstationen gegenüber den Centralstationen für die landw. Bevölkerung von größerem Vortheil begleitet seien.
Im Monate September 1896 fand in Leitmeritz eine Gerstenausstellung statt und bei dieser Gelegenheit besuchte der damalige Vicepräsident und gegenwärtige Präsident des deutschen Landesculturrathes Herr Adalbert Hölbl Coler von Geysing auch die Untersuchungsstation und gab seiner großen Befriedigung über die Ersolge dieser Anstalt lebhaften Ausdruck.
Nur der hohe Landesausschuss, welchem die Verhältnisse dieser Untersuchungsstation aus den eingesendeten Jahresberichten und aus dem Inhalte der Petition vollkommen genau bekannt sind, fand sich trotz des Beschlusses des hohen Landtages nicht veranlaßt, irgend welche Erhebungen zu pflegen, und hat es auch nicht der Mühe wert gesunden aus die diesfälligen Eingaben des Curatoriums der Ackerbau-, Obstund Weinbauschule vom 5. September, 15. October und vom 25. November 1896 auch nur irgend welche Antwort zu geben.
Am 14. Jänner 1897 endlich langte unter der G. -Z. 65. 637 ai 1896 der Erlass des hohen Landesausschusses herab, dahin gehend, dass der hohe Landesausschuss mit Rücksicht aus den Stand der Erhebungen, betreffend die Errichtung einer eigenen Untersuchungs- und Samencontrolstation des Königreiches Böhmen nicht in der Lage sei, die in Leitmeritz errichtete Station, wenn dieselbe auch den lokalen Interessen ersprießlich sein sollte, aus Landesmitteln zu unterstützen.
Hiebei ist hervorzuheben, dass für den hohen Landesausschuss behuss der einzuleitenden Eichebungen an der Untersuchungsstation in Leitmeritz der Zeitpunkt des von dem hohen Landtage gesassten Beschlusses maßgebend sein mußte, dass die Untersuchungsstation in Leitmeritz keineswegs nur localen Interessen dient, indem diese Station seither bereits 656 Objecte, mit 2227 Einzelbestunmungen nicht für die Umgebung von Leitmeritz, sondern für die entferntesten Gegenden in Böhmen untersucht hat.
Die Unterzeichneten stellen somit an Se. Durchlaucht den Herrn Oberstlandmarschall die Anfrage:
Wie vermag der hohe Landesausschuss mit Bezug auf den Beschluß des hohen Landtages die Unterlassung der Erhebungen an der chemischen Untersuchungs- und Samen-Control station in Leitmeritz und die in Folge dieser Unterlassung eventuell unterbliebene Unterstützung dieser Anstalt aus Landesmitteln zu rechtfertigen ?
Prag, am 18. Feber 1897.
Dr. Funke und Genossen.
Oberstlandmarschallstellvertreter Lippert: Ich werde in Bezug auf diese Interpellation mit dem Landesausschusse das Einvernehmen pflegen.
Pan poslanec Formanek mně sem podal dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Žádám, aby byl přečten.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Dotaz poslanců Formánka a Komárka k Jeho Excellenci panu místodržiteli co zástupci vlády na sněmu král. Českého.
Okresní zastupitelstva Pardubice, Přelouč, Hradec Králové, Chrudim atd. najala pro sebe erární mýta v dotyčných okresích za tou příčinou, aby od poplatku mýtného sprostila své občanstvo. Však podle výnosu c. k. ministerstva financí zmocněna jsou všechna finanční ředitelstva zrušiti dotýčné nájemné smlouvy, kterými okresy najaly pro sebe erární mýta, jestliže dotyčné okresy nebudou od 1. března 1897 zmíněná mýta vybírati.
Poněvadž svrchu uvedené usnešení o nevybírání mýt c. k. erár v žádném směru nepoškozuje a mimo to, když dotyčný poplatek okresním zastupitelstvem jest zaplacen, mnohem spravedlivěji rozdělen jest na poplatníky, nežli když mýto se vybírá a proto, an usnešení svrchu uvedené okresních zastupitelstev vedle rozhodnutí c. k. správního soudního dvora může jen tehdy právoplatným se státi, když zákonem k tomu oprávněny budou, proto táží se podepsaní:
Jest vláda ochotna v době co možná nejkratší předlohu zákona příslušnému sboru zákonodárnému podati, aby svrchu uvedena usnešení okresních zastupitelstev právoplatně vykonávána býtí mohla.
V Praze, 18. února 1897.
Formánek a soudruzi.
Náměstek nejvyššího maršálka zemského Lippert:
Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Pan poslanec dr. Dvořák a soudruzi podali mi dotaz k Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Žádám, aby byl přečtěn.
Sněmovní sekretář Hoehm (čte): Dotaz poslance dr. Dvořáka a soudruhů ku J. Excellenci panu c. k. místodržiteli království českého co zástupci vlády na sněmu zemském.
Jak z protokolů sepsaných u městského úřadu v Upici s tamními příslušníky Josefem Teichmannem a Josefem Matoušem dne 18. prosince 1896 jde na jevo, dal Josef Teichmann, 74tiletý vlastník domku č. p. 243 v Upici, svému, dne 30. března m. r. ve veřejné okresní nemocnici Trutnovské zesnulému a na Trutnovském hřbitově pohřbenému synu Josefu Teichmannovi ml., zhotoviti u kameníka Josefa Matouše v Upici náhrobní desku, jíž označiti chtěl o dušičkách roku 1896 hrob syna svého.
Nápis na desce vytesán byl ovšem vzhledem k tomu, že rodina Teichmannova českou jest a německy ani neumí, v jazyce českém.
Avšak beze všeho nadání bylo Jos. Teichmanovi postavení hotové již desky s českým nápisem na hřbitově Trutnovském zabráněno s poukazem na zákaz starosty města Trutnova p. Raucha, a s připomenutím, že mu bude postavení desky jedině s německým nápisem povoleno.
Josef Teichmann co vetchý stařec, jemuž ani známo nebylo, že sobě může na zákaz takový stěžovati a jenž se mimo to se stížností spojených výloh a pochůzek obával, nevěděl sobě - nechtěje hrob syna svého nechati vůbec bez označení jiné rady, než odhodlati se k další pro něho citelné oběti a dáti zhotoviti u kameníka novou desku náhrobní s nápisem německým, kterou směl na hrob syna postaviti.
Poněvadž Josefu Teichmannovi lhůta ku podání stížnosti prošla a podobné případy, jako tento, snadno by se v budoucnosti mohly opakovati, jakož i vzhledem k tomu, že nehumánní jednání trutnovské správy hřbitovní, respekt. městského úřadu, v českých obcích dalekého okolí značné roztrpčení vzbudilo a snadno by s české strany požadavek po odvetě vzbuditi mohlo, obrátilo se obecní zastupitelstvo v Úpici po jednomyslném usnesení ze 16. pros. 1896 k vysoce slav. výboru zemskému, co nejvyšší samosprávné instanci zemské, se žádostí, aby zákaz českých nápisů náhrobních na hřbitově trutnovském co nejdříve veřejné byl odvolán.
Kdož nemusí spatřovati v nezákonném, nehumanním a národní třenice podněcujícím jednání purkmistrovského úřadu v Trutnově paskvil na patriotický výnos veleslavného zemského výboru království českého ze dne 19. srpna 1896 č. 52. 339, jímž vyzval veškeré okresní výbory, aby svým vlivem působily na obyvatelstvo v tom směru, by událostem, jež se jeví býti způsobilými nastalé bohužel rozčilení ve věcech národnostních stupňovati, pokud možno hledělo předejíti!!
Vzhledem k tomu, že jeví se býti žádoucím, aby se pro příště podobné nehumanní, národní roztrpčenosť a vášně obyvatelstva zbytečně podněcující a národnost českou snižující a urážející projevy a stanovení opakovati nemohly, a vzhledem k tomu, že v případě tomto c. k. okresní hejtmanství patrně nekonalo svou povinnost, jaká přísluší dle § 102 zřízeni zemského správě státní (vykonávati právo dohledací k obcím, aby z mezí své působnosti nevystupovaly, a neučinily ničeho, co by bylo proti zákonům) dovolují si nížepsaní vznésti dotaz ku J. Excellenci panu c. k. místodržiteli co zástupci vlády:
1. Jest Vaší Excellenci znám zákaz českých nápisů náhrobních na hřbitově Trutnovském ?
2. Jest Vaše Excellence ochotnou ve smyslu § 102 zřízení zemského království českého učiniti opatření, aby podobná, zákonům zemským se příčící, nehumánní, a roztrpčenost národnostní podněcující opatření obecních představenstev v království českém správou státní trpěna nebyla?
V Praze, dne 19. února 1897.
Dr. Dvořák a soudruzi.
Náměstek nejvyššího maršálka zemského Lippert: Odevzdám tento dotaz Jeho Excellenci panu místodržiteli.
Ich konstatiere die Beschlusssähigkeit des hohen Hauses.
Konstatuji, že slavný sněm jest způsobilým usnášeti se.
Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
Erster Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abg. Hermann Janda und Genossen betreffend die zwangweise Feuerversicherung.
Prvním předmětem denního pořádku jest první čtení návrhu poslance Heřmana Jandy a soudruhů v příčině povinného pojišťování proti škodám z ohně.
Pan navrhovatel posl Janda bude návrh hájiti.
Dávám slovo panu navrhovateli, aby návrh odůvodnil.
Ich ertheile dem Herrn Antragsteller das Wort.
Posl. Heřman Janda. Slavný sněme! Přiznávám se, že s jakousi stísněností chápu se dnes slova, abych odůvodňoval návrh na zavedení nuceného a povinného pojišťování v království českém. Pravím, že s jakousi stísněností a to sice z toho důvodu, poněvadž vlastně celé to naše sněmovní zasedaní není ničím jiným než prvním čtením iniciativních návrhů. (Tak jest!)
Pánové, co to první Čtení znamená?
Já skutečně se přiznávám, že to hnedle není nic plátno a že celým tím naším sněmováním, tak jak to na našem sněmu království českého vedeme a jak jsme nuceni to vésti, připravíme sněm království českého o jeho staré prestige a že naše obecenstvo a naše obyvatelstvo řekne, že se parlamentarismus nic neosvědčuje a že jest to aparát, který stojí peníze a který obyvatelstvu nic nepřináší.
Z těchto důvodů se přiznávám, že jakási stísněnost mne naplňuje, mám-li tento svůj návrh odůvodniti, nicméně mám však za svou povinnost, aby, když letošního roku máme naději, že sněm království Českého nebude uzavřen, nýbrž pouze odročen, byla dána práce všem možným komisím, aby byla dána práce a materiál zemskému výboru, aby mohl jednou předložiti také předlohy, které by zemědělství prospěšný byly.
Z důvodu toho, že v království českém z kruhů zemědělských ozývaly se stálé stesky na to, jakým způsobem u nás otázka pojišťování jest zavedena, podali političtí přátelé a moji a já zde návrh, aby nastala pravá reforma, aby nastala reforma jednou, která by byla skutečně prospěšnou.
Návrh náš jest odůvodněn hlavně tím, že v království českém působí celá řada cizích společností, že tyto cizí společnosti vyssávají a to hlavně ze zemědělského obyvatelstva velké sumy peněz, do milionů jdoucí, a že následkem toho cizí společnosti starají se jen o to, aby měly velký počet komitentů a velký počet pojištěnců, že nehledí na to, jakým způsobem tyto smlouvy jsou uzavírány, že hledí stále jenom po svém výdělku, a že následkem toho i několik našich domácích ústavů hledí si jedině zjednávání pojištěnců, a že takovým způsobem celá naše pojišťovací agenda nevykazuje se žádnou velkou mravností, a že i také obecná mravnost jak u těch obchodních společností, tak i u různých zemědělců, kteří různým způsobem k zemědělství se dostali, zajisté nestoupá a zajisté také podporována nebude.
Pánové! Otázka pojišťovací tvoří již delší dobu předmět rozhovorů různých hospodářských společnosti, různých hospodářských korporací.
Já, pánové, mám za svou povinnost, abych sdělil, že již před 27 lety ve staré, vlastenecké hospodářské společnosti nyní právě ochuravělý nejvyšší pan maršálek zemský kníže Lobkowicz podal tak důkladnou zprávu o pojišťování, že skutečně tato zpráva tvořila jakýsi základ od té doby veškerého dalšího projednávání této záležitosti.
Já, pánové, mám za to, že není třeba, abych zde sl. sněmu vykládal, abych zde sl. sněmu na jevo dával, jakým způsobem celý pojišťovací systém povstal, poněvadž mám za to. že to náleží před forum jiné, to náleží do jednání komise a zajisté, pánové, bylo by to urážkou sl. sněmu, kdybych chtěl při prvém čtení návrhu hned každému povídat, kdy povstala assekurace, poněvadž, kdo se o záležitost tu interesuje, zajisté ve věci této jest dostatečně obeznalý.
Já mám za svou povinnost jen říci, že, pakliže před 26 nebo 27 lety se mluvilo o tom, že systém nucenosti assekurace pojišťovací, že otázka tato není ještě akutní a že se nedoporučuje nucenosť pojišťování, že dnes máme pojištění zcela jiné. Pánové, podívejte se na statistiku, jakou máme v záležitostech požárních a budete viděti, že dnes máme daleko více budov nedostatečně pojištěných a některých daleko více pojištěných a že specielně co se týká zásob a co se týká pojištění velkého statku stálým pachtovacím systemem se poměry velkostatku změnily.
Jest s podivením zajisté, pánové, že, když vezmeme statistiku různých pojišťovacích ústavů, specielně u nájemců dvorů kteří jsou dnes, poněvadž jest celá řada panství a velkostatků pronajata, statistika požární vykazuje největší deficit.
Pánové, jest třeba, aby ve věci této nastal nový pořádek, jest třeba, aby v celé této záležitosti stalo se to, aby každý svůj majetek měl pojištěný, aby každý svým majetkem byl jist.
To stane se jen tenkráte, pakliže se postavíme na princip nucenosti. My musíme s povděkem uznati, že již na nejvyšších místech sama vláda uznala princip nucenosti, poněvadž princip nucenosti jedině vede k ochraně majetku. Zrovna s takovou radostí, s jakou pozdravujeme princip nuceného pojišťování, zrovna takovým způsobem se musíme proti tomu opírati, aby zřízena byla státní nucená pojišťovna, a sice z toho důvodu, poněvadž jsme přesvědčeni o tom, že jednak bychom to velmi odnesli v království českém, a za druhé proto, že záležitost pojišťování patří v obor policie požární a policie požární jest jedině záležitostí zemskou a o této záležitosti není oprávněn nikdo jiný rozhodovati, nežli sněm království českého. Z této příčiny stavíme se na stanovisko, že při principu nucenosti chceme, aby sněm království českého vypracoval základní pravidla a základní statut takovýchto pojišťovacích ústavů.
Nyní, pánové, mohl by přijíti spor, jakým způsobem tyto pojišťovací ústavy se mají zaříditi, může nastati spor o tom, mají-li to býti ústavy zemské neb okresní. Já, pánové, mohu říci, že na základě statistických dat a na základě zkušenosti, že se dosavadní některé okresní pojišťovny osvědčují, dále na základě toho, aby co nejvíce veškeré obyvatelstvo rolnické bylo interessováno, a co nejvíce mělo vliv na správu těchto ústavů, že se musíme postaviti na stanovisko to, aby tyto pojišťovny byly pojišťovnami okresními.
Samo sebou se rozumí, že taková okresní pojišťovna nemůže dáti úplnou jistotu, nemůže býti úplně kryta, na př. při velkém požáru nebo při velikém neštěstí, jímž by obyvatelstvo a pojištěnci byli navštíveni. Z té příčiny jest třeba, aby tady byl někdo, kdo by jaksi zaručoval veškerou možnou škodu. Z příčiny té jest třeba, aby veškeré tyto okresní pojišťovny sloučily se ve svazek zemský, zaručující veškery tyto škody a aby určitými příspěvky podle toho, jak by kde bylo škod, se stanovilo, mnoho-li připláceti a platiti se má.
To jest hlavní idea, která nás při tom vedla; a vedla nás ta idea, že očekáváme pevně, že zejména tyto okresní pojišťovny mohly by býti základem činnosti příštích nucených hospodářských společenstev Tato nucená hospodářská společenstva, pakli tento návrh bude přijat, nahradí mnohonásobně veškery oběti a rozplaší veškery obavy, které se dnes v této příčině vyslovuji.
Z příčiny této, pánové, prosím, abyste po těchto krátkých slovech, kterými návrh svůj odůvodňuji, uznali tento za správný, a navrhuji ve formálním ohledu přikázati jej zemědělské komisi. Já podotýkám, že návrh tento tvořil předmět porad různých hospodářských spolků, že se tento návrh setkal se souhlasem všech interessentů, a byl bych šťasten, kdyby tento návrh můj také se setkal se souhlasem slavného sněmu, a proto prosím ještě jednou, abyste jej přikázali komisi zemědělské. (Souhlas, pochvala. )
Oberstlandmarschallstellvertreter Lippert Verlangt Jemand das Wort in formaler Beziehung?
Žádá někdo za slovo ve formálním ohledu?
Není tomu tak.
Es ist nicht der Fall.
Ich lasse daher abstimmen, und zwar ist Gegenstand der Abstimmung der Antrag, es möge dieser Antrag der Landeskulturkommission zugewiesen werden.
V ohledu formálním budiž tento návrh přikázán komisi zemědělské.
Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage zustimmen, die Hand zu erheben
Prosím, aby páni, kteří s tímto návrhem souhlasí pozdvihli ruku.
Der Antrag ist angenommen.
Návrh jest přijat.
Přejdeme k druhému předmětu denního pořádku.
Wir gehen zum zweiten Gegenstand der Tagesordnung über.
Derselbe ist die erste Lesung des Antrages der Abgeordneten Dr. Dyk, König, Kovářík, Küs und Genossen betreffend die Einleitung einer Hilfsaktion zu Gunsten der von Elementarunfällen betroffenen landwirthschaftlichen Bevölkerung in Westböhmen.
První čtení návrhu poslanců Dra. Dyka, Königa, Kováříka, Kuse a soudruhů na zahájení zemské podpůrné akce ve prospěch rolnictva v západních Čechách živelními pohromami stíženého.
Der Herr Abg. Dr. Dyk wird seinen Antrag befürworten Ich ertheile ihm das Wort.
Pan posl. Dr. Dyk má slovo k odůvodnění svého návrhu. Dávám jemu slovo.
Posl. dr Dyk. Slavný sněme! Chápu se k odůvodnění svého návrhu slova po 1 dojmem události, která dnes v kruzích povolaných zajisté vyvolá oprávněné vzrušení a kdybych měl líčiti dojem, který zpráva ta, až vnikne do širších kruhů zemědělství, učiní venku, zajisté musel bych užíti slov tak ostrých, že by v tomto parlamentu byla neobvyklá; myslím tím výsledek porad podaných v zemském výboru v příčině zahájení podpůrné akce pro rolnictvo v Čechách nouzí stížené, který dnes byl publikován, a který končí návrhem slavného zemského výboru, aby k tomu účelu věnovaná byla částka 30000 zl., pravím třicet tisíc zlatých. (Slyšte! Slyšte!)
Tak se mně zdá, jakoby náš slavný zemský výbor byl ovanul ten vzduch vídeňské vlády. (Tak jest!)
Jest to tentýž způsob, jakým nyní v