Stenographischer Bericht
über die
XVIII. Sitzung der VI. Jahressession des böhm. Landtages v. Jahre 1883 am 3. Jänner 1889.
Vorsitzender: Se. Durchlaucht der Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobkowicz.
Anwesend: Der OberstlandmarschallStellvertreter Dr. Heinrich Solc und eine größere Anzahl von Abgeordneten.
Am Regierungstische: Se. Excellenz der k. k. Statthalter, Dr. Alfred Freiherr von Kraus und k. I. Hofrath Mattas.
Stenografická zpráva
o
XVIII. sezení VI. zasedání českého sněmu
z roku 1883. dne 3. ledna 1889.
Předseda: Jeho Jasnosti nejvyšší maršálek zemský, Jiří kníže z Lobkowicz.
Přítomni: Náměstek nejvyššího maršálka zemského, Dr. Jindřich Šolc a větší počet poslanců.
Jakožto zástupcové vlády: J. Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán Kraus a c. k. dvorní rada Mattas.
Inhalt:
Präsidialmittheilungen.
Tagesordnung:
1. Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Palacký und Genossen betreffend die Reform des Heimatsrechtes und die Borlage eines neuen Armengesetzes, L. Z. 217, Dr. =Nr. XC.
2. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Ortschaften Neudorf und Oberneudorf um Ausscheidung aus den Gemeinden Berlau und Johanneschal und um Bereinigung zu einer selbständigen Gemeinde, L. -Z. 216, Dr. -Nr. LXXXIX.
3. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die mit der k. k. Regierung gepflogenen Vehandlungen, daß den Parteien gestattet werde, aus den Katastraloperaten Auszüge und Abschriften anzufertigen, L. Z. 216, Dr. Nr. LXXXVIII.
4. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bejirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Hühnerwasser um Errichtung eines Bezirksgerichtes mit dem Amtssitze in Hühnerwasser, ungedr., L. -. Z. 203.
5. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Anstichen der Gemeinde Nosadl um Ausscheidung aus dem Gerichts- und Vertretungsbezirke Weißwasser und
Obsah:
Zprávy předsednictva.
Denní pořádek:
1. První čtení návrhu poslance dra. Palackého a soudruhů v příčině opravy práva domovského a předlohy nového zákona chudinského, č. sn. 217, č. t. XC.
2. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti osad Nové Vsi a Horní Nové Vsi za vyloučení z obcí Brlohu a Janova Údolí a spojení v jedinou obec samostatnou, č. sn. 216, č. t. LXXXIX.
3. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní, jež týká se vyjednávání zemského výboru vedeného s c. k. vládou za tím účelem, aby stranám bylo dovoleno činiti sobě výpisky a opisy z operátů katastrálních, č. sn. 215, č. t. LXXXVIII.
4. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce Kuřívody za zřízení okresního soudu v obci Kuřívody, netištěno, č. sn. 203.
5. Druhé čtení zprávy komise pro okresní a obecní záležitosti o žádosti obce Nosalova za vyloučení ze soudního a zastupitelského okresu Belského a z politického okresu Mnichovo-
dem politischen Bezirke Münchengrätz und um Zuweisung zum Gerichts-, Vertretungs- und politischen Bezirke Dauba, ungedruckt, L. =Z. 229.
6. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Gemeinde Cerhowic um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Zbirow und Zuweisung zum Gerichtsbezirke Hořowic, ungedr. L. =Z. 221.
7. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Bezirksvertretung in Welwarn um Regelung des Dienstverhältnisses und der Stellung der Bezirksund Gemeindebeamten, ungedruckt, L. -Z. 261.
8. Zweite Lesung des Berichtes der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch der Ortschaft Stidla um Ausscheidung aus der Ortsgemeinde Nadslav und Konstituirung als selbständige Gemeinde, ungedruckt, L. =Z. 223.
9. Zweite Lesung des Berichtes der Budget=Commission über den Landesausschußbericht betreffend die Verwendung der für das Jahr 1887 unter Kap. 5, Titel 11, § 5 für anderweitige Kulturzwecke bewilligten Dotation per 10. 000 fl., ungedruckt, L. =Z. 211.
10. Zweite Lesung des Berichtes der LandeskulturCommission über den Bericht des Landesausschußes betreffend die Petition der Lehrer an landwirthschaftlichen Winterschulen um Einreihung derselben in den Status der Lehrer an landwirthschaftlichen Schulen, ungedruckt, L. =Z. 250.
11. Zweite Lesung des Berichtes der LandeskulturCommission über den Landesausschußbericht betreffend den Jahresbericht des pomologischen Institutes in Troja für das Jahr 1887, ungedruckt, L. =Z. 239.
12. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur« Commission über den Landesausschußbericht betreffend die Thätigkeit und den Rechnungsabschluß des kulturtechnischen Bureaus des Landeskulturrathes für das Königreich Böhmen im Jahre 1887, ungedruckt, Ldtg. = Z. 256.
Beginn der Sitzung um 11 Uhr 30 Min.
Hradištského a přidělení k soudnímu, zastupitelskému a politickému okresu Dubskému, netišteno, č. sn. 229.
6. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti obce Cerhovické za vyloučení její ze soudního okresu Zbirovského a přikázání k soudnímu okresu Hořovickému, netišt., č. sn. 221.
7. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o petici okresního zastupitelstva Velvarského na upravení služebního poměru a postavení samosprávných úředníků okresních a obecních, netištěno, č. sn. 261.
8. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti osady Stidly za vyloučení z místní obce Nadslavské a ustavení jako samostatné obce, netišt. č. sn. 223.
9. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě výboru zemského v příčině upotřebení dotace 10. 000 zl. povolených na rok 1887 u kap. 5. tit. 11., § 5. potřeby, pro jiné účele zemědělské, netišt., č. sn. 211.
10. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě výboru zemského v příčině petice učitelův zimních škol hospodářských za vřadění jich do statu učitelův škol hospodářských, netišt. č. sn. 250.
11. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě zemského výboru týkající se výroční zprávy pomologického ústavu v Troji za rok 1887, netišt. č. sn. 239.
12. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti zemědělství o zprávě výboru zemského v příčiné činnosti a účetní závěrky zemědělskotechnické kanceláře při zemědělské radě pro království české za rok 1887, netišt., č. s. 256.
Sezeni počalo o 11. hod. 30 min.
Nejv. maršálek zemský (zvoní): Zahajuji schůzi.
Ich eröffne die Sitzung.
Zároveň prohlašuji slavný sněm za schopný k uzavíráni.
Ich erkläre das hohe Haus für beschlußfähig.
(Zvoní. )
Slavný sněme! (Shromáždění vstalo) V době, která uplynula od posledního sezení našeho, nastala radostná událosť v panovnické rodině našeho mocnářství. Spanilá dcera našeho nejmilostivějšího císaře
a krále, nejjasnější arcivévodkyně Marie Valerie, zasnoubila se s jasným arciknížetem Františkem Salvatorem.
Jsem přesvědčen, že veškeří členové tohoto sněmu se mnou budou souhlasiti, vyžaduji-li sobě od slavného sněmu splnomocnění, bych před trůnem přiměřeným způsobem vyslovil blahopřání sněmu království Českého k této radostné události (Bravo! sláva! výborně!) a zároveň vyslovil city nejvřelejšího účastenství jasným zasnoubencům. (Výborně!)
Souhlas, kterého se mně dostalo, dává
mně podnět k tomu, bych dle svých slov jednal. (Výborně!)
Jest mně dále upozorniti k tomu, že v době, ve které sněm nebyl shromážděn, jsme utrpěli několik bolestných ztrát mezi kolegy svými.
V první řadě zde přináleží mně poukázati na dva muže, kteří ač v době rozdílné, zaujali oba totéž křeslo ministerské, a sloužili koruně za rádce.
Jsou to pan hrabě Lev Thun a pan Dr. Josef Jireček.
Tento poslednější, který dne 25. listopadu smrtí nám byl vyrván, po dlouhou dobu státu sloužil co vzorný úředník, až dospěl k jednomu z nejvyšších stupňů, totiž na křeslo ministerské. Větší však ještě jest význam jeho co muže vědy, co učence; on byl jedním z nejčinnějších mužů v oboru literatury české, hlavně co se týče odvětví historického a filologického a byl v těchto oborech badatelem velmi pilným a spisovatelem výtečným (Výborně!) a v tomto ohledu zajisté jemu na dlouhou dobu budou náležeti diky všech, kteří o literaturu českou se interesují. Avšak i v politickém ruchu naší vlasti súčastnil, se oním způsobem svědomitým a onou vzornou pilností, která jej ve všech jeho pracích vyznamenávala. Jeho ryzí charakter a výtečné osobní vlastnosti zajisté k tomu slouží, bychom jemu na vždy zachovali dobrou a laskavou upomínku. (Výborně. )
Wenige Tage nach dem Ableben des eben genannten Herrn Abg., Dr. Joses Jireček gelangte hieher die Trauerkunde, dass Se. Exe. Gras Leo Thun in Wien das Zeitliche gesegnet hat.
Mit ihm ist ein Mann dahingegangen, der als Staatsmann und als Mensch gleich ausgezeichnet eine der bedeutendsten Persönlichkeiten jener Zeit genannt werden muß, in welcher derselbe im öffentlichen Leben thätig war.
Als Mitglied des Rathes der Krone in seiner Eigenschaft als Minister für Kultus und Unterricht hat er eine noch bis in die heutige Zeit hireinragende Bedeutung gewonnen.
Ja bei der Beurtheilung der Bedeutung seiner Thatigkeit als Unterrichtsminister wird man unwillkürlich auf eine Erscheinung erinnert, welche auf einem anderen Gebiete zuweilen vorkommt. Wenn ein Beobachter sich in der Nahe eines bedeutenden Berges im Hochgebirge befindet, so kann er die Größe und die Bedeutung dieses Berges ost kaum in vollem Maße ermessen.
Erst, wenn er sich in eine weitere Entfernung begibt, und in die Lage kommt, den Bergesriesen mit den ihm umgebenden kleineren Spitzen zu vergleichen, bekommt er den richtigen Maßstab für seine Größe.
Jeho Excelence pan hrabě Lev Thun v době, ve které povstal ruch parlamentární v Rakousku, ihned vystoupil v popředí mezi nejvíce vynikajícími členy parlamentárních sborů. I zde v této sněmovně přečasto obdivovali jsme se jeho výmluvnosti a důkladnosti jeho řeči. V oněch bojích, které za dlouhá léta byly vedeny o zřízení ústavním v Rakousku, zůstane on na vždy jednou z nejvíce vynikajících osobností a my na vždy toho budeme pamětlivi, že byť by i velkou část svého činného života byl trávil mimo Čechy, přece povždy se cítil a ukázal se býti skutečným a vzorným vlastencem českým. (Tak jest! Výborně !)
Gestatten Sie mir, meine Herren, auch noch in Erinnerung zu bringen, dass außer den Genannten zwei werthe Collegen uns durch den Tod entrissen worden sind.
Es ist dies der Abgeordnete Dr. Lubert Graf, Abgeordneter der Stadt Eger und der Abgeordnete Josef Grohmann, Abgeordneter der Landgemeinden B. -Leipa und der dazu gehörigen Bezirke.
Žádám Vás, pánové, byste povstáním vyslovili soustrast nad úmrtím těchto zemřelých kollegů. (Stalo se. )
Žádám, by slavnému sněmu bylo sděleno, které z osnov zákonů, o nichž slavný sněm v prvním oddílu nynějšího zasedání se byl usnesl, a z ostatních učiněných usnesení sněmovních, došly Nejvyššího schválení a co bylo slavnou císařsko-královskou vládou odpověděno k některým usnesením sněmovním.
Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen, welche von den in dem ersten Abschnitte der gegenwärtigen Landtagssession beschlossenen Gesetzentwürfen und sonstigen Beschlüßen die Allerhöchste Sanction erhalten haben, und welche Mittheilungen von Seite der Regierung in Betreff der einzelnen Landtagsbeschlüße zugekommen sind.
Sněmovní sekretář Höhm (čte): Z osnov zákonů, o nichž slavný sněm v prvním oddílu nynějšího zasedání se byl usnesl a z ostatních usnesení došly Nejvyššího schválení: osnova zákona, kterým se povoluje se obci král. hlavního města Prahy,
aby prodala část obecního pozemku ulice čís. parc. 824-11. na Novém městě pražském.
Osnova zákona, kterým se povoluje obci Smíchovu a Břevnovu vybírati poplatky za propůjčení práva domovského.
Osnova zákona, kterým povoluje se dodatečně obci města Liberce uzavření zápůjček 60. 000 zl. r. m. a 80. 000 r. m.
Osnova zákona, jímžto povoluje se obci Pražské, aby popustila některé obecní pozemky výhradně privilegované železné draze Buštěhradské.
Osnova zákona, kterým se povoluje obci král. hlav. města Prahy, aby vybírala za spojení stok neb potrubí domovních se stokami obecními dávku obecní.
Osnova zákona, kterým se uděluje obci Pražské povolení k uzavřeni výpůjčky konvertační v částce 811. 700 zl. r. m. a ku prodloužení splácení dosavadních výpůjček obecních v úhrnné sumě 8, 850. 000 zl. r. m. o dalších osm roků.
Usnesení sněmu, kterým povoleno bylo, vybírati na rok 1889 přirážku zemskou 36 kr. ke každému zlatému přímých daní, v zemi předepsaných.
Osnova zákona, jímžto se povoluje obci král. hlav. města Prahy, aby od cesty veřejné, pozemkové parcely č. 329, ve fortifikačním obvodu katastrálním na Malé Straně v Praze prodala čásť její ve výměře 162. 5 m2 nebo 45. 181 čtv. sáhů.
Osnova zákona, kterým se na základě zákona daného dne 17. června 1888 zák. říšsk. č. 99. vydávají ustanovení o tom, jakou odměnu platiti náleží za vyučování náboženství na veřejných školách obecných.
Osnova zákona, kterým mění se hranice mezi obcí Pražskou a Karlínskou.
Osnova zákona jenž se týče změny v hranicích obcí Strašnovské a Libichovské (v okresu Mladoboleslavském).
V příčině usnesení slavného sněmu učiněného v sezení ze dne 10. října 1888 za účelem tím, aby vymoženo bylo usnadnění berně záložnám, Jeho Excelence pan místodržitel přípisem ze dne 1. prosince 1888 č. 10. 530 na základě vynesení Jeho Excelence pana ministra financí ze dne 24. listopadu 1888 čís. 37. 298 učinila sdělení následující:
Co se týče Žádosti pod číslem 2., totiž aby záložny výhod, kteréž jim propůjčeny jsou zákony ode dne 27. prosince 1880
zák. říš. čís. 151 a ode dne 14. dubna 1885 zák. říš. čís. 43 nepozbývaly pak, jestliže svým členům na zástavu cenných papírův neb skvostů zápůjčku daly a s takovou zástavou, když vyplacena nebyla, dle ministerialního nařízení ode dne 28. října 1865 zák. říš. čís. 110 naloží, bylo vynesením vys. c. k. ministeria financí ode dne 30. září 1888 čís. 33. 298 sděleno finančnímu ředitelstvu zem. v Praze k dotazu jeho, že náhled jeho dle něhož záložna realisováním pohledávky své proti některému členu svému dle ustanovení dotčeného nařízení ministerského nepozbývá výhod zákonů výše zmíněných, uznává se za odůvodněný v zákonech těchto.
Co se však týče žádosti pod čís. 1. aby záložny výhod, propůjčených jim zákony uvedenými, nepozbývaly pak, jestliže stanovy záložny nečlena z ručení výslovně nevylučují, dlužno rozeznávati, zdali se při ručení za člena jedná o rukojmě po rozumu § 1346 obec. zák. obč., tedy o dlužníka tak zvaného pozdějšího, či o rukojmě po rozumu § 1347. obec. zák. obč., tedy o spoludlužníka.
Toliko v případě prvnějším nepozbývala by záložna výhod zákonných, poněvadž pouze v tomto případě obchody záložny na vlastní členy omezeny zůsstávají, anoť by zřízení rukojmě jakožto dlužníka pozdějšího rovněž tak nemohlo pokládáno býti za rozšíření obchodu na nečleny jako zřízení zástavy ruční. Ovšem by musilo v případě, jestliže ze stanov záložny s určitostí seznati nelze zdali ručení nečlenův toliko po rozumu § 1346. či také po rozumu § 1347 obec. zák. obč. možno jest, konáno býti přiměřené šetření a nemohla by záložna, dle jejichž stanov nečlenové jako rukojmí po rozumu § 1347. ob. zák. obč. připuštěni býti mohou, aneb která při poskytování záloh členům nečleny jako takové rukojmí skutečně připouští, na dotyčné výhody zákonné nijakého nároku činiti.
Žádosť pod čís. 3. aby záložny nepozbývaly výhod zákona, jestliže svou přebytečnou hotovosť v cenných papírech uloží, vyřízena jest již tím, že uložení přebytečné hotovosti v cenných papírech nelze ovšem pokládati za rozšíření obchodu na nečleny a všeliká pochybnosť v příčině té odpadá vzhledem k zákonu ode dne 14. dubna 1885 zák. řís. čís. 43, dle
něhož záložny ani uložením pokladničních hotovostí svých u podniků a ústavů, jež zavázány jsou veřejně účty klásti, nepozbývají výhod zákonných.
K tomu J. E. pan místodržitel ještě připomenul, že c. k. finančnímu ředitelstvu zemskému vynesením vysokého c. k. ministeria financi ode dne 15. října 1888 čís. 34. 808 dostalo se přiměřeného nařízení po rozumu vývodů výše obsažených.
Von den im ersten Abschnitte der gegenwärtigen Landtagssession beschlossenen Gesetzentwürfen und sonst gefassten Beschlüssen haben die Allerhöchste Sanktion erhalten:
Der Gesetzentwurs, womit der Gemeinde der kön. Hauptstadt Prag die Bewilligung zur Veräußerung eines Theiles des Gassengrundes Parc. -Nr. 824-11. in der Neustadt Prag ertheilt wird;
der Gesetzentwurf, womit den Gemeinden Smichow und Břevnov die Einhebung von Taxen für die Verleihung des Heimatsrechtes bewilligt wird;
der Gesetzentwurf, womit der Stadtgemeinde Reichenberg die nachträgliche Bewilligung zur Aufnahme der Anlehen von 60. 000 fl ö. W. und 80. 000 fl. ö. W. ertheilt wird;
der Gesetzentwurf, wodurch der Prager Stadtgemeinde die Bewilligung zur Ueberlassung von mehreren Gemeindegrundstücken an die ausschließlich privilegirte Buštěhrader Eisenbahn ertheilt wird;
der Gesetzentwurf, womit der Gemeinde der königl. Hauptstadt Prag die Bewilligung zur Einhebung einer Gemeindeabgabe für die Verbindung der Hauskanäle oder Röhren mit den Gemeindekanälen ertheilt wird;
der Gesetzentwurf, womit der Stadtgemeinde Prag die Bewilligung zur Aufnahme eines Convertirungs-Anlehens im Betrage von 811. 700 fl. ö. W. und zur Verlängerung der Rückzahlungsraten für die bisherigen GemeindeAnlehen im Gesammtbetrage von 8, 850. 000 fl. ö. W. um weitere acht Jahre ertheilt wird;
der Landtagsbeschluß, mit welchem für das Jahr 1889 die Einhebung eines Zuschlags von 36 kr. zu jedem Gulden der im Lande vorgeschriebenen direkten Steuern bewilligt wurde;
der Gesetzentwurf, womit der Gemeinde der kgl. Hauptstadt Prag die Bewilligung zur Veräußerung eines Theiles des öffentlichen Weges, Grundparzelle Nr. 329 im fortisikatorischen Katastralgebiete auf der Kleinseite Prags im Ausmaße von 162°5m2 oder 45. 181 ° ertheilt wird;
der Gesetzentwurf, mit welchem auf Grund des Gesetzes vom 17. Juni 1888 R. -G. -Bl. Nr. 99 Bestimmungen über die Entlohnung des Religionsunterrichtes an den öffentlichen Volksschulen getroffen werden;
der Gesetzentwurf, womit die Grenze zwischen den Gemeinden Prag und Karolinenthal geändert wird;
der Gesetzentwurs betreffend die Aenderung der Grenzen der Gemeinden Strašnow und Libichov (im Bezirke Jungbunzlau).
In Betreff des von dem hohen Landtage in der Sitzung vom 10. Oktober 1888 gefassten Beschlußes behufs Erwirkung von Erleichterungen der Steuerpflicht der Vorschußkassen hat Seine Excellenz der Herr Statthalter mit Zuschrift vom 1. Dezember 1888 Z. 10. 530 im Grunde des Erlasses Seiner Excellenz des Herrn k. k. Finanzministers vom 24. November 1888 Z. 37. 298 Nachstehendes mitgetheilt:
Was das Begehren sub 2 betrifft, nämlich den Vorschußkassen die ihnen mit den Gesetzen vom 27. Dezember 1880 R-G. -Bl. Nr, 15l und vom 14. April 1885 R. -G. -Bl. Nr. 43 gewahrten Begünstigungen dann nicht zu entziehen, wenn sie ihren Mitgliedern Darlehen gegen Verpfändung von Werthpapieren oder Pretiosen gewährt haben, und bezüglich eines solchen Pfandes im Falle der Nichteinlösung derselben nach der Ministerial-Verordnung vom 28. Oktober 1865 R. -G. -Bl. Nr. 110 vorgehen, so wurde mit dem Erlasse des hohen k. k. Finanzministeriums vom 30. September 1888 Z. 33. 298 der Finanz-Landesdirektion in Prag über deren Anfrage bedeutet, dass ihre Ansicht, nach welcher die Realisirung der Forderung einer Vorschußkassa an ein Mitglied desselben nach den Bestimmungen der bezogenen Ministerialverordnung die Vorschußkassa der Begünstigungen der oberwähnten Gesetze nicht verlustig macht, als in diesen Gesetzen begründet erkannt wird.
Rücksichtlich des Begehrens sub 1., den Vorschußkassen die durch die wiederholt bezogenen Gesetze gewährten Begünstigungen dann nicht zu entziehen, wenn die Statuten der Vorschußkassa Nichtmitglieder von der Haftung nicht ausdrücklich ausschließen, ist jedoch zu unterscheiden, ob es sich bei der Haftung für ein Mitglied um einen Bürgen im Sinne des § 1346. allg. bürgl. Gesetzbuches also um einen sogenannten Nachschuldner. oder um einen Bürgen im Sinne des § 1347 allgem. bürgl. Gesetzbuches also um einen Mitschuldner handelt.
Nur im ersteren Falle würde die Vor-
schußkasse der gesetzlichen Begünstigungen nicht verlustig gehen, weil nur in diesem Falle der Geschäftsbetrieb der Vorschußkasse auf die eigenen Mitglieder beschränkt bleibt, da die Bestellung eines Bürgen als Nachschuldner, ebensowenig als eine Erweiterung des Geschäftsbetriebes auf Nichtmitglieder angesehen werden könnte, als die Bestellung eines Hauptpfandes.
Selbstverständlich müsste in dem Falle, wenn aus den Statuten der Vorschußkasse nicht mit Bestimmtheit zu entnehmen ist, ob die Haftung von Nichtmitgliedern nur im Sinne des § 1346 oder auch im Sinne des § 1347 allg. bürgl. Gesetzbuches zulässig ist, die entsprechende Erhebung gepflogen werden und konnte eine Vorschußkasse, nach deren Statuten Nichtmitglieder als Bürgen im Sinne des § 1347 allg. bürgl. Gesetzbuches zulässig sind, oder von welchen bei der Ertheilung von Vorschüßen an Mitglieder, Nichtmitglieder als solche Bürgen faktisch zugelassen werden, auf die in Rede stehenden gesetzlichen Begünstigungen keinen Anspruch machen.
Das Begehren sub 3. den Vorschußkassen die gesetzlichen Begünstigungen nicht zu entziehen, wenn sie ihre Kassenüberschüße in Werthpapieren anlegen, erledigt sich schon damit, dass die Anlegung der Kassaüberschüße in Werthpapieren wohl nicht als die Ausdehnung des Geschäftsbetriebes auf Nichtmitglieder angesehen werden kann, und es wird jeder Zweifel in dieser Hinsicht durch das Gesetz vom 14. April 1885 R. -G. -B. Nr. 43 behoben, nach welchem nicht einmal die Anlegung der Kassenbestände oder Vorschußkassen bei zur öffentlichen Rechnungslegung verpflichteten Unternehmungen und Anstalten die Vorschußkassen der gesetzlichen Begünstigungen verlustig werden läßt. Hiezu bemerkte noch Se. Excellenz der Herr Statthalter, dass die k. k. Finanzlandesdirektion mit dem Erlasse des hohen k. k. Finanzministeriums vom 15. Oktober 1888 Z. 34808 eine entsprechende Weisung im Sinne der obigen Ausführungen erhalten hat.
Oberstlandmarschall: Die Geschäftsprotokolle der XV., XVI. und XVII. Sitzung
vom 8. 9. und 10. Oktober sind noch nicht agnoscirt; dieselben können in der Landtagskanzlei eingesehen werden und ich werde mir in der nächsten Sitzung die Umfrage erlauben, ob Jemand eine Bemerkung zu denselben zu machen hat.
Jednací protokoly schůzí XV., XVI. a XVII. ze dne 8., 9. a 10. října dosud
nebyly schváleny. Do protokolů těchto lze nahlédnouti v kanceláři sněmovní a v příštím sezení dovolím si učiniti dotaz, zdali někdo proti obsahu těchto protokolů nějakou námitku má.
Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno, které spisy byly tiskem rozdány.
Ich ersuche, dem hohen Hause bekannt zu geben, welche Druckschristen vertheilt worden sind.
Sněmovní sekretář Höhm: Tiskem bylo rozdáno:
Č. sn. 264., č. t. CIII. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o petici obce Žďáru-Pluhového za vyloučeni ze soudního okresu Veselského a přidělení k soudnímu okresu Jindřicho-Hradeckému,
č. sn. 265., č. t. CIV. Zpráva komise školské o petici zastupitelstva král. hlav. města Prahy v příčině zastoupení města Prahy v c. k. okresních radách školních,
č. sn. 272., č. t. CV. Zpráva komise pro záležitosti okresní a obecní o žádosti městské rady v Lounech, aby tamní městská nemocnice byla prohlášena za všeobecnou nemocnici veřejnou,
č. sn. 276., č. t. CVI. Zpráva zemského výboru s osnovou zákona, jež se týče podmínek, za jakými kdo vzat býti může pod přísahu k službě pro hájení lesů a myslivosti,
č. sn. 277., č. t. CVII. Zpráva výboru zemského v příčině povolování poplatků za výslovné přijmutí do svazku domovskeho,
č. sn. 278., č. t. CVIII. Zpráva výboru zemského v příčině obce Dobřevské za vyloučení ze soudního okresu Zbirovského a z politického okresu Hořovického a za připojení k soudnímu okresu Rokycanskému a k politickému okresu Plzeňskému.
Pak stenografické zprávy o XVI. a XVII. sezení a jednací protokoly o XI., XII., XIII. a XIV. sezení.
Im Drucke wurde vertheilt:
Ldtg. -Nr. 264, Dr. -Nr. CIII. Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Petition der Gemeinde Pluhow-Ždár um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Weselí und Zuweisung zu dem Gerichtsbezirke Neuhaus.
Ldtg. -Nr. 265, Dr. -Nr. CIV. Bericht der Schulkommission über die Petition der Vertretung der königl. Hauptstadt Prag, betreffend
die Vertretung der Stabt Prag in den k. k. Bezirksschulräthen.
Ldtg. -Nr. 272, Dr. CV. Bericht der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über das Gesuch des Stadtrathes in Laun, es möge die dortige städtische Krankenanstalt als allgemeines öffentliches Krankenhaus erklärt werden.
Ldtg. -Nr. 276, Dr. -Nr. CVI. Bericht des Landesausschußes mit dem Gesetzentwurfe betreffend die Erfordernisse zur Beeidigung für den Forst- und Jagdschutz-Dienst.
Ldtg. -Nr. 277, Dr. -Nr. CVII. Bericht des Landesausschußes betreffend die Bewilligung von Abgaben für die ausdrückliche Aufnahme in den Heimathsverband.
Ldtg. -Nr. 278, Dr. -Nr. 108. Bericht des Landesausschußes betreffend das Ansuchen der Gemeinde Dobřiv um Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Zbirov und dem politischen Bezirke Hořowic und um Zutheilung zu dem Gerichtsbezirke Nokycan und dem politischen Bezirke Pilsen.
Der stenografische Bericht der XVI. und XVII. Sitzung und die Geschäftsprotokolle der XI. XII. XIII. und XIV. Sitzung.
Nejv. maršálek zemský: Žádám, aby slavnému sněmu bylo sděleno, které zprávy zemského výboru byly z praesidia komisím přikázány.
Ich ersuche dem hoben Hause mitzutheilen, welche Landesausschußberichte ex praesidio den Commissionen zugewiesen worden sind.
Sněmovní sekretář Höhm: Z praesidia byly přikázány zprávy: komisi pro obecní a okresní záležitosti:
čís. sněm. 245. Zpráva výboru zemského o žádosti osadního zastupitelstva ve Filipsdorfu za vyloučení z obce Georgswaldu, okres Šluknov, a za ustavení jako samostatné obce,
o. sn. 273. Zpráva výboru zemského o změně hranic mezi obcí Kaplicemi a Blánskem,
č. sn. 275. Zpráva zemského výboru o petici obce Německých Domasloviček za vyloučení ze soudního a politického okr. Plánského a přidělení k soudnímu a politickému okresu Tepelskému,
Komisi rozpočtové:
čís. sn. 246. Zpráva výboru zemského v příčině upotřebení subvence, povolené pro hospodářskou zimní školu v Kadani ke stavbám adaptačním,
č. sn. 274. Zpráva výboru zemského v příčině odprodeje pozemku od statků zemských k rozšíření železniční stanice v Hostivařích.
Ex praesidio wurden zugewiesen und zwar:
Der Commission für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten:
Ldtg. -Nr. 245. Bericht des Landesausschußes über das Gesuch der Ortschaftsvertretung Filippsdorf um Ausscheidung aus der Gemeinde Georgswalde, Bezirk Schluckenau, und um Konstituirung als eine selbständige Gemeinde.
273. Bericht des Landesausschußes betreffend die Grenzänderung zwischen den Gemeinden Kaplitz und Pflanzen.
Ldtg. -Nr. 275. Bericht des Landesausschußes über die Petition der Gemeinde Deutsch« Thomaschlag um Ausscheidung aus dem Gerichts- und politischen Bezirke Plan und Zutheilung zum Gerichts- und politischen Bezirke Tepl.
Der Budgetkommission:
Ldtg. -Nr. 246. Bericht des Landesausschußes, betreffend die Verwendung der für die landwirthschaftliche Winterschule in Kaaden bewilligten Subvention zu Adaptirungsbauten.
Ldtg. -Nr. 274. Bericht des Landesausausschußes betreffend den Abverkauf einer Grundflüche von den Landesgütern behufs Erweiterung des Eisenbahnstationsplatzes in Hostiwař.
Nejv. maršálek zemský: Žádám, by slavnému sněmu sděleny byly došlé petice:
Ich ersuche dem hohen Hause den Einlauf an Petitionen mitzutheilen.
Sněmovní aktuár Baretta: Petice došlé od 20. října 1888 do 2. ledna 1889:
Die vom 10. October 1888 bis 2. Jäner 1889 eingelangten Petitionen.
Posl. p. Pleva s peticí správního výboru pokračovací průmysl. školy v Přibyslavi za působení k tomu, aby školní výbor pokrač. školy průmyslové zmocněn byl dle místních poměrů a potřeby učebné hodiny sám stanoviti.
Posl. p. Gustav ryt. Wiedersperg s peticí Františka Prušy, majitele mlýna v Oblajovicích, za uděleni podpory následkem utrpených škod živelní pohromou.
Posl. p. Faber s peticí okresní hospod. záložny v Sedlci za vypuštění § 5. osnovy
k doplněni zákona v okresních záložnách hospodářských.
Posl. p. dr. Peták s petici Marie Urbanové, industrialní učitelky v Železnici, za doplněni remunerace za léta 1885 až 1888.
Posl. p. dr. Bráf s peticí Žofie Pionerové, učitelky, za udělení subvence k vydání knihy pro ošetřování nemocných.
Posl. p. dr. Škarda s peticí starousedlých obce Jablečné, Újezda Drahoňového, Sebešické a Třebnušky v příčině jich přistoupení k podané petici starousedlých obce Dobřeva ohledně ochrany dávných práv užívacích.
Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec Vorel žádá za dovolenou na dobu tohoto zasedání.
Der Hr. Abgeordnete Vorel bittet um einen Urlaub für die Dauer der gegenwärtigen Session.
Žádám, by jeho žádost byla přečtena.
Sněmovní sekretář rada Höhm (čte): Jasný pane kníže ! Nejvyšší pane maršálku ! Následkem choroby jsem nucen dle nařízení lékařského zdržovati se na venkově. Za tou příčinou uctivě žádám, aby mně slavný sněm dovolenou uděliti ráčil na dobu tohoto zasedáni. V nejhlubší úctě oddaný Ludvík Vorel. V Žebráce, dne 30. prosince 1888.
Nejv. maršálek zemský: Dám o této žádosti hlasovati. Pan poslanec Vorel žádá za dovolenou na dobu trváni tohoto zasedání.
Der Hr. Abg. Vorel ersucht um einen Urlaub für die Dauer der Session.
Žádám pány, kteří tuto dovolenou povolují, by vyzdvihli ruku.
Ich ersuche die Herren, welche den Urlaub bewilligen, die Hand zu erheben.
Jest povolena.
Der Urlaub ist bewilligt.
Pan posl. Mareš omluvil svou nepřípřítomnosť churavostí.
Der Herr Abg. Mareš hat sich wegen Unwohlseins entschuldigt.
Panu posl. knížeti Windischgrätzovi udělil jsem dovolenou na 8 dní.
Dem Abg. Herrn Fürsten Windisch-Grätz habe ich einen achttägigen Urlaub bewilligt; ebenso habe ich dem Herrn Abg. Vromovsky einen achttägigen Urlaub bewilligt.
Taktéž jsem povolil panu posl. Bromovskému osmidenní dovolenou a rovněž tak jsem povolil osmidenní dovolenou pánům poslancům svobodnému pánu Václavu Dobrženskému a svob. pánu Antonínu Dobrženskému.
Ebenso habe ich eineu achttägigen Urlaub bewilligt den Herren Abg. Wenzel Freih. von Dobrženský und Anton Freih. von Dobržensky.
Nežli přejdeme k dennímu pořádku, požádal Jeho Exc. pan místodržitel za slovo, by podal odpověď na interpelaci.
Se. Exe. der Herr Statthalter hat vor Uebergang zur Tagesordnung das Wort verlangt zur Beantwortung einer Interpellation.
Jeho Excell. místodržitel baron Kraus: V sezení slavného sněmu království českého ode dne 3. října 1888 učinili pp. poslancové prof. Tilšer a soudruzi v záležitosti zřízení odboru pro zemědělství a zemědělské inženýrství při vysokých školách technických v Praze ke mně tento dotaz: Z jakých důvodů neměla c. k. vláda po celých pět let zření k tak důležitým usnesením sněmu království českého a hodlá-li c. k. vláda učiniti v době nejbližší potřebná opatření, na jichž základě by odbor svrchu uvedený zřízen býti mohl? Odpovídaje k otázkám těmto, musím především odmítnouti neospravedlněnou výtku, že vláda po léta neměla zření k důležitým usnesením slavného sněmu.
Naopak dovoluji si podotknouti a panu profesoru Tilšerovi, který stojí v čele interpelujících, nemohlo jakožto údu sboru profesorského české vysoké školy technické zůstati neznámo, že správa vyučovací nehledě k tomu, že od doby té profesorové Lambl a Bělohoubek jmenováni byli profesory řádnými, v uvážení poměrů v Čechách stávajících již vyneseními ministerskými ode dne 6. července 1882 č. 3416 a ode dne 9. prosince 1883 č. 20705 návrhům sboru profesorského přišla v ústrety, nabídnuvši se ustanoviti honorovaného docenta pro zemědělské inženýrství, jenž jí jmenován býti má, odboru to, jenž musil býti základem pro veškerá další opatření vlády, souvisící s tehdejšími návrhy sboru profesorského.
Bylo-li sboru profesorskému teprvé v červenci 1888 možno navrhnouti po dlouhém a namáhavém hledání inženýrského assistenta, pana Karla Vosyku, pro docentum zemědělského inženýrství jakožto
způsobilého kandidáta pro nauku tuto a jestliže jeho Excell. pan ministr vyučování, jakmile jsem mu předložil tento návrh sboru profesorského, také ihned vynesením ode dne 7. října 1888 č. 20115, jmenování zmíněného docenta pro zemědělské inženýrství ve skutek uvedl, jest beze vší pochyby důkazem, že správa vyučovací věnuje plnou pozornost svoji záležitosti, o kterou se jedná, a jsem zmocněn dáti ujištění, že Jeho Excell. pan ministr dle výsledku učiněného prvního kroku, pokud to možno bude, neodepře další pomoci a podpory tomuto důležitému odvětví technického vzdělání.
In der Sitzung des hohen Landtages des Königreiches Böhmen vom 3. Oktober 1888 haben die Herren Abgeordneten Prof. Tilscher und Genossen in Ange legenheit der Errichtung einer Fachabtheilung für Bodencultur und Cultur-Technik an der böhmischen politechnischen Hochschule in Prag die Anfrage an mich gerichtet:
Aus welchen Gründen hat die k. k. Regierung volle fünf Jahre auf so wichtige Beschlüße des Landtages des Königreiches Böhmen keine Rücksicht genommen und beabsichtigt die Regierung in der nächsten Zeit die erforderlichen Verfügungen zu treffen, auf Grund deren die obenerwähnte Fachabtheilung errichtet werden konnte?
In Beantwortung dieser Fragen muß ich vor Allem den ungerechtfertigten Vorwurf zurückweisen, dass die Regierung die wichtigen Beschlüße des hohen Landtages jahrelang unberücksichtigt gelassen habe.
Im Gegentheile erlanbe ich mir hervorzuheben, - und dem an der Spitze der Interpellanten stehenden Herrn, Professor Tilšer, kann es als Mitgliede des Professoren-Collegiums der böhmischen technischen Hochschule nicht unbekannt geblieben sein, - dass abgesehen von der seither erfolgter Ernennung der Professoren Lambl und Bělohoubek zu Ordinarien, - die Unterrichtsverwaltung in Erwägung der in Böhmen bestehenden Verhältnisse, schon mit den Ministerial-Erlässen vom 6. Juli 1882 Z. 3416 und vom 9. Dezember 1883 Z. 20. 705 den Anträgen des ProfessorenCollegiums durch das Anerbieten der Bestellung eines namhaft zu machenden honorirten Docenten für Cultur-Technik entgegengekommen ist, eines Faches, welches die Grundlage für alle weiteren, mit den damaligen Antragen des Professoren - Collegiums zusammenhängenden Verfügungen der Regierung bilden musste.
Wenn es erst im Juli 1888 dem Professoren-Collegium möglich war, den IngenieurAssistenten, Herrn Karl Vosyka, für die Docentur der Cultur-Technik nach langem und mühevollen Suchen als geeigneten Candidaten für die bezeichnete Disciplin in Antrag zu bringen und wenn Se. Excellenz der Herr Unterrichts-Minister, sobald ich ihm diesen Antrag des Professoren-Collegiums unterbreitet, auch unverweilt mit Erlass vom 7. Oktober 1888 Z. 20. 115 die Ernennung des genannten Docenten für Cultur-Technik vollzogen hat, so ist das zweifellos ein Beweis, dass die Unterrichtsverwaltung der schwebenden Angelegenheit ihre volle Aufmerksamkeit zuwendet, und ich bin ermächtigt zu versichern, dass Se. Excellenz der Herr Minister je nach den Erfolgen des gemachten ersten Schrittes, innerhalb der Grenzen des Zulässigen es an der weiteren förderlichen Unterstülung dieses wichtigen Zweiges der technischen Ausbildung nicht fehlen lassen werde.
Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme k dennímu pořádku.
Wir gehen zur Tagesordnung über.
První předmět denního pořádku jest první čtení návrhu poslance dra. Palackého a soudruhů v příčině opravy práva domovského a předlohy nového zákona chudinského; čís. sn. 217, tisk XC.
Der erste Gegenstand der Tagesordnung ist die erste Lesung des Antrages des Abgeordneten Dr. Palacký und Genossen betreffend die Reform des Heimatsrechtes und die Vorlage eines neuen Armengesetzes; Ldtg. -Z. 217, Oruck XC.
Dávám slovo panu navrhovateli k odůvodnění jeho návrhu.
Posl. dr. Palacký: Slavný sněme! Návrh můj sestává ze. dvou částí: Z upomínky a upozornění slavné vlády o potřebě upravení domovského práva, a z druhé části, totiž návrhu, aby se uložilo zemskému výboru, by vypracoval opravu zákona o chudinství.
Co se týče prvé části, tu sl. sněm již tolikkráte a s. takovou jednohlasností se vyslovil pro zásadu tam vyslovenou, že nehodlám bušiti do otevřených dveří a zdržovati slavný sněm důvody pro něco, čemu již nikdo neodporuje.
Aber etwas anderes ist es, was die Unterstützung der Antrages der Regierug gegenüber betrifft. Leider hat die Regierung bisher den öfteren Beschlüssen unseres Landtages, sowie den Anregungen in andern Landtagen und im Reichsrathe noch nicht Folge geleistet: als alter, treuer Anhänger der Regierung halte ich mich für berechtigt und verpflichtet, ihr einige ernste aber offene Worte zu sagen, und wünsche, dass sie ebenso herzlich ausgenommen, als sie gegeben werden, und fürchte nicht, dass man nach südafrikanischem Muster mich, den Meteorologen für das Wetter büßen lassen wird, wenn ich Unangenehmes ankündigen müßte.
Es ist dieser Gegenstand auch von der Opposition und zuletzt vom Abg. Dr. Menger in einer Rede zur Sprache gebracht worden, in der er sagte, der Reichsrath komme nur zusammen, um neue Steuern und Lasten zu beschließen und im Uebrigen leiste er gar nichts. Es ist das ein sehr gutes Schlagwort für die künftigen Wahlen, es kann, es wird weiter getragen werben, und wie es wirken kann, dar über kann wohl heute Niemand sich aussprechen, dies umsomehr, wenn wir die nicht ganz unauffällige Wahrnehmung nicht unterdrücken können, dass bei allen Wahlen, wie sie jetzt vorkommen, immer in jedem Lande die extremste Richtung gewöhnlich zu siegen pflegt, und dass es denn doch scheint, dass in den großen Massen nicht ganz die Zufriedenheit mit den gewärtigen Resultaten herrscht und dass in der Beziehung eine Remedur durch ein etwas schnelleres Tempo in der Erledigung der unläugbar jahlreichen Reste und Gegenstände erforderlich ist.
Was diesen Gegenstand nun anbelangt, sind glaube ich, sämmtliche Parteien einig; es sind da gar keine Competenzbedenken, denn Gesetze sollen nur soweit gleichförmig sein, als möglich; es sind da keine Partei- oder andere Bedenken und ich glaube, daß die Einzige die vielleicht der Regelung der Heimathsrechtsverhältnisse widersprechen könnte, eine gewisse Oligarchie in Wien wäre, die fürchtet, da vielleicht die Herrschaft zu verlieren, nicht aber die Wiener, denn erstens sind zwei Drittel der Wiener dahin nicht zuständig, haben also ein Interesse an dem Zustandekommen des Gesetzes, die Anderen aber sind die gutmüthigsten aber unpolitischesten Menschen von der Welt, sonst gäbe es eben nicht die Herrschaft dieser Oligarchie.