Stenografická zpráva

o

XXV. sezení V. zasedání českého sněmu

z roku 1883. dne 17. ledna 1888.

Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší
pan maršálek zemský, Jiří kníže Lob-
kowicz.

Přítomni: Náměstek nejvyššího
maršálka zemského Dr. Jindřich Šolc a
poslanci v počtu k platnému usnášeni se
dostatečném.

Jakožto zástupcové vlády: J.
Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán
Kraus, dvorní rada Bedřich Kmoch a
místodrž. rada G. Töply.

Stenographischer Bericht

übet die
XXV. Sitzung der V. Jahressession des böhm.
Landtages v. Jahre 1883 am 17. Jänner 1888.

Vorsitzender: Se. Durchlaucht der
Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobkowicz.

Anwesend: Der Oberstlandmarschall-
Stellbertrerer Dr. Heinrich Šolc und die be-
schlußfahige Anzahl von Abgeordneten.

Am Regierungstische: Se. Ercel-
lenz der k. i. Statthalter Dr. Alfred Freiherr
von Kraus, Hofrath Fried. Kmoch und
Statthaltereirath G. Löply.

Obsah:

Presidiální sdělení.

Denní pořádek:
1. Druhé čtení zprávy komise pro předlohy
komasační o vládní předloze s osnovami zákonů,
jež se týkají: 1. scelování pozemků hospodář-
ských, 2. dělení společných pozemků a upra-
vení společných užívacích a správních práv k
nim se vztahujících, 3. složení zemské komise
pro záležitosti očišťování lesů od cizích zákličků
a zaokrouhlování hranic lesních, č. sn. 378, č.
t. CXXXII.

Präsidialmittheilungen.

Tagesordnung:
1. Zweite Lesung des Berichtes der Commission
für die Commassationsvorlagen über die Regierungs-
vorlage mit den Gesetzentwüsfen betreffend: 1. die Zu-
sammenlegung landwirthschaftlicher Grundstücke, 2. die
Theilung gemeinschaftlicher Grunfstücke und die Regu-
lirung der hierauf bezüglichen gemeinschaftlichen Be-
nützungs= und Verwaltungsrechte, 3. die Zusamnen-
leßung der Lamdes=Commision für die Angelegenheiten
der Bereinigung des Waldlandes von fremden Enclaven
und der Arrondirung der Waldgrenzen, L.=Z. 378,
5Dr. = Nr. CXXXII.

2. Druhé čtení zprávy komise pro okresní
a obecní záležitosti v příčině změny §§ 29. 30.
33. a 54. zákona o zastupitelstvech okresních
ze dne 25. července 1864. c. 27. z. z. č. sn.
394 č. t. CXXXIV.

2. Zweite Lesung des Berichtes der Commission
für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten betreffend die
Aenderung der §§ 29, 30, 33 und 54 des Bezirksver-
tretungsgesetzes vom 26. Juli 1864 Z. 27 L.=G.=Bl.
L.=Z. 394, Dr.=Nr CXXXIV.

3. Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti okresní a obecní o návrhu poslance He-
very a soudruhů v příčině doplnění zákona
zemského ze dne 2. února 1885. (z. z. 1885
č. 9.) o okresních hospodářských záložnách, č.
sn. 376, č. t. CXXX.

3. Zweite Lesung des Berichtes der Commission
für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über den
Antrag des Abgeordneten Hevera und Genossen betref-
fend die Ergänzung des Landesgesetzes vom 2. Februar
1886 Z. 9. L.=G.=Bl. über die landwirthschaftlichen
Bezirksvorschußkassen, L.= Z. 376, Dr.=Nr. CXXX.

4. Druhé čtení zrávy komise pro záleži-

4. Zweite Lesung des Berichtes des Commission

tosti okresní a obecní o žádosti městské obce
král. Vinohrad za povolení k vybírání poplatku
za vpouštění stok domovních do obecních stok
uličních, č. sn. 364, č. t. CXXI.

für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über das
Gesuch der Gemeinde königl. Weinberge um Bewilli-
gung zur Einhebung einer Abgabe für die Einmündung
der Hauskanäle in die Gemeindehauptkanäle, L.=Z. 364,
Dr.=Nr. CXXI.

.5. Druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti okresní a obecní o zprávě zemského vý-
boru týkající se dvou petic v příčině zavedení
konsensu manželského a o 55 peticích téhož
obsahu, č. sn. 377, č. t. CXXXI.

5. Zweite Lesung des Berichtes der Commission
für Bezirks= und Gemeindeangelegenheiten über den
Landesausschußbericht betreffend zwei Petitionen um
Einführung des Ehekonsenses und über 56 Petitionen
gleichen Inhaltes, L.=Z. 377, Dr.=Nr. CXXXI.

6. Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti zdravotnictví o zprávě zemského výboru,
kterouž předložena byla osnova zákona o upra-
vení veřejněprávních poměrů všeobecných ve-
řejných nemocnic v Čechách, č. sn. 370, č. t.
CXXIV.

6. Zweite Lesung des Berichtes der Commission
für Sanitätsangelegenheiten über den Landesausschuß-
bericht, mit welchem der Gesetzentwurf betreffend die Re-
gelung der öffentlich=rechtlichen Stellung der allgemeinen
öffentlichen Krankenhäuser im Königreich Böhmen vor-
gelegt wurde, L.=Z. 370, Dr.=Nr. CXXIV.

7. Druhé čtení zprávy komise školské o
předloze zemského výboru, která se týče stavu
národních škol v království českém r. 1887,
č. sn. 337, č. t. CXV.

7. Zweite Lesung des Berichtes der Schulkom-
mission über die Vorlage des Landesausschußes betref-
fend den Zustand des Volksschulwesens im Königreiche
Böhmen, L.=Z. 337, Dr.=Nr. CXV.

8. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o zprávě výboru zemského v příčině upravení
Labe od Králové Hradce k Mělníku, č. sn. 338.
č. t. CXVI.

8. Zweite Lesung des Berichtes der Budgetcom-
mission über den Landesausschgußbericht betreffend die
Regulirung der Elbe von Melnik bis Königgrätz, L.=Z.
338, Dr.=Nr. CXVI.

9. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o zprávě výboru zemského v příčině petice
družstva k zařízení lokální dráhy z Vodňan
do Prachatic za udělení zemské podpory, č. sn.
347, č. tisku CXVIII.

9. Zweite Lesung des Berichtes der Budget=Com-
mission über den Landesausschußbericht betreffend die
Petition des Konsortiums für die Errichtung einer
Lokalbahn von Wodňan nach Prachatic um Gewährung
einer Landessubvention, L.=Z. 347, Dr.=Nr. CXVIII.

10. Druhé čtení zprávy komise pro zá-
ležitosti hypoteční banky v přičině ulehčení,
která by se měla poskytnouti při přeměňování
kapitálů na vyšší úrok zapůjčeným na 4 percentní
kapitály banky hypoteční a jak by se odstraniti daly
překážky, které se naskytují při přeměně té,
c. sn. 361, č. t. CXIX.

10. Zweite Lesung des Berichtes der Commission
für Hypothekenbankangelegenheiten über die bei der Con-
vertirung von höher verzinslichen Capitalien in 4 pZt.
Bankdarlehen der Hypothekenbank zu gewährenden Er-
leichterungen, L.=Z. 361, Dr.=Nr. CXIX.

11. Druhé čtení zprávy komise školské o
petici Josefa Nováčka, učitele při měšťanské
škole v Nové Pace za zvýšení první kvinkve-
nálky, netišt. č. sn. 389.

11. Zweite Lesung des Berichtes der Schulkom-
mission über die Petition des Josef Nováček, Lehrers
an der Bürgerschule in Neupaka um Erhöhung der
ersten Quinquennalzulage, ungedr. L.=Z. 389.

12. Druhé čtení zprávy komise školské o
peticích učitelů některých soukromých škol,
které se týkají příspěvků k veřejnému fondu
pensijnímu pro učitele, netišt. č. s. 348.

12. Zweite Lesung des Berichtes der Schulkom-
mission über Petitionen der Lehrer an einigen Privat-
schulen betreffend die Beitragsleistung zum öffentlichen
Lehrerpensiousfonde, ungedr. L.=Z. 348.

13. Druhé čtení zprávy komise školské o
petici místní školní rady v Starých Benátkách,
aby již 1. lednem 1888 zavedeno bylo na tamní
škole vyučování ručním pracím, netišt. č. s. 390.

13. Zweite Lesung des Berichtes der Schulkom-
misson über die Petition des Ortsschulrathes in Alt-
Benatek betreffend die Einführung des Unterrichtes in
Handarbeiten an der vortigen Schule mit 1. Jänner
1888, ungedr. L.=Z. 390.

14. Druhé čtení zprávy komise školské o
žádosti ústředního spolku jednot učitelských
v Čechách v zastoupení 100 českých spolků
učitelských za vypsání tří cen na české spisy
pro mládež z prostředků zemských, netišt. č.
sn. 392.

14. Zweite Lesung des Berichtes der Schulkom-
mission über die Petition des Central=Lehrervereines
in Böhmen in Vertretung von 100 Lehrervereinen um
Ausfchreibung dreier Prämien=Preise aus Landesmitteln
für die Herausgabe böhmischer Schriftwerke für die
Schuljugend, ungedr. L.=Z. 392.

15. Druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti zemědělství o zprávě výboru zemského

15. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskul-
turkommission über den Landesausschußbericht betreffend

týkající se zřízení dvou míst zemských inspe-
ktorů pro hospodářské ústavy vyučovací v krá-
lovství Českém, netišt. č. sn. 383.

Sezení počalo o 10. hod. 30 min.

die Errichtung zweier Stellen von Landesinspektoren für
die landwirthschaftlichen Lehranstalten im Königreiche
Böhmen, ungedr. L.=Z. 383.

Beginn der Sitzung um 10 Uhr 30 Min.

Nejv. maršálek zem.: Zahajuji schůzi.

Ich eröffne die Sitzung.

Jednací protokoly 21. a 22. sezení
sněmu ze dne 12. a 13. ledna tohoto roku
byly po předepsanou dobu k nahlédnutí
vyloženy.

Die Geschäftsprotokolle der 21. und 22.
Landtagssitzung vom 12. und 13. Jänner sind
in der vorgeschriebenen Zeit zur Einsicht auf-
gelegt gewesen.

Činím dotaz, zda někdo proti znění
těchto protokolů má námitku.

Ich stelle die Anfrage, ob jemand gegen
den Wortlant dieser Protokolle eine Einwen-
dung erhebt.

Jelikož tomu tak není, prohlašuji tyto
protokoly za schválený.

Ich erkläre die Protokolle für agnoscirt.

V sezení dne 21. prosince minulého
roku slav. sněm se usnesl, žádost zastu-
pitelstva obce Nemyslovic za opatření, aby
obec tato ze školní obce bezenské byla
vyškolena a aby v obci nemyslovické
samostatná dvoj- po případě jednotřídni
obecní škola byla zřízena, odstoupiti vy-
soké c. k. vládě.

Dle došlého mně sdělení praesidia
c. k. místodržitelství Jeho Exc. p. ministr
záležitostí duchovních a vyučování přihlí-
žeje k důvodům předložené petice vyne-
sením ze dne 7. ledna 1888 č. 26.276. po-
volil obnovení jednání v příčině zřízeni
samostatné školy obecní v Nemyslovicích.

In der Sitzung vom 21. Dezember v. I.
hat der hohe Landtag beschlossen, die Petition
der Gemeindevertretung in Nemyslowitz um
Ausschulung aus der Stadtgemeinde Bezno
und Errichtung einer zweiklassigen eventuell
einklassigen Volkschule in Nemyslowitz der
hohen k. k. Regierung abzutreten.

Saut einer mir zugekommener Mittheilung
des k. k. Statthaltereipräsidiums hat nun Se.
Ercellenz der Herr Cultus= und Unterrichts-
minister gemäß Erlasses vem 7. Jänner 1888
Z. 26276 in Berücksichtigung der in der Pe-
tition vorgebrachten Motive der Reassumirung
der Verhandlung in Betreff der Errichtung

einer Selbständigen Volksschule in Nemyslowitz
bewilligt.

Žádám, by slav. sněmu bylo sděleno,
které spisy byly tiskem rozdány.

Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen,
welche Druckschriften vertheilt worden sind.

Sněm. sekr. Höhm: Tiskem bylo roz-
dáno:

č. sn. 403, 8. t. CXXXVI. Zpráva ko-
mise pro záležitosti okresní a obecní o
žádosti obce Smíchovské za povolení k vy-
bírání 3 perc. dávky z nájemného.

Stenografická zpráva o 23. sezení.

Mezi včerejším sezením bylo dodatečně
tiskem rozdáno:

č. sn. 372, č. t. CXXVI. Zpráva ko-
mise pro zřízení zemské banky o zprávě
výboru zemského č. 216. sn. z. r. 1887. č.
t. LVII.,

č. sn. 373, č. t. CXXVII. Zpráva ko-
mise zemědělské o návrzích poslancův
Sedláka, Teklého, Schiebla a soudruhů je-
jich v příčině krise zemědělské a o petici
spolku architektů a inženýrů v království
českém č. 154 směřující k povzneseni vý-
roby zemědělské,

č. sn. 374, č. t. CXXVIII. Zpráva
komise rozpočtové o zprávě zemského vý-
boru o peticích městské rady v Litomyšli
a ve Volyni za stálé subvence zemské
k vydržování všeobecných řemeslnických
škol v Litomyšli a ve Volyni,

č. sn. 375, č. t. CXXIX. Zpráva ko-
mise rozpočtové o předloze zemského vý-
boru v příčině udělení subvencí zemských
obchodním školám,

č. sn. 379, č. t. CXXXIII. Zpráva ko-
mise pro záležitosti okresní a obecní o žá-
dosti města Rožmitála, aby se tam zřídil
okresní soud,

č. sn. 397, č. t. CXXXV. Zpráva ko-
mise o předloze výboru zemského č. 313
sněm. o dosavadním úspěchu jednání, jež
zavedeno bylo v příčině zřízení Strakov-
ské akademie.

Pak stenografická zpráva o 22. sezeni,

3m Druck wurden bertheilt:

L. Z., 403. Dr. CXXXVI. Bericht der
Commission für Bezirks- und Gemeindeange-
legenheiten betreffend das Ansuhen der Ge-
meinde Smichow um Bewilligung zur Einhe-
bung einer 3 pZt. Miethzirsumlage,

und der stenographische Bericht der 23.
Sitzung.

Während der gestrigen Sitzung gelangten
nachträglich zur Vertheilung:

L. - Z. 372, Dr. CXXVI. Bericht der
Commission für die Landesbank über den Be-
richt des Landesausschußes betreffend die Er-
richtung einer Landesbank.

L. - Z. 373. Dr. CXXVII. Bericht der
Landeskulturkommission über die Anträge des
Abg. Sedlák, Teklý und Genossen, betreffend
die landwirthschaftliche Krisis, und über die
Petition des Vereines der Architekten und In-
genieure im Königreiche Böhmen betreffend die
Hebung der landwirthschaftlichen Produktion.

L. - Z. 374, CXXVIII. Bericht der Bud-
getkommission über den Landesausschußbericht
betreffend die Petitionen des Stadtrathes von
Leitomyschl und Wolin um ständige Landes-
subventionen zur Erhaltung der allgemeinen
Handwerkerschulen in Leitomyschl und Wolin.

L.- Z. 375, Dr. CXXIX. Bericht der
Budge-Commission über den Landesausschuß-
bericht betreffend die Bewilligung von Landes-
subventionen für die Handelsschulen.
L. - Z. 379, Dr. CXXXIII. Bericht der
Commission für Bezirks- und Gemeindeange-
legenheiten über die Petition der Stadt Rož-
mital um Errichtung eines Bezirksgerichtes
daselbst.

L. - L. 397, Dr. CXXXV. Bericht der
Commission über die Vorlage des Landesaus-
schußes Z. 313 Ldtg. über die Wegen der Er-
richtung der Straka'schen Akademie bisher ge-
pflogenen Verhandlungen.

Dann der Stenographische Bericht ber 22.
Sitzung.

Nejv. maršálek zemský: Žádám, aby
sl. sněmu bylo sděleno, které petice došly.

Snem. aktuar Baretta (čte): Petice
došlé dne 16. ledna 1888:

Die am 16. Jänner 1888 eingelangten
Petitionen.

Posl. p. Hevera s peticí hospodářského
spolku v Hradci Králové za zrušení pla-
cení školného na školách obecných.

Posl. p. Kahles s pet. dobrovolných
hasičů v Zruči, v Zahrádce a v Pravoníně

za doplnění řádu policie požárové pro krá-
lovství české.

Posl. p. dr. Zeis s pet. městské rady
v Pelhřimově za upravení služebního po-
měru úředníků samosprávných.

Posl. p. dr. Engel s pet. živnost, spo-
lečenstva v Proseči, řemeslnické besedy
v Hlinsku a druhého živnost, spolku v
Hlinsku, aby při zřízení zemského fondu
pojišťovacího na oslavu 40-letého pano-
vání Jeho Veličenstva založeného, též
k samostatným živnostníků zejména řemesl-
níkům ohled vzat byl.

Posl. p. Kubíček s pet. obec. výboru
ve Vacovicích za odepsáni nedoplatku
školného.

Týž p. posl s pet. okr. výb. v Stra-
konicích za upraveni služného poměru úřad-
níků samosprávných.

Posl. p. Munzar s peticí okr. zastup,
v Hořicích v téže záležitosti.

Posl. p. Kubíček s peticí okr. výboru
v Rakovníku a okr. výb. v Hoře Kutné
za zřízení zemské pojištovny.

Posl. p. dr. Engel s pet. řemesl. be-
sedy v Jičíně, aby při založení pojišťova-
cího fondu zemského na oslavu 40. letého
panování Jeho Veličenstva založeného též
na samostatné živnostníky zejmena řemesl-
níky ohled vzat byl.

Týž p. posl. s peticí řemesl. besedy,
společenstva smíšených řemesel stavebních,
společenstva obuvníků, společenstva oděv-
níků, společenstva živností potravních a
politického spolku v Nymburce, kterýmiž
se projevuje souhlas s petici čís. 447 tý-
kající se založení zemského fondu pojišto-
vacího.

Posl. p. Zeithammer s peticí okr. za-
stupitelstva na Král. Vinohradech za upra-
vení služebního poměrů samosprávných
úředníků.

Nejv. maršálek zemský: Prohlašuji, že
sl. sněm jest způsobilý k uzavírání.

Ich erkläre das hohe Haus für beschluß-
fähig.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

První předmět denního pořádku
jest druhé čtení zprávy komise pro
předlohy komasační.

Der erste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesurng des Berichtes

der Commission für die Commassations-
vorlagen.

Zpravodajem jest pan posl. dr. Žák.
Dáváni jemu slovo.

Zpravodaj posl. Dr. Žák : Komise, které
vládní předlohy týkající se zákona tak zva-
ného komasačního, přikázány byly, po delší
poradě usnesla se na tom vyříditi záleži-
tost tuto v tomto zasedání pouze formál-
ním návrhem a sice z toho důvodu, poně-
vadž nebylo zde dobrozdání zemského vý-
boru, kterého dle usnesení sněmovního z
r. 1887 bylo nutno žádati. Vedle toho shle-
dala komise, že námitky, které byly zem-
ským výborem také c. k. vládě sděleny,
jsou docela oprávněny, a poněvadž skutečně
bez tohoto zdání zemského výboru a vůbec
bez pevného základu, abych tak řekl, na
tak důležitých zákonech pracovati nelze
nezbylo komisi nic jiného, než učiniti for-
mální návrh, aby záležitost tato byla přiká-
zána zemskému výboru s dotyčnými roz-
kazy, jak jsou právě obsaženy v návrzích
konečných.

Než návrhy tyto přečtu, dovoluji sobě
poznamenati, že jsou v návrzích těchto dvě
chyby tiskové a sice v odstavci 1. za slovy
"C. k. vládou" má býti totiž vynecháno
slovo "ze" a dále v odst. 3. mají býti
vynechána slova "žádajíc, aby tyto osnovy
ústavně projednány byly." Německý text
jest úplně korrektní.

Dovoluji si tedy přečísti konečné
návrhy:

Slavný sněme, račiž se usnésti takto:

I. 0. k. vládou dne 15. prosince 1887
předložené osnovy zákonů, jež se týkají:

1.  scelování pozemků hospodářských;

2.  dělení společných pozemků a upra-
vení společných užívacích a správních práv
k nim se vztahujících;

3.  složení zemské komise pro záleži-
tosti očišťování lesů a zaokrouhlení hranic
lesních přikazují se zemskému výboru s
rozkazem, aby o nich potřebná šetření ko-
nal, a v příštím zasedání zprávu podal,
jakož i návrhy učinil.

II. Zemský výbor se vyzývá, by s c. k.
vládou dále vyjednával v příčině dosažení
jím již vyžádaných zpráv a výkazů o po-
měrech v §§. 1. a 2. odst. 2. osnovy dru-
hého zemského zákona naznačených.

III.  Konečně zmíniti se jest komisi o
petici hospodářské jednoty Táborské slav-
nému sněmu dne 28. listopadu 1887 pod

č. 122. petice podané za změnu některých
paragrafů říšského zákona o scelování po-
zemků, kterážto petice z praesidia slavného
sněmu dne 5. ledna 1888 pod č. 188 ko-
misi pro záležitosti kommassační k řízení
odevzdána byla. Ohledně této petice činí
kommassační komise návrh, by tato petice
zemskému výboru k uvážení a podáni
zprávy přikázána byla.

Der hohe Landtag geruhe zu beschließen:
I. Die von der k k. Regierung am 15.

Dezember 1887 eingebrachten Gesetzentwürfe,

betreffend:

1.   Die Zusammenlegung landwirthschaft-
licher Grundstücke,

2.  die Theilung, gemeinschaftlicher Grund-
stücke und die Regulirung der hierauf bezüg-
lichen gemeinschaftlichen Benützungs= und Ver-
waltungsrechte,

3.  die Zusammensetzung der Landes=Kom-
mission für die Angelegenheiten der Bereinigung
des Waldlandes von fremden Enclaven und der
Arrondirung der Waldgrenzen, werben dem
Landesausschuße mit dem Auftrage überwiesen,
darüber die erforderlichen Erhebungen zu pflegen
und in der nächsten Session darüber Bericht
zu erstatten, sowie Anträge zu stellen.

IL Der Landesausschuß wird aufgefordert,
mit der k. k. Regierung wegen Erlangung der
bereits Verlangten Auskünfte und Ausweise
über die in den §§ 1 und 2 Absatz 2 des
zweiten Landesgesetzentwurfes bezeichneten Ver-
hältnisse in weitere Verhandlung zu treten.

III. Die dem hohen Landtage unterm 28.
November 1887 Z. 122 pet. überreichte Pe-
tition des Landwirtschaftlichen Vereines in
Tabor um Abänderung einiger §§ des Com-
massationsgesetzes wird dem Landesausscjuße
zur Erwägung und Antragstellung zugewiesen.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand
zu den Anträgen der Commission das Wort?

Žádá někoho za slovo k návrhům ko-
mise? Jelikož tomu tak není, prohlašuji
tištěné návrhy komise za přijaty.

Ich erkläre die gedruckten Anträge der
Commission für angenommen.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Commission für Bezirks= und Ge-
meindeangelegenheiten betreffend die Aen-
derung einiger Paragraphe des Bezirks-
vertretüngsgesetzes vom 25. Juli 1864.

Příští předmět denního pořádku jest:
Druhé čtení zprávy komise pro okresní

a obecní záležitosti ve příčině změny
několika článků zákona o zastupitel-
stvech okresních.

Berichterstatter ist Freiherr von Zessner.
Ich ertheile demselben das Wort.

Berichterstatter Freiherr Zessner: Hoher
Landtag! Nachdem schon in der vorjährigen
Session eine Aenderung des Gesetzes über die
Bezirksvertretungen Vorgenommen wurde, so
mußten in Consequenz dessen, was damals er-
zielt wurde, heuer auch noch einige Aenderungen
an drei Paragraphen beantragt werden, damit
gewisse Inconsequenzen, welche jetzt zwischen
der Wahlordnung für den Landtag und der
Wahlordnung, für die Bezirksvertretungen be-
stehen, beseitigt werden, und die Paragraphe
ganz klar ausdrücken, wie in dieser Beziehung
bei der Wahl in die Bezirksvertretungen vor-
zugehen sei.

Es hat schon in der biesjährigen Session
die Kommission für Bezirks= und Gemeindean-
gelegenheiten einmal einen Bericht in dieser
Beziehung erstattet, und ich weife auf den
Druck=Nr. XLV. hin, in welchem bereits über
die Paragraphe 29, 30 und 33 des Bezirks-
vertretungsgesetzes Bericht erstattet wurde. Nach-
dem aber damals schon eine Vorlage von der
hohen Regierung eingelangt War, welche eine
Aenderung des § 54 desselben Gesetzes bean-
tragte, so wurde vom hohen Landtage die Kom-
mission damals beauftragt, unter einem sowohl
die 3 erstgenannten Paragraphe als auch den
§ 54 der Berathung zu unterziehen und dem
Sandtage die entsprechenden Anträge zu stellen.
Diesem letzteren Auftrage kommt die Kommission
heute nach, und der gedruckte Bericht liegt den
Herren Abgeordneten unter Landtags=Zahl 394
Vor. Nachdem im Berichte die Motivirung schon
enthalten ist, so brauche ich eigentlich nichts
Wetter zu sagen, als daß die Kommission einige
Aenderungen beantragt, die mit den von der
hohen Regierung in ihrer Vorlage beantragten
Aenderungen nicht ganz congruent sind, und
dass die Kommission insbesondrre auch den
Percentsatz, welcher die Grenze zu bilden hat,
von welchem an der Landesausschuß nicht mehr
selbständig die Bewilligung der Umlagen zu
ertheilen hätte, von 50 auf 30 herabgedrückt
hat; die Motivierung dieser Aenderung kommt
auch im gedruckten Berichte vor.

Die Commission hat deswegen 30 statt
50 pZt. beantragt, weil sie dadurch den Be-
zirksvertretungen den Ernst und die Wichtig-
keit zur Sparsamkeit in Bezirksangelegenheiten
noch näher legen wollte, und die Bezirksver-

tretungen immer eher diese Grenze nicht über-
schreiten werden, wenn sie wissen, daß sie bei
dem geringen Perzentsatz die Sache brevi manu
durch den Landesausschuß erledigt bekommen.
Ich kann sonst nichts anderes thun, nach-
dem der gedruckte Bericht schon vorliegt, als
den Herren die Annähme der geänderten Pa-
ragraphe anzuempfehlen.

Oberstlandmarschall. Ich eröffne die
Generaldebatte.

Zahajuji povšechné rokování. Žádá ně-
kdo v tomto povšechném rokování o slovo ?

Verlangt Jemand in der Generaldebatte
das Wort?

Nachdem dies nicht der Fall ist, werde
ich dem hohen Hause die Frage vorlegen, ob
dasselbe die Anträge der Commission zur
Grundlage der Spezialdebatte annimmt.

Předložím sl. sněmu otázku, zda-li při-
jímá návrhy komise za základ rokování
podrobného.

Žádám pány, kteří tomu přisvědčují,
by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zu-
stimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Berichterstatter Freih. v. Zessner (liest):
§ 29.

Ausfertigung der Legitimationskarten und
Stimmzettel für diese Gruppen.

Sobald diese Wählerlisten nach erfolgter
Entscheidung über die rechtzeitig eingebrachten
Einwendungen richtig gestellt sind, hat die po-
litische Bezirksbehörde den einzelnen Wählern
Legitimationskarten, welche die fortlaufende
Nummer ber Wählerliste, den Namen des
Wahlberechtigten, den Ort, den Tag und die
Stunde der Wahlhandlung zu enthalten haben,
sowie nach § 8 des Gesetzes vom 17. Jänner
1870 Nr. 8, L.=G.=B. verfatzte Stimmzettel
auszufertigen und zuzustellen.

Ich erlaube mir darauf hinzuweisen, daß
in dem gedruckten Berichte die angeführte Jah-
reszahl 1870, nicht 1879 lauten soll.

Sněm. aktuar Baretta(čte). §. 29. Kdy
a jak se vydávají lístky legitimační a lístky
hlasovací v těchto skupeních:

Když se o námitkách v pravý čas po-
daných rozhodlo a listiny voličské nále-
žitě se upravily, sdělati a dodati má po-
litický úřad okresní voličům lístky legiti -

mační, které mají v sobě obsahovati pořád
jdoucí číslo listiny voličské, jméno toho,
kdo má právo voliti, místo, kde a den i
hodinu, kdy se bude voliti, pak lístky hla-
sovací zřízené dle § 8. zákona ze dne 17.
ledna 1870 číslo 8. zákon. zemského.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand zu § 29 das Wort?

Prohlašuji, že tento Článek jest, a sice
s opravou tiskovou, na kterou byl pan
zpravodaj poukázal, přijat.

Ich erkläre diese Paragraphe unter Berück-
sichtigung des von dem Herrn Berichterstatter
erwähnten Druckfehlers für angenommen.

Berichterstatter Freih, v. Zessner (liest):

§. 30.

Ausfertigung der Legitimationskarten und
Stimmzettel für die Gruppe der Städte und
Märkte.

Bezüglich der in der Gruppe der Städte
und Märkte zur gemeinschaftlichen Wahl eines
Vertreters Vereinigten Ortschaften hat die po-
litische Bezirksbehörde die Mitglieder der Ge-

meinde-Vertretungen dieser Ortschaften in eine
Liste zufammenzustellen und hat denselben eben
so wie den Mitgliedern der Gemeinde-Vertre-
tungen in den Gemeinden, welche in der (Gruppe
der Städte und Märkte für sich Vertreter zu
wählen haben, Legitimationskarten und Stimm-
zettel des im § 29 bestimmten Inhaltes durch
die Gemeindevorsteher zuzuStellen.

Ich erlaube mir darauf hinzuweifen, daß
im böhm. Texte der gedruckten Anträge in der
Ueberschrift zu § 30 die Worte "legitimační
lístky a" vor den Worten "lístky hlasovací"
einzuschalten sind.

Sněm. aktuár Baretta (čte): § 30. Jak
se vydávají legitimační lístky a lístky hla-
sovací ve skupení měst a městysů.

Co se dotýče osad, ježto mají ve sku-
pění měst a městysů právo pospolu voliti
zástupce, sestaviti má politický úřad okresní
členy obecních zastupitelstvech všech těchto
osad v jednu listinu a má dodati jim ro-
vně tak, jako i členům zastupitelstev v ob-
cích, které mají ve skupení měst a mě-
stysů právo samy o sobě voliti zástupce,
skrze představené obecní lístky legitima-
ční a lístky hlasovací obsahu v § 29. usta-
noveného.

Oberstlandmarschall. Verlangt Jemand
zu § 30 das Wort?

Žádá někdo za slovo k článku 30 ?

Ich erkläre denselben mit der vom Herrn
Berichterstatter zum böhmischen Texte erwähn-
ten Correctur für angenommen.

Prohlašuji, že tento článek jest při-
jat dle tištěného návrhu a vzhledem na
tiskovou chybu, na kterou byl pro český
text pan zpravodaj poukázal.

Berichterstatter Freih. v. Zessner (liest):

§ 33.

Ausfertigung der Legitimationskarten und
Stimmzetteln für dieselben.

Sobald diese Liste durch geschehene Wahl
der Abgeordneten tu allen Landgemeinden des
Wahlbezirkes vollständig ist, hat die politische
Bezirksbehörde den Wahlberechtigten Legitima-
tionskarten und Stimmzetteln des im § 29
bestimmten Inhaltes auszufertigen und zu-
zustellen.

Sněm. aktuár Baretta (čte): § 33. Kdy
se vydávají volitelům těchto obcí lístky
legitimační a lístky hlasovací.

Když zvoleni byli poslanci ve všech
venkovských obcích okresu volicího a za-
psáni byli v jednu listinu, má politický
úřad okresní zdělati a volitelům dodati
lístky legitimační a lístky hlasovací ob-
sahu v § 29. ustanoveného.

Nejv maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Tento článek jest přijat.

Der Paragraph ist angenommen.

Berichterstatter Freih. v. Zessner (liest):
§ 54.

Bezirks-Umlagen.

Zur Bestreitung der durch die Einkünfte
aus dem Stammvermögen nicht bedeckten Aus-
gaben kann die Bezirksvertretung Zuschläge zu
den direkten Steuern bis auf zehn Percent
derselben umlegen und einheben.

Zuschläge, welche zehn Percent der di-
rekten Steuern übersteigen, können bis zu dem
Maße von dreißig Percenten derselben von
dem Landesausschuße bewilligt werden.

Zuschläge zu direkten Steuern über dieses
Maß wie auch andere Umlagen bedürfen eines
Landesgesetzes.

Sněmov. aktuár Baretta (čte) : §. 54.

Jaké přirážky okresní mohou se vy-
bírati.

K zapravení vydajů, ježto nejsou uhra-
zeny příjmy z majetnosti kmenové, může
zastupitelstvo okresní rozvrhnouti a vybí-
rati přirážky k daním přímým až do de-
síti procent.

Přirážky, které převyšují deset pro-
cent daní přímých, může až do 30 procent
těchto daní povoliti výbor zemský.

K větším přirážkam ku přímým da-
ním, jakož i k jiným platům potřebí jest
zákona zemského.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Tento članek jest přijat.

Dieser Paragraph ist angenommen.

Berichterstatter Freih. v. Zessner (liest):

II.
Dieses Gesetz hat mit dem Tage seiner
Kundmachung in Wirksamkeit zu treten.

Sněm. aktuár Baretta (čte): Článek
II. Zákon tento má býti platnosti toho
dne, kterého bude vyhlášen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Tento článek jest přijat.

Dieser Artikel ist angenommen.

Berichterstatter Freih. v. Zessner (liest):
III.

Mein Minister des Junern wird mit dem
Vollzuge dieses Gesetzes beauftragt.

Ich bemerke, daß im deuschen Terte der
Druckfehler "Vollzugen" statt "Vollzuge" un-
terlaufen ist.

Sněmov. aktuár Baretta (čte): Článek
III. Mému ministru záležitostí vnitřních
se ukládá, aby zákon tento uvedl ve skutek.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Prohlašuji též tento článek za přijatý
s opravou tiskové chyby, na kterou byl
pan zpravodaj poukázal.

Ich erkläre diesen Artikel für ange-
nommen unter Berücksichtigung des vom
Herrn Berichterstatter erwähnten Druckfehlers.

Berichterstatter Freih. v. Zessner (liest):

Gesetz vom . . . womit die §§ 29, 30,
33 und 54 des Bezirkvertretungsgesetzeß vom
25. Juli 1864 Nr. 27 des Gesetz= und Ver-
ordnungsblattes für das Königreich) Böhmen
abgeändert werden.

Ueber Antrag des Landtages Meines Kö-
nigreiches Böhmen finde Ich anzuordnen, wie
folgt:

I.

Die Paragraphe 29, 30, 33 und 54 des
Gesetzes über die Bezirksvertretung vom 25.
Juli 1864 Nr. 27 des Gesetz= und Verord-
nungsblattes für das Königreich Böhmen haben
in ihrer gegenwärtigen Fassung außer Wirk-
samkeit zu treten und künftig zu lauten, wie
folgt:

Auch hier hat sich ein Druckfehler einge-
schlichen. Das "Ich", welches sich auf Seine
Majestät bezieht, ist klein geschrieben und sollte
groß geschrieben sein. Ebenso ist im böhmischen
Terte das "Mi" mit kleinen statt mit großen
Anfangsbuchstaben geschrieben.

Sněmov. aktuár Baretta (čte): Zákon
daný dne............

kterým se mění §§ 29., 30., 33. a 54., zá-
kona o okresním zastupitelstvu ze dne 25.
července 1864. 5. 27. zákonů a nařízení
pro království České.

K návrhu sněmu Mého království Če-
ského vidí se Mi naříditi takto:

I. Paragrafy 29., 30., 33. a 54., zá-
kona o okresním zastupitelstvu ze dne 25.
července 1864 čís. 27 zákonů a nařízení
pro království České pozbýti mají platno-
sti ve svém znění posavadním a mají na-
potom zníti takto:

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo:

Verlangt Jemand das Wort?

Tyto části zákona json přijaty
s opravami chyb tiskových, na které pan
zpravodaj byl poukázal.

Diese Theile des Gesetzes sind ange-

nommen unter Berücksichtigung der vom
Herrn Berichterstatter erwähnten Druckfehler.

Berichterstatter Freiherr v. Zessner. Ich
erlaube mir, nachdem dieses Gesetz in zweiter

Lesung angenommen worden ist, auch die dritte
Lesung zu beantragen.

Nejv. maršálek zemský: Pan zpravo-
daj navrhuje, by slavný sněm přistoupil
ihned ke třetímu čtení tohoto zákona.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by
vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zu-
stimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Nyní předložím slavn. sněmu otázku,
zda-li v třetím čtení tento návrh přijímá.

Ich werde nunmehr dem hohen Hause die
Frage vorlegen, ob dasselbe dieses Gesetz in dritter
Lesung annimmt, und ersuche die Herren, wel-
che dem zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by
vyzdvihli ruku.
Jest přijato.

Es ist a n g e n o m m e n.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čteni zprávy komise pro zále-
žitosti okresní a obecní o návrhu
poslance Hevery a soudruhů v pří-
čině doplnění zákona ze dne 2. února
1885 (z. z. 1885 č. 9.) o okresních
hospodářských záložnách.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Kommission für Bezirks- und Gemein-
deangelegenheiten über den Antrag des
Abgeordneten Hevera.

Zpravodajem jest pan poslanec Šind-
ler. Dávám mu slovo.

Zpravodaj poslanec Šindler: Slavný
sněme! Pan poslanec Hevera a soudruzi
předložili slavnému sněmu návrh, aby
okresní záložny hospodářské účastny se
staly podobných výhod, jaké plynou své-
pomocným společenstvům a obchodním
společnostem z toho, že ony zanešeny jsou
do rejstříků společenstev, tyto pak do rej-
stříků obchodních c. k. soudů vedených,
navrhuje se pak dále, aby se doplnil zá-
kon ze dne 2. února 1885 ustanovením,
dle kterého by se původní podpisy osob
ku podpisování za tyto ústavy oprávně-
ných uložily u okresních výborů a okresní
výborové mají jména příslušných osob při-
měřeným způsobem úředně uveřejňovati.

Slavný sněme. Není pochybnosti, že
jest záhodno, aby tyto výhody, které právě
ta společenstva mají, byly také přenešeny
na hospodářské okresní záložny.

Okresní komise uvažovala právě tuto
záležitost, a přišla k tomu přesvědčení,
že na základě zákona ze dne 2. února
1885. a sice dle čl. 26. posledního odstavce,
kde se praví, že se jim dovoluje v čas
potřeby reeskontovati u některého domá-
cího peněžního ústavu směnky v držení
jejich se nalézající, — okresní hospodář-
ské záložny též právo mají, směnky re-
eskontovati u ústavů domácích, tedy také
u banky rakousko-uherské; jenom se o to
jednalo na jaký způsob by se mělo to
upraviti, aby ony tento reeskont mohly
provésti.

Komise, jak jsem pravil, uvažovala
všestranně tuto záležitost a přišla k ná-
hledu, že dá se to provésti v administra-
tivní cestě, poněvadž zákonní podklad již
pozůstává, a činí návrh :

Slavný sněme, račiž se usnésti takto:

Zemskému výboru se ukládá:

1.  aby ohledně reeskomptování směnek
okresních hospodářských záložen, na zá-
kladě zemského zákona ze dne 2. února
1885, § 26. (č. 9. z. z), u banky rakousko-
uherské šetření konal a dle možnosti v ad-
ministrativní cestě upravil;

2.    aby v příštím zasedání sněmu
zprávu podal a návrhy učinil.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo

za slovo?

(P. posl. Hevera: Prosím o slovo.)
Pan poslanec Hevera a prosím pro

anebo contra?

Poslanec Hevera: Pro.

Nejv. maršálek zemský: Dávám jemu
slovo.

Poslanec Hevera: Nepochybně, že z pou-
hého nedopatřeni se stalo, že odstavec
II. zprávy sněmovní mohl by vésti k myl-
nému výkladu.

Slavná komise praví v návrhu ve pří-
čině eskomptování směnek:

Není pochybnosti, že rozvoji tak mla-
dých ještě ústavů, jakými okresní záložny
hospodářské jsou, zajisté velice na ujmu
jest, stanou-li se někdy buď proto, že

vklady hospodářů po řídku a po skrovnu
se scházejí, anebo pro neúrodu následkem
nepříznivých poměrů povětrnosti, stávají
se neschopnými k placení.

V německém překladu jest: werden
insolvent", to jest zajisté nedopatření, a
smysl, který by se dle tohoto zněni při-
kládal tomuto odstavci, zajisté neměla
slavná komise sněmovní, ani pan referent
na mysli, neboť konstatovati mohu, že
ani jediná hospodářská záložna nestala se
nezpůsobilou ku placení, že nebyla v ob-
chodním slova smyslu insolventní, nýbrž
nemohly pro nedostatek hotovosti vyho-
věti žádostem svých členů o půjčky vy-
datným způsobem anebo nemohly, když
se žádaly větší vklady, bez výpovědi hned
tyto vklady proto vyplatiti, poněvadž ná-
hodou v tom okamžení hotovost nebyla
na snadě.

Myslím, že velectěný pan referent
bude shodovati se s tou věci, zejména
když dodám, že úplně se srovnávám s ná-
vrhy komise a že prosím slavný zemský
výbor, aby ráčil s obvyklou laskavostí
této věci věnovati příslušnou pozornost,
neboť jedná se v této záležitosti o věc
velmi důležitou, o povznesení úvěru ho-
spodářského.

Více dodati nechci.

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě
někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Prohlašuji debatu za ukončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpra-
vodaji.

Zpravodaj poslanec Šindler: Několik
slov chci na to odpověděti; jak text český
zní, jde na jevo, že právě se tak nemínilo,
jak jest v německém textu, tím není mí-
něno, že se stanou úplně neschopnými
k placení "insolvent", nýbrž, že přidou na
čas do poměrů, že není vyhověno potře-
bám v některém čase.

Souhlasím úplně s panem předřeční-
kem, že na to upozornil.

Nejv. maršálek zem.: Přejdeme k hla-
sování.

Wir gehen zur Abstimmung über.
Gegenstand der Abstimmung find die ge-
druckten Anträge der Kommission, jedoch mit

der Einschaltung im böhmischen Texte, auf
welche der Herr Berichterstatter verwiesen hat.

Předmětem hlasování jsou tištěné ná-
vrhy komise. V Českém textu však druhý
odstavec má zníti: aby v příštim zasedání
sněmu zprávu podal a po případě návrhy
učinil.

Žádám pány, kteří s těmito návrhy
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den An=
trägen zustimmen, die Hand zu erheben.

Jsou p ř i ja t y.

Sie sind angenommen.

Der nächste Gegenstand der Tagesordnung
ist die zweite Lesung des Kommissions-
berichtes zur Einhebung einer Abgabe für
die Einmündung der Hauskanäle in die
Gemeindehauptkanäle in den königl. Wein-
bergen.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti okresní a obecní o žádosti měst-
ské obce král. Vinohrad za povolení k
vybírání poplatku za vpouštění stok
domovních do obecních stok uličních.
Zpravodajem jest pan dr. Krofta, dá-
vám jemu slovo.

Zpravodaj dr. Krofta: Přihlížeje k
tomu, že zpráva dotyčná tištěna jest, a
nalezá se v rukou pánů členů slavného
sněmu, slavný sněme, obmezuji se učiniti
pouze návrh, aby sl. sněm přijal zákon,
jak je vytištěn.

Nejv. maršálek zemský: Zákon, který
komise navrhuje, se mi zdá tak jedno-
duchým, že nebude třeba, by se zavedla
debata generální a specielní, nýbrž může
býti záležitost odbyta v jediném rokování.

Das Gesetz, welches die Kommission dem
hohen Hause vorschlägt, ist so einfach, daß ich
der Ansicht bin, baß dasselbe in einer einzigen
Debatte erledigt werden kann.

Ich stelle demnach die Anfrage, ob Jemand
sich zu dem von der Kommission beantragten
Gesetze das Wort erbittet.

činím dotaz, zdali někdo se přihlašuje
ke slovu o zákoně, který navrhuje komise.

Jelikož tomu tak není, prohlašuji ti-
štěný návrh komise za přijatý.

Ich erkläre den gedruckten Antrag der
Kommission für a n g e n o m m e n.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Kommission für Bezirks- und Ge-
meindeangelegenheiten betreffend die Pe-
titionen um Einführung des Eheconfenses.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti okresní a obecní o zprávě zem-
ského výboru týkající se petic v pří-
čině zavedení konsensu manželského.

Berichterstatter ist Freiherr von Zessner;
ich ertheile dem Herrn Berichterstatter das Wort.

Berichterstatter Freiherr von Zessner-
Die Commission für Bezirks- und Ge-
meindeangelegenheiten hat den Auftrag erhal-
ten, bezüglich der eventuellen Einführung von
Ehebeschränkungen im autonomen Instanzen-
äzge Anträge zu stellen.

In dieser Beziehung find im vorigen
Jahre 2 Petitionen und heuer 55 Petitionen
meist von Bezirksvertretungen eingelangt, die
derartige Beschränkungen wünschen.

Die Commission konnte sich nicht ver-
hehlen, daß diese Angelegenheit von einer un-
geheueren Tragweite und großer Wichtigkeit
ist, und nach längeren Berathungen und nach
Erwägung aller der Gründe, die für, anderer-
feitS aber auch gegen eine derartige gesetzliche
Einführung Sprechen, ist die Commission zu
der Anfchanung gekommen, daß man iu dieser
ungemein wichtigen und in so viele Privatver-
tjäftniffe tief einschneidenden Sache unmöglich
jetzt schon, wie der Stand der Dinge in un-
serem Lande heute ist, mit einer Gesetzvorlage
und mit ganz bestimmten Anträgen an den
Landtag herantreten könne.

Außerdem hat die Commission gesehen,
daß diese Frage in der engsten Verbindung
mit den Heimathsgesetzen unseres Reiches und
ebenso mit dem Armenunterstützungswesen steht.

Gestützt auf diese Erwägungen kam die
Commission zu dem Beschluße, daß beantragt
werde, der Landesausschuß möge diese Angele
genheit bei den statistischen Aufnahmen, welche
jetzt in Böhmen über das Armenwesen ge-
pflegt werden, soweit dies möglich ist, in Un-
terfuchuug ziehen und erforschen, inwiefern
das Schließen von leichtfinnigen Ehen auf das
Armenwesen resp. auf den höchst traurigen
Stand der Bevölkerung Einfluß hat und dann
seinerzeit, wenn ein verläßliches Material in
dieser Beziehung vorliegen wird, darüber Be-
richt zu erstatten.

Ich glaube nicht, daß ich des weitern,
namentlich in meritorischer Beziehung mich in

Weitere Erwägungen einlassen soll, nachdem
der gedruckte Bericht dies in ziemlich ausführ-
licher Weife bereits thut.

Nebenbei mache ich darauf aufmerksam,
daß in dem gedruckten Berichte im deutschen
Terte einige Druckfehler find. ES find die und
da Worte ausgelassen, andere find verdruckt,
so daß Wenn auch nicht gerade der Sinn, so
doch der Stil ungemein leidet.

Ich glaube aber nicht, daß es notwendig
ist, alle diese einzelnen Druckfehler hier anzu-
führen, weil dieselben ja doch im Großen und
Ganzen an dem Sinne des Berichtes nichts
ändern.

Gestützt auf das, was im Berichte ange-
führt ist, erlaubt sich die Commission für
Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten folgenden
Antrag zu stellen:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

1.  Der Bericht des Landesausschusses
wird zur Kenntnis genommen.

2.  Der Landesausschluß wird beauftragt,
gelegentlich der statistischen Erhebungen über
das Armenwesen auch über den Einfluß, wel-
chen leichtfinnig geschlossene Ehen auf die Ver-
armung der Bevölkerung ausüben, Erhebungen
zu pflegen, und bis hinlängliches verläßliches
Material gesammelt fein wird, über diese An-
gelegenheit dem Landtage neuerlich Bericht zu
erstatten.

Sněm. aktuár Baretta: Komise činí
návrh: Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.  Zpráva zemského výboru béře se
na vědomí.

2.  Zemskému výboru se ukládá, aby
při šetřeni, kteréž konati má v příčině
statistiky chudinské, vyšetřil, jaký účinek
mají lehkomyslně uzavřené sňatky na
schudnutí obyvatelstva, a aby, až dosta-
tečného, spolehlivého materiálu po ruce
bude, sněmu o této věci znova zprávu
podal.

Nejv. maršálek zemský. Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Nachdem dies nicht der Fall ist, erkläre
ich die gedruckten Anträge der Commission für
angenommen.

Prohlašuji tištěné návrhy komise za
přijaty.

Příštím předmětem denního pořádku
jest druhé čtení zprávy komise pro
záležitosti zdravotniotví o zprávě zem-

ského výboru, kterouž byla předložena
osnova zákona o upraveni veřejně-
právních poměrů všeobecných veřej-
ných nemocnic v Čechách.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Commission für Sanitätsangelegen-
heiten über den Landesausschußbericht,
mit welchem der Geseßentwurf betreffend
die Regelung der öffentlichrechtlichen Stel-
lung der allgemeinen öffentlichen Kran-
kenhäuser im Königreiche Böhmen vorge-
legt wurde.

Zpravodajem jest pan posl. dr. Bach.
Dávám mu slovo.

Zpravodaj dr. Bach: Sl. sněme! Před-
loha zákona, co se týče upravení práv-
ních poměrů nemocnic, je v rukou pánův
a dozajista, že bedlivě přečetli si ji a mo-
hou o ní podati úsudek. Chci ale dovoliti
si jen zkrátka vývoj, proč tato zpráva při
chází před sl. sněm, vysvětliti. Až do roku
186], kde spravoval zemský fond sl. sněm,
místodržitelství mělo také ingerenci na
zařízení nemocnic, mělo také ingerenci na
jejich vedení, na jejich příjmy a co se týče
veřejnosti, určoval to a podporoval ministr
vnitra. Když od r. 1861 přešel zemský fond
do správy zemského výboru, zůstaly tytéž
poměry jako dosud a zemský výbor byl
takřka jenom žádán o dobrozdání, když
se jednalo o záležitosti veřejných nemocnic.
Máme nyní v Čechách 60 nemocnic a ně-
kolik se jich má zříditi. Tyto nemocnice
potřebují nákladu více než 900.000 zl.
ročně a tu jest ,tedy slušno, aby to, co
vydává se na takové ústavy, mělo také
nějaké zákonité usnešení. Na to pomýšlel
sl. výbor zemský a předložil prozatímní
osnovu takovéhoto zákona a poslal ji jednot-
livým znalcům této věci jak v Praze tak
na venkově.

Na základě dobrozdání těchto znalců
sestavil osnovu zákona která byla před-
ložena sl. sněmu pod č. 77, a byla ode-
vzdána zvláštní zdravotní komisi. Komise
zdravotní vzala v bedlivou úvahu, jak pří-
činy tohoto zákona, tak také jednotlivé
články této osnovy, a tu shledala, že jest
velmi důležité a potřebné, aby v jakýsi
harmonický souhlas byla uvedena jak au-
tonomie zemská, tak i stávající zákony,
co se týče zdravotnictví veřejného. A tu
pánové, kteří jste přečetli osnovu, o které
se dnes jednati má, shledáte, že oběma

těmito ohledy jest zadost učiněno všeo-
becné autonomii a jest zde hájena obzvlá-
ště, co se týče určování veřejnosti nemoc-
nic, a má býti souhlas se sl. vládou uznán
zvláštním zákonem sněmovním A také v
případě opačném, když by se veřejnost z
příčin, které v paragrafu zvláštním jsou
určeny, měla vyloučiti, k tomu potřebí
jest zvláštního zemského zákona. Co se
týče jiných těch článků, ty jsou již takřka
,v usu po celý čas, co nemocnice stávají.
Na těch se nedá snad mimo nějaký stili-
stický puntíček ničeho změniti a zakládají
se na zákoně z r. 1870, co se týče veřej-
ného zdravotnictví, a na výnosu ministe-
riálním, co se týče zařízení a vedení ne-
mocnic.

Proto z toho ohledu dovoluji si uči-
niti návrh, aby sl. sněm tento zákon vzal
v úvahu a rokování.

Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji
rokováni povšechné.

Ich eröffne die Generaldebatte.

Žádá někdo za slovo v tomto roko-
vání?

Verlangt Jemand das Wort in der Ge-
neraldebatte ?

Jelikož tomu tak není, předložím sl.
sněmu otázku, zdali přijímá návrhy ko-
mise za základ rokováni podrobného.

Ich werde dem hohen Hanse die Frage
vorlegen, ob dasselbe die Anträge der Com-
mission zur Grundlage der Spezialdebatte an-
nimmt.

Žádám pány, kteří tomu přisvědčují,
by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zu-
stimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijat o.

Es ist angenemmen.

Dovoluji si poukázati k tomu, jelikož
některé ze Článků jsou velmi dlouhé, že
snad postačí, jestli zpravodaj, jak se to
při jiných objemnějších osnovách zákonů
děje, jmenoval toliko čísla článků a žádám
pány, kteří by se k některému článku
ráčili přihlásiti k slovu, aby tak při pro-
hlášení dotyčného Čísla nebo již dříve
učinili.

Mit Rücksicht darauf, daß die Paragra-
phe, aus welchen das Gesetz besteht, theilweise
sehr umfangreich find, erlaube ich mir zu be-
merken, daß es sich empfehlen wird, Wenn der
Herr Berichterstatter, wie es bei anderen um-
fangreicheren Borlagen geschieht, lediglich die

Nummern der Paragraphe nennt, und ich er»
suche die Herren, welche bei dem einen ober
anderen Paragraphen sich zum Worte melden
Wollen, das bei der Nennung der Nummer
ober nach Umständen schon vorher zu thun.

Posl. dr. Bach : Článek 1.

Paragraph 1.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Posl. dr. Bach: Článek 2.

Paragraph 2.

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za

slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Jest při j a to.

Es ist angenommen.

Posl. dr. Bach: Článek 3.

Paragraph 3

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Posl. dr. Bach : Článek 4.

Paragraph 4.

Článek 5.

Paragraph 5.

článek 6.

Paragraph 6.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo k jmenovaným paragrafům.

Verlangt Jemand zu den genannte das Wort?

jsou přijaty.

Sie find angenommen.

Posl. dr. Bach : Článek 7.

Paragraph 7.

Článek 8.

Paragraph 8.

Článek 9.

Paragraph 9.

Článek 10.

Paragraph 10.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo k jmenovaným paragrafům?

Verlangt Jemand das Wort?

Jsou přijaty.

Sie find angenommen.

Poslanec dr. Bach; článek 11.

Para=

graph 11.

Článek 12.

Paragraph 12.

Článek 13.

Paragraph 13.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo k jmenovaným paragrafům?

Verlangt Jemand zu bieten Paragraphen das Wort?

Jsou př ij a ty.

Sie find angenommen.

Poslanec dr. Bach: Článek 14.

Para-

graph 14.

Článek 15.

Paragraph 15.

článek 16.

Paragraph 16.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo k jmenovaným paragrafům?

Verlangt jemand zu diesen Paragraphen
das Wort?

Jsou přijaty.

Sie find angenommen.

Poslanec dr. Bacil: Článek 17.

Para-

grapf, 17.

Článek 18.

Paragraph 18.

Článek 19.

Paragraph 19.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo k jmenovaným paragrafům?

Verlangt jemand zu diesen Paragraphen
das Wort?

Jsou přijaty.

Sie find abgenommen.

Poslanec dr. Bach : Článek 20.

Para-

graph 20.

Článek 21.

Paragraph 21.

Článek 22.

Paragraph 22.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za

slovo ?

Verlangt jemand zu diesen Paragraphen
das Wort?

Tyto články jsou přijaty.

Přihlásil se ke slovu k navržení ještě
jednoho článku a sice jako 51. 23. p. posl.
dr. Bráf.

Dávám jemu slovo.

Posl. dr. Bráf: Sl. sněme! Omylem
byla vynechána klausule prováděcí a do-
voluji si tedy navrhnouti aby jako § 23.
bylo přijato ustanovení:

Mému ministru záležitostí vnitřních
se ukládá, aby zákon tento uvedl ve
skutek.

§. 23. Mein Minister des Innern wirb
mit dem Vollzuge dieses Geseßes beauftragt.

Nejv. maršálek zemský: Prosím pány,
kteří tento návrh podporuji, by vyzdvihli
ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemanb das Wort?

Prohlašuji debatu za ukončenou.
Dávám závěrečné slovo panu zpravo-
daji.

Zpravodaj posl. dr. Bach : Já souhla-
sím s návrhem p. člena zemského výboru,
poněvadž se to stalo omylem, že se to ne-
vytisklo, napsáno to bylo.

Nejv. maršálek zemský: Pan posl. dr.
Bráf činí návrh, by byl zde vřaděn čl. 23
tohoto obsahu: Mému ministru záležitostí
vnitřních se ukládá, aby zákon tento uvedl
ve skutek.

Der Abg. Dr. Bráf beantragt, hier als
§ 23 einzureihen:

Mein Minister des Innern wird mit dem
Vollzuge dieses Geseßes beauftragt.

Ich ersuche die Herren, welche diesem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasí s tím
návrhem, by vyzdvihli ruku.
Jest přijato.

Es ist angenommen.

Zpravodaj posl. dr. Bach :

Zákon daný dne .... pro království
české, kterýmž upravují se veřejně-právní
poměry všeobecných nemocnic v Čechách.

K návrhu sněmu Mého království če-
ského vidí se mi naříditi takto:

Landtagsactuar Baretta: Geseß vom ...
wirksam für das Königreich Böhmen, betreffend
die Regelung der öffentlichrechtlichen Verhält-
niffe der allgemeinen öffentlichen Krankenrhäuser
in Böhmen

Ueber Antrag des Landtages Meines Kö-
nigreiches Böhmen finde Ich anzuordnen wie
folgt:

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo k těmto částem zákona?

Verlangt! Jemand zu bieten Theilen des
Geseßes das Wort?

Sie find angenommen.

Jsou přijaty.

Zpravodaj posl. p. dr. Bach: Poně-
vadž sl. sněmem nebyly žádné námitky
činěny jak k jednotlivým, tak ke všem
paragrafům, činím návrh, abychom ihned
přistoupili ke třetímu čtení.

Oberstlandmarschall: Der Herr Bericht-
erstatter stellt den Antrag, sofort in die dritte
Lesung des Geseßes einzugehen.

Pan zpravodaj číní návrh, by se ihned
přistoupilo k třetímu čtení.

Žádám pány, kteří tomu přisvědčují,
by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zustim-
men, bie Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Nunmehr werde ich dem hohen Hause die
Frage vorlegen, ob dasselbe das Geseß in dritter
Lesung annimmt?

Předložím sl. sněmu otázku zdali při-
jímá zákon ve třetím čtení.

Žádám pány, kteří tomu přisvědčují,
by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zu-
Stimmen, die Hand zu erheben.
Es ist angenommen.

Jest přijato.

Zpravodaj posl. p. dr. Bach: Sl. sněme !
V čl. 20. kde se jedná o zvláštní vyloučení
tohoto zákona na všeobecnou nemocnici
pražskou, se usnesla komise na resoluci
tohoto znění.:

Komise dovoluje si osnovu, dle toho
co svrchu řečeno, opravenou slavnému
sněmu k podrobnému rokování předložiti
s návrhem:

I.   Slavný sněme račiž připojenou os-
novu zákona o upravení veřejně-právních
poměrů všeobecných veřejných nemocnic
v Čechách v úvahu vzíti a ji v navrženém
znění schváliti.

II.  Vzhledem k tomu, že fond zemský
přispívá sumou největší, totiž 85 kr. denně
tak zvanou taxou ošetřovací, k účelům c. k.
všeobecné nemocnice pražské, kdežto v o-
snově zákona, kterou se upravují veřejně-
právní poměry všeobecných veřejných ne-
mocnic v Cechách, vylučuje se c. k. vše-
obecná nemocnice pražská z tohoto upra-
vení, ukládá se výboru zemskému, aby
zjistil poměr, ve kterém jest země k tomuto
ústavu, jednal s c. k. vládou o to, aby
byl pojištěn zemi přiměřený vliv na jeho
správu a podal o tom sněmu v příštím za-
sedání zprávu a příslušné návrhy.

Landtagsaktuar Baretta:

Ueberdies stellt die Commission den An-
trag auf Die Annahme folgender Resolution:

II. Jm Hinblick auf den Umstand, daß
der Landesfond zu den Zwecken des k.k all-
gemeinen Krankenhauses in Prag mit dem
höchsten Betrage beisteuert, während in dem
Entwurfe eines Geseßes, mit welchem die
öffentlich=rechtlichen Verthältnisse der allgemei-
nen öffentlichen Krankenhäuser in Böhmen
geregelt werden sollen, dieses k. k. allgemeine
Krankenhaus in Prag aus dieser Regelung
ausgeschlossen wird, wird der Landesausschuß
beauftragt, das Verthältniß, in welchem das
Sand zu diesem Institute steht, festzustellen,
mit der f. f. Regierung Verhandlungen zu
pflegen, damit dem Lande auf die Verwaltung
desselben ein angemessener Einfluß gewährt
werde, und hierüber in der nächsten Session
dem Landtage Bericht zu erstatten und An=
träge zu stellen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slove k resoluci, kterou byla komise ku
svému návrhu připojila,

Verlangt Jemand das Wort zur Resolu-
tion, welche die Kommission ihren Anträgen
beigefügt hat?

Nachdem dies nicht der Fall. ist, erkläre
ich diese Resolution für angenommen.

Prohlašuji, že tato resoluce jest při-
jata.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Schulkommission über die Vorlage
des Landesausschußes betreffend den Zu-
stand des Volfsschulwesens.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise školské o
předloze zemského výboru, která se
týká stavu národního školství v krá-
lovství českém.

Zpravodajem jest pan poslanec dr.
Městecký, dávám jemu slovo.

Zpravodaj dr. Městecký: Sl. sněme!
Zpráva školní komise byla již před něko-
lika dny rozdána a prosím tedy, by mi
bylo dovoleno obmeziti se na přečtení zá-
věrečných návrhů. Návrhy tyto zní:
Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. Zpráva zemského výboru o stavu
národních škol v království českém v roce
1887 bere se na vědomi a schvaluje se.

2. C. k. vláda opětně se vyzývá, aby
zřízením nových ústavů pro vzdělání uči-
telů neb aspoň otevřením potřebného počtu
tříd pobočných při ústavech již stávajících
k tomu působila, aby výpomocné síly uči-
telské co nejdříve mohly býti odstraněny.

Landesaktuar Baretta.
Die Schulkommission Stellt folgende An-
träge: Der hohe Landtag wolle beschließen:

1.  Der Bericht des Landesausschußes über
den Zustand des Volksschulwesens im König-
reiche Böhmen für das Jahr 1887 wird ge-
nehmigend zur Kenntniß genommen.

2.    Die k. k. Regierung wird abermals
aufgefordert, durch Errichtung neuer Lehrer-
bildungsanstalten oder wenigstens durch Er-
öffnung der nöthigen Zahl von Parallelklassen
an den bestehenden Anstalten dahin zu wirken,
daß die Lehreraushilfskräfte ehestens entfernt
Werden könnten.

Nejv. maršálek zem.: Dovoluji si ohlá-
siti, že k tomuto předmětu přihlásili se k
slovu:

Es haben sich zu diesem Gegenstande zum
Worte gemeldet:

Contra pan poslanec dr. Palacky, pro
pan poslanec Jan. černý a dr. Zátka.

Dávám slovo prvnímu proti návrhu
komise zapsanému řečníku, panu dru. Pa-
lackému.

Dr. Palacký: Nehlásil jsem se proto,
abych snad hodlal nějaké návrhy podati,
o kterých formálně nyní není rozhodnouti
možno, nýbrž, abych vyslovil na tomto
místě krátce 4 přání, která chovám o těch
předmětech, které jsou podány v této
zprávě.

První přání jest ulehčení jak zem-
skému výboru, tak školním radám vyne-
cháním tabelly o osobách učitelských vo-
jenskému stavu povinných.

Nevím, jakým spůsobem se tato ta-
bella dostala mezi objemné tyto předlohy,
nyní nejména, kde jest domobrana zave-
dena, jest úplně zbytečná, dělá náramně
mnoho psaní a nemá praktického vý-
sledku.

Neb není-li učitel povinen k reservě
nebo k vojsku, jest povinen k domobraně
a přál bych si tedy, aby zemský výbor
tuto zprávu, kterou bez toho několik let
již zpráva školské komise mlčením pomi-

nula, vynechal a tím sobě a okres. škol-
ním radám zbytečnou práci ušetřil.

Vede mne k tomu také snad náhodou
ten cit, že by se to mohlo vykládati velmi
nevlastenecky, jako by v této zemi byl
někdo, kdo by se chtěl vyhnouti povin-
nosti domobranecké, a jako by jej sněm
v tom podporoval, a to zajisté nebude,
poněvadž zemský sněm podobné žádosti
zavrhl, a proto odporučuji toto své první
přání.

Druhé přání jest, aby v tomto výkazu
nejenom při měšťanských, nýbrž také při
obecných školách byla vytknuto kolik škol
nemá zákonný počet žáků, myslím, že jích
je 50, snad jsem špatně zpraven.

Co jest ve zprávě o měšťanských ško-
lách, ať jest také ve zprávě o obecných
Školách, abychom mohli vládu žádati, aby
mohla býti zrušena škola, kde dle zákona
trvati nemá.

Budou to úspory, které by v tomto
případě nastati mohly, které bychom mohli
při rokování o několika pilných věcech
užíti, což si dovolím při 4. přání podati.

Třetí přání, které mám, jest, že úplně
podporuji návrh zemského výboru, který
jest na stránce 38, kde se praví, aby in-
terkalární resty a sice, jak známo, k pen-
sijnímu fondu patřící, které obnášejí koncem
prosince dle zprávy výboru 65.364 zl.
09 1/2 kr, mimo ty běžné za rok 1886 a
1887, aby byly skutečně jednou dle při-
pisu zemské školní rady ze dne 7. listo-
padu 1887 vydobyty, poněvadž 3. rokem
jest skutečné nebezpečí, že by se mohla něco
zaspati a propadnouti a poněvadž nemají
liknaví a špatně platicí míti privilegií na
útraty zemské požívati cizích peněz; já
se úplně k tomu připojuji a nyní dodateč-
ně připojuji, že dle výkazu a dle XIV. tabelly,
tyto interkalární výnosy fakticky roku
1885. obnášely 323,804-88 zl. a sumy
značně vyšší, než zemským výborem jsou
preliminovány pro rok 1880. s 90. tisíci,
což lze připsati liknavosti těch vinníků,
kteří interkalární rsty neodvádějí.

A tu přicházím ke čtvrtému a posled-
nímu přáni.

Máme totiž velmi smutný obraz v ta-
belle XV., co se týče výslužného vdov
po učitelích a vychování sirotků. Bohužel,
že v tomto výkazu nestojí, kolik jest to
osob oprávněných a kolik na každou osobu
vypadá

Tu byste teprv viděli, jak málo se

již dnes může dáti a jaké požadavky v bu-
doucím čase se musí klásti na pensíjni
fond, poněvadž je to těleso dnes s 12 000,
nebo 11.000 a několik set, které stále a
neustále roste.

To těleso bude na každý pád poža-
dovati stále větší sumy.

Myslím, že by bylo záhodno teď pře-
mýšleti o jiných prostředcích, jimiž by se
tento obno3 mohl doplniti, tak ku př. po-
jišťováním učitelů na život, takže totiž
mohli by se buď samostatně pojišťovati,
anebo mohli by utvořiti odbor při někte-
rém jiném ústavu a myslím, že by věc
zasluhovala bedlivého uvážení dotyčných
kruhů.

Avšak mi tane na mysli, že nemáme,
co jest v jiných zemích, totiž domy pro
vysloužilé, stářím sešlé učitelé a učitelky,
tak zvané Lehrerheim a Lehrerinnenheim a
že potřeba jich se jasně ukazuje, dokud
pensijní fond náš jest tak passivní.

Kb konci prosím o dovoleni, abych
mohl ještě několik slov říci doslovem
k generální debatě o budžetu

Já jsem toho náhledu, že v generální
debatě mají být jen hlavní věci řečeny,
že osobní půtky a rekriminace tam ne-
patří, nýbrž jsou věci až příliš specielní.

S toho stanoviska jsem se zdržel vší
odpovědi a budu se také zdržovati, poně-
vadž nic věcného nebylo proti mě řečeno a
na osobni nájezdy neodpovím, jak zasluhují.

Ale jest ještě druhá příčina, proč v tu
chvíli a v ten moment nehodlám tu věc
pronásledovat až do budoucnosti. Přijmutím
jednohlasným takřka návrhu pana dra.
Mattuše odsoudil sl. sněm nynější školní
zákon in pleno a to byl také úmysl mého
návrhu.

Tato velmi potěšitelná jednomyslnost
všech stran ukládá, abych tak řekl, jakési
příměří, poněvadž každá strana ze svého
přistoupila k tomu, aby dobyla školství
českému autonomii plnou; až do dosáhnutí
tohoto cíle, až dotud, kdy budeme rokovati
o novém zákoně školském, zdržím se dal-
ších návrhů, poněvadž dle mého náhledu
není teď na čase o té věci rokovati, ale
jen z té příčiny, poněvadž bych měl pak
teprv příležitost vysloviti další své přání,
odpověděti také věcně a činiti své návrhy.

Nejv. maršálek zemský: Přichází nyní
příští pro návrh komise zanesený řečník,
pan poslanec Jan černý.

Posl. Jan černý: Slavný sněme! Maje
na zřeteli to úsilí a ten chvat, s jakýmž
v posledních dnech zasedání tohoto sněmu
jest vyřizovati ty nejdůležitější předlohy
sněmovní, uskrovním a obmezím se na
nejdůležitější předmět svého oboru a sáhnu
hned in medias res.

Nebudu zde citovati Články zákonů
až k omrzeni opětované, které zaručují
národu českému práva rovná s národem
německým v tomto království ve příči-
nách rozmanitých i ve příčině také ovšem
školství národního, dovolím si jenom upa-
matovati na málo povšimnutý článek zá-
kona zemského ze dne 19. února r. 1870
na článek šestý, který zní takto:

Školní úřadové pečujte o to, aby po-
třebné školy národní, kde jich dosud není,
bez zbytečných odkladů se zřídily a
aby při tom všeliké příčiny k trvalému
zdaru Škol byly na jisto postaveny.

Slavný sněme! Předloha dnešní vý-
boru zemského o národních školách jest
dle mého mínění, tak jak mnozí její před-
chůdcové, vymluvným žalobníkem na ve-
řejnou správu školskou v té příčině, jak
tato zákona náležitě nešetří ale i školství
České zanedbává.

Jak jsem připomněl, nebudu rozbírati
všechny jednotlivé momenty a obmezím
se jen na případů několik, které bohužel
až křiklavě illustrují tuto správu veřejnou.

Podle § zde citovaného jest to již po-
vinností úřední školní správy veřejně dbáti
o to, aby školy české národní — starati
se o školy německé jest povinností jiných
zástupců — zřízeny byly tam, kde jich
jest skutečně potřeba.

Pokud jsem si všímal po několik let
této záležitosti, shledal jsem, že z úřední
povinnosti nezakládají se potřebné školy
české, naopak, jak s politováním musím
vyznati, že se málo děje i tehdá, když s
české strany školní úřady jsou na to upa-
matovány.

Podám na to několik důkazů.

Rodičové čeští z Postoloprt podali již
1. dubna 1886 žádost k zemské školní
radě za povolení k zřízení české školy ve-
řejné : o této žádosti u zemské školní rady
dosud nebylo rozhodnuto.

Čeští rodičové vesnice Pelech v Do-
mažlicku podali již na počátku roku 1886
žádost k zemské školní radě, avšak ani
o této žádosti nebylo dosud rozhodnuto.

Čeští rodičové z Rudolfova, městečka

českých Budějovic podali již v srpnu roku
1883 žádostí za zřízení veřejné školy české.

Ani o této žádosti nebylo od zemské
školní rady rozhodnuto. Ano češti občané
vesnice Řeže, okresu jesenického, podali
již asi v polovici prosince r. 1882 žádost
za zřízeni české školy veřejné.

Uplynulo tedy již více než 5 let, a o
této žádosti posud nebylo u zemské školní
rady rozhodováno.

Komisi odbýváno sice několikero, byly
sem poslány urgence písemní, byly depu-
tace, osoby se představiti u zemské školní
rady, vymáhající konečně vyřízeni této
věci, ale záležitost tato posaváde dřímá
spánek spravedlivých.

Mohlo by se připomenouti, že snad
zemská školní rada, majíc o tom bezpečné
zprávy od svých orgánů, od okresních
inspektorů školních, nespěchá se zaříze-
ním škol českých v těchto místech jmeno-
vaných, jako také ne v jiných, že snad
má o tom povědomost, jako by tam snad
skutečně nebyla ani zjištěna zákonitá po-
třeba, nebyl zjištěn zákonitý počet děti
českou školou povinných. Tomu musím
stavěti se na odpor.

Připomínám, že v Postoloprtech jest
česká škola již od r. 1884. V tomto prv-
ním roce jejího trvání bylo na této sou-
kromé škole české zapsáno dětí 69; v po-
tomním školním roce 147, v potomním
školním roce 178 a v lonském školním roce
na podzim, nynějším školním roce opět 178.

Ve škole soukromé v Pelechách, která
se zařídila r. 1885, bylo téhož roku 46
dětí, r. 1886 57 dětí a r. 1887 53 děti
školou povinných.

V Rudolfové pak trvá soukromá škola
česká již od r. 1882, tedy již přes 5 let, a
tuto školu tam navštěvovalo z téže školní
obce Rudolfovské téhož roku 112 dětí če-
ských, potomního 174, potomního, 165, po-
tomního 191, následujícího opět 191 a r.
1887 192.

Podobné doklady dostatečné návštěvy
školní a pro dostatečnou řadu let mohl
bych uvésti také o Řeži, ale pominu
toho; však ty doklady jsou dosti přístupny
i jinde.

Zvláštním případem je město Terezín,
kteréžto v zastupitelstvu svém již r. 1861,
tedy ještě před zavedením novějších zá-
konů školských, rozhodlo se jednomyslně,
aby na tamní škole, která byla německá
— jako bylo takových německých škol

téměř napořád v českých místech — se
zavedlo také vyučování jazyku českému.
Toto usnesení jednohlasne nebylo však
provedeno z príčiny té, poněvadž tehdejší
řídící učitel, jakkoli Čech; nebyl tou mě-
rou mocen jazyka českého, aby tomuto
usnesení městského zastupitelstva mohl
vyhověti.

Že se to nestalo, nespadá ovšem na
vrub nynější školské správy, poněvadž" jí
tehdy ještě nebylo. Ja to jenom připomí-
nám z příčiny té, abych doložil, kterak
již dávno je přání obyvatelstva i erezin-
ského a dávné usnesení jeho zastupitel-
stva, aby na tamní škole se vyučovalo
také jazyku českému.

Avšak když" již existovaly nynější zá-
kony školské a když již nynější zpráva
školská fungovala, totiž r. 1881 a sice
1. června na žadost rodičů terezínských
opět bylo v zastupitelstvu obecním usne-
seno jednomyslně, aby o zřízení české
školy se postaralo, täk aby škola rokem
1881—1882 mohla býti otevřena.

Žádost tato byla podána již dne 8.
června téhož" roku, ale o této žádosti po-
dané r. 1881 nebylo ani téhož, ani r. 1882
ani r. 1883, ani r. 1884 ani r. 1885 ani r.

1886  rozhodnuto.

Mezi tím zřídila se v Terezíně soukromá
škola Česká, která r. 1883 měla 55 dětí r.
1884, 1882 a 1885 128, r. 1886 150 a r.

1887  134 deti. Když tato česká škola sou-
kromá již v Terezíně trvala, tehdá obecní
zastupitelstvo opět jednomyslně se usneslo
a sice dne 13. srpna 1885, aby tato škola
soukromá — budu citovati usnešení její
do slovně" s dovolením Jeho Jasnosti pana
maršálka

"damit die bestehende böhmische Schule

als öffentliche erklärt und auf Landeskosten
übetnommen werde, wofür die Gemeinde sich
verpflichtet Localitäten sammt Requisiten bei-
aufteilen."

Ale jako o žádosti obecního zastupitel-
stva za r. 1881, tak také o žádosti téhož
zastupitelstva z r. 1885 zemská školní rada
posud nerozhodla, avšak něco učinila; —
jenom že jet to záhadno, že to učinila te-
prv r. 1887, když v zastupitelstvu obecním
Terezínském staly se dosti znamenité změny.

V Terezíně ode dávných časů bývali
zastupcové Čeští i Němečtí a srovnávali
se tam dosti dobře a přátelsky, jakož může
se vyrozuměti z těchto dvou jednomyslných
rozhodnutí obecního zastupitelstva stran
zřízení české školy veřejné; ale před ne-

dávnou dobou asi před 2 neb 1/2 2 rokem
zvítězila při volbě do zastupitelstva strana
— nevím jak ji jmenovati — nacionální
nebo fakciósní, ta ostřejší tonina, (hlas:
prušácká) tedy prušácká, která již ovšem
České škole méně bude přízniva, ano která
je jejím hotovým nepřítelem.

A tato doba právě byla vyvolena k
tomu, že zemská školní rada počala se zabý-
vati otázkou o zařízení neb nezařízení této
české Školy. Jak daleko věci dostoupily u
zemské školní rady není mi povědomo,
tolik ale je známo, že již dala vyšetřiti na
místě o žádosti petentů českých. Těchto
petentů, českých rodičů bylo počtem 60 a
tyto zastupovali 145 dětí. I stalo se šetřeni
na místě a mělo také nějaký výsledek, jaký
číselně není mi povědomo ale, s dovolením
Jeho Jasnosti p. maršálka dovolím si pře-
čísti, jakým spůsobem bylo při této komisi
postupováno. Byly vyloučeny z těchto 145
dětí, jichž rodiče žádaly za české školy, tyto:

Předně všecky ty, které od podání žá-
dosti 14 let svého věku dosáhly a tedy
do školy více nepatří, za druhé děti, které
teprvé od r. 1886 do školy chodí, poně-
vadž o školu českou nežádaly, za třetí
všecky děti, jichž starší bratr nebo sestra
chodily dříve do školy německé a tam prý
dostatečný prospěch činily, že prý pro jedny
rodiče dvojích škol zřizovati nelze. Za
čtvrté vyloučeny ovšem děti, jichžto rodiče
rozmanitým nátlakem národnost svou za-
přeli a vyslovili, že si české školy nepřejí,
ač děti jejich školy matičnou navštěvuji
od počátku její, dále odpočítány děti rodičů,
kteří teprv nedávno v Terezíně byli, dále
odpočítány děti rodičů, kteří se od r. 1885
vystěhovali, dále vyloučeny děti dělníků,
nadenniků kočích, pomocníků, poněvadž po-
byt jejich není zde trvalý;

8.  vyloučeny děti přespolní, které ve
školním r. 1885 ještě v Terezíně byly.

9.  vyloučeny děti vojenské, posléze
vyloučeny děti řídícího učitele české školy
soukromé, poněvadž prý s Českou školou
půjde i on. Takovýmto způsobem dalo se
šetření stran zřízení veřejné školy v Te-
rezíně pod auspiciemi ostřejší toniny, která
tam nyní vládne.

' Někde však zemská školní rada ne-
byla tak příliš "sprőde", aby tak otálela
s rozhodnutím o zřízení české školy ve-
řejné. Uvedu tady jeden příklad a sice
Teplický, kdež podána byla za zřízení
veřejné školy žádost 29. ledna 1886 a

skutečně netrvalo to ani rok, což jest
řídkým případem u zemské školní rady,
že o ní již bylo rozhodnuto, avšak bylo
rozhodnuto způsobem tímto, že "této žádo-
sti se nevyhovuje, poněvadž potřeba če-
ského vyučováni na obecné škole v školní
obci Teplické dle pětiletého průřízku
minimálního 40 zde školou povinných
dítek prokázána není a tedy zákonité pod-
mínky nepozůstává."

Nevím, odkud čerpala sl. zemská škol-
ní rada vědomost o počtu školních dětí
a o tomto průměru. Já bych mohl po-
sloužiti dokladem dostatečným a sice do-
kladem, který poskytuje návštěva soukro-
mé české školy v Teplicích, která tam
trvá také již patero roků a která vyka-
zuje takovéto číslice: v prvním roce svého
trvání r. 1883—4 navštěvovalo soukromou
školu českou 122 dětí, potomního roku
188 dětí, potomního 230 dětí, potomního
289 dětí a v nynějším roce školním 238
dětí. Toto jsou dítky školou povinné, ze
školní obce Teplické a nejsou zde počí-
tány děti, kterých jest aspoň ještě jednou
tolik, které tuto školu nenavštěvují a činí
počet jich téměř dvakrát tolik.

Za těchto patero tento patero-
násobný počet súčtován Činí úhrnem 1067
dětí, tedy roční průměr z těchto 5 let
Činí 213 dětí. A tento počet není dosta-
tečný zemské školní radě, aby uznala o-
právněnost české školy veřejné, pročež
také tato žádosť byla zamítnuta. (Slyšte!)
Nejsou to vypsané číslice z nějakého jenom
tak pokoutního lístku, na který by se
snad nebylo lze spolehnouti; to jest vý-
kaz od řídícího české školy soukromé,
kteráž má právo veřejnosti, kteráž má
právo vydávati právoplatné vysvědčení
žákům, a myslím, že, když takové škole
se tolik důvěřuje, aby mohla vydávati
vysvědčení s platností veřejnou, se také
může vzíti za dostatečně vážný doklad
tento výkaz o návštěvě této školy sou-
kromé.

Avšak kdyby nebylo toho, vždyť
zemská školní rada má svoje orgány,
kterýchž jest povinností, míti to na vědo-
mí, kolik dětí kterou soukromou Školu
českou navštěvuje, neboť i školy soukromé
podléhají dozoru veřejných orgánů. Není
ale také příliš dlouho, co zemská školní
rada rozhodla o žádosti Cechů Mosteckých
stran zřízení školy veřejné.

Most činí politickou městskou obec

jedinou. Ale tato obec skládá se ze dvou
školních obcí, jedna tak zvaná "městská"
samotná a druhá předměstí Václavské.
Zemská rada školní rozhodla již v lednu
r. 1885, že se zříditi má veřejná škola
česká v Mostě na předměstí Vácslavském,
ale podnes ani tato škola otevřena není,
jakkoliv uplynula již téměř tři léta a
stran českých děti školou povinných, — ze
samého města Mostu takových je 100, 120
a ještě více některého roku a kterě také
soukromou školu českou matiční navště-
vují, neučinila zemská školní rada opa-
třeni žádného.

Slavný sněme, když zemská školní
rada takto opatrně postupuje při zřizová-
ní škol českých, tedy nebude s podivením,
že, když proti jejímu rozhodnutí protivníci
takovéto školy podají rekurs k minister-
stvu, ministerstvo již nemůže nalézti
snadno nějakého důvodu, aby nepřátelům
této školy české mohlo vyhověti, tak že
sa stává aspoň za posledních let obyčejně,
že dává za pravdu rozhodnutí zemské
školní rady.

Ale konečně víme, jaký vítr vane v
ministerstvu vyučování ve Vídni; a jest
zde ještě jedna instance, kde přece
spojenými silami dá se leccos ve prospěch
školství německého a na újmu českého
napraviti a to jest správní soud.

Mohlo by se míti za to, že na správ-
ním soudě vedou při svou strany dvě,
které jsou hlavně interessovány, totiž ža-
datelé za školu českou, resp. její zástup-
cové a na druhé straně obec, která proti
vede rekurs, obec německá. Tomu však
není tak; ve skutečnosti vypadá věc jinak:
správní soud rozhoduje o tom, jest-li byl
správný nález konečné instance, správního
úřadu, totiž ministerstva vyučování, a to
jest jedna strana a druhá strana jest obec,
která se dává svým advokátem zastupo-
vati, který proti zřízení české školy brojí.

V ministerstvu vyučování české škol-
ství má málo přízně; není se třeba o tom
šířiti, to jest věc obecně známá. Tak tam
tito malí příznivci z ministerstva mají
málo starosti, aby tuto českou školu, jižto
sami valně nepřejí, obhájili, obec ně-
mecká má však svého obhájce, který ovšem
důraznými důvody potírá oprávněnost a
potřebu této školy. V jakých rukou pak
spočívá rozhodnutí, to nepřísluší sem, a
nebylo by mi dovoleno, abych se o tom
pronesl. Ale mohlo by se zdáti, jakoby

správní soud v posledních letech rozdílným
dechem dýchal ve příčině školství českého
a německého.

Já myslím, že by bylo mylné takové
domnění. Já mám za to, že ten dech je
pořád stejný a sice toho způsobu, že to
je pořád na úplné fedrování školství ně-
meckého a násilné zadržování školství če-
ského. Petentům českým, kteří o školu žá-
dají, nedá se ani od správního soudu
věděti, že tam jaká stížnost jest podána
a že a kdy o ní bude jaké líčení.

Tolik jsem chtěl v stručnosti připome-
nouti, abych v této poslední chvíli takřka sl.
sněmu drahou jeho dobu neukracoval déle.
Ale já mám za to, ačkoli nečiním návrhu
žádného, že jest povinností sl. sněmu, ze-
jména zástupců českého národa, který jest
si povědom těchto křivd, které se pášou
na jeho školství, na jeho mládeži, zejména
v tak zvaném uzavřeném území, a vědomi,
že správa školství velmi lhostejně k tomu
přihlíží, ano, abych nepřipomenul ještě něco
jiného, maje všechno to na paměti, že by
měl uložiti výboru zemskému, aneb jej
aspoň požádati o příhodné kroky; když
český národ sám na své školství si platí,
když pak národ český připlácí i na škol-
ství německé, a když národ český připlácí
i na školství v jiných zemích, mám za to,
že má právo žádati, aby aspoň jeho škol-
ství vlastní bylo od správy veřejné, která
upotřebuje k tomu peněz národa českého,
náležitě opatřeno, a aby zemský výbor
ráčil to míti na paměti a na správu ve-
řejnou náležitě nastoupiti, aby konala svou
povinnost a co zákon káže. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Přichází nyní
k řeči pro návrh zapsaný řečník pan dr.
Zátka.

Poslanec dr. Zátka: Slavný sněme! Já
jsem sice rozhodným ctitelem zlatého ml-
čení, ale poslanecké svědomí mé nedovoluje
mě, abych mlčel o smutném stavu, ve
kterém nalézá se školství menšin v mém
volebním okresu. Písmo svaté praví: "Tlu-
cte, a bude vám otevřeno". Já se pokusil
již dvakráte o to, tlouci a posud otevřeno
není. —

Odpovědí sl. vlády na moje vývody
bylo velebné mlčení, mlčeni takové, jako
obklopuje volajícího na poušti.

Jakási ozvěna se ale přece ozvala.
V loňském zasedáni říšské rady stěžovali

si hlasové ze středu ctěné opposice na to,
jak prý sl. vláda zejména na jihu českém,
a také v městě Budějovicích a okolí, činí
ve věcech školství příkoří Němcům, a jak
prý naddržuje Čechům. Sl. vláda v těch
krajinách pro čes. školství tak málo učinila,
že se nezdá, že ty výtky činěny jsou non
quia peccatum est, sed ne peccetur. Avšak
aby slav. vláda nezhrozila se těch výkři-
kův bolesti, aby sl. vláda nezastavila pů-
sobení ve prospěch českého školství, které
tak pomalu pokračuje, že se zdá, jakoby
ani nepokračovalo, dovolím si a to dosti
stručně opětovati některé stesky naše, bez-
toho již známé.

Já si rád vzpomínám na usnešení sl.
sněmu ze dne 13. ledna 1886, ve kte-
rémžto jednohlasně zemské školní radě
doporučena byla žádost za zřízeni české
měšťanské školy v Budějovicích k rych-
lému a příznivému vyřízení.

Bylo to zvláštním zadostučiněním pro
Čechy budějovické, že sám dr. Knoll po-
vstal, aby se přimlouval za návrh školské
komisse. Bylo to důkazem, že právo če-
ské tu jest věru nad slunce jasnější.

Sl. vláda nalézala se v situaci řídké,
velice příznivé. Ona byla jista souhlasem
zastupitelstva zemského, ona také byla jista
tím, že ctěná opposice nebude jí činiti
v té věci žádných námitek. A co učinila
sl. vláda za 2 právě uplynulá léta? Tolik
jako nic. Praví, že nemá zákona. Také
ctěná školní komisse vyslovila se v po-
slední době v ten rozum, že třeba jest
doplněni zákona na ochranu minorit. Já
si dovoluji o tom pochybovati, a přisvěd-
čil bych tomu názoru jen tehdy, kdyby
uznala jej za správný nynější nejvyšší po-
litická instance, totiž správní soud. Podle
výkazu zemského výboru, který v této
slavné sněmovně již byl citován, byl po-
čet žáků v minulém roce školním na ně-
mecké měšťanské škole v Budějovicích na
chlapecké 189, mezi nimi 54 němci, na
škole dívči 280, mezi nimi 70 Němkyň.
Jestliže tyto do nebe volající hekatomby,
obětované germanisaci, nehnou srdcem
slavné vlády, tedy prosím, aby aspoň sli-
tovala se nad mládeží německou, která co
do národnosti své v tak četné české spo-
lečnosti rovněž jest ohrožena.

Známy jsou také stížnosti na nedo-
statečné místnosti Školní, které vykázány
jsou školám českým, v této věci více stíž-
nosti na pořátku roku školního 1886 po-

dáno bylo zemské školní radě, a čeští ro-
dičové telegraficky domáhali se u zemské
školní rady pomoci. Přiznávám se, že vele-
slavná zemská školní rada velice ochotně
odpověděla na telegrafickou stížnost rovněž
telegramem, který byl podán 4. listopadu
1886 ve 2 hodiny 40 minut odpoledne.
Telegram, který s dovolením Jeho Jasnosti
přečtu, zní: "Jakmile dojde na okresní
školní radě vyžádaná zpráva o stížnosti
podané, vydá rozhodnutí zemská školní
rada". Od doby podání toho telegramu,
chýlí se ku konci již 15. měsíc, ale kdo
nerozhodl o podané stížnosti jest veleslavná
zemská školní rada.

Já nevím, nedošla-li ještě zpráva okr.
Školní rady; neb zpráva ta došla a velesl.
zemská školní rada zapomněla na svůj
telegrafický slib; jedno i druhé jest smutné.
Vždyť tendence vystrčení české školy na
konec města byla zřejma. Když tak na
blízku kynou čtyři německé školy, je to
zcela přirozeno, že rodičové děti, svůj po-
klad, posýlají do těch blízkých škol, a že
jich nevydávají v nebezpečenství deště,
větru, mrazu, úpalu slunečního atd. na
cestě do daleké školy české.

Výsledky, které byly očekávány od
vystrčení školy na konec města, se v skutku
dostavily. Svědčí o tom zápis na počátku
letošního školního roku. Kdežto počet žáků
chlapecké školy od r. 1880 do r. 1886
neustále rostl a to ze 365 na 738, počet
ten na počátku letošního roku ne sice
značně, ale přece poněkud klesl.

Přičítám díl zásluhy o tento výsledek
velesl. zemské šk. radě. (Tak jest!)

Je to vůbec podivno, s jakou zvláštní
šetrností zacházejí slavné úřady školní s
obcí budějovickou. Aťsi mládež česká, aťsi
učitelé čeští moří se v přeplněných míst-
nostech, v jedovatém vzduchu, ať jedna
komise za druhou prohlašuje místnosti
školské za nedostatečné, zdraví škodlivé,
my marně čekáme na zahájení nějaké
akce. člověk by myslil, že školským ú-
řadům neznám jest tak zvaný ostrý ton,
že neznáma jest jim vlastnosť, které ří-
káme ráznosť — avšak není tomu tak.
Mám v rukou rozhodnutí úřadů školských,
které svědči o tom, že když jest toho třeba,
skutečně rázně počínati si umějí.

Jest to vyřízení zemské školní rady
v Praze ze dne 13. února 1887 č. 13445.,
ve kterém nařizuje se obcí Rosenthalské
v okresu kaplickám, aby do čtyř neděl

předložila plány na stavbu školy a před-
chozí rozpočet; pakli toho neučiní, že okr.
školní rada na útraty obce opatří plány
a rozpočet a že pak okresní školní rada
energicky bude naléhati, aby stavba se
provedla a bude-li toho třeba, že sama
provede stavbu na nebezpečí a útraty
školní obce. — Mám v rukou nařízení
okresní školní rady budějovické ze dne
10. června 1887, č. 761, kterým se naři-
zuje místní školní radě ve Svatém Janě,
aby do 14 dnů podala určité a přesné vy-
jádření, zdali opatřiti chce místnosti a
jaké, a pak dodává okr. škol. rada:

"Kdyby ve lhůtě určité žádné neb ne-
dostatečné vyjádření sem došlo, nemile
bychom byli nuceni, uložiti panu předse-
dovi peněž.tou pokutu 20 zl., zároveň pak
učiniti opatření, aby svěřena byla správa
místní školní obce zvláště k tomu ustano-
venému orgánu na útraty obce u

Já bych si přál, aby takový ton, třeba
trochu méně pašovský, také zachován byl
naproti obci Budějovické, a mohu ujistiti
slavné školní úřady, že obec, která dovede
si na stavbu dvou kasáren zaopatřiti 1/2
milionu zl., bude také s to, aby několikrát
10.000 zl. si zaopatřila na stavbu slušné
budovy pro školu českou.

Stejně neveselé poměry pro školství
české panují v okolí města Budějovic, a
není tedy divu, že v německém školním
okresu budějovickém vedle německých
2673 dětí nalézají se na německých ško-
lách děti české 1003.

Jsou kolem Budějovic ve vzdálenosti
ne celé hodiny tři obce české, které dosud
nejsou přiškoleny ke škole české, a které
nemají školy české.

Já úplně shoduji se s tvrzením pře-
dešlého pana řečníka, že slavná vláda z
úřední povinnosti starati se má českým ob-
cím o české školy i tehdy, kdyby toho
vůbec nežádaly.

Neboť školy, myslím, jsou instituce ku
vzdělání mládeže, a nikoli ke spustnutí
mládeže.

Tím větší zdá se povinnost vlády
tehdá, když obce a menšiny úsilovně sobě
žádají českých škol a tu bych si přál, aby
slavné školní úřady podané žádosti ry-
chleji vyřizovaly.

Jestliže se odkládá vyřízení věci sou-
kromo-právní, bolí to jednotlivce, ale od-
kládáni těch věcí Školských bolí sta i
tisíce.

Prosím Jeho Excellenci p. místodržitele,
aby ráčil učiniti vyšetření, aby tempo, ve
kterém se vyřizují takové záležitosti škol-
ské bylo poněkud rychlejší.

Zdá se, že nejdále pokročila otázka
zřízení školy české v Rudolfově, neboť již
podle nejnovějšího rozhodnutí správního
soudu vykonáno bylo šetření, které národ-
nosti náležejí žadatelé za školu českou.

Byl jsem přítomen při komisi a do-
věděl jsem se tam věcí zajímavých.

' Jak vůbec jest obyčejem, také před
tímto výslechem zahájena akce proti rodi-
čům, kteří měli býti slyšání, pracovalo se
po dobrém, také po zlém; hlasy se kupo-
valy. (Slyšte!

Bylo sice málo zboží na trhu Rudol-
fovském, ale ceny byly dosti nepatrny;
při komissi prohlásil občan pan Hnělička
že rolník pan Mayer ze Vrat dal mu 60
kr. na hotovosti, za 4 kr. kořalky, za
4 kr. tabáku, za 1 kr. sirek a že slíbil
mu bezplatný byt, jestliže přihlásí své
děti do školy německé. (Slyšte.)

Občan František Brych prohlásil při
komissi, že mu školní dozorce Schinko
a pan Mayer ze Vrat dali 1 zl. jaksi jako
závdavek, že mu slíbili, že mu 1 zl. po
komissi vyplatí, a že Němci rudolfovští
mu doplatí ještě tří zlaté.

Marie Erneckerová prohlásila před
svědky, že rolník Jan Lukeš dal jí proto
výpověď, že má své děti na škole české,
že mohla byt nalézti v Rudolfově teprve
tehdy, když se zavázala novému panu
domácímu, že dá děti své na školu ně-
meckou; musela to učiniti ihned, nesměla
dočkati konce školního běhu.

Není sice dovoleno, aby řidítelé mezi
rokem děti přijímali, ale pan řidící v Ru-
dolfově děti ochotně mezi během přijal,
a stížnost, která byla podána, leží u slavné
okresní školní rady až dosud nevyřízena.
(To jest právo rodičů, toť jest hrozné.)

Uvedl jsem tyto podrobností proto,
že doufám, že slavné vládě budou pod-
nětem, aby uznala, že konečně by bylo
jednou na čase, aby toto moderní svato-
kupectví bylo zamezeno doplněním trest-
ních zákonů. (Výborně.)

Při komissi byla zjišťována také ná-
rodnost. Nejvíce rodičů přihlásilo se k ná-
rodností české. Jedna občanka prohlásila,
že nenáleží k národnosti žádné, že jest jí
to všechno jedno.

Přišla Češka hlásiti dítě do německé

školy, že manžel jest Němec; přišla něm-
kyne hlásila dítě do české školy, poněvadž
manžel jest Čech.

To jest výsledek komise Rudolfovské.

Jak daleko asi pokročilo jednáni o
zřízení školy na Dobré Vodě a v Bor-
šově, to mně známo není.

Na říšské radě žádal poslanec okresu
friedlanského, kterého zde nespatřujeme,
aby školní obce, o které tu jde, totiž Ru-
dolfovská a Dobrovodská byly roztrženy,
aby vyloučily se české obce Adamov a
Srubec; pak prý nebude třeba českých
škol v těchto školních obcích.

Já si dovoluji slavnou vládu před
tímto experimentem varovati.

Podle popisu lidu zbude v obci Rudol-
fově, když vyloučí se Adamov, vedle 1176
Němců, vždy ještě 622 Čechů a na Dobré
Vodě, když vyloučí se Srubec, zbude vedle
458 Němců vždy ještě 301 Čechů.

Zde dovolím si opraviti jedno tvrzení
mylné p. poslance okresu Friedlandského,
že totiž Dobrá "Voda jest většinou něme-
cká, a že má býti počeštěna.

Dobrá Voda podle úředních dat měla
Němců 101 a Cechů 176 (Slyšte!) Mně se
zdá, že takovéto místo již vůbec není
možno počeštiti.

Může býti, když vyloučily se české
obce Adamov a Srubec, že by ve zbytku
těchto Školních obcí nebylo potřebného
pětiletého průměru počtu žáctva, kterýž,
jak předešlý p. řečník tvrdil, velmi přísně
se vyšetřuje. Však já se domnívám, že
školské úřady nemohou se spravovati zá-
sadou, která platí jenom pro soudce "quod
non est in actis, non est in mundo."

Terorismu může se podařiti, aby na
čas zašlapal lásku k jazyku mateřskému,
aby ohlušil rozum rodičů, ale to nemůže
trvati na vždy; neboť plamen té lásky
k mateřskému jazyku přece zase vítězně
vyšlehne a rozum se vzmuží, a pak rodiče
se budou hlásiti o svá práva a tu hydře
zápasu o školství, které by se jedna hlava
usekla, rychle by narostly dvě jiné. —
Jest pochopitelno, že my, kteří docela
zblízka vidíme smutný osud českých mi-
norit, kteří také osud ten spolu trpíme,
voláme po nápravě novými školskými zá-
kony.

Jest to dosti trudno, vzpomenouti si,
že jsme téměř před 40 lety měli větší
ochranu minorit zákonně pojištěnu nežli
nyní. (Zajisté).

Paragraf 4. cís. patentu ze dne 4.
března 1849 o politických právech, která
zaručena jsou konstituční formou státní,
stanovil:

"O obecné vzdělání lidu má býti po-
staráno veřejnými ústavy, a to v krajinách,
v kterých bydlí obyvatelstvo smíšené, tak,
aby i kmenům, které jsou v menšině,
(Slyšte!) dostalo se potřebných prostředků,
by pěstovaly svůj jazyk a vzdělávaly se
v něm."

My teprve se chystáme k tomu, aby
zásada, zde vyslovená, byla učiněna zá-
konem.

Dovoluji si zde připomenouti přede-
vším tu známou lex Kvíčala. Jest to roz-
milé dítě, skromná, ostýchavá nevěsta, která
se netlačívá do popředí, která vždy jenom
na konci zasedání zaklepá na dvéře toho co
sálu, (Výborně! Veselost.) rozhlíží se kolem
a vědouc, že ještě nepřišla její doba, zase
zmizí. (Veselost! Bílá pani spíše!) Sedí
tu její ženich, který by ji rád přivinul na
prsa roztoužená, ale on nesmí, (Veselost!)
on má přísného poručníka. A tak chudák
lex Kvíčala stárne, ale — nevadne. Po-
ručník ještě určitě se nevyslovil; ale jsou
jakési známky, že partii té nepřeje. (Ve
selost!)

Abych mluvil docela neobrazně, ten
poručník je vláda, jež nepřeje tomu, aby
lex Kvíčala stala se zákonem. Není k tomu
dnes dosti času, abych to dokázal, (Hlas:
Ale jest to pravda!) ale myslím, že by
stačilo poukázati na dvě nařízení zemské
školní rady v příčině zápisu. Jedno naří-
zení z r. 1881 uložilo za povinnost správ-
cům škol, aby rodičům, kteříž přihlásí děti
jazyka vyučovacího té školy neznalé,
sdělili své pochybnosti, aby jim radili, aby
je do školy té zapsati nedali; když by
ale rodičové na tom stáli, aby děti tyto
přece zapsány byly.

V r. 1887 vydala zemská školní rada
nové vynešení v příčině zápisu do škol a
tam již o tomto nařízeni správcům škol
není docela žádné stopy. (Tak jest!) Jest
tam ale opakováno, že se nemůže dopu-
stiti, aby nějaký vliv na zápis vykonávaly
buď místní školní rady aneb obecní před-
stavenstva.

Jest to pozoruhodné proto, poněvadž
v té době již známo bylo rozhodnutí správ-
ního soudu, který jak myslím, zcela
správně ohledně případu Litoměřického
tvrdí, že jenom Čechové mohou žádati za

zřízení české školy. Co platí o zřízení,
myslím, že logicky musí také platiti o vy-
držováni škol, a jestliže jenom pro Cechy
se může zříditi škola česká, tak z toho
soudím, že zase také jenom pro Němce
může se vydržovati škola německá (Vý-
borné !) a zdá se mi, že to rozhodnutí
správního soudu bylo by klíčem pro mnohé
obce české, obdařené školami německými,
aby ty školy německé redukovány byly
na míru pravé potřeby (Tak jest! Vý-
borně !) a myslím, že by bylo potřebí, aby
o této otázce provokovalo se rozhodnutí
správního a snad také říšského soudu.
(Výborné!)

Jiný způsob, v kterém byla spatřo-
vána ochrana minorit, byl návrh, aby
školy minorit byly vydržovány nákladem
zemským. Byl to návrh smířlivý, nebot
obcím mělo se odňati břemeno finanční,
ale ctěná oposice v tomto návrhu nena-
lezala nic smířlivého, naopak nalezala
v tom nové nebezpečí, že by valem zaklá-
dány byly školy české nákladem zemským.
Myšlénka tato usnula, zdá se mi, že je
tak dobře.

Já osobně, — nejsem oprávněn mlu-
viti jménem strany, — považoval bych
za východiště z tohoto labyrintu sporu
školského zřízeni obcí národních.

Není to myšlénka nová; byla zde
vyslovena na příklad již r. 188b' od po-
slance německého za souhlasu levice.

Byl to tehdá poslanec obchodní ko-
mory Plzeňské, kterýžto prohlásil, že by
si přál, aby ve smíšených místech zřízeny
byly dvě kurie, z nichž česká by si pla-
tila školu českou, německá školu ně-
meckou.

Já se domnívám, že by se české men-
šiny tohoto návrhu nelekly; buď jsou
života schopny a potom jim bude možno
si školu vydržovati, a možná že ještě něco
uspoří z toho příspěvku, který platí nyní
na školu většiny ; — anebo života schopny
nejsou, a pak necht se spokojí se školami
soukromými.

Menšiny národní neroztrpčuje to, že
nemají podílu ve správě obecní, pakli
jenom s jměním obecním dobře se hospo-
daří, ale menšiny národní bolí to vědomí,
že správa nejsvětějších jejich zájmů národ-
ních a kulturních nalezá se v rukou je-
jich odpůrců. (Tak jest! Výborně ! Nej-
větší bezpráví!)

Když by bylo možná, dáti menšině

obcí národní veřejnoprávní representaci,
když by se jí vložila do rukou péče o její
vlastní zájmy, domnívám se, že by umlkly
stížnosti menšila, a měly by také umlknouti
stížnosti většin, pakli skutečně se zaklá-
dají jenom na úvahách finančních. Já
neuznávám obtíže, které se v cestu
staví provedení této myšlénky mohu si
mysliti, jak nesnadno by bylo organiso-
vati tyto obce, definovati obor jejich pů-
sobnosti, jejich právo budžetní, zejména
nesnadno by bylo říci, jaký podíl jím
patří z přijmův obce, které nejprýštějí se
z přirážek k daním přímým.

Avšak mám za to, že by bylo vhodno
učiniti začátek, a začátek pak že by mohl
býti zdokonalován podle nabytých zku-
šeností.

Ve schůzi dne 25. ledna lonského
roku uložil sl. sněmu zemskému výboru,
aby učinil návrh změn zákona o dohlídce
ke školám.

Nevím, dovolí-li Jeho Jasnost pan
nejvyšší maršálek návrhu školské komise
o žádosti Duchcovských Čechů, aby návrh
ten ještě spatřil světlo denního pořádku,
ale stane-li se to, snad zemskému výboru
bude také ještě uloženo dle návrhu komise,
aby učinil návrh změn zákona v přičíně
zřízení škol obecních a měšťanských, pak
v příčině nákladu na školství v tom směru,
aby se vyhovělo oprávněným nárokům
menšin.

Vzácná pilnost a energie p. referenta
zemského výboru, myslím, že jest zárukou,
že takovéto návrhy budou podány brzo;
jeho vlastenecké smýšlení a jeho umírně-
nost, která zajisté nezkřiví vlasu národ-
nosti druhé, zdají se mi býti zárukou, že
podané osnovy budou toho druhu, aby
lidé dobré vůle mohli je vzíti za základ
svých porad.

My tedy stojíme na prahu daleko-
sáhlých oprav v oboru školství.

Já končím s upřímným přánim, aby-
chom nezůstali na prahu státi, abychom
práh ten šťastně překročili dříve, než-li
nelítostná budoucnost nám dvéře uzamkne
(Tak jest! Výborně! Potlesk.)

Nejv. maršálek zemský: Vyžádal sobě
slovo p. zástupce vlády.

C. k. místodržitelský rada Töply: Sl.
sněme! Byla přednešena celá řada stesků,
jak méně rychle záležitosti školské se vy-
řizuji. Dovoluji si k těmto steskům po-

dati všelijaká objasnění, buď si opravy.

Tak bylo na př. uvedeno, že v Mostě
zemská školní rada časem svým zřídila
školu s vyučovacím jazykem českým a
potud tato škola, ač uplynula 3 léta, není
otevřena. Musím to poopraviti v tom
smyslu, že skutečně zemská školní rada
povolila zřízeni školy s vyučováním jazy-
kem českým, a že ministerstvo toto usne-
šení schválilo, že však následkem poda-
ného odvolání správní soudní dvůr roz-
hodnuli zrušil a nové vyjednávání nařídil.
Následkem toho arci nemohla se škola
otevřítí, nýbrž náleží školním úřadům na
řízené vyjednávání provésti a ukončiti.

Bylo dále uvedeno, že v Postoloprtech,
v Terezíně a na jiných místech dávno
již zavedeno jednání a posud není o tom
rozhodnuto.

Jest pravda — ale musím podotknouti,
že veškeré žádosti podobné, podané zem-
ské škol. radě byly projednány, jak zá-
kon toho velí z roku 1870, zvláštním še-
třením; toto šetření se řídilo, jelikož zá-
kona, jak šetřeni říditi jest, nemáme,
podlé zásad správním soudem vyslovených,
když se jednalo o zřízení školy německé
na Žižkově, české v Nýřanech a Duchcově.

Jednání bylo ukončeno, šetření do-
končeno, záležitosti byly upraveny tak,
že by byla mohla zemská školní rada již
o nich rozhodnouti.

Tu najednou vyskytlo se jiné roz-
hodnutí ; totiž zemská školní rada byla
povolila zřízení Škol obecných s vyučo-
vacím jazykem českým v Trutnově, v Li-
toměřicích a v Mostě; ministerstvo tato
usnesení schválilo, správní soudní dvůr
ale rozhodnutí zrušil (Hlasy: Alter! Slyšte!)
nikoliv co nezákonné, nýbrž pouze proto,
že prý nebylo šetřeno jistého způsobu vy-
jednávání (Podiv) totiž provedení šetření
(Hlas: Babylon) a vyslovil docela nová
pravidla (Slyšte), dle kterých se má v
těchto pádech nové jednání provésti.

Tu nezbývalo zem. školní radě nic
jiného než říditi se dle zákona a šetříc u-
snešení správního soudního dvoru, nová
jednání zaříditi však nejen ohledně Trut-
nova. Litoměřic a Mostu, nýbrž v příčině
druhých všech škol, aby též tato usneŠení
snad časem svým nebyla zrušena pro
nedostatečné jednání a tak se musila
všude nová jednání zavésti a zaří-
diti. Mohu ale ubezpečiti, že tato jednání
jsou již ukončena a že zem. škol. rada ve.

příštích nejblíže dnech bude s to, o tom
rozhodnouti a vynesení vydati; že to se
nestalo posud, jest příčina částečně v tom,
poněvadž zemští inspektorové dílem byli
na cestách, dílem započalo zasedání zem.
sněmu, kde několik členů zem. škol. rady
nemůže se účastniti zasedání zem. šk. rady
a jest přece žádoucí, aby takovéto záleži-
tosti v úplném zasedání byly rozhodnuty.
Jakmile to bude možno, jistě o těchto
věcech se rozhodne.

Dále bylo podotknuto, že záležitosti
v Pelechách, Rudolfově nejsou posud vy-
řízeny.

Příčinou toho jest, že musilo býti též
nové jednání zařízeno, které v Rudolfově
musilo býti 2kráte opakováno (hlas:
v Mostě 9krát), poněvadž když se naří-
dilo, aby bylo nové jednání zavedeno dle
zásad správním soudním dvorem vyslove
ných, místní školní rada podala proti tomu
odvolání, tvrdíc, že by takové šetření bylo
zbytečné, jelikož si přeje a žádá, aby Ada-
mov byl vyškolen z Rudolfova, a tu vys.
ministerstvo nařídilo, aby i tato otázka
byla vzata v pojednání. Musilo se tedy
jednání i také v této záležitosti obnoviti;
když jednání bylo ukončeno, bylo ne-
úplné a musilo se vrátiti, i okr. Školní
rada Budějovická byla již po víckráte
upamatována, aby ukončené jednání přece
předložila, načež pak zem. škol. rada také
o této žádosti rozhodne.

Podobně se má s Dobrou Vodou a
Řeží, kdež také jednáni ještě vězí u okr.
školní rady.

Co se týče Řeže musím podotknouti,
že tato záležitost jest velmi spletitá, an
se tady také učinil návrh v příčině zří-
zení školy utraquistické, která přece po
zákonu není dovolena; a za tou příčinou,
jak by se mohlo odpomoci v Řeži, bylo
zařízeno jednání s veleslavným zemským
výborem a toto jednání není ještě ukon-
čeno. Konečně bylo podotknuto, že v Te-
plicích nebyla zřízena škola. Jest pravda,
ale dle zásady správním soudním dvorem
vyslovené smí se přihlížeti jen k počtu
těch dětí, jichž rodičové se přiznávají
k národnosti české a zřejmě žádají, aby
pro jejich děti byla zřízena škola obecná
s vyučovacím jazykem českým, a že se
při tom může přihlížeti jen, jak se roz-
umí samo sebou k počtu pětiletého po
měru v době vyšetřování předcházející,
tedy ne podle počtu, nyní školu navště-
vujících dítek, nýbrž podle počtu školou

povinných dítek těch rodičů, kteří o školu
byli žádali. A tu se arci ukázalo, že ta-
kových dětí průměrně se napočtlo v Te-
plicích 26. (Slyšte ! Ale jak ?) A pro těch
26 dítek nebylo možno zříditi zvláštní
školu. — V Rudolfově jest uvedeno, že
při podobném šetřeni rodičové se vyjádřili
ústně — to zemská školní rada věděti ne-
může, jestliže rodičové se vyslovili v ten
smysl, že si nepřejou pro své děti jen če-
ské vyučování, nýbrž i německé. Tu nelze
k takovým dětem přihlížeti. Ale to není
vinou zemské školní rady.

Konečně bylo podotknuto dále, že
v Budějovicích se posaváde nezřídila mě-
šťanská škola, a že také tuto záležitost
zemská školní rada odkládá.

Musím přiznati, že tomu jest tak; ale
nejen v Budějovicích se nezřídila posud
měšťanská Škola s vyučovacím jazykem
českým, nýbrž i také v Duchcově se nezří-
dila měšťanská škola o vyučovacím jazy-
kem českým. Ale napodobně se nezřídila
škola měšťanská pro dívky s vyučovacím
jazykem německym v Plzni a napodobně
měšť. škola s vyuč. jazykem německym na
Vinohradech. Veškery tyto záležitosti jsou
nevyřízeny. Proč V Protože nemáme zákona,
který by ustanovoval, ve které obci se má
zříditi škola měšťanská.

Zákon v této záležitosti jest neúplný,
on zákon z r. 1870 sice ustanovuje, že v
každém politickém okresu se má zříditi
škola měšťanská nejméně jedna, ale poli-
tické okresy sestávají z více obvodů škol-
ních a tu není zákonem ustanoveno, ve které
obci se má zříditi škola, nechce-li některá
obec dobrovolně se tomu podrobiti.

A tu bylo projednáváno s jednotlivými
obcemi, zda-li chtějí dobrovolně převzíti
povinnost; když ale ony to učiniti nechtí,
není možno, aby se o tom rozhodlo. A že
tom jest tak, o tom svědčí sama zpráva
školské komisse zemským sněmem svolané
v příčině zřízeni školy měšťanské v Duch-
cově, která sama doznává, že nemáme zá-
kona, podle kterého by se mohla zříditi
škola měšťanská a že tedy nemůže učiniti
návrh, aby vláda byla vyzvána zříditi tako-
vou školu, nýbrž, že musí učiniti návrh,
aby zemský sněm se to postaral, by teprvé
zákon byl v tom smyslu upraven.

Konečně bylo ještě podotknuto, že
zemská Školní rada nic neučinila v pří-
čině opatření místností pro dítky školní
v Budějovicích. To musím si dovoliti opra-

viti. Zemská školní rada rozhodla ve pří-
čině toho a uznala, že jsou místnosti ne-
dostatečné a Že obec budějovická jest po-
vinna opatřiti jiné příhodné místnosti
buďsi nájmem, buďsi stavbou, což jest zá-
ležitostí obce školní. Proti tomuto rozhod-
nutí ale podala obec budějovická odvolání
a toto odvolání posaváde ještě není mini-
sterstvem rozhodnuto. Z toho račiž slavný
sněme přesvědčení čerpati, že zajisté školní
úřady neopomenou konati svou povinnost
i také se vši rychlostí, jak právě tomu
dle poměru možnosť jest.

Nejv. maršálek zemský: Přihlásil se k
slovu přísedící zemského výboru, pan pro-
fessor Kvíčala. Dávám jemu slovo.

Prof. dr. Kvíčala: Jakožto referent
pro školství v zemském výboru mám po-
vinnost některé poznámky k řečem, jež
byly dnes předneseny, připojiti. Nejprvé
učiním některé poznámky, kteréž se týkají
přáni od pana dra. Palackého vyslovených.

Pan dr. Palacký vyslovil čtvero přání
a mohu říci, že jsem zde v souhlasu s přá-
ními od něho zde vyslovenými.

První přání, které vyslovil, jest, aby
vynechána byla tabulka IX., kteráž obsa-
huje výkaz o osobách vyučovacích bran-
nému stavu náležejících, a podotýkám, že
zemský výbor již sám měl ten úmysl a
sice ještě dříve, než byl vysloven, do pří-
štího výkazu o stavu národního školství
tuto tabulku více nepojímati, poněvadž
skutečně nemá žádné důležitosti, jak bylo
podotčeno.

Druhé přání bylo vysloveno, aby ne-
jenom při měšťanských školách, nýbrž i
při obecných bylo vykázáno, kolik škol v
království českem nemá zákonnitého počtu
žákův i pomýšlel jsem již také na to.
Bude to zajisté zajímavo a důležito podati
takový výkaz a okáže se, že arciť jest
značný počet škol, kteréž mají velmi
skrovný počet dětí, jenom někdy 12, 15,
20, 25. (Slyšte.)

Avšak školy ty existují, poněvadž
právo je zrušiti má jenom školní správa
vyučovací, má jen ministr vyučováni.

Bude záhodno ukázati sl. sněmu pří-
štího roku, kolik je Škol takových a kde
se takové školy nalezají. I mohu zde říci,
že úplně s tímto přáním souhlasím a měl
jsem již dříve úmysl totéž učiniti.

Třetí přání, které bylo vysloveno od

p. dra. Palackého, týká se interkalárních
nedoplatků. P. poslanec dr. Palacký pravil,
že se tu připojuje k přání vyslovenému
od zemského výboru ve zprávě o stavu
národního školství na str. XXXVIII. Roz-
umí se samo sebou, že zemský výbor i v
této záležitosti bude i na dále konati svou
povinnost i bude na sl. zemskou školní
radu velmi důrazně naléhati, aby inter-
kalární nedoplatky vůbec přestaly. Podo-
týkám však, že od té doby, o které se
zmiňuje p. poslanec Palacký, interkalární
nedoplatky ještě značně se zmenšily, tak
že nyní skutečně tato suma poměrně jen
velmi skrovna jest; interkalární nedoplatky
z minulosti obnášejí jen něco přes 30.000 zl.,
kdežto ještě před málo lety interkalární
nedoplatky obnášely nejen 300.000 zl., jak
pravil p. dr. Palacký, nýbrž bezmála půl
milionu.

Konečně čtvrté přání bylo vysloveno,
avšak spůsobem neurčitým a takovým, že
bych k těm myšlénkám, kteréž byly zde
pronešeny, nemohl přistoupiti. Bylo tu
řečeno, že by se mohlo zavésti pojišťování
uřitelů na život, že by se mohl zaříditi
jakýsi útulek pro učitele a učitelky, jakýsi

"Lehrerheim" a "Lehrerinnenheim".

To jsou projekty, o kterých by bed-
livě muselo býti uvažováno, než by se
snad mohlo přistoupiti k jejich uskuteč-
nění.

Pan poslanec Černý a pan poslanec
dr. Zátka uvedli nám, slavný sněme, ve
svých řečích taková data o neutěšeném
stavu nynějším ve školství, co se týká
obcí co do národností smíšených, že sku-
tečně svrchovaný čas jest již, aby pomý-
šleno bylo na to, přítrž učiniti těmto
v skutku do nebe volajícím zlořádům. (Tak
jest! Výborně!)

Velmi toho lituji, že ani v tomto za-
sedání slavného sněmu nepodařilo se zá-
konem pojistiti práva národních menšin
v obcích smíšených. (Bohužel!) Jest-liže
některá věc má eminentní důležitost, jest
to zajisté tato věc a já jsem v první řadě
těch, kteříž toho upřímně toho litují, že
slavné vládě nastává úkol, aby, když ona
nesouhlasí s návrhy v této příčině poda-
nými anebo zamýšlenými o této věci bed-
livě uvažovala a aby sama osnovu zákona
předložila slavnému sněmu, kterýmž by
tyto poměry, kteréž již jsou zhola nesne-
sitelné, konečně byly odstraněny. (Vý-
borně!)

Zemský výbor zajisté bude konati i
v tomto roce svou povinnost a poněvadž
uloženo již jest zemskému výboru, aby
nejen jeden zákon, nýbrž celou řadu škol-
ských zákonů změnil, zemský výbor do-
týčné osnovy zákona předloží; avšak velmi
by si přál toho zemský výbor, kdyby
v této záležitosti co nejdůrazněji a nej-
ochotněji od slavné vlády byl podporován.

Nepravím to bez příčiny. Já bych si
na příklad přál, aby, poněvadž se jedná
o změnu a o důkladnou a úplnou reformu
zákona o dozoru na školy podle rozkazu
slav. sněmu, aby při této práci také slavná
vláda byla zemskému výboru nápomocna,
a aby ta odpověď, kteráž před nedávnem
přišla a kteráž nezněla tak, jak si zemský
výbor přál, nebyla poslední odpovědí, ne-
byla ultimátem, nýbrž aby jednání, kteréž
zemský výbor v této příčině dále bude
vésti, vedlo k žádoucímu výsledku. (Vý-
borně!)

Vždyť přesvědčeni býti musíme, že
slavné vládě stejně jako nám musí zále-
žeti na tom, aby konečně v království
českém ve školských záležitostech mír a
pořádek byl zaveden, a dokud nebude ve
školství pořádku, všechny ostatní poměry
naše zůstanou také neutěšené a rozervané,
jako nyní jsou, a dokud nebude v krá-
lovství Českém klidu, nebude také v Ra-
kousku pokoje! (Tak jest!) Nebo zde se
jeví zase důležitost království českého, že
zavedením míru v této zemi, v tomto
slavném království, také zajisté pro celou
říši bude mír a klid zaveden. (Na nás to
neschází.)

Ještě pokládám za svou povinnost
k některým výrokům zde učiněným své
poznámky učiniti a zejména, co se týká
jednáni o zřízení české měšťanské školy
v Budějovicích.

Znám tuto záležitost důkladně a do-
podrobna a vítal jsem také já usnesení
slavného sněmu, které bylo učiněno dne
13. ledna 1886, kterýmžto usnesením zem-
ské školní radě odporučeno bylo, aby zá-
ležitosť tuto důkladně prozkoumala a
k příznivému vyřízení přivedla.

Ctění pánové, nejsem toho mínění, že
bychom neměli, co se zřízení měšťanských
škol týká, zákonitého ustanovení.

Ctěný pan místodržitelský rada Töply
jest ovšem toho mínění, že zde jest me-
zera v zákonech a že nemůže býti žádná
školní obec nucena ku zřízeni měšťanské

školy, a také slavná komise školská vy-
řizujíc záležitost petice Duchcovské toto
mínění vyslovila.

Jsem, upřímně řečeno, jiného mínění.

Míním, že v zákoně o zřízení a vy-
držování škol a o nákladu na školy z r.
1870 a 1873 a v zákoně z roku 1880, kte-
rým vydáno deklaratorium k dřívějšímu
zákonu, jest dostatečný základ, aby školní
úřadové určili, že se měšťanská škola s tím
neb oním vyučovacím jazykem má zříditi
v té neb oné obci.

Zemský výbor toto své míněni nejen
vyslovil zemské školní radě, nýbrž obšír-
ným přípisem je odůvodnil a trvám na
tom stanovisku, že jest v zákonech dosta-
tečně postaráno. Avšak to nepopírám, že,
poněvadž takovéto rozdílnosti v mínění se
vyskytují, jest žádoucno, jasnější a urči-
tější zákonitá ustanovení také v této věci
utvořiti tak, aby nemohla býti nižádná
pochybnost a doufám, že, během tohoto
roku dospějeme v té věci, jakož i v jiných,
k žádoucímu výsledku.

Neutěšené poměry nynější jsou nej-
lépe charakterisovány zajisté tím, že
správní soud, jak již bylo zde podotčeno,
v novější době zcela jinak rozhodl několi-
kráte v týchž případech, v kterých dříve
opáčné rozhodnuti učinil.

Znám a sleduji tyto záležitosti dopo-
drobna a důkladně, jest to předmět mých
zvláštních studií. Já mohu ujištění zde
dáti, že školní úřady, především zemská
školní rada, v posledních případech, kteréž
se týkaly zřízení českých škol v Trutnově,
Litoměřicích, Krumlově, zcela týmiž zá-
sadami se řídila, pravím důrazně: zcela
týmiž zásadami, kterými se řídila, když
se jednalo o zřízeni české školy v Nýřa-
nech, Duchcově a jinde.

Tehdáž rozhodnutí zemské školní rady
bylo potvrzeno od ministerstva a když
byla stížnost podána ku správnímu soudu,
správní soud přisvědčil školním úřadům,
potvrdil rozhodnuti ministerstva a odmítl
stížnost, na př. stížnost, která byla po-
dána z Liberce v příčině zřízení české
školy v Liberci, v příčině zřízení české
školy na svato-václavském předměstí v
Mostě.

Nuže, nyní zemská školní rada zcela
totéž šetření provedla a na týchž zákla-
dech, řídíc se týmiž zásadami; její roz-
hodnutí bylo od ministerstva potvrzeno;
avšak následkem stížnosti podaných od

obcí německých správní soud zrušil roz-
hodnutí školních úřadů jakožto vadné, pro
nedostatečné řízení, (Slyšte! Slyšte!) tedy
ne sice jako nezákonnité, ale pro nedo-
statečné řízení. Vyloučeny byly celé serie
dětí, na př. děti, jichžto rodičové při po-
sledním sčítání lidu přihlásili se k obco-
vacímu jazyku německému, (Slyšte!) dále
děti, které navštěvovaly dříve německou
školu.

To jest věru takové kolísání, že po-
chopuji, Že za takových poměrů velmi
nesnadno školním úřadům úřadovati, a již
tato rozhodnutí správního soudu musí nás
přivésti k tomu přesvědčení, k tomu ne-
zvratnému přesvědčení, že svrchovaný čas
jest, učiniti zákonem konec a přítrž tako-
véto nejistotě poměrů, takovéto právní ne-
jistotě poměrů, takovéto právní nejistotě
(Výborně!).

Velectěný p. posl. Zátka pronesl
myšlénku velmi uváženi hodnou, zdali by
snad ustanovením národních obci, na zá-
kladě národních obcí nemohly se ty
zmatky nynější odstraniti,

Jest to myšlénka bedlivého a důklad-
ného uvážení hodná.

Ale dobře pravil ctěný p. kollega, že
sám neuznává ty nesnáze a obtíže, které
se tu naskytují, on uvedl sám některé z
těch obtíží. Já bych k tomu ještě přidal
to, že bych se velmi obával pak, zdaliž
by národní obce v leckterých smíšených
městech mohly dostáti povinnostem, kteréž
zřizování a vydržováni škol by jim uklá-
dalo.

Já bych se velmi obával, že by na
příklad tu, kde hojný jest počet dětí če-
ského dělnictva, zařízení a vydržování
takovéto školy potkalo se snad s velikými
obtížemi.

Arci mohlo by se k tomu připojiti,
že v tom případě má země podpory
své poskytnouti.

Ale jestliže by se to v tomto případě
připojiti musilo, myslím, že se můžeme vrá-
titi ihned k té myšlénce, která byla již pilně
uvažována a která by zasluhovala vřelej-
šího uznání, než se jí leckdes dostává.
To jest ta myšlénka, aby se ze zemských
prostředků nějaké podpory dostalo obcím,
kteréž zavázány jsou zřizovati a vydržo-
vati školy pro národní menšiny s druhým
jazykem zemským co vyučovacím.

Já arci nemyslím si nyní již věc tak,
že by vydržování těchto škol mělo se

zcela dítí nákladem zemským. To by mělo
snad následky velmi povážlivé a to nejen
povážlivé finanční následky, nýbrž i také
v jiné příčině by následky nebyly snad
utěšené.

Avšak já myslím, že idea ty s jistým
obmezením jest zcela oprávněna. Jest
totiž jisto, Že ty obce, kteréž musí zříditi
školu pro druhou národnost, pro menšinu
národnostní, musí podstoupiti poměrně vyšší
náklad se zřízením a vydržováním škol,
než kdyby v těch obcích byly školy
jenom s jedním jazykem vyučovacím. Ta
věc jest na jevě; neboť v tom případě,
když jenom jsou školy s jedním jazykem
vyučovacím, postačilo by leckdes snad
jenom rozšíření školy již existující o jednu
třídu, o dvě třídy, přidání parallelky,
která později zase se může zrušiti atd.
Avšak má-li se zříditi nová škola pro
děti druhé národnosti, tu jest náklad patr-
ně mnohem větší; musí již býti zřízena
nová budova školní aneb musí býti nové
místnosti nájmem opatřeny atd. a tu
myslím, že jest spravedlivo, vzíti v úvahu,
zdaliž by v takovýchto případech ta dif-
ference, kteráž, se tu jeví mezi oběma
případy, neměla býti ze zemských pro-
středků těmto školním obcím nahražena. —
Já prosím velectěné pány, aby o této
myšlénce, kteráž neobjevuje se tu poprvé,
laskavě uvažovali; snad při tvoření nových
zákonů také tato zásada mohla by dojíti
zákonnitého svého výrazu.

Já jenom ještě jednou co nejvřeji a
nejdůrazněji opakuji, že nynější poměry
školské ve smíšených oboích jsou naprosto
nesnesitelné. Arci právo rodičů zasluhuje
uvážení a šetření, ale toto právo rodičů
často velmi smutným způsobem se illu-
struje (Tak jest!) v mnohých z těch obcí,
ve kterých se jednalo o zřízení české
školy. či může býti illustrace důraznější
a smutnější zároveň, než když jsme tu
slyšeli dnes od pana posl. Černého, že
pětiletý průměr dětí českých v Teplici,
jak on jej vypočítal a správně vypočítal,
obnáší 213, a vládní zástupce nám s po-
litováním sdělil, že se shledalo, že jenom
26 dětí obnáší v Teplicích pětiletý prů-
měr českých dětí. Co se tu všechno dělo,
o tom máme z části známost (Tak jest!)
jenom z části — ale již ta Část, kterou
známe, ta každého přítele humanity (Vý-
borně), každého přítele školství nejhlub-
ším zármutkem musí naplniti. (Výborně!)

Jest to terrorismus, kterýž mnohdy
se provozuje, terrorismus, jaký by v 19.
století (Výborně!) v tomto století civili-
sace, ještě před málo lety nikdo ani nebyl
očekával (Výborně! Výborně! Řečníku se
gratuluje.)

Nejv. maršálek zemský: Není nikdo
k slovu přihlášen, a proto končím debatu.

Es ist niemand mehr zum Worte gemel-
det, ich schließ die Debatte.

Dávám závěrečné slovo panu zpra-
vodaji.

Zpravodaj posl. dr. Městecký: Slavný
sněme! Velectěný pan referent zemského
výboru všecky myšlénky a všecka přání,
která zde byla dnešního dne přednesena,
tak důkladným způsobem probral, že mi
zbývá velmi málo, co bych měl ještě po-
dotknouti. Přání, která přednesl p. dr. Pa-
lacký, dílem byla již zodpověděna vele-
ctěným p. referentem zemského výboru,
dílem netýkají se části, která byla při-
kázána k podání zprávy školní komise,
nýbrž týkající se části této zprávy, která
byla přikázána rozpočtové komisi a tedy
není mou povinností, abych dále o ní se
zmiňoval.

Co se týče jednotlivostí uvedených
od velectěného p. kolegy černého, také
nemohu se k nim vraceti, poněvadž ovšem
vyžadují podrobné důkladné znalosti, má-li
o nich býti pronesen úsudek zcela nestranný.
Co se týče přání, které projevil velect.
p. dr. Zátka, aby byl nám co nejdříve
předložen zemským výborem zákon nově
upravený o zřizování škol, tu mohu já
jménem školské komise jenom co nejvře
leji se k tomu přání připojiti a očekávám
od známé pilnosti a ráznosti velectěného
referenta zemského výboru, že co nejdříve
otázku tu vezme v úvahu a rovněž tak
očekávám od velesl. vlády, že zemský vý-
bor v této zajisté důležité otázce co nej-
ochotněji bude podporovati.

Pro uklizení národnostních sporů v
naší vlasti zajisté by spravedlivé upravení
na všecky strany této otázky mělo nej-
větší důležitosť.

"Co se týče vývodů velect. p. zástupce
c, k. vlády, tu bych si dovolil k nim
pouze některé maličké poznámky.

Předně sdělil nám, jak již bylo bez-
toho všeobecně známo, že následkem no-
vějšího usnesení správního soudu byla

zemská školní rada nucena o žádostech
za zřizováni nových škol v českých obcích
s většinami německými zavésti docela
nové úřední šetření, následkem toho že
se také vyřízení těchto žádostí zdrželo.
My se nemůžeme ovšem pouštěti do kri-
tiky těchto výnosů správního dvoru, budiž
mi dovoleno pouze tolik konstantovati, že
tato rozhodnutí, toto docela různé, sobě
odporující motivování k upevnění práv-
ního citu v našem království nikterak ne-
přispělo (Výborně!).

Tedy s tím faktem, že žádosti ty byly
na dlouhou dobu následkem těch nových
rozhodnutí odročeny, musíme počítati a
já mohu si dovoliti jenom prosbu k velesl.
c. k. vládě, aby nové projednávání těchto
žádostí co nejvíce urychlila, a s uspokoje-
ním mohu vzíti na vědomí slib, který nám
právě v tom směru byl učiněn.

Bylo nám dále sděleno, že některé z
těchto žádostí nalézají se již u c. k. okr.
školních rad, a tu bych si dovolil další
prosbu, aby nebyla příliš dlouhá lhůta
těmto školním radám dávána k pojedná-
vání těch žádostí a k instruování jejich,
poněvadž jest nám bezpečně známo, že
mnohé okresní školní rady vyřízení těchto
žádostí nad míru a přes potřebu zdržují.
(Slyšte!). Dále bylo nám sděleno, že v
Teplicích při úředním šetření byl konsta-
tován pětiletý průměr pouze 26 žáků. O
této věci stala se již zmínka. A já musím
jen s největším politováním konstatovati,
že úřední jednáni může míti výsledek, že,
když jest notoricky známo, že dětí mateř-
ského jazyka českého nalezá se tam více
než 200, že může míti úřední jednání v
této věci takový smutný výsledek. Já snad
i při té příležitosti bych si mohl dovoliti
jedno přání pronésti: Zákon, i říšský i
zemský o zřizování škol, mluví pouze o 5
letém průměru, on ale nikterak nemluví
o tom, jakým způsobem tento 51etý průměr
se má vypočítati, a tu, když již za ny-
nějších poměrů s ostatními okolnostmi mu-
síme počítati, alespoň zajisté myslím, že
můžeme opravněnou prosbu přednésti, aby
řízeni úřední v těch věcech nebylo svěřo-
váno orgánům místním, obecním, které v
té věci zajisté nejsou ne předpojaty (Vý-
borně !), nýbrž aby vedeno bylo nestrannými
orgány vlády (J. Exc. místodržitel: "To
se stává").

Za těchto poměrů by potom agi-
tace, která se notoricky v době anebo v

den takového vyšetřování s největším usi-
lím i v lokále úředním děje, — při tomto
vyšetření, kde se rodičové čeští vyslý-
chají, i v úředním lokále, alespoň v do-
mě, jak myslím, se přece dala zameziti
a pak by v skutku k platnosti došla ta
vůle svobodná rodičů, na kterou se klade
při rozličných příležitostech tak veliká
váha. My konečně také bychom rádi tuto
vůli rodičů respektovali, ale musíme jenom
na tom státi, aby to bylo skutečná svebodná
vůle rodičů, a ne vůle terrorisováním
vynucená. (Výborně !).

Konečně bylo sděleno, že v Budějovi-
cích nemohlo býti ještě vyhověno jinak
oprávněné žádosti, aby pro české školy
byly opatřeny nové místnosti, z té příčiny,
poněvadž obec zadala rekurs k vyšším in-
stancím. Musí se ovšem vyčkati běh, ale
tuším, že, aspoň pokud moje vědomí sáhá,
vždycky tímto způsobem se nevyčkává,
nýbrž, když jsou případy nutné, že tako-
výto rekurs nemá také odkládacích účin
ků, a tuším, že ty poměry v Budějovicích
jsou tak křiklavé, že snad také by zde
bylo na miste nějaké ostřejši úřední za-
kročení, jakéhož České obce aspoň ve
starších dobách velmi zhusta musily za-
kusiti.

Jiného nemám, slavný sněme, co bych
ku debatě dnes podotknul. Proti návrhům
školské komise samé nebyl činěn žádný
odpor a proto dovoluji si jenom vysloviti
ještě prosbu, aby slavný sněm ráčil je tak
schváliti, jak jsem si je dovolil ze začátku
přednésti.

Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k
hlasování. Komise navrhuje :

Slavný sněme, račiž se usnésti:

1.  zpráva zemského výboru o stavu
národních škol v království Českém roku
1887 bere se na vědomí a schvaluje se;

2.  c. k. vláda opětně se vyzývá, aby
zřízením nových ústavů pro vzdělání uči-
telů aneb připadně otevřením potřebného
počtu tříd pobočních při ústavech již stá-
vajících k tomu působila, by výpomocné
síly učitelské co nejdříve mohly býti od-
straněny.

Die Commission beantragt, der hohe Land-
tag wolle beschließen:

1. Der Bericht des Landesausschußes über
den Zustand des Volfsschulwesens im König-
reiche Böhmen für das Jahr 1887 wird zur
genehmigenden Kenntnis genommen.

2. Die k. k. Regierung wird abermals
aufgefordert, durch Errichtung neuer Lehrer-
bildungsanstalten oder wenigstens durch Er-
Öffnung der nothwendigen zahl von Parallel-
classen an den bestehenden Anstalten dahin zu
wirken, daß die Lehreraushilfskräfte ehestens
entfernt werden könnten.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den An-
trägen zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrhy jsou přijaty.

Die Anträge find angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o zprávě výboru zemského v příčině
upravení Labe od Králové Hradce k
Mělníku.

Der nächste Gegenstand der Tages-
ordnung ist die zweite Lesung des Be-
richtes der Budgetkommission über den
Landesausschußbericht betreffend die Re-
gulirung der Elbe von Melnik bis Kö-
niggräß.

Zpravodajem jest pan poslanec dr.
Rieger.

Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Rieger: Slavný
sněm přál si již od delší doby a bylo toto
přání také od několika poslanců vysloveno,
aby konečně ta krásná řeka naše, Labe,
která protéká tak úrodným a hustě obý-
vanými krajinami, byla upravena takovým
způsobem, aby po ní netoliko voroplavba,
ale také plavba s loděmi byla umožněna.

K tomu cíli ráčil sl. sněm věnovati
200.000 zl. roku 1884. s tím uložením,
aby se vyhotovily plány v našem inženýr-
ském odděleni, plány pro loděplavbu na
Labi od Mělníka až k Hradci a zároveň
také plány pro upravení Oharky k témuž
cíli. Plány pro splavnění Labe byly v in-
ženýrském odděleni s prací důkladnou pod
vedením vrchního inženýra Schwarze pro-
vedeny. Plány ty byly od zemského vý-
boru přijaty, byly také s povolením jeho
vystaveny na inženýrské výstavě letošní,
zde, a došly všeobecného uznání, ba velmi
vřelého schválení ze všech kruhů znalec-
kých.

To však ovšem výboru zemskému ne-
stačovalo.

Aby byl bezpečen, že věc jest dů-
kladně provedena, sestavil komisi znaleckou

k níž povolal autoritu známou, p. Oelweina,
inšpektora z Vídně, pak hydrotechnického
spisovatele, p. Plenknera, a stavebního
radu Piskáčka, který v tomto oboru při
místodržitelstvu našem pracuje.

Tito znalci ohledali celé Labe naše,
majíce před sebou plány a porovnávali je
se skutečným stavem věcí, i vyslovili se
veměs velmi pochvalně o těchto plánech.

Jejich úsudek končí těmito slovy:

Die technischen Erperten find nach Prü-
fung des ihnen Vorgelegten Regulierungspro-
jektes, nach genommenem Augenschein der Fluß-
trecke und nach Einsicht des Arbeitsprogram-
mes zur Etnsicht gelangt, daß dieses Regulie-
rungsprojekt in allen Therlen vom ondrotech-
nischen Standpunkte gutgeheißen und zur Aus-
führung empfohlen Werden kann.

Das Regulierungsprojekt ist das Resultat
eingehender und ernster Studien, die vorge-
fchlagenen Anlagen wurden den Lokalverhält-
ntffen angepafft und auf Grund der gewonne-
nen Erfahrungen festgestellt.

Mohl bych citovati ještě jiných uzná-
vajících výroků znalců a zejména nalézá
se také ve "Wochenschrift des österrei-
chischen Ingenieur- und Architekten-Ver-
eines" Článek, kterýž mě byl od samého
spisovatele sdělen, a kde vesměs se uznává,
že se tyto plány výborně hodí k prove-
dení.

Věc by byla dospěla tedy k tomuto
stupni, že by se mohlo nyní k věci při-
stoupiti s provedením, avšak tu stojíme na
stanovisku finančním. Náklad, který se
vyžaduje k těmto upravením, páčí se v do-
brozdání a návrhu inženýra Schwarze na
5,500.000 zl.; jest zajisté patrno, že by bylo
těžko, aby slavný sněm sám pouze svým
nákladem tak veliký podnik vzal do rukou
a takové veliké oběti na něj přinesl, bez
toho jest stanovisko vzhledem k tomu, jak
se má pokračovati s regulováním řek, po-
sud v Rakousku nevyřízeno. Předešlý pan
referent ve výboru zemském, dr. Waldert,
přednesl o té věci důkladnou řeč v říšské
radě a poukázal k tomu, jak by bylo nutně
toho potřebí, aby tyto poměry byly nále-
žitě upraveny, aby se vědělo, v jaké míře
stát sám a v jaké míře země má přispí-
vati k takovému upravení. Ale posud se
v této věci ničeho nestalo. Faktum jest,
že některé řeky a některé části řek u-
pravuje stát, jiné země, aniž by v tom
kdekoliv byla nějaká zásada, nějaké pra-
vidlo. Ale tolik jest jisto, že v tom ohledu,

co se týče upravení řek také proti škodám
hospodářským, více se děje se strany státu
v jiných zemích než u nás. Mám za to,
má-li se tento veliký podnik nákladem
5 a půl milionu zlatých uskutečniti, že by
musil stát značnou podporu k tomu uděliti
a tedy se činí návrh, aby výbor zemský
v té věci zavedl důkladné vyjednávání se
slavnou vládou, aby se vědělo, zdali a
v jaké míře chce toto podniknutí podpo-
rovati a jakým způsobem a v jakém po-
řádku by se mělo provésti, jakým způsobem
by se měl náklad krýti a také na zemi
samou rozděliti tu část, která by jí při-
padla, takovým způsobem, aby z toho ne-
vznikla poplatníkům příliš veliká břemena.
To jest celý obsah návrhu, který se od
výboru zemského předkládá a který také
komise budžetní schválila.

Nejv. maršálek zemský: Přihlásili se
k slovu v této záležitosti a sice proti ná-
vrhu komise poslanec p. professor Tilšer
a pro návrh pan poslanec Hevera. Dávám
slovo panu posl. Tilšrovi, který je zapsán
proti návrhu komise.

Poslanec Tilšer: Měl jsem, sl. sněme,
za svou povinnost, přihlásiti se proti zprávě
komise rozpočtově, podané o zprávě příslušné
zemského výboru v té záležitosti a sice z toho
důvodu, abych ukázal k nesprávnostem, které
ve zprávě komise jsou obsaženy a které
by mohly dáti podnět k vážným nedoroz-
uměním. Odhodlal jsem se — ač s nechutí
k tomu, když jsem tu zprávu byl přečetl,
a kdyby to nebylo se stalo již dříve, mu-
sil bych se nyní přihlásiti proti té zprávě,
když jsem vyslyšel vývody p. zpravodaje
dra. Riegra. Neboť z těchto důvodů vidím,
že pan zpravodaj dr. Rieger jest úplně na
omylu o tom, o čem mél zprávu podati,
a což jest přece ve zprávě výboru zemského
docela zřejmě vyznačeno. Vždyť tuto zprávu
výboru zemského musím míti za úplně
spolehlivou a mám ji také podle svého
vlastního zkoumáni za docela správnou.
Neboť ze zprávy zemského výboru v pří-
čině regulování Labe od Králové Hradce
k Mělníku jest uvedeno předně usnešení
slavného sněmu ze dne 16. října 1884, kde
se praví: "Upraveni řečiště Labe od Měl-
níka až k Hradci Králové budiž k účelům
1. zemědělství, 2. voroplavby a ochrany břehů
jakož i se zřetelem na zájmy průmyslu za-
počato, při čemž budiž k tomu hleděno,

aby tato trať Labe později mohla býti pro
lodi splavnou učiněna.

Tedy zemskému výboru bylo uloženo,
aby se přičinil, aby byl projekt spracován
především pro upravení Labe a sice k oněm
čtyřem úkolům a později, až tato práce by
byla dokončena, až Labe by bylo upra-
veno, čili jak se obyčejně technicky praví,
regulovano, pak teprv má býti započato,
tedy asi po 10 létech, s prací ke splavnění
Labe, čili upraveni pro plavbu lodí.

Dále se stalo usneseni, aby v příčině
prací z hora naznačených ihned se zhoto-
vily projekty a rozpočty a povoleno, jak
to bylo vytknuto, k tomu cíli 200.000 zl.
Tylo projekty, které byly spracovány, ty
se právě jen vztahují k těm pracím první
periody, či k tomu regulování Labe za těmi
čtyřmi předními účely.

V těchto projektech jsou naznačeny
pouze jisté předmety, jako splavy v jezech,
na které by se měl při dalších pracích
splavňovacích brati ohled. Ale o nějakém
projektu, o splavnění Labe pro lodě není
ve zprávě zemského výboru žádné řeči. O
tom projektu bude řeč teprvé, až bude
Labe upraveno.

Dále se praví ve zprávě zemského vý-
boru, že když v minulém roce projekt na
regulaci Labe dospěl k ukončeni, usnesl se
na základě zprávy zemským výborem dne
12. ledna 1887 podané slavný sněm v se-
zení dne 21. ledna, že po provedení zna-
leckého zkoumáni očekáva od zemského
výboru návrhy, s jakým nákladem a jakým
způsobem se tato regulace provésti ma.

Tu byl též předložen sl. sněmu projekt
ve smyslu sněmovního příkazu na upravení
Labe od Mělníka a sice vzhledem k úkolům,
jak se tu zřejmé praví, zemědělství, voro-
plavby a ochrany břehů se zřetelem na
budoucí splavnění úplně zhotovený a pro-
vedeni tohoto projektu regulačního, který se
vztahuje k pracím právě mnou naznačeným,
má vyžadovati náklad 5,500.000 zl. a teprv,
když by se za několik let, tedy po upra-
veni Labe, mělo přikročiti k provedení pro-
jektu splavněni Labe, pak, jak uvádí se na
strance 29., bude se vyžadovati ještě
4,500.000 zl.

Tedy my máme dva docela různé
rozpočty a musí nám býti jasno, když se
ma státi usneseni v příčině vyjednávání
s vládou o příspěvek na provedení jednoho
z těchto projektů, co jedním a druhým
projektem má býti docíleno.

Při druhém projektu jest ovšem
jen aproximativně náklad naznačen, po-
něvadž se může ukázati, že podle regu-
lace této řeky bude snad onen náklad,
ona potřeba a výloha mnohem menší.

Hleďme nyní, co se praví ve zprávě
komise rozpočtové?

Ve zprávě komise rozpočtové praví
se, že slavný sněm ráčil usnesením ze dne
16. října 1884 uložiti zemskému výboru,
aby pečoval o regulování Labe pro plavbu
lodi, a věnoval k tomu cíli, aby se plány
pro toto regulování Labe vypracovaly,
dotaci 200.000 zl. Tedy vztahuje se podle
zprávy rozpočtové komise výkon zde uve-
děný na tu poslední čásť, pro kterou jest
rozpočet 4,500.000 zl., a jestli se praví
dále ve zprávě komise rozpočtové, že ná-
klad na toto regulováni Labe od Mělníka
až k Hradci Králové, které jest v této
zprávě vyznačeno na počátku, pro plavbu
lodi se páčí na 5,500.000 zl., jest to patrně
zcela nesprávné,

Onen náklad, který jest pro regulo-
vání Labe, totiž 5,500.000 zl. zde uveden,
ten se vztahuje v této zprávě na práce,
které později mají býti podniknuty a o
kterých nyní nemůže býti ani řeči.

Přemýšlel jsem a zkoumal, jakým
způsobem asi pan zpravodaj k takovým
výsledkům, k takové zprávě mohl do-
spěti. K výsledkům uspokojivým však
jsem nepřišel, a přenechávám to jednotli-
vým pánům sl. sněmu, aby o tom přemý-
šleli, jak se taková zpráva slavnému sněmu
mohla předložiti.

Mám za to, že jak zprávy zemského
výboru mají býti správnými dokumenty,
tak i každá zpráva, kterou podavá ta
kterákoliv komise slavnému sněmu, má
vzbuzovati a nikoliv podlamovati důvěru
ve správnost toho, co tu obsaženo.

Mimo to musím s politováním vyslo-
viti se o tom, co ve zprávě zemského vý-
boru, jakož i ve zprávě pana zpravodaje
jest řečeno o povolání znalců do komise,
jež byla zemským výborem sestavena.

Dozvěděv se o členech do komise pro
zkoumání projektu povolaných — pan in-
ženýr Oelwein jest kapacita známá hydro-
technická, pan inženýr Plenkner jest též
známý český hydrotechnik — byl bych
si přál, by výbor zemský byl také vzal
slušný ohled na profesory vodních
staveb pražských vysokých škol technic-
kých, třeba by on zvláštní dobrozdání od

nich nevyžadoval, když by nebyl měl
takou důvěru k nim, jako k profesoru
polytechnicky vídeňské.

Byla by zajisté ta projíždka po Labi
a to pozorování veškerých poměrů pro
vědecké zástupce vodních staveb nejen
zajímavé, ale bylo by bývalo v zájmu vlasti
naší, když i věc takové důležitosti se s více
stran by posoudila. Vyslovují proto přání,
aby příště naši domácí hydrotechnikové
při takových příležitostech nebyli opome-
nuti, to jest věc jakési zdvořilosti a sluš-
nosti.

Nějaký právní požadavek se zde ovšem
nemůže činiti. Ještě jiná okolnost jest
však zde, kterou musím též vytknouti.

Slavný sněme! Když se jedná o vy-
daj 6,500.000 zl. na jednu, a o 4,500.000
zl. na druhou čásť práce, tu zajisté jest
zapotřebí, aby všechno bylo učiněno již
v přípravách k příslušným projektům, co
by mohlo býti ve prospěch zdárného dal-
šího jich provedení.

Kdyby se měl na zřeteli pouze onen
úkol splavnění Labe, tedy splavnění, aby
lodě mohly na něm jezditi, tu ovšem by
má poznámka nebyla místná. Avšak když
se jedná — a podle zprávy zemského vý-
boru se jednalo — o regulování Labe a
více k účelu prvnímu, zemědělství, tu jest
zapotřebí, aby při takovém projektu, jako
jest upraveni Labe, byli také povoláni
znalci, kteří zastupují zájmy zemědělství,
a kteří jsou hydrotechnicko-zemědelští, a
jaké máme při naší zemědělské radě. Třeba
by někdo nebyl žádnym hydrotechnikem,
to jest každému laikovi jasné, že když
naše zemědělsko-technická kancelář má
pracovati projekty na upravení přítoků
nějakého veletoku, jakož i na zavodňováni
a odvodňováni pozemků k oněm přísluš-
ných, souvislost veškerých těchto prací
jest tak úzká, a že upravením přítoků
značně se může měniti množství vody
veletoku, že tedy vůbec vzájemnost těchto
dvou různých druhů hydrotechniků jest
taková, že jest skoro tězko tu mez vy-
měřovati.

Když však vzájemnost těchto dvou
druhů hydrotechniků jest ták na bíledni,
a pro každého laika snadno poznatelná,
pak nepochopuji, jak zemský výbor, když
již tu byl úkol zemědělství na prvním místě,
při projektu vytknut, mohl opome-
nouti pozvati zástupce zemedělsko-tech-
nické kanceláře k takové komisi, o tom

jsem nic neslyšel. Ba naopak slyšel jsem
a byl jsem svědkem ve schůzi spolku če-
ských architektů a inženýrů, že před-
nosta zemědělsko-technické kanceláře si
trpce stěžoval, že byla žádost zemědělské
rady podána zemskému výboru, aby byl
také pozván co zástupce ku prozkoumání
tomuto, ale že se nedostalo ani vyřízení
o této žádosti. Nebudu šířiti slov o příči-
nách vlastních takových zjevů, avšak mám
za to, že oba tyto odbory hydrotechnické
oddělení zemského výboru a zemědělsko-
technická kancelář při zemědělské radě
musí státi ne proti sobě, nýbrž že musí
býti jejich poměr upraven tak, aby se
vzájemně podporovaly, a ne aby sobě jen
odporovaly. Povinností zemského výboru a
sl. sněmu to bude, aby se co možná brzo
upravil též poměr mezi těmito dvěma od-
bory technických oddělení, aby souladně
pracovaly ve prospěch vlasti naší.

Pánové, když se jedná, jak pravím, o
miliony, a názor s jednoho stanoviska
může často velmi mnoho prospěti, aby se
pouhým poskytnutím jeho docílilo práce dů-
kladné, měl jsem za svou povinnost to
zde přednésti.

Nejv. maršálek zemský: Dávám nyní

slovo panu poslanci Heverovi, který jest
přihlášen pro návrhy komise.

Poslanec Hevera: Slavný sněme! Já
chovám pevné přesvědčení, že předloha
sněmovní o upravení Labe vysoce ctěným
panem referentem jest výborně opatřena,
ačkoliv chovám dále přesvědčení, že tento
pan referent znaje z vlastní zkušenosti cizí
vzory výborných komunikací vodních a
zároveň velikou miserii naši vodní, učiní
zajisté bohdá, co se ve věci této uči-
niti dá.

Já myslím, že komise konala zcela
korektně práce své, a že přišla k výsled-
kům zcela přirozeným; že tedy dle toho
návrh nám.sdělený jest cílem na cestě
zcela správné.

Velectěný p. poslanec Tilšer mně do-
volí, když namítnu proti jeho tvrzení, že
nejedná se o povoleni 5,500.000 zl.

Dnes se jedná o vyhledáni té cesty,
která by vedla ke konečnému uhražení
tohoto nákladu, čili jedná se dnes ne
o národohospodářskou otázku, že jedná se
o otázku finanční čili o financirování.

Já stojím tedy na opáčném stanovisku

než velect. p. posl. Tilšer; já mám za to,
že dnes nemůžeme ještě mluviti o tech-
nické, národohospodářské stránce, o meli-
oraci, ač zajisté nepodceňuji nijakým
způsobem důležitost toho co si velectěný
pan professor přál.

Já mám za to, že k tomu dospěje
sl. sněm tenkráte, až bude známo, jakým
způsobem tato znamenitá suma — to
dozná zajisté každý — 1/2 6 milionů má
býti uhražena.

Kdo by se chtěl o projektech blíže
přesvědčiti, tomu byly přístupny, neb za-
jisté tajností se strany výboru zem-
ského, a se strany komise se nedělaly.

V kanceláři hydrotechnické byly plá-
ny vyloženy a tam bylo možno nabýti
přesvědčení, jakým směrem, jakým dosa-
hem, jakým způsobem má se Labe bu-
doucně regulovati.

Já jsem přesvědčen, že této obrany
velect. pan referent nemá zapotřebí, že se
v tomto ohledu zajisté obráni sám.

Ale jen jeden důvod dovoluji si ještě
proti panu posl. Tilšrovi připojiti.

Týž pan poslanec postavil se, abych
tak řekl, na stanovisko kontroly a v jistém
způsobu chtěl jaksi prejudikcvati již vládě,
které přísluší, aby veškeré tyto věci vzala
v úvahu, — pravím proto vládě, poněvadž
návrhy komise jsou přiostřeny v ten
smysl, aby vláda ukázala nyní svou
štědrost k řekám českým a aby vykonala
to, co jest její svatou povinností. A teď
jsem přišel k věci, ku které jsem vlastně
směřoval, když dovolil jsem si od jeho
Jasnosti vyprositi si slovo. .

Že řeky české jsou pastorkom pravým,
jako jiné záležitosti, o tom zajisté jsme
všichni přesvědčeni. Jako v jiných věcech,
tak i v této věci tane mi na mysli pří-
sloví dané od pečlivé matky synu svému:
"Chceš-li, aby ti někdo rozuměl, chceš-li aby
tvá žádost se vyplnila, řekni to dvakráte.
Nyní ovšem přijdu k tomu, při čem za-
zajisté zasluhoval bych snad výčitku, že
některé věci pravím dvakráte, a že jsem
je již snad také jindy řekl; při veliké
důležitosti věci myslím, že není nemístné,
jest-li že poukáži k tomu, co koná se se
strany vlády, se strany státu pro zájmy
jiných řek, méně důležitých, v zemích
méně průmyslných, méně pokročilých,
nežli je království české. Jen některá
čísla dovolím si uvésti: Kdežto od r. 1879
až do r. 1884 dáno bylo na upravení

Labe 850.000 zl., Vltavy 250.000 zl, kdežto
je podle zprávy ústřední komise statistické
dokázáno, že r. 1882 na našem Labi do-
praveno bez dopravy vorů za jeden rok
1,353.000 tun zboží, kdežto víme, že do-
praveno bylo na Dunaji mezi Vídní a
Pasovem zboží pouze 48,000 tun a že na
Dunaj dáno bylo do rozpočtu řádného v
dotčené době 2,350.000, na upraveni Dně-
stru 186.000 zl., kdežto doprava zboží
obnáší 5.000 tun i s vory; na upravení
Visly 706.000; na upravení Adiže 827.000,
na upravení Narenty 1.200.000, Travny
215.000. Mury 210.000, Gaji 206.000,
Sanu 204.000 zl.

Dle toho vidno, že byl na naše Labe
splavné od Mělníka dolů povolen pravý
pakatel. (Tak jest!) Avšak nejenom řádné
naklady jsou ohromné proti tomu, co vy-
dáno bylo na naše Labe a Vltavu, ale
mimořádné byly. ještě větší než sumy již
uvedené. Když upraviti se měla řeka Adiže
a ta zajisté se nedá nijakým způsobem
porovnati s důležitostí řeky Labe, vypo-
čítán byl náklad na 10,852.000 zl. a stát
přispěl 6,400.000 zl. Kdo by se chtěl ze-
vrubněji přesvědčiti o tom, toho odkazuji
ha říšský zákonník od r. 1886. Co bylo
vynaloženo na řeku Narentu čili Neretvu,
to nebude snad neznámo. Dle zákona ze
dne 23. března 1875 věnováno bylo z pro-
středků, říšských na upravení řeky Na-
renty 4,500.000 zl. Když jevil se náklad
značně větší, tu zákonem z r. 1886 náklad
ten byl zvýšen o 1,600.000 zl., a zajisté
se nedá v nejmenším řeka Narenta s La-
bem a Dalmatsko s Čechy v oboru prů-
myslu, lidnatosti, bohatosti porovnati. Vše
to převýšeno jest nákladem tím, jejž stát
věnoval na upravení Dunaje. Na Dunaj
byly věnovány ohromné miliony, ale ne-
jenom miliony direktně ze státních pro-
středků placené, nýbrž ohromné prospěchy
poskytnuty byly tomuto podniknutí.

Stát také garantoval půjčku na upra-
vení Dunaje a osvobodil kupony úpisů od
placení daní. V tomto ohledu nebude.ne-
zajímavo zvěděti, že vedle těch ohromných,
milionů přímo ze státních prostředků pla-
cených stát půjčku 24.000.000 zl. dle zá-
kona ze dne 8. února 1879 prohlásil
za daní prostou. Nebude nezajímavo, že,
papíry na upravení Dunaje vydané, byly
překročeny 2 zl. 30 kr. nad cenu nomi-
nálníí, a že tedy dostalo se za papíry právě
proto, že státní moc povolila, tak velké

prospěchy k tomuto podniknutí ještě více,
než obnášela cena nominální. Co se týče
splavnosti, jest zajisté nápadné, že mezi
553 km. splavných řek v Rakousku obnáší
splavnosť Labe a Vltavy pouze 131 km.,
tedy od Mělníka k hranicím zemským a
říšským, nyní ovšem něco zase od Mělníka
proti proudu. Že v Čechách by stát a
ovšem také důsledně země, jestli bude pod-
niknuto také jejím řízením upravení řeky
Labe v Čechách s menším nákladem více
docílil nežli jinde, vysvítá s následu-
jícího porovnání. Kdežto upravení 1 km.
řeky u nás v Čechách stojí 15.000 zl..
stojí upravení jediného km. Visly v Prusku
— náklad úhrnkový obnáší 14 a půl mi-
lionů — 64.377 marku. Náklad na upravení
Odry obnášel 27 milionů marek — 1 km.
přišel na 41.961 marků. Na Labe v Prusku
náklad obnášel 22 milionů, 1 km. tedy
50.736 marků, na Labe v Sasku náklad
obnášel 5 milionů, 1 km. tedy 53.000 m.
Z toho plyne, že nejenom práce jest u nás
lacinější, ale i materiál všeho druhu o
mnoho přístupnější a lacinější než v ci-
zině. Vždyť pouhý pohled na rozpočet
daně pozemkové státní měl by nutiti fi-
nančního ministra v první řadě, aby ko-
nečně sáhlo se k upravení Labe. Každý
rok odepisuje stát, a zajisté také země —
poněvadž z přímých daní se platí při-
rážky. — značné sumy následkem zapla-
vení úrodné půdy.

Vedlo by to tuze daleko, abych se
pustil do této statistiky, ale řeknu jen dva,
tři okresy na Labi položené, kterým bylá
záplavou, pro neupravenost Labe, na po-
zemcích a plodinách škoda nová učiněna.
Na Pardubicku obnášelo slevení daně po-
zemkové, které zavinilo zaplavení Labské
r. 1879 10.291 zl., r. 1881 13.680 zlatých,
v Poděbradsku obnášelo slevení daně roku
1879 5.069 zl., r. 1880 10.574 zl., r. 1881
1.600 zl.; v Nymburském okresu obná-
šelo slevení taktéž značné tisíce.

Avšak, pánové, vedlo by to tuze da-
leko, kdybych měl do podrobnosti zasá-
hnouti a různé ty škody vyličovati.

Veliké prospěchy národo-hospodářské
dosáhnou se tím, když se zachrání takové
pozemky od záplavy.

Z technických výpočtů sdělaných na
rozkaz zemského sněmu slezského, vyšlo
na jevo, že upravením Visly, pokud dotýká
se tato Slezska, při poříčí 5000 hektarů
zvýší se cena na 878.000 zl.

Jestliže uvážíme, že poříčí Labské jest
nejméně dvacetkrát větší, než ten kousek
Visly, protékající Slezsko, zajisté by získalo
se tímto způsobem nejméně 15 mil. zl.

Avšak jaký prospěch by mělo upra-
vení a splavnění Labe až k Hradci pro
veškerý průmysl a obchod zemědělské
země? Nejen že bychom měli novou vodní
dráhu, že bychom byli spojeni tím způso-
bem se zeměmi německými, jež obnáší
146.000 km2, že náš obchod a náš prů-
mysl by z toho těžil; neb nesmí se zapo-
mínati, že Labe ve svém celém běhu až k
ústí moře jest nejpřednější řekou v Evropě,
co se týče interessů komerciálních, že na
Labi není méně než 10.000 lodí a 250 par-
níků. S touto výhodnou komunikací vodní
byli bychom ve výhodném spojení kdyby
se docílilo upravení Labe a Vltavy.

Za několik stotisíc proražen by byl
jez v Praze, a tím by bylo dosaženo spo-
jení do Budějovic.

Nejúrodnější a nejprůmyslnější část v
Čechách od Mělníka až do Hradce Králové
získala by měrou nesmírnou.

Slavný sněm zabýval se velmi vážně
v nedávných dnech o dvou otázkách, o
otázce tarifové a otázce vyhledáváni nových
přijmu zemského fondu.

Zajisté velice vážné otázky. První o-
tázka zajisté by byla vydatnou měrou
rozluštěna, kdyby tento sl. sněm kázal co
nejdříve, aby vedle dráhy státní, vedle
dráhy severo-západní zřízena byla vodní
cesta od Hradce Králové až do Mělníka.

To by bylo najpraktičtější rozluštění
pro království České otázky tarifové.

A kdyby konečně vodní dráha od
Mělníka přes Prahu až do Budějovic byla
pro paroplavbu upravena, pak zajisté by
vzejíti mohl z toho také prospěch veliký
financím zemským nebylo by snad zapotřebí
uvažovati, jakým způsobem mají se
vyhledávati příjmy při zdražení piva, cu-
kru, tabáku atd. Také by snad potom ne-
bylo zapotřebí, aby vyhledávaly se také
příjmy zemské ukládáním nových poplatků
z přenesení vlastnictví atd.

To nepravím tak jenom na jalovo.

Před několika roky byla mi dána —
je každému přístupna — brožurka, od
jednoho z našich krajanů známého jména,
jehož jméno zdobí jeden vídeňský pomník,
ovšem ne co Čecha, nýbrž co "Rakušana."
Tento znamenitý technik, který se velice
interesoval o záležitost úpravy českých řek,

a snad nebude porušením slušnosti, řeknu-li,
že ne jednou velect. panu referentu projevil
v této věci své návrhy, nalézaje při tom
sdílnost velikou, — dokázal ve zvláštním
technicky důkladném spisu, že komunikace
vodní, jakéž jsou v Cechách, jsou-li splavny
pro parní lodě, mohou se vypláceti na 14,
15, 16 až 21 pct., užitku. Tolik vynáší
podniky plavební vnitrozemské v někte-
rých zemích sousedních.

To jsou příčiny, pro které dovolil jsem
si uchopiti se slova, a pro které poukázal
jsem na velikou důležitost upravení
Labe.

Já nepodám návrhu žádného. Já z té
duše připojuji se ku návrhu sl. komise a
přeju si, aby tak, jako v jiných ohledech,
této záležitosti věnoval sl. výbor zemský
největší pozornost a také celou autoritu,
nejenom tohoto sl. sněmu, ale i svou vla-
stní, položil na váhu, aby konečně státními
prostředky přispělo se nám, poněvadž my
poplatníci království českého nejvíce přispí-
váme.

Ty doby, pánové minuly, aby se my-
slilo, že národ český odbude se jen tak
polovičatě.

Dnes proniknuty jsou veškery vrstvy
obyvatelstva království českého tím pře-
svědčením, že nutno jest s důrazem žádati
od vlády, aby konala povinnost svou k
tomuto království, (Výborně!) které jest
poplatníkem téměř celé třetiny veškerých
příjmů státu rakouského. (Výborně! Po-
tlesk.)

Nejv. maršálek zemský: Hlásil se k
slovu pan přísedící zemského výboru, dr.
Jeřábek.

Dávám jemu slovo.

Přísedící zemsk. výboru dr. Jeřábek:
Slavný sněme! Já nebudu trpělivost sl.
shromáždění dlouho pokoušeti, neboť ne-
míním než jednu výtku p. prof. Tilšra
jménem zemského výboru odmítnouti.

Pan prof. Tilšer tvrdil, že prý země-
dělská rada žádala výslovně za to, aby
k posouzení plánů na upravení Labe byli
též technikové meliorační pozváni a vy-
slovil politování, že trpce toho nese, že se
tomu přání ze strany zemského výboru
nevyhovělo. Já mohu pana prof. Tilšra
ubezpečiti, že takového podání v té době,
kdy se mělo jednati o posouzení projektu
labského, vůbec ani u zemského výboru

nebylo. Teprvé před chvíli dozvěděl jsem
se od ctěného předsedy sl. zemědělské rady,
že byla podána k zemskému výboru před
několika teprv dny žádost zemědělské rady
s návrhem, aby byla svolána jakási anketa,
která by ustanovila právě normy, za jakými
by se takové společné jednání při regu-
lacích vodstva, kdekoliv by se jednalo též
o melioraci řek, mělo říditi a takové in-
strukce měly ustáliti.

Žádost ta nespadá do oboru departe-
mentu V., jejž mám čest říditi, nýbrž do
departementu II. a proto jsem nemohl o
té žádosti věděti.

To jest to jediné, co mám uvésti k od-
mítnutí výtky, že by byl zemský výbor
nejednal správně.

Nejv. maršálek zemský: Není více nikdo
k slovu přihlášen?

Posl. prof. Tilšer: Já bych prosil o
slovo k poznámce.

Nejv. maršálek zemský: Pan prof. Tilšer
má slovo.

Posl. prof. Tilšer: Nepochopuji, jak
pan poslanec Hevera mohl mě imputovati
jako bych já byl proti tomu, aby vláda na
provedení tohoto podniku něco poskytla,
(Hevera volá: To jsem neřekl!) vždyť jsem
já vůbec proti návrhu nemluvil. Já jsem
prohlásil, že mám za svou povinnost mlu-
viti proti zprávě a to bylo zajisté i z toho
důvodu důležité, poněvadž se má zemský
výbor říditi podle posledního usnesení sl.
sněmu a poslední dnešní usnešení se děje
na základě zprávy komise rozpočtové. Když
však v té zprávě jsou nesprávnosti, pak
jest to zajisté povinností tyto nesprávnosti
opraviti a to tím spíše, když pan zpravo-
daj sám v odůvodnění svém ústním dnešním
tytéž nesprávnosti byl pronesl, což zřejmě
ze stenografického protokolu bude moci se
poznati, že se totiž jedná o splavnění Labe
pro lodi. Jsem přesvědčen, že pan zpravo-
daj sám bude snahy zemského výboru,
když se bude se slavnou vládou vyjedná-
vati, na patřičném místě ve Vídni, pod-
porovati velice vřele, já aspoň to oče-
kávám, ale když pan zpravodaj musí přece
především věděti, oč se tu jedná. Neboť
kdyby k vládě přišel a řekl: "My máme
řeku Labe splavniti a potřebujeme na to

5,500.000 zl.", pak zajisté nebude jednati
v tom smyslu, v jakém zpráva zemského
výboru jest podána a v jakém se dnes
sl. sněm má usnésti. My máme nyní Labe
pouze regulovati. Když bychom pak za 10
let přišli s druhým požadavkem: "Vládo,
přispěj nám ku splavněni", pak by nám
mohla vláda říci: Vždyť jsme vám již
před tolika lety na splavnění Labe po-
třebnou čásť dali. A myslím, že tato věc
jest tak důležitá a zasluhuje tak bedlivého
přečtení, aby to, co jest ve správě komise,
srovnávalo se a shodovalo ve všem pod-
statném se zprávou zemského výboru, která
měla býti povšimnuta jakožto základ pa-
nem zpravodajem.

Nejv. maršálek zemský: Dávám slovo
panu poslanci Heverovi.

Posl. Hevera: Já jsem váženému panu
professoru Tilšrovi nic neimputoval, není
to mým zvykem, abych někomu něco im-
putoval. Já jsem si jen dovolil opakovati
jeho slova a ta byla — odvolávám se na
ostatní vážené pány: "když stojíme před
povolením tak velikého vydaje..." a tomu
jsem se opíral.

Dále jsem pravil, že vážený p. pro-
fesor postavil se na stanovisko, abych tak
řekl, vládní kontroly, které nyní nastane
povinnost, aby dala výdatný příspěvek.
Tolik na vysvětlenou.

Nejvyšší maršálek zemský. Nyní není
nikdo více zapsán k slovu, prohlašuji de-
batu za skončenou a davám závěrečné
slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj dr. Rieger. Pan profesor
Tilšer vyslovil politování nad mou zprá-
vou a pokládal za povinnost vytknouti, že
jsou tam podstatné chyby. Já zase, pá-
nové, vyslovuji politování nad tím, že dva
páni pokládali za nutno pronésti při té
příležitosti dlouhé řeči neuvažujíce, že spě-
cháme ke konci letošního zasedáni, a že
máme ještě mnohé a neodkladné věci vy-
říditi. Oba ti pánové zapomněli vlastně,
co je předmětem dnešního jednání. Pan
profesor Tilšer polemisoval proti mé zprávě.
Myslím, pánové, že má zpráva není před-
mětem hlasování; předmětem hlasování
jest jenom návrh. Ačkoli je chvalitebná
horlivost! p. poslance Hevery pro všecky

pokroky, pro všecky ideály, co se týče
zemědělství, přece myslím, že tato věc
nebyla dnes na denním pořádku, poněvadž
se nejedná o to, abychom zavedli nějaké
nové regulování řek, nýbrž jsme pouze v
provádění. Co se týče té výčitky p. pro-
fesora Tilšra, vůbec se nerad dávám od něho
poučovati v té věci, myslím, že jest to
docela zbytečné, poněvadž každý tomu
rozumí, že v této krátké zprávě nebylo
potřebí snad citovati všechna ta usnesení,
před několika lety vydaná, poněvadž to
každý pan poslanec dostal při zprávě zem-
ského výboru a tam ty punkty jsou ze-
vrubně vytknuty. Já, poněvadž jsem zprávu
podal jen zkrátka, peložil jsem slovo
"splavnění" jen jako poslední termín, po-
něvadž to nejdále jde.

Ostatně ze samé zprávy zemského
výboru vychází, oč se vlastně jedná a co
se zamýšlí. Já se o tom nebudu dále ší-
řiti. Bylo totiž v budžetnim výboru o tom
jednáno, má-li se vůbec nějaká písemní
zpráva podati, poněvadž se myslilo, že
by ústní zpráva stačila; ale řeklo se, aby
něco bylo v aktech, že se má krátká
zpráva podati, a tu se rozumí samo sebou,
že se nemohlo ve věc důkladněji vcházeti
a že se jen zmínka učinila o tom, co má
ostatně každý v rukou.

Co se týče té výtky, že nebyli sly-
šeni páni profesoři z techniky, to se ne-
týká ovšem mé zprávy, to se týká zem-
ského výboru, a já pochopuju p. profesora
Tilšra, že myslí, že bez moudrosti jeho
pánů kolegů nemůže se nic pořádně vy-
říditi. Slavný zemský výbor byl v té věci
snad jiného mínění a držel se jiných au-
torit, které jsou v té věci prakticky osvěd-
čeny. Ta výtka týká se zemského výboru,
ať se tedy zemský výbor brání.

Co se týče té věci, aby se v záleži-
tostech hydrotechnických a splavnění řek
dbalo na zájmy zemědělství, pak není ni-
koho, kdo by se tomuto opřel a prosím, ve
zprávě, která byla podána znalci, jest vý-
slovně udána kapitola, která o tom jedná.
Jest tedy vidět, že na to se bral ohled a
ve zprávě inženýra Plenknera stojí vý-
slovně:

Dasselbe wird geordnete Uferverhältnisse
schaffen, die Floßfahrt flott machen und der
Inundation große Bodenflächen entziehen und
einer besseren Cultur zuführen.

Pánové, tu jest vidět, že k tomu byl
zřetel obrácen, ale domýšleti se. že by se
upravení řek k vůli plavbě, arci jen plavbě
vorů neb jen lodí, smělo a muselo se říditi
podlé interesu zemědělství, to myslím, že
se nalézá věc právě naopak, poněvadž
niveau řeky, její výši a její innadační
terrain, její profil musí udati především
hydrotechnik, který pracuje pro regulaci
k vůli plavbě a teprv, když tato jest usta-
novena, musí k vůli tomu adaptovati me-
liorační inženýr své práce, poněvadž prv-
nější jsou mnohem dalekosáhlejší a dávají
normu pro všecky ty práce.

Když inženýr hydrotechnik sníží ku
př. celý břeh vody, tu se podle toho celá
práce zemědělského technika obrátí. On
musí bráti na to ohled, že ten položil
řeku níže, tedy bude jinak pracovati, když
bude chtíti brát z té řeky zavodnění, a
jinak, když by onen položil řeku výše a
podobně.

. Jest známé faktum, že na kolika mí
stech následkem kanalisace řek a násled-
kem regulování řek, poměry, co se týče
zemědělství, docela se změnily.

Tak ku př. v Bavořích přeměnili tok
řeky uříznutím všelijakých zátočin a vůbec
všelijakými průřezy v takové míře, že
mohli celou řeku položiti o čtyry metry
hlouběji.

Následkem toho musely odpadnouti
všecky hráze zátopné, které dříve byly,
a ten, který měl upravovati pro melioraci
své práce, se musel podle toho říditi, když
ale dno řeky bylo položeno hlouběji, ne-
mohl z té řeky zavoďnovati, anebo kdyby
bylo dno řeky položeno výše, nemohl by
odvodňovati do výše položené řeky, to
leží na bíle dni.

Myslím, že jest to obrácený názor,
domýšleti se, by regulator řeky k vůli
plavbě mohl se říditi podle zájmů melio-
račních inženýrů.

Ze sem tam pobřežníci nebyli s tím
spokojeni, pánové, to bude všude, tomu
se nikde nevyhnete.

Když stavíme silnici, vždycky sousedé
chtějí, aby šla okolo jich pole, aby se
jich nedotýkala, to budou vždycky nespo-
kojenosti.

Ale v těch věcech proti těm výčit-
kám není obrněn a ochráněn ani také me-
liorační inženýr; ostatně aby byl odbor
hydrotechnický, který pracuje pro regu-
lování řek, jaksi podřízen přehlídce melio-

račních inženýrů, to se mi dle mého zdání
ani ospravedlniti nedá.

Ovšem, pánové, jest to mé mínění,
že by vlastně celé to melioračni oddělení
inženýrské mělo činiti část inženýrského
oddělení zemského výboru, a myslím, že
to také k tomu konečně dojde. Opakuji
ještě svůj návrh, o který se tu jedná a
který není nic jiného, než :

Slavný sněme, račiž vzíti na vědomí
zprávu výboru zemského čís. 234 o upra-
vení Labe a spolu zmocniti výbor zemský,
aby s c. k. vládou vyjednával o výši stát-
ního příspěvku na upraveni Labe od Měl-
níka ku Králové Hradci a uložiti mu, aby
o výsledku podal sl. sněmu zprávu.

Der hohe Landtag wolle den Landesaus-
schußbericht Z. 234 betreffend die Regulirung
der Elbe zur Kenntniß nehmen und den Lan-
besausschuß ermächtigen, derselbe habe bezüglich
der Höhe des Staatsbeitrages zu der Elbere-
gultrung bort Melnik bis Königgräß mit der
k. k. Regieruug in Verhandlung zu treten und
wolle demselben auftragen, über den Erfolg
dem hohen Sandtage Bericht zu erstatten.

Nejv. maršálek zemský: Přejdeme
k hlasováni.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Žádám pány, kteří s návrhem komise
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem An-
trage der Commission zustimmen, die Hand zu
erheben.

Návrh jest p ř ij a t.

Der Antrag ist angenommen.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Budgetkommission über den Landes-
ausschußbericht betreffend die Petition des
Consortiums für die Errichtung einer Lo-
kalbahn Von Wodňan nach Prachatic.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé Čtení zprávy komise rozpočtové
o zprávě výboru zemského v příčině
petice družstva k zařízení lokální dráhy
z Vodňan do Prachatic za udělení
zemské podpory.

Zpravodajem jest pan dr. Rieger; dá-
vám jemu slovo.

Zpravodaj dr. Rieger: Již od delší
doby jedná se o zřízení odbočky od dráhy
Františka Josefa u Vodňan do Prachatic
směrem k Šumavě.

Tento návrh jest rozpočtem na 27 kilo-
metrů s nákladem 970.000 zl. Utvořilo se
k tomu cíli družstvo, společnost, která
chce tento podnik provésti a doufá, že
470.000 zl. dostane ve prioritách a 500.000
zlatých chce odbýti v kmenových akciích;
100 těchto kmenových akcií mají přijmouti
obce a okresy a o ostatek doufá, že se
postará vláda a sněm zemský.

Poněvadž příspěvek vlády závisí od
toho, aby sněm a jiné faktory dříve se
k svým příspěvkům zavázaly, než,li by
vláda nějaký návrh do říšské rady při-
nesla, tedy se usnesl zemský výbor na
tom, aby se družstvu tomu pro případ, že
v roce nastávajícím vykáže se, že ukrytí
nákladů má pojištěno, ve třech letech po-
volila subvence pro dobu tří let ročně
20.000 zl., tedy in summa 60.000 zl. a
výbor budžetový se s tímto srovnává a
navrhuje, aby slavný sněm to ráčil přijmouti
tím spůsobem, aby se tato podpora děla
ve formě akcii kmenových.

Návrh jest:

Ve případě, že konsortium pro stavbu
dráhy lokální z Vodňan do Prachatic za-
bezpečí ještě v roku 1889 zřízení této
dráhy a uhražení celého nákladu, zajišťuje
se mu zemská subvence v celkovém obnosu
60.000 zl. převzetím kmenových akcií.

Toto převzetí akcií státi se má postupně
v letech 1889, 1890 a 1891 tím způsobem,
že v každém roce vloženo bude do zems.
rozpočtu vydáni 20.000 zl.

Die Budgetkommission stellt den Antrag,
der hohe Landtag wolle beschließen:

Für den Fal, als das Consortium für
den Bau der Locabahn Wodnian Prachatiß
noch im Jahre 1889 die Herstellung dieser
Bahn und die Deckung des gesammten sonsti-
gen Kostenaufwandes sicherstellt, wird demsel-
ben eine Landessubvention im Gesammtbetrage
von 60.000 fl. durch Uebernahmen von Stamm-
actien zugefichert.

Diese Abnahme von Stammactien hat
successive in den Jahren 1889, 1890 und 1891
in ber Art zu erfolgen, daß in jedem dieser
Jahre 20.000 fl. im Landesvoranschlag zur
Auggabe eingestellt werden.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo ?

Verlangt Jemand Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, pro-
hlašuji tištěný návrh komise za přijatý.

Ich erkläre den gedrückten Antrag für
angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti hypoteční banky v příčině u-
lehčeni, která by se měla poskytnouti
při přeměně kapitálů na vyšší úrok
zapůjčených, ve 4 perc. kapitály banky
hypoteční a jak by se odstraniti daly
překážky, které se naskytují při pře-
měně.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Commission für die Angelegenheiten
der Hypothekenbank über die bei der Kon-
vertirung von höher verzinslichen Kapi-
talien in 4pZt. Kapitalien ber Hypothe-
kenbank zu gewährenden Erleichterungen
und über die Beseitigung ber dieser Kon-
vertirung entgegenstehenden Hindernisse.

Zpravodajem jest pan posl. Milde.
Dávám jemu slovo.

Zpravodaj dr. Milde: Slavný sněme!
Mohl bych se obmeziti jen na přečtení ná-
vrhu původního tištěného, kdyby nebyla
se věc poněkud změnila následkem sdělení
vlády, které se dostalo komisi teprv po
vytištění zprávy její.

Sl. vláda totiž sdělila s komisí pro-
střednictvím Jeho Jas. pana maršálka, že
předložila již v letošním zasedání, totiž
v zasedání 10. panské sněmovny řišské
radě zákon, kterým by usnadněna byla
konverse kapitálů výše zúrokovaných v ka-
pitály níže zúrokované, a poněvadž tento
návrh jest téměř úplně stejný s oním ná-
vrhem, který byl již přijat sněmovnou po-
slanců říšské rady, ale panskou sněmovnou
byl zamítnut v r. 1884, tedy by vyhověl
úplně přání hypoteční komise a sl. sněmu,
aby usnadněna byla konverse kapitálů
výše zúrokovaných v kapitály níže zúro-
kované a nebylo by zapotřebí, aby více
slavný sněm se usnášel na nějakém vy-
zvání k vládě, aby takovýto zákon k ústav-
nímu vyřízení předložila. Zákon tento a
osnova zákona, která byla předložena pan-
ské sněmovně, líší se od původního ná-
vrhu poslaneckou sněmovnou přijatého
jedině tím, že neobmezuje se pouze na
přeměnu kapitálů veřejných ústavů a fondů,
nýbrž že připouští takovéto konverse a
poskytuje jim ty výhody, i když se jedná

o kapitály soukromých osob — krátce bez
obmezení osob, pro něž kapitály příslušné
mají býti zapsány v knihách a dodává
k tomu jen ještě jeden paragraf, vedle
něhož mají věřitelé pozdější veškeré ná-
mitky, které jim příslušely proti původ-
nímu kapitálu, také proti kapitálu konver-
tovanému, novému. Avšak poněvadž svého
času tento návrh poslanecké sněmovny byl
sněmovnou panskou zamítnut a sice k ná-
vrhu justičního výboru její, není ovšem jisto,
jestli se snad tak bohužel opětně nestane
a komise pro věci hypoteční banky zvo-
lená měla proto za svou povinnost sice u-
pustiti od části resoluce první, kterou na-
vrhuje sl. sněmu ve své tištěné zprávě,
totiž aby sl. vláda byla požádána, aby
zákon s obecnou platností tohoto aneb po-
dobného obsahu vydala, ale má za to a má
za svou povinnost trvati při návrhu druhé
části první resoluce, aby totiž sl. vláda,
kdyby mimo vše nadání snad osnova, která
předložena jest již panské sněmovně, ne-
stala se zákonem, aspoň předložila
k ústavnímu vyřízení osnovu zákona po-
dobného obsahu, který by se obmezil pouze
na kapitály hypoteční banky.

Komise se měla tím více k tomu za
oprávněnu, poněvadž, jak jí bylo soukromě
sděleno, právníci, členové petičního vý-
boru panské sněmovny, by snad byli o-
chotni v této obmezené formě zákon tento
přijati, a odporučiti jej tedy panské sně-
movně k přijetí.

To se týká resoluce první.

Co se týče resoluce druhé, tak se též
následkem sdělení vysoké vlády nevidí
býti komisi potřebným tuto resoluci sl.
sněmu navrhnouti a sice z té příčiny, že
vedle sdělení vysoké vlády pan finanční
ministr jest ochoten ulehčení, za která v té
příčině se žádá v resoluci, opatřiti způso-
bem jiným, totiž tím, že by žádosť za
za povolení ulehčení od poplatků, která
se podává u finančních úřadů, brevi manu
postoupena byla soudu, respektive přísluš-
nému knihovnímu úřadu jeho a ten by na
ní jenom mel připsati a potvrditi dáta,
kterých jest zapotřebí, aby mohl finanční
úřad osvobození to od poplatků vysloviti.
• Tím ovšem by bylo úplně vyhověno
tomu, co vlastně komise pro věci hypo-
teční resoluci druhou chtěla docíliti, ze-
jména byly by uspořeny kolky na nové
knihovní extrakty čili výtahy, útraty ově-
ření a podobné výlohy, a bylo by tedy

docíleno tímtéž způsobem toho, proč ko-
mise sl. sněmu navrhuje, aby žádal reso-
luci druhou.

Já si dovoluji proto jménem komise
učiniti návrh ovšem změněný poněkud od
toho, jenž jest tištěn, a sice návrh tento:
aby se slavný sněm usnésti ráčil takto:

I.  Zpráva výboru zemského ze dne 16.
listopadu 1887 čís. 133. sněm. v příčině
ulehčení, která by se měla poskytnouti
při konvertování kapitálů na vyšší úrok
zapůjčených ve 4 perc. kapitály bankovní,
jakož i tato zpráva komise sněmovní o ni
se berou na vědomí a schvalují se;

II.  vysoká c. k. vláda se vyzývá, aby,
pak-li by osnova zákona o knihovním
vkladu nového práva zástavního v knihov-
ním pořadí práva zástavního již pojiště-
ného, která předložena byla panské sně-
movně říšské rady v roce 1886 č. 20. příloh
protokolů stenografických zasedání X.,
třebas i přeměněna a přepracována ne-
stala se zákonem, předložila co možná nej-
dříve radě říšské k ústavnímu vyřízení
zákon, kterým by odstraněny byly pře-
kážky, jež vadí přeměně zápůjček poskyt-
nutých 5 perc. zástavních listech hypoteční
banky království českého v zápůjčky 4 perc.
tétéž banky a které zejména také vznikají
z toho, že zápůjčka nová musí míti zpra-
vidla totéž knihovní pořadí, jako zápůjčka
stará.

Die Commission erlaubt sich den Antrag
zu stellen:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

I.  Der Bericht des Landesausschußes vom
16. November 1887, Z. 133 Ldtg, über die
bei der Konvertirung von höher Verzinslichen
Kapitalien in pZt. Bankdarlehen zu gewäh-
renden Erleichterungen, sowie dieser Bericht
der Landtagskommission hierüber, werden zur
genehmigenden Kenntniß genommen.

II. Die hohe k.k. Regierung wird aufgefor-
bert, dem hohen Reichsrathe in dem Falle,
wenn der dem hohen Herrenhause desselben
im Jahre 1886 (Z. 20 der Beilagen zu den
Stenographischen Protokollen der X. Session)
vorgelegte Entwurf eines GeseßeS betreffend
die grundbücherliche Eintragung eines neuen
Pfandrechtes in der Rangordnung eines bereits
haftenden Pfondrechtes wenn auch in veränder-
ter und umgearbeiteter Form nicht Geseßeskraft
erlangen sollte, ehestens die Vorlage eines Ge-
seßes zu unterbreiten, woburch die der Conver-
tirung der in 5pZt Pfandbriefen der Hypo-
ttjekenbanf des Königreiches Böhmen gewähr-

ten Darlehen zu 4pZt. Darlehen derselben
Anstalt im Wege stehenden und insbesondere
daraus entspringenden Schwierigkeiten, daß die
4Zt. Darlehen in der Regel dieselbe bücher-
liche Rangordnung haben, wie die 5pZt. Dar-
lehen, beseitigt werden würde.

Nejv maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemanb das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, pře-
jdeme k hlasování.

Komise navrhuje změnu ve svém ná
vrhu tištěném, totiž trvá na tom, aby čásť
jejího návrhu, který jest sepsán pod č. I.,
byla přijata na místě dvou návrhů, které
jsou zapsány pod č. II. zmíněného návrhu.

Dám tedy napřed hlasovati o první
části návrhu komise tak, jak jest vytišten.
Pak dám hlasovati o tomto změněném
návrhu v 2. odst.

Die Commission beantragt, eine Abände-
rung ihrer gedruckten Anträge, beharrtk
bei unter Nummer I gestellten gebruckten An-
trage, statt der unter Nummer II. gestellten
Anträge stellt sie jedoch etwas geänderte zwei
Anträge, welche der Berichterstatter vorzulesen
eben in der Lage war.

Ich werde demnach zuerst den Abfatz I.
zur Abstmmung bringen, den Antrag sowie
derselbe gedruckt ist, und dann die Anträge
der Commission, welche diese bezüglich des Ab-
fatzes II. der gedruckten Anträge substituirt.

Žádám pány, kteří souhlasí s prvním
návrhem komise, který jest vytištěn pod
č. I., by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem An-
trage unter I. zustimmen, die Land zu er-
heben.

Jest přij at.

Er ist angenommen.

Dále činí komise návrh:

2. Vysoká c. k. vláda se vyzývá, aby,
pak-li by osnova zákona o knihovním
vkladu nového práva zástavního v kniho-
vním pořadí práva zástavního již pojiště-
ného, která předložena byla panské sně-
movně rady říšské v r. 1886 č. 20. příloh
stenogr. protokolů zasedání, třebas i pře-
měněna a přepracována nestala se zákonem,
předložila co možná nejdříve radě říšské
k ústavnímu vyřízení zákon, kterým by
odstraněny byly překážky, jež vadí pře-
měně zápůjček poskytnutých v 5 perc. zá-

stavních listech hypoteční banky království
českého v zápůjčky 4 perc. téže banky,
které zejména také vznikají z toho, že
zápůjčka nová musí míti z pravidla totéž
knihovní pořadí jako zápůjčka stará.

Die hohe k. k. Regierung wirb aufgefor-
bert, dem hohen Retchsrathe in dem Falle,
wenn der dem hohen Herrenhause des selben
im Jahre 1886 (Z. 20 der Beilagen zu den
stenogr. Protokollen der X. Session) vorge-
legte Entwurf eines Gesetzes, betreffend die
grunbbücherliche Einträgung eines neuen Pfand-
rechtes in ber Rangordnung eines bereits haf-
tenben Pfandrechtes Wenn auch in veränderter
und umgearbeiteter Form nicht Gesetzeskraft
erlangen sollte, ehestens die Borlage eines Ge-setzes unterbreiten, wodurch die der Converti-
rung ber in pZt. Pfandbriefe der Hopothe-
kenbanf des Königreiches Böhmen gewährten
Darlehen in 4pZt. Darlehen in der Regel
dieselbe bücherliche Rangordnung haben, wie
die 5pZt. Darlehen, beseitigt werben würbe.

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto
návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren,|welche diesen An-
trag annehmen, die Hand zu erheben.

Dále dovoluji si jen poznamenati, že
odstavec II. úplně odpadá, poněvadž p.
zpravodaj k tomu poukázal, že komise
již na tomto návrhu netrvá.

Was den zweiten Theil des unter II. ge-
stellten gedruckten Antrages betrifft, so hat
der Herr Berichterstatter bemerkt, daß die
Commission zufolge der geänderten Verrhältnisse
auf demselben nicht mehr besteht. Es entfässe
daher die Abstimmung über den Antrag.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise školské
o petici Josefa Nováčka, učitele při
měšťanské škole v'Novó Pace za zvý-
šení první kvinkvenálky.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Schulkommission über die Petition
des Josef Nováček, Lehrers an der Bür-
gerschule in Neupaka, um Erhöhung der
ersten Oninquennalzulage.

Zpravodajem jest p. posl. Rychlý.
Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Rychlý: V petici na
zvýšení služebního přídavku z 60 zl. na
80 zl. uvádí Jos. Nováček, učitel v Nové
Pace, že již přes 20 let působí na národ-
ních školách a dvou přídavků užívá.

Přídavek první byl mu c. k. školní
radou zemskou vyměřen na 60 zl. dle
zákona z r. 1870.

Pět let později, když žádal opětně,
by obdržel přídavek, tu zemská Školní
rada přidržela se již jiného výkladu zá-
kona, jakožto výkladu, který byl dán roz-
hodnutím správního soudu, a poukázala
mu teprve r. 1883. druhý přídavek, totiž
v obnosu 80 zl.

Žádosti však první, aby. zvýšen byl
první přídavek ze 60 na 80 zl. vyhověno
nebylo.

Školská komise nemajíc mimo petici
podanou žádných dalších dat po ruce,
činí následující návrh :

Slavný sněme, račiž se usnésti takto:

Petice Josefa Nováčka, učitele na
měšťanské škole v Nové Pace, odstupuje
se. k. vládě k příslušnému vyřízení.

Der hohe Landtag wolle beschließen:
Die Petittion de praes. 7. Jänner 1888

Nr. 402 des Josef Nováček Lehrers an der

Bürgerschule in Neupaka wird der hohen k. k.

Regierung zur competenten Erledigung abge-

treten.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Komise navrhuje, by petice byla od-
stoupena c. k. vládě.

Die Commission beantragt, die Petition
der hohen k. k. Regierung abzutreten.

Ich ersuche die Herren, welche diesem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám, pány, kteři s návrhem sou-
hlasí, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku
jest druhé čtení zprávy komise školské
o peticích učitelů některých soukro-
mých škol, které 'se týkají příspěvků
k veřejnému fondu pensijnímu pro
učitele.

Der nächste Gegenstand der Tagesord»
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Schulkommission über Petitionen der
Lehrer an einigen Privatschulen, betreffend
die Beitragsleistung zum öffentlichen Leh-
rerpensionsfonde.

Zpravodajem jest pan posl. Městečký.
Dávám jemu slovo.

Zpravodaj poslanec dr. Městecký : Sl.
sněme! Učitelé českých soukromých škol
v Dobřanech, Dubenci, Duchcově, Kou-
nově, Liberci, Litoměřicích, Mostě, Nýřa-
nech, Postoloprtech, Rudolfově, Teplici,
Terezíně, Trutnově, Vranově a Žatci obrá-
tili se k sl. sněmu s prosbou, aby §§ 50.
a 75. zákona zemského ze dne 19. prosince
r. 1875 doplněny byly v tom smyslu. by
povoleno bylo také učitelům na školách
soukromých připláceti do veřejného fondu
pensijního. .

Jedna z těchto petic žádá, aby tato
zásada provedena byla změnou § 56. téhož
zákona, ve kterém se jedná o tom, že
také učitelé působící na školách mateřských
spojených se školami obecnými nebo na
Školách továrních mají po případě právo
k zákonnému výslužnému a k opatření
pozůstalých svých.

Jiná žádá stejnou změnu téhož od-
stavce, avšak pouze pro učitele, kteří pů-
sobí na školách vydržovaných Ustřední
maticí školskou.

Třetí konečně výslovně žádá, aby zá-
kon tento působil také nazpět. Aby odů-
vodnili svou žádost, uvádějí žadatelé, Že
mají stejnou způsobilosť učitelskou, jako
učitelé na školách veřejných ; že školy,
na kterých působí, jsou zřízeny v obcích,
kde by měly býti školy veřejné s jazykem
vyučovacím těchto Škol soukromých, a že
mají veliký počet dětí (Teplice 575, Most
486, Trutnov 194, Rudoltov 192 atd.), o
jich z vyučování starati se jest vlastně po-
vinností veřejné správy vyučovací; že
tedy slouží petenti- prospěchům veřejným.

Dále uvádějí, že učitelské síly při
těchto školách působící jsou mladé, takže
podle vší pravděpodobnosti nelze se obá-
vati přílišného obtížení pensijního fondu.
Někteří konečně uvádějí, že již na veřej-
ných školách působili a k fondu pensijním
přispívali, kteréžto příspěvky jim vráceny
nebyly, když přestoupili na školu sou-
kromou.

Komise školní uvážila bedlivě veškeré
tyto důvody a uznává, že mnohé školy
soukromé: zařízený jsou úplně dle, zákonů
školních a, že. mnohé z nich plní úkoly,
které by měly plniti školy veřejné; uzná-
vá také, že povinnosti učitelstva těchto
škol úplně: jsou stejné, ano často těžší
než na školách,veřejných; kdežto práva
jejich na mnoze jsou obmezená. Nejvíce
zajisté je tíží nejistota, které jsou vydáni

oni sami i rodiny jejich pro případ trvalé
nemoci neb úmrtí.

Také doznati dlužno, že již dosavad-
ními zákony školními uznána byla zásada,
že v jistých případech i učitelé škol sou-
kromých mohou býli účastni výhod, které
poskytuje zajištění výslužného pro případ
nezpůsobilosti k službě neb pro případ
úmrtí.

Dle zákona zemského ze dne 19.
prosince r. 1875 odstavce 56. totiž "mají
k zákonnému vyslužné a k. opatření
pozůstalých svých právo i takové osoby
učitelské, které odbyvše zkoušku způso-
bilosti učitelské pro obecní školy dosazeny
byly na školu mateřskou spojenou se
školou obecnou nebo na školu zřízenou pro
nějakou továrnu, pakli po čas služby na
ústavech takových vykonané každoročně
do pokladny pensijní odváděly zákonem
vyměřené příspěvky?

Dle toho myslí komise, že by podob-
ná výhoda mohla se zákonem poskytnouti
učitelstvu jiných soukromých škol, pokud
mají právo veřejnosti a pokud toto uči-
telstvo může se vykázati zákonnitou způ-
sobilostí.

Ukázalo-li by se zapotřebí stanoviti
zároveň nějaké určité podmínky ku př.:
stran dávání do výslužby neb jiné, mohlo
by se to snad státi cestou administrativní
a vydržovatelé těchto škol by se jim za-
jisté rádi podrobili.

Aby takováto změna dosavadních
zákonitých ustanovení týkala, se pouze u-
čitelstva škol vydržovaných Ústřední ma-
ticí školskou, jak se žádá v petici čísle
99., za to nemohla by se komise z příčin
spravedlnosti a slušnosti přimlouvati.

Ačkoliv tedy školní komise uznávala
prosbu žadatelů v zásadě za slušnou
musila na druhé straně také uvážiti, že
by vyhověním této žádosti pro pensijní
fond učitelský a tedy i pro fond zemský
snad dosti značné výlohy vzniknouti
mohly, o jichž výši si na ten čas ani
přibližný úsudek nemůže učiniti.

Ze zprávy zemského výboru o stavu
národních škol v roce 1887 vysvítá sice,
ze škol soukromých s právem veřejnosti
bylo v tomto roce v českých okresích

školních...........110

v německých okr. šk.......45

v městských " "......21

tedy celkem 176

Bez práva veřejnosti v českých    o-

kresích školních........    73

v německých okr. šk.......    32

v městských " "......     6

tedy celkem 111

Dále jest z téže zprávy vidno, že

zkoušených sil učitelských působilo na

soukromých školách v českých okresích

školních...........311

v německých okr. šk. . . . . . .198

v městských " "......196

celkem tedy 705

Z těchto 705 zkoušených sil učitel-
ských působí však při školách soukromých,
které nemají práva veřejnosti, v českých
okresích školních asi 200, v německých 70.

V městských okresích školních nedá
se toto čislo z tab. III. zmíněné zprávy
konstatovati.

Zdá se tedy, že by žádaná změna zá-
kona týkala se asi 500 učitelů. Určitě
však komise tento počet stanoviti nemůže;
nemůže také ani přibližně udati, o jakou
asi částku by dle dosavadních zkušeností
vzrostl roční deficit fondu pensijního pro
učitele, když by se této žádosti vyhovělo.

Když by se tento deficit zdál poněkud
velikým, mohly by se příspěvky, které
mají učitelé škol veřejných dle § 75. zem.
zákona ze dne 19. prosince roku 1875 do
pensijního fondu spláceti, pro učitele škol
soukromých snad poněkud zvýšiti.

Výši tuto nemůže však komise dle
toho, co řečeno bylo, rovněž posouditi.

Z té příčiny považuje za nutné, aby
v této věci ještě další vyšetřování se dělo
a aby všichni povolaní faktorové slyšeni
byli, pročež navrhuje:

Slavný sněme račiž se usnésti: Petice
číslo 51, 52, 66, 67, 68, 69, 70, 71, 72, 90,
OS, 09, 163, 197 z r. 1887 odevzdávají se
zemskému výboru s rozkazem, aby je
bedlivě uvážil a po případě ve srozumění
s c. k. vládou v budoucím zasedání slav.
sněmu příslušné návrhy učinil.

Der hohe Landtag wolle beschließen:
Die Petionen Zahl 51, 52, 66, 67, 68,
69, 70, 71, 72, 90, 98, 99, 163, 197, vom
Jahre 1887 werden dem Landesausschuße mit
dem Auftrage übergeben, er möge sie in sorg-
faltige Erwägung ziehen und eventuell im Ein-
Vernehmen mit der f. k Regierung in der
künftigen Session dem hohen Landtage geeignete
Borschläge unterbreiten.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand
das Wort?

Žádá někdo za slovo?
Prosím pány, kteří souhlasí s návrhem,
by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem
Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweitte Lesung des Berichtes
der Schulkommission über die Petittonen
des Drtsschulrathes in Alt=Benatek be-
treffend die Einführung des Unterrichtes
in Handarbeiten an der dortigen Schule
mit 1. jänner 1888.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise školské
o petici místní školní rady v Starých
Benátkách, aby již 1. ledna 1888
zavedeno bylo na tamní škole vyučo
vání ručním pracím.
Zpravodajem jest pan posl. vikář Ku-
bíček. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj pan posl. vikář Kubíček:
Počátkem školního roku jest zřízena
v Starých Benátkách nová trojtřídní škola;
avšak zemská školní rada výnosem ze dne
8. ledna 1888 rozhodla, že vyučování ruč-
ním pracím neb reální vyučování na té
škole nemá započíti hned nyní rokem 1888,
nýbrž až l. lednem 1889. Místní školní
rada tamní těžce nese rozhodnutí zemské
školní rady a prosí a žádá, aby s ručními
pracemi při škole obecné ve Starých Be-
nátkách již prvním lednem započíti se
mohlo. Ovšem jest podivno, jaká může
býti příčina, proč zemská školní rada toto
vyučování na té nově zřízené škole nepo-
volila hned počátkem letošního roku škol-
ního, neboť síly učitelské zajisté jsou po
ruce k takovému vyučování a pak ta vý-
loha asi 160 zl. není přece tak veliká, aby
snad to dělalo takovou újmu školnímu
fondu.

Školská komise uznávajíc potřebu,
aby nově zřízená škola byla úplná, ze-
jména, aby žádného odvětví vyučování
nebylo pominuto, uznávajíc dále, že by
dítky, které již ručním pracem se učily,
ve svém pokroku vzaly citelnou újmu,
prohlašuje, že jest žádoucno, aby na škole
zmíněné již letošního roku bylo vyučo-
váno ručním pracem a to pak tím spíše,
an roční náklad 161 zl. není tak značný
a snadno se krýti může. Dle těchto uve-

dených důvodů činí komise školská návrh:
Žádost místní školní rady ve Starých Be-
nátkách odstupuje se c. k. vládě, by se
v souhlasu se zemským výborem co možná
nejdříve příznivě vyřídila.

Die Petition des Ortsschulrathes in Alt=
Benatek wird der hohen k k Regierung zur
baldmöglichsten günstigen Erledigung im Ein-
verständnis mit dem Landesausschuß abgetreten.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo.

Verlangt noch jemand das Wort?

Komise navrhuje, by žádost místní
školní rady ve Starých Benátkách byla
odstoupena c. k. vládě, by se v souhlasu
s výborem zemským co nejdříve příznivě
vyřídila.

Die Commission beantragt, die Petition
des Ortsschulrathes in Alt=Benatek der k. k.
Regierung zur baldmöglichsten günstigen Er-
ledigung im Einverständnisse mit dem Lan-
desasusschuße abzutreten.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzvedli ruku.

Ich erfuche die Herren, welche dem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Es ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy téže komise o žá-
dosti ústředního spolku jednot učitel-
ských v Cechách.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Schulkommission über die Petition
des Central=Lehrervereines in Böhmen.

Zpravodajem jest taktéž p. posl. Ku-
bíček. Dávám jemu slovo.

Poslanec P. Kubíček: Během minu-
lého roku, jak je známo, vypsala c. k.
vláda, respektive ministerstvo kultu a vy-
učování, cenu na vydávání pedagogických
spisů pro mládež a sice jenom pro mládež
německou. To zavdalo příčinu, že ústřední
spolek jednot učitelských v Čechách ve
jménu všech ostatních učitelských spolků
království českého podává petici, ve které
žádá, aby to opatření, které se stalo ve
prospěch literatury pedagogické pro mlá-
dež německou, aby totéž opatření také
se stalo pro rozvoj české literatury pro
mládež českou.

Žádá tudíž, aby také pro vydáváni
spisů pro českou mládež byly vypsány
ceny veřejné a aby té podpory, která se
dostává spisovatelům spisů německých, se
dostávalo .také spisovatelům českým na
poli odborného školství.

Komise Školní uznala tuto petici za
oprávněnou a sice, jak z důvodů pedago-
gických, tak i z důvodů didaktických a
zejména z ohledu rovnoprávnosti. Odpo-
ručuje tedy petici tuto k příznivému vy-
řízení a činí následující návrh:

"Žádosť ústřední jednoty učitelské
v Čechách, aby ze zemských prostředků
byly vypsány tři ceny na vydání českých
spisů pro mládež odevzdává se zemskému
výboru, aby dorozuměv se též s c. k. vládou
v příštím zasedání sněmu podal o věci té
zprávu a učinil dotyčné návrhy.

Die Petition des Centrallehrervereines
in Böhmen um Ausschreibung dreier Prämien-
preife aus Landesmitteln für die Herausgabe
böhmischer Schriftwerke für die Schuljugend wirb
dem Landesauschuße mit dem Auftrage abge-
treten, sich gleichseitig mit der f. k. Regierung
in's Einvernehmen zu seßen, und in der näch-
sten Landtagsession hierüber Bericht zu er-
statten und die betreffenden Anträge zu stellen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Wir gehen zur Abstimmumg über.

Přejdeme k hlasování.

Die Commission beantragt, die Petition
dem Landesauasschuße mit dem Auftrage abzu-
treten, sich gleichzeitig mit ber k. k. Regierung
in's Einvernehmen zu seßen und in der näch-
sten Landtagssession hierüber Bericht zu er-
ftatten, und betreffenbe Anträge zu stellen.

Komise činí návrh, by žádost byla
odevzdána zemskému výboru, aby doro-
zuměv se též s c. k. vládou v příštím za-
sedání sněmu podal o věci té zprávu a
učinil dotyčné návrhy.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist a n g e n o m m e n.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti zemědělství o zprávě výboru
zemského týkající se zřízení dvou

míst zemských inspektorů pro hospo-
dářské ústavy vyučovací v království
českém.

Der nächste Gegenstand ber Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Landesculturkommission über den Lan-
desausschußbericht betreffend die Errich-
tung zweier Stellen von Landesinsektoren
für die landwirthschaftlichen Lehranstalten
im Königreiche Böhmen.

Zpravodajem jest poslanec pan Fer-
dinand kníže Lobkowicz. Dávám jemu
slovo.

Zpravodaj Ferdinand kníže Lobkowicz.
Slavný sněme! Zemský výbor předložil
zprávu, týkající se zřízení dvou míst zem-
ských inspektorů pro hospodářské ústavy
vyučovací v království Českém. SI. sněm
odkázal tuto zprávu komisi pro záležitostí
zemědělství, kteráž dovoluje si jak násle-
duje své dobrozdání, a konečné návrhy
předkládati.

Ústavy hospodářské ze zemských pro:
středků vydržované neb podporováné jsou-

1.  Dvojjazyčný pomologický ústav v
Troji,

2.  s vyučovacím jazykem českým vyšší
ústav v Táboře, střední ústavy v Hracho-
luskách a v Chrudimi,

pak rolnické školy v Písku, v Klato-
vech, Mladé Boleslavi, Kutné Hoře a v
Budějovicích,

vinařská a ovocnářská škola v Měl-
níku,

hospodyňská škola v Kuklenách,

pak 13 zimních škol v Kuklenách,
Novém Bydžově, Rakovníku, Jičíně atd.

S vyučovacím jazykem německým:
vyšší ústav v Libverdě, střední ústav v
Kadani, rolnické školy v České Lípě, Bu-
dějovicích, Trutnově, vinařská a ovocnář-
ská škola v Litoměřicích, pak tři zimní
školy v Trutnově, Liberci a Kadani.

O všech těchto 33 ústavech dostává
zemský výbor sice roční zprávy kurato-
riemi potahmo ředitelstvími podané a bývá
zastoupen v kuratoriích samých, postrádá
však jednotného přehledu o vnitřním
působení sil učitelských a jich prospěchu
se žáky.

V roku 1882 ustanovilo c. k. mini-
sterstvo orby jednoho inspektora pro če-
ské ústavy hospodářské; německé ústavy
ponechává c. k. ministerstvo ob čas svými
úředníky vlastními prohlížeti.

Zemský výbor, jakožto zástupce jmění
zemského, z kterého se ročně tak značný
náklad na vydržování těchto škol věnuje,
uznávaje nutnost zevrubnější dohlídky,
obrátil se na c. k. vládu se žádostí, aby
jemu sdělovala inspekční zprávy podávané
každoročně státním inspektorem doktorem
Lamblem.

0. k. místodržitelství odpovědělo na
základě vynesení c. k. ministerstva orby,
že nelze vyřknutému přání vyhověti, jeli-
kož bývají zprávy inspektora jenom pro
ministerstvo určené, a jelikož informace
v nich podané mohou býti po případě
alespoň částečně důvěrné.

Zemský výbor chtěje šetřiti usnesení
slavného sněmu z XX. sezení ze dne 20.
ledna 1887, dle kteréhož jemu jest podati
zprávu o výsledcích vyučování na hospo-
dářských ústavech, jimž se subvencí zem-
ských dostává, videi se tedy nucena bráti
v úvahu ustanovení vlastních inspektorů
a usnesl se po dobrozdáni zemědělské
rady, že navrhne slavnému zemskému
sněmu jednoho inspektora zemského pro
učiliště česká a jednoho pro německá.

Mimo stálé roční odměny 500 až 600
zl. by se těmto inspektorům vyplatily
ještě diéty a cestovné podobně, jak to
požívá inspektor vládní.

Zemědělská komise uznává oprávně-
nost vývodů zemského výboru a nutnost
zařízení stálé odborné inspekce nad čet-
nými v celé zemi rozloženými hospodář-
skými ústavy, jest však toho náhledu, že
by se věci nejlépe prospělo, kdyby na
místě dvou byl ustanoven pouze jeden
inspektor. Vyučování hospodářské by tím
bylo řízeno jednotným způsobem a dle
stejných zásad, zemský výbor by získal
odborně vzdělaného rádce, který by ve
všech otázkách týkajících se těchto škol
svými zkušenostmi spolupůsobiti mohl.
Osobnost, které by tento ovšem choulo-
stivý úkol svěřen byl, musí se těšiti mimo
vynikající vzdělání odborné úplné zna-
losti obou jazyků zemských a dokonalé
zběhlosti v užívání jich.

Také peněžný ohled svědčil by ovšem
v nevelké míře pro ustanovení pouze jed-
noho inspektora; když zemský výbor si
pro dvě osobnosti vyžaduje paušál 2000 zl.
na služné a diéty, stačilo by pro jednu,
které by při větším oboru působnosti též
se dostalo většího platu 1500 zl.

Jakkoliv zemědělská komise by si ta-

kovéhoto soustředění inspekce veškerých
ústavů v zájmu věci rozhodně přála, ne-
mohla si však zatajiti těžkostí spojených
s vyhledáváním osobnosti, která by všem
požadavkům vyhověti měla. Toť jest také
příčinou, proč komise dotýčný návrh zem-
ského výboru úplně nezamítá tím více,
jelikož by pro něj také stávající rozdělení
inspekcí veškerého školství dle jazyků
mluvilo. Na základě těchto vývodů činí
tedy komise pro záležitosti zemědělské
tyto návrhy.

Slavný sněme račiž se usnésti takto:

1.  V příčině dohledu k hospodářským
ústavům vyučovacím v Čeohách, jež se
vydržují aneb používají podpor z pro-
středkův zemských, zřizuje se místo zem-
ského inspektora. Pro případ, že by se
způsobilá osobnost nenašla, anebo zemský
výbor z jiných vážných příčin na rozdě-
lení oboru působnosti se usnésti měl, mo-
hou se zříditi dvě místa zemských inspek-
torů a to jednoho pro inspekce na ústa-
vy hospodářské s vyučovacím jazykem
českým a jednoho pro inspekce na ústavy
hospodářské s vyučovacím jazykem ně-
meekým. Za tou příčinou povoluje se do-
datečný úvěr částkou 2000 zl. na rok 1888
co paušální obnos k uhražení stálých od-
měn a diét i cestovného pro oba zemské
inspektory. V případě ustanoveni jenom
jednoho inspektora nebudiž upotřebeno z
obnosu tohoto více než částky 1500 zl.

2.  Zemský výbor se zmocňuje, aby
slyšev zemědělskou radu jmenoval jednoho
inspektora zemského pro hospodářské ú-
stavy (po případě dva) a ukládá se mu
dále, aby vyslechnuv zemědělskou radu a
dohodnuv se s c. k. vládou zařídil, čeho
třeba v příčině vydání podrobné instrukce
pro toho zemského inspektora (potahmo
tyto zemské inspektory), jakož aby podal
sl. sněmu v příštím zasedání o záležitosti
této zevrubnou zprávu a vhodné návrhy.

Der hohe Landtag wolle beschließen:
1. Zum Zwecke der Inspection der land-
wirtrjfct)aftlicr)ett Sehranftalten in Böhmen,
Welche aus Landesmitteln entweder erhalten
werden oder Subventionen genießen, wird die
Stelle eines Landesinspectors errichtet.

Für den Fall, als sich keine für diesen
Posten geeignete Persönlichkeit findet ober der
Lanbesausschuß aus anderen wichtigen Grün-
den die Theilung dieses Wirkungskreises be-
Schliefen sollte, können zwei Stellen von Lan-
desinspectoren errichtet werden, und zwar eines

Inspectors für die Aufficht über die landwirth-
fchaftUdjen Lehranstalten mit böhmischer Un-
terrichtsprache und eines Inspectors für die
Aufsicht über die landwirthschaftlichen Lehr
anstalten mit deutscher Unterrichtssprache.

Aus diesem Grunde wirb in den Landes-
voranschlag für das Jahr 1888 ein Nachtrags-
credit von 2000 fl. als pauschale zur Bestrei-
tung ber Stetigen Remunerationen und ber
Diäten als auch der Reisekosten für beide
Landesinspektoren eingestellt.

Im Falle der Anstellung blos eines In-
spectors darf hiefür blos ein Theilbetrag Von
höchstens 1500 fl. in Anspruch genommen
werden.

2. Der Landesausschuß wird ermächtigt,
im Einvernehmen mit dem Landeskulturrathe
einen Landesinspektor für die landwirthschaft
lichen Lehranstalten, vorkommenbenfalls zwei
Inspektoren zu ernennen, sowie hierüber dem
hohen Landtage in der nächsten Session aus-
führlichen Bericht zu erstatten und entspre-
chende Anträge zu stellen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za
slovo ?

Pan poslanec Adámek žádá za slovo.
Račte mně říci, zdali se hlásíte pro nebo
proti návrhům komise.

Posl. p. Adámek: Proti.

Slavný sněme! Zemědělská komise
navrhuje zřízení nové instituce, inspektorů
při zemědělských školách.

Po zkušenostech, které jsme v podob-
ných případech nabyli, tuším jest potřeba,
abychom při prvním kroku, který opět v
novém tomto směru podniknouti máme,
počínali si s náležitou opatrností.

Já uznávám z důvodů, které byly ve
zprávě zemského výboru uvedeny a které
také velevážený p. zpravodaj při zahájení
té debaty byl uvedl, že jest potřeba, aby
byl zřízen zemský dozor k zemědělským
školám, na jejichž vydržování země čím
dále tím vetší náklad podniká.

Uznávám to také proto, poněvadž při
jedné příležitosti se ukázalo, že jest po-
třeba, aby také pan ministr zemědělství,
totiž p. referent věci zemědělských při
zemském výboru o poměrech našich ho-
spodářských škol byl informován, jak
toho zájem věci vyžaduje a aby nebyl od-
kázán mnohdy na jednostranně opsané
zprávy o činnosti těchto ústavů atd.

Nutnosť toho také se jeví proto, poněvadž
jsme se dozvěděli z úst velect. p. zpravo-
daje, že vláda odpřela sdělení zprávy in-
spekční totiž zprávy inspektorů státních o
výsledku jich inspekcí se zemským vý-
borem a jakkoliv tedy s 1. odstavcem
tohoto návrhu projevuji svůj souhlas, přece
nemohu souhlasiti s 2. odstavcem téhož
návrhu, který po mém minění také není
ani v náležitém a logickém spojení s od-
stavcem 1.

My jsme slyšeli z úst velect. p. zpra-
vodaje, že také zemědělská komise trvá na
té sásadě, že má býti zřízen jeden zemský
inspektor k zemědělskému školství; ale o-
důvodnění, proč se má dáti zemskému vý-
boru moc, aby po případě zřídil 2 inspek-
tory, mne nemůže přesvědčiti o tom, že
by bylo potřebí zřízení dvou inspektorů
již nyní.

V návrhu samém, i také ve zprávě a
v úvodní řeči veleváženého p. zpravodaje
se praví, že zemský výbor má po případě
zříditi 2 místa inspektorská, kdyby se k
zastávání inspektorství nenalezla osoba
způsobilá, anebo, kdyby to uznal zemský
výbor ze zvláštní příčiny hutností a po-
třebou že by v království českém na zři •
zení místa inspektora škol zemědělských se
nenalezla osoba k tomu úplně způsobilá,
totiž míním osobu odborně vzdělanou, ač-
koliv o podmínkách těch ve zprávě ničeho
bližšího se nedovídáme a muž, který by
byl obou javyků mocen, o tom, pánové,
při našich poměrech mohu zajisté plným
právem pochybovati a mám za to, že o-
páčně, kdyby takové místo bylo vypsáno,
zemský výbor bude míti největší obtíž,
vyříditi nesčíslný počet žádostí, které do-
jdou a velmi malou obtíž, aby si opatřil
náležitě kvalifikovaného muže.

O tom také nedovídáme se ve zprávě
ani v řeči úvodní velect. p. zpravodaje nic
bližšího, jaké mají býti ty zvláštní poměry,
kdyby zemský výbor dva takovéto zemské
inspektory zřídil.

Podle návrhu arci jest v příčině té
pro mne zajímavým ten důvod, že by měl
býti zvláštní inspektor zřízen pro německé
školy; to nemůže býti pro mne rozhodu-
jícím a platným.

Mám za to, že musíme pevně a zá-
sadně na tom státi, že veškeří zřízenci
zemští musí býti znali obou jazyků zem-
ských, tím více inspektoři školní, aby se
nám nestalo to, co se děje při inspekci

odborných škol, že musí inspektor školy
ty pomocí tlumočníka inspicirovat. Dále
mám za to, že poměry našich hospodář-
ských škol nyní nejsou takové, aby bylo
potřebí přímo zřizovati tak velký aparát
inspektorský, vždyť máme té doby toliko
2 vyšší a 3 střední školy hospodářské, jež
navštěvuje 280 žáků, 7 rolnických škol se
182 žáky, 14 zimních škol s 203 žáky,
dohromady, počítáme-li ústav v Troji, 29
škol, jež navštěvuje 724 žáků. V tom jsou
vřaděny školy, které byly navštěvovány
pouze 4, 10 a 9 žáky. Pro inspektorování
a to intersivní inspektorování těchto škol
stačí ale jeden inspektor.

A kdyby nakrásně se uzdálo, zříditi
inspektora německých hospodářských škol,
pak nevím, co by si počal, co by měl dě-
lati vlastně; vždyť zemědělských škol ně-
meckých je u nás té doby 7 a navštěvuje
je 163 žáků.

K inspicirování těchto škol zříditi
zvláštního inspektora, tuším by bylo ne-
místným plýtváním zemskými penězi.
Proto přidávám se úplně k vývodům pana
zpravodaje, že zřízení jednoho inspektora
má také v příčině správy Školní velikou
důležitost a připomínám proto, že jest
jednotné — na to kladu zvláštní důraz, —
že jest jednotné správy vyučovací hlavně
potřeba nyní, kde teprve jde o vývin a
ustálení se našeho zemědělského školství.
Vždyť, pánové, víme, že ty statuty, na
kterých jsme se usnesli, dosud nejsou
úplně provedeny a že teprvé i v letošním
zasedání slav. sněmu musil výbor zemský
v příčině ústavu v Táboře provésti změnu
a tuším, že s těmi změnami ještě nejsme,
u konce. Míním tedy, že z těchto důvodů
bylo by na čase, aby se nestalo ukvapení
a že věcné důvody mluví pro to, aby na
počátek byl zřízen toliko jeden zemský
inspektor. Tuším, že tyto poznámky stačí
k objasnění stanoviska, které jsem u věci
této zaujal a pevně očekávám, že zemský
výbor bude hleděti k tomu, aby bylo še-
třeno netoliko zájmu školy, ale také fi-
nancí zemských.

Jen prosím Jeho Jasnost pana nej-
vyššího maršálka, aby při hlasování dal
hlasovati odděleně o odst. 1. a 2.

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě

někdo o slovo ?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Pan přís. zem. výboru hr. Chotek se

hlásí k slovu. Dávám jemu slovo a sice
proti návrhu.

Přís. zem. výb. posl. hr. Chotek: Slav.
sněme! K slovům, která pronesl p. posl.
Adámek, budiž mi dovoleno krátkými
slovy jenom poukázati k tomu, jaký vlastně
zemský výbor měl úmysl, když podal
návrh, aby se jmenovali inspektoři pro
hospodářské školy.

Zemskému výboru netanulo na mysli,
aby se jmenovali inspektoři co zvláštní
zemští úředníci, kteří by žádný jiný úřad
nezastávali než jenom inspekci škol. Neboť
to jest docela pravda, jak p. posl. Adámek
podotkl, že inspektoři, i kdyby byl jeden,
tím více, kdyby byli dva, pro německé a
české školy, snad by měli skutečně málo
na práci, poněvadž by si tu inspekci ve
velmi krátké době odbyli. Zemský výbor
si představoval ustanovení těch inspektorů
tak, že by mužům z kruhu buďto profesorů,
úředníků anebo soukromých osob tyto
funkce se odevzaly a za to aby požívali
mírné remunerace a sice jak ve zprávě
řečeno bylo, asi 500 zl. ročně. Již to do-
kazuje, pánové, že zemský výbor nechtěl
ustanoviti úředníky, kteří by výhradně
zastávali úřad inspektorský, neboť na mu-
žích takových musely by se vyžadovati
zvláštní znalosti, zvláštní vzdělání, abych
to porovnal, tak podobné, jako od in-
spektorů středních škol.

Pánové, zemský Školní inspektor poží-
vá služného, svému postavení a svému vzdě-
lání přiměřeného v částce dvou, tří až čtyř
tisíc zlatých.

Tu, pánové, to není možná, aby tak
velké výlohy země opět obětovala na ho-
spodářské Školy a na jejich inspekci vzhle-
dem na jejich poměrně malý počet.

Pravil jsem, že za inspektory musí se
jmenovati mužové, kteří mají jiné povolání
a kteří zároveň jiný úřad zastávají. Nuže.
při takových mužích, kteří mají jiné po-
volání, ovšem naskytne se také často, že
docela volný čas pro úřad inspektorský
nemají, že při svých inspekcích se musí
říditi tím, jak jim to hlavní jejich povo-
lání, které zastávají, právě dovoluje, a
v tom ohledu zdá se, že čím více funkcí
inspekčních jest rozděleno mezi více sil,
tím snáze jednomu neb druhému bude
možná, aby tu inspekci vykonal a cesty
konal k rozličným školám. To tedy, pá-

nové, byla příčina, proč zemský výbor
navrhl na místě jednoho více inspektorů.
Pak bych si dovolil také na to pouká-
zati, že známé poměry v naší zemi snad
již z opportunity k tomu poukazují, aby
měly tyto školy jednoho, ony školy dru-
hého inspektora, aby se snad těm in-
spektorům nevytýkala nějaká strannosť,
nýbrž aby každa škola, každá třída těch
škol, jaksi měla svého objektivního in-
spektora.

Nejv. maršálek zem.: Pan posl. Adá-
mek se hlásí k slovu ještě jednou. Dávám
jemu slovo.

Posl. Adámek: Jest mi velice líto, že
p. přísedící zemského výboru mínil to, co
já jsem nemínil. Já mínil, což jest pravda,
mně netanulo na mysli, že by měli inspekto-
rové již nyní býti zřizováni jako úředníci
země, já podotkl, že musíme s velikou
opatrností učiniti první kroky, poněvadž
při jiných příležitostech jsme se dověděli,
že nejprve se objeví v rozpočtu zemském
remunerace, potom zatimné služné a pak
se z toho vyklube definitivum.

Tento process zcela přirozený by se
i zde opětoval. Pan přísedící zemského
výboru učinil ještě porovnání mezi pří-
štími zemědělskými inspektory a mezi
zemskými inspektory školními. Toto po-
rovnání přece nikterak neplatí.

Já jsem jen uvedl čísla, počet i sta-
tistiku zemědělských škol, porovnávaje to
se statistikou škol obecných a měšťanských.
Porovnání to jest nešťastné; mluvili pan
přísedící zemského výboru o tisících zla-
tých tam, tedy by nemohl mluviti zde
ani o zlatkách. Konečně musím podo-
tknouti, co se týče remunerace, jakkoliv
pan přísedící zemského výboru nemohl
vyvrátiti rozdíl, který jest mezi počtem a
důležitostí škol českých a německých,
že přece vyhnul se jemným způsobem úskalí,
které po mém míněni spočívá vtom, když
se tvrdí, že remunerace má býti stejna po
500 zl. neb 600 zl.

Já se tážu, jaký jest to poměr, když jest
jeden inspektor na tolik škol českých na
kolik německých ve třech čtvrtinách krá-
lovství českého a v jedné čtvrtině ? Tu
jest jistý nepoměr. Pravil-li ale velevážený
pan přísedící zemského výboru, že z dů-
vodů opportunity slušno jest, aby se

inspekce rozdvojovala, pak pro mne mluví
důvody zásadní, aby se to nestalo. My
odporujeme všemožně dělení království če-
ského a při takových věcech začneme sami
děliti království české. Nevím, jakže se mohl
odvážiti pan přísedící zemského výboru
tvrditi, že by Český inspektor neobjektivně
inspiciroval německé školy, a že by naddr-
žoval školám českým. Kdyby zásada tato
platila, musil by ressort zemědělský při
zemském výboru rozděliti se v část ně-
meckou a českou a pak myslím, že by se
octl pan přísedící zemského výboru před
velmi divnou konsekvencí.

Já lituji, že tato zásada tak povážlivá
vyslovena byla z tak důležitého místa a
prosím opětně J. J. nejvyššího pana mar-
šálka, aby dal hlasovati odděleně o obou
těchto odstavcích, poněvadž pro jeden budu
hlasovati, pro druhý nemohu. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě
někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?
Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Prohlašuji debatu za ukončenou.
Dávám závěřečné slovo panu zpra-
vodaji.

Ferdinand princ Lobkowicz: Slavný
sněme! Ctěný pan posl. Adámek vidí ně-
jaké nedohodnutí ve zprávě mé, co se týče
odůvodnění a závěrečních návrhů. Pánové,
ovšem zdá se to tak býti, jelikož jsem si
dovolil na to poukázati, že komise byla
toho náhledu, že by snad stačil jeden in-
spektor, jelikož hlavně není ještě nyní to-
lik škol, že by snad požadovaly více ta-
kových sil; dovolil jsem si vypočítati, že
nyní stává 33 odborných takových škol.

Ale, pánové, ještě něco uvažte: již
nyní se nalezá několik a sice třicet hospo-
dářských škol v zemi a jak doufám a jak
myslím, že snad v této záležitosti se ještě
stane rozšíření, totiž aby bylo těch hospo-
dářských pokračovacích škol čím dále tím
více zařizováno v Čechách. Potom ovšem,
pánové, ten poměr bude zcela jiný a Čísli-
ce také budou zcela jiné a pro ten případ
by zemským inspektorům narostla mnohem
větší práce.

Pan posl. Adámek se též tázal, jaké

by to mohly býti zvláštní poměry, o kte-

rých se zmiňuji v návrhu a o kterých

vlastně větší vysvětlení se nalézá ve
zprávě.

To, pánové, jsem myslil, že snad ne-
bude třeba na to zvláště to vysloviti o
tom jsem přesvědčen, že ctění pánové to
ráčí všichni věděti, jaké to mohou býti
zvláštní poměry, která by zemský výbor
k tomu přiměly, aby zařídil dvě místa
inspektorů na místě jednoho, jsou to, pá-
nové, naše neštastné národní poměry, ty
zvláštní poměry! Mne nebudete míti v po-
dezření, pánové, že přeju rozdělení naší
země české ve dvě půle.

Měl jsem v loni na tomto samém mí-
stě tu čest býti zpravodajem o nějaké
poněkud malichernější ještě záležitosti.
Při té příležitosti jsem si dovolil učiniti
návrh, aby tenkráte na tuto věc nebyl
brán ohled, poněvadž se mi zdálo, že by
se to rozpůlení mělo již v zárodku i v této
záležitosti potlačovati, Že sl. sněm měl se
vyjádřiti, že chce vždy a všude hájiti je-
dnotnost království českého. Ale zde stoji
věc jinak.

My máme praecedenci, celé školství v
Čechách jest rozděleno, co se týče českého
vyučování.

V této záležitosti, pánové, panují
zvláštní poměry.

Pan posl. Adámek praví, že si nemy-
slí, Že by v Cechách se nenalezla osobnosť,
která by nebyla mocna dosti obou ja-
zyků.

Ano, pánové, co se týče školství
buďto vyučování, aneb dohlížení na vyu-
čování, tu ovšem obyčejná znalost češtiny
a němčiny nestačí.

Od takového pána se vyžaduje mno-
hem více. Ten musí vnikati do ducha této
řeči. Já myslím, že jest takových sil v
v Čechách, ale jest-li jich bude lze tak
lehce nalézti to ovšem, pánové, nemohu
říci.

Pan posl. Adámek též řekl, že by to
bylo nesprávné, kdyby oběma těm učite-
lům se dávalo totéž služné 500 až 600 zl.
na vzdor tomu, že by inspektor českých
škol měl mnohem větší práci než němec-
kých škol.

Zde není ustanoveno, mnoho-li má
každý z těch pánů dostati.

Zemský výbor si přeje paušál 2000 zl.
pro oba inspektory a podobně si komise
dovolila učiniti návrh, a nestojí tam, že
by jeden měl dostati tolik jako druhý.

To bude věc zemského výboru, aby věc
dle skutečnosti, dle potřeby zařídil.

Tedy pánové, já jsem si dovolil i v
referátu i v návrzích vyřknouti stanovisko,
na kterém komise stála. Ale pánové, ne-
chtěl jsem zemskému výboru přílišnou
těžkost v těchto záležitostech učiniti, a
proto se komise na tom usnesla, že kdyby
se tyto zvláštní poměry nalezly, aneb
kdyby se taková osobnost netrefila, že by
bylo dovoleno zemskému výboru dvě tato
místa zříditi. A z těchto důvodů tedy si
dovoluji žádati sl. sněm, aby ráčil přijmouti
nezměněné návrhy komise.

Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec
Adámek mne požádal, abych dal hlasovati
o návrzích komise rozděleně a tomu přání
mohu milerád vyhověti. Komise navrhuje
následující návrh:

V příčině dohledu k hospodářským
ústavům vyučovacím v Čechách, jež se vy-
držují, nebo požívají podpor z prostředků
zemských, zřizuje se místo zemského in-
spektora. Tuším, že pan poslanec Adámek
si přeje, aby bylo o odstavci hlasováno a
to že považuje za odstavec. Tedy dále
návrh zní: Pro případ, že by se způsobilá
osobnost nenašla, nebo zemský výbor
z jiných vážných příčin na rozdělení oboru
působnosti se usnésti měl, mohou se zří-
diti dvě místa zemských inspektorův a to
jedno pro inspekce na ústavech hospodář-
ských s vyučovacím jazykem českým a
jedno pro inspekce pro hospodářské ústavy
s vyučovacím jazykem německým. Za touto
příčinou se vkládá v zemský rozpočet na
rok 1888 2.000 zl. co paušální obnos k u-
hražení stálých odměn, diet a cestovného
pro oba zemské inspektory. V případě
ustanoveni jenom jednoho inspektora ne-
budiž upotřebeno z obnosu toho více než
částky 1.500 zl.

Dám tedy hlasovati o tom dle od-
stavců.

Der Herr Abg. Adamek hat mich ersucht,
ich möge die Abstimmung über die Anträge der
Com. abfaßweife vornehmen lassen und zwar
hat er beantragt, es möge zuerst über folgen»
den Absatz abgestimmt werden:

"Zum Zwecke der Inspektion der land-
wirthtchaftlichen Sehranftalten in Böhmen,
welche entweder aus Landesmitteln erhalten
werden, oder Subventionen genietzen, wird die
Stelle eines Landesinspectors errichtet."

Dann käme der zweite Theil, über wel=
chen Separat abgeftimmt Würde:

"Für den Fall, als sich keine für diesen
Posten geeignete Persönlichkeit findet, oder der
Landesausschuß aus anderen wichtigen Grün-
den die Theilung dieses Wirkungskreises be=
schließen sollte. können 2 Stellen von Landes=
inspektoren errichtet werben und zwar eines
Inspektors für die Aufsicht über die landwirth=
schaftlichen Lehranstalten mit böhmischer Un=
terrichtssprache und eines Inspectors für die
Aufsicht der landwirthschaftlichen Lehranstalten
mit deutscher Unterrichtssprache.

Aus diesem Grunde wird in den Lan-
desvoranschlug für das Jahr 1888 der Be=
trag pr. 2000 fl. als Pauschale zur Bestrei-
tung der stetigen Remunerationen, Diäten als
auch der Reisekosten für beide Landeinspek=
toren eingestellt.

Im Falle der Anstellung blos eines In=
spektors darf hievon bloß ein Theilbetrag von
höchstens 1500 fl. in Anspruch genommen
Werden.

Nejv. maršálek zemský: Dále navrhuje
komise ještě jakožto druhý odstavec:

Zemský výbor se zmocňuje, aby slyšev
zemědělskou radu jmenoval jednoho inspek-
tora zemského pro hospodářské ústavy,
(po případě dva) a ukládá se jemu dále,
aby vyslechnuv zemědělskou radu a do-
hodnuv se s c. k. vládou zařídil, čeho třeba
v příčině vydáni podrobné instrukce pro
toho zemského inspektora, (potahmo tyto
zemské inspektory) jakož aby podal slav.
sněmu v příštím zasedání zevrubnou zprávu
a vhodné návrhy.

Dám tedy hlasovati o odstavcích.

Ich werde abfaßweife abstimmen lassen.

První odstavec zní:

V příčině dohledu k hospodářským
ústavům vyučovacím v Čechách, jež se
vydržují nebo požívají podpory z prostředků
zemských zřizuje se místo zemského in-
spektora.

Der erste Absaß lautet: "Zum zwecke
der Inspektion der landw. Lehranstalten in
Böhmen, welche aus Landesmitteln entweder
erthalten werden, oder Subventionen genießen,
wird die Stelle eines Landesinspektors er=
richtet.

Žádám pány, kteří s tím návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem An=
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest p ři j at.

Der Antrag ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o 2. odstavci: Pro
případ, že by se způsobilá osobnost! ne-
našla aneb zemský výbor z jiných vážných
příčin na rozdělení oboru působnosti se
usnésti měl, mohou se zříditi dvě místa
zemských inspektorů a to jedno místo pro
inspekce na ústavy hospodářské s vy-
učovacím jazykem českým a jedno pro
inspekce na ústavech hospodářských s vy-
učovacím jazykem německým.

Für den Fall, als sich keine für diesen
Posten geeignete Persönlichkeit findet, oder der
Landesausschuß aus anderen wichtigen Gründen
eine Theilung des Wirkunglreises beschließen
füllte, können zwei Stellen von Landesinspec-
toren errichtet Werden, eines Inspektrors für
die Aufficht über die landwirthschaftlichen
Lehranstalten mit böhmischer Unterrichtssprache
und eines Inspectors für die Aufsicht über
die landwirtschaftlichen Lehranstalten mit
deutscher Unterrichtssprache.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich erfuche die Herren, welche dem zu-
stimmen, die Hand zu erheben.

Smím prositi, račte povstati.
Prosím o opačnou zkoušku.

Ich erfuche um die Gegenprobe.

Pánové, já si netroufám rozhodnuti
vyřknouti a jsem nucen zavésti hlasování
dle jmén. (Veselosť.)

Nejv. maršálek zemský (zvoní): Žádám
pány verifikatory, aby zaujali svá místa a
žádám pana tajemníka, aby předčítal jména.

Předmětem hlasování jest odstavec, ku
kterému jsem byl poukázal.

Pánové, kteří přijímají odstavec dle ná-
vrhu komise, hlasují s "ano" a páni, kteří
proti němu hlasují, hlasují s "ne".

Gegenstand der Abstimmung ist der früher
verlesene zweite Absaß der Kommissionan-
träge.

Diejenigen Herren, welche denselben an-
nehmen, stimmen mit "Sa," diejenigen Herren,
welche gegen denselben stimmen, mit "Nein".

Nejv. maršálek zemský: Prosím pány,
by všemožně se klid nepřerušil, aby při
hlasování se nemohl státi žádný omyl.

Žádám, by jména byla přečtena.

Sněm. sekretář Höhm - (čte jména).

Landtagssekr. Höhm Verliest die Namen.

"Ano" hlasovali:
Dr. Bráf, hrabě Chotek Ferdinand, hrabě

Chotek Rudolf, Fáček, Fišera, gen. vikář
Hora, velmistr Huspeka, Dr. Jan Jeřábek,
Dr. Kaizl, hr. Kinský Bedřich, Klimeš,
hrabě Kolovrat Jindřich, hrabě Kolovrat
Zdeněk, Kořán, Dr. Kvíčala. probošt Lenz,
svob. pán Leonhardi, kníže Lobkowicz Fer-
dinand, Dr. Machek, Mareš, Dr. Mattuš,
Dr. Milde, Dr. Nahlovský, rytíř Neuberg,
Nolč, Pabstmann, Dr. Palacký, Reitler,
Rychlý, Dr. Rieger, Rodler, Dr. Schmidt,
světící biskup Schwarz, kníže Schwarzen-
berg Karel, opat Starý, hrabě Sternberg.
Dr. Svatek, Dr. Tersch, kníže Windisch-
Grätz, hr. "Wratislav-Koloděj, hr. Wrati-
slav-Dirna, Dr. Zeithammer, Dr. Žák.

Mit "Ja" Stimmten die H. Abg.:
Graf Kinský August, Graf Nostitz Josef,
Freiherr bort Pfeill, Freiherr von Schirnding
Graf Schönborn Abalbert, Graf Thun Franz,
Freiherr von Wiedersperg Hugo, Graf Wol-
kenstein, Graf Zedtwitz.

"Ne" hlasovali:
Adámek, Böhm Václav, Bromovský, černý
Jan, Dr. Černý, Dimmer K., vikář Duben,
prof. Duchek, Dr. Durdík, Effmert, Dr.
Engel, Feršman, Götzl, Dr. Grégr, Hájek,
Dr. Herold, Hevera, svod. pán Hildt-
prandt, Kletečka, Dr. Krofta, vikář Kubíček,
Kučera, Kytka, hr. Lažanský, Macháček,
Macků, Mašek, Dr. Městecký, Mixa, Mo-
rávek, Nekvasil, Němec, hrabě Nostitz K,
Pokorný, Schiebl, Schwarz František, Dr.
Sedláček, Sedlák Jan, Sedlák Prokop, Dr.
Strobach, Šabata, Dr. Škarda, Dr. Šolc,
Dr. Talíř. Teklý, hr. Thun Zdenko, Tilšer,
Tonner, Tůma, Václavík, Vorel, Weiden-
hoffer, Wohanka, "Wytwar, Zabranský,Dr.
Zátka, Dr. Zeis, Dr. Žalud.

Mit "Nein" Stimmten die H. Abgeordn.

Graf Buquon Karl, Ritter von Clanner,
Habert, von Kleist, Graf Palffy, Altgraf Salm,
Freiherr von Zessner.

Dle výsledku hlasování hlasovalo 52
pánů "anoa 65 "ne". — To dokazuje, že
při tomto hlasování dostatečný počet členů
nebyl přítomen; ačkoliv mnozí z pánů mezi
sezením zde byli, při hlasování se nesú-
častnili; já následkem toho nemohu prohlá-
siti ani, že návrh byl přijat ani, že byl
odmítnut, nýbrž ukončuji sezení a budu
pokračovati zítřejším dnem tímto denním
pořádkem.

Příští sezení se bude odbývati zejtřej-
šiho dne o 10. hod. dop.

Die nächste Sitzungsfindet morgen um 10
Uhr statt.

Na denní pořádek kladu následující
předměty:

Především ukončení dnešního denního po-
řádku, dále druhá čtení zpráv a sice:

4.    Zpráva komise pro zemský fond po-
jišťovací o zprávě výboru zemského v příčině
oslavy čtyřicetiletého panování Jeho císařského
a královského Apoštolského Veličenstva, č. t.
CXXV.

5.   Zpráva komise o předloze výboru zem-
ského č. 313. sněm. o dosavadním úspěchu
jednání, jež zavedeno bylo v příčině zřízení
Strakovské akademie, č. t. CXXXV.

6.    Zpráva komise pro zemskou banku o
zprávě výboru zemského v příčině zřízení banky
zemské, č. t. OXXVI.

7.  Zpráva komise pro záležitosti okresní a
obecní o žádosti obce Smíchovské za povolení
k vybírání 3percentní dávky z nájemného č.
t. CXXXVI.

8.    Zpráva komise pro záležitosti okresní
a obecní o žádosti města Rožmitála, aby se
tam zřídil okresní soud, č. t. CXXXIII.

9.    Zpráva komise rozpočtové o zprávě
zemského výboru o peticích městské rady v Li-
tomyšli a ve Volyni za stálé subvence zemské
k vydržování všeobecných řemeslnických škol
v Litomyšli a ve Volyni, č. t. CXXVIII.

10.    Zpráva komise rozpočtové o předloze
zemského výboru v příčině udělení subvencí
zemských obchodním školám, č. t. CXXLX.

11.    Zpráva komise školské o zprávě vý-
boru zemského v příčině změny zákona ze dne
6. prosince 1882 č. 76. z. z., jenž se týče vy-
bírání školného na školách obecných, č. tisku

CXXVII..

Pak ještě několik netištěných zpráv a sice:

12.   Zpráva komise školské o žádosti uči-
telstva předměstí Pražských Karlina, Smíchova,
Libně, Král. Vinohradů a Žižkova za zvýšení
služného.

13.    Zpráva komise školské o žádostech
za vřadění služného učitelů.

14.    Zpráva komise školské o petici uči-
telské jednoty okresu Rokycanského "Komen-
ský" v příčině ponechání služného onemocně
lým podučitelům a podučitelkám zatímním.

15.  Zpráva komise školské o petici jednoty
učitelstva měšťanských škol českých v Praze,
aby abiturientům škol měšťanských tytéž vý-
hody přiřknuty byly, kterých požívají žáci niž-
ších škol středních.

16.    Zpráva komise pro záležitosti okresní
a obecní o peticích okresních výborů v Be-
chyni a ve Vlašimi, aby upraveny byly poměry

služební samosprávných úředníků okresních a
obecních v království českém.

17.     Zpráva komise rozpočtové o peticích
v příčině zřízení stálé výstavní budovy v parku
Bubenečském nákladem zemským.

18.    Zpráva komise rozpočtové o zprávách
výboru zemského v příčině odprodeje práva
loviti ryby, vybírati písek a sekati led na částech
Vltavy náležejících k zemským statkům.

19.     Zpráva komise rozpočtové o zprávě
výboru zemského v příčině prodeje zemským
statkům na řece Vltavě mezi Podbabou a Pod-
hoří příslušícího práva přívozního, pak domku
číslo pop. 30 v Troji a některých pozemkův.

20.     Zpráva komise rozpočtové o zprávě
výboru zemského v příčině žádosti školní obce
Horního Litvínova (školní okres Mostecký) za
prominutí, po případě částečné slevení zálohy
na stavbu v sumě 10.000 zl. r. č.

21.     Zpráva komise rozpočtové o zprávě
výboru zemského v příčině žádosti obce Mi-
levská za odepsání nedoplatku školného.

22.     Zpráva petiční komise o petici před-
stavenstva společenstva řemenářův a bičařův
Pražských v příčině zadávání dodávek pro c.
k. vojsko.

23.    Zpráva komise petiční o peticích za
za opětné ponechání v platnosti zákona ze dne
11. května 1869 v příčině dalšího vyvazování
pozemků.

Dovoluji sobě poznamenati, že pakli
při zítřejším sezení tento denní pořádek se
vyčerpá, mně bude lze přikročiti k uza-
vřeni letošního zasedáni.

Jest ještě několik předmětů, kterě se
strany komisí byly sice podány, které
jsem ale na denní pořádek nepoložil, a učinil
jsem to po zralém uvážení, jelikož jsou
to, jako ku příkladu ona osnova, která
se týká zákona o živnostenských školách
pokračovacích, jsou předměty tak důležity, že
by nebylo vhod, aby se tyto předměty s
přílišným urychlením projednal a zamý-
šlím, jak jednací řád to nařizuje a jak se
říká, dá-li pán Bůh život, při započetí pří-
štího zasedání tyto nevyřízené předměty
dáti k pojednáni ihned na začátek příštího
zasedám.

Dovoluji sobě pány na to upozorniti,
že sezení se má započíti o 10. hodině a
žádám pány, aby laskavě se v plném
počtu dostavili.

Die Tagesordnung der morgigen Sißung,
welche um 10 Uhr bormittags anfängt, ist
die folgende:

1. Die Fortseßung der heutigen Tagesordnung, dann

die

zweite Lesung der Beriche:

4.  der Kommisston für den Lansesversicherungsfond
über den Bericht des Lanbesausschußes, betreffend die
Feier der vierzigjährigen Regierungszeiten Seiner kaiser-
lichen und königlichen Apostolischen Majestät, Dr. Rr.

cxxv.

5.    ber Commission über die Vorlage des Landes-
ausschußes Z. 313 Ldtg. über die wegen ber Errichtung
der Straka´schen Akademie bisher gepflogenen Verhand-
fangen, Dr.Rr. CXXXV.

6.    der Commission für die, Landesbank über den
Bericht des Landesausschußes betreffend die Errichtung
einer Landesbank, Dr.Z. CXXVI.

7.   der Commission für Bezirks= und Gemeindean-
gelegenljetten betreffend das Ansuchen der Gemeinde
Smichow um Bewilligung zur Einhebung einer 3 pZt.
Miethzinsumlage. Dr.=Rr. CXXXVI.

8.    der Commission für Bezirks und Gemeindean-
gelegenljetten über die Petition ber Stadt Rožmital um
Errichtung eines Bezirksgerichtes daselbst, Dr.=Rr.

CXXXIII.

9.    der Budget-Commission über den Landesaus-
schußbericht betreffend die Petitionen bes Stadtrathes
von Leitomischl und Woliu um ständige Landessubven-
tionen zur Erhaltung ber allgemeinen Landwerkerschulen
in Leitomischl und Wolin, Dr.=Rr. CXXVIII.

10.    der Bubget-Commission über den Landesaus-
schußbericht betreffend die Bewillgung von Landessub-
ventionen für die Handelsschulen, Dr.=Rir. CXXIX.

11. der Schulcommission über den Landesausschuß-
bericht betreffend die Abänderung des Geseßes vom 6.
Dezember 1882 Z. 76 L.=G.=Bl. über die Einhebung
des Schulgelbes an Volksschulen, Dr.=Rr. CXXIII.

12.  der Schulcom. über die Petitionen der Lehrer in
deu Prager Vororten Karolinenthal, Smichow, Lieben,
königl. Weinbergen und Žižkow um Gehaltserhöhung.

13.    der Schulkommitssion über die Petitionen um
Einreihung in höhere Lehrergehaltsklassen.

14.    der Schulkommission über die Petition des
Lehrervereines für den Bezirk Rokyßan "Komenský"
beireffend den Gehaltsbezug der provisorischen Unter»
lehrer und Unterlehrerinnen in Erkrankungsfällen.

15.    der Schulcommission über die Petition des
Lehrervereines der böhmischen Bürgerschulen in Prag,
baß den Abiturienten der Bürgerschulen dieselben Bor-
theile zugesprochen werden, welche die Schůler der untern
klassen der Mittelschule genießen.

16.    der Commission für Bezirks= und Gemeinde-
angetegenljetten über die Petitionen der Bezirksausschůße
in Bechin und Wlaschi um Regelung der Dienstver-
hältnisse ber autonomen Bezirks- und Gemeindebeamten
im königreiche Böhmen.

17.    ber Budget=Commission über die Petition be-
treffend die Errichtung eines Ausstellungsgebäudea im
Bubenčer Parke auf Landeskosten.

18.    ber Budget-Commission über die Landesaua-
schußberichte betreffend den abverkauf der Fischerei=Rechte

und der Rechte der Sand- und Eisgewinnung auf den
den Landesgütern gehörenden Moldauftrecken.

19.     der Budget-Commission über den Landesaus-
fdjufjberitfjt betreffend den Abverkauf des den Landes-
gutem auf der Moldau zwischen Pobbaba und Podhoř
zustehenden Uiberfuhrrechtes, bann des Häuschens NC.
30 in Troja und einiger Grundstücke.

20.     der Budget-Commission über den Landesaus-
schutzbericht betreffend das Gesuch der Schulgemeinde
Oberlcutensdorf (Schulbezirt Brür) um gänzliche eben-
twell theilweise Nachsicht von der Bahlung des hinter
derselben aushaftenden Schulbanvorschußjes per 10.000
Gulben ö. M.

21 der Budget-Conmission über den Laudesaus-
schußb ericht betreffend die Petition der Stadtgemeinde Mithlhaufen um Abschreibung von Schulgelbrückständen.

22. der Petttions-Commission über die Petition
des Vorstandes der Prager Riemer und Peitschenmacher

Genossenschaft betreffs der Lieferungen für die f. !.
Armee.

23. der Petitions-Commission über die Petitionen
um Veranlassung der weiteren Geltung des Gesetzes
vom 11. Mai 1869 betreffend die weitere Grundent-
fafhtng.

Ich erlaube mir zugleich zu wiederholen,
was ich bereits in böhmischer Sprache zu fa-
gen mir erlaubte, daß ich nämlich, wenn die
Tagesordnung, welche ich eben mitgetheilt
habe, morgen erledigt wird, in der Lage sein
werde, die Session des hohen Landtages zu
schließen.

Prohlašuji schůzi za ukončenu.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

(Schůze skončena o 4. hod. 15 min.
odpol.)

(Schluß der Sitzung um 4 Uhr 15 Min.
Nachm.)

Gustav Ludvík Pabstmann, veriíikátor.

Václavík, verifikator.

Němec, verifikator.