Stenographischer Bericht

über die

XXIV. Sitzung der V. Jahressesion des böhm.
Landtages v. Jahre 1883 am 16. Sänner 1888

Vorsitzender: Se. Durchlaucht der
Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobkowitz.

Anwesend: Der Oberstlandmarschal-
Stellvertreter Dr. Heinrich Šolc und die be-
schlußfähige Anzahl von Abgeordneten.

Am Regierungstische: Se. Excel-
lenz der k. k. Statthalter Dr. Alfred Freiher
von Kraus, Hofrath Fried. Kmoch und
Statthaltereirath Dr. M. Smoler.

Stenografická zpráva

o

XXIV. sezení V. zasedání českého sněmu

z roku 1883. dne 16. ledna 1888.

Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší
pan maršálek zemský, Jiří kníže Lob-
kowicz.

Přítomni: Náměstek nejvyššího
maršálka zemského Dr. Jindřich Šolc a
poslanci v počtu k platnému usnášení se
dostatečném.

Jakožto zástupcové vlády: J.
Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán
Kraus, dvorní rada Bedřich Kmoch a
místodrž. rada Dr. M. Smoler.

Inhalt:

Präsidialmittheilungen.

Tagesordnung:
1. Dritte Lesung des Berichtes der Budgetcommis-
sion über den Landesvoranschlag pro 1888, L. - Z. 277,
Dr. - Nr. LXXXVIII.

Obsah:

Presidiální sdělení.

Denní pořádek:
1. Třetí čtení zprávy komise rozpočtové
o rozpočtu zemském na rok 1888, č. sn. 277.
č. tisku LXXXVIII.

2. Zweite Lesung des Berichtes der Sanitätscom-
mission über die Regierungsvorlage betreffend den Ent-
wurf eines Gesetzes, womit der Sanitätsdienst in den
Gemeinden des Königreiches Bőhmen organisirt wird.
L. - Z. 322, Dr.- Nt. CIX.

2. Druhé čtení zprávy komise zdravotní o
vládní předloze, jenž týče se osnovy zákona,
kterým upravuje se služba zdravotní v obcích
království Českého, č. sn. 322, č. t. CIX.

3. Mündlicher Bericht der Schulcommission über
den Antrag der Abg.. Dr. Mattuš, Dr. Kvíčala und
Genossen, betreffend die Volkschulen und die Gymnasiena-
sien, L. - Z. 368.

3. Ústní zpráva komise školské o návrhu
posl. Mattuše, Dr. Kvíčaly a soudruhů týkající
se obecných škol a gymnasií, č. sn. 368.

4. Zweite Lesung des Berichtes der Landescultur-
Commission betreffend die Regulirung des Botisbachs
und dessen Zuflüsse, L.- Z. 333, Dr. - Nr. CXIV.

4. Druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti zemědělství o upravení potoka Botiče a
přítoků jeho, č. sn. 333, č. t. CXIV.

5. Zweite Lesung des Berichtes der Commission
für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Ge-
suche von 30 Bezirksvertretungen um Bewilligung zur
Einhebung von Bezirksumlagen pro 1888, welche 10
pCt. der in diesen Bezirken vorgeschriebenen directen
Steuern übersteigen, L. - Z. 363. Dr. - Nr. CXX.

5. Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti okresní a obecní o žádostech 30 zastu-
pitelstev okresních, aby vybírala na rok 1888
přirážky okresní, které převyšují l0 perct. daní
přímých, ježto předepsány jsou v těchto okre-
sích, č. sn. 363, č. t. CXX.

6. Zweite Lesung des berichtes der Commission
für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die

6. Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti okresní a obecní o volbě zemského posl.

Wahl des Landtagsabgeordneten für den Wahlbezirt der
Landgemeinben der Bezirte Graslit und Neudet, un-
gedr. L.=Z. S67.

pro volební okres venkovských obcí soudních
okresů Krashce-Neydek, netišt. č. sn. 357.

7. Zweite Lesung des Berichtes der Budget-Vom-
miffton über die Petition der Gemeinbe-Bertretung der
königl Stabt Schüttenhofen um Abschreibung des für
den Aufwand auf den Religionsunterricht zum Rüderjaße
borgesschiebenen Betrages, ungedr. L.=Z. 358.

7. Drahé čtení zprávy komise rozpočtové
o petici obecního zastupitelstva král. města
Sušice za odepsání náhrady nákladu na vyučo-
vání náboženství, netišt. č. sn. 358.

8. Zweite Lesung des Berichtes der Budget-Com-
miffton über den Landesausschußbericht betreffend die
Petition des Stabtrathes in Schüttenhofen um Ab-
fdjreibung ber aushaftenden Schulgeldrüitzftände, ungedr.
S..3. 359.

8. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o zprávě výboru zemského v příčině petice
městské rady v Sušici za odepsání školních
nedoplatků, netišt. č. sn. 359.

9. Zweite Lesung des Berichtes der Bubgetcom-
miffton über die Petition der Gemeinde Doz|iß um
Abscheibung des hinter derselben aushaftenden Schul-
gelbrefieS, ungebr. L.=Z. 360.

9. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o petici obce Dožické za odepsání dlužného
platu školního, netišt. č. sn. 360.

10. Zweite Lesung des Berichtes der Petitions-Com-
miffton über die Petition der Prager Altstädter, Neu-
stSbter und Rleinseitner Schneidergenossenschaften betref-
fenb Rleibertieferungen für die (. I. Armee, ungebr.
L.=Z. 356.

10. Druhé čtení zprávy komise petiční o
petici společenstev krejčí Staroměstských, Novo-
městských a Malostranských v Praze v příčině
dodávek oděvu pro c. k. vojsko, netišt. č. s. 356.

11. Zweite Lesung des Berichtes der Petitions
Commission über die Petition des Bereines der Pra-
ger Landelsgärtner und des Centralausschußes der Ge-
neraloersammlung der Gärtner in Prag um gefeßlichen
Schuß für das Gewerbe der Landelogärtner ungebr.
L.=Z. 351.

11. Druhé čtení zprávy komise petiční o
petici společenstva obchodních zahradníků Praž-
ských a ústředního výboru sjezdu zahradnického
v Praze za zákonitou ochranu živnosti obchod-
ních zahradníků, netišt. č. sn. 351.

11. Zweite Lesung des Berichte der Pet.-Com. über
die Pet. der Bezirfsoertretung in Pürgliß und des
Bezirfsouschußes und des Stadtrathes in Kafoniß um
Sinstellung der Bereinbringung der aus Anlaß der
Uiberschwemmung im Jahre 1872 gewährten Staats-
vorschüße bis zur Erledigung ber dießbezliglichen beim
Reichsrathe eingebrachten Petitionen, ungebr. L.=Z. 353.

12. Druhé čtnní zprávy komise petiční o
petici okresního zastupitelstva Křivoklátského
a okresního výboru a městské rady v Rakovníku
za zastavení vymahání státních záloh r. 1872
následkem povodně udělených. pokud dotýčné
petice na říšské radě podané nebudou vyřízeny,
netišt. č. sn. 353.

13. Zweite Lesung des Berichtes der Petitions-
commiffion über die Petition des Bezirlsausschußes in
Zbirow um Abschreibung des unoerzinslichen Saatsbor-
fdjujjes 00m Jahre 1872, ungedr. L.-Z. 354.

13. Druhé čtení zprávy komise petiční o
petici okresního výboru Zbirovské o za ode-
psání nezúročitelné státní půjčky z roku 1872,
netišt. č. sn. 354.

14. Zweite Lesung des Berichtes der Petitions-
commiffion über die Petition des Bezirtsausschußes in
Seltchan betreffend die Erlassung eines Geseßes über
Grundsteuer-Nachläffe bei Clementarlchäden, ungebr.
L.Z. 355.

14. Druhé čtení zprávy komise petiční o
petici okresního výboru Sedlčanské o v příčině
vydání zákona o slevování daně pozemkové
při nehodách živelních, netišt. č. sn. 355.

Beginn der Sitzung um 11 Uhr 25 Min.

Sezeni počalo o 11. hod. 25 min.

Nejv. maršálek zemský (zvoní): Za-
hajuji schůzi.

Ich eröffne die Sißung.

Žádám by sl. sněmu bylo sděleno,
které spisy byly tiskem rozdány.

Sn. sekretář Höhm: Tiskem bylo roz-

dáno: čís. 364 sněm, tisk CXXI. Zpráva
komise pro záležitosti okresní a |obecni
o žádosti městské obce Král. Vinohrad za
povolení k vybírání poplatku za vpuštění
stok domovních do obecních stok uličních.

Čís. 365 sněm., tisk CXXII. Zpráva
komise rozpočtové o návrhu zemského vý-

boru na podporování evangelických škol
soukromých právem veřejnosti nadaných.
Čís. 369 sněm., tisk CXXIII. Zpráva
školní komise v příčině změny zákona ze
dne 6. prosince 1882 č. 76. zák. z., jenž
se týká vybírání školného na školách ná-
rodních.

Čís. 370 sněm., tisk CXXIV. Zpráva
komise pro záležitosti zdravotnické o zprá-
vě zemského výboru, kterouž předložena
byla osnova zákona o upravení veřejně-
právních poměrů všeobecných veřejných
nemocnic v Cechách.

Č. sn. 371, č. t. CXXV. Zpráva ko-
mise pro zemský fond pojišťovací pro in-
validy práce o zprávě výboru zemského
v příčině oslavy čtyřicetiletého panování
Jeho císařského a královského Apoštol-
ského Veličenstva.

Č. sn. 376, č. t. CXXX. Zpráva ko-
mise pro okresní a obecní záležitosti o
návrhu poslance Hevery a soudruhů v pří-
čině doplnění zákona zemského ze dne
2. února 1885 (z. z. 1885 č. 9.) o okresních
hospodářských záložnách.

C. sn. 377, č. t. CXXXI. Zpráva ko-
mise pro záležitosti okresní a obecní o
zprávě zemského výboru týkající se dvou
petic v příčině zavedení konsensu manžel-
ského a o 55 peticích téhož obsahu.

Č. sn. 378, č. t. CXXXII. Zpráva
komise pro předlohy komasační o vládní
předloze s osnovami zákonů, jež se týkají:
1. scelování pozemků hospodářských, 2. dě-
lení společných pozemků a upravení spo-
lečných užívacích a správních práv k nim
se vztahujících, 3. složeni zemské komise
pro záležitosti očisťování lesů od cizích
zákličků a zaokrouhlování hranic lesních.

C. sn. 394, č. t. CXXXIV. Zpráva
komise pro záležitosti okresní a obecní
v příčině změny §§ 29., 30., 33. a § 54.
zákona o zastupitelstvech okresních z 25.
července 1864 č. 27 z. z.

Im Drucke wurden vertheilt:

Ldtgs=Z. 364, Dr. CXXI. Bericht der
Commission für Bezirks- und Gemeindeangele-
genheiten über das Gesuch der Gemeinde kgl.
Weinberge um Bewilligung zur Einhebung
einer Abgabe für die Einmündung der Haus-
kanäle in die Gemeindehauptkanäle.

Ldtgs.=Z. 365, Dr. CXXII. Bericht der
Budgetkommission über den Antrag des Lan-
desausschußes auf Subventionirung der evan-

gelischen mit Deffentlichkeitsrecht versehenen
Privatschule.

Ldtgb.=Z. 369, Dr. CXXIII. Bericht der
Schulkommission betreffend die Abänderung des
Gesetzes vom 6. Dezember 1882 Z.76 L.=G =Bl.
betreffend die Einhebung des Schulgeldes an
Volksschulen.

Ldtgs.=G. 370, Dr. CXXIV. Bericht der
Commission für Sanitätsangelegenheiten über
den Londesausschußbericht, mit welchem der
Gesetzentwurf betreffend die Regelung der
öffentlich=rechtlichen Verhältnisse der allgemei-
nen öffentlichen Krankenhäuser in Böhmen
vorgelegt wurde.

Ldtgs.=Z. 371, Dr. CXXV. Bericht der
Kommission für den Landesversicherungsfond
für Arbeitsinvaliden über den Bericht des
Landesausschußes betreffend die Feier der vier-
zigjährigen Regierungszeit Seiner kaiserlichen
königlichen Apostolischen Majestät.

Ldtgs.=Z. 373, Dr. CXXX. Bericht der
Kommisston für Bezirks= und Gemeindeange-
legenheiten über den Antrag des Abgeordneten
Hevera und Genossen betreffend die Ergänzung
des Landesgesetzes vom 2. Feber 1885 (Z. 9
L.=G.=B.) über die landwirthschaftlichen Be-
zirksvorschußkassen.

Ldtgs.=Z. 377, Dr. CXXXI, Bericht der
Kommission für Bezirks- und Gemeindeange-
legenheiten über den Landesausschußbericht an-
belangend zwei Petitionen um Einführung des
Eheconsenses und über 55 Petitionen gleichen
Inhaltes

Ldtgs.=Z. 378, Dr. CXXXII Bericht
der Commission für die Commassationsvor-
lage mit den Gesetzentwürfen betreffend: 1.
die .Zusammenlegung landwirthschaftl. Grund-
stücke, 2. die Theilung gemeinschaftlicher Grund-
stücke und die Regulirung der hierauf bezügli-
chen gemeinschaftlichen Benützungs- und Ver-
waltungsrechte, 3. die Zusammensetzung der
Landeskommission für die Angelegenheiten der
Bereinigung des Waldlandes von fremden
Enclaven und der Arondirung der Wald-
grenzen.

Ldtgs.=Z. 394, Dr. CXXXIV. Bericht
der Commission für Bezirks- und Gemeinde-
angelegenheiten betreffend die Aenderung der
§§ 29., 30., 33. dann des § 54 des Bezirks-
vertretungsgeseßes vom 25. Juli 1864 Z. 27.
L.=G.=Bl.

Nejv. maršálek zemský: Žádám, by
slav. sněmu bylo sděleno, které zprávy
výboru zemského byly ex praesidio při-
kázány komisím.

Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen,
welche Landesausschußberichte den Commissionen
ex praesidio zugewiesen worden find.

Sněm. sekr. Höhm (čte): Ex praesidio
komisím byly přikázány:

Komisi pro okr. a obec. záležitosti:

č. sn. 380. Zpráva zemského výboru
o žádosti obce Smíchovské za povolení
k vybírání 3 perc. dávky z nájemného,

č. sn. 387. Zpráva zems. výboru o žá-
dostech obcí Smíchova a Břevnova za po
volení k vybírání poplatků domovských,

č. sn. 395. Zpráva zemského výboru
o žádosti obce Dobřivské za vyloučení ze
soudního okresu Zbirovského a politického
okresu Hořovického a za připojení k soud-
nímu okresu Rokycanskému a k politic-
kému okresu Plzeňskému.

Komisi rozpočtové:

č. sn. 396. Zpráva výboru zemského
o stavu prací opravných na hradě Karl-
štejnském.

Ex praesidio Wurden zugewiesen, und
zwar:

Der Commission für Bezirks= und Ge-
meindeangelegenheiten:

Z. 380. Bericht des Landesausschußes be-
treffend das Ansuchen der Gemeinde Smichow
um Bewilligung zur Einhebung einer 3pZt.
Miethzinsumlage.

Z. 387. Bericht des Landesausschußes
über die Gesuche der Gemeinde Smichow und
Břevnow um Bewilligung zur Einhebung von
Heimathstaren.

3. 395. Bericht des Landesausschußes
über das Gesuch der Gemeinde Dobřiv um
Ausscheidung aus dem Gerichtsbezirke Zbirow
und dem politischen Bezirke Hořowitz und um
Vereinigung mit dem Gerichtsbezirke Rokitzan
und dem politischen Bezirke Pilsen.

Der Budgetkommission:

Z. 396. Bericht des Landesausschußes
über den Stand der Restaurirungsarbeiten in
der Burg Karlstein.

Nejv. maršálek zemský: Tuším, že
předčítaní peticí dnešního dne nebude za-
potřebí ; přiděli se těm kterým komisím.

Ich halte die Mittheilung des Einlaufes
der Petitionen nicht für nothwendig ; ich werde
sie den betreffenden Commissionen Zuweisen.

Der H. Abgeordnete Adolf Fürst Schwar-
zenberg hat sich wegen Unwohlseins ent-
schuldigt.

Pan poslanec Adolf kníže Schwarzen-
berg omluvil se pro churavosť.

Prohlašuji slavný sněm za spůsobilý
k uzavírání.

Ich erkläre das h. Haus für beschlußfähig.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

Der erste Gegenstand der Tagesordnung
ist die dritte Lesung des Berichtes der
Budget=Commission über den Landesvor-
anschlag pro 1888.

První předmět denního pořádku jest
třetí čtení zprávy komise rozpočtové
o rozpočtu zemském.
Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj dr. Mattuš: Prve než při-
kročím co zpravodaj ku přednášce třetího
čtení zemského rozpočtu, vyžaduji si do-
voleni, abych jmenem budžetní komise
směl přednésti ještě návrhy této komise
o třech peticích a jedné resoluci, kteréž
jí byly k předběžné poradě podány.

Nejv. maršálek zem.: Jestliže se proti
tomuto přání nečiní žádné námitky, tedy
prosím, by pan zpravodaj ještě tyto před-
měty přednesl.

Zpravodaj dr. Mattuš: O petici číslo
461 obce roztocké okr. Smíchovského za
udělení subvence po případě nezúročitelné
půjčky na stavbu silnice roztocko-přílepské
v obnosu 6000 zl. V této příčině jako při
jiných peticích stejného obsahu navrhuje
budžetní komise, aby se odevzdala zem-
skému výboru k vyřízení při rozdělení
dotace příslušné.

O petici číslo 451 hospod. okr. spolku
ve Volyni za udělení zemské subvence
pro povznešení pěstování vrby košikářské,
v obvodu své působnosti o této petici na-
vrhuje komise, by se taktéž odevzdala
zemskému výboru, by vyšetření konal a
po případě na ni ohled vzal při rozdělení
částky, která jest v rozpočtu povolena na
všeobecné zemědělské účely.

Petice čís. 443 spolku k opravě Cheb-
ského dekanálního chrámu, má se k návrhu
budžetní komise odevzdati výboru zem-
skému, aby vyšetření konal a sl. sněmu
zprávu s návrhy podal.

Konečně co se týče návrhu, jejž podal
pan poslanec Sedlák v sezení dne 10. ledna
tohoto roku a jenž zní:

Slavný sněme račiž se usnésti: C. k.
vláda se vyzývá, aby v příčině doby za-
sedání sborů zákonodárných učinila opa-
tření takové, aby na příště zemskému sněmu
království českého delší doba zasedací byla
vyměřena než dosud se dělo; o petici této
jednala budžetní komise a neshledala žádné
příčiny, proč by proti tomuto návrhu
měla nějaké námitky činiti. Vzhledem
k tomu, že skutečně jest skrovná doba vy-
měřena, Činí návrh, by sl. sněm k petici
té přistoupiti ráčil.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
k těmto návrhům budžetní komise, které
s budžetem souvisí, za slovo?

Verlangt Jemand zu diesen Anträgen der
Budgetkommission das Wort?

Žádám pány, kteří s návrhy budžetní
komise souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den An-
trägen der Budgetkommission zustimmen, die
Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Zpravodaj dr. Mattuš: Slavný sněm
v druhém Čtení přijal návrhy budžetní
komise a sice co do čísel i co do Článků
vyřízení a učinil toliko změny ty co do
čísel, že v kapitole 5 při zemědělství jest
vloženo:

1.  Vyšší hospodářské ústavy . 36.200 zl.

2.  Hospodářské střední školy . 13.750 "

3.  Rolnické školy.....21.125 "

4.  Vinařské školy.....4 500 "

5.  Zimní školy......15.125 "

6.  Pokračovací školy hospod. . 800 "

Dle toho jest suma kapitoly páté
217.807 zl.

V kapitole 7. k účelům humanitním
změněny číslice:

Titul 6.:
zemský blázinec v Dobřanech 291.734 zl.

suma kapitoly 7.....1,652.757 zl.

v celku kapitola 6. a 7. . . 2,655.709 zl.

Dle toho obnáší celková
potřeba......., 11,430.807 zl.

A dle změn těchto zní pak vyřízení
následovně:

Sněm království českého v rozpočtu
zemském na rok 1888 ustanovuje takto:
Článek I.

Výdaje zemské království českého na
r. 1888 stanoví se v sumě 11,430.807 zl.,

z níž částky jednotlivé připadají na zvláštní
kapitoly, tituly a paragrafy, uvedené v roz-
počtu připojeném.

Článek II. nezměněn.

Článek III. v prvém odstavci změněn
tím způsobem, aby se uhradil schodek,
obnášející 10,533 051 zl., povoluje se při-
rážka 36 kr. ku každému zlatému přímých
daní v zemi předepsaných a stanoví se
výtěžek této přirážky sumou 9,572.905 zl.

Odstavec druhý a třetí nezměněn a
přidáno co odstavec čtvrtý:

Zemskému výboru se ukládá, by vzal
v úvahu, zdali by nebylo lze zcela anebo
částečně uhražovati náklad zemský jiným,
nežli posud obvyklým způsobem, aby o
tom v zasedání nejblíže příštím podal
zprávu.

Článek IV. nezměněn a dodatečně
k němu přidáno:

Z toho úvěru povoluje se potřebný
náklad asi 3000 zl. na vypracovaní po-
drobného projektu a rozpočtu k nutnému
upravení Berounky dolní od jejího ústí do
Vltavy až k Berounu, kde Litavka vpadá
do Berounky.

Článek V. nezměněn.

Článek VI. a VII nezměněn.

Článek VIII. zní: l. subvence zemská
pro vyšší hospodářský ústav zemský v Tá -
boře zvyšuje se počínajíc prvním lednem
1888 ze 17.100 zl. na 18.600 zl.

2.  Subvence zemská pro hospodářskou
střední školu v Kadani zvyšuje se počí-
najíc dnem 1. ledna 1888 ze 4000 zl. na
5000 zl.

3.  Rolnické škole v Mladé Boleslavi
povoluje se dosavadní subvence 4000 zl.
na dobu pěti let (1888—1892).

4.  Rolnické škole v Písku povoluje se
zvýšená subvence ročních 4000 zl. v tom
samém způsobu, jaký nyní bude požívat
rolnická škola v Mladé" Boleslavi, na příštích
5 let.

5.  Vinařské škole na Mělníku povo-
luje se na rok 1888 mimořádná subvence
500 zl.                 .

6.  Zimní škole ve Šluknově povoluje
se dosavadní subvence 1000 zl. na dobu
pěti let (1888—1892).

7.  Zimní škole v Jindřichově Hradci
povoluje se subvence 1000 zl. na tři léta
(1888-1890) s vyhražením, že zbývající
náklad uhražen bude činiteli místními.

8.  Hospodářskému spolku v Polici nad

Metají povoluje se ku vydržování zimní
školy na r. 1888 subvence 1000 zl.

9. Zemskému kuratoriu pro pokračo-
vací školy hospodářské povoluje se na r.
1888 subvence 800 zl.

Zemskému výboru se ukládá, aby co
nejdříve předložil zemskému sněmu osnovu
zásad, dle nichž se zřizováni, vydržováni
a vyučování co do hospodářských škol
díti má.
10. Vodnímu družstvu pro Zatec a
Stankovice povoluje se na upravení Sau-
bachu od Stankovic až do jeho ústí
v Oharku subvence 17.640 zl. dle ustano-
veni sněmem v příčině té zvláště sne-
sených.

11. Z místností statistickou kanceláří
při radě zemědělské v domě č. 799—II.
užívaných nebudiž počínajíc 1. lednem
1888 žádné nájemné vybíráno.

článek IX. zůstává nezměněn ve 3.
odstavci a přidán odstavec 4. Zpráva zem-
ského výboru 5. 262 o zavedeni stravováni
ve vlastní režii v zemském ústavě pro
choromyslné v Praze a Dobřanech a še-
tření za tou příčinou vykonané béře se na
vědomi a schvaluje se, aby za příčinou
nutného rozmnožení správního úřednictva
rozmnožen byl počet účetních praktikantů
s adjutem 400 zl. o dvě místa a aby vložen
byl do rozpočtu na rok 1888 při ústavu
Dobřanském náklad 477 zl. na zřízení
pekárny.

Zemskému výboru se ukládá, aby vzal
v úvahu zavedení stravování ve vlastní
režii, aby náležitá jednání v tom směru
potřebná zavedl a návrh podal.

Čl. X. zůstal nezměněn.

článek XI 1. odstavec.

Společnosti vlasteneckých přátel umění
zvýšuje se subvence 5.000 zl. na 6.000 zl.
dle sneseni sněmu 5. ledna 1888.

Zbytek toho článku nezměněn, jakož
i čl. XIV. a XV.

Landtagsaktuar Dr, Haubner;

Posten erschienen in Cap.  5.
Titel

1.  höhere landw. Lehranstalten .    fl.  36 200

2.  Landwirthschaftl. Mittelschulen    fl.  13.750

3.  Ackerbauschulen.....    fl.  21 125

4.  Vomologiscches Institut in Troja    fl.   14.645

5.  Winzerschulen......    fl.    4.500

6.  Winterschulen . . . . . .    fl.  15.125

7.  Landwirth. Fortbildungschulen    fl.       800

Demnach im ganzen Cap. 5. fl. 217.807
Dann im Cap. 7, Titel 6. Lan-

desirrenanstalt in Dobřan . . fl 291.734
demnach ist die Summe im Cap. 7 fl. 1,652.757

Darnach lautet Artikel I. in der Erledi-
gung des Landesvoranschlages:
Artikel I.

Die Landesausgaben des Königreiches Böh-
men werden für das Jahr 1888 mit der Summe
von 11, 430.807 fl. festgesetzt, deren spezielle
Theilbeträge auf die in dem beifolgenden Vor-
anschlage angeführten besonderen Kapitel, Titel
und Paragraphe entfallen.

Artikel II. bleibt unverändert.
Artikel III.

Zur Deckung des Abganges von 10,533.051
fl. wird ein Zuschlag von 36 kr. zu jedem.
Gulden ber im Lande vorgeschriebenen direkten
Steuern bewilligt und ber Ertrag des Zuschla-
ges mit 9,572.905 fl. bestimmt.

Absatz 2 und 3 bleibt unverändert.

Dazu kommt als Absatz 4: Der Landes-
ausschuß wird aufgefordert, in Erwägung zu
ziehen, ob es nicht möglich wäre, den Landes-
auswand ganz ober zum Theile eine andere
als die bisherige Weife aufzubringen und hier-
über in der nächsten Landtagssession Bericht
zu erstatten.

Artikel IV. bleibt unverändert, und als
Zusatz kommt hinzu:

Von diesem Credite wird der zur Ver-
Verfassung des Detailprojectes und Voranschla-
ges für die bringende Regulirung der unteren
Beraun von ihrer Einmündung in die Molbau
bis Beraun, wo die Litawka in die Beraun
einmündet, erforderliche Auswand von circa
3000 fl. bewilligt.

Artikel V., VI., VII. bleiben umgeändert.

Artikel VIII. lautet:

1.  Die Landessubvention für die höhere
landwirthschaftliche Lehranstalt in Ta-
bor wird wird mit dem 1. Sänner 1888 von
17.100 fl. auf 18.600 fl. erhöht.

2.     Die Landessubvention für die land-
wirtschaftliche Mittelschule in Kaden wird
mit dem 1. Jänner 1888 von 4000 fl. auf
5000 fl. erhöht.

3.    Der Ackerbauschule in Jungbunzlau
wird die bisherige Subvention per 4000 fl.
auf fünf Jahre (1888-1892) bewilligt.

4.  Der Ackerbauschule in Pisek wird die-
selbe Subvention von 4000 fl. für die fünfti-
gen 5 Jahre gewährt, wie selbe die Ackerbau
schule in Jungbunzlau bereits genießt.

5.  Der Weinbauschule in Melnik wird für

das Jahr 1888 eine außerordentliche Subven-
tion von 500 fl. bewilligt.

6.   Der landwirthschaftlichen Winterschule
in Schluckenau wird die bisherige Subvention
per 1.000 p. auf fünf Jahre (1888—1892)
bewilligt.

7.  Der landwirthschaftlichen Winterschule
in Neuhaus wird die Subvention per 1000 fl
auf drei Jahre (1888—1890) unter der Be-
dingung bewilligt, daß der übrige Aufwand
von den lokalen Faktoren gedeckt wirb.

8.  Dem landwirthschaftlichen Vereine in
Politz an ber Mettau wird zur Erhaltung der
Winterschule in Politz für das Jahr 1888 eine
Subvention von 1.000 fl. bewilligt.

9 Dem Landescuratorium für landwirth-
schaftliche Fortbildungsschulen wird für das
Jahr 1888 eine Subvention von 800 fl be-
willigt.

Der Landesausschuß wird beauftragt, dem
Landtage einen Entwurf der Grundsätze, nach
welchen bei der Errichtung, Erhaltung und dem
Unterrichte an landwirthschaftlichen Fortbil-
dungsschulen vorzugehen wäre, ehethunlichst
vorzulegen.

10.  Der Wassergenossenschaft für Gaaz und
Stankowitz wird zum Zwecke der Regulirung
des Saubaches von Stankowitz bis zu seiner
Einmündung in den Egerfluß eine Subvention
von 17.640 fl. nach den vom Landtage beschlos-
senen besonderen Bestimmungen bewilligt.

11.  Für die von dem statistischen Bureau
des Landeskulturrathes benützten Lokalitäten
im Hause Nr. 790 - II. ist vom 1. Sänner
1888 an sein Miethzins einzuheben.

Artikel IX. bleibt umgeändert, erhält
jedoch den Zusatz:

4. Der Bericht des Landesausschußes Zahl
262 betreffend die Einführung ber Verköstigung
in eigener Regie in ber Landesirrenanstalt in
Prag, Dobrzan und die zu diesem Zwecke ge-
troffenen Verfügungen werden zur Kenntnis
genommen und genehmigt, daß behufs der noth-
wendigen Vermehrung des Verwaltungsperso-
nals bei diesen Anstalten ber Status der Rech-
nungspraktikanten mit einem Adjutum von
400 fl. um zwei Stellen vermehrt und ein
Betrag von 477 fl. für die Errichtung eines
Backofens in Dobrzan in den Landesvoranschlag
für das Jahr 1888 eingestellt werde.

Der Landesausschuß wird beauftragt, die
Einführung ber Beköstigung in eigener Regie
in ber Gebär- und der Findelanstalt in Erwägung
zu ziehen und diesfalls die nothwendigen Ver-
handlungen einzuleiten und das im Interesse
der Anstalt Erforderliche zu veranlassen.

Artikel X. bleibt unverändert.
Artikel XI.

Absatz 1 lautet:

Die Subvention der Gesellschaft patrioti-
scher Kunstfreunde wird auf Grund des Be-
schlusses vom 5. Jänner 1888 von 5.000 fl.
auf 6.000 erhöht.

Absatz 2 und 3 bleibt umgeändert.

Artikel XlI, XIII., XIV., XV. der Er-
ledigung bleiben umgeändert.

Nejv. maršálek zemský: Předložím nyní
sl. sněmu otázku, zdali přijímá ve 3. čteni
rozpočet tak, jak se byl na něm usnesl ve
2. čteni a jak pan zpravodaj nyní ohlásil,
že potřebné změny byly do rozpočtu za-
psány.

Ich werde nunmehr dem hohen Hause die
Frage vorlegen, ob dasselbe beschließt, in Dritter
Lesung den Landesvoranschlag für das Jahr
1888 anzunehmen, so wie derselbe in zweiter
Lesung beschlossen würde, und mit den Correc-
turen, welche infolge bessen ber Herr Bericht-
erstatter dem hohen Hause mitzutheilen sich
bestimmt sand, und ich ersuche die Herren,
welche diese Frage bejahen, die Hand zu er-
heben.

Žádám pány, kteří na tuto otázku
přisvědčují, by vyzdvihli ruku.
Jest přijato.

Es ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest
drahé čtení zpravy komise zdravotní
o vládní předloze, jež týče se osnovy
zákona, kterým upravuje se služba
zdravotní v obcích království českého.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Sanitäts-Commission über die Regie-
rungsvorlage betreffend den Entwurf eines
Gesetzes, womit der Sanitätsdienst in den
Gemeinden des Königreiches Böhmen
organisirt wird.

Zpravodajem jest p. poslanec Schwarz.
Dávám slovo p. zpravodaji.

Posl. Schwarz: Slavný sněme! Záko-
nem říšským o zdravotnictví z r. 1870 u-
kládá se zákonodárství zemskému, aby zá-
sady, které v zákoně říšském jsou uvedeny,
v zemi přivedlo k platnosti, a sice k plat-
nosti do té míry, jak ukládá se obcím, aby
policii zdravotní ve své působnosti pro-
váděly. Takovýchto opatřeni nařizovacích

posaváde naše samosprávná působnost po-
strádala, proto opětně a opětně jednalo se
o to, aby příslušný zemský zákon byl vy-
dán, a že to dnes již po 6kráte, co slavný
sněm touto otázkou se zanáší; ovšem že
nikdy nedospěl tak daleko jako dnes, totiž
aby byl návrh předložen rozhodnutí slav-
ného sněmu.

Komise, uvažujíc potřebu takovýchto
zákonných opatření, vzala na poradu vládní
osnovu a přepracovala ji tak, jak jest
v rukou slavného sněmu.

Jakých zásad se v tom držela a jaká
opatření v té příčině v osnově učinila, jest
sl. sněmu ze zprávy, která nachází se ně-
kolik dní již v jeho rukou, dobře známo.

Přestávám tedy na tom, že ukazuji
k této zprávě a zůstavuje si slovo až na
konec debaty generální, prosím sl. sněm,
aby osnovu tuto v úvahu vzíti a o ní se
usnésti ráčil.

Nejv. maršálek zemský: Zahajuji ro-
kování povšechné.

Ich eröffne die Generaldebate über die
Anträge der Kommission.

Es haben sich in derselben folgende Redner
zum Worte gemeldet.

V rokování povšechném se přihlásili
k slovu a sice proti návrhu komise pan
posl. Macků, pro návrhy komise pan. posl.
rytíř Wiedersperg.

Dávám slovo prvnímu proti návrhu
komise zapsanému řečníku panu poslanci
Macků.

Posl. Macků: Slavný sněme! Velectění
pánové ! Heslem naší doby jest pokrok a
humanita. Ano, humanita!

Že se humanita tato provádí, jest
skvělý důkaz toho, že trestanci v kázni-
cích byli zbaveni okovů, že byli sproštěni
temných podzemních komor, že jim byly
postaveny paláce, že bylo stravování jejich
v té míře zlepšeno, tak že dostávají dosti
masitých pokrmův, kterých se druhým
občanům na venkově nedostává. Pánové!
Postavili jsme porodnici, nemocnici, blá-
zinec a jiných a jiných takových dobro-
činných ústavů více. Dnešní předloha, o
které se jedná, vyplývá též z humanity, ano,
pánové, z humanity oproti veškerému člo-
věčenstvu.

Avšak jak se to má s touto předlohou?
Již od r. 1870 pracuje se na této před-

loze, již je po šesté v tomto sl. sněmě a
proč se nikdy neuskutečnila, nastala se
zákonem? Proto, že byly obavy v lidu
veškerém, že nám z takových zařízení,
jaké je uvedeno v této předloze, vzrostou
náramné výdaje. A přece se tam praví:
Hlavní účel této předlohy by byl ten, aby
byla lékařská služba rozdělena v celé zemi
spravedlivě a pravidelně. Dále se praví,
že tato předloha je sdělána na základě
samosprávy. Ano, vítám to s velikým po-
těšením, že se náš velectěný pan kollega
a zpravodaj v této komisi o to přičinil,
aby osnova sl. vlády pro nás alespoň pří-
znivěji byla spracována, aby samospráva
byla více chráněna a šetřena.

Ale pánové, když vezmu tuto před-
lohu do ruky, přichází na mě jakési mra-
zení, takový nepříjemný cit, nevím, jak
bych to vyslovil. Ba cítim a vidím, že pro
nás celkem vznikne něco náramně nepří-
jemného, větší platy a větší břemena a
přece zde není vytknuto, že by se něco
takového stalo. Jen se tam praví, že lékaři
jsou ustanoveni proto:

1.  aby byla lékařská pomoc vždy na
blízku,

2.  aby lékaři ohledávali vždy mrtvoly,

3.  aby ošetřovali chudých,

4.  aby vedli práce kancelářské, pí-
semné o zdravotnictví vůbec.

Pánové, dle toho tedy by se dalo sou-
diti, že jest to věc docela nevinná, a že
by mě mohla stihnouti výčitka, proč pak
se vlastně chápeš slova a chceš mluviti
proti této předloze, vždyť jest to pro vše-
obecný prospěch? Ale, pánové, v lidu na-
šem vane takový proud, taková předtucha,
že vzroste touto předlohou zase nové
břímě, kterého se tak lehce nezbavíme.
Ano, pánové, nové břímě! Veškeré obce
okresu litomyšlského prohlásily se proti
této předloze. Pánové, řeklo by se, ty obce
musí býti nehumánní, nepřejou chudině
ničeho.

Také se to vytýká, Že tam nejsou
obecní lékaři zařízeni v obcích venkov-
ských, ale proti tomu bych se musil pře-
dem ohraditi, neboť okres litomyšlský byl
jeden z prvních, který zařídil vzornou
nemocnici, kteráž stála více než 150.000 zl.

Pánové, praví se, když bude lékařská
pomoc na blízku, předejde se všemu zlu,
zabráni se epidemiím, ty úplně vymizejí,
naše zdravotnictví rozkvete. Ale, pánové,
jest tomu vždycky tak, jest to úplně pravda,

že se to stane? Já připouštím, že ten
stav bude lepším, ale že vymizí, že se e-
pidemie úplně zamezí, popírám rozhodně
Nebo, pánové, mám zde jen jeden důkaz
a dovoluji si na to upozorniti sl. sněm
Jak známo, jsou zde v Praze a vůkolí ne-
štovice a jest zde tolik výtečných lékař-
ských sil, dvě university a všichni nejsou
s to, aby zlo zamezili. V zdravotní ko-
misi samotné sedí Čtvero výtečných mužů
lékařů, dva páni lékárníci a jeden člen
této komise byl tak nešťastný, že tam
dostal neštovice. Nevím, zda-li byla tato
předloha infikována tak zvanými bakte-
riemi, mikrokoky neb něčím jiným, ale
faktum jest, že je dostal. Pánové, praví
se v předloze, že ubývá na venkově lé-
kařů, a že jich přibývá v městech. Pá-
nové, proč jich ubývá na venkově? Pro-
tože tam nemají zaměstnání, kdyby tam
našli dostatečného zaměstnání, zůstali by
tam, nešli by do města. Vždyť, pánové,
to znáte ze zkušenosti, když jest tak tec
občánek městský zkřesaný a neví si jiné
pomoci, řekne mu ten doktor: Jděte na
venek, pijte tam podmáslí a syrovátku,
jezte dobrou stravu, pookřejete. Poměry
na venkově nejsou tak zlé, jak se líčí
račte se podívati na bodrého venkovana
a na ty měšťany, kteří jsou v poměrech
mnohem lepších, jak vypadají. Venkované
nemají takové poměry, nejsou tak hmotně
na tom postavení jako v městě, a přece
dobře vypadají. Co to dělá?

Lékaři ? O ne! Prosím, to dělá zdravý
vzduch. Nemám nikterak v úmyslu mlu-
viti v tomto slav. sněm© oproti tak vele-
váženému a ctěnému stavu jako jsou lé-
kaři, já si jich velice vážím a ctím je, a
vím, čím jsou pro společnosť lidskou. Ale
já mluvím ústy našeho lidu venkovského,
neboť každý nejlépe ví, kde ho bota tlačí
a obávám se následků, které by z této
instituce povstaly.

Proč má býti nucené zavedení těchto
lékařův v obcích venkovských?

Pánové; že se stav zdravotní na ven-
kově pořáde horší, stojí v předloze.

Připouštím, avšak, jak říkají advokáti
"vorsichtshalber" popírám. Připouštím, že
se horší, ano ten stav na venku jest ne-
utěšený, jest prabídný; my stůněme na
tak zv. úbytě nebo, jak tomu říkáme, sou-
chotiny, jen že máme ty souchotiny v kapse.
Toho se nejvíce bojím, že to bude ještě

horší; jestliže to půjde tak dále a dále,
tak na ty úbytě skonáme.

Pánové, druhý odstavec jedná o tom,
že jest přikázáno takovému obvodnímu
lékaři hlavně, by ohledával mrtvoly. To
že jest ta největší vada, to že jest to zlo, že
se teď mrtvoly vůbec lékařem neohledávají,
ano teď je ohledávají ti starostové ubozí.
To se rozumí, kdepak by pan doktor šel
se ještě podívat na to, co jest mu náramně
nepříjemné, vždyť už mrtvý nepotřebuje
pomoci!

Ale, pánové, bude to lepší, stane se
zde náprava, když budou tito lékaři? Vi-
díme to na sousední Moravě, tam máte
lékaře dle zdravotního zákona ustanovené.
Ale, pánové, zeptejte se některého z bo-
drých Moravanů, jde-li se doktor podívati
na každého, kdo zemřel, aby mu dal "Pas-
sierschein" do nebe.

Dnes týden jsem měl příležitost s ně-
kolika bodrými Moravany mluviti o té
věci; povídali: "Ty věci jsou horší nežli
byly, teď platíme na doktora, on tam také
nejede; on neohledává mrtvolu, nýbrž jen
na blanketu, na kterém jest doktor pode-
psán, jmeno vysadí, kdo zemřel. Ohledání
za něho vykoná ponocný nebo kdo jiný."
Dříve to dělal, jak víte, pánové, obecní
starosta, teď to bude dělati zřízenec toho
kterého doktora.

Ale, pánové, dejme tomu, že by tento
doktor byl tak svědomitý a řádný muž,
jak se dá předpokládati, že půjde každou
takovou mrtvolu ohledati; vezměte si v
našich horách, jak jsou ty chalupy roz-
troušeny, dnes umře jeden tam, zítra na
jiné samotě jiný, po zítřku tam.

Pan doktor chce se projeti, vezme
ekvipáž z toho místa, kde jest, pojede, to
se rozumí, na čí náklad, na náklad okresu.
To nic nestojí, pánové, to jest, obecní po-
kladnu a zem, to jde z okresní pokladny.
Ale do pokladny okresní plynou snad pe-
níze z baltického nebo z moře severního,
neb odkud nevím? Ale, že diéty budou
hrozné, že nám to vzroste přes hlavy,
račte býti ubezpečeni. Při tom dovoluji
si upozorniti na to, že potom vymizí ú-
plně všechny povozy z milosti; to račte
znáti, jak to na venkově je; stůně ten
neb onen ; když nemůže zapřáhnouti, přijde
k sousedovi: "Poslouchejte, babička se roz-
nemohla; pošlete pro doktora." Soused
zapřáhne.
, Nemůže-li ten, přijde k jinému. Ta

kový povoz dá každý zdarma, a jede. To
vymizí, neboť řekne se, když musíme pla-
titi do okresního fondu přirážku, snad ne-
dáme zapřáhnouti koně a pošleme pro
doktora? To by byl dvojí plat. On si to
bez toho započítá; z toho vzrostou ta-
kové výlohy, které se dnes nedají vypo-
čísti. Ono se namítne: Zaveďte paušály,
dejte mu 4, 5, 600 zl. a věc jest odbyta.
Ano, paušálem! Když dostane paušál, ne-
bude nic dělati: on si bude držeti koníčka,
bude ho krmiti k vůli tomu, aby tam neb
jinam si dojel! To ve mně budí trapné
pocity, že to bude nové břemeno.

Třetí puntík jest, že má býti posta-
ráno o to ošetřování chudých.

Pánové! Není snad o to postaráno?
Bude snad potom o to postaráno lépe,
když bude lékař venku ? Dejme tomu,
lékař bude usazen na venkově; je v ně-
jaké vesnici v obvodu asi 10.000 duši.
Nu, to račte vědět, na 10 000 duší jest již
hezký okršlek.

Dejme tomu! Pošle se pro lékaře do
bydliště, ale ten lékař není doma; a není
tedy pravda, že by tu bylo rychlé pomoci
po ruce.

Když jde do okresního města aneb
většího městečka, kde dnes máme 3 až 4
lékaře, nu, není-li jeden doma, je druhý
doma.

Prosím, abyste mi pověděli, kde na-
jde místo lékař na venkově pro sebe a ro-
dinu ? To snad přijde sl. sněmovna do
toho postavení, aby stavěla paláce na ven-
kově pro byty lékařů. Vždyť ten lékař
musí bydleti; a to račte znát, pánové, že
na venkově nejsou takové činžovní ka-
sárny, jako tady v Praze anebo na Vino-
hradech, aby pan doktor mohl přijíti, aby
se v tom neb onom místě aneb obci usa-
dil. Co z toho bude následovati, pánové?
Žádný nebude chtít jiti na venkov; vždyť
je to vzdělaný pán, a hledí, aby měl spo-
lečnost, hledí, aby přišel do místa, kde je
škola, aby mohl své dítky vychovávati,
atd. Táži se: Jest těm chudým na tom
dosti, když zavoláte toho lékaře k nim.
když jsou nemocni, mají chudí to místo,
to ošetřování atd tak, jako když se za-
vrou do nemocnice? Arci předloha praví
jednoduše: Jest záhodno a nutno, aby se
vůbec v každé obci zařídil jakýs takýs
Špitál a nějaká nemocnice. Ale kde pak
vezmete peníze?

Náš okres např. postavil takový pa-

lác krásný, nemocnici, která stála přes
150.000 zl., podle nového vzoru zřízenou.
Když jest z venkova někdo nemocný,
který nemá příbuzných, aby ho mohli
ošetřovati, dá se mu povoz z milosti, a
zaveze se do nemocnice. Že jest tam dobře
uschován, račte býti ubezpečeni, neboť
jest to palác, stoji v krásné zahradě,
stravování je výborné

Onehdy ptal jsem se takového ob-
čánka : "Strýčku, jak jste se tam měl v té
nemocnici ?"

"I Pán Bůh zaplať, přál bych si,
abych se tak měl 14 dni před smrtí."

A jest to jeden z prvních okresů,
kteří si to podle svého zařídili, a nene-
chali si přikazovati: "Tady musíš míti
toho a toho lékaře." Oni si to zařídili,
jak toho měli zapotřebí. A dnes by tahle
instituce byla úplně zbytečna. Dnes by
měl býti v každé vesnici jakýsi malý špi-
tálek, a jako každý stav, má náš pan uči-
tel např. rád kabinet — kabinet fysi-
kámi, aneb kabinet jiný. A když by při-
šel pan doktor, tak by také rád měl, aby
měl svou nemocnici. Ale kam by to přišlo,
pánové ? To všechno stojí značné peníze!

Za čtvrté mají býti tomuto panu lé-
kaři přiděleny veškeré práce kancelářské
a písemní, co se týče zdravotnictví. Nu,
pánové! Tu se budí ve mně pocit, že se
z toho pana lékaře stane byrokrat. Ta-
kový kancelářský člověk, který, aby se
mohl oproti svým vyšším představeným
vykázati jakousi činností, bude hleděti,
aby co nejvíce sehnal čísel exhibitních,
jak to bývá u malých úřadů — poněvadž
větši úřadové mají bez toho těch čísel
dost — že se jejich činnosť odhaduje po-
dle toho, kolik má Čísel v protokolu.

A to dospělo tak daleko, že dnes,
když přijdeme k menším úřadům a řek-
neme : " Prosím vás o vysvětlení toho a
toho", řekne se: I co vás to napadá, po-
dejte si to písemně, aby se to vyřídilo.
To jest k vůli exhibitním číslům.

Přijde sedláček a řekne: "Poníženě
ručičku líbám, líbějí ráčiti." On odpoví:
"Podejte si to písemně." To není snad, že
by ten pán byl tak nehumanní, ale jemu
na tom záleží, aby se mohl vykázati svou
činností, aby mohl říci: "My jsme přetí-
ženi prací, mátne tolik tisic exhibitních
kusů, které jsou k vyřízení" a kdyby se
to dneska stalo s našimi doktory, tak by
se stali také takovými byrokraty, měli by

samé písemné jednání, tedy by se podá-
valo sem a tam, že tu bylo desinfikováno,
tam cosi jiného učiněno atd.

Doktor by tedy musil sedět a psáti.
Pánové, ale teď přijdeme k té finanční
stránce. Ta předloha praví, že to nebude
státi tak mnoho, dejme těm ubohým léka-
řům 400 zl., to není moc. Nahlížím, že
jest to dosti málo, že před časem jsme
dali pánům učitelům také 400 zl., ale vi-
díte, jaké stesky byly se všech stran, jaká
nespokojenost panovala, a petice pořád se
ke sněmu hrnuly a sněm pořád musil ro-
kovati, jak tomu pomoci. Zrušme tuto
třídu a zřiďme zase tuto, dali bychom to
milerádi, není zajisté nikoho mezi námi,
který by té potřeby neuznával, ale odkud
těch peněz vzíti, když jich není ?

Jestliže, pánové, dáte takovým lidem,
kteří absolvovali universitu, jež studie
stáli několik tisíc 400 zl., příbytečné to
nemá, leda že by dostal stan, aby tam mohl
bydleti; má býti z těch peněz živ s rodinou ?

Vždyť mu snad nebude uložen celi-
bat, aby musil býti samoten. On se ožení,
a jak má býti potom s rodinou živ? a tak
se stane, že přijdou zase petice a stesky:
Nemůžeme více platiti.

Sedláci jsou tvrdohlaví, nechtějí sto-
nati, nedají nic vydělati, nemůžeme býti
živi, diéty se nám škrtnou. Bude z toho
samá nevůle a zlost. Z té druhé strany,
pánové, se praví, že jsou páni doktoři
náramně svobodomyslní; já to připouštím,
neznám svobodomyslnějších lidí jako jsou ti
páni doktoři. To mne těší, vždyť jest to
svobodné uměni, ale každý byrokrat jest
podřízen svému představenému, musí se
klaněti poníženě, avšak doktorům se to
nestane, poněvadž má každý strach, kdyby
na něj něco přišlo (veselosť!), aby se k
němu choval laskavě představený jeho!

Jak by se jinak dělo?

Ale, pánové, vždyť si to páni lékaři
sami nepřejí, aby přišli do takové tísně,
do takové instituce, oni měli něco zcela
jiného na zřeteli, jak víme dle petic, které
byly od nich podány v minulých letech na
sjezdech lékařských, kdyby se tak mohli
státi státními úředníky; to by bylo
ovšem lepší. Stát je veliké těleso, tam se
může dostati zlatý límec, výslužné a pá-
nové ti nejsou prací přetížení, tam si
mozolů nenadělají, tam se všecko dělá
písemně a je to jistější. Ale do takového-
to postavení jíti, někam na nějakou ves-

ničku, to podle mého přesvědčeni žádný
poněkud zručný a věci znalý lékař ne-
bude chuti míti.

A co to bude míti za následek? My
dle tohoto zákona budeme míti místa zří-
zena a nikdo nebude chtít, nanejvýše
takový zbědovaný člověk, který ztratí
paměti, když přijde k pacientu a neví, co
ten druhý povídal, a neměl zdaru v mě-
stě, ten se dá v takové vesnici zakopati a
pochovati.

Ale ve větším městě jest více lékařů];
činí se jeden nad druhého, jest konku-
rence.

Ta konkurence by na venku přestala.

Tam by měl 400 zl., kdo pak tam
potom půjde?

Ale pánové, mějme již na zřeteli, jak
náš blahobyt stoupá.

Kdybysme to vzali podle procent
zemských přirážek, okresních a obecních
přirážek, musili bysme říci, že náramně
stoupá náš blahobyt.

V r. 1870 měli jsme zemských přirážek
10 pct., v roce 1875 již stouply na 25
pot., r. 1883 byly 28 pct. a r. 1888 máme
36 pct. zemských přirážek.

Prosím, pánové, jestli jest to měřít-
ko našeho blahobytu, musíme ještě s tím
býti náramně spokojeni.

Jest to smutné; výdeje všude rostou,
příjmy klesají.

Myslím, pánové, že nebude jediného
v této sněmovně, ktery by mi nedal za
pravdu, že roku 1870 byla pšenice víc jak
2krát tak drahá jako dnes; žito více než
2krát tak drahé jako dnes; len platil
tenkrát starých 56 kg. za 35—40 zl., dnes
dostanete za metrický cent sotva 25—30
zl. odkud máte potom vzíti příjmy?

Přirážky okresní i obecni rostou; bída
na venkově jest tak hrozná, a myslím,
že poměry u velkostatkářů nejsou lepši.

Pánové, vždyť to hospodářství to ne-
nose ; že ti panové mají velkostatky,
přece jim to poskytuje slušný život, ale
aby mohli ukládati kapitály, o tom není
zmínky. Prosím, tak jest na tom venkově.
Co má dělat sedlák, domkář, chalupník,
řemeslník?

Teď taková instituce na něho se
stroji!

Pánové, jen si to račte rozvážiti.
Když máte v městečku lékaře, sami jste
si ho ustanovili, tak jistě on nepotřebuje
žádného povozného.

Neb on jest v místě. Vy budete pla-
tit do okresní pokladny, ať malý, ať velký
statkář to cestovné, diéty pro lékaře,
když bude jezditi do těch dědinek.

Máte na to nějakou ingerenci, můžete
to kontrolovati?

Ono se řekne — ano, — jest to v
rukou okresního zastupitelstva; — ale když
zde ta liquidace leží, řekne se: Pánové,
pan doktor byl tam, neb onde, co můžete
dělat ?

On se Šel podívati, byl veliký déšť;
tu a tam přetéká hnojůvka, tekla sousedu
pod okno; ten běží žalovat; pošle kore-
spondenční lístek ; jest to tedy ze zdravot-
ních ohledů. Pan doktor tam musí vyjet;
jest to dosti daleko — budou slušné diéty
— to musíte zaplatiti!

Co můžete řící? Jest to veřejná
služba.

Jen plaťte!

Pánové, také se tam praví, že bylo
málo petic podáno proti tomu.

Ano, pánové, ale v letech minulých
bylo těch petic náramné množství, které
se proti zákonu tomu prohlásily. Každý
měl za to, že ta předloha spí spánek spra-
vedlivých, poněvadž nikdy nedošla na
světlo, nepřišla do této sněmovny a ne-
byla by snad ani letos přišla, kdyby ne-
byl, já nevím, mám-li to považovat za
šťastnou neb nešťastnou náhodu, kdyby
nebyl náš proslulý pan kollega Schwarz
býval jmenován zpravodajem.

On arci se snažil ten zákon ještě pro
nás co nejpříznivěji spracovati, důkladně
jej spracovati, ale jest mi velmi líto, že
té důkladné práci nemohu dáti to ocenění,
jakého by zasluhovala.

Mně by to bylo mnohem milejší, kdy-
by některý z těch pánů lékařů to měl v
ruce. Jsem přesvědčen, že by předloha
nikdy byla neuzřela světla této sněmovny
a byla by již dříve pochována (Veselosť).
Ale, bohužel, jest jedenkráte zde, co dělati,
musíme hledět, abychom tomu zlu jak
možná odpomohli.

Přicházím, pánové, ku konci a dovo-
lím si jen upozorniti na to, že by tato
ustanovení nám přivedla nové úředníky,
nové bureaukraty, kteří s tím malým služ-
ným by nemohli nijak vyjíti, a byli po-
ukázáni k tomu, aby jaksi svými dietami
si vypomohli.

Pánové, kam pak to přivedeme, když
tak budeme pracovati dále?

Od roku 1870 až do dnešního dne,
jest to 17 let, jsme se obešli bez tohoto
zákona. Tenkráte jsme neměli takové
školství, nebylo v obecném lidu takového
vzdělání, nebyl takový pokrok, kde se
všeobecně mluvilo, jak naše školství pro-
spívá ; my to uznáváme, ale teď nemá sl.
vláda v nás tolik důvěry, že bychom se
v těch školách tolik naučili, co pro naše
zdravotnictví potřebujeme, že čistota, stříd-
most jest nejen poloviční, nýbrž celé zdraví.
Až do té doby jsme se bez toho obešli, ale
teď nevíme, jak šťastnou nebo nešťastnou
náhodou se to nařizuje, musí to být pro-
vedeno. Proč to musí býti provedeno ?

Snad to slavná vláda uznala, ale Bůh
uchovej, ona ví, že jsme zde zdrávi v této
české zemi, ale jest to marotta jednoho
pána, který si to vzal za účel, aby pro-
vedl svou myšlenku.

Na Moravě jest to již provedeno, tam
to mají a co to vzbudilo? Všeobecnou ne-
spokojenosť. Ale Bože, ono jest na té Mo-
ravě mnoho věci tak nezdravých, že jim
tu instituci přeji a přál bych, aby páni
lékaři byli s to, aby je vyhojili, aby měli
tak zdravé poměry, jako u nás v Cechách.
Ale to jest oktrojování, proto, že jest to
v Moravě, že my jakožto sousedé musí-
me to takové míti. My jsme se přesvěd-
čili, že po tom nic není, že se ta insti-
tuce neosvědčila.

Slyšel jsem od jednoho velectěného
pána, který pravil, ano, co jest na Mo-
ravě toto zařízení, úmrtnost tam klesá,
ale nevím o kolik procent. Statistika to
vykazuje.

Pánové, vy víte, jak se statistiky dě-
lají. To mně račte všichni dosvědčiti, že
to není jistě žádné měřítko. Statistikou
vám dokážu všechno co chcete, i opak
toho, kdyby bylo zapotřebí, nebo' že by
nikdo v našich pohraničních obcích nebyl
umíral, že by všichni lidé zůstali na živu,
to bych pochyboval.

U nás. stav není horší než tam byl.
ba naopak, jest lepší, máme lepší komu-
nikaci, naše země jest jedna z těch nejprvněj-
ších a teď, pánové, jsme k tomu nuceni.
Není nám to ponecháno, abychom si za
své peníze koupili kabát, jaký chceme,
musí to býti všechno uniformováno, ale
zaplatiti musíme to my.

Ale pánové, myslím, že ten rozkazuje,
kdo platí, a když my platíme sami, proč
někdo jiný poroučí ?

V tom ohledu nemohu se srovnávati
s takovým zákonem, že to není úplně po-
necháno samosprávě okresní a obecni, ný-
brž že tam mají vliv a úplnou volnost
zemepanští úřadové, že nám mají nařizo-
vati, jak se máme spolčovati, jak si to
máme určiti.

Pánové, když jsou tito lékaři ustano-
veni, mají službu. Pánové, z toho vyplý-
vá, kdo jest ustanoven stabilně a má služ-
bu, bude chtíti jedenkráte výslužné, arciť
v předloze se o tom nemluví. Já neznám
toho úředníčka, který, když nastoupil jako
praktikant nebo cokoliv ve službu k vel-
kostatkářům, by byl řekl: rPane, ty mi
musíš dáti takovou pensi." Je rád, že se
toho místa dodělal a že tam je. Jakmile
se ohřeje a má pevnou půdu pod nohama,
potom se domáhá toho, co mu po právu
patří. On řekne: Já jsem tobě sloužil;
když jsem tobě sloužil, tys mně dával
malé služné, které nebylo v žádném po-
měru k mé práci. Pane, jest tvou povin-
ností morální, abys mně dal jakési vý-
služné.

Pánové, když se obrátí úředníček na-
proti Vám, naproti velkostatkářům a o to
žádá, jak pak tento náš úředník nebude
to chtíti na morální osobě, na obci, okresu
neb zemi, aby ona mu dala výslužné. On
má býti odbyt?

Když to nemůže soukromník udělati,
nemůže to morální osoba též udělati.

Řeklo by se hned všeobecně: Jest to
hanba, máte tady své úřadníky, kteří Vám
slouží přes 30 roků a nedáte jim žádného
výslužného !

Pánové, na to si dovoluji upozorniti
slavný sněm, Že nejen tím, co teď dáváme,
nýbrž i pro budoucnost nám vzrostou
břemena a závazek, když ne právní, tedy
závazek morální.

Já, velectění pánové, v té předloze
náramně krásný citát: "Není to žádným
novým učením, pravili se, že prospěch
společnosti spočívá v tom, aby se členové
její udržovali ve zdraví a síle tělesné a
duševní."

Přiznávám se k tomuto krásnému
heslu. Je toho zapotřebí.

Máli se však člověk udržeti při zdraví
a síle nepotřebuje jen lékaře, potřebuje
především chleba, aby mohl tělo své po-
silniti.

Pánové, nekráčejme tak dále, nebeřme
tomu zuboženému venkovanu ten poslední

krejcar, aby to nedospělo tak daleko, že
by neměl potom tolik, aby si koupil
sousto chleba, a aby následkem té pře-
náramné humanity nehumánně skonal.

Pánové, bylo již řečeno s více stran,
ano panuje obava, když nepřijmeme té
předlohy šmahem jak zde leží, že zasedá
v ministerstvě náramně energický pán,
který by se o to zasadil, že by nám to
byla s to slavná vláda šmahem oktrojovati.

Já mám, pánové, lepší mínění o slavné
vládě, vím, že Jeho Excellence pan místo-
držitel věnoval aspoň tolik pozornosti
mým slovům, že ví, jak lid venkovský
je zubožen, jaká břemena má, jaká bída
panuje, a když nemá pokladnice státní se
státi prázdnou, nesmíte občanům přikládati
těch nových břemen.

Pánové ! Ještě si dovoluji upozorniti
na to, že okresní zastupitelstva a obce
městské, které mají své lékaře atd. nebyly
dosud ani tázány, nebyla od nich dobro-
zdání vyžádána.

Snad by se ta věc dala upraviti,
kdyby byly slyšeny, docela jinak.

Jak k tomu přijde město, které má
svého lékaře, že musí platiti daň, platiti
povozné za všechny jiné obce ? Jak
přijde k tomu statkář velký, který má
svého lékaře, aby musel zase ještě platiti
všechny ty povozy; jak přijde k tomu
městečko, které má svého lékaře, aby
muselo za daleké obce, které jsou nedbalé,
které o své zdravotnictví nedbají a jeho
nešetří, platiti tyto povozy; jest lépe, u-
rovná-li se věc tato napřed — nežli když
se to obcím oktrojuje.

To jest nesprávné a proto Vás žádám,
abyste ráčili podporovati můj návrh, který
si dovoluji učiniti sl. sněmu:

Sl. sněme, račiž se usnésti na tom,
aby předloha komise zdravotní, jež se
týče osnovy zákona, kterým se upravuje
služba zdravotní v obcích království čes-
kého, byla výboru zemskému odkázána,
by týždnové šetřeni konal, zvláště okresní
zastupitelstva a obce městské v té věci
slyšel a pak sněmu zprávu a návrhy
podal.

Nejv. maršálek zemský: Pan poslanec
Macků činí návrh; Slavný sněme, račiž
se usnésti na tom, aby předloha komise
zdravotní, jež se týče osnovy zákona, kte-
rým se upravuje služba zdravotní v obcích
království českého, výboru zemskému

odkázána byla, by týž nové šetření konal,
zvláště okresní zastupitelstva a obce měst-
ské v té věci slyšel a pak sněmu zprávu
a návrhy podal.

Učiním dotaz na podporu.

Žádám pány, kteří tento návrh pod-
porují, by vyzdvihli ruku.

Račte pánové držeti ruce do výšky,
kteří podporujete návrh.

Návrh je dostatečně podporován.

Dovoluji si ohlásiti, že se ještě při-
hlásili ke slovu a sice pro návrhy komise
p. posl. dr. Steidl a dr. Engel.

Dávám slovo prvnímu pro návrhy
komise zanešenému řečníku panu rytíři
Wiederspergovi.

Posl. rytíř Wiedersperg: Slavný sněme!
Dovolím si také několika slovy zmíniti
se o záležitosti, která nás zabývá.

Jest známo, že věc tato se již vleče
po 16 let. R. 1870. vydán byl říšský zá-
kon, v kterém v § 5. bylo vyhraženo
zemskému zákonodárství, aby ono určilo,
kterým spůsobem dopodrobna obce mají
vyhověti oněm úlohám, které jim v § 3. a
4. zákona říšského citovaného uloženy

R. 1872 předložila ponejprv vláda o-
snovu takovéhoto zákona zemského k upra-
vení zdravotnictví v obcích sněmu če-
skému.

Musím při tom hned k tomu pouká-
zati, že řečník, který přede mnou mluvil,
byl tvrdil, že nebyla prý slyšena v té věci
okresní zastupitelstva.

Právě tato první osnova byla vyslána
zemským výborem našim okresním zastu-
pitelstvům a od nich požádáno dobrozdání,
tedy tyto sbory již tenkráte o věci mluvily.
Tato osnova však se stala, abych tak řekl,
jaksi kostrou mnohých pozdějších takových
osnov zákona zdravotnického, který ale ani
jeden do vyjednáváni sněmovního se ne-
dostal.

Vrcholily všecky tyto předlohy v tom,
že obce měly lékaře platiti, ale vláda ú-
plně jimi vládnouti; autonomii nebylo vy-
hraženo toho nejmenšího vlivu a v podob-
ném směru také byly složeny ty zákony,
které jsou přijaty v jiných zemích. Jak
nastoupil tento sl. sněm svou činnost, zbý-
vala z dřívějšího sněmu takováto předloha,
která byla postoupena hned první zdra-
votní komisi, jež byla zvolena, a v tomto
návrhu zákona bylo, jak jsem již naznačil,

pro autonomii pramálo učiněno, ale břímě
by se bylo mělo děliti na dvě částky a
sice polovici měl nésti zemský fond a po-
lovici obce.

O výši tohoto břemene jsme tenkráte
neměli žádných jasných pojmů, poněvadž
té nejmenší statistiky v ohledu tom nám
poskytnuto nebylo.

Obava tedy, že by mohlo velké břímě
nastati jak pro obce tak pro zemský fond,
byla ovšem dosti oprávněna.

Následkem toho komise v r. 1885.
tou prací se zabývající se usnesla na tom,
že k vůli ušetření, aby nebylo zapotřebí
tolik lékařů, ustanoveno, že má se jejich
úloha rozděliti ve dvě částě, tak že by
byli ustanoveni lékaři při každém okres-
ním zastupitelstvu k vůli policii zdravotní,
ale kurativni úlohy a ohledáván mrtvol
aby se jim neukládalo a nechalo se až na
další lhůtu, aby se cestou zákonodárskou
neb jiným způsobem vyřídilo. Z počátku
se vláda k této osnově komisí podané dosti
příznivě chovala, pak ale, když čekala
svého vyřízení ve sněmu, nás překvapila
tím, že přistoupila na votum minority,
které tohoto rozdělení neznalo. Příčinou
toho byly skvělé výsledky, kterých se do-
cílilo zákonem na Moravě, kde také toho
rozdělení nebylo a kde, jako v této osnově,
která před námi leží, stalo se úlohou lé-
kařů, kteří dle zákona toho se ustanoviti
mají, aby ohledávali mrtvoly a ošetřovali
chudé nemocné a spravovali úlohu zdra-
votní policie, pokud obci náleží. Votum
minority, tenkráte z větší Části z německé
strany vyšlé, se na tom stanovišti drželo
jako dřívější osnovy a vláda se vyjádřila,
že by dala přednost tomuto, kdyby se ja-
kési změny v něm staly. Komise zdravotní
zase o věci se radila v r. 1886, ale nedo-
spělo to ani k usnešení komise, poněvadž
sněmovní zasedání bylo ukončeno.

Loňského roku, jak Vám známo, pá-
nové, se nestalo ve věci té nic, až letos
zase vystoupila vláda s předlohou svou.
Pánové, osnova komise jest spracována na
základě veškeré zkušenosti , které se naby-
lo jednáním v komisi, a v tom směru, jak
vidíte zde, bylo přepracováno v osnově vlá-
dní komisí více paragrafů, a byly v ní ze-
jména změny učiněny v tom smyslu, aby au-
tonomii jak obecní tak okresní a po případě i
zemské bylo vyhraženo při každé příleži-
tosti jakési votum a jakýsi vliv. Vláda se
velmi ochotně k této věci stavěla a jenom

na tom stála, aby se stávajícího zákono-
dárství šetřilo, pokud již říšským záko-
nem námi nezměnitelným stává. Proto,
pánové, povstala ta součinnost, na kterou
nás návrh zde všude odkazuje. Vláda se
musela o to starati, zákon z r. 1870 již
to právo jí úplně dává, a vláda neobdr-
žela ničeho nového, ale naproti vládní
osnově a naproti zákonům, které byly
přijaty v jiných zemích, a stojí v právo-
mocnosti, činností komise se do tohoto
zákona vložilo, že při všech těch úlohách
autonomie obecní, okresní a zemské se
Setři.

Pánové, já jsem se zastával v roku
1885 té osnovy, kterou podala komise
z roku 1885. Ale pánové daleko jsem toho,
abych snad, poněvadž jsem tenkráte se
zasazoval o něco jiného, této osnově se
chtěl stavěti na odpor.

Pánové, když se věc osvědčila na
Moravě, považoval bych to za nesvědo-
domité, kdybych tomu. chtěl odporovat,
co se tam osvědčilo, se bude osvědčovati
také u nás, a to tím více, poněvadž jsme
předlohu změnili způsobem našim pomě-
rům příznivým.

Pánové, co se týče finančního strachu,
který byl dříve vždy největší a nejráz-
nější námitkou, ku která se stále ukazo-
valo, dovolil bych si poukázati na tabellu,
kterou p. zpravodaj s velmi velikou pílí
v té věci sestavil a dle které se
opravdu tyto obavy redukuji na mini-
mální poměr. Pánové, musíme povážiti,
že 1800 obcí přispívá na lékařské a vůbec
zdravotnické záležitosti přes 260.000 zl.

Ale 5000 obcí v této statistice uve-
deno není, poněvadž ony žádné fixum ne-
platí, poněvadž ony si potřebné výkony
lékařské od případu k případu platí. Dle toho
ale se musí na každý pád souditi a priori,
že velmi značný náklad na zdravotnictví
vedou a že bezpochyby žádné přetížení
našich poplatníkův z toho povstati ne-
může. Záležitost tedy, když postrádá fi-
nanční váhy, stává se úplně věcnou otáz-
kou zdravotnictví.

Tu se musím především tázati: jest
zapotřebí nám zákona zdravotnického čili nic ?
A abychom otazku tu si mohli zodpoví-
dati, musíme se podívati na naše poměry
zdravotnické, jak nyní stávají. Dosavad, pá-
nové, dohled k zdravotnictví je výhradně
v rukou vlády, tato ho vykonává pomocí
okresních lékařův a země jest rozdělena

dosud na 27 okresů zdravotních, který každý
více méně jistý počet okresních hejtmanství
v sobě zaujímá.

Jest řeč o tom, že se má o 12 okresů
udělati více, ale konečně pro nás to zů-
stane téměř stejné, když je jich 27, vy-
padá průměrně na jeden takový okres
zdravotní 34 mil a pak by bylo něco
méně, ale konečně je to na každý pád taková
prostora, na které jeden člověk v řádném
ohledu vyhověti nemůže, aby konal ja-
kýsi dohled.

Činnost nynějších okresních lékařův
jest zvící jakousi byrokratickou kontrolující,
ale nevystačující v každém ohledu,

"Pánové!" Někdo by snad řekl, "vždyť
ono to přec jde." — Ono všechno jde.—
Jen jak to jde? Když právě jest úplný
pokoj, když nemáme nemocí nákažlivých
a když nyní příčina ke zvýšené činnosti
lékaře, pak snad vyhovuje, jakmile nastane
epidemie tu neb onde, nestačí nikde a neu-
stále se musí praktičtí lékaři přibírati ke
službě státní a če to jest nepořádek, leží
na bíledni.

Pánové, musíme se tázali, jak pak jsou
postaveni ti lékaři okresní. Na okresích lékaři
stoji v 9. nebo 10. třídě dietní a mají platu
od 800 až do 1200 zl.) patrno, že z toho
nikterak rodinu vyživiti nikde nemůže.
"A to také není třeba," říkají všichni;
nvždyť on má praksi." Pánové, ano, on má
praksi, on ji musí provozovati, aby mohl
býti živ, To jest ale vždy na újmu jeho
službě.

On v praksi má konsultovati, a musí
hleděti, aby se protloukal takřka. Ale když
vykonává praxi, zanedbává službu; a má
vždycky tu alternativu, bud hlad, aneb
zanedbáváni svého úřadu. Avšak podle zá-
kona nemají okresní lékařové tu jedinou
úlohu, oni skoro čtvrť léta ještě musí při
odvodních komisích přisluhovati.

Jestli za tu dobu, co odvodní komisse
funkcionuje, nesmi žádná epidemie vznik-
nouti, to nevím, ale dotyčný ministeriální
edikt mi znám není. Co se týče jeho čin-
nosti, tu smí on dle § 8. zák. zdravotního
jen tenkráte přímo zakročiti, kde nebe-
zpečí v odkladu by bylo, pak smí o své
újmě a pod vlastním zodpovídáním přímo
zakročiti. Ostatně ale, poroučí jen pan
okresní hejtman, a pan okresní hejtman
jest laik, jak vám známo, a věci ovšem
rozuměti nemůže, ale jest to tak podivné,
pánové, že stran lékařských záležitostí máme

neobyčejných zkušeností. Neslyšel jsem ni-
kdy, že by se byl někdo narodil co mistr
krejčovský anebo ševcovský, ale v lékař-
ských záležitostech každý má svůj úsudek
a každý se může příti se znalcem.

Vždyť se mě to stalo, že jedenkráte
okresní hejtman ke mě pravil: "Náš pan
kraisfysikus pravil, že by bylo potřeba,
aby se tam a tam udělaly nějaké přípravy,
kde vypukly neštovice atd., ale věda dávno
dokázala, že není žádné nakazy, já mu tedy
řeknu: "Ano, ano," ale nedělám nic, škoda
peněz. Tu se staví laik nad znalce a co
takový znalec lékař, jest tam platen.

Nechci se dále šířiti, abych vašeho
času nezneužil, musím ale k tomu pouká-
zati, že právě zákon zdravotnický na Mo-
ravě stávající výsledků skvělých ukazuje,
a sice, že klesla úmrtnost na nemoce na-
kažlivé na Moravě z číslice .10 až 13.000
na 8.000, která číslice se drží téměř na
jednom niveau po 5 let, co tento zákon
v činnosti jest, což tento dozajista důka-
zem, že to následek jeho působnosti a tato
úmrtnosť spíše ještě klesá.

Pánové! My máme velmi přísné zá-
kony, co se týče moru dobytčího, a ty se
také provádějí, ale co se týče, pánové zdraví
lidského, tu se činí velmi málo, tu jsou
vždycky obavy, že by mohl obchod trpěti
a jiné věci. A předoe to zdrávi lidské jest
ve velmi mnohých případech ten jediný kapitál,
který chudý člověk má, aby vyživoval z toho
svou rodinu.

My máme, pánové, zákony proti po-
škozování na životě neb na majetku, máme
zákony proti vraždě, krádeži, podvodu atd.,
ale proti činitelům oněm, kteří zdraví lid-
ské podkopávají, proti těm jest velmi
málo zákonných předpisů po ruce a ty
ještě se nemohou provaděti. A zdraví ve-
škerého lidu pracovného representuje tak dobře
náramný kapitál, jakoonen kapitál, který vězí
v bravu, a jest mnohem ušlechtilejší.

Pohlédněte na to, co se týče branné
moci, jak veliký ona má vliv na zdravotnictví,
na číslice, které se v tomto ohledě vy-
skytují.

Dlužno také ukázati na to, že nyní
v oboru vědeckém právě za posledních
let se potkáváme s těmi nejskvělejšími
vynálezy s těmi nejskvělejšími vysledky.
Věda, že není žádné nákazy, ta jest po
chována na dobro. Právě nákaza jest tam
dokázána, kde si ji dříve žádný nemyslil.
Pánové, tedy ten skepticismus, který tak

opovržlivě se jindy vyskytoval a kde jsme
slyšeli — u nás, co vy nazýváte zlořády
zdravotnické, od jakživa bylo a jest sta-
rých lidí dosti, anebo já jsem znal jednoho
kanálpucra, kterému bylo přes 90 let atd.,
— to není, pánové, žádný důkaz více. S
takovými výroky se nemůže počítati a na-
opak, hygienická zavedení se s těmi nej-
skvělejšími výsledky potkala.

Pánové, pohleďte na Vídeň. Ve Vídni
byl tyfus abdominální velice častým a
zhoubným hostem; od té doby, kdy se za-
vedl vodovod a Čistá voda, od té doby
úplně vymizel. Ty jednotlivé případy přišly
z ciziny a byly venkovské, a nyní, páno-
vé, poněvadž se mnoho vody spotřebuje
a ta se v pramenech míchá, již se zase tu
a onde objevuje.

Pánové, ohlédněte se na zdejší porod-
nici, abych vám uvedl jeden příklad z naší
vlasti. Za té doby, kdy ja jsem byl na
vysokých školách, měli jsme 30-40 pct.
úmrti a v některých epidemiích přes 50 pct.
rodiček umíralo. Pánové, již v starém domě,
kdy ještě nebyla nynější skvělá budova
zdělána, sklesla číslice ta se zavedením
poněkud lepších hygienických poměrů, zlep-
šily se poměry značně a sklesla na G'67
pct. a v dobách, kdy se v obou budovách
účinkovalo, sklesla na 2'75 pct. a od té
doby, co se výhradně užívá nové budovy,
toči se okolo 6 1/2 z tisíce. Jsou to pak vý-
sledky a účinky skvělé, či ne? táži se!
Pánové, ti Činitelé, kteří nakažlivé nemoci
splozují, jsou velice malí, ty bakterie ne-
přicházejí ani s děly ani se zadovkami,
ale účinek jejich jest ohromný a věřte mi,
že mnohá armáda nezpůsobila tolik zla a
škody, jako tito malí škůdci a nepřátelé
zdraví lidského.

A proti těm se musíme stavěti na
odpor! Uvažte, pánové, že máme asi 17.000
úmrtí na nakažlivé nemoci v Čechách.
Když poměrně budeme počítati jako na
Moravě, tedy by se jednalo o ušetření
mezi 3—4 tisíci životů lidských do roka.
To, pánové, přece je dojista značná číslice
a tu se mi zdá velice malicherným, jestliže
by se v nějaké obci platilo o půl pct. více
nebo méně. A, pánové, konečně by se to
nesrovnávalo s důstojností království Če-
ského, aby mezi posledními co poslední v
tak veledůležité záležitosti hledělo sledo-
vati cestu zákonodárnou. Doufám, že při-
jmete tento zákon a že dalších slov o tom
šířiti nemusím. Chci jen poukázati několika

slovy k tomu, co bylo zde od pana před-
řečníka vytýkáno. Řekl, že obce okresu
litomyšlského se vyslovily proti předloze.
Pánové, ty musily míti nějaké vlohy divi-
nační, aby se mohly vysloviti proti před-
loze, kterou jste, pánové, sami teprve po-
znali před třemi dny, vždyť jí žádný ne-
znal. Nevím, jestli se ty petice vztahují
k tomu, že tam poměry nejsou takové,
jak by měly býti, poněvadž podle stati-
stiky právě v okresu litomyšlském jeden
obecní lékař přichází na 51.000 obyvatelů.
(Slyšte!)

Pánové, ostatní vyvrácení toho, co p.
předřečník uvedl, ponechávám se vší dů-
věrou p. kolegovi Steidlovi.

Nejv. maršálek zemský: Dovoluji si
oznámiti, že se přihlásil k slovu ještě a
sice proti návrhu komise pan poslanec
Kletečka a jelikož nyní řečnil řečník, který
byl zapsán pro návrh komise, tedy přichází
nyní k řeči řečník, zapsaný proti návrhu
komise. Dávám slovo panu poslanci Kle-
tečkovi.

Poslanec Kletečka: Přihlásil jsem se
k slovu následkem výkladu pana dra. ry-
tíře z Wiederspergu. Především musím
tvrditi, že důvody, které uvedl pan kolega
Macků se na pravdě zakládají a fakticky
tak vynacházejí, jak vám je zde přednesl.
Co se mého náhledu týče, tak jest opo-
menuto věru, než ten zákon od vlády vy-
dán byl, vyšetřiti, jak ten poměr finanční,
tak ten poměr skutků a v jakém poměru
bude státi s účinkem.

Nechci o tom šířiti slov; pan kolega
Macků totéž trefně označil, odvolávaje se
na výsledky jeho sousední sesterské země
moravské, kde mohu také potvrditi, že
jsem z jistých pramenů slyšel totéž po-
tvrdit, co nám zde pravil pan kolega
Macků.

Hlavně ale, pánové, chci jen několik
slov pronésti proti dru. rytíři z Wieders-
pergu, který nám mezi jiným uvedl, že
ten zákon již tolik let se vleče, že ta pře-
dloha tolikrát již takřka byla pochována.

Jest tomu tak, a pánové, ptám se vás,
jestliže ten stav se zlepšil anebo zhoršil;
od r. 1870, co říšský zákon vydán byl a
kde mnohé obce, pánové, a také kde obce
se sloučily, kde okresy a města vyhověly
těm požadavkům, ty mají býti trestány

tím novým zákonem Ale zmínil se pan
dr. rytíř z "Wiederspergu o případě když
vypukne epidemie. O epidemiích nechci
mluviti, aby neřekl, že chci jemu jako
laik dělati nějaké předchůzky, že se každý
míchá do lékařství.

On se zavinil, že c. k. okresní lékař,
když epidemie vypukne, jest povolán.

Pánové! Vy víte, že úkolem okres-
ního lékaře jest to, co nyní našim obcími
a okresům má býti uloženo tím zákonem
ty povinnosti měl dosud vykonávati.

Činí se námitka, že má pouze 800 až
1200 zl. Ať mu stát přidá, aby mohl být
slušně živ, aby mohl vykonávati své po-
vinnosti, jak se sluší.

Když ta epidemie vypukne, a když
se tam naši graduovaní lékaři dostaví,
myslím, že to také tak zastanou jako ten
c. k. okresní lékař. To by bylo jedno.

Pak jsem se chtěl zmíniti o tom, že
pan okresní hejtman poroučí okresnímu
lékaři.

Pánové! Kdo za to může, to přec©
nezávisí od nás, to závisí od ministerstva ;
když ministerstvo dá okresním hejtmanům
nařízení: nepleťte se mu do jeho odboru,
on tomu musí lépe rozumět než ty, on
jest odborník, nevím, pánové, proč by se
to nestalo.

Říká se, že okresní lékař bude pak
míti volnou ruku, když bude dobře placen
a mně se zdá, že bychom docílili tím
vše o obcích a okresích, ve kterých není
ten zdravotní stav tak zařízen, jako toho
říšský zákon z roku 1870. vyžaduje.

Pánové, na jeden okamžik bych chtěl
upozorniti.

Nechci mluviti, že si přitižujeme, že
se staneme takřka lidu nemožnými, když
budeme vždy a vždy jen přitěžovati, co
by se nechalo jinak a s menším nákladem
odstraniti.

Ale pánové, teď vyjednává se s na-
šimi spolukrajany a myslím, že takový
důležitý zákon by se měl aspoň ponechati
až na tu dobu, až ti sem se dostaví.

Pánové, končím a přidávám se k ná-
vrhu pana kolegy Macků (Výborně!).

Nejv. maršálek zemský: Přichází nyní
k slovu příští řečník, který jest zapsán
pro návrh, pan dr. Steidl, dávám jemu.
slovo.

Poslanec dr. Steidl: Slavný sněme !

Uchopil jsem se slova, abych vůči tomu,
co p. kol. Macků přednesl, věc do pravé
míry přivedl a patřičně osvětlil.

Pánové, věc, o niž právě nyní nám

jest jednati, jest právě tak vážná, že každá
humoristika má býti jaksi v předu vy-
loučena.

Od roku 1873. jedná se opětně a opětně
o předloze upravení zdravotní služby v Če-
chách.

Jednotlivé fáse, které ty rozličné před-
lohy se dodělaly, Vám jsou od pánů řeč-
níků dříve řečnivších známy; jest pravda,
jak pan kolega Macků se zmínil, že se
epidemie zcela nezamezí, poněvadž lékař
není divotvorným a lékařský stav nemá
sám divotvornosti, ale že se mnohem
zlepší, toho skvělý důkaz, jak mnohým
pánům, kteří se o to starají a zajímají,
ve Vídni, to jest známo.

Když byla cholera v Italii, tedy
z Terstu přišel cizinec a onemocněl na
choleru v hotelu, kde se ubytoval.

Tam zdravotní úřad vídeňský zakročil
dle předpisů s veškerou rázností, arci tím
trpěl valně majitel hostince, kde se byl
ubytoval cizinec.

Ale případ byl jediný, desinfekce po-
stačila, aby cholera ve Vídni se více ne-
rozmnožila.

To jest jeden z mnohých případů, že
skutečně nynější věda má prostředky a
také toho dbá, aby desinfekcí se rozšíření
epidemií, této zhoubě lidstva, předešlo.

Hlavní z důvodů, který pan poslanec
Macků uvedl, jest, že prý jest zamýšleno
tímto zákonem vytvořiti nový stav burea-
kratický mám tu čest býti lékařem,ale musím
říci, že ve mně neni nejmenší žilky jaké-
hosi bureaukrata, naopak musím doznati,
Že snad neodvislejšího není a snaživějšího
stavu jako jest lékař a že vyhýbá se všemu
co se jmenuje psaní, anebo mnoho
psaní, v tom směru jest to vlastně po-
chybeno.

Jsem tomu zároveň rád, že vzdě-
lání této vzorné předlohy, kteráž jaksi
v soulad harmonický přivádí potřeby
zdravotní s autonomií nám potřeb-
nou a žádoucnou, se octnulo v rukou tak
osvědčeného zpravodaje, jako jest nynější
pan zpravodaj Schwarz a to tím více,
poněvadž kdyby lékař tu zprávu podal,
by se řeklo, ejhle oni pracují pro domov-
ské své vlastni potřeby a musím doznati
také to, že skutečně lékaři by nebyli

snad dovedli tak kodifikovati přiměřeně
tu osnovu zákona, jak se to podařilo
zdravotní komisi, ve které arci k lítosti
p. posl. Macků zasedali prý lékaři a také
prý lekárníci. K tomu já povídám, mimo
juristy, také.

My máme, velectění pánové, již jakési
zařízení zdravotní; totiž následkem zákona
z r. 1870. viděli se političtí úřadové země-
panští nuceny, aspoň jakýsi surogát úpra-
vy obecního zdravotnictví zaříditi.

Stala se úmluva. Vyzvali se jednot-
liví starostové obecní na okresní úřad
politický a tam tedy vyjednával pod
vlivem pana hejtmana lékař s tím a oním
přednostou, zač vlastně bude ohledávati
mrtvoly a zač bude ošetřovati chudé.

Pánové, ten poměr jest skutečně ne-
důstojný jak samosprávy a ještě nedů-
stojnější těch obecních lékařů.

Tam, kde okres jaksi slušněji na to
pohlížel, převzal vyplácení honoráře těm
lékařům vždy od čtvrti ke čtvrti roku, aby
nebyl nucen lékař jaksi vždy choditi po
vesnicích vybírati si tu svou skrovnou
hřivnu.

Pánové, to na každý spůsob stálo také
peníze hezké; rovněž ale musím doznati,
co s věcí seznámený, že bylo škoda každého
krejcaru na to vyloženého, poněvadž za ty
obnosy pěti, čtyř, půl šesta, desíti zlatých
nebyl lékař s to, nikdy ani těm nejjedno-
duším povinnostem svým dostáti.

Pan posl. Macků nám zde líčil lékaře,
jak v pohorské krajině v ekvipáži jede
k svému chudému nemocnému do té které
obce pohorské zároveň, aby ohledal mrtvolu.

Pánové, především v horských kraji-
nách jest velmi těžko v ekvipáži jezditi,
poněvadž, jak Vám známo, jsou tam ne-
sjízdné a neschůdné silnice i cesty.

A potom já si představuji, pánové,
lékaře na venku jinak. Nemějte na zřeteli
vždy jenom lékaře, jak vlastně ve fiakru
nebo v pohodlné ekvipáži jede pohodlně
po dláždění, po ulicích pražských nebo
velkoměstkých! On musí za každé pohody
v noci i ve dne, bez únavy a s obětavostí
jíti navštíviti mnohdy i s nebezpečím vlast-
ního života chudého nemocného! To jest
povolání jejich vychováním odborným jim
uložené a slibem a přísahou stvrzené.

Pánové, že asi nebude lékařův hoj-
nost, kteří by sem tam do některé nepa-
trné vesničky farské, kde jenom je škola
dvou- nebo trojtřídní, se hrnuli, to já sám

připouštím. Ale bude pánové, na každý
způsob těžko asi vyhověti tomuto přání
také, aby lékař neměl rodiny, anebo, aby
se svou rodinou byl od těch skrovných
400 zl. živ.

Já si představuji ten plat, který zákon
co minimalní stanoví, aby to byla jakási
basis, aby měl to nejnutnější, na byt a
pak na to, co jest vlastně ještě nutnější;
to druhé že bude nucen si přivydělávati
svou privatní praxí. (Hlas : bude li nějakou
míti). Arci, je to pravda, bude-li nějakou
praxi míti, jak se za mnou hlas ozval.

Ale lékaři nebudou obyčejně také asi
výdělkáři, poněvadž každý, kdo poměry
lépe zná, ví, že pravidlem jest lékař nucen,
ročně aspoň třetinu toho škrtnouti, co by
si byl oprávněn vydělati, tak jest zvykem
mezi lékaři ve službě humanity. Musím
protož rozhodně výčitku, která zde byla
proti lékařům učiněna, že jaksi by byli
výdělkáři a že by potom jenom psali účty
za povozy a ty ekvipáže a je předkládali o-
kresnímu výboru, odmítnouti. Já bych měl
ještě mnoho na srdci, že to porovnání se
školou tu není docela na místě, poněvadž
pánové, kdyby se nám bylo podařilo, míti
tu školu, vlastně školský zákon tak na
basi autonomie sdělaný, jako je obmyšlená
osnova zákona tohoto, zajisté by dnes ty
stesky nebyly tak křiklavé a tak veliké.

Pánové! Jak jsem dříve se zmínil,
v soulad co možná harmonický snažila se
komise a osvědčený p. zpravodaj přivésti
osnovu tuto, aby bylo vyhověno jí jak
službě nutné zdravotní i aby se ušetřilo a,
jak dalece možno, ulevilo poplatníkům a
zároveň jest aspoň ten soulad .také prove-
den, aby na základě samosprávy ten zá-
kon byl zřízen a v platnost! uveden.

Já tedy, pánové, odmítaje dříve, co
více méně humoristicky bylo řečeno proti
lékařům, prohlašuji, ač jsem také okres-
ním starostou a vím, že nám bude také
vydávati více, že s úplným svědomím a
vědomím hlasuji pro předlohu a doporu-
čuji ji sl. sněmu.

Nejv. maršálek zemský: Přichází ke
slovu příští řečník, kterýž jest zanešen
pro návrhy komise, poněvadž proti návr-
hům komise se nedal zanésti žádný a dá-
vám tedy slovo p posl. dr. Englovi.

Posl. dr. Engel: Sl. sněme! Velectění

pánové! Jest věcí velmi obtížnou, odpoví-
dati někomu, kdo ve věcech tak velice
důležitých a všeobecného prospěchu se tý-
kajících postavil se na stanovisko tak obme-
zené, na stanovisko prospěchu jednotlivců
neb tříd, jak to učinil ctěný pan kollega
Macků.

Já, pánové, taktéž nikterak nepoklá-
dám osnovu, již nám zdravotní komise
předkládá, za dokonalost zákonodárnou
v každém ohledu, ale pánové, přece my-
slím a vycházím z toho přesvědčení, že
jest lépe stvořiti zákon nějaký, který se
během času, nehledě ani k možnosti de-
baty specialní, může opraviti, než-li opět
a opět činiti to, pokračovati tím směrem,
jako se posud dělo, totiž na 16. rok od-
kládati s věcí, která podle přesvědčeni
četných stavů, a nejen lákařů, v této zemi
jeví se býti nutnou, jeví se přímo nalé-
havou.

Pan kol. Macků ve své, jak správně
podotknuto bylo, více humoristicky než
vážně míněné řeči snesl takové důvody,
že jakkoliv se dostalo jim vyvrácení již
se strany dvou pánů řečníků, přece ještě
se mi zdá nutným, abych zvláště některé
věci tam obsažené vyslovně odmítl. Mluví
se, pánové, vždy o tom nesmírném bře-
menu, které zákon zdravotní má uvaliti
na obce, na okresy, na zemi. To jest arci
způsob velmi pohodlný, zůstane-li se při
takovém povšechném tvrzení a neslyšel
jsem, že by p. posl. Macků si vzal tu
práci, aby konkrétně jaksi věc nám ob-
jasnil a protož dovolte mi, pánové, abych
to učinil já. Podle osnovy samé, jak ve
zprávě její obsaženo jest, možno na to
počítati, že zřídí se asi 513 zdravotní ob-
vody. Při minimálním platu lékařů, který
obnášeti má 400 zl., činí tento výdaj po-
všechně 217.200 zl.

Béřeme li ohled také na výlohy ce-
stovní, které po mém mínění přece ve
většině případů vyřízeny budou jakýmsi
paušálem a ustanovíme-li tento paušál asi
průměrně na 200 zl., tož pánové, úhrnný
výdaj na celý tento paušál bude obnášeti
108.600 zl., celkový tedy výdaj, na orga-
nisaci zdravotní 325.800 zl.

Pánové, přihlížíme-li k tomu, že již
dnes obce a okresy platí, neli snad větší
částku na veřejné zdravotnictví, tedy aspoň
takovouže, jasně z toho vysvítá, že ne-
jedná se o nějaké zvýšení břemene, nýbrž
o spravedlivější jeho rozdělení, Pokud p.

Macků poukázal na to, že prý by pak
opět obtížen byl fond zemský, tu přece
musím jenom prositi Vás, ctění pánové,
abyste si všimli onoho velmi důkladně
spracovaného odstavce zprávy úvodní,
kdež výslovně řečeno jest, že, i kdyby
zemský fond připláceti měl na osnovu
zdravotní, již to, co by nedostávalo se,
pakli by obce jediným procentem přirážky
k přímým daním přispívaly, celá tato vý-
loha obnášela by asi 13.000 zl. ročně. A
tu musím poukázati na to, že již v r. 1881
Morava, kteráž jest daleko menší než Če-
chy, poukázala 10.000 zl. na fakultativní
zavedení takovéto organisace zdravotní, a
že zajisté, když země tak malá proti Če-
chám, tehdáž oběť takovou přinesla, nelze
za to míti, že by i eventuelní příplatek
13.000 zl. z fondu zemského byl břeme-
nem tak velkým pro poplatníky, o nichž
p. kol. Macků pravil, že kromě toho si
své lékaře sami honorují. Tolik, pánové,
co se tkne toho nesmírného břemene, které
prý nám vzroste. Pan Macků ale také
dotkl se obavy, že prý potom lékařové
budou žádati za zvýšení svých platů, jako
to vidíme u učitelstva. Bylo by zajisté
zvláštním, kdybych absolutně možnost
tuto chtěl buď potvrditi, aneb popírati.
Ale nezapomínejte, pánové, že, když ta-
kové ustanoveni v zákoně se nalézá, teprve
zákonem může opět býti změněno, že sněm
zemský tedy bude to míti v ruce, aby
takovým žádostem, pakli ]e uzná za neo-
důvodněné, položil meze. ledy v tomto
ohledu netřeba se oddávati žádným obavám.
Pan Macků dále dotkl se toho, že prý
přehlídka mrtvol bude se díti tímtéž ne-
dbalým způsobem, jako dosud. Já nazý-
vám způsob tento nedbalým, ačkoliv pan
Macků pravil, že dosud přehlíželi mrtvoly
páni obecní starostové: já jej nazývám
nedbalým, ne, že by tito pánové neměli
dobrou vůli v tomto počínání jednati tak,
jak toho svědomitost vyžaduje, ale oni
toho nejsou schopni a při tom bych také
jen poukázal ještě k jedné věci.

My máme velmi dobré a velmi pro-
spěšné předpisy ohledně prohlídky mrtvol,
leč tyto předpisy se nikdež nezachovávají,
poněvadž, pokud nebudeme míti orgánů,
kterým spolehlivě může býti taková věc
zůstavena, nemohou býti vůbec zachová-

vány. Neboť, pánové, nelze žádati na tom,
kdo věci nerozumí, aby každou známku
jasně a spolehlivě vytkl, a že se případy
staly, kde pak následkem udání musilo
tělo býti exhumováno a kde se zjistilo, že
byl pohřben člověk, který nebyl mrtev,
jest obecně známo a toť právě i jednou
z důležitých příčin, pro kterou se naléhá,
aby prohlídka mrtvol děla se způsobem
správnějším, způsobem spolehlivějším nežli
posud. P. Macků konečně také mluvil o
tom, že prý by se snad musili stavěti pro
doktory paláce. Nuž, já myslím, že to jest
jeden z důvodů, které p. řečníku připadly
z té příčiny, poněvadž právě neměl jiného
na snadě. Na takové důvody zcela ne-
vážné zajisté odpovídati netřeba. Použil-li
pan Macků také ještě příkladu přímo z
frašky "Vodní družstvo" vzatého, tu mu
musím říci, že zvyk onoho starého pána,
právě vzal vznik svůj ne z nynějších po-
měrů, nýbrž z poměrů, jaké panovaly za dob
patrimoniálních.

Pan dr. Macků v konci své řeči Činil
návrh, aby předloha odkázána byla vý-
boru zemskému; a tu musím, pánové, u-
přímně říci, že se mi zdá, že nebyl zcela
upřímným, neboť podle celé jeho řeči oče-
kával jsem logický závěrek, aby se přešlo
o předloze této k dennímu pořádku.

Vidno tedy, že pan Macků přece té
odvahy neměl, a že ji neměl jaksi podle
nejtajnějšího nějakého citu svého srdce,
kterému ostatně též dal výraz a sice tím
slovem, že prý si člověk lékařů musí vá-
žiti, poněvadž jinak nutno se obávati,
kdyby nemoc, neb dokonce smrť zakle-
pala, že by se lékař do domu nedostavil.

Sám pan Macků tudíž doznal, že přece
jest potřebí nějaké organisace zdravotní,
on ale chce opětně věc novému protaho-
vání odevzdati, chce, aby opětným odro-
čením opakovalo se to, co již po 16 let
se děje.

Já myslím, že to našeho sněmu ne-
bylo by důstojno. Důstojnějším a správ-
nějším počínáním jest, o věci porokovati a
říci buď "ano" neb "ne".

Tímto způsobem nepřímo věc dávati
z denního pořádku nezdá se mi vhodným,
poněvadž by příště nenašlo se člověka,
který by vůbec přijal jmenování do komise
zdravotní. (Výborně!)

Dovolte mi, pánové, abych se několika
slovy ještě obrátil proti tomu, co řekl ctěný
pan kollega Kletečka. Zdá se mi, že pan
Kletečka neporozuměl vývodům pana ba-
rona z Wiederspergů, neboť tento, pokud
já jsem slyšel, poukázal zejména zevrubně
na to, že nyní ustanoveným okresním lé-
kařům zeměpanským nezbývá času, nezbývá
fysické možnosti, aby všechno to vykonávali,
co jim vykonávati jest. Že tento náhled jest
správný, vychází najevo již z toho, že
svého času sněm zemský přijal návrh ko-
mise zdravotní, vyslovivší se v ten smysl,
aby počet zeměpanských lékařů v Čechách
byl rozmnožen a proto, pánové, jest tím
spíše nutno, aby vyvinula se nějaká insti-
tuce, která by činnosť lékařů zeměpanských
mohla spolehlivě doplňovati; proto také,
pánové, žádá se jistá kvalifikace od lékařů
obecních a proto zejména v instrukci vy-
dané pro markrabství moravské výslovně
též udáno jest, jakým způsobem lékařové
obecní mají činnosti lékařů zeměpanských
podporovati. A pravilo-li se, že lékařové
zeměpanští podléhají pánům okresním hejt-
manům, a že nemají také žádné exekutivy,
musím poukázati k tomu, že na místě
jiném, totiž na říšské radě, toho bylo do-
tknuto pro naléhavé potřeby, aby zvláště
stvořeni byly také orgánové zdravotní
s mocí výkonnou. To arci nestane se podle
mého mínění ani dnes ani zítra. Ale, pá-
nové, bylo již vážně o tom jednáno a tím
důvod p. Kletečkou uvedený odpadá.

Řekl jsem, pánové, že já také neu-
znávám osnovu nám předloženou za úplně
dokonalou. Já vycházím totiž z toho pře-
svědčení, že zejména, co se týče roztřídění
lékařů na venkově, toto dosud potřebám
dokonce nevyhovuje. Neboť podle statistiky,
kterou jsem svého času předložil zdravotní
komisi, máme ve 208 po případě 209
okresích dohromady 1342 lékařských sil,
v to počítaje také lékaře pouze diplomo-
vané ; a tu, pánové, ukazuje se, že v sídlech
okresních, tedy pouze v 208 neb v 209
městech nalézá se 702 lékařů, kdežto mimo
sídla okresních zastupitelstev nalézá se jen
640 lékařů a přihlížíme-li pak, pánové,
k lékařům graduovaným, tu zvláště ne-
poměr ten jest ještě křiklavějším, poně-
vadž veliká čásť dosavádních pánů chi-
rurgů zůstala na venkově. Přihlížíme-li
k lékařům graduovaným, tuť pánové na-
lezneme, že v sídlech okresů je 588 lékařů
a na venkově pouze 354 lékařů graduova-

ných, arci Prahu a Liberec v to nepočítaje.
Již z toho jest vidno, že jednou z nalé-
havých příčin žádoucího provedení orga-
nisace zdravotní jest i ta, by se působilo
k lepšímu, vhodnějšímu roztřídění sil zdra-
votních.

A tu, pánové, nelze míti jen ohled
na chudinu, ač zajisté ten důvod byl by
dosti vážným a dosti rozhodným, aby se
k organisaci samé přistoupilo, tuť nutno
přihlížeti též k lidem majetným, a kdy-
bychom se na venkově ptali tak mnohého
otce rodiny, velmi zámožného, který co
nájemce hospodářství, co člověk vázaný
svým postavením na nějaké menší ven-
kovské město neb konečně na vesnici, ta-
kový zajisté odpověděl by, že milerád
daleko více bude přispívati do obecní neb
okresní pokladny, kdyby jen toho lékaře
měl na blízku. Neboť nemá-li lékaře na
blízku, musí platiti onu honorář mnohem
značnější, a musí kromě toho pro něho
posýlati příležitost aneb ji zaplatiti; proto
rozhodně popírám, že by se jevila na ven-
kově veliká opposice proti organisaci služ-
by zdravotní, třebas jen u tříd majetných,
popírám to na základě svých zkušeností,
popírám a doufám, že mě z mnohých stran
v tom bude dáno za pravdu.

Toto hromadění se lékařů v městech
jest také jedním z důvodů, aby konečně
bylo přistoupeno k organisaci služby zdra-
votně, avšak jest to také jedním z důvodů,
pro který, myslím, že až k této organisaci
dojde, bude museti přihlíženo býti hlavně
k tomu, že pohraniční místa okresů budou
spojována ve zdravotní obvody, třebas by
přináležela k okresům různým. Věc se
bude míti po mém náhledu tak, jako při
školách, neboť to, pánové, víme, že obce
školní neleží vždy jen v hranicích okresů
zastupitelských, ba i v kranicích okresů
správních, že mnohdy chodí dítky do školy
z okresu zcela cizího, ba i z cizího hejt-
manství. Myslím tedy, poněvadž i v ohledu
navštěvy lékaře bude vzat zřetel na sta-
noviště toho lékaře a prostředky komuni-
kační, vyvine se věc i v tomto ohledu po-
dobně. A tu arciť byl bych si přál, aby
zejména v § 3., 4., 6., 7.. 8. a 11. byl k
těmto poměrům vzat zřetel. Než, pánové,
neučiním žádných návrhů na změnu těchto
paragrafů, poněvadž myslím, že bude vy-
hověno potřebě té při prováděcích naří-
zeních.

Povolil jsem si jenom zejména k této

věci poukázati. Ještě k jednomu chci od-
pověděti, co bylo proneseno se strany pana
kolegy Macků a co bylo částečně již vy-
vráceno panem baronem Wiederspergem,
jest to ono popírání pravdivosti zpráv sta-
tistických, popírání pravdivosti toho, že
zejména na Moravě zákon zdravotní pů-
sobil blahodárně.

Já se, pánové, přiznávám upřímně, že
když jsem zprávu zdravotní z Moravy četl.
také s jistou nedůvěrou přihlížel jsem k
tomu tvrzení, jak velikou měrou počet ú-
mrtnosti nemocemi epidemickými klesl.
Avšak, pánové, před nějakou dobou jsem
byl skutečně poučen o jiném. Stalo se to
spiskem dra. Rychny, svého času předlo-
ženým hygienickému kongresu ve Vídni,
čímž byl velmi poučným způsobem podán
důkaz o hlavní příčině šíření se epidemií
na venkově.

Tato příčina leží v návštěvě školní a
tu, pánové, nabyl jsem přesvědčení, že
ona tvrzení zakládají se na pravdě, a že
úmrtnosť nemocemi epidemickými násled-
kem řádného zařízení organisace zdravotní
opravdu znamenitě může klesnouti; neboť,
pánové, tu jedná se hlavně o to, zjistiti
ihned způsob nemoci a uzavříti školu ihned,
jakmile se toho ukáže potřeba. Cekati,
nežli vzdálený okresní lékař tím neb oním
způsobem bude do té obce vyslán, než
podá referát, než přijde nařízení od vele-
slavného c. k. místodržitelství, to vše jsou
věci velice povážlivé, neboť pak, pánové,
se nákaza již skutečně rozšířila po celém
okresu, kdežto, dojde-li k utvoření takové
organisace, kde lékař jest na místě, kde
lékař nadán jest jistým právem, nadán
zejména vlastnostmi a povahou úředníka
veřejného, jehož slovům přikládá se váha
i víra, tuť může se pokračovati velice
rychle a může skutečně epidemie býti
obmezena způsobem velice vydatným, při
čemž pak arciť morbilita i mortalita značně
klesne. To, pánové, jsou důvody, pro které
vřele odporučuji, aby vešlo se v speciální
debatu, a odporučuji tak co lékař, užil
bych tu těchže slov, kterých nedávno užil
velectěný pan dr. Rieger, Činím tak s ja
kýmsi sebezapřením, neboť co se týká po-
stavení lékařů, tuť bohužel pravda jest,
co řekl pan poslanec Macků, že zákonem
tímto postavení lékařů na venkově zlep-
šeno nebude. Neboť kdo si přečetl instruk-
ci, která byla vydána na Moravě, kdo
přečetl, co všechno se od lékaře takového

bude žádati, ten u porovnání toho platu
400 zl., skutečně vzpomene si také na
slova jedné frašky: "A to všechno za
5 zl. 25 krejcarů."

Ne ve svém zájmu, ne v zájmu svého
stavu, se tedy za tuto předlohu přimlou-
vám, ale činím tak jedině z ohledu na
prospěch veřejnosti a tím zároveň odmítám
poslední tvrzení pana poslance Macků, že
kdyby lékaři byli dostali tuto předloha
do rukou, by dozajista byla pochována.
Nikoliv, pánové, právě lékaři na základě
své intelligence a přihlížejíce ku prospěchu
všeobecnosti, přičiní se i bez ohledu na své
vlastní zájmy, aby přišla organisace zá-
kona zdravotního k místu, a o to vřele se
u slavného sněmu přimlouvám. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Přihlásil se
ku slovu a sice pro návrh komise pan
rektor české university dr. "Weiss a pan
poslanec přísedící zemského výboru dr.
Bráf.

Dávám slovo panu rektorovi "Weissovi.

Poslanec dr. Weiss: Slavný sněme !
Když jsem po této místnosti vstoupil, tak
jsem zajisté nemyslil, že mně bude po-
skytnuta příležitosť zde mluviti; jsem však
k tomu přinucen odpověděti kratce; předně
co zástupce vysokého učení českého a
spolu co zástupce fakulty lékařské české,
která silně navštívena jest a která v krátké
době množství lékařů na venkov vyšle.
Lituji, že jsem nebyl při počátku řeči pana
Macků, ale co jsem doslechl, musím říci,
že jsem slyšel jen samou hanu, nižádnou
chválu; neslyšel jsem všechno, jen hanu,
byla-li též chvála, nevím.

Arci vidím dle toho, že pan Macků
nás lékaře — arci mezi lékaře se také po-
čítám — posuzuje velmi křivě a že nás
posuzuje ne ze stanoviska vědeckého, nýbrž
ze stanoviska laika.

Já proto co lékař úplně odpouštím
tyto výtky, avšak jmenem fakulty lékař-
ské, jménem spolku lékařů odmítám tyto
výtky, které nám byly ve tvář hozeny.

Jen jedné věci se musím dotknout.
Pan poslanec Macků praví, že prý stati-
stika jest falešná. Připouštím; jest stati-
stika falešná, jest, abych názvu toho užil,
obyčejnou nevěstkou, která se dá upotřebiti
dle toho, jak kdo potřebuje.

Jest to pravda. Však pan Macků měl
zajisté jen na paměti onu statistiku, která

vyšla v markrabství Moravském, která
jest spracována drem. Kusým, na kterého
taktéž p. Macků narážel tím způsobem, že
pravil, že jest to vůle jednoho pána, který
ten zákon a tout prix provedený míti chce.

Já nevím, jest-li pan Macků tuto sta-
tistiku četl. Já ji četl, a mohu prohlásiti
jen tolik, a že jest úplně pravdivá, a mohu
prohlásiti tolik, že ta statistika jest zpra-
cována na základech pravých, poněvadž
jsou tam lékaři, kteří kontrolují, kteří
všecko řádně sepisují, a že to není stati-
stika taková, kde by se jí šiml dal a kde
lékař vyplní. Skarlatina 10 umřelo tolik,
a tolik. Statistika dřívějších dob byla pra-
mizerná, prašpatná a pracujeme, nyní k tomu,
aby naše statistika v království Českém
byla lepší v tom ohledu.

Pak se dotkl pan poslanec Macků
toho, že jest velká bída. Ano, přiznávám;
mám dost příležitosti sem tam se poohléd
nouti, nejen v Praze.

1'ravím: bída jest veliká a právě proto,
že bída jest veliká, mám za to, že tím na-
léhavější jest potřeba, abysme se postarali
o prostředek. Když ta bída dosáhne ještě
většího vrchole, jaký následek to bude mít
v ten, jaký mají následek obyčejně epi-
demie často dosti zhoubný, připomínám.
tyfus skvrnitý, Červenku a jiné takové
nehody.

Vidíme to pánové, na př. v naší vše-
obecné nemocnici každou chvíli, kde ku
příkladu z Čakovic, anebo od jinud, kde
větší kolonie jsou, kde takové epidemické
nemoce nastanou, jak zápasíme s tím,
abychom ušetřili ty ubožáky a obmezili
rozšíření, a jak zápasíme, abychom uvnitř
nemocnice takovou epidemii nezahnízdili.

Pánové, uchovejž nás Bůh před tako-
vou epidemií, ale přece mám za svou
povinnosť když o bídě se také mluviti, že
možná, jestli bída potrvá, v zápětí takovou
epidemii míti bude.

Nebudu se pouštěti dále, abych vy-
vrátil některé z vývodů pana poslance
Macků, jelikož, jak pravím, jsem celou
řadu důvodů neslyšel, a také z jiné strany
od mých ctěných pánů kollegů byla
věc skutečně a dostatečně vyvrácena.

Arci kromě této řeči p. Macků mám
zde v rukou právě tuto osnovu zákona,
která nám předložena byla a dnes právě
projednána býti má.

Nejsem pánové, Členem komise zdra-

votní, hledím na to úplně objektivně, tolik
však prohlašuji, že jsme disputovali o této
záležitosti důkladně ve sboru fakulty
lékařské, která skutečně oprávněna jest
o takových věcech mluviti, že o této věci
disputovalo se ve spolku lékařů českých,
zajisté korporaci, kteráž taktéž k tomu
oprávněna jest. Jaké výsledky toho?

Výsledky byly ty, že lékařský stav
skutečně jest na bídném stupni, a že pro
stav lékařský něco díti se musí.

Prosím, aby jen stav lékařský se ne-
bral zde, nejde pouze o stav lékařský, nýbrž
o blaho ostatního obyvatelstva, kterému
se právě nějaká patřičná pomoc poskyt-
nouti má.

A když jsem tento zákon přečetl,
musím se upřímně vyznati, že nalezl jsem
jej skutečně úplně spravedlivým a spra-
vedlivým, jak pravým, nejen oproti léka-
řům, kteří se konečně po dlouhých a
trapných namáháních a trapných prosbách
přece něčeho domohou, ale i spravedli-
vým oproti obyvatelstvu, že vláda o to
se postarala, aby v případě onemocnění,
v případě epidemie obyvatelstvu skutečně
pomoc, pokud možno rychle, poskytnuta
byla.

Tento zákon však nalezám, že jest
úplně nutným jest-li jej odložíte dnes.

Jím věc tato odbyta nebude.

To jest mé svaté přesvědčení, na rok
máte poměry tím horší obtíže budou vět-
ší a proto prosím, když vláda sama s
předlohou přichází, přijměte tuto.

Vy mi arci řekněte, a také to při-
znávám, tento zákon jest v mnohých
místech nedokonalým.

Ale řekněte mi co jest na světě do-
konalýmy.

I proti Bohu reptá některý z Vás a
posuzuje, že nestvořil všechno tak, jak
má stvořeno býti.

Zákon jest nedokonalý, to připouštím,
ale jsem přesvědčen, když jedenkrát tato
osnova zákona přijata a stvrzena bude,
že přijdou jiné ruce, totiž ruce oprávně-
nější ještě, totiž ruce lékařů samých,
kteří nám řeknou, v tomto případě se
pochybilo, to musí býti přiměřeno našim
poměrům, ve kterých žijeme; a jsem pře-
svědčen, že v krátké době budeme míti
zákon takový, který celé zemi sloužiti
bude více méně ku ozdobně a že země
zajisté nejen sama, nýbrž veškeré obyva-
telstvo země české bude povděčno, že

jste zákon dnešním dnem přijali a pročež
prosím ve jménu praktických lékařů,
a ve jménu fakulty lékařské České, která
lékaře do světa vysýlati bude, abyste
zákon přijali. (Výborně!)

Nejv. maršálek zem.: Přichází k slovu
pan poslanec dr. Bráf.

Přísedící zemského výb. dr. Bráf: Sl.
sněme! Nehodlám se pouštěti do víru
oněch projevů pro a kontra, které jsme
zde slyšeli. Mám zajisté právem za to, že
pan zpravodaj, původce té tak důkladné a
zajímavé zprávy, dovede kritickým způso-
bem objasniti vše, co dosud v generální
debatě bylo pověděno, nejdokonaleji. Já
sám, pánové, toliko vzhledem k tomu, že
vůbec takové ostré protivy se tu ukázaly
a hlavně vzhledem k tomu, že bylo po-
ukázáno na velká finanční břemena, kte-
rých jest se z provedení tohoto nového
zákona obávati, mám za to, že nebude od
místa, abych zkrátka objasnil, proč výbor
zemský proti této předloze vladní se ne-
staví a proč také já ku př. budu pro tuto
předlohu hlasovati.

Bylo by zbytečno, kdybych chtěl
obšírné vykládati historii oněch předloh,
které dosud zde v sl. sněmu jsou předměty
jednání, a o nichž právě jest řeč. Tolik
asi lze vysloviti s úplným oprávněním, že
odpor, pokud byl vzešel buď proti vlád-
ním předlohám nebo proti předlohám ko-
misí, nebyl odpor zásadní, že nebyl to od-
por zásadní v tom smyslu, že by se po-
třeba nějakého upravení poměrů zdravot-
ních snad vůbec byla popírala; ta potřeba
jest a popírati se neda.

Pramenem odporu proti veškerým
dřívějším předlohám, až snad na výminku
jedinou, byly spíše úvahy finanční.

Největší čásť těchto předloh obsaho-
vala jistá striktní ustanovení, matematické
formule, podle kterých na jisté maximum
obyvatelstva nebo na jisté maximum oby-
vatelstva a maximum plochy měl připad-
nouti jeden obvod, jeden obvodní lékař.
Takovéto normy ovšem přinášely s sebou
nebezpečí, že vzejde pojednou velká ar-
máda zdravotních orgánů, kteří budou
museti z prostředků obecních býti pla-
ceni.

Sem tam arcif, proti vládním předlo-
hám totiž, se ozývaly námitky kompeten-
ční, nebo to ovšem bylo charakterem všech

vládních předloh dřívějších, že se tam na
působnost všech samosprávných orgánů,
ačkoliv se jim finanční břemena ukladala,
zapomíná. Z části se to dá vysvětliti
ovšem ze samotného řádu zdravotního, ze
zákona z r. 1870, který jako vrchní prin-
cip vyslovil, že dozor k organisaci zdra-
votní vůbec náleží orgánům státním.

Pánové, potřeba nedala se tedy po-
příti. Z druhé strany ale bylo třeba še-
třiti oné nezbytné souměrnosti mezi uko-
jením privátních potřeb a mezi ukojením
veřejnych potřeb. Bylo třeba v skutku
šetřiti interessů poplatníka, za které se
první pan řečník velmi vřele přimlouval.

A tu, pánové, je na snadě, že bylo
rozřešení možno jen v jediném směru, to-
tiž v tom, abychom nechtěli ihned dosíci
toho, co vůbec by bylo nejlepší, nýbrž,
abychom se spokojili s tím, že se položí
základ k určité organisaci, kterou dobu-
dovati musí zůstaveno býti dobám budou-
cím bohdá příznivějším!

To jest myšlénka, pánové, jakou ze-
jména v této věci choval výbor zemský.

Průběhem správního roku minulého
předložena byla zemskému výboru vládní
předloha, která se této věci týká.

V této vládní předloze zemský výbor
shledal dvě základní vady. První základní
vada byla ta, že se stanovilo, že pro každý
115 Mm plochy a pro každých 8000 oby-
vatelů nanejvýš má býti jeden zdravotní
okrsek zřízen.

Druhá pak, pánové, neméně závažná
vada jest, že se v této předloze k působ-
nosti organů samosprávných vůbec nepři-
hlíželo a proto zemský výbor, uznávaje
ovšem, že potřeba upravení zdravotní služby
jest, opřel se přece této první předloze
předně z důvodů finančních a podruhé z
důvodu v kompetenčních. Zemský výbor
podrobným vykladem, podaným vládě,
objasnil potřebu, aby v těchto důležitých
otazkách, při kterých všecka břemena na
samosprávné úřady uvalili se mají, také
samosprávným organům přiměřená tomu
míra rozhodující působnosti byla přikázána
a mohu, pánové, s potěšením konstatovati, že
toto obhájení samosprávy se strany zem-
ského výboru neminulo se s úspěchem ;
dokladem toho jest právě nynější předloha.
Tato předloha ale, pánové upustila také
ještě v jiném směru od ustanovení, které
zdálo se býti výboru zemskému závadným
a to bylo ono ustanovení, že má každý

zdravotní distrikt nejvýše zaujímati 1.15
myriametrů plochy a že nemá míti více
než 8000 obyvatelů. Vládní předloha upu-
stila od tohoto požadavku a tím, pánové,
nastala také možnost, že vskutku bude lze,
na základě této předlohy upraviti službu
zdravotní v obcích, jak si to zemský vý-
bor představoval, totiž že bude lze pro
počátek zříditi jenom menší počet zdravot-
ních obvodů a následkem toho ovšem, že
také finanční břemeno nebude značné.

Budoucnosti musí býti ponecháno, až
budou poměry lepší, jestli věc bude se moci
vésti dále, avšak zdá se mi, že smím vyslo-
viti naději, že také vysoká vláda bude
finanční stanovisko, které zemský výbor
hájil a hájiti hodlá dále, šetřiti, jako na
druhé straně zemský výbor zase při prová-
dění zákona bude dbalým toho, aby pro
počátek nežádalo se příliš mnoho.

Na této půdě stýká se tedy intence
zemského výboru s intencí c. k. vlády a
v této naději také zemský výbor proti před-
loze oné se nepostavil. Já pak z důvodů
právě proněšených pro tuto předlohu budu
hlasovati. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Pan posl. Ma-
cků mně požádal, bych mu dal slovo ke
krátké poznámce.

Posl. p. Macků. Rector magnificus české
university, p. Dr. "Weiss vyslovil se ve své
řeči; nevím odkud to vzal, že bych já se
byl hanlivě o stavu lékařském vyslovil.
Panové, to mi leží úplně daleko, abych byl
něco takového zamýšlel, neb to udělal.

Vždyť já jsem zřejmě prohlásil, že ctím
tento stav, že si ho vážím. Já nikoliv ne-
mluvil proti stavu, nýbrž proti věci a mu-
sím zde s velikým potěšením konstatovati,
že autorita, jako je p. Dr. Weiss doznala
předlohu tohoto zákona za nedokonalou za
nevyvinutou a i druzí páni řečníci, kteří
přede mnou mluvili, na slovo vzati medi-
cinae doktoři, nebyli s to ty obavy, které
jsem vyslovil, vyvrátiti. Tím končím.

Nejv. maršálek zemský: Jeho Excelence
pan místodržitel má slovo.

Se. Ercell. der Herr Statthalter Baron
Kraus:

Nach den warmen und gediegenen Aus-
führungen, welche wir Soeben auf Grund der

Vorlage des Gesetzes vernommen haben, er-
übrigt dem Regierungsvertreter nicht mehr,
wie er vermuthet hatte, daß er in die Sage
kommen werde, eine besondere Lanze noch für
das Gesetz einzulegen.

Ich werde mich daher nur darauf be-
schränken, der Anerkennung Ausdruck zu geben,
mit welcher die geehrten Herren Vorredner für
diese Gesetzvolage eingetreten find.

Slavný sněme! Již po řadu let jsem svěd-
kem obětovnosti tohoto sl. sněmu, jedná-li
se o to, aby byly vydány zákony a insti-
stuce na povznešení hmotných a kultur-
ních zájmů této naší drahé země. Velectění
pánové! Já myslím, že uznáte, že také ten
zákon, o kterém se dnes jedná, přispěje
značně k dosažení tohoto šlechetného cíle
a jen si přeju, abyste ráčili přikročiti k
speciální debatě.

Tuto žádost mám na slavný sněm a
prosím, aby bylo přikročeno k speciální
debatě. (Výborně!)

Nejvyšší maršálek zemský: Není nikdo
více za řečníka zapsán.

Es ist niemand mehr als Redner in der
Generaldebatte vorgemerkt.

Prohlašuji tedy generální debatu za
ukončenou.

Ich erkläre die Generaldebatte für ge-
schlossen.

Dávám závěrečné slovo panu zpra-
vodaji.

Zpravodaj posl. Fr. Schwarz: Také
mně nezbývá mnoho pověděti k tomu,
co zde bylo na obranu předlohy
mluveno. Námitky se strany dvou pp. po-
slanců činěné proti předloze dají se seřa-
diti asi tak, že jsou rázu finančního a pak
že vyličují věc jaksi za zbytečnou.

V těchto dvou směrech chci obranu
předlohy provésti. Pan posl. Macků uka-
zoval přede vším k tomu, že jde tu o věc,
která není nikterak naléhava, o nové břímě,
které v nynějších zlých časích se má u-
valiti na obyvatelstvo. V této příčině do-
voluji si ukázati k tomu, že nejde tu o
nic nového, o žádné nové břímě, jde tu
jenom o to, aby byly upraveny poměry
samosprávné v zemi tak, aby obce mohly
plniti povinnosti, které jim vzcházejí po
zákonu z policie zdravotní, aby je mohly
plniti buď samy, aneb, nemají-li dosti sily,
aby je takto plnily, aby mohly to činiti

s jinými obcemi společně. Jak věci nyní
se mají, sluší míti zřetel na to, že jakkoli
vede se se strany obcí nemalý náklad na
potřeby zdravotní, přece jsou poměry tyto
velice nespořádané, nevyhovují potřebám
dotčeným.

Máme v zemi obce, které nemají službu
lékařskou vůbec opatřenu, a k těm právě
náleží ty, které ve zvláštních žádostech
p. poslancem Macků ke sněmu podaných
proti zákonu se obracejí; dále máme obce,
které jednotlivě opatřily se již službou
lékařskou, jsou to obce městské, jimž v
tom ohledu ničeho neschází, pak obce ven-
kovské, které lékaři tu a tam platí menší
Částky, aby jim konal nejnalehavější po-
vinnosti, ježto vycházejí z konání policie
zdravotní. Konečně máme i to, že mnohá
okresní zastupitelstva, aby právě opatřila
pro obce takovéto odborné znalecké orgány,
ujala se sama této otázky a zřídila jedno-
tlivá místa okresních lékařů, ačkoliv ne-
měla proto v samém zákoně o okresním
zastupitelstvu nižádného základu.

Již tento stav věci vyžaduje nápravy,
totiž opatření, takového, aby obec mohla
plniti povinnost, která jí vzchází ze zdra
votní policie a aby ji mohla plniti tak,
aby ji to příliš netížilo. To platí zejmena
o obcích malých, pak ovšem nelze postu-
povati jinak, než že musí se učiniti opa-
tření, podle něhož by se malé obce mohly
spojiti ve větší obvod, aby mohly si vy-
držovati lékaře obvodního.

Mluví- li se tedy o tom, že novým zá-
konem má se nějaké nové břímě zavésti,
nějaká nová povinnost obcím ukládati není
to správné a každý by byl na omylu, kdo
by těmto slovům věřil.

Ve příčině lékařů samých uvádí se
proti předloze i aby se zlehčila, že nestačí
ta malá částka příjmů, která se vyměřuje
lékaři, že lékař za takový malý příjem ne-
bude konati povinnosti, jakých na něm vy-
žadovati bude obec, zejmena že mrtvoly
nebudou se řádně ohledávati a rovněž také
že i pomoc lékařská nebude přístupnější,
než jest nyní, když i předložená osnova
se stane zákonem. Také v tomto tvrzení
zračí se okolnost, že není dobře porozu-
měno úmyslu, jaký jest položen do osnovy
zákona.

Osnova zákona zachovává ve skládání
obcí úplnou volnost, a tu třeba zvláště po-
kázati k této okolnosti, poněvadž se uka-
zovalo na to, že na Moravě podle na-

bytých zkušeností nevyhovuje instituce služ-
by zdravotní, která se má zavésti nyní
tímto zákonem v Cechách neboť nevyho-
vuje tam snad proto, poněvadž jest na
zcela jiných základech položena, než podle
této osnovy bude založena instituce česká.

Tam v organisaci služby zdravotní u-
činěny jsou přihrádky šablonovité tím, že
mají se obvody zdravotně skládati dle po-
čtu obyvatelstva a zaujímati určitě přede-
psané plochy.

Tím jest způsobeno, že nemůže při
skládání obvodů zdravotních vždycky býti
vyhověno poměrům místním, které se v
jednotlich krajinách ukazují. To jest ovšem
chyba, ale všecko to není v našem zá-
koně.

Náš zákon nemá jiného účelu, než aby
obce podle toho, co kap. 6. zřízení obec-
ného ustanovuje, mohly se spojiti ku pe-
něžní povinností, které nemohou samy opa-
třovati, a právě v otázce zřízení lékařův
obecních při malých obcích nelze jinak
toho docíliti.

Bylo také uvedeno panem poslancem
Macků, že obyvatelstvo jest velice pobou-
řeno předlohou touto, že se jí leká a no-
vých obtíží od ní očekává, zejména pak
upozornil tento pán poslanec na okres Li-
tomyšlský, ukazuje na to, že z venkov-
ských obcí tohoto okresu hojně došlo pe-
tic sněm zemský, čelících proti osnově to-
hoto zákona.

Věc skutečně má se tak, jak byl posl.
Macků uvedl.

Ale i z okresu Litomyšlského neza-
slaly veškeré obce petice tohoto obsahu,
nýbrž z 5ií obcí došlo jich toliko 34.

Jelikož sluší míti za to, že bylo po-
třebí usilování cizího, aby se tolik obcí
spojilo v jeden hlas, možno se. zajisté
diviti tomu, že také ostatní obce téhož
okresu k tomu se nepřidaly.

Bezpochyby že nepohlíží tak černě
na naši osnovu zákona, jako obce v jejichž
jméně byl pan poslanec Macků zastával
stanovisko této osnově zákona tak velice
nepříznivé.

Pan poslanee Kletečka uvedl nový
prostředek, jakým by se mohlo dosíci toho,
čeho dodělati se chceme předlohou zákona
o organisaci služby zdravotní, aniž by prý
to stálo tolik peněz. Ukázal k tomu, že
by měl se rozmnožiti počet c. k. lékařů
okresních, že by se mělo služné okresním

lékařům zvětšiti, a ti by prý pak veřejnou
službu zdravotní náležitě opatřili.

Snad by se tím něčeho získalo, ale
stanovisko, na které by se sl. sněm po-
stavil, kdyby tuto myšlénku za svou přijal,
bylo by pradivné. Byloť by právě tím do-
saženo sesílení byrokratismu, který v celé
instituci veřejných lékařů okresních leží.
A pak, kdo by platil náklad z toho vzešlý?
Zdaž by, kdyby se to provedlo stejným
způsobem v zemích v říšské radě zastou-
pených, nemusila naše země nésti také
část tohoto nákladu pro země ostatní, jako
se to v jiných případech děje?

Z toho patrno, že jednak utrpělo by
tím naše stanovisko samosprávné nemalé
újmy a jednak, že by i finanční stránka,
jakkoliv by snad přímo neúčinkovala a
nebyla tudíž tak citelná, přece jenom dotkla
se našich kapes.

Bylo konečně také ukázáno k tomu,
že okolnost, že nebylo nikde žádáno na
slav. sněmu, aby takový zákon byl vydán,
jaksi svědčí tomu, že obyvatelstvo v zemi
jest proti osnově zákona, a to snad jest
důvodem, který vedl p. poslance Macků,
aby učinil návrh, že měla by se odkázati
osnova předložená opětně výboru zem-
skému, aby ve příčině její vyžádal si ještě
dobrozdání okresních zastupitelstev a vět-
ších obcí.

Snad chtěl tím pan poslanec Macků
přivésti ku platnosti mínění obyvatelstva
o organisaci zdravotní služby v Čechách;
ale, kdyby se slavný sněm odhodlal jíti
touto cestou, pak by mohla míti zákono-
dárná jeho činnost z toho nemalou újmu,
pak by se každá předloha dříve, než do-
stane se do rukou komise musila probrati
tímto způsobem a vyřízení její by se zdr-
žovalo, práce naše beztoho nedosti plodná
byla by ještě méně plodnou. Než i v té
příčině, sl. sněme, bylo v záležitosti, o
kterou tu jde, již učiněno vše, co se uči-
niti mohlo. V r. 1874, když byla předloha
o organisaci služby zdravotní prvně uči-
něna v tomto sl. sněmu, bylo stanovenou
na tom, že mají býti okresní zastupitelstva
v té věci slyšena, a to se stalo.

Tu pak z 185 došlých dobrozdání pro-
hlásilo se jen 52 proti zavedeni takovéto
organisace služby zdravotní a z těchto 52
ještě vyslovilo se 9 okresů, že uznávají
toho potřebu, aby bylo nějaké opatřeni
učiněno, kterým by se služba zdravotní
v obcích království českého zorganisovala;

již tedy roku 1874 prohlásilo se 133 okres-
ních zastupitelstev pro vydání takového
zákona, o kterém jest nám dnes jednati.
Slavný sněme!
Kdyby slavný sněm ráčil přijmouti
návrh poslance Macků, tuť zákonodárná
činnost jeho jevila by se asi ve světle ne
velice příznivém; po 13 letech by přišel
opět tam, kde tehdáž byl a zastupitelstva
okresní. kteráž bylá již tehdy o věci sly-
šena, nemohla by jinak, než diviti se
tomu, že o této věci opět a opět mají býti
slyšena. Co se konečně týká velikých
měst, při nichž pan poslanec Macků rov-
něž si přeje, aby jim byla věc na uváže-
nou předložena, dovolím si upozorniti na
to, že předloha naše při těchto městech,
která mají službu svou zdravotní náležitě
opatřenou, praničeho nemění, že smlouvy,
které mají s jednotlivými lékaři, zůstanou
na dále v platnosti, a že nikterak nedo-
týká se jich samých tato předloha, a že
tedy také není žádné závažné příčiny, aby
o této věci byla slyšena.

Na základě všech těchto okolností, a
všech důvodů, kterými byly vyvráceny
námitky pana poslance Macků a Kletečky
jinými pány poslanci a vzhledem ke zcela
zprávnému výroku pana dra. Engla, že
lépe by bylo na dobro upustiti od této
předlohy, než sáhnouti k prostředku odro-
čovacímu, kterým by slavný sněm nic
nezíkal na vážnosti své, dovoluji si vřele
odporučiti slavnému sněmu, aby ráčil ve-
jíti do podrobné debaty o této předloze!
(Výborně.)

Nejv. maršálek zemský: Na konec ge-
nerální debaty jest mi předložiti sl. sněmu
otázku, zdali přijme za základ rokování
podrobného návrhy komise. Jelikož však
p. poslanec Macků učinil návrh, který do-
šel dostatečné podpory, kterým by, pakli
by byl přijat, odkázala se tato před-
loha zemskému výboru, tedy dám hlaso-
vati dříve o tomto odročujícím návrhu p.
poslance Macků; pakli by tento návrh
byl přijat, tedy by odpadlo hlasování o
přijetí, a základ rokování podrobného:
pakli by návrh pana poslance Macků
nebyl přijat, tedy předložím dotýčnou
otázku sl. sněmu.

Am Schlüße der Generaldebatte habeich
dem hohen Hause die Frage vorzulegen, ob
dasselbe beschließt, die Anträge der Commission
zur Grundlage der Spezialdebatte zu nehmen.
Nachdem jedoch der Herr Abgeordnete Macku

feinen Antrag eingebracht hat, nach) welchem,
falls derselbe angenommen würde, die Vorlage
an den Landesausschuß verwiesen würde, so
muß über diesen Antrag vorher abgestimmt
werden, als über einen vertagenden Antrag.

Ich werde baher zuerst über den Antrag
des Herrn Abgeordneten Macků abstimmen lassen.
Solle derselbe angenommen werben, so entfällt
die Abstimmung über die vorerwähnte Frage.

Sollte ber Antrag des Herrn Abgeord-
neten Macků nicht angenommen werben, so
werde ich dem hohen Hause die Frage vorle-
gen, ob dasselbe die Anträge der Commission
als Grundlage ber Specialdebatte annimmt.

Návrh pana poslance Macků zní:
Slavný sněme račiž se usnésti na tom,
aby předloha komise zdravotní, jež se
týče osnovy zákona, kterým se upravuje
služba zdravotní v obcích království Če-
ského, byla výboru zemskému odkázána,
by týž nové šetřeni konal, zvláště okresní
zástupitelstva a obce městské v té věci
slyšel a pak slavnému sněmu zprávu a
návrhy podal.

Der Antrag des Hrn. Abg. Macků lautet:
Der hohe Landtag Wolle beschließen:
Die Vorlage ber Sanitätskommission be-
treffend den Gesetzentwurf hinfichtlich der Or-
ganisirung des Sanitätsdienstes in den Ge-
meinden des Königreiches Böhmen wird dem
Landesausschße zur neuerlichen Erhebung ins-
besondere aber zur Einvernahme ber Bezirks-
vertretungen und Stadtgemeinden und sonach
zur Berichterstattung und Antragstellung zu-
gewiesen,

Žádám pány, kteří s tím uávrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest zamítnut.

Der Antrag ist abgelehnt.

Nyní předložím slavnému sněmu otáz-
ku, kterou jsem byl prvé naznačil.

Ich werde nunmehr dem hohen Hause
die Vorerwähnte Frage zur Abstimmung vor-
legen.

Žádám pány, kteří přijímají návrhy
komise na základ debaty, by vyzdvihli
ruku.

Das hohe Haus hat beschlossen, die Spe-
zialdebatte anzunehmen.

Zpravodaj poslanec Schwarz:

článek I.
Každá obec musí míti sama o sobě

nebo společně s jinými obcemi jednoho
nebo dle potřeby několik lékařů, aby
plnila povinnosti, které ukládá obcím
zákon ze dne 30. dubna 1870 zák. říš. čís.
68. v §§. 3. a 4. v příčině policie zdra-
votní.

§ 1.
Jede Gemeinde muß für sich allein ober
im Vereine mit anderen Gemeinden zur Hand-
habung ber in den §§ 3 und 4 des Gesetzes
vom 30. April 1870 R.- G.- Bl. Nr. 68 den
Gemeinden zugewiesenen sanitätspolizeilichen
Obliegenheiten einen ober nach Erforderniß
mehrere Aerzte zur Verfügnug haben.

(Předsednictví přejímá náměstek nej-
vyššího maršálka dr, Šolc.)

Náměstek nejvyššího maršálka zem-
ského dr. Šolc: K tomuto článku I. jest
přihlášen ku slovu pan dr. Engel a sice
proti.

Dávám jemu slovo.

Posl. dr. Engel: Slavný sněme! Člán-
kem prvním nejdříve stanoví se, že v pů-
sobnost tohoto lékaře budou náležeti ve-
škeré povinnosti, jež obec vykonávati má
dle §. 3. a 4. zákona říšského.

Budiž mi dovoleno, dotýčné paragrafy
přečíst.

§. 3. zní:

Obcim náleží v příčině policie zdra-
votní zákony obecními jim přikázané v sa-
mostatné působnosti tyto funkce:

a) mají pečovati o to, aby se plnily
zákony k policii zdravotní se vztahující;
co se týče silnic, cest, míst a niv, míst
k veřejnému zhromažďování, bytů, kanálů
nečistotu odvádějících a trativodů, vod
tekoucích a stojatých, též co se týče vody
k pití a vody k užitku, věcí potravních
(ohledání dobytka a masa atd.)a nádob a ko-
nečně co se týče veřejných lázní, dále v odst.
b): náleží jim přihlížeti v příčině policie
zdravotní k trhům dobytčím a k průhonům
a dále pak v §. 4. ohledně působnosti
přenešené praví odstavec d.: míti úča-
stenství u všelikých opatřeních očitých
a komisích, které úřad politický v okršlku
obecním v příčině policie zdrávotní před-
sebéře, zvláště přítomnu býti při veřejném
očkování, při vykopávání mrtvol a při
obdukcích á činiti spolu opatření, aby se

zamezil a udusil pád dobytka, nehledě
k tomu, že dle konce §. 4: "zákonodárství
zůstaveno jest, aby ustanovilo i jiné věci
zdravotní, o které mají obce v působnosti
přenesené péči míti.

Vychází z přečteného najevo, že v mno-
hém ohledu byla by činnost zvěrolékařů
úplně zbytečná. Během času však vyvinul
se usus a usus zajisté prospěšný, že obce
po případě okresy k takovýmto speciálním
zvěrolékařství se týkajícím výkonům také
zvěrolékaře ustanovují a i na také dále
ustanovily a dovoluji si pro to činiti návrh
na dodatek a sice aby v prvním §. 1.
řečeno bylo na konci: pokud pro některé
z těchto povinností ustanoveny nejsou
opravněné orgány zvláštní

"infoferne für

einzelne biefer Obliegenheiten insbesondere be-
rechtigte Organe befiellt werben."

Myslím, pánové, že věc jest dosti
jasná, poněvadž tímto apodiktickým zně-
ním zákona mohlo by pak se ustanoviti,
že jenom lékaři, af gradovaní anebo di-
plomovaní, smí přihlížeti k masu a dobytku
smí přihlížeti k průhonům a trhům na
dobytek, smí spoluúčinkovati při zamezení
pádu dobytka. Z těchto příčin dovoluji si
tento dodatek odporučiti k přijetí.

Náměstek nejvyš, maršálka dr. Šolc:
Návrh pana poslance dra. Engla zní, aby
k § 1. na konci přidáno bylo: "pokud pro
některé z těchto povinností ustanoveny
nejsou oprávněné orgány zvláštní".

Herr Dr. Engel hat einen Zusaßantrag
gestellt, nämlich die Einschaltung hinter die
Worte "fattitätspolizeilichen Obliegenheiten"
"insoferne für einzelne diefer Obliegenheiten
inbesondere berechtigte Drgane bestellt werben."

Činím dotaz stran podpory tohoto
návrhu.

Ich werbe die Unterftüßungsfrage stellen,

Páni, kteří podporují návrh pana dra.
Engla, račtež pozvednouti ruku.

Jedenácte hlasů.

Návrh není dostatečně podpo-
rován.

Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort ?

Prohlašuji debatu specialní o tomto
článku za skončenu.

Die Spezialdebatte ist geschlossen, und ich
ertheile das Wort dem Herrn Referenten.

Dávám závěrečné slovo panu zpravo-
dajovi.

Zpravodaj posl. Schwarz: Když nebyl
návrh pana dra. Engla přijat, který po
mém mínění nebyl také takové váhy, aby
ho třeba bylo zvláště do zákona pojmouti,
poněvadž v zákonech v té příčině jiných
již jest náležitých opatření učiněno, nemám
co bych připomněl, a dovoluji si odporučiti
sl. sněmu, aby článek byl přijat tak, jak
byl navržen.

Náměstek nejvyš, maršálka dr. Šolc:
Přejdeme k hlasování o čl. I.

Wir übergehen zur Abstimmung über den
Artikel I.

Páni, kteří souhlasí s čl. I., račtež po-
zvednouti ruku.

Diejenigen Herren, welche dem Artikel I.
zustimmen, wollen die Hand erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Zpravodaj posl. Schwarz:
§ 2.

Obce, které mají zvláštní statut, a
obce, které mají 6.000 anebo více obyva-
telů, mají si opatřiti samy o sobě potřebný
počet lékařů.

Také jiné obce mohou si zříditi vlastní
lékaře, když mají k tomu potřebných pro-
středků a nebude to překážkou při orga-
nisaci služby zdravotní v ostatních obcích
okresu. Svolení k tomu udílí zastupitelstvo
okresní, dohodnuvši se s politickým úřa-
dem okresním. Aby usnesení o tom učiněné
bylo platné, jest potřebí, aby je schválil
výbor zemský, dohodnuv se o to s poli-
tickým úřadem zemským.

Lékaři, které zřídí jednotlivé obce,
jmenují se lékaři obecními (městskými).

§.2.

Gemeinben mit eigenem Statute und Ge-
meinben mit 6000 ober mehr Einwohnern
haben für sich selbst die erforderliche Anzahl
von Aerzten zu bestellen.

Auch andere Gemeinben können eigene
Aerzte bestellen, Wenn sie die hiezu nothwen-
bigen Mittel befißen und Wenn es der Orga-
ntfation des Sanitätsdienstes in den übrigen
Gemeinben des Bezirkes nicht hinderlich sein
wird. Die Bewilligung hiezu ertheilt die
zirksvertretung im Kinderständnisse mit der
politischen Bezirksbehörde. Der diesbezügliche
Beschluß muß, um giltig zu fein, burch den
Landesausschuß im Einoerständnisse mit der
politischen Landesbehörde genehmigt werben,

Die von Einzeln=Gemeinden bestellten
Aerzte führen die Bezeichnung: Gemeindeärzte
(Stadtärzte).

Nám. nejv. m. dr. Šolc K § 2. jest
přihlášen a sice proti pan dr. Černý.
Dávám mu slovo.

Posl. dr. Černý: Podle právě přečte-
ného znění článku toho ustanovuje se. že
obce, které mají zvláštní statut a obce,
které mají 6.000 anebo více obyvatelů,
musí míti svého obecního lékaře. Dále
však se ostatním obcím nepovoluje, aby
si své obecní lékaře samostatně zřídily,
nýbrž vyžaduje se k tomu, aby bylo schvá-
lení okresního zastupitelstva a politického
úřadu, ano zemského výboru a místodrži-
telství a ustanovuje se dále, že nesmí býti
obecní lékař zřízen v těch obcích, které
nemají k tomu prostředků, což se samo
sebou rozumí; takové obce zřizovati obecní
lékaře nebudou, ale také tam, kde by to
bylo na překážku při organisaci služby
zdravotní v ostatních obcích okresu. Mluví
se o tom, že návrh zákona nyní předlo-
ženého hoví samosprávě. Já uznávám, že
v mnohých kusech tomu tak jest.

V tomto odstavci 2., článek 2. však
jest velký krok na zad a proto navrhuji,
aby odstavec tento byl vypuštěn.

Kdyby odstavec tento byl přijat, po-
zbudou všecky obce, které mají méně oby-
vatelů než 6.000, pánové, všecka naše
venkovská okresní města aneb města stejné
velikosti, práva, jehož až posud nezkráceně
užívaly a které plyne ze samého ponětí
obecního zřízení.

Od této chvíle nebudou směti tako-
váto města aneb. která vzniknou později,
zříditi si samostatné lékaře, nýbrž musí
si to vyžádati nejdříve na vyšších instan-
cích, ačkoliv na zřízení těch lékařů nikdo
jim nic nepřispěje, neboť lékaře by si
musely platiti samy.

Avšak mají i to nebezpečí, že se jim
ani nepovolí vydržovati si zvláštního svého
obecního lékaře, třeba by byly přesvěd-
čeny, že ho potřebují pro své obyvatel-
stvo a třeba by jim to bylo pohodlnější,
než dojížděti k lékaři obvodnímu třeba
vzdálenějšímu.

Proč se jim toho nemá dostati? Aby
prý lékař obvodní v jiném městě okres-
ním mohl býti ustanoven.

Já myslím, pánové, že není v duchu
obecní samosprávy, aby takováto posa-
vadní svoboda obcí byla ukracována a také
myslím, že toho není potřeba ani se sta-
noviska zákona, který jest předložen.

Nemohu si mysliti, že by zřízením
takovýchto obecních lékařů dle vůle obcí
bylo vykonávání tohoto zákona nějak
omezováno, neboť hned v následujícím
článku 3. se praví, že obvody lékařské
mají býti utvořovány, hledíc k těm pomě-
rům, které jsou, zejména také k těm mě-
stům, kde již lékaři jsou zřízeni a mají se
ustanoviti potom podle toho, která obec
má býti sídlem společného lékaře. Tedy
provedení organisace těchto distriktů ne-
bude tím nikde zamezeno, jestli některá
obec svého obecního lékaře má anebo bu-
doucně si bude chtíti zříditi.

Když tedy posavadní právo obce ne-
musí býti zkracováno, není příčiny, aby
se zkracovalo, a proto navrhuji, aby od-
stavec 2. čl. 2. byl vypuštěn.

Náměstek nejv. maršálka dr. Šolc:
K tomuto odstavci pan posl. dr. Černý
navrhuje, aby odstavec 2. čl. 2. byl vy-
nechán.

Der Abg. Herr Dr.Černý beantragt, der
zweite Absatz des § 2 habe zu entfallen.
Ich werde die Unterstützungsfrage stellen.

Učiním tedy otázku stran podpory.
Kdo souhlasí s návrhem p. dr. Černého,
aby byl vypuštěn odst. 2. čl. 2. račte po-
zdvihnouti ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

K slovu se přihlásil p. ryt. dr. Wie-
dersperg.

Posl. ryt. dr. Widersperg: Sl. sněme!
P. dr. Černý podle mého náhledu smyslu
vloženého komisí do odstavce tohoto ne-
pojal, tak jak byl myšlen.

Pánové, my musíme také bráti ohled
na ten odstavec, kde se praví, že obce,
které pro sebe samy lékaře zřizují, jsou
sproštěny připláceti na obvodního lékaře,
což jest také dozajista v podstatě samo
potřebno.

To, že se dává velkým obcím, kde
jest přes 6000 obyvatelů, to právo, míti
svého lékaře o sobě, spočívá v tom, po-
něvadž se béře za měřítko, že pro takovou
obec jeden lékař právě bude míti tolik
zaměstnání, že by ten větší obvod dále
zastávati nemohl.

Ale což když potom jest některé
menší město, jak naň poukázal pan dr.
černý, kde sídlem jest jeden lékař a v mě-
stečku tom jsou 2, 3 továrníci, kteří bez
toho tomu lékaři již něco platí. Ti se se-
jdou a řeknou: My si uděláme našeho lé-
kaře pro sebe, dáme ho vzíti pod přísahu
a budeme tím sproštěni připlácení na ji-
ného lékaře.

Kde pak ale mají, pánové, vzíti ty
obce z okolí, které potom musí tvořiti
zdravotní obvod, odkud ty mají vzíti ze
svého lékaře, když jeden tam usazený
lékař se stane městským lékařem a za
druhé, jak naň mají vésti náklad, když
největší poplatník v okresu, totiž okresní
město se ho vystříhá a obejde tím způso-
bem každý příplatek na tyto vydaje ?
Proto jsme sem vložili, že se má to povo-
liti, pokud to nebude na odpor organisaci
ostatních obvodů ; když se tak stane, když
tu bude více lékařů, ať s pánem Bohem
město má lékaře pro sebe, jen když při-
rážka nebude tím značně zvýšena.

Ostatně, jak pan dr. Černý pravil, že
by takové město musilo dojížděti někam
daleko pro nějakého lékaře, to nebude;
musí se naopak o to pečovati, aby lékař,
v tomto městě usazelý nebyl výhradně
pro toto město, aby se nemusil pro ven-
kovské obce získávati jiný, na kterého by
musil býti veden zvláštní náklad a který
by pak co konkurent v praksi vystupo-
vati musil a snad by ani za minimum
k obdržení nebyl. Musím si mysliti, že
dozajista autonomní a zeměpanští úřadové
dohromady takovéto povolení neodeprou,
kde toho nebude nutná kázati potřeba.
Když město dokáže, že prostředky má —
co se samo sebou rozumí — a že jiných
lékařů jest dostatečný počet, že tím ne-
vzroste žádný větší výdaj, zajisté se to
od zemského výboru pokaždé povolí; kde
by to ale bylo na újmu venkovským ob
cím, tam by se takové svobody nemohlo
užívati. Proto odporučuji, aby se nevyne-
chával odstavec tento, poněvadž po zra-
lém uvážení komise byl vložen do zákona

Náměstek nejv. maršálka zemského
dr. Šolc: Žádá ještě někdo za slovo?

Wünscht noch Jemand zum § 2. das
Wort?

Není-li tomu tak, pokládám debatu
za ukončenu a dávám závěrečné slovo p.
zpravodaji.

Zpravodaj posl. Schwarz: Zdá se mi,
sl. sněme, že návrh p. dra. černého ne-
vyhovuje úplně intenci zákona. Kdyby
bylo vynechání 2. čl. přijato, pak zajisté
podle toho, co bylo by v zákoně, měli
bychom obce do 6000 obyvatel, kteří mají
míti lékaře své a ostatní obce, z kterých
se mají skládati obvody zdravotní. Jiného
třetího zde není možno. Následek toho
tedy by byl, že samostatnost, kterou chce
p. dr. Černý návrhem svým některým
obcím, které mají méně než 6000 duší,
zachovati, byla by na dobro ztracena,
kdežto návrh komise čelí k tomu, aby
tam, kde jest služba zdravotní náležitě
uspořádána, kde to nevadí také organisaci
v ostatních obcích okresu, bylo obcím ta-
kovým povoleno, aby měly svého lékaře,
neboť na této věci může často záviseti
celá finanční stránka zdravotní služby
v obvodech zdravotních.

Že by se mohlo státi, jak tvrdil pan
dr. Černý, že by okresní zastupitelstvo,
kdyby okres zastupitelský byl jediným
obvodem zdravotním, položilo sídlo lékaře
mimo sídlo tohoto okresu, snad přece nelze
nikterak předvídati, ba myslím, že jest to
věcí zhola nemožnou.

Proto tedy pokládám za to, že usta-
novení, jak uvedeno jest v čl. 2., vyho-
vuje veškerým potřebám; ono jednak za-
chovává samostatnosť obcí velkých, dává
možnost, aby obce menšího druhu mohly
si tuto samostatnost zachovati a usnad-
ňuje, aby se mohlo přihlížeti náležitě i ku
stránce finanční při skládání zdravotního
obvodu. Proto prohlašuji se proti návrhu
p. dr. Černého a prosím, aby byl přijat
čl. 2. tak, jak navržen jest v osnově.

Náměstek nejv. maršálka dr. Šolc:
Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

čl. 2., který se skládá ze 3 odstavců,
bude přiveden k hlasování po částech, a
sice o odst. 1. bude se hlasovati pouze
pro návrh komise; o odst. 2. bude se hla-
sovati neprve o návrhu dr. Černého, který
činí návrh změňovací; kdyby návrh dra.
Černého byl přijat, nebude třeba hlasovati
o návrhu komise. Odst. 3. bude přiveden
k hlasování tak, jak jej navrhuje komise.

Ich werde die Abstimmung, weil § 2
aus drei Absätzen besteht, in der Art einleiten,
daß über den Absatz 1 in der Form abgestimmt
werden wird, wie er von der Commission be-

antragt worden ist. Bei Absatz| 2 hat Herr
Abg. Dr. Černý einen Abänderungsantrag
gestellt,

Würde der Antrag des Herrn Abg. Dr.
Černý angenommen werben, entfällt die Ab-
stimmung über den Commissionsantrag.

Ueber Absatz 3 wird in der Fassung der
Commission abgestimmt werden.

Není, prosím, odporu proti tomuto
způsobu hlasování.

Wird dagegen ein Widerspruch erhoben?

Přejdeme tedy k hlasování o odstavci
1. čl. 2. tak, jak jej navrhuje komise.

Páni, kteří jste pro 1. odst. § 2., račte
pozvednouti ruku.

Návrh jest přijat.

Absatz l ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o návrhu dra.
Černého, jenž zní: Odst. 2. § 2. budiž vy-
nechán.

Absatz 2 in § 2 hätte zu entfallen.

Diejenigen Herren, welche für den Antrag
des Herrn Dr.Černý sind, wollen die Hand
erheben.

Páni, kteří jste pro návrh dra. Čer-
ného, račte pozvednouti ruku.

Návrh padl.

Dám nyní hlasovati o návrhu ko-
mise.

Páni, kteří jste pro návrh komise,
račte pozvednouti ruku.

Diejenigen Herren, welche dem Commis-
sionsantrage zustimmen, wollen die Hand er-
heben.

Odst. 2. § 2. jest přijat.

Absatz 2 des § 2 ist angenommen.

Nyní dám hlasovati o 3. odst. § 2. .
Páni, kteří jste pro tento návrh v od-
stavci 3., račte pozvednouti ruku.

Diejenigen Herren, welche für den Absatz
3 stimmen, wollen die Hand erheben.

Jest přijato.

Absatz 3 ist angenommen.

Zařídím nyní hlasování tak, že dám
jmenovati pouze články, tak že odpadne
čtení, aby se ukrátilo projednávání o tomto
dosti obšírném zákoně.

Ich werde von nun an die Abstimmung
über die einzelnen Paragraphe in der Weise
einleiten, daß ich bloß die Paragraphe nennen
werbe; wenn sich niemand von den Herren
meldet, werde ich den Paragraphen für an-
genommen erklären.

(Výborně!)

Není žádného odporu proti tomu. Po-
kládám to tedy za schválené.

Paragraf 3.

Paragraph 3.

Žádá někdo za slovo?
Nežádá nikdo za slovo, pokládám tedy
§ 3. za schválený.

Ich erkläre § 3 für angenommen.

Paragraf 4

Paragraph 4.

Zde jest přihlášen k slovu a sice
contra přís. zem. výboru, posl. pan dr.
Škarda.

Dávám jemu slovo.

Přís. zem. výb. posl. dr.Škarda: Mně
se zdá, že 1. odst. § 4. do této osnovy
přišel jenom nedopatřením a že pochází
to z historického vývinu celé té osnovy.
V prvnějších předlohách vládních, kde
měli lékařové obvodní placeni býti ze
zemských prostředků a kde vlastně byli
pomocnými orgány okresních hejtmanství,
bylo pochopitelno, že dostalo se do této
osnovy ustanovení, dle kterého mohly se
hranice obvodu také vyšinouti z hranic
obvodu okresního zastupitelstva. Tenkráte
to mělo jakýsi smysl, poněvadž, jak jsem
povídal, měli býti lékařové placeni z pro-
středků zemských a byla vlastně okres-
ní hejtmanství tím orgánem, který
měl veliký vliv na zřízení zdravotního
obvodu.

Nynější celá osnova zákona spočívá
na základě docela jiném, na základě sa-
mosprávném. Tu se mi zdá, že kdyby 1.
odst. § 4. zůstal v zákoně, by nastaly
administrační obtíže nepřekonatelné; je-
nom, pánové, uvažte, co ustanovuje § 8.
"Výlohy na služné lékařův obvodních ne-
sou obce každého obvodu zdravotního po-
dle berní své povinnosti, výlohy na ná-
hradu nákladů, které spojeny jsou z ce-
stami služebnými, kryjí se z fondu okres-
ního.

Oboje vyplácejí pokladny okresní."

Nyní podle ustanovení § 4. mohly by
k jistému zdravotnímu obvodu také připo-
jeny býti obce jiných obvodů okresních,
tedy obce, na které okresní výbor toho
obvodu, kde jest obvod zdravotní, nemá
pražádného vlivu, následek toho by byl,
že by si musil okresní výbor dopisovati
teprvé s druhým okresním výborem a pak-
li by náhodou takové obce také byly v
rozličných okresních hejtmanstvích, že by
rnusilo si okresní hejtmanství toho obvodu
dopisovati s okresním hejtmanstvím dru-
hého obvodu a kdo měl s praxí co dělati,
ví, jaké obtíže z toho povstávají ku př.,
když se má zakládati silnice společná pro

dva okresy, kde jednání trvají leta a leta,
než se vyřídí. Tedy zde bychom měli věč-
ná jednání, která by nikdy nevedla ku
konci.

Další obtíže by činilo na př. ustano-
vení § 11., kde se praví: "Představenstvům
obecním, pokud se týče, výborům okres-
ním přísluší dohlížeti ke služební činnosti
lékařův obecních, pokud se týče, obvod-
ních, a vykonávati nad nimi moc disci-
plinární."

Tedy se rozumí samo sebou, že okresní
výbor, pokud se týče, okresní zastupitel-
stvo, které ustanovuje obvodní lékaře ve
svém obvodu, může k nim přihlížeti a
může míti nad nimi disciplinární moc;
avšak ani okresní výbor ani okresní zastu-
pitelstvo nemůže přihlížeti, zdali lékař v
druhém okresu koná své povinnosti a kdyby
je nekonal, nemůže ovšem okresní výbor,
v jehož obvodu jsou ty obce, míti žádnou
disciplinární moc nad tím lékařem.

Zde by byl jistý obvod, kde by ne-
měl nikdo do toho co mluviti, a byl by
tady obvod, kde by naproti tomu, kdo za-
nedbává povinnosť, nikdo neměl discipli-
nární moci.

Také ještě obtíže by byly ku př. při
§ 12., při § 14., kde se mluví o opatřeních,
které se mají činiti v obcích se strany
okresních výborů, kde okresní výbor nemá
žádného práva a žádné moci, aby úřado-
val a opatření činil v obcích z jiného
okresu.

Ostatně se mi zdá, že takové případy,
kde by bylo opatřeni v § 4. navrženého
zapotřebí, budou velmi řídké a že zajisté
se najdou jiné prostředky, aby se nesho-
dám v tom vyhovělo, a že zajisté i ne-
shody, které by nastaly z toho, kdyby 1.
odst. § 4. byl vypuštěn, nebudou ani po-
měrně tak veliké, jaké by byly z toho,
kdyby byl tento odstavec ponechán.

Konečně zdá se mi, že věc má jakýsi
nástin politický. Já se přiznám, že takového
drobení a zasahování v obor cizí se skoro
obávám. Když začneme ustanovovati, že
orgán z jednoho okresu má míti vliv na
orgán druhého okresu, tedy se předpokládá,
že v zemích království Českého; může ale
někomu napadnouti, že učiní návrh, aby
se zasáhlo ze zemí království Českého na
vedlejší země a to arciť již by bylo v po-
litickém ohledu o mnoho povážlivější, ale
poněvadž jak povídám, u nás se musí říci:

"Nic není nemožného" a platí staré pravidlo:
"Principiis obsta" tak také z podobných
příčin jsem proto, aby odstavec 1. para-
graf 4. byl vypuštěn.

Náměstek nejv. maršálka dr. Šolc:
K slovu jest přihlášen a sice pro návrh
komise pan dr. Kroftá.

Posl. dr. Krofta: Já uznávám milerád
všechny pochybnosti, které velectěný pan
dr. Škarda byl přednesl proti znění 1. od-
stavce § 4., poněvadž skutečně mohou na-
stati v praktickém životě při prováděni
tohoto odstavce takové případy, že by
bylo běžko odpomoci jim pravidelným prů-
během věci. Kdyby však proti mému oče-
kávání odstavec tento měl býti přijat, tedy
myslím, že bylo nutné učiniti opatření
takové, aby těmto neshodám aspoň poně-
kud bylo odpomoženo. To jest skutečně
pravda, že při takovém zdravotním ob-
vodu, který by zasahoval do dvou zastu-
pitelských okresův, mohl by nastati a na-
stal by skutečně kompetenční konflikt
těchto dvou zastupitelských okresů. Já
připomínám, že není zde žádné ustanovení
učiněno vzhledem k tomu, který z těchto
dvou zastupitelských okresů by měl vy-
konávati práva a plniti povinnosti, které
vždy v následujících paragrafech okresním
výborům dotyčných zastupitelských okresů
jsou propůjčeny, pokud se týče uloženy.

V následujících paragrafech jedná se
se o ustanovení lékaře obvodního, služného
takovéhoto lékaře, ustanovení paušálu, vy-
psání konkursu, vše to náleží výboru do-
týčného okresního zastupitelstva.

Nyní pomysleme, pánové, že při ta-
kovém distriktu, který skládá se ze dvou
okresů zastupitelských, nastává otázka, který
z těchto zastupitelských okresů bude pak
v těchto věcech rozhodovati. A co jest
právem, kdyby se tyto dva zastupitelské
okresy ve směru tom nedohodly a že ta-
kového dohodnutí a dopisování v praktickém
životě jest skutečně nesnadné a těžkopádné,
o tom každý se přesvědčil, kdo v podobných
případech měl co jednati. Tak jest to s
ohledem na ustanovování služného, vypi-
sování konkursu, tak se to má také v tom
případu, když půjde o to, kdo má vyko-
návati moc disciplinární nad takovým lé-
kařem, který v takovémto složeném dis-
triktu jest ustanoven. I v tom ohledu

není zřejmo a ze zákona samého se nebude
moci objasniti, kterému z dotyčných okres-
ních výborů přísluší to právo disciplinární.
A tak se to má s celou řadou případů,
které v pozdějších paragrafech budou při-
jaty.

Vzhledem k tomu myslím, kdyby sl.
sněm nepřijal návrh p. dra. Škardy, že by
bylo nutno doplniti paragraf ten v od-
stavci 1. následujícím dodatkem:

Zemskému výboru náleží, aby zároveň
ustanovil, které zastupitelstvo okresní, po-
kud se týče obvodu takto složeného, vy-
konávati bude práva a plniti povinnosti
zákonem tímto okresním zastupitelstvům
propůjčená, pokud se týče uložená.

Der Landesausschuß hat hiebei gleichzei-
tig zu bestimmen, welche Bezirksvertretungen
in Betreff des so zusammengesetzten Sanitäts-
districtes die den Bezirksvertretungen auf Grund
dieses Gesetzes eingeräumten Rechte auszuüben,
beziehungsweise die ihnen obliegenden Pflichten
zu erfüllen haben.

Náměstek nejv. maršálka dr. Šolc:
Návrh pana dra. Škardy zní: První od-
stávec § 4. budiž vypuštěn.

Der erste Absatz des § 4. hat zu entfallen.

Učiním otázku stran podpory tohoto
návrhu.

Pánové, kteří podporují tento návrh,
račtež pozdvihnouti ruku.

Návrh není dostatečně podporován,
jestiť pouze 13 hlasů.

Nyní činí p. dr. Krofta návrh k prv-
nímu odstavci §4. pro ten případ, kdyby
nebyl přijat návrh p. dra. Škardy, jenž
nyní nepřijde již k hlasování.

Zemskému výboru náleží, aby zároveň
ustanovil, které zastupitelstvo okresní, po-
kud se týče obvodu takto složeného, vy-
konávati bude práva a plniti povinnosti
zákonem těmto okresním zastupitelstvům
propůjčená a pokud se týče uložená.

Der Landesausschuß hat hiebei gleichzei-
tig zu bestimmen, welche Bezirksvertretungen
in betreff des so zusammengesetzten Sanitäts-
distriktes die den Bezirksvertretungen auf
Grund dieses Gesetzes eingeräumten Rechte
auszuüben beziehungsweise die ihnen obliegen»
den Pflichten zu erfüllen haben.

Pánové, kteří podporují návrh, račtež
vyzdvihnouti ruku.

Diesenigen Herren, welche diesen Antrag
unterstützen, wollen die hand erheben.

Návrh jest dostatečně podporován.
Dále přihlásil se k slovu pan dr. Na-
xera; dávám jemu slovo.

Posl. p. dr. Naxera Intence sněmovní
komise nesla se patrně k tomu, aby ve
všech případech, kde rozhoduje zemský
výbor dohodnuv se o tom s politickým
úřadem zemským, usnesení to bylo koneč-
né, aby mělo konečnou platnost, a aby
na usnešení takové se nemohlo stěžováno'
býti, ani z něho odvolání podáno býti. Ex
professo se jedná o postup instancí; v pa-
ragrafu 16. odstavci druhém jest řečeno
takto: Ve všech případech, kde předpi-
suje zákon, že k tomu, aby usnesení nebo
opatření učiněné bylo platno, jest potřebí,
aby dohodnulo se zastupitelství okresní s
politickým úřadem okresním a kde se ne-
docílí takovéhoto dohodnutí, rozhoduje
výbor zemský dohodnuv se s politickým
úřadem zemským jako stolice poslední.

V tom patrně není zahrnuto ustano-
vení § 4. V paragrafu 4. rozhoduje také
výbor zemský, dohodnuv se o to s poli-
tickým úřadem zemským, avšak nepřed-
chází-li takové usnesení okresního zastu-
pitelstva dorozumění okresního zastupitel-
stva s politickým úřadem, rozhoduje k
žádosti jednotlivého okresního zastupi-
telstva. Myslím, že to leží v intenci sně-
movní komise, aby v tomto případě roz-
hodnutí bylo konečné, právoplatné a pro-
čež dovoluji si činiti návrh, aby paragraf
4. alinea 1. znělo takto, aby byla vložena
slova "konečnou platností" po slovech "o
čemž po návrhu jednoho z příslušných
okresních zastupitelstev rozhoduje" tak že
by zněl odstavec tento takto: "O čemž po
návrhu jednoho z příslušných okresních
zastupitelstev rozhoduje s konečnou plat-
ností výbor zemský, dohodnuv se o tom
s politickým úřadem zemským."

Im § 4 alinea l ist nach den Worten
"worüber über Antrag einer der betheiligten
Bezirksvertretungen der Landesausschuß im
Einverständnisse mit der politischen Landesbe-
hörde das Wort "endgiltig" einzuschalten, so
daß dieser Absatz zu lauten hat: "Worüber
über Antrag einer der betheiligten Bezirksver-
tretungen der Landesausschuß im Einverständ-
nisse mit der politischen Landesbehöde ent-
scheidet."

Náměstek zemsk. maršálka dr. Šolc.
Jest návrh, dostatečně podporován ? Návrh
zní takto: Aby v paragrafu 4. alinea 1.
byla vložena slova "konečnou platností"
po slovech "o čemž po návrhu jednoho
z příslušných okresních zastupitelstev
rozhoduje", že by zněl odstavec tento
takto: "O čemž po návrhu jednoho z pří-
slušných okresních zastupitelstev rozho-
duje s konečnou platnosti výbor zemský,
dohodnuv se o tom s politickým úřadem
zemským."

Im § 4 alinea l ist nach) den Worten
"Worü6er über Antrag einer der betheitigten
Bezirksvertretungen der Landesausschuß im
Einverständnisse mit der politischen Landesbe-
hörde" das Wort "endgiltig" einzuschalten, so
daß dieser Absatz zu lauten hat: "worüber über
Antrag einer der betheiligten Bezirksvertretun-
gen der Landesausschuß im Einverftändnisse
mit der politischen Landesbehörde entscheidet."

Ich werde die Unterstützungsfrage Stellen.

Učiním dotaz stran podpory,
Jest návrh pana poslance dra. Naxery
dostatečně podporován?

Wird der Antrag des H. Abg. Dr. Naxera
hinreichend unterstützt?

Návrh jest podporován a přijde
k hlasování.

Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Pan referent má slovo.

Zpravodaj posl. p. Schwarz. Především
budiž připomenuto, že v českém textu v
prvním odstavci má začátek zníti, místo
"nelze-li" "není li" lze; jinak náleží mně
jen, abych se pronesl o návrhu pana posl.
Krofty a o návrhu pana dra. Naxery. Oba
návrhy doplňují ustanovení, které jest
uvedeno v osnově zákona, mimo to pak
návrh dra. Naxery jaksi jest důsledkem
toho, co jest uvedeno v Článku 16. této
osnovy, pročež také proti návrhům ničeho
nenamítám a srovnávám se s nimi.

Náměstek nejv. maršálka zemského
dr. Šolc. Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Dám hlasovati o § 4. v tom způ-
sobu, že nejprve bude se hlasovati o od-
stavci I. návrhu komise; bude-li tento
návrh přijat, přejdeme k dodatečnému ná-
vrhu pana dr. Krofty, jenž učinil návrh
dodatečný k § 4. a jenž zní:

Zemskému výboru náleží, aby zároveň

ustanovil, které zastupitelstvo okresní, po-
kud se týče obvodu takto složeného vy-
konávati bude práva a plniti povinnosti,
zákonem tímto okresním zastupitelstvům
propůjčená a pokud se týče uložená.

Der Landesausschuß hat hiebet gleichzei-
tig zu bestimmen, welche Bezirksvertretung in
Betreff des so zusammengesetzten Distriktes die
den Bezirksvertretungen auf Grund dieses Ge-
setzes eingeräumten Rechte auszuüben, bezie-
hungsweise die ihen obliegenden Pflichten zu
erfüllen hat

Bude-li odstavec I. přijat dle návrhu
komise, dám hlasovati o návrhu pana
poslance dr. Naxery, jenž navrhuje, aby
v § 4. za slovo "rozhoduje" přišlo usta-
novení "s konečnou platností."

Ich werde dann, wenn der hohe Landtag
den Absatz 1 angenommen haben wird, ab-
stimmen lassen über den Antrag des Herrn Dr.
Naxera, welcher eingefügt haben will hinter
die Worte "mit der politischen Landesbehörde"
das Wort "endgiltig". Dann werden wir über-
gehen zum Absatze 2 des § 4., und ich werde
über den Antrag ber Commission, über den
Absatz 2 abstimmen lassen.

Potom dám hlasovati o odstavci II.
§ 4. dle návrhu komise.

Žádám pány, by ti pánové nejprve,
kteří jsou pro odstavec I. § 4. podle ná-
vrhu komise, vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche für den
Absatz 1 des § 4. find, die Hand zu er-
heben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Ich werde jetzt abstimmen lassen über den
Zustzantrag des Herrn Dr. Naxera, welcher
in dem § 4. nach den Worten "politische Be-
hörde" das Wort "endgiltig" eingeschaltet zu
haben wünscht.

Pan dr. Naxera navrhuje, aby byla
dána po slůvku "rozhoduje" slova "s ko-
nečnou platností."

Pánové, kteří jsou pro tento přídavek,
račte vyzdvihnouti ruku.

Diejenigen Herren, welche für den Zusatz-
antrag sind, wollen die Hand erheben.

Tento přídavek jest přijat

Der beantragte Zusatz ist angenommen.

A nyní dám hlasovati o návrhu
Dra Krofty, který jsem přečetl a o němž
myslím, že nebude potřeba jej opakovat.

Ich ersuche diejenigen Herren, welche für
den Antrag des Herrn Dr. Krofta sind, wel-

chen ich bor der Abstimnumg beriefen habe,
die Hand zu erheben.

Pánové, kteří jsou pro návrh dr. Krofty,
račte pozdvihnouti ruku.

Návrh Dra Krofty jest přijat.

Der Zusaßantrag ist angenommen.

Přejdeme tedy k odstavci II. § 4. dle
návrhu komise.

Nedám o tomto návrhu pozdvižením
rukou hlasovati, poněvadž jest přijato
pravidlo, kde není žádné změny, když se
nebude nikdo hlásiti, prohlásím odstavec
za přijatý.

Odstavec 2. § 4. dle zněni komise jest
přijat..

Derselbe ist angenommen.

Přejdeme k čl. 5. § 5. K. tomuto
článku přihlásil se ku slovu, pan poslanec
dr. Černý;

Dávám mu slovo.

Posl. dr. Černý: V § 5. vypočítávají
se vlastnosti, které má míti lékař obecní
neb obvodní, a mezi těmi není zkouška
fysikátní uvedena.

V posledním však odstavci tohoto pa-
ragrafu praví se: "v městech, která mají
zvláštní statut, musejí se vykázati lékaři
obecní, že odbyli si zkoušku fysikátní."

Mám za to, že zde jest pouhé nedo-
patření, že komise měla na mysli, že
zkoušku fysikátní nemusí také dle tohoto
odstavce žadatel vykázati.

Kdyby zůstal odstavec ten tak, jak
jest sty lisován, odvozovalo by se z toho,
že ti lékaři, kteří jsou ve službě obecní
ustanoveni, musí vykázati zkoušku fysi-
kátní, což by se neshodovalo nejen se zá-
sadou, že zákon později vydaný neruší
zákon dřívější, nýbrž také s tím, že ve
mnohých městech, zejmena v Praze, jsou
lékaři, kteří nemají zkoušku fysikátní, po-
něvadž v době, kdy byli ustanoveni,
zkoušky fysikátní nebylo a nemůže nikdo
právem od nich žádati, aby nyní takové
zkoušce se podrobili.

Navrhuji, aby v tomto odstavci se u-
činila změna v ten způsob, že na místo
"musí se vykázati lékaři obecní," přijdou
slova "musí žadatelé o místa lékařů obec-
ních vykázati se skouškou fysikátní."

Ich stelle den Antrag, anstatt der Worte
"die Gemeindeärzte der Städte" einzuseßen:
"Bewerber um die Stelle eines Gemeindearztes
in Städten mit eigenem Statut müssen die
Phhfikatsprüfung abgelegt haben."

Náměstek nejv. maršálka zemského
dr. Šolc: Žádá někdo za slovo stran pod-
pory v tohoto návrhu. Jest návrh pana
dra. Černého podporován?

Der Antrag ist u n t e r ft ü ß t.

Návrh jest dostatečně podporován.

žádá ještě někdo za slovo?

Nikdo.

Dávám slovo panu referentovi.

Referent poslanec Schwarz: Jelikož
návrh pana dra. Černého přispívá k jas-
nosti posledního odstavce čl. 5., srovnávám
se s ním úplně.

Náměstek nejv. maršálka zemského dr.
Šolc: Návrh pana dra. Černého zní: V po-
sledním odstavci místo slova "musíse vy-
kázati lékaři obecní" přijdou slova "musí
se žadatelé o místa lékařů obecních vyká-
zati zkouškou fysikátní."

Herr Dr. Cerný beantragt, daß im § 5.,
im letzten Abfaß eingeschaltet "wird anftatt der
Worte "die Gemeindeärzte der Städte" "die
Bewerber um die Stelle eines Gemeindearztes
in Städten."

Přejdeme k hlasování o § 5. k od-
stavci 1. až k předposlednímu nebyly uči-
něny žádné návrhy, prohlašuji tedy, že
odstavce tyto jsou přijaty. Jest pouze za-
potřebí hlasovati o posledním odstavci §
5., jenž bude dle návrhu p. dra. Černého
zníti takto, bude-li návrh přijat: "V mě-
stech, která mají zvláštní statut, musí se
Žadatelé o místa lékařů obecních vykázati
zkouškou fysikátní."

Der Antrag des Herrn Dr. Černý lau-
tet: "Bewerber um die Stelle eines Gemeinde-
ar^teS in Städten mit eigenem Statut müssen
die Vbliftfatsprüfung abgelegt haben."

Bude li návrh dra. Černého přijat, od-
padá hlasování o návrhu komise a sice
bude-li ta změna přijata, dám nejprvé hla-
sovati o změně navržené p. dr. černým.

Pánové, kteří jsou pro změňující návrh
p. dra. Černého, zdvihnetež ruku.

Diejenigen Herren, Welche für den Antrag
des Herrn Dr. Černý find, wollen die Hand
erheben.

Změňující návrh jest přijat.

Der Abänderungsantrag ist a n g e n o m-
me n.

A páni, kteří jsou pro celý ten od-
stavec, jenž zní: "V městech, která mají
zvláštní statut, musí žadatelé o místo lé-

kařů obecních vykázati se zkouškou fysi-
kátní."

Ich bitte die Herren, welche für den Com-
missionsantrag mit dem Zusatz nach dem An-
trage des Herrn Dr.Černý, also für die Fas-
sung: "Bewerber um die Stelle eines Ge-
meindearztes in Städten mit eigenem Statut
müssen die Physikatsprüfung abgelegt haben"
sind, wollen die Hand erheben.

Kdo, páriové, jste pro článek, jak jsem
jej k hlasování převedl, račtež pozved-
nout ruku.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

článek 6.

— Paragraph 6.

Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Článek jest přijat.

článek 7.

— Paragraph 7.

Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Článek jest přijat.

Článek 8.

— Paragraph 8.

Žádá někdo za slovo?

Pan poslanec Vojáček se hlásí k slovu.

Posl. Vojáček: Navrhuji, aby v po-
sledním odstavci vynecháno bylo a sice:
Služné lékaře obecního neb obvodního ne-
smí obnášeti méně než 400 zl.

Zde navrhuji tak z té příčiny, poně-
vadž nemáme ještě žádnou instrukci pro
ty lékaře a ještě nevíme, co jim přísluší
za výkony, a mimo to nevíme, za jaké
výkony a za jaké služby budou bráti
zvláštní odměnu a za třetí nevíme, jak je
bude který okres neb obvod vypláceti.

Neznáme tedy ty okolnosti tak jasně,
abychom mohli minimální aneb maximální
služné ustanoviti.

Zde se jedná arci o minimální služné
a že právě proto, že zkušenosť teprvé po-
učí, jakým spůsobem bude zapotřebí zákon
ten opraviti, myslím, že z té příčiny, po-
něvadž vchod do života, uskutečnění to-
hoto zákona, nebude tím nikterak zdržován,
jest lépe takové ustanovení prozatím vy-
nechati

Činím návrh, aby poslední odstavec
§ 8. byl vynechán.

Náměstek nejv. maršálka dr. Šolc:
Žádám, aby mi návrh byl podán písemně.
Posl. Vojáček navrhuje:
Poslední odstavec § 8. odpadá.

Der letzte Absatz des § 8. hat zu ent-
fallen.

Pánové, kteří podporují návrh, račte
pozvednouti ruku.

Návrh padl, není dostatečně podporo-
ván. Dám tedy o posledním odstavci hla-
sovati podle návrhu komise.

Pánové, kteří jste pro poslední odsta-
vec § 8. dle návrhu komise, račte pozve-
dnouti ruku.

Ich ersuche diesenigen Herren, Welche für
den letzten Absatz des § 8 sind, die Hand zu
erheben.

Návrh jest přijat.

Er ist angenommen.

Paragraf 9.

Paragraph 9.

Žádá někdo za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Nikdo.

Prohlašuji tedy § 9. za přijatý.

Ich erkläre den § 9. für angenommen.

Paragraf 10.

Paragraph 10.

Hlásí se k slovu a sice kontra p. posl.
Dr. Engel.

Dávám jemu slovo.

Poslanec dr. Engel: Poukázal jsem při
jednání k paragr. 1. této osnovy, k tomu,
že následkem znění tohoto paragrafu snad
bude se vyvozovati, že nesmějí k těm vý-
konům, ku kterým posud bylo bráváno
zvěrolékařů, nikdy více zvěrolékaři přizvá-
ni býti, nýbrž že i vykonávání těchto po-
vinností náleží jednak v kompetenci léka-
ře obecního, po případě obvodního; jak-
koliv byl můj dodatečný návrh při § 1 za-
mítnut, myslím, že není od místa, když
ho zde opakuji; poněvadž v § 10. tato po-
vinnost ještě blíže se vyznačuje slovem
"že mají lékaři obecní a obvodní býti stá-
lými orgány odbornými, kterým náleží, aby
spolupůsobili ve všem, co ukládá zákon
obci v příčině policie zdravotní v §§ 3. a
4. zák. říšsk. ze dne 30. dubna 1870.

Pánové, to ve všem přímo naznačuje,
že by pak z toho odváděti se mohlo, že
by zvěrolékaři vůbec nesměli ani obcí neb
okresy býti ustanovení; já myslím, že pří-
čina, pro kterou dodatek mnou navržený
byl zamítnut, snad leží v tom, že pánové,
si myslili, že zde jedná se opět o nějaké
donucování obcí.

Poukazuji k tomu, že tomu není tak.

Zde nemá obec býti k ničemu donu-
cována, nýbrž má ji ponechána byti mož-
nost, pak-li by si chtěla pro ty zvláštní

výkony, — poukazuji zejména na dohlídku
na maso a dobytek, na trhy dobytčí a
průhony, jakož i aby se zamezil a udusil
pád dobytka, některá obec neb některý
okres vzhledem k těmto případům povo-
lati zvěrolékaře, aby jim byla zachována
možnosť toho.

O nějaku donucování se tuto nejedná
a proto dovoluji si k tomuto paragrafu u-
činiti dodatek následující:

V  tomto § má býti vsunuto za slovo:
říšsk. zák. čís. 68 "pokud pro některé z
dotyčných povinností, zejména pro vyko-
náváni předpisův stran ohledáni dobytka
a masa, stran přihlížení k trhům dobyt-
čím a průhonům, jakož i stran opatření,
aby se zamezil a udusil pád dobytka, u-
stanoveni nebudou oprávnění orgánové
zvláštní". Dále budiž pokračováno: Lé-
kaři obecní a obvodní mají jako orgánové
odborní povahu úředníků veřejných.

V  německém textu:

In den § 10. Alinea 1. sind hinter die
Worte "berufenen zuständigen Fachorgane" die
nachsiehenden Worte einzuschalten:

"Insoferne für einzelne der betreffenden
Obliegenheiten, namentlich für die Handhabung
der Vorschriften in Bezug auf die Vieh- und
Fleischbeschau, in Bezug anf die Ueberwachung
der Viehmärkte und Viehtreiber, sowie in Be-
zug auf die Vorkehrungen zur Verhütung der
Einschleppung und zur Tilgung der Viehseuche
nicht besondere hiezu berechtigte Organe bestellt
werden."

Wetter ist fortzufahren:

"Die Gemeinde- und Distriktsärzte haben
als Fachorgane den Charakter öffentlicher Be-
amten."

Náměstek maršálka zem. dr. Šolc:
Návrh p. posl. Dr. Engla zní:
§ 10. odst. 1. —V tomto § má býti
vsunuto za slova: říšsk. zák. čís. 68. "po-
kud pro některé z dotyčných povinností,
zejména pro vykonávání předpisův stran
ohledání dobytka a masa, stran přihlížení
k trhům dobytčím a průhonům jakož i
stran opatření, aby se zamezil a udusil pád
dobytka, ustanoveni nebudou oprávnění
ordánové zvláštní." Dále budiž pokračo-
váno: Lékaři obecní a obvodní mají jako
orgánové odborní povahu úředníků veřej-
ných.

Der Antrag des Herrn Abg. Dr. Engel
lautet:

Im § 10. Alinea 1 find hinter die Worte

"berufenen zuständigen Fachorgane" die nach-
stehenden Worte einzuschalten:

"insoferne für einzelne der betreffenden
Obliegenheiten, namentlich für die handha-
bung der Vorschriften in Bezug auf die Vieh-
und Fleischbeschau, in Bezug auf die Ueber-
wachung der Viehmärkte und Viehtriebe, sowie
in Bezug auf die Vorkehrungen zur Verhü-
tung der Einschleppung und Tilgung der
Viehfeuche nicht besondere hiezu berechtigte
Organe bestellt werben."

Weiter ist fortzufahren:

"Die Gemeinde- und Distriktsärzte haben
als solche den Charakter öffentlicher Beamten."

Jest návrh p. dra, Engía podporo-
ván?

Ist der Antrag des Herrn Dr. Engel
unterstützßt?

Jest dostatetečně podporován.
Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Slovo má p. zpravodaj.

Zpravodaj Schwarz: Nemohu s ná-
vrhem dr. Engla nikterak souhlasiti; jest
úplně zbytečným již proto, že mluví se
v čl. 10 výslovně, že lékaři mají jako or-
gánové odborní spolupůsobiti v záležito-
stech policie zdravotní; již v tomto usta-
noveni leží, že lékaři nejsou odbornými
orgány v záležitostech, ježto se týkají zvě-
rolékařství. Mimo to i v zákoně o pádu
dobytka výslovně jest ustanoveno, že kde
jest zvěrolékařův, má vždy působiti v ta-
kovéto záležitosti v první řadě zvěrolékař,
a konečně sáhneme-li k obdobnému usta-
novení, které jest v říš. z. z r. 1870 má
se věc podobně, jako se má při zeměpan-
ských úřadech, totiž tak, že v okresích,
kde jest zvěrolékař, musí v záležitostech
zvěrolékařských jako odborní orgán za-
kročovati tento zvěrolékař, a teprve pak,
když tu žádného zvěrolékaře není, na-
stoupí na jeho místo okresní lékař. Týž
poměr bude panovati i vv naší službě zdra-
votní v obcích. Kde mají zvěrolékaře,
tam ovšem zvěrolékař bude konati takové
práce, kde ale žádného nemají, tam ne-
může nikdo jiný býti k tomu povolán,
než obecní lékař, jinak by z toho mohly
vzcházeti obcím nové ještě výlohy,

Z těchto důvodů tedy mám návrh p.
dra Engla za zbytečný a prohlašuji se
proti němu.

Nám. nejv. marš. zem. dr. Šolc: De-
bata jest skončena.

Die Debatte ist geschlossen.

Přejdeme k hlasování o §. 10. Dám
nejprve hlasovati o návrhu komise a sice
o slovech v odst. 1. "Lékaři obecní a ob-
vodní" až do slov. "§, 3. a 4. z. z. 30.
dubna 1870 ř. z. č. 68.

Ich werde die Abstimmung in der Weife
einleiten, daß ich vorerst über den Absatz 1
des § 10 abstimmen lassen werde u. zw. über
die Worte: "Die Gemeinde= und Distrikts-
ärzte" bis "(§§ 3 und 4 des Gesetzes vom 30.
April 1870 R..G..=Bl. Nr. 68)." Darnach
werde ich über die Einschaltung abstimmen
lassen, welche Herr Dr. Engel beantragt und
über den Zusatz der Commission.

"a mají jako orgánové odborní povahu
úředníků veřejných," totiž v tom případě
kdyby návrh p. dra. Engla byl přijat.

Ich werde in der Abstimmung in der
Weise fortschreiten, daß ich dann über den
Zusatzantrag des Herrn Dr. Engel abstimmen
lasse, welcher lautet, daß hinter § 68 des R.-
G.=Bl. die Worte eingefügt werden: "Insofern
für die einzelnen der betreffenden Obliegenhei-
ten, namentlich für die Handhabung der Vor-
schriften in Bezug auf die Vieh= und
Fleischbeschau, in Bezug auf die Ueberwachung
der Viehmärkte und Viehtriebe, sowie in Be-
zug auf die Vorkehrungen zur Verhütung der
Einschleqqung und Tilgung der Viehseuche
nicht besondere, hiezu berechtigte Organe bestellt
Werden."

Sodann werde ich über die weiteren
Worte des Commissionsantrages abstimmen
lassen, wie sie nämlich gedruckt vorliegen, die
überdies der Herr Dr. Engel auch beantragt
hat "die Gemeinde- und Distriktsärzte haben
als Fachorgane den Charakter öffentlicher Be-
amten."

Konečně bude se hlasovati o §. 10.
odst. 2., jak bylo navrženo podle tisku.

Pánové, kteří tedy souhlasí s §. 10.
odst. 1. od začátku až do slov. "říš. zák.
6. 68," račte pozvednouti ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem ge-
nannten Theile des § 10 zustimmen, die Hand
zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Pánové, kteří jsou pro vsuvku dra
Engla, kterou jsem byl přečetl, račte po-
zvednouti ruku.

Diejenigen Herren, welche für den Zusatz-
antrag das Herrn Dr. Engel find, wollen die
Hand erheben.

Návrh nedosáhl většiny.

Der Antrag ist gefallen.

Zůstává tedy při hlasování o návrhu
komise, který zní: po slovech "říš. zák. č.
68." "a mají jako orgánové odborní povahu
úřadníků veřejných.-

Es verbleiben also beim Commissionsan-
trag § 10, Absatz 1 nach den Worten "R. -
G.=Bl. Nr. 68" die Worte: "berufenen stän-
digen Fachorgane und haben als solche den
Charakter öffentlicher Beamten."

Diejenigen Herren, welche für diese An-
träge der Commission sind, die ich theilweise
zur Verlesung gebracht habe, wollen die Hand
erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

K odst. 2., 3., 4. a 5. nehlásil se ni-
kdo k slovu. Pokládám tedy čl. 10. odst.
2., 3, 4. a 5. za schválený.

Zu Absatz 2, 3, 4 und 5 des § 10 hat
sich niemand zum Worte gemeldet. Ich erkläre
diese Absätze für angenommen.

Přejdeme k §. 11.

Paragraf 11. Paragraf 11.
Žádá někdo za slovo ?

Verlangt jemand das Wort?

Nehlásí se nikdo a prohlašuji §.11
za schválený.

Paragraf 12.

Paragraf 12.

Pan poslanec Vojáček má slovo.

Posl. Vojáček: Přihlásil jsem se k slovu
k odst. 3. §. 12., který zní: Účelem těchto
komisí zdravotních jest, aby jako poradní
orgánové zdravotní podporovaly správy
zdravotní dotýčných obcí aneb obvodů
zdravotních, když vykonávají působnost
svou v oboru zdravotním, a přičinily se
z vlastního popudu k tomu, aby zdoko-
novala se zřízení zdravotní.

Zde prosím, aby to slovo "podporo-
valy" bylo vynecháno a na místě toho
slova aby zněl pak odst. 3.:

"Účelem těchto komisí zdravotních
jest, aby jako poradní orgánové zdravotní
v úvahu braly správy zdravotní atd. a to
z následujích příčin. Poněvadž vliv lékaře
obecního podle §. 19 i také jinak zajisté
bude velmi důležitým a velmi mocným,
domnívám se, že samosprávní orgánové
mají příčinu jménem občanstva hleděti
zachovati samosprávu, pokud se týče lékař-
ských ustanovení veřejných naproti samo-
správě lékařů a když by zdravotní komise
neměla pražádného účelu, než jen výkon

opatřiti tomu, co zpráva lékařů nařizuje,
a zprávu tu ale by nemohl nepochybně
nikdo jiný psáti a podati než odborný or-
gán k tomu ustanovený, tedy by zde ne-
byla podporována samospráva, nýbrž byla
by v nebezpečí uvedena. Nemámu nedů-
věry k lékařům, přeji si aby účinkovali,
ale nemohu se domýšleti, že každý lékař
zvláště dovede neomylně ustanovovati to,
čeho by byla třeba v opatřeních zdra-
votních ; podle toho nebude museti
se druhých lékařů tázati. Poněvadž by tím
se mohly státi veliké obtíže v občanstvu,
přál bych si, aby to bylo opraveno tím
způsobem, jako navrhuji; aby totiž § 12.
v odst. 3. slovíčko "podporovaly" bylo vyne-
cnáno a aby na místě něho, bylo dáno "v
úvahu braly správu zdravotní."

Nám. nej. mar. Dr. Šolc: Pan posl.
Vojáček navrhuje, aby v § 12. odst. 3. na
místě návrhu komise a sice na místě slova
"podporovaly," bylo nahraženo slovy "v
úvahu braly."

Der Abgeordnete Herr Vojáček beantragt,
es möge im Absatz 3, § 12 anstatt des Wor-
teg "zu unterstützen" der Ausdruck kommen
"in Erwägung zu ziehen."

Jest návrh p. posl. Vojáčka podporován ?
Návrh padl.

Ke slovu přihlášen jest p. posl. Dr.
Steidl.

Posl. Dr. Steidl: Já se vzdávám slova
vůči tomu, že nebyl návrh podporován.

Náměstek předsedy Dr. Šolc : Pan Dr.
Steidl vzdává se slova.

Přejdeme k hlasování o § 12. jak byl
navržen.

Dám nejprvé hlasovati o odstavci 1. a 2.

Ich werde zuerst abstimmen lassen über
§ 12, Absatz 1 und 2.

Poněvadž se nikdo ke slovu nehlásil,
považuji tyto dva odstavce § 12. za schváleny.

Ich erkläre die ersten zwei Absätze des §
12 für angenommen.

Při 3. odst. § 12. byl učiněn návrh
změňující p. posl. Vojáčka, který však ne-
nabyl dostatečné podpory; přece však žá-
dám, aby páni, kteří souhlasí s návrhem
komise v odst. 3. § 12., pozvedli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche für Absatz
3 des Commissionsantrages find, die Hand zu
erheben.

Er ist angenommen.

Odstavec 4. a 5. pokládám rovněž za
přijaty, poněvadž se nikdo ke slovu ne-
hlásil.

Ich erkläre die Absätze 4 und 6 des § 12
für a n g e n o m m e n.

Článek 13.

Paragraph 13.

Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Pan poslanec Radimský. Dávám jemu
slovo.

Posl. Radimský : Dávám návrh slav.
sněmu, aby se 2. odstavec tohoto para-
grafu 13. vynechal a sice z následujících
důvodů :

Ne že bych zneuznával důležitost po-
moci zkoušených babiček, ale nezdá se
mi býti nutným, aby v prvním odstavci
stálo:

Každá obec učiniž opatření, aby v ní
bylo dostatečné pomoci zkoušených babi-
ček, a aby v druhém odstavci stálo: Okresní
zastupitelstva mají působiti k tomu, aby
byl v okresu dotatečný počet zkoušených
babiček.

Ten druhý odstavec se mi zdá býti
zbytečným, zvláště hledě k § 15., který
již ustanovuje, aby výborové a zastupi-
telstva okresní jak náležitě se starala o
vyplnění tohoto zákona a toho i co v § 13.
jest ustanoveno, nebo zní § 15., výborové
a zastupitelstva okresní, výbor zemský a
úřadové političtí, tedy každý, kdo jen může
a má k tomu povolání, by k tomu půso-
bil, aby pilně a přísně se šetřilo toho, co
jest zde ustanoveno. Z toho důvodu na-
vrhuji, aby druhý odstavec § 13. se vy-
nechal.

Náměstek nejv. maršálka dr. Šolc:
Račte prosím podati návrh písemně.

Návrh p. posl. dra. Radimského zní,
aby odstavec 2. paragrafu 13. byl vyne-
chán.

Der Herr Abg. Dr. Radimský Stellte den
Antrag, es möge der zweite Absatz des § 13
entfallen.

Jest návrh podporován?

Ist der Antrag unterstützt?

Návrh jest dostatečně podporován.
Pan dr. Steidl má slovo.

Posl. dr. Steidl: Vůči tomuto návrhu
ctěného kolegy Radimského musím po-

dotknouti to, že v tomto paragrafu jest
řeč o věcech dvou, totiž především o ob-
cích samostatných, které mají svou zdra-
votní službu již obstaránu, a pak o okre-
sních zastupitelstvech, která co mandatáři
obcí v celém okresu mají se rovněž postarati
to, any této potřebě v okresu bylo vy-
hověno.

Tedy není žádná protiva v jednom
odstavci proti druhému, a já se přimlou
vám za to, aby ten text byl podržen, jak
jest od komise přijat,

Náměstek nejv. maršálka dr. Šolc
Žádá ještě někdo slovo?

Verlangt noch jemand das Wort?

Dávám slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj posl. Fr. Schwarz: Já ne-
mohu se rovněž srovnati s návrhem posl.
p. Radimského. Věc jest velice vážná a
sice do té míry důležitá, že jeden hospo-
dářský spolek se jí zanášel a vznesl na
sl. sněm žádosť, aby když se upravuje
zákon o službě zdravotní, bylo přihlíženo
také k této věci.

Hlavní závada na venkově jest, že
nebývá dostatečného poctu zkoušených
babiček, příčiny pak toho záleží v tom.
že osoby, které se chtějí věnovati službě
pomocnic k porodu obyčejně bývají
chudé a nemají prostředků k tomu, aby
mohly jeti do Prahy a zde si odbýti kurs
porodnický a zkoušku.

Jest tedy třeba učiniti v té příčině
opatření a k tomu čelí právě čl. 2. para-
grafu 13. První odstavec tohoto článku
čelí k tomu, aby každá obec tak, jak toho
skutečně potřeba, a jak to také ustanovuje
zákon říšský z r. 1870 náležitě opatřila
si službu pomocnic ku porodu doma.

Druhý článek směřuje tam, aby obcím
byla dána možnosť, aby takových osob
z okresu dostaly ; a tu ovšem již do toho
musí zasáhnouti instance vyšší, ten širší
kruh, u něhož pomoci lze hledati. V tom
ohledu 61. 2. paragrafu 13. ustanovuje, že
když není v okresu takových ženských,
které by se věnovaly babictví, dostatek,
má se přičiniti okresní zastupitelstvo k
tomu, aby opatřilo takových osob tím, že
ustanoví stipendia, poskytne podpory o-
sobám, které by chtěly kurs v Praze
slyšeti.

Toho jest k organisaci této stránky

služby zdravotní také nutně zapotřebí.
Proto dovolím si odporučiti sl. sněmu, aby
zamítl návrh p. dra. Radimského a přijal
2. odstavec osnovy zákona tak, jak byl na-
vržen komisí.

Náměstek nejv. maršálka dr. Šolc:
Debata jest skončena.

Die Debatte ist geschlosien.

Paragraf 13. skládá se ze dvou od-
stavců. K odstavci prvnímu nebyl učiněn
žádný návrh, k odstavci druhému navr-
huje pan dr. Radimský, aby odstavec
druhý byl vypuštěn. Dám tedy hlasovati
o článku 13. rozděleně a sice o odstavci
prvním dle návrhu komise a při odstavci
druhém nejprvé o návrhu p. dra. Radim-
ského a kdyby byl přijat, nebude třeba
hlasovati o návrhu komise.

Ich werde die Abstimmung über § 13 in
der Weise einleiten, daß ich die Absätze dieses
Paragraphes getrennt zur Abstimmung bringen
werde, und zwar wird vorerst über Absatz 1
nach dem Commissionsantrag, dann bei Absatz
2 über den Aufrag des Herrn Dr. Radimsky
abgestimmt werden.

Sollte dieser Antrag angenommen werden,
so entfällt die Abstimmung über den Antrag
der Commission.

Žádám, aby páni, kteří jsou pro od-
stavec první paragrafu 13. vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche für den 1.
Absatz des § 13 stimmen, die Hand zu er-
heben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Pánové, kteří jsou pro návrh pana
dra. Radimského, jenž zní: Slavný sněm
se usnáší takto: Odstavec druhý paragrafu
13. ať se vynechá, račte vyzdvihnouti
ruku.

Herr Dr. Rabimsky beantragt, der hohe
Sandtag wolle beschließen, der zweite Absatz
des § 13 habe zu entfallen.

Diejenigen Herren, welche für den Antrag
des Herrn Dr Radimsky find, wollen die Hand
erheben.

Návrh padl. Zůstane tudíž návrh
komise: Okresní zastupitelstva mají pů-
sobiti k tomu, aby byl v okresu dosta-
tečný počet zkoušených babiček, jejichž
služeb by se obce mohly dovolávati v pří-
padě potřeby.

Die Bezirksvertretungen haben dahin zu

wirken, daß im Vertretungsbezirke die erfor-
derliche Anzahl geprüfter Hebammen den Ge-
meinden im Falle des Bedarfes zur Verfügung
stehe.

Pánové, kteří souhlasí s návrhem ko-
mise, račtež pozdvihnouti ruku.
Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Přejdeme k článku 14.

Wir gehen zu § 14 über.

Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Nikdo. Prohlašuji tedy tento článek
za schválený.

Článek 15.

Paragraph 15.

Verlangt Jemand das Wort?

Nikdo.

ES ist niemand zum Worte gemeldet und
ich erkläre diesen Artikel für angenommen.

Článek 16.

Paragraph 16.

Verlangt Jemand das Wort?
Niemand.

Prohlašuji článek za schválený.

Ich erkläre den Artikel für angenom-

men.

Článek 17.

Paragraph 17.

Žadá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Nikdo. Prohlašuji článek za schválený.

Článek 18

Paragraph 18.

Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Prohlašuji článek za schválený.

Ich erkläre den Artikel für a n g e n o m-
men.

Zpravodaj Schwarz: Hlava zákona zní:
Zákon daný dne . . . platný pro krá-
lovství české, jenž se týče organisace
služby zdravotní v obcích.

S přivolením sněmu Mého království
českého vidi se Mi na základě § 5. zákona
říšského ze dne 30. dubna 1870 ř. z. č.68,
naříditi takto:

Gesetz vom . . . giltig für das Königreich
Böhmen, betreffend die Organisierung des Sa-
nitätsdienstes in den Gemeinden.

Mit Zustimmung des Landtages Meines
Königreiches Böhmen finde Ich auf Grundlage
des § 5 des Reichsgesetzes vom 30. April
1870 R.=G.=Bl. Nr. 68 anzuordnen wie folgt:

Náměstek zemsk. maršálka Dr. Šolc:
Prvé nežli přejdeme ještě k hlasováni o

hlavě a vchodu zákona dovoluji si podo-
tknouti, že v paragrafu 17. českého textu
nachází se chyba, a sise v českém textu
jest zákon špatně citován zní tam, zákon
ze dne 30. dubna 1876 a má zníti jako
také v německém textu ze dne 30. du-
bna 1870.

Ich erlaube mir zu bemerken, daß die bei-
den Texte des § 17 divergieren, und zwar in
der Citierung des Gesetzes vom 30. April
1870. Es soll nämlich im böhmischen Texte
heißen: ze dne 30. dubna 1870 und nicht
1876.

Pánové, račte s tou korekturou sou-
hlasiti ?

Jest přijata.

Nepřeje si nikdo slova k úvodu zá-
kona a titulu zákona?

Ich stelle die Anfrage, ob jemand zum
Titel und zur Inhaltsangabe des Gesetzes das
Wort verlangt?

Poněvadž si slova nikdo k tomu ne-
přeje, prohlašuji titul a úvod zákona za
schváleni.

Ich erkläre den Titel und die Inhalts-
angabe des Gesetzes für a n g e n o m m e n.

Nyni přejdeme k hlasování o článku
II. návrhu komisse, který dám přečíst
od pana referenta.

Nun Schreiten wir zur Abstimmung über
Artikel II. der Anträge der Commission, welche
ich vom Herrn Referenten beriefen lassen
werde.

Ich ertheile ihm das Wort.

Zpravodaj Dr. Schwarz: Slavný sně-
me, račiž se usnésti o resolucích, které
pod Čísl. II. připojeny jsou této osnově.

Der hohe Landtag geruhe die ihm
sub II. beigeschlossene Resolution zu geneh-
migen.

Výboru zemskému ukládá se, aby
v případě, že vstoupí do života organisace
služby zdravotní v Čechách, jak byla zde
ustanovena:

1. uvážil, nebylo-li by záhodno, aby
se vydal zákon zvlaštní, kterým by se vy-
slovilo, za kterých podmínek mělo by se
povolovati cestou správní obcím po přípa-
dě obvodům zdravotním, aby k účelu v dru-
hém odstavci § 9. této osnovy vytknutému,
vybíraly zvláštní poplatky za to, když koná
se řízení úřední v některých záležitostech
služby zdravotní (na př. ohledáni mrtvol,
prohlídka masa a jiné), a aby podal o tom

sněmu zprávu v zasedání příštím, po pří-
padě předložil osnova takového zákona;

Der Landesauschuß wird beauftragt im
Falle, daß die Organisation des Sanitäts-
dienstes, so wie sie hier festgeftellt wurde, ins
Leben treten follte:

1. in Erwägung zu ziehen, ob es nicht
angezeigt fein würbe, durch ein besonderes Ge-
setz zu bestimmen, unter welchen Bedingungen
den Gemeinben beziehungsweise Santtätsdistrik-
ten die Einhebung Don besonderen Gebühren
für die Vornahme bestimmter sanitärer Amts-
handlungen (wie der Todtenbeschau, der Fleisch-
beschau und sonstiger) zu dem im zweiten Ab-
satze des § 9 dieses Entwurfes angestrebten
Zwecke im admmistrativen Wege zu gesatten
wäre, uns hierüber dem Landtage in der näch-
sten Session Bericht zu erstatten, eventuell den
Entwurf eines solchen Gesetzes vorzulegen:

Náměstek nejv. maršálka zemského
Dr. Šolc: Mám za to, že nemusím reso-
luci pod čísl. II. návrhu komisse uvede-
nou opakovati, poněvadž byla právě pře-
čtena od pana referenta a proto táži se,
jest-li pánové s resolucí souhlasí. Pánové,
kteří souhlasí s resolucí, račte vyzdvih-
nouti ruku.

Diejenigen Herren, welche der Resolution
zustimmen, wollen die Hand erheben.

Jest přijato.

Ist angenommen.

Zpravodaj Schwarz:

2. aby jednal s o. k. vládou o to, aby
byla změněna a upravena, podle potřeb
času sazba normální, podle niž se vedle
posledního odstavce § 10. této osnovy zá-
kona dávati mají lékařům obecním a ob-
vodním náhrady za úřední řízení zdravot-
ní, k němuž vybídnuty budou c. k. úřady,
a aby o výsledku toho sněmu taktéž po-
dal zprávu.

2. mit der k. k. Regierung Verhandlun-
gen zu pflegen, damit der normale Gebühren-
tarif, nach welchem den Gemeinde= und D-
striktsärzten für die Vornahme von Sanitären
Amtshandlungen, zu welchen dieselben von den
k. k. Behörden aufgefordert werben, im Sinne
des letzten Absatzes des § 10 dieses Gesetzent-
wurfes Vergütungen zu leisten end, den Zeit-
bedürfniffen entsprechend abgeändert und ge-
regelt werbe, und über das Resultat derselben
dem Landtage gleichfalls zu berichten.

Nám. nejv. maršálka Dr. Šolc: Páni,
kteří jsou pro resolucí právě panem refe-
rentem přečtenou a v odst. 2. tištěné před-
lohy uvedenou, račte vyzdvihnouti ruku.

Diejenigen Herren, welche dafür sind,
wollen die Hand erheben.

Jest přijata.

Angenommen.

Náměstek nejv. marš. Dr. Šolc: Ještě
si dovoluji podotknouti, že v §. 13 nachá-
zí se, jak jsem byl dodatečně upozorněn,
chyba tisková, která ovšem smysl neruší ;
ve slově "opatření" jest vynecháno pís-
meno ,,t". Má to tedy zníti; "opatření".

Ich bringe dem h. Landtage zur Kennt-
nis, daß im § 13 im böhmischen Texte im
Worte "opatření" das "t" ausgelaffen wurde,
was eine finnstörende Wirkung haben könnte.
Die Herren Abgeordneten, Welche mit ber Cor-
rektur nicht einverstanden find, wollen sich zum
Worte melden. Da sich niemand zum Worte
gemeldet hat, so wird diese Correktur ge=
nehmigt.

Zpravodaj posl. Schwarz: Jelikož jen
nepatrné změny a to v § 4. a 5. předlo-
žené osnovy zákona učiněny, dovoluji si
učiniti návrh, aby, jelikož již čas příliš
krátký pro zasedání sněmu, slavný
sněm přistoupil ku třetímu čtení přijaté
osnovy.

Náměstek nejvyš, marš. zemsk. Dr.
Šolc Pan referent navrhuje, aby se při-
kročilo ku třetímu čteni.

Der Herr Referent beantragt, es solle
zur dritten Lesung des Gesetzes geschritten
werben.

Žádá někdo k návrhu pana referenta
za slovo?

Nikdo.

Páni, kteří souhlasí, aby se zněni zá-
kona vyřídilo ve třetím čteni, račtež vy-
zvednouti ruku.

Páni se dohodli o třetím čtení.

A nyní žádám pány, kteří přijímají
zákon ve třetím čtení, se změnami, které
p. referent byl udal a na které byl krátce
poukázal, račtež pozvednouti ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Ge-
setze in der dritten Lesung zustimmen, die Hand
zu erheben.

Návrh jest ve třetím čteni přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Půjdeme k další "části denního po-
řádku a sice k čl. III.

Ústní zpráva komise školské" o ná-
vrhu poslanců Dra. Mattuše, Dra. Kví-
čaly a soudruhů týkající se obecných
škol a gymnasií;

Mündlicher Bericht der Schulkommission
über den Antrag der Abgeordneten Dr.
Mattuš, Dr. Kvíčala und Genossen, be-
treffend die Volksschulen und Gymnasien.

Zpravodajem je pan poslanec Peták.
Dávám jemu slovo.

Zpravodaj pan Dr. Peták: Slavný sně-
me! Návrh který podali poslanec Dr.
Mattuš s Dr. Kvíčalou a s ostatními sou-
druhy, rozpadá se na dvě části a sice
první část týká se toho, aby vláda vy-
zvána byla, aby podala říšské radě k pro-
jednání náležitému zákon, jímž by se u-
pravily základy vyučování na obecných
školách, druhá část tohoto návrhu týká
se vyzvání, které se Siní na vládu, aby
týmž způsobem předložila zákon, kterýž
by opět upravoval základy vyučování a
organisace na gymnasiích. Co se týče
první části, tož sice musím přiznat, že zá-
konem roka 1869 bylo sice školství obecné
říšským zákonem projednáno a upraveno
a že ustanovení, která jsou v tomto
zákoně obsažena), napotom novellou ze
dne 2. května r. 1882 byla buď doplněna
nebo poopravena.

Přiznati také musím, že jest v tomto
říšském zákoně sice ustanoveno, že bližší
ustanovení v těch oněch případech zůsta-
vují se zemskému zákonodárství.

Pohlédneme-li však na zákon zemský
z roku 1870, jakož i na ony z roku 1873
a 1875, tož přisvědčiti si musíme, že říšským
zákonodárstvím, pokud kompetence, která
byla zůstavena zemskému zákonodárství, se
týče, jí úplně nebylo šetřeno naopak, že setká-
váme se v mnohých případech s ustano-
veními, kteréž by spíše spadaly do kom-
petence zemských zákonů a přisvědčiti
musíme, že poměry v tomto směru nále-
žitě a jasně upraveny nejsou.

Na základě kterých školských zá-
konů a sice říšského zákona, může sněm
království Českého se toho dovolávati
aby zákonodárství zemské sám pro své
školy obecné obstarával a sice myslím že

se to může díti zajisté způsobem vydatným
proto, poněvadž potřeby této země a
zájmy ve příčině školství zajisté tento
slavný sněm nejlépe zná a pakliže v příčině
zákonodárství jemu i moc bude zůstavena,
aby se předem k těmto potřebám a k záj-
mům tohoto národa potřebný zákon vydá-
val, pak myslím, že i můžeme pevnou na-
ději míti, že v tomto směru úplně zákono-
dárství potřebám a zájmům naším v pří-
čině školství vyhoví.

Když pohledneme dále k tomu, že
zákonem ze dne 21. prosince 1867 č. 144
v §. 11. vysloveno jest ustanovení, že říš-
ské radě zůstavuje se pouze, aby základy
vyučování na obecných školách ustanovila
a uveříme-li dále, že §. 12. téhož zákona
praví, že veškeré další věci spadají do
kompetence zemských sněmů, pak myslím,
že berouce zřetel jednak k okolnostem
zákona z r. 1869 a stavíce se na základ
základního zákona ze dne 21. prosince
1868, můžeme platně dovolávati se toho,
co v první části návrhu dra Mattuše a
Kvíčaly jest obsaženo, týkajíc se pak
Části druhé, totiž gymnasií, tu opětně
musím k tomu poukázati, že týmž základ-
ním zákonem se v §. 11 ad i ustano-
vuje, že základní pravidla pro vyučování
na gymnasiích rovněž ustanovuje platně
říšská rada.

Když vezmeme o úvahu, že od roku
1867. tento základní zákon sice platí,
avšak naproti tomu, že pro organisaci gy-
mnasií dosud žádného říšského zákona ne-
máme, naopak že organisace tato spravuje
se podle organisačního statutu z r. 1849,
tož myslím, že můžeme i co se týče druhé
Části návrhu pana dra Mattuše, tomu při-
svědčiti, že rovněž se zakládá jak na po-
třebě tak i na ustanovení zákona a že v
tomto směru rovněž pro něj vše mluví,
a že tudíž i vysoký sněm zajisté k tomuto
návrhu laskavě zřetel vezme. Dovoluji si
jen tolik připomenouti, že v příčině gy-
mnasií jsou mně pouze známy: zákon z
roku 1870, kterýž pojednává o platech
professorů a potom zákon z roku 1885,
kterýž pojednává o platech supplentů.
Jiného říšského zákona, jímž by pravidla
základní byla ustanovena, posud v tom
směru nemáme.

Školská komise vzavši to vše na ú-
vahu a berouc také zvláštní zřetel k odů-
vodnění, kteréž přednesl vážený pan dr.

Mattuš, překládá slavn. sněmu následující
návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti takto:
i. Cís. král. vláda se vyzývá, aby co
nejdříve předložila říšské radě k ústav-
nímu projednáni osnovu zákona, ve které
by pouze základní pravidla vyučování na
školách obecných obsažena byla, s vylou-
čením všeho, co v obor zákonodárství
zemského náleží.

2. Cis. král. vláda se vyzývá, aby co
nejdříve předložila říšské radě k ústav-
nému projednání osnovu zákona obsahu-
jící základní pravidla vzhledem k organi-
sací gymnasií.

Landtagssekretär Höhm. Die Commission
Stellt den Antrag, der hohe Landtag wolle be-
Schliefen:

1.  Die I. k. Regierung wirb aufgefordert,
dem Reichsrathe einen Gesetzentwurf, in wel-
djem mit Ausschluß aller in die Competenz der
Landesgesetzgebung gehörigen Bestimmungen
nur die Grundsätze des Unterrichtswesens für
Volksschulen enthalten wären, ungefäumt zur
verfassungsmäßigen Behandlung vorzulegen.

2.  Die k. k Regierung wirb aufgefordert,
dem Reichsrathe einen Gesetzentwurf ü6er die
Grundfäße betreffend die Organisirung der Ghmnafien ungesäumt zur verfassungsmäßigen
Behandlung vorzulegen.

Náměstek nejvyš, maršálka dr. Šolc:
K slovu jest přihlášen a sice pro návrh
pan poslanec profesor Tilšer. Dávám jemu
slovo.

Posl. Tilšer: Slavný sněme! S velikým
uspokojením jsem slyšel zprávu, že sl. sněmu
bude podán návrh, kterým se mají rekla-
movati práva, náležející sněmu tohoto krá-
lovství, práva,. která, ač mu přiřknuta,
skutečně jemu nebyla k uskutečnění při-
dělena — že totiž mají býti zásady obec
ného školství osnovou říšskou ustanoveny
a další zákonodárství sněmům co do jeho
provedení přenecháno. Co druhé části,
jak p. zpravodaj ji nazval — která jest
ale vlastně veledůležitým druhým návrhem
— týče, tu jest zajisté zapotřebí, aby stalo
se to, co po právu se státi má, avšak
s politováním hlubokým musím vysloviti,
že když jde o tak dalekosáhlé návrhy,
nemá se jednati s takovým kvapem, jako
se to v tomto případě stalo. Neboť dne 9.

ledna byl návrh p. referentem Mattušem
podán, 13. ledna odůvodněn a odevzdán
školské komisi a již 14. ledna dán byl na
denní pořádek dnešního dne — dne 16.
ledna a sice zprávou netištěnou. Než ještě
přišel do rukou pp. poslanců stenografický
protokol, v němž odůvodnění jest obsaženo,
měli jsme o této věci rokovati, aniž by-
chom si mohli odůvodnění tohoto návrhu
náležitě přečísti a nemohu si snadno my-
sliti, jakou dobu věnovala školská komise
této záležitosti, když mezi několika jinými
předměty v tentýž den, kdy teuto návrh
v školské komisi byl přidělen, také byl
vyřízen. Ovšem, to vyřízení také podle
toho vypadá; pan zpravodaj nyní sice ústně
několika důvody návrh podporoval; ta ne-
tištěná zpráva jeho jest zkrácený obsah ná-
vrhu p. referenta Mattuše.

Musím své politování vysloviti, že o
návrzích tohoto druhu takovým způsobem
v této sl. sněmovně se pojednává, poněvadž
jest to na újmu důstojnosti sl. sněmu.

Pánové, první část návrhu zní: C. k.
vláda se vyzývá, aby co nejdříve předlo-
žila říšské radě k ústavnímu projednání
osnovu zákona, v které by pouze základní
pravidla vyučování na školách obecných
obsažena byla s vyloučením všeho, co
v obor zákonodárství zemského náleží.

Porovnáme-li tento návrh, který vy-
zývá c. k. vládu, aby podala osnovu záko-
na, v kteréž by základní pravidla vyučování
na školách obecních obsažena byla, s reso-
lucí, kterou majorita naší sl. sněmovny
říšské uzavřela r. 1883, shledáme, že není-li
doslovný, aspoň obsahuje co do smyslu
úplně účel oné resoluce, kde vláda byla
před 5 roky vyzvána, aby takovou osnovu
základních pravidel vyučování na školách
obecních sněmovně říšské předložila však
požadavek tento dosud nesplnila.

A tu se nabízí ovšem otázka, proč
vlastně nebyl ten požadavek splněn ? Pan
referent dr. Mattuš velmi obezřele se této
otázce vyhnul, on pravil, že až dosud vláda
vyzvání tomu, kteréž vyzvání kollega Kvi-
čala r. 1883 byl sám hájil, aby si svědomí
své pro hlasování pro školskou novelu jaksi
ukonejšil, nevyhověla a proto že "potká-
váme se na rozličnýcch stranách s úmy-
slem, aby z iniciativy sněmovny říšské
samé vyšel návrh takový". "Úmyslu tako-
vému nemohu já předstihovati" — praví
p. navrhovatel dr. Mattuš při odůvodnění
— "poněvadž nemohu — aspoň nevíme

v tom okamžiku, jak dalece právě úmysl
tento sahá, a jakým ' směrem asi návrh,
jenž by vyšel z té iniciativy, by se bral."
Pánové, myslím, když se jedná o osnovu
zákona, v které mají býti vysloveny zá-
sady vyučování, že první zásada v tom
spočívá, aby byl naznačen směr, v jakém
se ono vyučování díti má. A tu bylo za-
jisté povinností školské komise, a jest též
povinností sl. sněmu, aby tento naznačil,
v jakém směru chce a přeje sobě, aby zá-
sady vyučování byly ustanoveny. Rozšiřují
se však na jiných místech zprávy, z nichž
jiný úmysl na jevo vychází. Jestli pan
navrhovatel tohoto návrhu nechtěl nic
bližšího říci, hlásají nám za to z různých
stran časopisy o schůzích voličských, v kte-
rých se právě o tomto předmětu v posled-
ních dnech jednalo, velmi zřetelně, v jakém
směru mají se tyto zásady vyučování po-
hybovati. A tu — ač v tom úplně sou-
hlasím s p. referentem, také já jako
on očekávám, že v království českém nikdy
se nepřipustí, aby vyučování na Školách
obecných bylo na nižší stupeň sníženo,
neboť mám přesvědčení, že by to byl po-
čátek konce, kdyby národ český uprostřed
kulturních národů jej obklopujících měl
vzdělání své od školy obecné počínaje na
nižší stupeň snížiti a snad také ještě
tou samospasitelnou němčinou otravovati.
Přidávám se i k tomu ubezpečení, že zá-
stupcové českého národa, aspoň poslancové
národní na říšké radě, se v tom směru
bráti a že v tom smyslu jednati budou;
očekávám zejména od svých bližších po-
litických přátel, že na patřičném místě,
kdyby se o takových zásadách jednalo, co
nejrozhodněji se zasadí, aby slova dra.
Mattuše stala se pravdou, aby nebyla
dvířka otevřena, aby se mohlo zavésti vy-
učování, které by nás muselo stlačiti na
nižší stupeň obecného vzdělání.

Já ovšem mám vedle toho obavy, že
nastane opět v tom případě nový zápas,
poněvadž jak v tomto sl. sněme i mezi
poslanci na říšské radě zasedají mužové,
kteří docela otevřeně a loyálně při jednání
o Školském zákoně r. 1883 prohlásili, že
jejich ideálem jest a zůstane škola konfes-
sionelní, o které, kníže Alois Liechtenstein
právě před několika dny před svými vo-
liči prohlásil, že nyní vítězství jest jisté;
mužové ti, o kterých předpokládám, že
zůstanou sobě důslednými, opět všemožně
budou se zasazovati, aby zásady vyučování

braly se v tom směru, který, pokud já
národ český a jeho snahy znám, nikdy
nenalezne souhlasu v jeho většině. Proto
jsem měl za svou povinnost k této stránce
zde poukázati.

Praví se, že má býti škola konfesio-
nelní a staví se proti bezkonfesionelní
a to se vykládá, jako by to byla
škola beznáboženská; to jest klamání lidu,
škola nynější jest interkonfesionelní, škola
nynější jest školou náboženskou, poněvadž
právě každému náboženství jest vyhrazeno,
aby řídilo vyučování a cvičení v nábo-
ženství ve školách obecných, a my měli
na tomto sl. sněmu již několikráte příle-
žitosť, aby se bylo postaráno o učitele ná-
boženství, o odměnách kněžím, aby mohli
náboženství vyučovati a tu zajisté nebude
nikdo pochybovati, že když kněžím samým
jest vyučování náboženství ponecháno a
jejich péči, zajisté se postarají, aby se
účelu školobecných docílilo, aby se při tom
však šetřilo též zákonného ustanovení, by
na vyučování v jiných předmětech v těchto
školách neměla církev neb společnost ná-
boženská žádného působení; kdežto škola
konfesionelní, jak slovo konfesionelní to
znamená, veškeré předměty pěstovány by
byly v duchu toho kterého vyznání.

Když by se v naši době mělo hlásati,
že země stojí, pak by to snad bylo také
v duchu školy konfesionelní; vyučování
takové v různých odborech nedalo by se
přece dnes hájiti. Musíme hledati pravdy
božské všude, kde se nám jeví a ne býti
na př. nepřáteli přírodních věd, jak se u
přívrženců Školy konfessionelní často vy-
skytuje, kde se pěstování přírodovědy za
protináboženské vyhlašuje; nýbrž my musí-
me se vynasnažovati, aby lidé co možná
nejvíce též v té božské přírodě ty věčné bož-
ské pravdy poznávali.

O té prvé části návrhu učiněného ne-
budu dále šířiti slov. S tím stanoviskem
autonomistickým úplně souhlasím, aby
škola obecná přišla do rukou národa, ba
já mám za to, že nejen škola obecná a školy
střední, nýbrž školství veškeré náleží ná-
rodu, aby sám pěstoval a zveleboval co
možná své vzdělání; co se týče této stránky,
úplně souhlasím s p. navrhovatelem, avšak
další péči o ty hlavní zásady, které se
mají v osnově zákona na radě říšské
přijmouti, ponechávám především bližším
politickým přátelům svým, kteří na říšské
radě budou míti příležitost, o přijeti neb

odmítnutí zásad těch se postarati. Neoče-
kávám, že se tak stane velmi brzo.

Když vláda po 5 let nevyhověla té-
muž požadavku, který dnes stavíme a
který se má neprodleně splniti, neboť "un-
gesäumt" má býti tato předloha provedena,
sotva tento požádavek hned splní.

Myslím, pánové, že to "ungesäumt" se
protáhne ještě delší dobu a že též vláda,
když bude hájiti základní říšské zákony,
požadavkům, které by se snad na újmu
školství z jisté strany kladly, bude klásti
odpor.

Co se týče návrhu druhého, aneb, jak
pan zpravodaj pravil, druhé části jeho, i
tento návrh jest v nynější naší době nad
míru důležitý.

Pánové, již se přes 20 let otázka re-
organisace středního školství táhne a sice
u veškerých blíže interessovaných činitelů,
v učitelských jednotách, ve sborech pro-
fesorských, v různých spolcích vědeckých
v kongressích, ve sborech, zákonodárných,
otázka reformy středního školství jest —
jak jsem pravil — přes 20 let palčivou
otázkou, která volá čím dále tím hlasitěji
po svém vyřízení.

A jestliže podle návrhu se ukládá vládě,
aby také v tomto oboru vyučování se stalo
po právu, aby byly pouze zásady říšským
zákonem ustanoveny, provedení stran
gymnásií však zemím ponecháno, tož jest
to zajisté požadavek spravedlivý, potřebám
zemí nejlépe vyhovující, a já co neju-
přímněji jej vítám. Avšak, pánové, když
když sněm království českého se má u-
snésti na takovém návrhu, kterým se vláda
vyzývá k organisaci určitého druhu
škol, měl by si slav. sněm také zde blíže
všimnouti toho, co po těch 20 let od za-
vedení organisačního statutu pro gymnasia
ve středním školství se vyvinulo.

Když máme vyzvati vládu, aby uči-
nila změnu v něčem, co dnes se zdá a
může býti poněkud pochybné a o čem
můžeme již napřed předvídati, že v tom
směru vláda podle zkušeností dosud na-
bytých tak snadno nevyhoví, pak se tážu:
Proč neučiníte návrhy takové, které by
vyhovovaly potřebám časovým a kde by-
chom provedli skutek, jenž by přivedl
celé střední školství ve větší harmonií.
Neboť o tom není žádné pochybnosti, že
dosud jest ve středním školství všeobecně
vzdělávacím disharmonie veliká.

Bylo již v návrhu samém poukázáno

k tomu, že organisační statut pro gymna-
sia datuje z r. 1849. Dříve před rokem
1849. byla jen gymnasia.

Nejv. maršálek zemský: Já bych si
dovolil pana řečníka na to upozorniti, že
se mně zdá, že poněkud vybočuje z mezí
dnešní debaty; neboť o otázce organisač-
ního statutu pro gymnasia — ačkoliv ne-
mohu tvrditi, že by dokonce nesouvisel
s návrhem, o kterém zde jednáme — přece
se mně zdá, že zasahuje příliš daleko,
nežli aby se mohla ta otázka vyčerpati, a
žádal bych pana řečníka, aby se omezil
na to, co k posouzení návrhu vidí se mu
potřebným a na předměty, které s ním
úzce souvisí; neboť kdybychom měli ro-
kovati o všech otázkách dopodrobna, které
s tímto návrhem souvisí, pak myslím, že
bychom ani ku konci nedospěli.

Posl. prof. Tilšer: Já ubezpečuji Jeho
J. pana maršálka, že se přidržím toho, co
jest v podstatě a bezprostředně s návrhem
souvislé a lituji, že k takovým poznámkám
jest nutnosť podána a sice pro krátkost
sněmování.

Pánové, bylo v trůnní řeči v r. 1879
slibováno, že bude sněmům jednotlivých
království a zemí tolik času poskytnuto,
aby mohly o důležitých otázkách zákono-
dárných rokovati náležitě a poslanci sněmu
království haličského se právě v těchto
dnech o této otázce usnesli v tom smyslu
podati žádosť, aby bylo možné rokování
delší a já mám následkem této upomínky
Jeho Jasnosti pana maršálka za svou po-
vinnosť na tento náš nedostatek času po-
ukázati.

Myslím, že těmi několika slovy, která
při tomto návrhu pronesu, dokážu, že jsem
přesně při věci, a že tato otázka jest
mnohem důležitější, než by se, kdyby se
pouze podle zprávy p. zpravodaje posuzo-
vala, zdáti mohlo. Já vůbec o organisačním
statutu mluviti jsem nehodlal; avšak k to-
mu přece, kterak nynější stav středního
školství od r. 1849. v příčině reálek a gy-
mnasií se vyvinul několika slovy poukázati
musím.

Pravil jsem, že do r. 1849 byla jen
gymnasia jakožto střední všeobecné vzdě-
lávací školy přípravky pro studia univer-
sitní i vyšší studia technická.

R. 1851 byl docílen též statut pro
školy realné, které však měly vedle gy-

mnasií připravujících pro universitu, dvojí
úkol a sice vzdělávati pro nižší druhy
živnostníků a zároveň připravovati pro
jiné druhy vyšších škol technického rázu,
zejmena pro techniku. V prvních desíti
letech nestala se v organisaci obou druhů
škol středních téměř žádná změna.

Od roku 1860-1870 dospělo se však
k přesvědčení, že tento dvojí úkol škol
realných vyučovati a vzdělávati pro prak-
tické zaměstnání a zároveň pro vyšší
vzdělání se srovnati nedá.

A tu z těch reálných škol vypustily
předměty praktické, jako mechanika a sta-
vitelství, které k tomu směru praktickému
měly právě připravovati a již v r. 1870 se
shledáváme s dvěma druhy ústavů střed-
ních, všeobecně vzdělávacími, z nichž jeden
měl vzdělání to poskytovati na základě
řečí mrtvých klassických, latinské a řecké,
druhý však na základě řeči živých, ze
jména francouzské a anglické. Když tu
najednou byla ta praktická část ze škol
realných vypuštěna, nastala potřeba, aby
se vyhovělo potřebám praktickým stupně
nižšího jinak; počal se vyvinovat jiný
druh, vyhovující těmto potřebám, vedle
škol reálných a gymnasiálních začaly se
zřizovati školy průmyslové. Jakmile jednou
odpadl úkol praktický škol reálných, shle-
dalo se, že není více tak podstatných roz-
dílů mimo ten, kterýž záleží na řečích
v gymnasiích a reálkách a v kreslení i
rýsování. Oba druhy ústavu počaly se čím
dále tím více sbližovati.

Od roku 1870. vidíme nejen u nás,
nýbrž i ve všech téměř státech evrop-
ských, ba i za oceánem v Americe tuto
otázku za velmi palčivou pojednávati a o
možnosti sloučení obou všeobecně vzdě-
lávajících Škol jednati; škola všeobecně
vzdělávající má býti pouze jediná a tedy
starati se o způsob, kterak by pro veškeré
učení vysoké ať jest to universita nebo i
technika, nebo i vyšší akademie, kterak
by jednotnou střední školou bylo posta-
ráno, a tu mám za to za svou povinnost vy-
sloviti to, když se má vyzvati vláda, aby po-
dala návrhy osnovy zákona, který by byl
pro gymnasia, že při podání návrhu, jenž
ovšem základním zákonem jest v tomto oka-
mžiku nejvíce oprávněn, by bylo povin-
ností poukázati na soulad, který by mohl
býti docílen ve středním školství kdyby
se zřídila škola jednotná. To není pouze

názor můj. Musím podotknouti, že právě
sněm haličský o téže otázce jednal a že
on, který zajisté stojí stejně na půdě ú-
stavní a autonomistické jako my, že tam
byl návrh podobný 24. listopadu učiněn
poslancem "Romanowiczem, ten návrh byl
stejně podporován, právě tím způsobem,
jak se to u nás dělo, avšak o způsobu vy-
řízení toho návrhu, který v tom vyznívá,
aby vláda byla vyzvána podati osnovu ná-
vrhů zákonů, kterými by byla reforma střed-
nich škol docílena a ty osnovy byly přiděleny
kompetentním zákonodárným sborům, t. j.
částečně říšské radě a Částečně zemským
sněmům, nepřišlo ještě nic na veřejnosť.
Měl jsem úmysl již v listopadu v tomto
sl. sněmu podati návrh podobný, avšak
uslyšev později, že p. kollega Mattuš podá
návrh podobný spokojil jsem se s tím, a
mám za to, že nynější správa ministerstva
vyučování dr. Gautsch, který podle zpráv
veřejných v tom směru hodlá podniknouti
opravu středních škol, aby docílila se
harmonie u všeobecném vzděláni při vy-
pracování zásad osnovy, jako žádáme my,
zajisté bude bráti ohled k požadavkům,
jaké byly činěny na sněmu haličském,
totiž ku zřízeni školy takové, která bude
vyhovovati požadavkům časovým, k jed-
notné střední škole, třeba na základě řečí
klassických, ovšem snad poněkud se změ-
nami methody vyučováni a částečně ma-
teriálu.

Mám za to, že, když sněm král. české-
ho má se o podobných otázkách usnášet,
mají dříve tyto otázky ve školní ko-
misi býti náležitě přetřásány a sl. sněmu
podány takové zprávy a odůvodnění, aby
každý, třeba sám nebyl znalcem a odbor-
níkem, mohl sobě utvořiti jasný o věci
pojem a podle poznání té důležitosti a daleko-
sáhlosti jednati.

Dále o tom předmětu nebudu šířiti
slov.

Mám to vědomí, že na místě přísluš-
ném, ve vídeňském parlamentu jest též
celá řada mužů, kteří s dotýčnými otáz-
kami školskými se nejpodrobněji zabý-
vají a kteří také právě tento veledůležitý
druh školství na patřičném místě při
patřičné příležitosti hájiti budou.

Ideálem mým jest jednotná střední
škola.

My obhájcové jednotné střední Školy
chceme vzdělání harmonické, vzdělání,
které by tak dobře prospělo právníku,

jako filosofovi, bohoslovci jako medikovi i
technikovi, zkrátka všeobecné vzdělání,
na němž by měli spočívati všecky vyšší
odbory a proto končím slovy pana na-
vrhovatele, že když se návrhy tyto při-
jmou a říšská rada respective vysoká
vláda jim vyhoví, bude část oněch
práv vrácena národu českému; jen bych
si přál, aby těchto vrácených práv nebylo
zneužito k nastoupeni na cestu zpátečnou.

Nejvyšší maršálek zemský: Přihlásil
se ke slovu pan poslanec Duchek.

Poslanec Duchek: Slavný sněme! Co
se týká první části řeči pana professora
Tilšra, nemohu pomlčeti a to sice proto,
poněvadž on nám zde dnes mluvil o rázu
školy, jakého rázu má Škola nabýti a
jakého nemá, kdežto návrh slavné komise
nese se k tomu, aby vyznačen byl základ,
na kterém vyučování na obecních a střed-
ních školách má se díti a provedení toho
aby ponecháno bylo zemím. Pan professor
Tilšer mluvil ale zde o Škole a sice o
jejím rázu a tu se mi zdá, že jest v tom
asi odpor; nejprvé prý že se ozývají nyní
snahy, aby byla škola nyní bezkonfesio-
nelní, aspoň tak jsem vyrozuměl (Tilšer:
konfesionelni!) a pak pravil, že jest škola
konfesionelní.

Jest-li již škola konfessionelní dle
mého náhledu (Tilšer; interkonfesionelní!).

Já, prosím, konstatuju, že řekl, kon-
fessionelní škola jest.

Myslím, že ta konfessionelnosť pana
professora příliš mnoho straší, že to není
s tou konfessionelností tak zlé, že aspoň
před r. 70., jak víme ze zkušenosti, byla
skutečně škola konfessionelní a že by
škola tehdáž byla vychovala tak špatné
lidí, já aspoň o tom důkazů nemám a po-
tvrditi nemohu, leč kdyby mně někdo
řekl tím směrem, že v mravním ohledu
je kazila.

Myslím, že to není žádný důkaz pro to
abychom se měli té školy konfessionelní
tak příliš mnoho hrozili, jestli ale žádáme,
aby jenom školství bylo ponecháno, aby
přiřknuto bylo provedení těchto zásad
všeobecně stanovených, říšské radě tedy
myslím, že si tu školu zařídíme, jak bu-
deme chtíti.

Budou-li zástupcové národů, toho po-
třebu uznávati, aby škola byla bez kon-
fessionelní, pak bude jí zajisté.

Tato otázka jest předčasná, a dnes
nám není o tom rozhodnouti a proto my-
slím, že tato otázka bez příčiny byla sem
na přetřes podána.

Co se týče těch zásad vyučování, o
kterých pravil pan profesor Tilšer, mám
za to, že jiné zásady nemůže mysleti než
právě zásady náboženské, poněvadž praví,
že se obává zápasu, který nyní škole
hrozí.

Nevím, jaký zápas škole hrozí, jest-
li že se někde v některé zemi domáhají
školy konfesionelni a jest-li že jí uznává
zem potřebu, nechme ji té potřeby.

Musíme se především postaviti na sta-
novisko autonomistické, domáhati se prá-
vě toho, abychom školu dostali; jest-li
potom lid bude se domáhati u nás, aby
byla škola bezkonfesionelní, pak budeme
zkoušeti, jestli vůbec tomu tak, jest-li
toho zapotřebí, ale dnes mluviti o rázu.
školy, kde se jedná o autonomistické sta-
novisko celého návrhu, myslím, že to ne-
bylo včasné a že otázka ta byla marně,
abych řekl, provokována.

Ostatně myslím, že pan profesor
Tilšer mně dosvědčí, že také chodil do
té staré konfessionelní školy a že snad
tehdáž se mnoho nepokazil, nebo má dnes
náhledy takové, že můžeme říci, že sotva
kdyby chodil do konfessielní školy, ať již
helvetské, ať již augšburské, k takovým
zásadám dospěl; co se týče liberálnosti.
Školy, ať- si již helvetské nebo augšburské,
domáhaly se konfessionálnosti, jenom je-
diná škola, totiž kde jsou výhradně děti
katolické, nemá býti konfessionelní, to
jest contradictio in adjecto.

To myslím, že bychom nebyli spra-
vedliví, abychom řekli, protestanti obojího
vyznání mají míti konfessionelní školu.

Židé mají ji míti také a, kde jsou
většinou děti katolického vyznání, tam
nemá býti konfessionelní škola; pánové to
myslím, že přicházíme v odpor sami
s sebou.

Zmínil jsem se o této otázce proto,
poněvadž to uznávám za svou povinnost
o tom se zmíniti, poněvadž by to vypa-
dalo, jakoby pan profesor Tilšer mluvil
ve jménu nás všech a k tomu myslím, že
není oprávněn, abychom dnes mluvili o
rázu Školy obecné, poněvadž o této otázce
se dnes dosud nejednalo. (Výborně.)

To jsem uznal za vhodné podo
tknouti.

Nejv. maršálek zemský:    Přihlásil se

ještě k slovu pan generální  vikář Hora,

a profesor Kvíčala. Dávám    slovo panu
generálnímu vikáři Horovi.

Poslanec generální vikář Hora : Po-
rada nynější koná se o návrhu p. dra.
Mattuše, Kvíčaly a soudruhů.

Návrh ten byl ve sl. sněmu p. navr-
hovatelem drem. Matoušem krásnou a dů-
kladnou řeči objasněn.

Návrh ten byl — jest-li se nemý-
lím — od 99 členů tohoto sl. sněmu po-
depsán, kteří téměř tím podpisem všichni
řekli, že za tím návrhem stojí a že s dů-
vody přednešenými od velect. p. navrho-
vatele Mattuše úplně souhlasí.

Návrh ten byl školské komisi ode-
vzdán a vidělo se ve středu školské ko-
misi, že jest to návrh tak důležitý, (Ano),
který hájí práva autonomie tohoto království,
ano že jest to návrh neodkladný, že jest to
návrh velmi naléhavý.

Školská komise, jak snad velect. pan
prof. Tilšer dobře bude věděti, nelenila
a byla velkou části času, který vůbec nám
jest vyměřen, zaměstnána v neunavné
práci, a když přišel návrh tak naléhavý,
tak důležitý, vidělo se školské komisi,
slavnému sněmu zde veřejně učiniti návrh,
jest-li by neráčil slavný sněm povoliti,
aby školská komise nebyla vázána zprávu
svou teprvé podati písemně, aby ji směla
podati ústně.

Pánové, já konstatuji, že na tomto
návrhu od 99 poslanců podepsaném, na-
chází se též jméno p. prof. Tilšra (Profesor
Tilšer: Ano !).

Já s druhy straně konstatuji, že já
jako předseda školské komise měl jsem
čest, zde v tomto slavném sněmu návrh
učiniti, aby povolil, abychom krátkou
ústní zprávou mohli ten jasný návrh odů-
vodniti,

A mezi těmi pány, kdo pro to hla-
sovali, dost možná — já to s jistotou ne-
vím — byl tentýž pan prof. Tilšer (prof.
Tilšer volá: Nikoli !), který se odvažuje
dnes té školské komisi a tomuto sl. sněmu
vyčítati, že věc tak důležitou nedůstojně
pojednává. (Výborně!)

Pánové, to jest způsob, který se mi
zdá býti — račte odpustiti — nezpůsobem.
(Tak jest! Výborně!)

Kdo jest, kdo háji důstojnost to-
hoto sl. sněmu; jest to velectěný pan po-

slanec, o kterém mluvím, anebo jest to
tento slavný sněm sám, který dovede si
uhájiti svou důstojnost i bez něho!? (Vý-
borně !)

Pan prof. Tilšer dnes, kde se jedná
o autonomii tohoto království a o nic ji-
ného — ovšem v oboru Školství — pou-
žívá příležitosti k rozpředení otázky jiné,
otázky ovšem důležité, otázky totiž, škola
má-li býti konfessionelní čili nic.

Pánové, račte mi odpustiti; já,
který se nerozpakují, který se nebojím
nikdy státi naproti p. prof, Tilšrovi,
když se bude mně jednati o veledůležitou
tuto otázku, dnes nechci se ji dotknouti,
poněvadž se mně zdá, že to nepatři k věci.
(Výborně!)

Ale ovšem řeči, která nám byla právě
přednesena, té nemohu tak docela pomi-
nouti.

Upřímně řečeno, a já doufám, že p.
prof. Tilšer upřímnosti v ohledu tom bude si
přáti. To, co řekl p. prof. Tilšer zde o konfe-
sionelní škole, to, pánové, četl jsem hodinu
před tím v čítárně v "Deutsche Zeitung"
(Výborně i Veselost), kdež jest ten článek.
Jest to nápadné, že některé z jeho vývodů
jsou téměř doslovně tytéž. (Veselost.)

Pánové, z "Deutsche Zeitung" já svou
moudrost neberu a nezávidím toho žádnému,
jest-li právě k tomu prameni se uchyluje.

P. prof. Tilšer, kde na jedné straně
se tak bojí konfesionelní školy, béře kon-
fesionelní školu za jedno a totéž s úpad-
kem kultury českého národa. To vy-
slovil.

(Prof. Tilšer: O, to ne tak doslovně.)

Kdyby byla škola kontessionelní, to
jest, aby se vyučovalo na základě jistého
přesvědčení náboženského, aby se tím vy-
chování, nepravím ulehčilo, ale umožnilo,
to jest velectěnému panu řečníku úpadkem
kultury; kdyby tak se stalo, tak by národ
český padl podlé jeho přesvědčeni Bůh
ví jak hluboko. Což pak neví velectěný
pan profesor, Že jsou sousední národové,
stojící na výši takové, Že my nemůžeme
říci, že by stáli pod námi, oni jsou nám
rovni, a mají konfessionelní školu a
Žádnému ještě, ani panu professoru Tilšerovi
nenapadlo říci, že by jejich kultura byla
v úpadku a že by pod ostatními vzděla-
nými národy tak hluboce se nacházeli.
Avšak, pánové! Velectěný pan profesor
Tilšer byl zároveň tak laskav, že nám
udal remedium proti tomu, aby kultura

našeho národa konfessionelní školou tak
hluboce neklesla. Pánové, to remedium jest
— (slyšel jsem s hrůzou) — nevím, jestli tomu
právě věnovali jste potřebnou pozornost.
Upřímně řečeno, já myslím, že pan pro-
fesor Tilšer v tom okamžiku sám ani neroz-
myslil, co nám pravil. (Ohol) Jeho reme-
dium jest: Nechť mládež naše čerpá své
vědomosti o božství z přírody a když tak
čerpá, tak napotom bude o její blaho a
bude o blaho celého národa dosti posta-
ráno. Pánové, to jest holý naturalism a
pantheism a p. profesor Tilšer se odváží
a neostýchá říci, to že jest přesvědčením
Českého národa, za tím jeho výrokem že
stojí celý národ Český! — Národe Český!
Já bych tě volal dnešního dne do této sl
sněmovny, abys řekl tomu řečníku přede
mnou v tvář, že víš ještě něco o zjevení,
že víš ještě něco o svatých knihách a že
nečerpáš své přesvědčení náboženské pouze
z přírody — jako p. profesor Tilšer chtěl.
(Výborně! Bravo!)

Mně se zdá, pánové, a velectěný pan
profesor mi odpustí, jestliže i to zdání
naproti němu projevím (prof. Tilšer: Pro-
sím), on sám za to prosí (Veselostí), proč
bych tedy s tím zadržoval (Veselosť), bývá
to u těch, kteří se zjeveného náboženství
spouštějí, že tak rádi propadávají potom
všelijaké — pardon — pověře.

Mně se zdá, ačkoli nechci to o p.
profesorovi tvrditi, že se to i jemu
stalo, že také má aspoň pověrečné sny
a i v těch snech vidi dvě strašidla a to
jedno strašidlo jest kněz a to druhé stra-
šidlo jest šlechtic.

To jest to, pánové, a to vysvítá ze
všeho.

Kdyby, pánové, kněz a šlechtic se
pustili do jeho školy, pro pana Jana, to
by bylo nápotom smutné hospodářství,
kterého si p. profesor nepřeje a proto praví,
z toho by byl úpadek školství, z toho by
byl ale úpadek také našeho národa podle
pana profesora Tilšra a podle posledního
čísla "Deutsche Zeitung". (Výborně! Bravo!
Řečníku se gratuluje. Potlesk.)

Nejv. maršálek zemský: Dovoluji si
ohlásiti, že se přihlásili ještě k slovu pp.
posl. prof. Kvíčala a prof. Tilšer. Jelikož
debata, jak se zdá, vezme ještě rozměry
dosti značné a sezení již trvá po dlouhé
hodiny, odročuji sezení a žádám, by o 7.
hodině večerní opět se pánové zde sešli.

(Sezeni odročeno o 4. hod. 35 min.)

(,Unterbrechung der Sitzung um 4 Uhr 35
Minuten).

(Wiedereröffnung der Sitzung um 7 Uhr
20 Min.)

(Sezení pokračuje o 7. hod. 20 min.)

Nejv. maršálek zemský: Zahajuji opět
schůzi.

Ich eröffne wieder die Sitzung.

Přichází k řeči p. posl. prof. Kvíčala.
Dávám jemu slovo.

Přís. zem. výb. posl. Kvíčala: Slavný
sněme! Ctěný p. posl. dr. Mattuš při prv-
ním čtení návrhu, o nějž se nyní jedná,
svým obvyklým přesvědčivým způsobem
vyložil a odůvodnil právo zemského záko-
nodárství v oboru školství obecního a
středního. S jakým souhlasem se tento
potkal v sl. sněmu, o tom nejlepší svěde-
ctví vydává to, že přečetnými podpisy o-
patřen jest; jest jich více než 100.

Avšak při dnešním druhém čtení toho
návrhu, kromě toho, co ctěný pan referent
školské komise, p. posl. dr. Peták ve stručné,
ale jadrné úvodní řeči pověděl, kromě
toho o věci samé dnes velmi málo před-
neseno, ba téměř nic, aspoň nic nového
a nebylo by zajisté prospěšno, kdyby při
tomto druhém čteni, zvláště, když již tak
dlouhá a čilá a místem i pohnutá debata
o tomto předmětu se rozpředla, věcný vý-
klad p. referenta školské komise zůstal
téměř osamělým. Odhodlal jsem se tedy
přispěti k věcnému odůvodnění tohoto ná=
vrhu, avšak musím přece, než k věci
přijdu, přihlédnouti k některým výrokům
p. posl. prof. Tilšra.

P. prof. Tilšer vítal sice a, jak dva-
kráte pravil, s velikou radostí tyto návrhy
a pravil, že také sám zamýšlel podati po-
dobné návrhy, avšak čásť jeho řeči byla,
bohužel musím to říci upřímně, taková,
že nebyla na prospěch těmto návrhům,
nýbrž spíše na škodu.

Neboť on pravil, že s hlubokým po-
litováním musí říci, že se jednalo v této
věci s přílišnou ukvapeností, on pravil,
že sotva byl návrh podán ve sněmovně,
již také se odůvodňoval a sotva, že se o-
důvodnil, že již školská komise o něm se

radila a usnešení učinila a sotva, že škol-
ská komise usnešení učinila, že hned také
jenom sama ústní zprávou zde předložena
jest sl. sněmu. To asi bylo smyslem jeho
slov. Za jednotlivá slova neručím, hlavni
ale smysl byl zajisté ten. Také pravil,
že takovéto ukvapení jest proti důstojnosti
sněmu. Co se důstojnosti sněmovní týká,
to jest sl. sněm a nejvyšší maršálek zem-
ský povolaným strážcem této důstojnosti
a pan posl. generální vikář Hora dokázal,
že v příčině formální bylo jednáno zcela
správně a že jest to urychlené, ale nikoliv
ukvapené jednání — musíme rozeznávati
— toto urychlené jednání úplně odůvod-
ňuje důležitost a naléhavost tohoto před-
mětu. Či chtěl by pan posl. Tilšer, aby
se nebylo rychle jednalo ? Tím by se byla
celá věc snad zmařila, a on si toho snad
nepřeje. On sám zajisté si přeje toho, aby
sl. sněm příslušné vyjádření své s plnon
váhou, kteráž sněmu království českého
přísluší, učinil. Ale z výčitky, kterou pan
posl. Tilšer učinil, že totiž se jednalo s
ukvapeností, která jest na újmu důstojnosti
sněmovní, bude zajisté žurnalistika nám

nepřátelská kořistiti, (Výborně! Tak jest!)
a zejtra nebo pozejtří může se prof. Tilšer
v nepřátelských novinách toho dočísti, že
budou se dovolávati jeho autority naproti
nám. (Tak jest!) Zejtra nebo pozejtří bude
moci prof. Tilšer v rozličných novinách
čísti: Ejhle, proti nesprávnému jednání,
jaké v českém sněmu jest, musel povstati
ve středu tohoto sněmu p. prof. Tilšer, aby
výčitky učinil, aby pokáral takovouto u-
kvapenost. O tom, tuším, právem tvrdím,
že to jest na škodu našeho návrhu a ni-
koli na prospěch. (Tak jest!) P. prof. Tilšer
zajisté neuvážil tyto následky, kteréž ale
zajisté se dostaví. Pan prof. Tilšer mluvil

také mnoho o konfesionelní škole. Ctení
pánové ! Konfesionelní škola zajisté nebyla
dnes na denním pořádku, dnes jednalo se
o autonomii, dnes jednalo se o to, že by
sněmům zemským práva, kteráž jim podle
ústavy přísluší, měla býti vrácena. Ovšem
bude-li přání v některých zemích k tomu
směřovati, aby se konfesionelní škola za-
řídila, o tom musí každý sněm sám roz-
hodovati. Já v té záležitosti zaujímám to-
též stanovisko, které jsem měl na říšské
radě, když první návrh posl. Lienbachra
se objevil a hájil jsem tehda to stanovisko
že ustanovení doby školní povinnosti ne-
náleží říšské radě, nýbrž jednotlivým sně-
mům zemským. (Výborně!)

O této záležitosti, dovolím si, jestliže
sl. sněm laskavě vyslechne, také dnes po-

zději výklad podati, poněvadž tuto věc poklá-
dám za zvláště důležitou a souvisí nejvíce s tě-
mito předměty a jest nejdůležitější otázkou.

Značnou část své řeči věnoval p. prof.
Tilšer jednotné škole, kteroužto myšlenku
on opět a opět již na říšské radě dříve
odporučoval a také v tomto sl, sněmu se
tázal, proč se nečiní zde ihned takové ná-
vrhy, které by přivedly do školství střed-
ního větší harmonii t. j. jinými slovy, proč
zemský sněm nenavrhne hned jednotnou
školu, jak si ji p. prof. Tilšer myslí — ale
plán, jak by měla vypadat, naznačil, ale-
spoň ne dnes.

Na to odpovídám. To by byla skutečně
ukvapenosť, kdyby sl. sněm něco takového
učinil, tím by sl. sněm praejudikoval o-
tázce. To jest jedna z nejnesnadnějších a
nejspornějších otázek a o této otázce bude
musiti býti velmi mnoho ještě uvažováno.
Já vím, že jsou mnozí přátelé a přívrženci
jednotné školy, já také vím, že jsou mnozí,
přemnozí odpůrcové této myšlenky a já
myslím, že počet těchto jest značnější,
než počet přátel této myšlénky; já aspoň
neváhám prohlásiti, že nikterak nejsem
přítelem této myšlénky, této jednotné školy
jak ji někteří projektují.

Prof. Tilšer snad se rozpomene na to,
že když na začátku let osmndesátých v
říšské radě při budžetní debatě učinil ná-
vrh na resoluci, aby vláda vyzvána byla
zavésti jednotnou školu, tento jeho návrh
potkal se s velmi skrovným souhlasem v
říšské radě, ani nebyl dostatečně podpo-
rován, že ani nemohlo býti o něm jednáno;
zajisté, že se nemýlím, zvedlo snad asi
šest nebo sedm nebo osm poslanců na
celé říšské radě ruku pro tento návrh.

To je důkazem toho, že jsou ještě
přemnozí ti, kteří nejsou přesvědčeni tak
o tom, že by ta jednotná škola byla pra-
vým požehnáním pro nás. Já naopak bych
mohl říci, že reální gymnasium nám dává
smutný toho příklad, že snad i ta jednotná
škola by neosvědčila a pravá jednotná ško-
la, to jest již naše gymnasium, kteráž
arci připouští změny, to pravím výslovně,
že neschvaluji vše, jak to nynějsích gy-
mnasiích jest, to jest ta pravá jednotná
škola, neboť podle organisační osnovy ne-
leží těžiště v gymnasiích, ani v klasických
jazycích, ani v přírodních vědách, nýbrž
ve spojení obou těchto momentů; to jest
právě to, co nazýváme jednotnou školou.

Prof. Tilšer dokládal se také toho,
že prý pan ministr se vyslovil ve smyslu
jednotné školy. Já nevím, kde a jak, já

si jeho výroků v tom smyslu nevykládal.
Avšak dnes nejedná se ani o jednotné ani
o konfesionelní škole. Já pokládám za
svou povinnost několiv málo slov na to
odpověděti, a jenom musím odpověděti na
jeden výrok prof. Tilšra, který se mne
zvláště týkal.

Prof. Tilšer pravil asi takto: že prof.
Kvíčala roku 1883, aby své svědomí pro
hlasování pro školní novelu ukonejšil,
navrhl resoluci na říšské radě, asi podobně,
jak se dnes navrhuje.

To musím rozhodně opraviti. Věc se
má takto. Autonomistická většina členů
školské komise na říšské radě usnesla se
na tom, že po rokování o školní novele
má se připojiti resoluce, kteráž ovšem jest
táž, o kteréž také nyní jednáme ve slavn.
sněmu, co se týká obecných škol.

Mně bylo uloženo, abych tuto reso-
luci vypracoval, a mě bylo uloženo, abych
ji také jako zpravodaj hájil. To jsem
učinil a to jsem musil učiniti, ale ta vý-
čitka, kterou p. prof. Tilšer dnes mě uči-
nil, to jest právě ta výčitka, kteráž byla
při tehdejším rokování na říšské radě od
mnohých poslanců z levice činěna poslan-
cům z pravice. (Slyšte!)

Já jsem v klubu českých poslanců na
říšské radě se snažil, abych zjednal svým
náhledům v některých věcech platnost.
Já jsem důvody uvedl, proč by se měly
některé změny předsevzíti, avšak klub se
usnesl většinou na tom, že má předloha
zůstati nezměněna a já jsem se usnešení
klubu podrobil. To bylo mé jednání; byla
to tehdáž nutnost, byla to politická nut-
nost, která nás vedla k tomu jednání, a
já jsem tuto politickou nutnost musil u-
znati Ale tolik mohu říci p. prof. Tilšrovi.
že ty obavy, které tehdáž byly vysloveny
proti školské novele, ty že se, jak sku-
tečnost dokázala , nikterak nesplnily.
(Tak jest I)

(Jo to tehdáž bylo výčitek, reakce,
tmářství, feudálně - klerikálně - nacionální
spiknutí, suížení niveau vzdělání atd. atd.
a to jsme po několik neděl tehdáž musili
čísti v novinách a, musili slyšeti v říšské
radě. A ejhle! Školní novela jest nyní
na 5. rok v platnosti a vyplnily se všecky
ty hrůzy, které tenkrát byly prorokovány?
Ani pan prof. Tilšer nemůže říci, že se
to splnilo.

Nyní každý, kdo věc nepředpojatě po-
suzuje, řekne, že to byli falešní proroci,

kteří tehdáž zkázu světa a osvěty proro-
kovali. (Tak jest! Výborně!)

Nesplnilo se to. Já myslím proto, že
jsem mohl již tehdáž s dobrým svědomím,
přihlížeje k politické nutnosti, pro školní
novelu hlasovati. Ovšem byla proti auto-
nomii, to přiznám, ale také říšský zákon
z r. 1869. jest proti autonomii; tedy tím
se nic nezměnilo. A abychom autonomis-
tické stanovisko své důrazně vytkli, proto
byla známá resoluce z r. 1883. připojena
a přišla k pojednání po rokování o školní
novele.

Avšak nyní k věci. Velmi poučno jest,
sl. sněme, pohlédnouti do nedávné minu-
losti a pozorovati, jakým způsobem a za
jakých poměrů říšský školní zákon z r.
1869 byl utvořen. Jest to velmi poučno z
té příčiny, poněvadž poznáme z toho, že
zástupcové národů rakouských již tehdáž
s největší horlivostí a s největším důra-
zem hájili stanovisko, kteréž v ústavě
jest oprávněno a že tedy naše počínání,
naše jednání zde v sněmu jest jenom
opětování té usilovnosti, která již tehdáž
se v říšské radě jevila.

Bylo to dne 21. dubna 1869., kdy v
říšské radě počalo rokování o říšském zá-
koně školním z r. 1869. Zástupcové českého
národa tehdáž nebyli přítomni v říšské
radě. Tu učinil nejprvé poslanec Zawczyn-
ski z Haliče návrh, aby se přešlo o před-
loze zákona k dennímu pořádku, poněvadž
jest tímto zákonem porušena ústava. V
tom smyslu se též vyjádřil pan poslanec
Pascotini, zástupce Terstu, kterýž navrho-
val, aby vláda byla vyzvána předložiti co
nejdříve osnovu zákona, kterýž by obsa-
hoval jenom hlavní základní zásady vyu-
čování vzhledem k obecným Školám.
(Hauptgrundsätze)

Pascotini šel ještě dále, než jest v ú-
stavě samé v základním zákonu ustanoveno,
kdež jest pouze výraz "základní zásady"
(Grundsätze). Raději užívám výrazu zá-
kladní zásady. Výraz " základní pravidla"
jest vzat z Českého textu říšského zákon-
níka, to pravím na vysvětlenou.

V sezení dne 22. dubna prohlásil po-
slanec Greutter, že bude hlasovati pro
přechod k dennímu pořádku, taktéž po-
slanec rytíř Grocholski pravil, že přijetí
té předlohy bylo by porušením ústavy-

Poslanec Toman, dr. Payr, zástupcové
Gorice, poslanec dr. Jáger z Tyrolska po-
dali podobné prohlášení.

Ještě byl učiněn jiný návrh poslan-
cem Continim, druhým zástupcem Terstu,
kterýž směřoval k tomu, aby předloha
byla vrácena komisi a aby tato co nejdříve
vypracovala osnovu zákona školského,
říšského, kteráž osnova by vyhovovala
ustanovením ústavy. Tyto návrhy byly
všechny zamítnuty, načež poslanec rytíř
Grocholski při podrobné debatě o § 1.
prohlásil, že nemůže se on a jeho přátelé
súčastnili další porady, poněvadž pokládají
tuto předlohu za porušení základních zá-
konů a vzdálili se, když bylo totéž pro-
hlášení učiněno poslancem Tomanem jmé-
nem jeho soudruhů a poslancem Giova-
nellim jménem tyrolských poslanců, kteříž
k pravici taktéž patřili.

Předseda prohlásil při rokování o § 1.,
že se musí dříve přesvědčiti o tom, zdali
je dostatečný počet poslanců ve sněmovně
přítomen.

Bylo tehdáž sčítání učiněno a před-
seda prohlásil, že scházejí ještě 3 poslanci.
Na to prohlásil poslanec dr. Banhans:
Já vím, že ještě několik jich přijde, po-
čkejme a navrhl, by bylo sezení na čtvrt
hodiny přerušeno. To se stalo, za půl
hodiny bylo sezení zahájeno, a pak byl
při jmenovitém hlasování § 1. přijat ovšem
většinou 107 proti 2 hlasům opata Helfers-
dorfra a Zeidlera. Tu při rokování o škol-
ní novelle několikráte bylo řečeno, že
imposantní většinou byl říšský zákon roku
1869 přijat; ovšem imposantní většinou
107 proti 2 hlasům, ale nepřítomno bylo
69 poslanců, 6 poslanců mělo dovolenou a
zástupcové národa českého vůbec ani do
Vídně nepřišli, poněvadž byli tehdáž v
passivním odporu, tak tedy v pravdě a
skutečnosti tato imposantní většina vypa-
dala. Na to byla provddena podrobná de-
batta o tomto zákoně s rychlostí úžasnou;
jiného výrazu nemám. Sezení počalo o 11.
hodině a skončilo v 1 hod. 15 minut.

Za tyto 2 hodiny bylo probráno ve
specielní debatě 78 paragrafů říšského
školního zákona a celý zákon také přijat
hned ve 3. čtení. Ale od těch dvou hodin
musí se ještě odpočísti čas, kterého bylo
potřebí ku přečtení došlých spisů, ku
dvojímu hlasování podle jmen a pře-
stávka, která byla navržena od Dra Ban-
hause, tudy lze tvrditi, že za hodinu nebo
tři čtvrtě byla provedena celá podrobná
debatta o 78 §§ říšského zákona školního.
To jest genesis, tak byl tento zákon uči-
něn. Od těch dob se častěji staly pokusy

ve smyslu autonomistickém. Takovým poku-
sem byla resoluce, kterouž navrhla auto-
mistická většina na říšské radě roku 1883.
K tomu směřuje také návrh, podaný od
Dra. Mattuše, o kterémž dnes jednáme.
Také na sněmu haličském byl, jak se pan
professor Tilšer o tom zmínil, v letošním
zasedání podobný návrh podán; avšak
není mi známo, zda liž do dnešního dne
přišel k jednání na sněmu haličském. Ve-
lectění pánové, § 11. lit. i) základního
zákona říšského z 21. prosince 1867. usta-
novuje, že náleží říšské radě ustanovovati
základní zásady vyučování na školách o-
becních a na gymnasiích a dávati zákony
v příčině universit, a § 12. ustanovuje, že
všechy jiné věci zákonodárné, kteréž v tom
zákoně nejsou výslovně vyhraženy zem-
ským sněmům, náleží do kompetence zem-
ského zákonodárství a mají v těchto sně-
mích a s těmito sněmy ústavně býti pro-
jednány. Ovšem setkáváme se tu se slovem
kteréž rozmanitým způsobem vykládáno
jest, se slovem "základní zásady" — Grrund-
sätze — a tu pravili ti, kteří tvrdí, že celý
říšský zákon školní jest ve shodě s usta-
noveními ústavy, že prý všechno to, co
jest v říšském zákoně obsaženo, že jest
samou základní zásadou, to že jest samý
"Grundsatz". —

Ale uvážímeli § 11 lit. i) bedlivě, tedy
z této protivy, která zde obsažena jest,
přijdeme k poznání, že v základních zá-
konech míněny jsou zajisté jenom všeo-
becné základní zásady. Neboli praví se
v §. 11 lit. i: "Říšské radě náleží ustanovo-
vati základní zásady vyučování na obec-
ných školách a na gymnasiích a dávati
zákony v příčině universit."

Z této protivy jest patrno, že zákono-
dárství zamýšlelo vytknouti toto: Co se
týká obecního školství a gymnasií, náleží
říšské radě jenom a pouze ustanovení zá-
kladních zásad všeobecných a co se týká
universit, náleží říšské radě celé zákono-
dárství.

To myslím, že z této protivy jest zce-
la zřejmo a patrno.

Ovšem dle říjnového diplomu a dle
únorové ústavy a dle řízení zemského,
myslím, že zemskému zákonodárství ještě
větší obor působnosti v záležitostech škol-
ských přikázán jest.

Myslím, že zřízení zemské, interpretu-
je-li se důkladně, má ten smysl, že také i
podrobné zákonodárství v příčině univer-

sit patří jednotlivým zemím. Avšak to ne-
náleží k dnešní mé úvaze.

Zkoumáme-li však říšský zákon z r.
1869 a také říšský zákon z roku 1883, čili
tak zvanou školní novelu, tedy, jak jsem
již podotkl, přemnoho shledáváme v těchto
dvou zákonech, co ani při nejliberálnější
interpretaci nikterak nelze pokládati za zá-
kladní zásadu, to jsou podrobnosti, a to
jsou příkladně takové podrobnosti, které se
někdy cituji, jak jsem uvedl při jiné pří-
ležitosti, titul řídícího učitele, vrchního
učitele vyššího učitele anebo ředitele atd.

Avšak myslím, ctění pánové, že mohu
porovnávaje říšský zákon se základním
zákonem ze dne 21. prosince roku 1867
tvrditi, že ani doba návštěvy školní, po-
vinnost školní nepatří k základním zása-
dám, a že nemělo by stanovení o tom
dáno býti říšské řadě, nýbrž takovéto podrob-
nosti náleží v kompetenci zem. sněmů a tu
bych zvláště prosil, aby má argumentace
byla s laskavostí vyslechnuta, poněvadž
věc jest velmi důležita.

Říšský školní zákon ustanovuje v § 21.
v odst. 1., že povinnost školní počíná 6.
dokonaným rokem a trvá až do 11. doko-
naného roku. §75. téhož říšského školního
zákona ustanovuje, že vzhledem ke zvlášt-
ním poměrům některých zemí se přene-
chává zemskému zákonodárství připustiti
výminky toho ustanoveni, kteréž jest dáno
v § 21., totiž o osmileté povinnosti školní
a tyto země, které jsou vyňaty v § 75.
jsou: království Haličské, království dal-
matské, pak jest to Krajina, Bukovina,
knížectví a hrabství Goricko-gradištské a
markrabství Istrijské, tedy prosím, 6 zemí
ze 17 jest "vyňato z pravidla, kteréž jest
dáno v § 21. říšského školního zákona.

Avšak dle čl. 12. základního zakona
ze dne 21. prosince 1867 může se zemský
sněm o tom usnésti sice, aby některé
jemu vyhražené předměty zákonodárství
byly přeneseny na říšskou radu, což ovšem
posud se nestalo nikde, avšak nikde není
ustanovení, že by říšská rada mohla přené-
sti něco ze své kompetence na zem. sněmy,
ale dle § 11. lit. i základního zákona ná-
leží říšské radě ustanovovat i základní zá-
sady vyučování na obecných školách a na
gymnasiích.

Když tedy takto argumentuji: říšská
rada v § 73. říšského zákona školního
ustanovila, že v 6 zemích zemskému zá-
konodárství ponecháno jest výminkou za

pravidlo 81etou povinnost školní učiniti,
tedy z toho následuje zajisté, že ustano-
vení doby školní vůbec nepatří k zása-
dám, nýbrž že jest to věcí, o kteréž kom-
petence jedině sněmům zemským jří-
sluší.

Mohu však ještě jiný důkaz tohoto
svého náhledu podati, to jest tento důkaz:
§ 11. státního základního zákona ustano-
vuje : K působnosti říšské rady náležejí
všechny záležitosti, kteréž se k právům,
povinnostem a zájmům vztahují, jež všem
v říšské radě zastoupeným královstvím a
zemím společny jsou; kladu důraz na
slova: "všem v říšské radě zastoupeným
královstvím a zemím."

Pak se praví dále, náleží to tedy do
působnosti říšské rady — lit. i "ustanovovati
základní zásady vyučování na obecných
školách a na gymnasiích," ale říšským
školním zákonem jest v § 75. ustanoveno,
že v 6 zemích ponechává se ustanovování
doby školní povinnosti sněmům zemským.
Srovnáme-li tato ustanovení a přihlížíme-li
k tomu, že základním zákonem praví se,
že k působnosti říšské rady náležejí všechny
záležitosti, které se k právům, povinnostem
a zájmům vztahují, jež všem zemím spo-
lečné jsou, přicházíme k té konklusi, že
právě to, co v 6 zemích, tedy ve více než
l/3 zemí, jinak je, nemůže patřiti k zá-
kladním zásadám a že nepatří v obor říš-
ské rady, nýbrž že to patří v obor zem-
ského zákonodárství.

Myslím, že tento důkaz dvojí, který
tu proveden jest, jest zcela přesný. Ale
odpůrci arciť hlásají, že prý by pak, kdyby
sněmům zemským bylo to ponecháno, na-
stalo velké roztříštění; tomu nemusí ni-
kterak býti tak.

Analogií poučnou jest nám zde zří-
zení obecné, kteréž v každé zemi přihlíží
patřičnou měrou k zájmům a k prospěchům
jedné každé země; obecné zřízení zakládá
se v každé zemi na vládní předloze, na
říšském zákonu, kterýž byl dán, a přece
jest v mnohých ustanoveních arci podstat-
ných shoda mezi obecním zřízením jedno-
tlivých zemí. Jak se to stalo ?

Zemským sněmům byly podány vládni
předlohy, vláda má vždycky veliký vliv
na to, aby nenastalo přílišné roztříštěni.
Avšak to je jisto, že sněmové zemští vědí
důkladně, čeho zapotřebí je jednotlivým
zemím, a že se lépe o své potřeby a o své
zájmy dovedou postarati než je to možno

na říšské radě. Tento ohled je také zajisté
úplně oprávněn, pohlédneme-li na náklad,
jehož školství vyžaduje. Jak známo, ob-
náší zemský příspěvek na školství nyní
již více než 5 milionů, okresní školní při-
rážka obnáší 2,200.000 zl. v okrouhlé sumě,
a co obce vynaložily na stavbu škol a na
věcné potřeby, o tom ovšem nemám po-
drobných výkazů, avšak budu hleděti
v tomto roce si je opatřiti; myslím však,
že snad nechybím, jestliže tvrdím, že tento
náklad, jehož vyžadovaly stavby škol ve
všech obcích od roku 1870, můžeme pá-
čiti asi na 20,000.000 zl. (Slyšte!)

Naproti tomu jaký jak je státní ná-
klad na vydržování školství obecného?
Tu nemáme nic jiného než náklad na
vydržování zemských školních iuspektorů,
kteříž mají dozor na obecné školy, pak
náklad na okresní školní inspektory, avšak
i tu musí zase země část tohoto nákladu
nésti. Ačkoli okresní školní inspektoři jsou
cís. král. úředníci a dozor na školy je
dozorem státním, nieméně musí za některé
okresní školní inspektory, kteří totiž jsou
vzati z kruhů učitelstva na školách obec-
ných a měšťanských, tento náklad býti
uhražován z normálního fondu, a když
nedostačuje, -- jako že nedostačuje, je
pasivní, — tedy ze zemského fondu.

Konečně, abych ještě nezapomněl,
vydržovaní učitelských ústavů také stát
nese, a to jest vše, co stát vynakládá na
obeoné Školství. A naproti tomu, jaká pak
jsou práva zemskému zákonodárství po-
nechána ?

Jestliže prohlédneme všechny §§ říš-
ského zákona školského, tedy téměř všude
shledáme, že o zemském zákonodárství
jen tehdáž jest řeč, kde se jedná o opatření
nákladu, všechno ostatní ale ponecháno
říšské radě anebo školním úřadům.

Poučným příkladem, že a jak centrali-
sace se v jiných zemích za škodlivou uznává,
jest nám zde Švýcarsko.

Roku 1882 bylo usnešeno centralisační
usnešení ve Švýcarsku vzhledem ke škol-
ství od spolkové rady, ale kantony Švý-
carské toho nestrpěly; 180.000 občanů
švýcarských žádalo, aby všeobecným hla-
sováním lidu byla provedena revise toho-
to spolkového usnešení. Podle švýcarské
ústavy postačuje, když 8 kantonů neb
30.000 občanů žádá za revisi; tu však
žádalo 180.000 občanů za revisi a výsle-
dek všeobecného hlasováni tehdejšího ve

Švýcařích byl ten, že téměř 2/3 vou většinou
bylo ceetralistické usnesení spolkové rady
zrušeno a jednotlivým kantonům švýcar-
ským velká volnost ve školství obecném
ponechána.

Přicházím nyní ku gymnasiu. Co se
gymnasia týká, tu, jak již p. dr. Mattuš
a ctěný p. referent Školské komise podo-
tknul, legislativní cestou posud velmi málo
vykonáno. Dobře pravil p. dr. Peták, že
na říšské radě jenom dva zákony byly u-
tvořeuy a sice jeden r. 1870, kterýmž se
upravilo služné professorů a druhý r. 1885.,
kterýž jedná o suplentech. Na zemském
sněmě pak nebylo nic legislativní cestou
provedeno, všechno provedeno cestou ad-
ministrativní. Ano, jsou to věci velmi
dalekosáhlé, i ty, kteréž dříve, i ty, které
nyní provedeny byly, i kteréž ještě se
zamýšlejí. Pan dr. Mattuš zmínil se, že
na př. projektováno jest zvýšeni návštěvy
gymasijní z 8 let na 9 let.

Já musím upřímně říci, Že bych ta-
kovéto prodloužení nikterak nemohl schvá-
liti. Veliká část lidského života, pánové,
jest nyní již bez toho učení se ve školách
věnována.

Kdo chce na gymnasium jíti, obyčejně
od 6. roku věku svého do 11. roku jest
na obecné škole, od 11. roku do 19. na
gymnasium, od 19. do 23. -- anebo na
fakultě medicínské ještě déle — na uni-
versitě, to máme, nemýlím-li se v počtu,
asi 17 nebo 18 let.

To jest veliká část lidského života
a jaký náklad materielní s tím spojen jest !
Každé prodloužení toho, prodloužení tedy
projektované z 8 roků na 9 let, myslím, že
jest velmi povážlivé a zajisté že by bylo
záhodno, aby v té věci legislativa se o tom
radila.

Celé provedení a organisace gymnasií
nyní zakládá se na organisační osnově
z r. 1849, tedy téměř již 40 let trvá toto
provisorium, neboť tato osnova organisační
jest ponze prozatímná.

Já ovšem uznávám, že jest tato orga-
nisační osnova sama o sobě velmi důkladné
a znamenité, ba výtečné dílo a já jsem
v první řadě těch, kteří velmi horlivě
uznávají, ba nadšeně uznávají geniálnost
hr. Lva Thuna, jenž • byl tvůrcem této
organisační osnovy, a v historii reformy
rakouských gymnasií bude zajisté jméno
hr. Lva Thuna, kterýž pracoval ve velkém
slohu, nesmrtelným.

Avšak v jedné věci bylo v organi-
sační osnově pochybeno a to jest přílišné
uniformování, kteréž se v organisační
osnově jeví. To bylo základní chybou.
Tuto věc charakterizuje velmi dobře to,
co jeden z těch mužů, kteříž o této orga-
nisační osnově pracovali, při rozmluvě
řekl vynikajícímu politikovi. Aby doká-
zal podivuhodnost organisační osnovy,
vytáhl hodinky a pravil:

Nyní máme půl desáté a nyní ve
všech gymnasiích od Innspruku počínaje
přes Vídeň atd. až k Černovicům vykládá
se v V. tř. Liviovo dílo, měl ještě jenom
řící, která kniha a snad která kapitola
Liviova se vykládá.

To charakterisuje tu nebezpečnou cen-
tralisaci, toto škodlivé uniformování.

Bohužel mužové zasloužilí, kteříž pra-
covali o této organiseční osnově, byli to
ministeriální rada Exner, humanitní pro-
fesor Enck, hum. prof. Podlaha a později
universitní prof. Bonitz, nepřidrželi se
roku 1849, těch zásad, kteréž r. 1848 od
vlády byly vysloveny.

Jest totiž málo známo, že r. 1848.
vydán byl v měs. srpnu od ministerstva
vyučováni nástin zásad veřejného vyučo-
vání v Rakousku (Entwurf der Grund-
sätze des öffentlichen Unterrichtswesens
in Oesterreich), kterýž nástin nesmíme —
někdy se to děje —, za totožný pokládati
s organisační osnovou (Entwurf der Or-
ganisation für Gymnasien.)

Tento nástin byl, jakož i výsledek ná-
vrhů z více stran došlých, uveřejněn a
sice za tou příčinou, aby znalci těmi ná-
vrhy byli pohnati k projevení svého vlast-
ního mínění.

V tomto nástinu, vydaném v srpnu
1848., jest mnoho, přemnoho krásných my-
šlének, myšlének v pravdě autonomistic-
kých, jako na př. v tomto nástinu zřejmě
uznáno, co později v organisační osnově
nebylo provedeno, že poměry rakouských
zemí jsou velmi rozdílné, a že tento roz-
díl nedovoluje jednotného plánu učebného,
nýbrž že tyto rozdíly jednotlivých národů
a zemí vyžadují všude zvláštních ohledů.

To bylo tenkrát ze stanoviska vlády
prohlášeno a v základním zákonu z 21.
prosince 1867 máme totéž prohlášení; neboť
když se praví "říšské radě náleží jen usta-
novovati základní zásady", tedy náleží vše
ostatní v obor zemského zákonodárství.

Nuže, my trváme na tom stanovisku,

na kterém rakouské vlády za rozličných
dob stály a které zaujímaly, a ovšem, ač-
koliv se nám pro naše autonomistická pře-
svědčení činí výčitky často, nicméně na
tomto stanovisku trváme a setrváme. My
protestujeme proti tomu podezřívání, jako
bychom domáhajíce se práv také ústavou
zaručených, chtěli snad snížiti niveau vzdě-
lání kulturního, jako bychom snad chtěli
raziti cestu tmářství a reakci.

Český národ již ve 14. století, když
otec vlasti, Karel IV., založil vysoké učení
Pražské, byl v popředí kultury Evropské,
český národ zůstal osvětě také vždycky
věren, český národ z velikého a hlubo-
kého, ale nezaviněného úpadku ničím ji-
ným se nepovznesl k životu mohutnému,
než literarními a kulturními snahami slav-
ných mužů, které my vděčně nazýváme
buditeli a křísiteli národa svého, a které
vždycky vděčně ctíti budeme (Výborně!) a
přemnohé naše statečné obce dokázaly ne-
jenom snad lichým slovem, nýbrž skutkem,
jaké oběti pro školství podnikají. Když
totiž v letech 60tých a 70tých nám se ne-
dostávalo středních škol, tu obce samy
převzaly ten úkol, který náležel státu a
když nebyly střední školy, jichž bylo nutně
zapotřebí, zřizovány, zřídily si je obce
naše samy a vydržovaly je po dlouhou
řadu let, až konečně aspoň v některých
případech domohly se toho, že také stát
uznal důležitost a potřebu těchto středních
škol a převzal je pak v státní správu.
Národ český tedy, kterýž tak slavnou mi-
nulost má, národ český, kterýž z hlubo-
kého úpadku jenom duševní a kulturní
prací svou se povznesl k životu mohut-
nému, národ Český, jehožto četné obce ta-
kové oběti podnikly k vůli školství, že to
vždy zůstane slavnou památkou a slavným
pomnike:n v historii kulturní všech ná-
rodů, tento národ nemůže a nesmí býti
podezříván, že jest nepřítelem osvěty proto,
že se domáhá práv, kteráž mu náleží a
kteráž také ústavou jsou zaručena. (Vý-
borně !)

My nechceme reakci a naděje, kterou
pan prof. Tilšer dnes vyslovil, jest zajisté
odůvodněna a jestliže byla v těch slovech
nějaká obava, tedy tato obava jeho nebyla
odůvodněna.

Nechceme zajisté a nebudeme nikdy
chtíti reakci, my chceme ale o své kulturní
potřeby v oboru školství, v pboru škol-
ství obecného a středního sami se starati,

a jsme přesvědčeni, že dobře se posta-
ráme o své školství obecné i střední, ba
že lépe se postaráme my sami na sněme
království českého o tyto naše kulturní
potřeby, než se to posud stalo.

Odporučuji, ctění pánové, co nejvřeleji
návrh pana referenta a školské komise.
(Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Přihlásil se ke
slovu ještě pan posl. prof. Tilšer, dávám
jemu slovo.

Prof. Tilšer: Slavný sněme! Mám za
svou povinnost na výčitky, které byly
činěny proti mně, několika slovy se
brániti.

Když jsem slyšel slova proti mně
pronesená, napadl mně výrok známý Tai-
lerandův: "Dejte mi dvě řádky toho
kterého člověka, a já ho přivedu na šibe-
nici (Hlas: To je Richelieu!).

Richelieu, pardon! Na tom nezáleží,
je to známý výrok, mně tanulo na mysli,
že jsou to slova pronesená Taillerandem.

Je to, zajisté velmi chytrácký výrok.

Avšak kol. Duchek si tu věc u-
dělal snadnější.

On ani nežádal ode mne, abych mu
dal dva řádky; on si ty řádky připravil
sám, aby mne třeba ne na šibenici, ale
na malou hranici připravil.

Proti takovém způsobu jednání, pod-
kládaní úmyslu a slov, proti tomu nebudu
disputovati, a musím se co nejrozhodněji
ohraditi.

Pan prof. Duchek však mimo to i v
jiném mém tvrzení podle mého náhledu
se mýlil.

On pravil: My chceme míti zákon
autonomistický a pak si upravíme v každé
zemi školu tak, jak chceme, jak kdo ji
bude chtíti míti; chce-li konfessionelní,
ať si ji upraví jako konfesionelní, kdo chce
míti školu interkonfesionelní, ať si ji má.

Ale mně se zdá, že on náležitě ná-
vrhu pana dra. Mattuše nerozuměl, neboť
podle platných základních zákonů a podle
dosavadního pojímání věci samé, jisté
jest, že otázka, jaká má býti škola obec-
ná, zda-li konfessionelní nebo ne, náleží
mezi otázky zásadní, ale zásady mají
býti pojaty do zákona říšského a pak to
ustanovení přece nemůže býti úkolem
jednotlivých království a zemí, nýbrž tato
ustanovení musí se vyříditi, o tom musí

býti rozhodnuto v říšské radě (Ah!! Iro-
nické : Výborné! Veselosť! Hlasy: Do Víd-
ně tedy!) Jsem obhajcem autonomie ve
všech těch věcech, ve kterých se rozho-
duje o zdaru a o možném vývoji její.

Proti dalšímu tvrzení p. posl. Duchka
uvádím zde zákon, který jest v té věci
platný, aby se netvrdilo, že nynější škola
jest bezkonfesionální. Zákon ze dne 23.
května 1868, jímž se vykládají základní
pravidla o postavení školy a církve, praví
v článku prvním, že nejvyšší řízení ve-
škerého vyučování a vrchní dohlížení k
němu přísluší státu a vykonává se orgány
státními.

K tomu ustanoveno, že bez újmy to-
hoto práva dohlédacího zůstaveno jest každé
církvi aneb společnosti náboženské, aby
opatrovala, řídila vyučování a řízení ná-
boženství rozličných vyznavačů víry ve
školách obecných a středních , avšak na
dohled na vyučováni v jiných předmětech
v těchto školách nemá církev neb spo-
lečnost náboženská žádného působeni.

Já však uvedu autoritu, které se ne-
budou pánové smáti; jest to Belcredi,
který dal těm, kteří žádali, aby ona o-
tázka za zásadní nebyla uznána, od-
pověď, že by se musil říšský základní
zákon změniti, že podle nynějších stáva-
jících zákonů to není možné.

Není to pouze můj názor, jest to
názor autority, kterou sami uznáváte
všichni. Tedy s p. prof. Duckem byl bych
hotov (Veselosť!) Na další jeho vývody
nebudu reagovati.

Nesnadněji musím se přiznati, a ne-
přijemněji jest mně brániti se proti útokům
vysoce ctěného pana generálního vikáře
Hory, od kterého jsem se vůbec takového
způsobu útoku nenadál. On neudělal si
jenom, — ovšem též podle svého směru sám
vlastní slova, nýbrž on imputoval mně
mimo slova, kterých jsem nepronesl, také
skutky, kterých jsem se nedopustil. Musím
především poukázati k tomu a to platí
zároveň panu kollegovi dru. Kvíčalovi,
který právě domluvil, že jsem já vyznačil
kvap jednáni v této věci, a sice takový
kvap, že to nemohu nazvati jinak než
přílišným urychlením, když k jednání o ta-
kovém velice důležitém a dalekosáhlém
předměte, měl-li ještě v tomto zasedání
býti vyřízen, nám dopřáno ]en tolik času,
že musil se návrh 9. ledna podaný, již
13. ledna odůvodňovati a 13. ledna též ve

školské komisi vyříditi a já nevím, jak
dlouho bylo školské komisi o tom jednati,
poněvadž tato měla ještě celou řadu jiných
velice důležitých předloh, kteréž mají a
nemohou býti vyřízeny.

Moje slova byla namířena ne tak jako
výtky proti jednotlivcům, nebo proti ko-
misi, nýbrž hlavně proti tomu, že slavné-
mu sněmu král. českého není, jak v trůnní
řeči roku 1879. bylo přislíbeno tolik času
poskytnuto, by mohl takovým způsobem
o věcech pojednávati, jak toho jejich důleži-
tost a dalekosáhlosť vyžaduje. Tenť byl
smysl slov mých a prosím, račte si nalézti
tuto stránku v stenografickém protokolu,
kde jsem citoval ta slova, jimiž v trůnní
řeči bylo přislíbeno, že sněmům bude po
přáno tolik času, aby mohly vyřizovati
zákony, jak toho potřeba jednotlivých
zemí a důstojnost zákonodárných sborů
vyžaduje. Když se mně pak vytýká, že
jsem tuto důstojnost porušil tím, že jsem
tento návrh podepsal, s kterým jsem sou-
hlasil a souhlasím, a že jsem pak, když
navrženo bylo urychlené jednání, pro toto
hlasoval, nyní však že výtky proti všemu
činíme — pan gener. vikář Hora pravil, že
sice neví, zdali jsem posledně hlasoval,
ale přece mne tak traktoval, jako bych
byl skutečně pro urychlení hlasoval, — pod-
kládá se mně čin takový, kterého jsem se
nedopustil.

Kdybych byl skutečně ohlásil se proti
tomu, což by mně to prospělo při tehdejší
náladě a snaze provésti tu věc co možná
rychle ku konci, než že bych byl jedno-
duše zůstal s několika svými bližšími přá-
teli v ohromné menšině?

Můj názor, jejž jsem dal tím najevo,
že jsem nehlasoval, — já prohlašuji, že jsem
ruky pro takové urychlení vyřízení nepo-
zvedl, že jsem si však předsevzal při dru-
hém čtení svůj názor a své přesvědčení
projeviti —, vyčítá-li se mi, jako bych se
nějakého hříchu byl dopustil na důstojnosti
sl. sněmu, že jsem proti tomu nyní vy-
stoupil, takovéhoto vědomí já nemám.

Co se týče toho čtení

"Deutsche Zeitung"

musím se přiznati, že nečtu jenom

,,D. Zei=

tung",

čtu také

"Vaterland"

,vyňatky z

"Grazer

Bolksblatt"

mnohdy s velikým gustem, po-

něvadž se tam nejspíše dovídám o úmy-
slech pánů, kteří, ač jsou nám velice blíz-
kými, jinak by nás o nich nepoučovali, a
v těchto listech jsem se právě dozvěděl,
že Slované pomohou k vítězství školní no-

vele, že Čechové zvláště přijdou jako
hlavní sukkurs právě pro projednání a u-
skutečnění osnovy zákona, o kterém se
právě v návrhu Vašem nyní jedná, a kte-
roužto osnovou má býti škola konfessio-
nelní v život uvedena.

Jest přece důležito věděti, jak smý-
šlejí naši nepřátelé a k těmnepřátelům po-

čítám list

"Deutsche Zeitung"

a proto že

považuju

"Deutsche Zeitung"

za nepřátel-

ský list k našemu národu, proto bych
neměl míti práva jej čísti? Mám to čtení
za svou povinnost. A pan generální vikář
Hora má nejmenšího práva mne z toho
čtení kárati, vždyť on ji také četl (Vese-
lost.) sice by nebyl věděl, že já jsem to
tam též četl. (Veselost.) Ten jeho šíp mně
neranil, tím méně výtka, že čerpám pravdy

z "Deutsche Zeitung."

Přiznávám se, že

vyznávám a přijímám pravdu, kdekoliv ji
najdu a z té příčiny, že někdo vysloví
pravdu, která jí podle mého přesvědčení
jest a srovnává se s pravdami jinak uzna-
nými, z toho důvodu, že vyslovena byla
nepřítelem, nikdy neřeknu, že to pravda
není.

Pokud pan generální vikář pravil, že
prý ho hrůzou naplnilo, že já chci, aby ny-
nější mládež čerpala své vědění z přírod-
ních věd, pánové to jsem také neřekl; já
jsem pravil, že směr těch, kteří se zasa-
zují o školu konfessionelní, jest vědám,
zejména přírodním, nepřátelský. (Oho!)
Prosím, na říšské radě náš blízký spojenec
dr. Greuter, když mluvil o dynamitardech
v Londýně, kteří učinili attentát na parla-
ment, ne ti dynamitardi že by měli býti
potrestáni, nýbrž ti učitelé, ti professoři
v chemických laboratořích, kteří ten dyna-
mit učí spracovati. To právě charakterisuje
směr, jak páni přívrženci školy konfes-
sionelní na přírodní vědy se dívají.
(Veselost.)

Podle slov zde pronesených myslím,
že pan generální vikář Hora jest papeř-
štější než papež sám, který právě ve své
poslední bulle vyznačil důležitost zkou-
mání přírodních věd a pátrání po těch
zákonech, které nám v přírodních naukách
se jeví. Neboť při zákonech přírodních
vyskytují se otázky, které jsou příčiny
těchto zjevů. Když zákony přírodní se
poznaly, pak přijde otázka, kdo jest po-
slední příčinou veškeré té zákonnosti?

Já myslím, kdyby pan generální vi-
kář do mých přednášek přicházel, a kdyby

sledoval, kterak cíl mého jednání směřuje
k poznání zákonů, které především čer-
pám ve vědě geometrické, že by pak o
mých názorech snad jinak soudil, než
to dnes učinil, když líčil, jako bych já byl
o rationalismu a, bůh ví, o čem mluvil, že
by mládež školy obecné (!) měla být vy-
chovávána dle takových zásad.

Jako zástupce vědy jsem hájil volnost
zkoumání a bádání, možnost vědy, a tato
jest pojištěna státními základními zákony
pojištěna a nemám příčiny obávati se ně-
jakého špehounství, anebo jak bych to
podezřívání nazval, které by mohlo v
mých přednáškách něco nepříslušného
najíti. A kdyby velectěný pan generální
vikář Hora kdykoli do mých přednášek
přišel, byl by mi vždy vítaným hostem,
(Ah) přesvědčil by se, že poznáním vědy,
jejížto počátky by se měly pěstovati též
na našich gymnasiích a o které naši páni
gymnasisté ničeho nevědí, mnohé dosa-
vadní protivy v naukách by se daly vy-
rovnati : Pan ministr Gautsch, který nám
jinak velkých škod způsobil, snad ony
pohromy napraví, když gymnasia nedo-
statečná doplní tou naukou, která nemálo
přispívá ku všeobecnému vzdělání harmo-
nickému. Ostatně náhled můj o přírodních
vědách sdíleli dosud nejšlechetnější mužové
a geniové lidstva, mužové, které můžeme
vypočísti u všech vzdělaných národů.

Máme sami celou řadu mužů tako-
vých, jmenuji jen našeho genia Purkyně,
kterýžto velikán klestil dráhy nové v oboru
přírodní vědy, a jak ten soudil o nábo-
ženství, o tom každý se může přesvědčiti
i že vědění a vědy přírodní neodciznjí
od náboženství.

Měl bych ještě mnoho panu gene-
rálnímu vikáři Horovi, a také částečně
ještě panu profesorovi Duchkovi říci (Ve-
selost. Pan Duchek již jest odbyt !); tedy
panu generálnímu vikáři Horovi pouze
bych ještě připomenul, tu blaženost
z těch dob konfessionelní školy, ze
které jsem já také vyšel, ve které jsem
ale vzdor její konfessionelnosti přišel k ná-
zorům, které oproti němi hájím zde nyni,
že nejsem nadšen pro jistý druh konfessio-
nelní školy, jako pan kolega Duchek; při-
pomínám jen ty Školy, které ona doba
v ocích jistých pánů velmi šťastná způ-
sobila na poli kulturním, a kterak mnozí
poctiví muži, kteří se vynasnažovali pra-
covati podle svého nejlepšího přesvědčení

ve vědě, byli za doby bachovsko-thu-
novské, kde byla ona v nejlepším floru,
pronásledováni, připomínám jen Hanuše,
Hamrníka !

Panu professoru Kvíčalovi bych měl
také dáti na některé poznámky odpověď;
avšak vím, že do jisté míry a sice do
velké míry, mně dává za pravdu.

Zejmena, co se týče školní novelly,
v příčině které prý jsem se dotkl jeho
svědomi, přiznává, jak to byl podotknul,
že též listy veřejné nám nepřátelské totéž
hlásaly, že známá ta resoluce byla přijata
k ukonejšení svědomí jednotlivců, nýbrž
tak se též skutečně mluvilo mezi námi,
že ta novela má bez toho platnost na
krátkou dobu, že za rok budeme již míti
osnovu těch základních zásad, a že kdyby
i nějaké zlo novellou způsobeno mělo býti,
by nemělo dlouhého trvání; v tomto
smyslu bylo to zajisté nějaké ukonejšení.

Vždyť se očekávalo tehdy skutečně
od vlády přislibující, že resoluce bude
splněna, tak že by ta novella nemohla
nijakých škod způsobiti. Pravilo se, že
novella nezpůsobila dosud škod žádných.

Měl bych dokladů hojnost, které do-
kazuji, že mnohé poměry se změnily,
které jsou na újmu škole a na ůjmu uči-
telstva a poněvadž nemohu dáta, kterými
bych doložil svůj výrok, teprvé nyní hle-
dati, poukazuji pouze ke zprávě, kterou
mám právě při ruce, kterou nám podala
školská komise, kde následky školní no-
vely jsou částečně vyznačeny."

Úlevy v návštěvě školní byly povo-
leny na základě §. 21. říš. zákona ze dne
2. května r. 1883. tyto:

1. V českých venkovských školních
okresích:

a)  obmezené vyučování na část škol-
ního roku při 1499 školách 30.138 dětem.

b)  polodenní vyučování na 23 školách
1671 dětem.

c)  vyučování v jednotlivých dnech
v témdni na 134 školách 846 dětem.

Celkem byly poskytnuty úlevy při
1566 školách 82.655 dětem (t. j. 5.74 prct.
všech dětí v českých okresích školou po-
vinných).

Ostatně o školní novele nerad mluvím
a nerad si na ni vzpomínám, ale ne z důvodů,
které p. gener. vikář Hora snad si myslil,
nýbrž nerad si vzpomínám na školní no-
velu za tou příčinou, poněvadž zástupcově
národa českého tenkráte poprvé zadali svatou

zásadu rovnoprávnosti. Oni odhlasovali před-
nost němčiny na našich školách městských,
a jsem dnes přesvědčen, pánové, že kdyby
tenkráte nebylo nic jiného škodlivého, než
toto odhlasování privileje českými hlasy
národních poslanců, už tato škoda byla
příliš veliká neboť, kdyby národní poslanci
čeští tenkráte byli stáli na svém a hájili
rovnost jazyka českého s jazykem němec-
kým, — a tu povinnost měli — pak by
nebyl zajisté přišel později Scharschmi-
dův návrh na denní pořádek. (Výborně!
Oho!)                                               

Nejv. maršálek zem. Přihlásil se ještě
k slovu gener. vikář Hora. Dříve ale byl
již přihlášen k formálnímu návrhu p. posl.
Pleva.

Posl. Pleva. Slavný sněme! Mám
za to, že jsme již byli důkladně o tomto
předmětu poučeni z obou stran.

Proto zajisté ve smyslu celého slavného
sněmu činím návrh na konec debaty. (Vý-
borně !)

Nejv. maršálek zemský: Poslanec
Pleva činí návrh na konec debaty.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí,
by vyzdvihli ruku.

Konec debaty jest přijat.

Přijde tedy ještě ke slovu p. posl.
gen. vikář Hora.

Posl. gen. vikář P. Hora: Nebudu sl.
shromáždění dlouho zdržovati. Velectěný
pan posl. prof. Tilšer, pokud se mé řeči
týče, neřekl, že bych byl něco uvedl, co
by bylo bývalo nesprávno. Jestliže jsem
jej — a neměl jsem zámyslu ho rozhně-
vati — tou "Deutsche Zeitung" trochu
poškádlil, račiž mně to odpustiti (veselost),
neboť, kdybych přečetl pouze jediný pas-
sus, který činí asi 3 řádky zde v "Deut-
sche Zeitung" — v čisle včerejším, tuším,
— ráčili byste, pánové, seznati, že ta slova
se tak velice shodovala se slovy p prof.
Tilšera, že jsem bezděky přišel v tom oka-
mžiku na ten nápad, že on odtud bral ty
své námitky, které byl činil. (To je pra-
men pravdy!)

Já si p. prof. Tilšra podle toho, co
jsem o něm slyšel, jakožto muže vědy, a
jakožto muže v tom předmětu, který před-

náší, velmi vynikajícího, velice vážím.
Ráčí mi však odpustiti, že, dotýkáli se
v něčem zásad vzatých z filosofie a theo-
logie, tenkráte nejsem tak věrným jeho
stoupencem, jako bych byl jeho vědy, kte-
rou přednáší, milerád obdivovatelem. (Ve-
selost.)

Jestli jsem se dotekl toho, že by p.
prof. Tilšer snad naturalismus a pantheis-
mus chtěl v našich školách šířiti, nemy-
slil jsem, pánové, a nemyslím posud, že
on by se k pantheismu přiznával, a těší
mne to velice, že mne v tom ohledu ubez-
pečil, že když přednáší i o geometrii a
deskriptivě, zákony její vede vždycky na
původce všeho, na Boha — a to, pánové,
za našich dob ve vědě je již mnoho.

Jsem mu v tom ohledu velkými diky
zavázán. Ale p. prof. Tilšer mně nevezme
za zlé, že neschvaluji jeho slov, jak je
byl vyřkl, když řekl: "Nenechte jenom,
nedejte tomu, aby byla škola konfessionelní,
to jest, aby dítky v každé škole obecní
byly ne pouze vzdělávány, nýbrž vycho-
vávány, (Výborně!) na základě těch pravd,
toho náboženství, ku kterému se přizná-
vají."

Když p. prof. Tilšer naproti tomu
řekne: Přírodní vědy naše jsou to, z
nichž má mládež naše poznávati Boha,
z těch má ona náboženství čerpati, když
on praví, že se k těmto zásadám veškeren
národ, všechen lid náš přiznává, řekl jsem,
že snad mu to jenom vyklouzlo, — vždyť
pánové se pamatují, že jsem toho slova
užil, — že by takové zásady nás nevedly
k té vzdělanosti a vyšší kultuře, o které
byl p. prof. Tilšer mluvil a já myslím,
že on nyní večer sám přizná i podle
vlastních svých slov, vyznati musí, že
takové zásady ve škole rozšiřované místo
náboženství zjeveného by nevedly k vy-
chování a pravému vzdělání mládeže.
(Výborně).

Tím se ukazuje vlastně, že mezi p.
prof. Tilšrem a mezi mnou není žádného
sporu; on veřejně svou úctu ke mně byl
výslovně prohlásil a já končím tím, že
před vědeckým vzděláním a před jeho
působením v jeho oboru na vysokých Ško-
lách technických mám všechnu slušnou
úctu.

Tím tuším bude i p. prof. Tilšer uspo-
kojen.

Nejv. maršálek zemský: Dávám zá-
věrečné slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj dr. Peták: Bera zřetel k
důležitosti a dalekému, důležitému vý-
znamu návrhu, který právě předložil p.
dr. Mattuš společně s ostatními pány, o-
čekával jsem — a netajím se toho — že tak,
jak byl tento návrh podepsán téměř od
veškerých pp. poslancův, touže měrou
i návrhy komise, kteréž se nerozcházejí
s tím návrhem, dojdou podpory všeobecné
v tomto slavném domě a prohlašuji dále,
že mě tím více překvapilo, když proti
těmto návrhům dal se zapsati jeden z
pánů řečníků a proti těmto návrhům i
také mluvil.

Konstatuji tuto pravdu, že vážený p.
professor Tilšer dal se zapsati proti těmto
návrhům a na tomto základě pokračuji.

Toto předeslav dovoluji si poohléd-
nouti se potom, co nám vážený p. prof.
Tilšer zejména v ranní době byl pověděl a
neopomenu vzíti i zřetel k tomu, co ještě
byl večer připojil.

Ranní jeho řeč byla dvojího směru ;
první část týkala se počínání školské ko-
mise a druhá specielně obou návrhů,
které školská komise učinila.

Co se týče školské komise, vytýkal
jí, že jednala při zpracování tohoto návrhu
velmi ukvapeně a že vzala útočiště k úst-
ní zprávě pominuvši podati v této věci
zprávu písemnou.

Já musím co člen komise a co zpra-
vodaj hájiti čest komise, poněvadž mám
za to, že jednání komise bylo úplně
správné. Školská komise vycházejíc totiž
s toho stanoviska, že návrh, který byl
předložen, jest velice důležitým, a kdyby
neměl přijíti k projednávání tohoto si.
sněmu ještě v letošním zasedání, že by
to bylo na újmu naší věci autonomní,
kdyby se mělo s tímto návrhem třeba če-
kati až do doby snad pozdější, zvláště kdyby
se mělo ponechati to tomu, aby byl teprv
projednáván snad budoucím okem.

Toto mínění komise vedlo k tomu u-
snešení v komisi, že má býti požádán
J. Jasnost nejvyšší p. maršálek, dotyčně sl.
sněm, aby dovolil vzhledem k důležitosti a
neodkladnosti tohoto předmětu podání
pouze ústní zprávy.

Připomínám váženému p. prof. Tylš-
rovi, že v komisi stala se usnesení jeduo-
myslně.

Sl. sněm vyslechnuv na to zprávu
našeho veleváženého p. předsedy, veledů-

stojnóho generálního vikáře Hory, při-
stoupil k tomuto návrhu komise.

Jestliže p. prof. Tilšer měl. úmyslu o
věci pojednati, jestliže měl v úmyslu ne-
spokojiti se s tímto způsobem projedná-
vání, pak měl v čas, když se o tomto ná-
vrhu školské komise jednalo, pozvednouti
svého hlasu, nebo jinak platí u nás práv-
ní toto pravidlo: qui tacet, consentire
videtur, cum loqui debet. Nato připomínám,
kdyby se byl tenkráte hlásil k slovu, že
by byl zajisté mohl žádati, aby se věc
pojednala tak, jak si toho snad přál.

Faktum jest ale, že dnes sl. sněm při-
stoupil k jednání o věci samé a že tím,
jak jsem pravil, uznal, Že náhledy školské
komise jsou správné. Mám za to tudíž,
že školská komise vzhedem k tomuto
jednání nezasluhuje této výčitky, které
se jí dostalo právě ústy váženého pana
professora.

Předcházeje pak k výtkám, které
učinil co do návrhu samotného, táži se
v první řadě, jakou výtku učinil návrhu
týkajícímu se základních pravidel pro
školství obecné.

V té velké řeči, kterou nám přednesl,
nenalézám skutečně pražádné výtky, na
opak vyslovil snad pouze podezříván1,
které ale ničím, zejména oněmi návrhy,
jaké školská komise předkládá, nijak ne-
dají se odůvodniti. Pouze zabočil ve svém
odůvodňování výtky, pokud se této části
týče, ke konfessionelním školám. Já se
táži váženého p. professora, jestli v 1. odst.,
kde se jedná o to, aby vláda vyslovila zá-
kladní zásady v příčině vyučování na
obecných školách, jest řeč o tom, jaká
škola má býti obecná škola, zdali konfes-
sionelní, aneb jakého druhu?

To v tomto návrhu aspoň zahrnuto
není, naopak, já myslím, že náhledy, které
vyslovil p. prof. Kvíčala, že srovnává se to
platnými nynějšími zákony, jsou veskrze
správný. Jiného důvodu proti tomuto ná-
vrhu p. prof. nepodal.

Co se týče gymnasií, i v tomto směru
zůstal nám p. prof. Tilšer dlužen určitých,
jasných výtek; on jenom pravil, od které
doby trvá vyučování na gymnasiích, na
reálních gymnasiích a na reálkách. Vy-
slovil, svůj ideál že spatřuje pro střední
školy ve škole jednotné.

Ale jak jednotná škola má býti zří-
zena a jak má býti ustavena, o tom ne-
podal žádných dokladů. A tak i v tomto
směru nepotkáváme se s ničím jiným, než

s pouhým rozumováním o tom, co a jak
v zákoně nynějším jest. o tom, co soudí
p. professor o jednotné škole, ale něco
positivního, určitého p. prof. Tilšer v tomto
případě nepodal a jen to připojil, že prý
měl v úmyslu svým časem sám podobný
návrh podati. Já mám za to, že p. pro-
fessor jest úplně způsobilý k tomu, aby,
sa profesorem na vysokém učení, mohl
podobný návrh předložiti; s tím však, co
chceme učiniti a neučiníme, s tím podle
mého náhledu, nemůžeme počítati. On
mohl míti v úmyslu předložiti zásady,
podle kterých bych si přál, aby bylo toto
vyučování upraveno. Toho neučinil. My
tudiž nyní k věcem, které si snad myslí,
bráti zřetelu nemůžeme. Uvedl dále mi-
mo jiné, že tu jednotnou školu má v ú-
myslu i také ministr vyučování a vy-
slovil jaksi svou obavu proti tomu. Já
mám za to, že, pakli říšská rada základní
pravidla ustanoví, pakli že další prove-
dení ustanoveno bude zemskému zákono-
dářství, právě tím bude ta obava, kterou
projevil, úplně vyvrácena. Já soudím, že
skutečně v tom směru pan professor
nám nepodal pražádných jasných dokla-
dův. Ano, tu pravdu musím konstatovati,
že vyslovil se jaksi proti návrhům a že
jaksi nesouhlasil s tím počínáním, jak to
školská komise byla provedla. Já mám za
to, že neměl žádné příčiny v tomto pří-
padě takovým způsobem proti těmto ná-
vrhům vystupovati, jako to učinil, naopak,
pakli jest opravdovým přítelem autonomie,
pakliže důležitost školství (Výborné!) vůbec
má spadati do rámce působnosti této auto-
nomie, pak že co opravdový přítel neměl
se dáti unésti tam sám svými vývody,
kam doklady byl dospěl v pouhém snad
podezřívání, že by snad naše školy byly
tak upraveny, že by na místě další osvěty
jenom hynuly. (Výborně!)

Já soudím, že co pravý přítel auto-
nomie, co pravý přítel školství jenom po-
zdraviti měl tyto návrhy a to tím více,
poněvadž ve všech návrzích není nic ji-
ného obsaženo než to, co skutečná potřeba
nám káže a poněvadž tyto návrhy pohy-
bují se na zákoně základním. (Výborně!)

Já soudím i dále to, že, jako vysoká
sněmovna uznala důležitost a význam
těchto obou návrhů, taktéž se šíří venku
náhled o tom, jak vhodné a výtečné jsou
oba návrhy.

Dovoluji si jenom citovati v tomto

směru, že v sobotním čísle ,,Plzeňských
listů" výslovně se uvádí, když se pojed-
nává v úvodním článku o té školské zpravě,
následovně: "Každá země má se zastávati
toho, aby tato autonomní zásada došla
výrazu a platnosti také v říšských zá-
konech, k tomu čelil návrh posl. dra Mat-
tuše, prof. Kvíčaly a soudruhů". Tedy
již venku uznávají důležitost tohoto ná-
vrhu a p. profesor skutečně způsobem ta-
kovým zasáhl do návrhu, že lituji toho
velice, že se tak stalo při tak důležité
věci a kromě toho při té jednoduchosti
těchto obou návrhů. (Výborně!) Tedy, kdo
si vezme zákon do rukou a zákon zná,
pochopiti musí, že oba tyto návrhy jenom
jsou učiněny na základě platných zákonů.
V návrzích těch nedotýká se školská ko-
mise ani slovem toho, aby ta nebona zásada
byla vyslovena říšskou radou. Naopak ona
žádá jenom, aby tyto zásady říšskou ra-
dou byly stanoveny. Pan prof. Tilšer vy-
slovil naději, že nalezne podpory u svých
politických přátel, co se skutečně tak stane,
a obrátil se v tom směru na své přátele.
Já však mám za to, že všichni ti, kteří
jsou povoláni vykonávati poslanecké po-
vinnosti na říšské radě, bez rozdílu stran
v tomto směru působiti budou, aby oprav-
dově země své školy samy spravovaly;
(Výborně!) a nejenom ti pánové že proto
pracovati budou, ku kterým se výslovně
nesla prosba p. prof. Tilšra. Mám za svou
povinnost, ještě také upozorniti na to, co
ctěný pan profesor odpoledne byl připo-
menul a sice zejména k vývodům, které
přednesl pan prof. Duchek. Pravil totiž,
že podle zákona ze dne 23. května 1868
náleží, co se týče vyučování náboženství,
vrchní dozor státní správě. Prosím, račte
si vzíti kterýkoliv zákon zemský a ze-
jména prosím váženého p. prof. Tilšra,
aby tak učinil a shledá, že tento vrchní
dozor se státu všude zůstavil; a pakliže
citoval paragraf jeden a zejména § 1. pak
si měl všimnouti § 2. a byl by zvěděl, že
paragraf ten zní následovně: (Prosím za
odpuštění, že nemaje textu českého po ruce
přečtu německý.)

Unbeschadet dieses Aussichtsrechtes blet6t
die Besorgung, Leitung und unmittelbare Be=
aussichtigung des Religionsunterrichtes und
der Religionsübungen für die verschiedenen
Glaubensgenossen in den Volks= und Mittel=
schulen der betreffenden Kirche, der Religions-
gesellschaft überlassen."

Z toho následuje, že to, co dovozoval
pan professor Tilšer z toho zákona, nijak
pro něho nemluví a nejméně, že mluví
pro jeho náhled tento paragraf a zejména
ustanovení o tom, jak obecní škola má
býti zřízena, zda-li má býti konfessionální;
že to spadá do ustanovení těch základ-
ních pravidel.

Posl. pan prof. Tilšer: Já bych pro-
sil, aby se přečetl také druhý odstavec.

Zpravodaj pan dr. Peták. I ten druhý
odstavoc, ku kterému ukazuje pan profes-
sor, rovněž nemluví v jeho prospěch, a já
trvám na tom, že v tomto zákoně nijak
neleží základ jeho tvrzeni, že by v ustano-
vení pravidel spadalo to, zda-li a jaká
obecná škola co do vyučování náboženství
má býti zřízena. Dále připomínám panu
professorovi i také to, že prý ve školské
novelle jest také ustanoveno, a sice v §. 17.,
že se má vyučovati němčině. Já dovoluji
si předem připomenouti, že zákon z roku
1869 úplně se srovnává s tím, co ve škol-
ské novelle z 2. května 1883 jest obsa-
ženo. Tedy nemůže se tvrditi to, co právě
p. professor byl vyřknul, že školská no-
vella teprvé toto ustanovení byla doda-
tečně do zákonu pojala a nejméně však
mám za to, že se může tvrditi, že Schar
schmiedův návrh s touto školní novellou
jaksi souvisí a nevím skutečně žádných
příčin a pohnutek, z jakých mohl p. pro-
fessor dovoditi, že návrh Scharschmiedův
vyvolán byl právě školskou novellu. Já my-
slím, že všecky tyto důvody, které pan
professor přednesl, jen k tomu celily, aby
vůbec v této slavné sněmovně se mluvilo
(Veselost), ale aby bylo něco podstatného
proneseno a aby zejména nám předložil
osnovu těch pravidel toho neučinil. Sou-
dím, že z toho, co jsem řekl, pan pro-
fessor Tilšer musí si jen vzíti v památník
svůj, že v dnešním zasedání, kde se jednalo
o zásadu autonomní, tímto spůsobem neo-
svědčil se co její přítel (Výborně! výborně!)

Nechci déle sněmovnu zdržovati, mám
za to, že vzhledem k pokročilému času
mohu se obmeziti na to, co dřívější páni
ve prospěch návrhu školské komise byli
přednesli a bera zřetel k těmto důvodům,
a zejména díky vzdávaje váženému panu
professoru Kvíčalovi, že správu skolské
komise nazval jadrnou, prosím ctěné pány,
aby pro návrh komise školské hlasovali.
(Výborně! výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Přihlásil se
k slovu pan prof. Tilšer ke krátké opravě
věci, která byla v debatě přivedena

Prof. Tilšer: Pan zpravodaj mně činil
výčitky a sice vyčítal mi, že prý jsem
nepodal podrobný program, jak si předsta-
vuji jednotnou školu; já jsem jen začal
mluviti o organisačním statutu gymnasii,
kterýž jest přece předmětem rokování, a
tu mne Jeho Jasnost napomenula, abych
o těch věcech nemluvil a já jsem přesvěd-
čen, že bych byl špatně pochodil, kdybych
byl déle na tom stál. (Veselost.)

Ale jednu věc, která se opět a opět
do lidu vrhá, musím pro vždy jako kla-
mání lidu zatratiti. (Oho! oho!) Prosím,
já to dokážu, račte vyčkati až domluvím.

Pravil jsem, že nerad "si vzpomínám na
školní novellu, poněvadž tenkrát zástup-
cové českého národa poprvé odhlasovali
privilegium němčiny na měšťanských ško-
lách. A co řekl p. zpravodaj ? Pan zpravo-
daj praví: Vždyť prý tato přednost je již
v zákoně z r. 1869. Pan kollega Kvíčala
velmi dobře naznačil, že při tomto zákoně,
který byl tak rychle zosnován a odhlaso-
ván, zástupcové českého národa scházeli,
tedy jestliže se stalo něco bez nás, byla-li
nám přednost němčiny oktroyována, pak
nemůže se činiti výčitka, než že jsme byli
v trpném odporu, ale v tom okamžení,
když zástupcové národa českého na říšské
radě byli, pak podle mého názoru měli
míti za svou povinnost rovné právo jazyka
českého s němčinou hájiti.

Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k hla-
sování.

Komise činí návrh: Sl. sněme, račiž
se usnésti:

C. k. vláda se vyzývá, aby co nejdříve
předložila říšské radě k ústavnímu pro-
jednání osnovu zákona, ve které by pouze
základní pravidla vyučování na školách
obecních obsažena byla s vyloučením všeho,
co v obor zákonodárství zemského náleží.

2- C. k. vláda se vyzývá, aby co nej-
dříve předložila říšské radě k ústavnímu
projednání osnovn zákona, obsahující zá-
kladní pravidla vzhledem k organisaci gy-
mnasií.

Die Schulkommission. beantragt: "Der
hohe Landtag wolle beschließen:

l. Die k. k. Regierung wirb aufgefordert,
dem Reichsrathe einen Gesetzentwurf, in wel-
djem mit Ausschluß aller in die Competenz

Der Landesgesetzgebung gehörigen Bestimmun-
gen nur die Grundsätze des Unterrichtswesens
bezüglich der Volksschulen enthalten wären,
ungesäumt zur verfassungsmäßigen Behandlung
vorzulegen.

2. Die k. k. Regierung wirb aufgefordert,
dem Reichsrathe einen Gesetzentwurf über die
Grundsätze betreffend die Organisation der
Gymnasien ungesäumt zur verfassungsmäßigen
Behandlung vorzulegen.

Žádám pány, kteří tyto návrhy při-
jímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche die An-
träge annehmen, die Hand zu erheben.

Návrhy jsou přijaty.

Sie find angenommen.

Dovoluji si ohlásiti, že předměty, které
se nacházejí pod 6. 4. a 5. na denním po-
řádku, sesazuji z denního pořádku na po-
žádání dotýčného pana referenta.

Ich erlaube mir zur Kenntnis zu brin-
gen, daß ich die Gegenstände, welche unter
Nr. 4 und 5 sich auf der Tagesordnung be-
finden, auf Ersuchen des Herrn Referenten Von
der heutigen Tagesordnung absetze.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Landesculturkommission betreffend vie
Regulirung des Botičbaches uud dessen
Zufluße.

Příští předmět jest druhé čtení
zprávy komise pro záležitosti země-
dělství v příčině upravení potok a Bo-
tiče a přítoků jeho.

Zpravodaj posl. Klimeš: Sl. sněme!
Jelikož zpráva zemědělské komise v pří-
čině upravení potoka Botiče a přítoků jeho
nachází se tištěná v rukou pánů poslanců,
doufám, že při pokročilosti času sněmovna
souhlasiti bude, abych přednesl konečné
resumé a návrh.

V příčině upravení Botiče uznává ze-
mědělská komise jako roku loňského tak
i letos, že jak ohledy veřejné a hospodář-
ský prospěch veškerých obcí na Botiči le-
žících, tak také zdravotní poměry těchto,
jakož i samého hlavního města zasluhují
a vyžadují toho, aby záležitost tato byla
brzy a uspokojivě ve všech směrech roz-
řešena, a to tím více, jelikož by to nebylo
na prospěch této země, kdyby průtahem
podobných podniků dobrodiní melioračního
fondu říšského se stalo illusorním právě

pro království české, které již třetí rok
přiměřeného podílu na něm postrádá, ač-
koliv samo v hojné míře k tomuto fondu
přispívá.

Na druhé strané uznává zemědělská
komise v plné míře veliké obtíže, které
specialně s upravením Botiče souvisí, a
proto oceňuje a schvaluje všechny kroky,
které zemský výbor v této záležitosti byl
učinil.

Z důvodů těchto navrhuje zemědělská
komise:

Slavný sněme račiž uzavříti:

1.  Zpráva zemského výboru v příčině
upravení potoka Botiče a přítoků jeho
béře se na vědomost.

2.   Výboru zemskému se ukládá, aby
projekty k upravení Botiče a přítoků jeho
ve smyslu usnesení sněmu ze dne 25. ledna
1887, a ve smyslu své zprávy ze dne 30.
listopadu 1887 doplnil, všechna potřebná
jednání provedl a v nejblíže příštím zase-
dání sl. sněmu definitivní návrhy podal.

3,  Zemskému výboru se ukládá, aby
učinil opatřeni, aby do projektu ohledne
upravení potoka Botiče přijato bylo také
upravení jeho břehů v obvodu města
Prahy.

Der hohe Sandtag wolle beschließen:

1.  Der Bericht des Landesausschußes be-
treffend die Regulirung des BotičbacheS und
der Zuflüsse desselben wird zur Kenntniß ge-
nommen.

2.  Der Landesausschuß wird beauftragt,
die Projekte betreffend die Regulirung des
Botičbaches und seiner Zuflüße, im Sinne des
Lantagsbeschlußes vom 25. Sänner 1887 und
des Landesausschußberichtes vom 30. Novem-
ber 1887 zu vervollständigen, alle nöthigen
Verhandlungen durchzuführen und hierüber
dem hohen Landtage in der nächstfolgenden
Session definitive Anträge zu stellen.

3.  Der Landesauschuß wird aufgefordert
dafür zu sorgen, daß in das Projekt der Re-
gulirung des Botičbaches auch die Regulirung
desfelben im Weichbilde der Stadt Prag ein-
bezogen werde.

Oberstlandmarschall. Verlangt Jemand
das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, pro-
hlašuji tištěné návrhy komise za při-
jaty.

Ich erkläre die gedruckten Anträge für
angenommen.

Příští předmět penního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti okresní a obecní o žádostech
30 zastupitelstev okresních, aby jim
bylo povoleno, aby vybírala na rok
1888 přirážky okresní, které převyšují
10 perc. daní přímých, ježto přede-
psány jsou v těchto okresích.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lefung des Berichtes
der Commission für Bezirks* und Ge-
meindeangelegenheiten über die Gesuche
von 30 Bezirksvertretungen um Bewilli-
gung zur Einhebung von höheren Beziks-
Umlagen.

Zpravodajem jest pan posl. Schwarz,
dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Schwarz: Sl. sněme!
Komise pro okresní a obecní záležitosti,
které byla odevzdána záležitost týkající
se žádosti 30ti okresních zastupitelstev,
uznala ve všech případech, jichž se tato věc
týká, žádost za oprávněnou a činí návrh,
aby slav. sněm se usnesl o následujícím
zákoně:

Zákon daný dne . . . platný pro krá-
lovství české, jímž se třiceti zastupitel-
stvům okresním povoluje, aby rozvrhla a
vybírala přirážky k veškerým přímým
daním na rok 1888.

K návrhu sněmu Mého království če-
ského vidí se Mi povoliti, aby následující
okresní zastupitelstva rozvrhla a vybírala
přirážky k veškerým přímým daním v ob-
vodech jednotlivých okresů na rok 1888
a sice:

Okresní zastupitelstvo Kolínské při-
rážku 20 perc.

Okresní zastupitelstvo Lomnické při-
rážku 20 perc.

Okresní zastupitelstvo Mostecké při-
rážku 12 perc.

Okresní zastupitelstvo Kutnohorské
přirážku 16 perc.

Okresní zastupitelstvo Bezdružické
přirážku 12 perc.

Okresní zastupitelstvo čáslavské při-
rážku 20 perc.

Okresní zastupitelstvo Pacovské při-
rážku 15 perc.

Okresní zastupitelstvo Přeštické při-
rážku 13 perc.

Okresní zastupitelstvo Dolnokrálovické
přirážku 20 perc.

Okresní zastupitelstvo Chvalšinské při-
rážku 12 perc.

Okresní zastupitelstvo Plánické při-
rážku 15 perc.

Okresní zastupitelstvo Holické při-
rážku 25 perc.

Okresní zastupitelstvo Slánské při-
rážku 18 pere.

Okresní zastupitelstvo Přeloučské při-
rážku 20 perc.

Okresní zastupitelstvo Borské přirážku
12 perc.

Okresní zastupitelstvo Opočenské při-
rážku 18 pere.

Okresní zastupitelstvo Nýrské při-
rážku 15 perc.

Okresní zastupitelstvo Vysocké n. Jiz.
přirážku 20 perc.

Okresní zastupitelstvo Poděbradské
přirážku 30 perc.

Okresní zastupitelstvo Křivoklátské
přirážku 33 pero.

Okresní zastupitelstvo Chrudimské při-
rážku 17 pero.

Okresní zastupitelstvo Kladenské při-
rážku 15 perc.

Okresní zastupitelstvo Polenské při-
rážku 15 perc.

Okresní zastupitelstvo Neveklovské při-
rážku 20 pero.

Okresní zastupitelstvo Novo-Bystřické
přirážku 15 perc.

Okresní zastupitelstvo Králické při-
rážku 20 perc.

Okresní zastupitelstvo Prachatické při-
rážku 15 perc.

Okresní zastupitelstvo Česko-Kame-
nické přirážku 16 perc.

Okresní zastupitelstvo Černo - Koste-
lecké přirážku 35 pere.

Okresní zastupitelstvo Hlinské při-
rážku 20 perc.

Der hohe Landtag wolle den nachstehenden
Gesetzentwurf zum Beschlusse erheben:

Gesetz vom . . . wirksam für das Kö-
nigreich Böhmen, womit dreißeig Bezirksvertre-
tungen die Bewilligung zur Umlegung und
Einhebung von Zuschlägen zu fämmtlichen di-
rekten Steuern für das Jahr 1888 ertheilt
wird.

Ueber Antrag des Landtages Meines Kö-
nigreiches Böhmen finde Ich uachstehenden
Bezirksvertretungen die Umlegung, und Einhe-
bung von Zuschlägen zu fämmtlichen direkten

Steuern in den Sprengein der einzelnen Be=
zirke für das Jahr 1888 zu bewilligen, und
zwar:

Der Vertretung des Bezirkes Kolin in
der Höhe von 20 pZt.

Der Vertretung des Begirkes Lomnitz in
der Höhe von 20 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Brüx in
der Höhe von 12 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Kuttenberg
in der Höhe von 16 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Weseritz in
der Höhe von 12 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Časlau in
der Höhe von 20 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Patzau in
der Höhe von 15 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Přestitz in
der Höhe von 13 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Unterkralo-
witz in der Höhe von 20 pZt,

Der Vertretung des Bezirkes Kalsching in
der Höhe von 12 pZt

Der Vertretung des Bezirkes Planitz in
der Höhe von 15 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Holitz in
der Höhe von 25 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Schlau in
der Höhe don 18 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Přelouč in
der Höhe von 20 pZt.

Der Vertretung des Bezirles Haida in
der Höhe von 12 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Opočno in
der Höhe von 18 pZt

Der Vertretung des Bezirkes Neuern in
der Höhe von 15 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Hochstadt in
der Höhe von 20 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Poděbrad
in der Höhe bon 30 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Pűrglitz in
der Höhe von 33 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Chrudim in
der Höhe von 17 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Kladno in
der Höhe von 15 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Plona in
der Höhe von 15 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Neweklau
in der Höhe von 20 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Neubistritz in
der Höhe von 15 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Grulich in
der Höhe von 20 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Prachatitz
in der Höhe von 15 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Böhm.=
Kamnitz in der Höhe von 16 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Schwarz=
Kosteletz in der Höhe von 35 pZt.

Der Vertretung des Bezirkes Hlinsko
in der Höhe von 20 pZt.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za
slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Antrage
zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Commission für Bezirks= und Ge-
meindeangelegenheiten über die Wahl des
Sandtagsabgeordneten für den Wahlbezirk
der Landgemeinden der Bezirke Graslitz
und Neudek.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé Čtení zprávy komise pro záleži-
tosti okresní a obecní o volbě zem-
ského poslance pro volební okres ven-
kovských obcí soudních okresů Kra-
slice-Neydek.

Zpravodajem jest p. dr. Svatek. Dá-
vám jemu slovo.

Zpravodaj dr. Svatek: Slavný sněme!
Zpráva výboru zemského o volbě posl.
Josefa Riedla za venkovské obce soudních
okresů Kraslicko-Neydeckého byla komisi
pro okresní a obecni záležitosti přikázána,
aby o ní podala zprávu a Činila ná-
vrhy své.

Komise prozkoumala zprávu zemského
výboru a shledala, že protesty, které proti
volbě této podány a sice 3, veskrze a ve
všech kusech zakládají se na pravdě.

Protestující stěžovali si hlavně na to,
že k volbě poslance zemského nebyly do-
dány voličům lístky hlasovací zároveň s
lístky legitimačními do domu a že byly
lístky tyto teprvé dodávány ve volební
síni voličů; z toho stěžují sobě, Že volba
nebyla odbývána svobodně, že nemohli
klidně lístků svých vyplniti a že otevřely
se brány agitaci a terrorismu, a žádají za

uznání zemského sněmu, aby volbu tuto
prohlásil za neplatnou.

Místodržitelství v notě své ze dne 7.
prosince výslovně uznává, že postupem při
volbězemského poslance v okresu Neudecko-
Kraslickém dály se nezákonnitosti a žádalo
zemský výbor, aby po projednání volby
této v zemském sněmu akta postoupil opět
místodržitelství, aby mohlo okresního hejt-
mana poučiti o tom, jakým způsobem na
příště má se chovati, aby nezákonnitosti
při volbách do zemského sněmu byly od-
straněny.

Zemský výbor tehdy shledav, že při
volbě této byl zákon o volbách do zem-
ského sněmu porušen, činil návrh, aby se
volba tato za neplatnou uznala.

Komise přidala se ve všech kusech
k celé zprávě zemského výboru jednomy-
slně, a činí slavnému sněmu návrh násle-
dující :

"Slavný sněme, račiž volbu p. Josefa
Riedla, profesora v Praze, za poslance za
okres volící obcí venkovských okresů soud-
ních Kraslice-Neydek dne 10. září 1887
vykonanou za neplatnou uznati."

Die Commission stelltt den Antrag:
Der hohe Landtag wolle die am 10.
September 1887 stattgesundene Wahl des H.
Josef Riedl, Professors in Prag. zum Land-
tagsabgeordneten für den Landgemeindenwahl-
bezirk der Gerichtsbezirke Graslitz und Neudek
nicht für gütig anerkennen.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand
das Wort?

Žádá někdo za slovo?
Jelikož nikdo za slovo nežádá, pře-
jdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.
. Die Commission beantragt, der hohe
Sandtag wolle die am 10. September 1887
stattgefundene Wahl des Herrn Josef Riedl,
Professors in Prag, zum Landtagsabgeordne-
ten für die Sandgemeinden der Gerichtsbezirke
Graslitz und Neudek nicht für giltig erkennen.

Komise činí návrh: Sl. sněme, račiž
volbu p. Josefa Riedla, profesora v Praze,
za poslance za okres volební obcí venkov-
ských okresů soudních Kraslice a Neydeku
dne 10. září 1887 vykonanou za neplatnou
uznati.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem An-
trage zustmmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku
jest zpráva komise rozpočtové o petici
obecního zastupitelstva král. města
Sušice.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berich-
tes der Budgetkommission über die Pe-
tition der Gemeindevertretung der kgl.
Stadt Schüttenhofen.

Zpravodajem jest pan posl. Pokorný.
Dávám jemu slovo.

Zpravodaj p. Pokorný: Sl. sněme!
Obecní zastupitelstvo města Sušice, jakožto
zástupce katolických poplatníků školní obce
Sušice, žádá za milostivé povolení, aby ode-
psána byla náhrada nákladů na vyučování
náboženství za leta 1872—1879. Náhrady
tyto Činí 3733 zl. 33 kr. a obec byla o ně
upomínána okresní školní radou r. 1884 a
později zase r. 1887, načež podala tuto petici.
Poměry, které vedou obec k tomu, aby o
odepsání těchto náhrad žádala, jsou poně-
kud složité, poněvadž osoba ustanoveného
učitele náboženství jest tatáž, která již po
20 let na školách tamnějších se nalézá a za
tou příčinou obec udává, že byla o poměru
právním tohoto katechety jaksi přesvěd-
čena, že jinak se má s ním nakládati než
v obcích jiných. Tyto poměry dlužno bude
teprve vyšetřiti a proto uznávala komise
rozpočtová, že nezbývá než učiniti sl. sně-
mu tento návrh:

Sl. sněme račiž se usnésti takto:
Petice obce Sušice za odepsání náhrady
nákladů na vyučování náboženství v obnosu
3733 zl. 33 kr. přikazuje se zemskému vý-
boru, aby ji vyšetřil a o ní zprávu podal.

Der Antrag der Budgetkommission lautet:
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Die Petition der Gemeinde Schüttenhofen
um Abschreibung der für den Aufwand auf
den Religionsunterricht zum Rückersatze vor-
geschriebenen Summe von 3733 fl. 33 fr. wird
dem Landesausschuße zur Erhebung und Be-
richterstattung zugewiesen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Komise navrhuje, by petice byla odká-
zána zemskému výboru k vyšetření a po-
dání zprávy.

Die Commission beantragt, die Petition
möge dem Landesausschuße zur Erhebung und
Berichterstattung überwiesen werden.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest
zpráva komise rozpočtové o zprávě
zemského výboru v příčiné petice
městské rady v Sušici za odepsání
školních nedoplatků.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist der Bericht der Budgetkom-
mission über den Landesausschußbericht
betreffend die Petition des Stadtrathes
in Schüttenhofen um Abschreibung der
aushastenden Schulgeldrückstände.

Zpravodajem jest taktéž p. poslanec
Pokorný. Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Pokorný: Sl. sněme!
Tatáž obec Sušická podala již roku lonského
žádost; za odepsání nedoplatků školního
platu za léta 1874— 1878. Nedoplatky ty
obnášejí 1.087 zl. 99 1/2 kr. Petice tato byla
v lonském zasedání sněmu odkázána zem.
výboru, aby ji vyšetřil a o ní zprávu po-
dal. Zemský výbor tak učinil. Zpráva
zem. výboru vztahuje se ovšem k tomu,
jaké jsou poměry obce Sužické. Poměry
jmění obce Sušické jsou líčeny zprávami,
které podala zemská školní rada na zá-
kladě zpráv okresní Školní rady jakožto
dosti dobré, poněvadž má jmění přes
280.000 zl. Neměla žádných přirážek obec-
ních, nýbrž jenom přirážku z nápojů a
proto tehdáž navrhl zemský výbor, aby o
petici této byl navržen přechod k dennímu
pořádku. A však od té doby až do podání
petice druhé, o které právě sl. sněm se
usnesl, změnily se poměry finanční této
obce dosti značně. Není již nyní bez při-
rážek, nýbrž má přirážku 18 proc. Kromě
toho uvádí se, že jmění to, které jest ovšem
dosti značné, ba velmi značné na poměry
Sušické, náleží ad manum mortuam, k mrtvé
ruce, tedy že obci vlastně nevynáší ničeho.
Kromě toho nyní musí obec stavěti novou
školní budovu. Tímto způsobem změnily
se poměry obce tak, že bude asi nejlépe
přihlížeti současně k oběma těmto peticím
a zejména k odevzdané petici právě nyní

odhlasované, totiž co se týká skutečného
stavu jmění v obci. Komise rozpočtová
nemohla tedy ani o této petici nabýti
jasného obrazu, jak se má zejména jmění
to v obci Sušické. Proto činí následující
návrh:

Sl. sněme, račiž se usnésti takto:
Petice č. 208. z r. 1887 obce Sušické
za odepsáni nedoplatků školného v obnosu
1.087 zl. 99 1/2 kr. podaná r. minulého při-
kazuje se vzhledem k petici č. 119 sněm.
z roku tohoto téže obce zemskému výboru,
aby znova ji vyšetřil a o ní zprávu podal.

Der hohe Landtag wolle beschließen:
Die Petition Z. 208 vom Jahre 1887
der Gemeinde Schüttenhofen um Abschreibung
der Schulgeldrückstände im Betrage von 1087
fl. 99 1/2 fr., die im vorigen Jahre eingereicht
wurde, wird mit Rücksichtt auf die Petition
derselben Gemeinde Nr. 119 ai 1888 dem
Landesausschusse zur neuerlichen Berathung
und Antragstellung zugewiesen.

Oberstlandmarschall. Verlangt Jemand
das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Die Kommission beantragt, die Petition
dem Landesausschusse zur neuerlichen Bera-
thung und Antragstellung zuzuweisen.

Komise navrhuje, by petice byla při-
kázána zemskému výboru k vyšetřeni a
podání návrhu.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem An-
trage austimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Er ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o petici obce Dóžické.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung
ist die zweite Lesung des Berichtes der
Budgetkommission über die Petition der
Gemeinde Dožic um Abschreibung des
hinter derselben aushaftenden Schulgeld-
restes.

Zprovodajem jest taktéž pan poslanec
Pokorný.

Zprav. posl. Pokorný: Slavný sněme!
Obec Dožická v okresu Blánském žádá za
odepsání 305 zl. jakožto nedoplatků škol-
ného za léta minulá. Obec tato přiškolena
jest k obci čížkovu.

Petenti tvrdí nyní, že cesta z Dožic
do Čížkova jest naprosto neschůdná, tak
že děti tam do Čižkovské školy choditi
nemohou po většině celého roku. Uvádí
dále, že již obec žádala, aby i tam zří-
zena byla škola samostatná.

Při komisionelním vyšetření tehdá u-
znáno bylo, že cesta z Dožic do čížkova
jest skutečně neschůdná. Obce tehdá
sáhla ku prostředku, abych tak řekl radi-
nímu a zřídila si roku 1883. samostatnou
privátní školu pro své děti, kterou podnes
vydržuje. Ovšem že okr. školní pokladna
předpisuje obec tu školním platem pro
děti, které mely choditi do Čížkovské
školy; tento školní plat vymáhá nyní na
obci Dožické.

Petenti tvrdí, že nevydržováním této
jejich soukromé Školy, kterou mimocho-
dem řečeno, hejtmanství Plzeňské prý na-
zvalo školou "pokoutní", jak udávají,
byly by jejich děti zůstaly tím způsobem
úplně bez vyučování.

Mimo to jest obyvatelstvo většinou
chudé, má pro uhražení potřeb obecních a
své školy 85 proc. přirážky, jest to tedy
vše takové, že arci by to bylo uvážení
hodno, avšak komise rozpočtová nemohla
ovšem sama o pravdivosti těchto zpráv a
těchto důvodů se přesvědčiti a proto uči-
nila návrh: Slavný sněme, račiž se usné-
sti takto : Petice obce Dožické za odepsání
dlužného platu školního v obnosu 305 zl.
pro okresní školní pokladnu přikazuje se
zemskému výboru, aby ji vyšetřil a zprávu
o ní podal.

Der hohe Landtag wolle beschließen:
Die Petition der Gemeinde Dožic um
Abschreibung des hinter derselben aushaftenden
Schulgeldrestes von 305 fl. wird dem Landes-
ausschusse zur Erhebung und Berichterstattung
zugewiesen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Komise navrhuje, aby petice přiká-
zána byla zem. výboru, aby ji vyšetřil a
zprávu o ní podal.

Die Commission beantragt, die Petition
dem Landesausschuße zur Erhebung und Be-
richterstatung zuzuweiten.

Ich ersuche die Herren, welche diesem
Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise petiční o
petici společenstev krejčí Staroměst-
ských, Novoměstských a Malostran-
ských v Praze v příčině dodávek
oděvu pro c. k. vojsko.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Petitionskommission über die Petition
der Prager Altstädter, Neustädter und
Kleinseitner Schneider = Genossenschaften
betreffend Kleiderlieferungen für die k.k.
Armee.

Zpravodajem jest p. posl. dr. Kaizl.
Dávám jemu slovo.

Posl. dr. Kaizl: Slavný sněme! Spole-
čenstva krejčích Staroměstských, Novo-
městských a Malostranských v Praze při-
pomíná ve své petici škody, kteréž vzalo
řemeslo krejčovské neobmezenou svobodou
živností a způsobenou jí špinavou konku-
rencí, a ukazuje k tomu, že další škoda
nastala řemeslu tomu, když r. 1866 vzata
jest českým krejčím málo výnosná, avšak
přece obživu poskytující práce pro c. k.
vojsko, a když odevzdéna byla cizímu
podnikatelskému družstvu mimo království
České.

Mnoho rodin tím pozbylo pojednou
výživy, kterouž jim poskytovalo řemeslo.
Poněvadž jsou poměry řemesla povážlivé,
žádá petice, aby sl. sněm k tomu působiti
ráčil, aby dosavadní dodávka pro c. k. voj-
sko po uplynutí lhůty z rukou nynějších
dodavatelův vzata a po opětném zřízení
depotu v zemi České mezi lid řemesla toho
dle místních potřeb rozdělena byla.

Komise petiční navrhuje: Sl. sněme,
račiž se usnésti: Petice č. 396. společen-
stev krejčích Staroměstských, Novoměst-
ských a Malostranských v Praze v příčině
dodávek oděvu pro c. k. vojsko, doporu-
čuje se c. k. vládě k bedlivému uvážení.

Die Petitionskommission stellt den An-
trag, der hohe Landtag wolle beschließen :

Die Petition Z. 396 der Prage Alt-
und Neustädter und Kleinseitner Kleidergenos-
senschaften betreffend die Kleiderlieferung für
die k. k. Armee wird der k.k. Regierung zur
eingehenden Würdigung empfohlen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jernand das Wort?

Komise činí návrh, by petice byla
odstoupena c. k. vládě k bedlivému uvá-
ženi.

Die Commission stellt den Antrag, die
Petition der hohen Regierung zur eingehenden
Würdigung abzutreten.

Ich ersuche die Herren, welche diesem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by
vyzdvihli ruku.
Jest přijato.

Der Antrag ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise petiční o
petici společenstva obchodních zahrad-
níků Pražských a ústředního výboru
sjezdu zahradnického v Praze za zá-
konitou ochranu živnosti obchodních
zahradníků,

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Petitionskommission über die Petition
des Vereines der Prager Handelsgärtner
und des Centralansschußes der General-
versammlung der Gärtner in Prag um
gesetzlichen Schutz für das Gewerbe der
Handelsgärtner.

Zpravodajem jest p. posl. dr. Sedláček.
Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Sedláček. Slavný
sněme! Společenstvo obchodních zahraď
níků Pražských hledíc ku poradnímu usne-
sení sjezdu obchodních zahradníků v Praze
v petici své ze dne 5. ledna t. r. pod čís.
393. uvádí, že opravou živnostenského řádu
byly poměry živností řemeslných, t. j. živ-
ností takových, ' které vyžadují zvláštní
dovednosti, přesně ustanoveny a tím k
lepšímu rozkvětu těchto živnosti položen
základ. Avšak při tomto novém zákonném
upravení poměrů bylo úplně zapomenuto
na obchodní a umělecké zahradníky, ná-
sledkem čehož tento stav velice trpí.

Následkem těchto neurovnaných po
měrů, v jakých se živnost zahradnická za
nynější doby nalezá, klesá prý druhdy
tak kvetoucí stav zahradníků měrou ta-
kovou, že zahradník i při nejlepším vzdě-
lání, žádného výdělku zjednati si nemůže,
trudný stav tento živnosti zahradnické
a pěstování zahradnických plodin nemůže

nalésti takové podpory a takového rozvoje,
jakého by zahradnictví u nás schopno
bylo.

Komise petiční projednávajíc tuto pe-
tici, uznává chvalné snahy žadatelů za
povznešení stavu a zvelebení poměrů ob-
chodních zahradníků při důležitosti tohoto
odvětví zemědělstva i přiznává také po-
třebu přiměřené ochrany pro toto živno-
stenské odvětví, jež ve způsobu řemesl-
ném vůbec a zejména v království českém
dospělo ku vyvinutí dříve netušenému, a
sice výhradně jen v mezích zákonodárství
živnostenského, a tákto dospěla k tomuto
návrhu.

Sl. sněme, račiž petici společenstva
obchodních zahradníků pražských a ú-
středního výboru sjezdu zahradnického v
Praze za zákonitou ochranu živností ob-
chodních zahradníků odevzdati c. k. vládě
k uvážení.

Die Petitionskommission stellt den An-
trag: der hohe Landtag wolle die Petition der
Prager Handelsgärtner und des Centralaus-schusses
der Generalversammlung der Gärtner
in Prag um gesetzlichen Schutz für das Ge-
werbe der Handelsgärtner der k.k. Regierung
zur Würdigung übergeben.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Die Commission beantragt, die Petition
der k. k Regierung zur Würdigung zu über-
geben.

Komise petiční navrhuje, by petice
byla odevzdána o. k. vládě k uvážení.

Ich ersuche die Jenen, welche dem An*
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto
návrhem, by vyzdvihli ruku.
Jest přijato.

Der Antrag ist angenommen.

Der nächfte Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Petitionskommission über die Petition
der Bezirksvertretung in pürglitz und des
Stadtrates in Rakoniß um Ernstellung
der Hereinbringung der aus Anlaß der
Ueberschwemmung im J. 1872 gewährten
Staatsworschüße bis zur Erledigung der
dießbezüglichen beim Reichsrathe einge-
brachten Petitionen.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise petiční
o petici okresního zastupitelstva Kři-

voklátského a okresního výboru a
městské rady v Rakovníku za zasta-
vení vymáháni státních záloh r. 1872
následkem povodně udělených, pokud
dotyčně petice na říšské radě nebudou
vyřízeny.

Zpravodajem jest pan posl. Naxera.
Dávám jemu slovo.

Zpravodaj dr. Naxera: Petice tyto
žádaji, aby bylo zastaveno vymáháni
státních záloh roku 1872 následkem po-
vodně udělených. O těchto věcech se
jednalo i na zemském sněmu i na říšské
radě.

Ačkoli zemským sněmem i říšskou
radou tyto petice byly odporučeny vládě,
uznala tato přece, že z vlastní iniciativy
nemůže v tom ničeho činiti i podali novou
petici, kteráž dosud nemohla býti vyřízena,
avšak očekávají od toho projevu, jak již
byl učiněn od vlády na říšské radě, že
věc ta nalezne příznivého ohlasu,

Mezi tím dostali vyzvání od c. k. hejt-
manství, že lhůty k placení záloh dospěly
měsícem lednem, že mají býti vymáhány,
a, aby se to zamezilo, k tomu čelí petice,
které byly podány.

Komise uvažujíc důvody ty v petici
uvedené za zprávné, dovoluje si učiniti
návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti: Petice
okresního zastupitelstva v Křivoklátě a
okresního výboru a městské rady v Ra-
kovníku odevzdávají se c. k. vládě k be-
dlivému uvážení a odporučuji se k pří-
příznivému vyřízení.

Der hohe Landtag wolle beschließen:
Die Petition der Bezirksvertretung in
Pürglitz und des Bezirksausschutzes und des
Stadtrates in Rakonitz wird der k. k. Regie-
rung zur besonderen Würdigung abgetreten,
und eine günstige Erledigung derselben be-
fürwortet.

Oberstlandmarschall: Verlangt Jemand
das Wort?

Žádá někdo za slovo?

Komise navrhuje, by petice byla od-
kázána c. k. vládě k bedlivému uvážení
a odporučena k příznivému vyřízení.

Die Commission beantragt, die Petition
der k. k. Regierung zur besonderen Würdigung
abzutreten und eine günstige Erledigung der-
selben zu befürworten.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem
Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Petitionskommission über die Petition
des Bezirksausschußes in Zbirov um
Abschreibung des unverzinslichen Staats-
vorschußes vom Jahre 1872.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise petiční
o petici okresního výboru Zbirov-
ského za odepsání nezúročitelné státní
půjčky z roku 1872.
Zpravodajem jest taktéž poslanec dr.
Naxera.

Dávám jemu slovo.

Zpravodaj dr. Naxera. Okresní vý-
bor zbirovský žádá za odepsání nezúroči-
telné státní půjčky roku 1872. Vzhledem
k tomu, že krajina ta byla značnými po-
hromami postižena a více podobných petic
bylo c. k. vládě postoupeno, usnesla se
komise na tom, aby i petice ta za ode-
psání státní zálohy byla postoupena c. k.
vládě k bedlivému uvážení; činí tedy ko-
mise návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti; petice
okresního výboru za odepsání státní ne-
zúročitelné půjčky z r. 1872. postupuje se
c. k. vládě k bedlivému uvážení.

Der hohe Landtag wolle beschließen:
Die Petition des Bezirksausschußes Zbi-
row wegen Abschreibung des unverzinslichen
Staatsvorschußes vom Jahre 1872 wird der
k. k. Regierung zur besonderen Würdigung ab-
getreten.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Komise navrhuje, by petice byla po-
stoupena c. k. vládě k bedlivému uvážení.

Die Commission beantragt, die Petition
der k. k. Regierung zur besonderen Würdigung
abzutreten.

Žádám pány, kteří s tím návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Der letzte Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Petittonskommission über die Petition
des Bezirtsausschußes in Selčan betref-
fend die Erlassung eines Gesetzes über
Grundsteuernachlässe dei Elementarschäden.

Poslední předmět denního pořádku
jest druhé čtení zprávy komise petiční
o petici okresního výboru Sedlčan-
ského v příčině vydání zákona o sle-
vování daně pozemkové při nehodách
živelních.

Zpravodajem jest taktéž p. posl. dr.
Naxera; dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Naxera. Slavný
sněme! Okresní výbor selčanský žádá za
vydání zákona o slevení daně pozemkové
při nehodách živelních.

Komise přihlížejíc k tomu, že již po
dlouhou dobu o této záležitosti jest po-
jednáváno na říšské radě a že posud ne-
dospěla ke konečnému vyřízení, že však,
jak z četných projevů kruhů hospodář-
ských vysvítá, jeví se nutná toho potřeba,
aby zákon ten konečně byl upraven, a že
věc ta jest pro zemědělství zvláště malé
velice důležita, dovoluje si komise učiniti
návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti: Petice
okresního výboru sedlčanského postupuje
se c. k. vládě k bedlivému uváženi.

Der hohe Landtag wolle beschließen:
Die Petition des Bezirksausschußes Sel-

čan Zahl 378 wird der hohen Regierung zur

besonderen Würdigung abgetreten.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Die Commission beantragt, die Petition
der k. k. Regierung zur besonderen Würdigung
abzutreten.

Komise navrhuje, by petice byla od-
stoupena c. k. vládě k bedlivému uvážení.

Ich ersuche die Herren, welche dem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.
Der Antrag ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Tím jest denní pořádek vyčerpán.

Die Tagesordnung ist erschöpft.

Příští zasedání se bude odbývati zítra
a sice o 10. hodině.

Die nächte Sitzung findet morgen u. z.
um 10 Uhr Vorm. statt.

Denní pořádek jest tento :

1.  Druhé čtení zprávy komise pro předlohy
komasační o vládní předloze s osnovami zákonů,
jež se týkají: 1. scelování pozemků hospodář-
ských, 2. dělení společných pozemků a upra-
vení společných užívacích a správních práv k
nim se vztahujících, 3. složení zemské komise
pro záležitosti očišťování lesů od cizích zákličků
a zaokrouhlování hranic lesních, č. t. CXXXII.

2.  Druhé čtení zprávy komise pro okresní
a obecní záležitosti v příčině změny §§ 29. 30.
33. a 54. zákona o zastupitelstvech okresních
ze dne 25. července 1864. č. 27. z. z. č. t.
CXXXIV.

3.   Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti okresní a obecní o návrhu poslance He-
very a soudruhů v příčině doplnění zákona
zemského ze dne 2. února 1885. (z. z. 1885
č. 9.) o okresních hospodářských záložnách, č.
t. CXXX.

4.    Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti okresní a obecní o žádosti městské obce
král. Vinohrad za povolení k vybírání poplatku
za vpouštění stok domovních do obecních stok
uličních, č. t. CXXI.

5.    Druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti okresní a obecní o zprávě zemského vý-
boru týkající se dvou petic v příčině zavedení
konsensu manželského a o 55 peticích téhož
obsahu, č. t. CXXXI.

6.    Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti zdravotnictví o zprávě zemského výboru,
kterouž předložena byla osnova zákona o upra-
vení veřejněprávních poměrů všeobecných ve-
řejných nemocnic v Čechách, č. t. CXXIV.

7.    Druhé čtení zprávy komise školské o
předloze zemského výboru, která se týče stavu
národních škol v království Českém r. 1887,
č. t. CXV.

Dále obe zprávy, které dnes byly sesazeny
z denního pořádku a které se nacházely na
denním pořádku pod č. IV. a V.; nebude třeba
abych je znova pojmenoval.

10. Dále druhé čtení zprávy komise pro zá-
ležitosti hypoteční banky v příčině ulehčení,
která by se měla poskytnouti při přeměňování
kapitálů na vyšší úrok na 4percentní kapitály
banky hypoteční a jak by se odstraniti daly

překážky, které se naskytují při přeměně té,
č. t. GXIX.

11.   Druhé čtení zprávy komise školské o
petici Josefa Nováčka, učitele při měšťanské
škole v Nové Pace za zvýšení první kvinkve-
nálky, netišt. č. sn. 389.

A dále ještě než několik zpráv netiště-
ných a sice:

12.    Druhé čtení zprávy komise školské o
peticích učitelů některých soukromých škol,
které se týkají příspěvků k veřejnému fondu
pensijnímu pro učitele, netišt. č. s. 348.

13.  Druhé čtení zprávy komise školské o
petici místní školní rady v Starých Benátkách,
aby již 1. lednem 1888 zavedeno bylo na tamní
škole vyučování ručním pracím, netišt. č. s. 390.

14.    Druhé čtení zprávy komise školské o
žádosti ústředního spolku jednot učitelských
v Čechách v zastoupení 100 českých spolků
učitelských za vypsání tří cen na české spisy
pro mládež z prostředků zemských, netišt. č.
sn. 392.

15.     Druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti zemědělství o zprávě výboru zemského
týkající se zřízení dvou míst zemských inspe-
ktorů pro hospodářské ústavy vyučovací v krá-
lovství Českém, netišt. č. sn. 383.

16.     Druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti zemědělství o zprávě výboru zemského
v příčině udělení roční subvence 700 zl. pro
zimní hospodářskou školu, jež se má zříditi v
Kadani, netišt. č. sn. 367.

17.     Druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti zemědělské o petici výboru společenstva
kovářů a kolářů v Budějovicích v příčině zří-
zení kursu podkovářského při české rolnické
škole v Budějovicích, netišt. č. sn. 388.

Die Tagesordnung der näcchsten Sitzung
ist die folgende:

1.    Zweite Lesung des Berichtes ber Commission
für die Commassationsvorlagen über die Regierungs-
vorlage mit den Gesetzentwürfen betreffend: l. die Zu-

sammenlegung landwirthschaftlicher Grundstücke, 2. die
Theilung gemeinschaftlicher Grundstücke und die Regu-
lirung der hierauf bezüiglichen gemeinschaftlichen Be-
nützungs- und Verwaltungsrechte, 3. die Zusammen-
setzung der Landes-Commission für die Angelegenheiten
ber Bereinigung des Waldlandes von fremden Enclaven
und der Arrondirung der Waldgrenzen, Dr.- Nr.

cxxxII.

2.    Zweite Lesung des Berichtes der Commission
für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten betreffend die

Aenderung der §§ 29, 30, 33 und 54 des Bezirksver-
tretungsgefetzes vom 25. Juli 1864 Z. 27 L.- G - Bl.
Dr. - Nr. CXXXIV.

3.   Zweite Lesung des Berichtes der Commissio-
für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den
Antrag des Abgeordneten Hevera und Genossen betret-
fend die Ergänzung des Landesgesetzes vom 2. Februar
1885 Z. 9. L.- G. - Bl. über die landwirthschaflichen
Bezirkvorschußkassen, Dr.- Nr. CXXX.

4.    Zweite Lesung des Berichtes der Commission
für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten aber bat
Gesuch der Gemeinde königl. Weinberge um Bewilli-
gung zur Einhebung einer Abgabe für die Einmündung
der Hauskanäle in die Gemeindehauptkanäle, Dr. - Nr.
CXXI.

5.    Zweite Lesung des Berichtes der Commission
für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über den
Landesauschußbericht betreffend zwei Petitionen um
Einführung des Ehekonsenses und über 55 Petitione.
gleichen Inhaltes, Dr. - Nr. CXXXI.

6.    Zweite Lesung des Berichtes der Commission
für Sanitätsangelegenheiten über den Landesausschuß-
bericht, mit welchem der Gesetzentwurf betreffend die Re-
gelung der öffentlich-rechtlichen Stellung der allgemeine
öffentlichen Krankenhäuser im Königreich Böhmen vor-
gelegt wurde, Dr. Nr. CXXIV.

7.    Zweite Lesung des Berichtes der Schulkom-
mission über die Vorlage des Landesausschußes betref-
fend den Zustand des Volksshulwesens im Königreiche
Böhmen, Dr. - Nc. CXV.

Dann die heute von der Tagesordnung abgesetzten
und mit Nr. IV. und V. bezeichneten zwei Gegenstände
welche ich wohl nicht zu wiederholen brauche.

10.    Hierauf die zweite Lesung des Berichtes der
Commission für Hypothekenbankangelegenheiten über die
bei der Convertirung von höher verzinslichen Kapitalien
in 4 pZt. Bankdarlehen der Hypothekenbank zu gewäh-
renden Erleichterungen, Dr. - Nr. CXIX.

11.    Zweite Lesung des Berichtes der Schulkom-
mission über die Petition des Josef Nováček, Lehrer
an der Bürgerschule in Neupaka um Erhöhung der
ersten Quinquennalzulage, ungedr.

Und außerdem noch eine Anzahl ungedrucker Be-
richte u. zw.:

12.    der Schulkommission über Petitionen der Leh-
rer an einigen Privatschulen betreffend die Beitrags-
leistung zum öffentlichen Lehrepensionsfonde,

13.    der Schulkommission über die Petition des
Ortsschulrathes in Alt-Benatek betreffend die Einfüh-
rung des Unterrichtes in Handarbeiten an der vortigen
Schule mit 1. Jänner 1888,

14.    der Schulkommission über die Petition des
Central-Lehrervereines in Böhmen in Vertretung vox
100 Lehrervereinen um Ausschreibung breier Prämien-
Preise aus. Sandesmitteln für die Herausgabe böhmi-
scher Schriftwerke für die Schuljugend,

15.    der Landeskulturkommission über den Landes-
ausschußbericht betreffend die Errichtung zweier Stellen
von Landesinspektoren für die landwirthschaflichen Lehr-
anstalten im Königreiche Böhmen,

16.    der Landeskulturkommission über den Bericht
des Laudesausschußes betreffend die Gewährung einer
jährlichen Subvention per 700 fl. zur Erhaltung der
zu errichtenden landwirthschaftlichen Winterschule in
Kaaden,

17.  der Landescultur=Commission über die Petition

des Ausschußes der Genossenschaft der Schmiede und
Wagner in Budweis um Errichtung eines Hufbeschlag-
kurses bei der böhmischen Ackerbauschule in Budweis.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

Prohlašuji schůzi za ukončenu.
(Schůze skončena o 9. hod. 50 min.
večer.)

(Schluß der Sitzung um 9 Uhr 50 Min.
Abend.)

Freiherr Leonhardi, Verifikator.

Teklý, verifikator.
Macháček, verifikator.