Stenografická zpráva

o

XXIII sezeni V. zasedáni českého sněmu
z roku 1883. dne 14. ledna 1888.

Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší
pan maršálek zemský, Jiří kníže Lob-
kowicz.

Přítomni: Náměstek nejvyššího
maršálka zemského Dr. Jindřich Sole a
poslanci v poctu k platnému usnášeni se
dostatečném.

Jakožto zástupcové vlády: J.
Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán
Kraus, dvorní rada Bedřich Kmoch a
místodrž. rada Fr. Mattas.

Stenographilcher Bericht

über die
XXIII. Sißung der V. Jahressession des böhm.
Landtages Jahre 1883 am 14. Sanner 1888.

Vorsitzender: Se. Durchlaucht der
Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobfowiez.

Anwesend: Der Oberstlandmarschal-
Stellüerrteter Dr. Heinrich Solc und die be-
fchlu^fähige Anzahl von Abgeordneten.

Am Regierungstische: Se. Ercel-
lenj der f. l. Statthalter Dr. Alfred Freiherr
tum Kraus, Hofrath, Frieb. Kmoch und
Stattthaltereirath Fr. Mattas.

Obsah:

Presidiální sdělení.

Denni pořádek:
1. První čtení návrhu poslance Františka
Fáčka a soudruhů v příčiuě změny zákona, jímžto
vydán řád volení v obcích království českého;
č. sn. 311, tisk. CI.

Inhalt:

Prästdialmittheilungen.

Tagesordnung:
1. Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten
Franz Fáček und Genossen betreffend die Abänderung
des Geseßes vom 16. April 1864, mit welchem die Ge-
metnbe»2Bab,Iorbmtng für ba« Königreich Böhmen er-
lassen wurde, L.-Z. 311, Dr.-Nr. CI.

2. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o petici rady městské král. hlavního města
Prahy v příčině stavby silnice pod Letnou; č.
sn. 315, tisk. CV.

2. Zweite Lesung des Berichtes der Budget-Com-
iniffion über die Petition bei Stadtrathes der königl.
Hauptstadt Prag betreffend den Bau einer Strasse unter
der Belbederelehue, L.-Z. 315, Dr.-Nr. CV.

3. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o zprávách výboru zemského č. 149 a 153 o
pracích obou sekcí stavebního odboru při výboru
zemském, jakož i o upotřebení dotace na stavby
silniční a vodní; č. sn. 316. tisk CVI.

3. Zweite Lesung des Berichtes der Bubget-Com-
mission über die Berichte des Landesausschlußes Z.
149 und 153 betreffend die Leistungen der beiden te-
djnifdjen Abtheilungen des Landesausschußes, sowie
betreffend die Verwendung der Dotation für Strassen-
unb Wasserbauten, L -Z. 316, Dr.-Nr. CVI.

4. Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti okresní a obecní o žádosti obce král.
města Plzně za povolení ku vybírání 4 0/0 dávky
z nájemného k účelům zřízení a vydržování
obecního vodovodu; č. sn. 330, tisk CXI.

4. Zweite Lesung des Berichtes der Commission
für Bezirts und Gemeindeangelcgenheitten über das
Gesuch der königl. Stadt Pilsen um Bewiligung zur
Einhebung einer 4 pZt. Micthzinsabgabe zum Zwecke
der Errichtung und Erhaltung der Gemeinde-Wasserlei-
tung, L.-Z. 330, Dr.-Nr, CXI.

5. Druhé čtení zprávy komise zemědělské
o návrhu poslance prof. Tilšra a soudruhů v

5. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur-
Commission über den Antrag des Abg. Prof. Tilcher

příčině zřízení odboru pro zemědělské inženýr-
ství při c. k. české vysoké škole technické v
Praze, a o petici spolku architektů a inženýra
v království Českém, pokud k tétéž záležitosti
směřuje; č. sn. 331, tisk CXII.

und Genossen betreffend die Errichtung einer landes-
futturteä)nif$en Fachabtheilung an der k. k. böhmischen
polytechnischen Hochschule in Prag, und über die in
dieser Angelegenheit überreichte Petition des Ingenienr-
und Architekten = Vereines für das Königreich Böhmen,
L.=Z. 331, Dr.=Nr. CXII.

6. Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti zemědělství o zprávě výboru zemského v pří-
čině vydání zákona lesního pro království
České; č. sn. 332. tisk CXIII.

6. Zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur-
Commission über den Landesausschußbericht betreffend
die Erlasung eines Forstgesetzes für das Königreich,
Böhmen, L.=Z. 332, Dr.=Nr. CXIII.

7. Druhé čtení zprávy komise pro záležitosti
okresní a obecní o petici učitelstva škol v Be-
rouně za změnu zákona ze dne 16. dubna 1864
v tom smyslu, aby učitelstvo od placení přirážek
obecních osvobozeno bylo; netišť. č. sn. 335.

7. Zweite Lesung des Berichtes der Commission
für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Pe-
titton der Lehrer in Beraun um Abänberung des Ge-
setzes vom 16. April 1864 in dem Sinne, baß die Lehr-
personen von der Zahlung der Gemeindezus(nečitateľné)läge be-
freit werden, ungedr. L.=Z. 335.

8. Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti zemědělství o petici spolku ku zvelebení
chovu dobytka v Chebu za vydání zvláštního
zákona k ochraně čisté plemenitby skotu Cheb-
ského; netišť. č. sn. 339.

8. Zweite Lesung des Berichtes der Landescultur-
Commission über die Petition des Egerländer Thier-
zuchtvereines in Eger um Erlassung eines die Hebung
der Egerländer Rindviehrasse bezweckenden Spezial-
gesetzes, ungedr. L.=Z. 339.

9. Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti zemědělství o peticích okresních výborů v
Dobříši, ve Zbirově a na Hluboké za vydání
zákona v příčině zachování stávajících a zři-
zování nových rybníků: netišť. č. sn. 307.

9. Zweite Lesung des Berichtes der Landescultur-
Commission über die Petitionen der Bezirksausschüße in
Dobřisch, Zbirow und Frauenberg um Erlassung eines
Gesetzes betreffend die Erhaltung stehender und Anlage
neuer Teiche, ungedr. L.=Z. 307.

10. Druhé čtení zprávy komise zemědělské
o petici učitelů zimních škol hospodářských za
vřadění učitelů "zimních škol hospodářských do
statu škol hospodářských vůbec; netišť. č.
sn. 323.

10. Zweite Lesung des Berichtes der Landescultur-
Commission über die Petition der Lehrer an land-
wirthschaftlichen Winterschulen um Einreihung derselben
in den Status der landtwirthschaftlichen Schulen über«
haupt, L.=Z. 323.

11. Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti zemědělství o zprávě zemského výboru o
činnosti a účetním závěrku zemědělsko-techni-
cké kanceláře rady zemědělské za rok 1886;
netišt. č. sn. 345.

11. Zweite Lesung des Berichtes der Landescultur-
Commission über den Landesausschutzbericht betreffenb
die Thätigkeit und den Rechnungsabschluß des kultur-
technischen Bureau des Landeskulturrathes für 1886,
ungedr. L.=Z. 345.

12. Druhé čtení zprávy komise pro zále-
tosti zemědělství o zprávě výboru zemského
v příčině zakoupen sušárny pro pomologický
ústav v Troji; netišt. č. sn. 346.

12. Zweite Lesung des Berichtes der Landescultur-
Commission über den Landesausschußbericht in Singe«
legenheit des Ankaufes einer Obstdörre für das pomo-
logische Institut in Troja, L.=Z. 346.

13. Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tostí okresní a obecní o zprávě zemského výboru
o žádosti obce Třebešické za povolení k vybírání
poplatků z vepřového dobytka do obce přihna-
ného; netišt. č. sn. č. sn. 304.

13. Zweite Lesung des Berichtes der Commission
für Bezirks und Gemeindeangelegenheiten über den
Landesausschußbericht betreffend das Besuch der Ge-
meinde Třebešic um Bewilligung zur Einhebung von
Abgaben von dem in die Gemeinde eingetriebenen Bor-
stenviehe, ungedr. L.=Z. 304.

14. Druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti okresní a obecní o peticích hospodářského
spolku v Jindř. Hradci, hospodářského spolku po-
litického okresu Sedlčanského a hospodářské be-
sedy "Horymír" v Nepolisích, aby obcím povo-
leno bylo vybírati poplatek z přihnaného do-
bytka vepřového; č. sn. 310.

14. Zweite Lesung des Berichtes der Commission
für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die Pe-
titionen des landwirthschaftlichen Vereines in Neuhaus,
des landwirthschaftlichen Vereines für den politischen
Bezirk Seltschan und des landwirthschaftlichenVereines
"Horymír" in Nepolis um Bewilligung gut Einhebung
von Abgaben für fremdes in die Gemeinden eingetrie-
benes Borstenvieh, ungedr. L.=Z. 310.

15. Druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti okresní a obecní o petici výboru řeme-

15. Zweite Lesung des Berichtes der Commission
für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die

slnické besedy v Kolíně v příčině opravy zá-
kona domovského, netišt. č. sn. 317.

Petition des Ausschußes der "Řemeselnická beseda" in
Kolin betreffend die Reform des Heimatsgesetzes, un-
gedr.L.-Z. 317.

16. Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti okresní a obecní o peticích některých vý-
borů okresních a rad městských, aby byly upra-
veny poměry služební samosprávných úředníků
obecních a okresních v království Českém; č.
sn. 340.

16. Zweite Lesung des Berichtes der Commission
für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten über die
Besuche einiger Bezirksausschuße und Stadträthe um
Regelung der Dienstberhältnisse der Gemeinde-
und Bezirksbeamten im Königreiche Bohmen, ungedr.
L.=Z. 340.

17. Druhé čtení zprávy petiční komise o
petici Josefa Mahlera a soudruhů v Praze za
zrušení vyhlášky magistrátu král. hlavního
města Prahy ze dne 7. července 1884 číslo
60.999, netišt. č. sn. 326.

17. Zweite Lesung des Berichtes der Petitions-
Commission über die Petition des Josef Mahler und
Genossen in Prag um Aufhebung der Kundmachung des
Magistrates der königl. Hauptstadt Prag von 7. Juli
1884 Z. 60.999, ungedr. L.-Z. 326.

18. Druhé čtení zprávy petiční komise o
petici okresního výboru v Písku v příčině dopl-
nění zákona ze dne 5. prosince 1874 týkajícího
se zřízení a vnitřního upravení knih pozemko-
vých v království českém a zákona ze dne
23. května 1883; netišt. č. sn. 324.

18. Zweite Lesung des Berichtes der Petitions-
Commission über die Petition des Bezirksausschußes
in Pisek um Ergänzung des Gesetzes von 5. Dezember.
1874 Z. 92 L.=G.Bl. betreffend die Anlegung und
die innere Einrichtung der Grundbücher im Königreiche
Böhmen, und des Gesetzes von 23. Mai 1883, ungedr.
L.Z.324.

19. Druhé čtení zprávy petiční komise o
petici několika obcí okresů Píseckého a Vodňan-
ského za doplnění zákona ze dne 6. června
1886 č. 90. ř. z. ohledně sproštení držitelů
rolnických usedlostí od povinnosti k domobraně,
netišt. č. sn. 325.

Sezeni počalo o 11. hod. 25 min.

19. Zweite Lesung des Berichtes der Petitions-
Commission über die Petition mehrerer Gemeinden der
Bezirke Pisek und Wodňan um Ergänzung des Gesetzes
von 6. Juni 1886 Z. 90 R=G.=Bl.. betreffend die Ent-
hebung der Besitzer von Grundwirtschaften von der Land-
sturmpflicht, L.-Z. 325.

Beginn der Sitzung um 11 Uhr 25 Min.

Nejv. maršálek zem. Zahajuji schůzi.

Ich eröffne die Sitzung.

Jednací protokol 20. sezeni sněmu ze
dne 20. ledna byl po předepsanou dobu k
nahlédnutí vyložen.

Das Geschäftsprotokoll der 20. Sitzung
vom 10. Jänner 1888 ist in der vorgeschriebe-
nen Zeit zur Einsicht aufgelegt gewesen.

Ich stelle die Anfrage, ob Jemand gegen
den Wortlaut dieses Protokolles eine Einwen-
dung erhebt.

činím dotaz, zdali někdo proti znění
tohoto protokolu činí námitky.

Jelikož tomu tak není, prohlašuji tento
protokol za schválen.

Ich erkläre dieses Protokoll für agnos-
cirt.

Žádám, by slav. sněmu bylo sděleno,
které spisy byly tiskem rozdány.

Ich ersuche dem hohen Hause mitzuthei-
len, welche Druckschriften vertheilt worden
find. -

Sněmovní sekr. Höhm. Tiskem bylo
rozdáno;

č. sn. 333, č. tisk. CXIV. Zpráva ko-
mise pro záležitosti zemědělství v příčině
upravení potoka Botiče a přítoků jeho,

6. sn. 337, č. tisk. CXV. Zpráva ko-
mise školské o předloze zemského výboru,
která se týče stavu národních škol v krá-
lovství Českém r. 1887,

o. sn. 338, č. tisk CXVI. Zpráva ko-
mise rozpočtové o zprávě výboru zemského
v příčině upravení Labe od Králové Hradce
k Mělníku,

č. sn. 347, č. tisk. CXVIII. Zpráva
komise rozpočtové o zprávě výboru zem-
ského v příčině petice družstva k zařízeni
lokální dráhy z Vodňan do Prachatic za
uděleni zemské podpory,

č. sn. 361. č. tisk. CXIX. Zpráva ko-
mise pro záležitosti hypoteční banky krá-
lovství českého v příčině ulehčení, která
by se měla poskytnouti při přeměně ka-
pitálů na vyšší úrok zapůjčených ve 4 pct.
kapitaly banky hypoteční, a jak by se
odstraniti daly překážky, které se nasky-
tuji při přemění té,

č. sn. 363, č. tisku CXX. Zpráva ko-
mise pro záležitosti okresní a obecní o žá-
dostech 30 zastupitelstev okresních, aby
vybírala na rok 1888 přirážky okresní,
které převyšují 10 pct. daní přímých, ježto
předepsány jsou v těchto okresích.

Jednací protokol 17. sezení, pak ste-
nografická zpráva o 21. sezení.

Mezi sezením rozdá se:

č. sn. 344, č. tisk. CXVII Zpráva
komise školské o osnově zákona, týkají-
cího se zřizováni a vydržování jakož i ří-
zeni živnostenských škol pokračovacích a
dozoru k nim.

Im Drucke wurden vertheilt:

Ldtgs.=8. 333, Dr.=N. CXIV. Bericht
der Landeskultur=Commission betreffend die
Regulirung des Botičbaches und dessen Zu-

slüsse.

Ldtgs.=8. 337, Dr.=N. CXV. Bericht der
Schul=Commission über die Vorlage des Lan-
desausschußes betreffend den Zustrand des
Volkschulwesens im Königreiche Böhmen im
J. 1887

Ldtgs.=8. 338, Dr.=N. CXVI. Bericht
der Bubget=Commission über den Landesaus-
schußbericht betreffend die Regulirung der Elbe
von Melnik bis Königgrätz.

Ldtgs = 8. 341, Dr.=N. CXVIII Bericht
der Budget=Commission über den Landesaus-
schußbericht betreffend die Petition des Eon»
sortiums für die Errichtung einer Lokalbahn
von Wodňan nach Prachatic um Gewährung
einer Landessubvention.

Ldtgs.=8. 361, Dr.=N. CXIX. Bericht
der Commission für Angelegenheiten der Hr-
pothekenbant des Königreiches Böhmen über
die bei der Convertirung von höher verzinsli-
chen Kapitalien in 4=p8t. Kapitalien der Hy-
pothekenbank zu gewährenden Erleichterung und
über die Beseitigung der dieser Convertirung
entgegenstehenden Hindernisse.

Ldtgs.=8. 363, Dr.=N. CXX. Bericht
der Commission für Bezirks= und Gemeinde-
Angelegenheiten über die Gesuche von 30 Be-
zirksvertretungen um Bewilligung zur Einhe-
bung von Bezirksumlagen pro 1888, welche
10 Perzent der in diesen Bezirken vorgeschrie-
benen direkten Steuern übersteigen.

Das Geschäftsprotokoll der 17. Sitzung;
der stenographische Bericht über die 2l.Sitzung
Während der Sitzung wird vertheilt:

Ldtgs.=8. 344, Dr.=N. CXVII. Bericht
der Schulkommission über den Gesetzentwurf,
betreffend die Errichtung und Erhaltung, dann

die ßeitung und Beaufsichtigung der gewerbli-
chen Fortbildungsschulen.

Nejv. maršálek zemský. Žádám, by
slavnému sněmu bylo sděleno, které zprávy
zemského výboru byly ex praesidio komi-
sím přikázány.

Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen,
welche Landesausschuß=Berichte den Commis-
sionen ex praesidio zugewiesen Worden find.

Sněm. sekretář Höhm. Ex praesidio
byla přikázána, a to komisi Školské:

č. 362. Zpráva zemského výboru o pe-
ticích několika učitelských jednot za změnu
§ 73. zákona zemského ze dne 19. prosince
1875 v tom směru, aby nárok na pohřebné
přiřknut byl i příbuzným zemřelého člena
učitelstva.

Ex praesidio wurde zugewiesen und zwar
der Schulkommission:

Bericht des Landesausschußes über die
von einigen Lehrervereinen eingebrachten Pe-
titionen um Abänderung des § 73 des3 Lan-
desgesetzes vom 19. Dezember 1875 in der
Richtung, daß der Anspruch auf das Conduct-
Ouartal auch den Verwandten eines verstor-
benen Mitgliedes des Lehrstandes zugesprochen
werde.

Nejvyšší maršálek zemský: Žádám, by
sl. sněmu bylo sděleno, které petice došly.

Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen,
Welche Petitionen eingelangt find.

Sněm. aktuar p. Haubner:
Petice dne 13. ledna 1888.

Petitionen vom 13. Jänner 1888.

Posl. p. Faber s peticí okr. výboru v
Bechyni za upravení služebního poměrů
úřadníků samosprávných.

Posl. p. Zabranský s peticí obce Roz-
tocké za udělení subvence po případě nez-
úročitelné. půjčky na stavbu silnice Roz-
tocko-Přílepské v obnosu 6000 zl.

Posl. p. dr. Machek s peticí hospod.
spolku v Chrudimi za vydání zákona v
příčině zachování stávajících a zřízení
nových rybníků.

Týž pan poslanec s peticí hospod.
spolku v Chrudimi v příčině upravení in-
stituce pomocnic k porodu.

Týž pan poslanec s peticí hosp. spolku
v Chrudimi v příčině povolení obcím, aby

z cizého přihnaného vepřového dobytka
směly vybírati zvláštní poplatky.

Týž pan poslanec s petici hosp. spolku
v Chrudimi za zřízení zemské pojišťovny.

Posl. p. dra. Herold s petici občanů
Smíchovských, kterouž přistupují k podané
již petici 6. 370, by se tamní městské obci
povolení k vybírání dávky z nájemného
odepřelo.

Posl. p. Vohanka s peticí společenstva
mlýnářů Pražských za přímluvu u c. k.
vlády, by povolila mlynářům Pražským
restituci celé daně potravní za výrobky
mlýnské z Prahy vyvážené místo dosavádní
náhrady.

Posl. p. dr. Engel s peticí společen-
stev živnost. v Benešově, aby při zřízení
zemského fondu pojišťovacího na oslavu
čtyřicetiletého panování Jeho Veličenstva
založeného též k samostatným živnostní-
kům zejména řemeslníkům ohled vzat byl.

Posl. p. Tonner s peticí řemesl. besedy
v Brandýse n. L. v téže záležitosti.

Posl. p. Feršmann s peticí okr. výboru
ve Vlašimi za upravení služeb. poměru
úředníků samosprávných.

Posl. p. Václavík s peticí sboru dobr.
hasičů v Odřepsích za změnu § 47. řádu
policie požárové pro království české.

Týž pan poslanec s peticí sboru dobr.
hasičů v Sokolči v téže záležitosti.

Abg. Herr Macfü mit Petittion des Ge-
meindevorstandes in Dittersbach um Erlassung
eines Gesetzes betreffend die Beschränkung der
Ehefreiheit.

Týž pan poslanec s peticí předst. obce
Hlásnice za zřízení zemské pojišťovny.

Týž pan poslanec s peticí představen-
stva v Rohozné v téže záležitosti.

Týž pan poslanec s peticí představen-
stva obce Svojanova v téže záležitosti.

Týž pan poslanec s peticí představen-
stva obce Bohnau v téže záležitosti.

Derselbe Herr Abgeordnete mit Petition
des Gemeindevorstandes in Dittersbach und
Riegersdorf in berfelben Angelegenheit.

Posl. p. dr. Solc s peticí rady král.
hlav. města Prahy za vydání zákona za
příčinou schválení vybírání stočného v
Praze.

Nejv. maršálek zemský: Konstatuji, že
sl. sněm jest způsobilý k uzavírání.

Ich constatiere die Bejchlutzfähigkeit des
hohen Hauses.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir gehen zur Tagesodbnung über.

První předmět denního pořádku jest
první čtení návrhu poslance Františka
Fáčka a soudruhů ve příčině změny
zákona ze dne 16. dubna 1864 č. 7
z. z., jímžto vydán řád volební v obcích
království českého.

Der erste Gegenstand der Tagesord-
uung ist die erste Lesung des Antrages
des Abgeordneten Franz Fáček und Ge-
uoSfen betreffend die Abänderung des Ge-
feßeS vom 16. April 1864 Z. 7 L.-G.-
Bl., mit welchem die Gemeinde-Wahl-
ordnung für das Königreich Böhmen er-
laffen wurde.

Zpravodajem jest pan posl. Fáček.
Dávám slovo panu zpravodaji k odů-
vodnění jeho návrhu.

Zpravodaj posl. dr. Fáček: Slavný
sněme! Návrh, který mám odůvodniti,
nese se k tomu, aby se a změnil první a
druhá část kapitoly I. řádu volebního
v obcích v království českém, který byl
vydán zákonem ze dne 16. dubna 1864.
V těchto dvou částech jedná se o právu
voličském, o volitelnosti a pak o přípra-
vách k volbě ; aby zastupitelstvo obecní
bylo pravým zastoupením jejím, potřebí
jest, aby v něm byly poměrně co možná
všechny třídy, všechny vrstvy zastoupeny
tak, aby všeliké důležitosti, žádosti a tužby
občanstva nalezly v něm ohlasu, zkrátka
v malém tím, čím jest obec ve velkém,
aby zastupitelstvo obecní bylo obrazem
obce. Jest pak úkolem řádu volebního, aby
vyvodil z občanstva také zastupitelstvo
pravé. V posledním našem řádu volebním
zakládá se právo voličské především na
přímých daních, kteréž platí občané.

Nařizuje se, že má před každou volbou
sdělati se seznam voličův a to tak, že
se v něj mají zapsati voličové podle veli-
kosti daní, které platí, v pořádku sestu-
pujícím a že se má při každém voliči za-
psati daň, kterou platí, že se pak mají
všechny tyto daně spočítati v jednu sumu
a suma ta se má rozděliti na 3 stejné díly.
Voliči pak, kteří platí první jednu třetinu .
daní, že mají náležeti do voličského sboru
prvního, voliči, kteří platí druhou třetinu
daní, že mají náležeti do druhého sboru a
všichni ostatní voličové do třetího sboru.
Každý ten sbor volící má pak voliti jednu
třetinu všeho zastupitelstva. Propůjčuje se

ovšem v našem řádu volebním také ně-
kterým osobám, tak zvaným vzdělancům,
právo volební, aniž se přihlíží k tomu,
zdali platí daň nějakou přímou, čili nic.
Avšak počet těchto voličů jest velmi ne-
patrný proti velkému počtu voličů po-
platníků.

Náš posavadní řád volební platí od
r. 1864, platí tedy již skoro čtvrt století.
Za tu dlouhou dobu ukázaly se mnohé ne-
srovnalosti, které z něho vyšly, objevily
se mnohé vady a nedostatky. Jest pak
právě účelem našeho návrhu, aby se ty
nesrovnalosti, vady a nedostatky odklidily.
Nesrovnalost jeví se zvláště v městských
obcích taková, že ve volicím sboru prvém
a druhém jest voličů velmi málo, kdežto
ve volicím sboru třetím jest jich velmi
mnoho.

Mám zde výkazy z některých měst,
a mám za to, že poměry jsou asi ve všech
jiných městech podobné. O posledních
volbách do obecního zastupitelstva bylo
v městě Jindřichově Hradci v prvním
sboru volicím voličů 37, v druhém sboru
209, ve třetím sboru 866; v Mladé Bole-
slavi v prvém sboru 52 voličů, v druhém
108, ve třetím 1043; v Budějovicích
v prvním sboru 102. v druhém sboru 455
a ve třetím sboru 2059; (Slyšte!) v Ko-
líně v prvním sboru 36, ve druhém sboru
196, ve třetím sboru 1316. Podle toho vý-
kazu bylo v těchto městech ve třetím
sboru bez mála 6krát tolik voličů než ve
sboru druhém a 23krát tolik voličů než
ve sboru prvním.

Jest pravda a uznávám to za slušné
a spravedlivé, aby voliči, kteří platí veliké
daně i kteří tudíž u větší míře přispívají
k uhražení potřeb obecních, měli také více
moci a působnosti u volení obecního za-
stupitelstva. Ale rovněž sluší uvážiti, že
voliči nemají se vážiti jen dle daní, které
platí, alébrž že se mají vážiti také podle
počtu svého. Malému poplatníku zajisté
záleží také na tom, aby správa obce byla
dobrá, aby spočívala v rukou řádných a
svědomitých zástupců, ba mnohdy záleží
malému poplatníku na tom ještě více, než
poplatníku velikému. Malému poplatníku
zajisté záleží především na tom, aby škola
v obci byla dobrá, neboť není-li tam do-
brá škola, zámožný občan může své děti
posílati jinam, kde jest dobrá škola, ale
malý poplatník nemá takové volnosti. Při-
rážky obecní snáší veliký poplatník, zá-

možný občan přece jen snáze, ale na ma-
lého poplatníka těžce doléhají.

Vypukuou-li nemoci epidemické v obci,
statistická dáta tomu nasvědčuji, Že bývají
jimi postiženy nejvíce lidé tak nazvaní
malí. Záleží tedy malému poplatníku pře-
devším na tom, aby policie zdravotní
správně byla spravována.

Však i v samém zákoně našem uznává
se, že u sestrojování sborů zastupitelských
nemá se jen přihlížeti k přímým daním
občanstva, nýbrž také k počtu jejich.
V samém našem řádu volebním ustanovuje
se: kdyby v prvním sboru volícím nebylo
aspoň dvakrát tolik voličů, kolik má ten
sbor volit členů zastupitelstva, že se mají
do toho počtu přibírati voličové se sboru
následujícího.

Zákon tedy sám uznává, že by bylo
neslušné, aby několik málo v obci volilo
⅓ zastupitelstva, aby volilo tolik členů za-
stupitelstva, kolik jich podle zákonu může
voliti sbor druhý a třetí, kde voli sta a
tisíce.

V obecním řádě města Liberce usta-
novuje se výslovně, že má býti v I. sboru
volícím 128 voličů, kteréžto ustanovení
patrně ukazuje k stejné intenci zákono-
dárce. Kolik má býti členů obecního za-
stupitelstva, to vyměřuje se nikoliv podle
daní, nýbrž podle počtu voličstva; kolik
má býti členů v okresním zastupitelstvu,
nevyměřuje se podle daní, nýbrž podle
počtu všeho obyvatelstva.

Kterak hodláme ukliditi tuto nesrov-
nalost, která se jeví v rozličně rozdílném
počtu voličů v jednotlivých sborech volič-
ských?

Základ obecního zřízení má zůstati
nedotknutý; volící sborové mají se usta-
novovat nápotom tak, jako posud. My na-
vrhujeme jenom přídavek k zákonu, a to
přídavek takový, kdyby který volič po-
platník platil 100 zl. daně a nebyl již
vřaděn do volicího sboru prvního, má do
něho býti vřaděn a platil-li by některý
volič poplatný 20 zl. přímých daní a ne-
byl již vřaděn do volícího sboru druhého,
má do něj býti vřaděn.

Hodláme touto změnou dosáhnouti
toho, aby počet voličů v jednotlivých sbo-
rech volících souměrně byl vyrovnán, ne-
vyhledáváme tímto svým návrhem žádné
novoty. Tento náš návrh jest již ve skutek
uveden v obci pražské podle pražského
řádu obecního z roku 1850.

Učinky našeho návrhu objevily by se
především v městských obcích, kde posa-
vádní nesrovnalosti se ukazují, ale nezji-
načil by náš návrh nijak posavadní volící
sbory ve venkovských obcích.

Zajisté málo našlo by se obcí v krá-
lovství českém, že by poplatník 100 zlatový
nenáležel již do prvního sboru a že by po-
platník 20zlatový nebyl již také vřaděn
do volícího sboru druhého, a návrh náš, ač
má míti zákon, jejž navrhujeme, platnost
všeobecnou, nejevil by přece ve venkovských
obcích žádných praktických účinků.

Navrhujeme dále, aby právo voličské
rozšířeno bylo na některé osoby, které
toho práva posud buďto nemají, anebo
kterým se toho práva odpírá.

V městských obcích mnohých nachá-
zejí se občané, kteří jsou spolu majetníky
domův nově vystavených; jsouce osvobo-
zeni od daní, neplatí žádné daně. Oni
platí přirážky obecné a jest tu zajisté spra-
vedlivo, aby tyto osoby nesouce břemeno
obecní, měli také právo voličské.

Spolumajetníci statků nemovitých mohli
posavade voliti jen plnomocníkem; navr-
hujeme však, aby pominuly volby plno-
mocenstvím.

Osoby ty nemohly by tedy vykonávati
svého práva voličského a tedy navrhujeme,
aby každý o sobě měl právo volební a
z příčin stejných navrhujeme rovněž, aby
i veřejní společníci obchodních společnosti
rovněž mohli voliti každý o sobě.

Navrhujeme, aby čestní měšťané a ob-
čané neměli práva voliti do obecního za-
stupitelstva.

S čestnými měšťany a občany vedly
se bohužel nepříjemné agitace volební a
zpráva o nich bude zapsána v černé knize
našeho života veřejného.

Navrhujeme, aby jen voličové mužského
pohlaví měli právo voliti a to proto, že
ženy dle povahy své i dle povolání svého
nehodí se do víru a hluku volebního.

Navrhujeme, aby každý volič vyko-
nával sám právo voličské, abychom tím
odvarovali a odklidili mocné listy, který-
mi způsobeno bylo mnoho pletich voleb-
ních a kterým nebylo lze zabraňovati.

Navrhujeme, aby volič bydlel v místě,
aby bydlel v obci z té příčiny, že ovšem
těm, kteří v obci bydlí, nejvíce na tom
záleží, aby správa obecni byla v rukou
dobrých.

Navrhujeme, aby jen osoby svéprávné

měly právo voliti; dle toho návrhu našeho
odňalo by se posavadní právo otcům, po-
ručníkům a opatrovníkům, aby vykonávali
právo voličské za své nezletilé děti, za
poručence nebo opatrovance.

Navrhujeme to z té příčiny, že právo
voličské jest právem osobním, že nelze
dopustiti, aby vykonáváno bylo osobou
jinou.

Velectění pánové, nevyhlašujeme věci,
které tuto navrhujeme, za pravidla ne-
pochybná.

Spíše šlo nám o to, abychom dali
podnět k uvažování jich a aby věci tyto
vyměřeny byly pořádkem v tom způsobu,
aby byly od sl. sněmu také přijaty.

Poznáváte, velectění pánové z toho,
že nemáme v úmyslu vyvrátiti základy
našeho zřízení obecního, naopak zachovati
chceme stav, který vyveden jest na těchto
základech. My navrhujeme jenom přída-
vek k posavadním zákonům; my nechce-
me žádnému převratu, alebrž my chceme
jen nenáhlému vývoji ústrojí obecního;
my chceme tomu, aby se odvarovaly vše-
liké nešvary, které až posud dusily a
mařily svobodnou vůli voličstva, my
chceme napomáhati tomu, aby hlasové
voličstva a menších poplatníků docházeli
větší platnosti. Z těchto příčin dovoluji
si odporučiti vám, velect. pánové, tento
náš návrh, Navrhl jsem sice co do stránky
formální, aby tento návrh odevzdán byl
komisi pro věci okresní a obecní, však
bude především potřebí vyslechnouti
mínění sl. vlády o návrhu tuto předlože-
ném, avšak to státi se nemůže za té krátké
doby, která vyměřena bude ještě našemu
sněmování a proto dovoluji si změniti
onen návrh v ten smysl, aby sl. sněm
usnésti se ráčil, že se tento navrh ode-
vzdává výboru zemskému, a že se mu
ukládá, aby jej uvážil a aby v nejprve
příštím zasedání sněmu podal o něm
zprávu spolu se svým návrhem (Výborně.)

Nejv. maršálek zemský: P. posl. Fáček
změnil formální návrh, který byl připojil
k svému věcnému návrhu v ten smysl,
že dnešního dne navrhuje, by jeho návrh
na změnu volebního řádu byl přikázán
zemskému výboru a nikoliv komisi pro
obecní a okresní záležitosti.

Der Herr. Abg. Fáček hat feinen formalen
Antrag in der Weife modificirt, daß er nicht,
wie es in der gedruckten Vorlage Borlage ausgespro=

chen ist, beantragt, feinen Antrag auf Abände-
rung der Gemeindewahlordnung an die Com-
mission für Bezirks- und Gemeindeangelegenf
heiten zu verweisen, sondern nunmehr beantragt,
es möge der Antrag an den Landesausschuß
gewiesen werden.

Jelikož v tom pozůstává odchylka od
původního návrhu, tedy učiním především
dotaz na podporu tohoto změněného for-
málního návrhu.

Ich werde die Unterstützungsfrage stellen.

Tento změněný formální návrh jest
dostatečně podporován.

Dieser formale Antrag ist hinreichend
unterstützt.

Žádá ještě někdo za slovo ve formál-
ním ohledu?

Verlangt noch jemand in formaler Bezie-
hung das Wort?

Přejdeme k hlasováni.
Stává návrh p. posl. Fáčka na od-
kázání výboru zemskému.

Ich werde den Antrag des Herrn Abg.
Fáček auf Verweisung seines Antrages an den
Landesausschuß zur Abstimmung bringen.

A žádám pány, kteří tomuto přisvěd-
čují, by vyzdvihli ruku.
Jest přijato.

Es ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o petici rady městské král. hlavního
města Prahy v příčině stavby silnice
pod Letnou.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Budgetkomission über die Petition
des Stadtrathes der königl. Hauptstadt
Prag betreffend den Bau einer Strasse
unter der Belvederlehne.

Zpravodajem jest pan posl. dr. Rieger.
Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Rieger: Sl. sněme!
Maje čest býti poslancem král. hl. města
musím se vyznati, že tak řka se sebeza-
přením a s nechutí přistupuji k tomu,
abych předložil sl. sněmu návrh, kterým
se zamítá aspoň prozatím žádost obce
Pražská. Jedná se totiž o to, že obec
Pražská žádá, aby sl. sněm buď na svůj
náklad postavil silnici pod Letnou čili
pod Belvederem od mostu císaře Františka
Josefa až k ústavu slepých na Malé Straně
aneb k tomuto podniku, k této stavbě

podal značnější subvenci, kterou by bylo
umožněno tuto silnici provésti.

Ze ta silnice jest nutna, že v samém
oboru města nemůže se to na dlouho trpěti,
aby v tak důležité prostoře nebylo žád-
ného spojení, to myslím jest patrno a jest
to dostatečně dokázáno ve zprávě, kterou
ráčí sl. sněm míti v rukou.

Ale náklad na tuto stavbu obnáší
291.661 zl., tedy bez mála 300.000 zl.,

Prve než se tak velká stavba a tak
nákladná podnikne, musí se zajisté uvá-
žiti, bude-li míti dlouhého trvání aneb ne-
dá-li se jiným způsobem nahraditi.

Když se ale uváží, že nyní se jedná
velmi seriosně o upravení řeky Vltavy
v obvodu samého města, že následkem této
úpravy ukáže se nutnost stavěti břehy
pevné, aby navigace šla bez překážky
před se, tu nevíme, jakým způsobem tyto
regulační stavby budou museti býti pro-
vedeny a jakým způsobem se při té pří
ležitosti břehy ohradí, a mohlo by se snadno
státi, že by to upravení k vůli silnici,
které by se nyní muselo podniknouti a ty
stavby a hradby břehové, které by se mu-
sely provésti, se pak ukázaly nepotřeb-
nými, že snad by musely ustoupiti aneb
vystoupiti dále do řeky.

Z té příčiny mohlo by se snadno
státi, že by tato stavba tak nákladná v běhu
několika 2—3 let ukázala se býti marnou.

A z té příčiny neviděla komise bud-
žetní možnost již nyní příspěvek tak vel-
kého nákladu navrhovati, majíc.za to, že
se stavba této silnice bude museti odložiti
asi, aby se stala současně s úpravou řeky,
a že ty hradby pobřežní, které se pak
budou museti stavěti, budou moci zároveň
sloužiti této silnici.

Jinak se nedá zapříti, že žádost obce
Pražské jest podstatná, že obec Pražská
má zajisté podstatné nároky, aby sl. sněm
v některé větší věci, v některém větším
podniku obci také větši obět přinesl.

I poukazuje se hlavně k tomu, že
město Praha nese všecky přirážky zemské,
stejně se všemi jinými obcemi království
Českého.

Kdežto ale všecky jiné obce v krá-
lovství Českém dostávají ze zemského
fondu podpory na své silnice, dostávají
podpory na upravení řek, na své špitály
(hlas: na školy) a všecky jiné podniky,
které se v jejich prospěch ze země pod-
porují, především ale také na školy (Tak
jest 1), které jak známo obnášejí nyní bez

mála 6 millionů, na všecky tyto náklady
nedostává obec Pražská od země ani krej-
caru.

Tím způsobem se stává, že Praha
staví netoliko své vlastní školy a udržuje
je, ale zároveň pomáhá stavěti školy a
silnice a komunikace všeliké jiné v celé
zemi všem obcím.

Tím způsobem nedá se zapříti, že jest
Praha podstatně přetížena, ale myslím, že
nyní nastane obci Pražské velká výloha
regulováním řeky uprostřed města, která
bude vyžadovati mnoha millionů, a tu že
bude příležitost, aby země jaksi nahradila
obci Pražské, co tato posud pro zemi
učinila.

Vypočtěno jest, že to, co obec Pražská
v posledních 15 letech věnovala ve formě
přirážek zemských zemi ve prospěch všech
jiných obcí, obnáší 12 milionů (Slyšte!),
kterých nedostala a nedostává nazpátek.

Když se uváži dále tyto všeliké veliké
podniky, které obec má a provésti musí
v interesu veřejném, tu se musí uznati,
že ty vydaje jsou skutečně ohromné.

Tak musela vydati obec Pražská v po-
sledních 20 letech přes 15 mil. na své
školy, však ti, kteří jsou zde v Praze po-
někud známi, znají, jak velké krásné bu-
dovy, jaké paláce pro školy obec Pražská
postavila.

A rovněž vydala přes 15 milionů na
všeliké jiné obecní komunikace, na všecka
tato nábřeží, prorážení ulic a těm podobné
věci, i nyní má před sebou ještě jiný ve-
liký podnik, zakoupila totiž od státu, jak
známo, trestnici svatováclavskou, která se
má rozděliti na stavební místa, při kteréž
příležitosti bude potřeba stavěti nové sil-
nice, nové kanály a nové osvětlování. Jiný
podnik velkolepý obce Pražské jest to, že
zakoupila hradby od brány bývalé koň-
ské až ke Karlovu s nákladem přes 400.000
zl., a nyní se jedná o to, aby k asanaci
města celá ta dolní čtvrť, která jest za-

plavení vystavena, totiž tak řečené Jose-
ovské Město čili Židovské s některými
částmi Starého Města bylo vůbec povýšeno
nad inundaci asi o 2 m. v průměru, a že
s tím je opět spojena stavba nových vel-
kých průřizů silnic, nových bulvárů a no-
vého mostu v tom okolí. Čekají tedy obec
Pražskou výlohy náramné. Já to jenom
přivádím na pamět slav. sněmu, aby ráčil
toho býti pamětliv, až ta příležitost přijde.
Prozatím ale činím návrh jménem komise,

aby se tato věc odložila resp. aby se dále
ještě o tom vyjednávalo, a aby provedení
této silnice hledělo se docíliti současně s
regulací řeky.

Aus den im Berichte ausführlich darge-
Stellten Gründen beantragt der Landesausschuß,
daß zwar nicht auf die Bewilligung eines
Beitrages zur Erbauung einer Straße unter
der Belvederlehne eingegangen werbe, daß aber
der Landesausschuß angewiesen werbe, die
Sache in Betracht zu ziehen und dafür zu
sorgen, das diese Frage womöglich gleichzeitig
mit der Durchführung der Canalisirung inner-
halb der Stadt durchgeführt werbe.

Ich glaube, der Wortlaut des Beschlusses
besindet sich in den Händen der verehrten Mit-
glieder, so das es daher nicht nothwendig ist,
ihn vorzulesen.

Nejv. maršálek zemský: K tomto

předmětu se přihlásil k slovu a sice proti
návrhu komise pan poslanec Kytka. Dá-
vám jemu slovo.

PosJ. Kytka. Slavný sněme! Ujímám
se slova s trapným pocitem, poněvadž shle-
dávám v návrhu budžetní komise opět
odročení záležitosti pro obec pražskou tak
důležité. Roku loňského podala obec praž-
ská, pokud mně známo, ve vážnějších zá-
ležitostech po prvé petici na slavný sněm
v tom směru, aby k několika závažným
podnikům byla jí udělena subvence, jak
se to děje všeobecně, a jak právě pan re-
ferent výmluvně to vylíčil.

Každému jinému městu, každé obci a
okresu, a každému koliv jinému, kdo o to
žádá, se povoluji subvence, jenom praž-
ské obci se toho nedostává. Podniky za-
mýšlené, ku jichž provedení žádala v roce
1886. obec pražská přiměřené podpory
zemské, vyžadovaly nákladu bez mála pět
čtvrtí milionů. Já při této příležitosti
nechci snad přímo proti návrhu budžetní
komise mluviti, avšak považuji za svou
povinnost, bych podal o činnosti pražské
obce a zejména o finančním stavu jejím
jasný obrázek, poněvadž jsem seznal při
několika příležitostech, že v různých kru-
zích jsou náhledy, jak se mi zdá, mylné,
že pražská obec nepotřebuje zemské sub-
vence, že, jak se řeklo, tato královská
Praha jest dosti zámožná a nepotřebuje se
doprošovati podpory zemské.

Velectění pánové! Tomu tak není.

Pražská obec platí značné obnosy ve stejné
výši jako každá jiná obec, přirážky do
zemského fondu, které činí pět čtvrtin až
1 a půl milionů zlatých ročně.

Podle statutu obecního jest nucena
obec pražská vydržovati školní okres sa-
mostatný a jest vyloučena naprosto z ve-
škerého podporování na školství, které
jak již pan dr. Rieger řekl, vyžadovalo
v posledních 10 až 12 letech 15 milionů
nákladu. (Slyšte!)

Že za takových poměrů musilo obecní
zastupitelstvo přiměřeně zvýšiti přirážky
obecní, bylo zřejmo. Ale zastupitelstvo
pražské uznává, že déle to takto trvati
nemůže, a že na zvýšení přirážek obec-
ních nelze ani pomýšleti, poněvadž daně
činžovní v Praze jsou mnohem vyšší jako
ve městech venkovských, ano i v soused-
ních obcích a tím cena přetíženého ma-
jetku klesá, jelikož tím výnosnosť zdejších
realit jest skrovnější.

Dosaváde, pánové, dostává pražská
obec celkem 8.000 zl. subvence ročně, a
sice 5.000 zl. na vydržování vyšších re-
álných Škol obecného gymnasia a 3.000 zl.
na vydržování městské vychovatelny v
Libni; avšak obě dvě subvence s podmín-
kou, totiž, Že musela pražská obec nolens
volens zvýšiti školné na městské střední
Škole Malostranské, jak bylo nařízeno
ministerstvem a čemu vlastně zastupi-
telstvo ani nechtělo, aby takovéto břemeno
ještě uvalilo na své spoluobčany, kteříž
již jiným způsobem vydatně přispívají k
uhražení obecních potřeb a dále ty 3.000 zl.
na městskou vychovatelnu v Libni s tím
závazkem, že zde příslušníci z jiných ob-
cích bezplatně se budou vydržovati. Obci
pražské nebylo vlastně dosud poskytnuto
žádných subvencím ku potřebám výhradně
obecních zájmů se týkajících a na důkaz
toho připomínám, že těch 5.000 zl. na re-
álné školy, pánové, obec pražská by ne-
potřebovala pro sebe samou; z těch 600
žáků navštěvujících Malostranské reálné
gymnasium náleží jen asi 6. díl příslu-
šenstvím ku Praze, těch ostatních pět še-
stin jsou příslušníci z obcí cizích a bře-
meno těto školy, která vyžaduje 50.000 zl.
ročně, nese celé obec pražská.

Mimo tento ústav vydržuje ale také
dvě jiné školy střední: vyšší dívčí školu,
která vyžaduje nákladu 32.000 zl., na je-
jížto vydržování nedostává ze žádné strany
podpory a že tento ústav potřebným se

jeví, toho důkazem nejlepším jest jeho
přečetná návštěva, tak Že bylo potřebí ně-
kolik paralelek zříditi. Lyceum, totiž ně-
mecká škola dostává z říšské pokladny,
jak se domnívám, asi 10.000 zl. roční sub-
vence.

Pražské obci se však nedostalo ani
pro vyšší dívčí školu, ani pro reální gy-
mnasium státní subvence a opětné domá-
hání se obce pražské, aby ústav tento
převzat byl do státní správy, bohužel zů-
stalo dosud bez výsledku.

Ale, pánové, ještě třetí ústav jest, který
téměř obec pražská z dvou třetin vydr-
žuje a to jest zdejší obchodní akademie
česká.

Z toho, pánové, račte míti nejlepší
doklady, že pražská obec neskrblí, kdy-
koliv se jedná o veřejné zájmy, zejména
o kulturní prospěch národa Českého, že
pražská obec skutečně také královským
způsobem na ně přispívá. A jak se, pá-
nové, dálo při zařízení divadla? Já se
zmiňuji zejména o tomto ústavu proto,
poněvadž při jiné příležitosti ze závažné
strany bylo poukazováno k tomu, že zase
Pražané mají výhodu tu, že mají jiné
ústavy, na které země značným způsobem
přispívá, na př. Národní divadlo, a na
příště vyšší průmyslovou státní školu. Pá-
nové, na Národní divadlo obec sama při-
spěla z vlastního obecního důchodu a ze
spořitelny městké celkem asi 300.000 zl.
nehledě k tomu, čím přispělo obecenstvo
zdejší. A pánové, i k německému divadlu
zachovala se obec pražská příznivě; když
bylo zapotřebí nutného pozemku k roz-
šíření divadla německého, obec pražská
bezplatně ten pozemek, který representoval
asi 25.000 zl., poskytla. Pánové bylo zmí-
něno o vyšší průmysl. škole! Ta škola nemá
snad sloužiti jen pro pražské příslušníky.

Jsem toho náhledu, že pro všechno to
žactvo bude to již velikou výhodou, když
bude žactvu umožněno v Praze navštěvo-
vati vyšší průmyslovou školu, poněvadž
žák má zde širší rozhled, jemu tedy je
poskytnuta bohatá příležitost jiným spů-
sobem ve svém stavu a povolání se zdo-
konalovati a tedy shledávám prospěch věci
samé v tom, že tato průmyslová škola bude
konečně zařízena v hlavním městě. A jak
se chová pražská obec k tomuto ústavu?
Přispěla sama 300.000 zl. k tomuto účelu,
kdežto bohatá země, království české po-
skytlo jenom 75.000 zl. na uskutečněni

tohoto pro celý národ předůležitého ústavu.
Nechci se zmiňovati, jak se zachoval stát,
ale z toho ráčíte seznati, že skutečně ku
zřízení této vyšší školy obec pražská lví
podíl poskytla. Pánově, račte mi dopřáti,
abych se zmínil o obecních financích.
Když před řadou roků české majoritě do-
stalo se řízení veleobce pražské, tu shle-
dalo, že všady se jevily ty nejnutnější
potřeby v kostelích, ve školách, v kommu-
nikaci, ve zdravotnictví atd. Ať, pánové,
jsme se rozhlédli kamkoliv, vše bylo za-
nedbáno, všude bylo zapotřebí velikého
nákladu a pražská obec nucena jsouc, aby
vyhověla tomu nejnaléhavějšímu, musila
přistoupiti k výpůjčkám.

A ta břemena jsou již tak nesnesi-
telná, že my, kdybychom neměli příjmů
z podniků obecních, jako jsou plynárny,
pojištovna, časem snadi jednou spořitelna
bude moci přispívati na veliké potřeby —
z mostů a pod,, my bychom nemohli při
nejmenší vůli to nejnutnější uhraditi. A
jak drastickým způsobem jest obec nu-
cena domáhati se příjmů, toho ráčíte
míti nejlepší doklad, že byla nucena
na uhražení výdejů, které vyžadovalo zří-
zení vodovodu, uvaliti na obyvatelstvo
nové a sice mimořádné přirážky 1 perc.
z nájemného a to sice bez veškeré vý-
minky a tím se stává, že zejmena kruhy,
které nejméně vody spotřebují, nejvíce
jsou povinny přispívati na uhražení tého
věci. Tedy, když obchodník má najatý
krám v živé ulici za 2—3000 zl., ten ob-
chodník ani za 30—40 krejcarů nespotře-
buje té vody ročně a jest nucen 20, 30,
40 zl. platiti za vodu. Z toho, pánové,
máte jasný obrázek, že skutečně nuceni
jsme peticemi za subvenci zemskou se
obraceti k slavné sněmovně.

Pánové, nechci se rozšířiti o věci, jaké
stát činí nároky na obec pražskou. Podle
statutu vedeme a vydržujeme agendu
obecní, berní úřad a magistrát.

Jest to úleva pro stát značná; my
přispíváme na policii dosti značným obno-
sem ročně 40—50.000 zl., a přece když se
jedná o důležitou a potřebnou věc, na pří
klad o zřízení policejního komisařství pro
Holešovice, tu vláda ještě činí návrh, aby
obec pražská přispěla poskytnutím míst-
ností zdarma k tomuto účelu.

Když Holešovice a Bubny byly slou-
čeny, tu finanční ministr se nerozpakoval
a hned vyměřil daně podle stupně praž-
ských poplatníků, ačkoli jsem o tom pře-

svědčen, že tamnější majitelé realit v té
míře nenabyli blahobytu a naproti tomu
zas se vyžaduje na obci nová, mimořádná
břemena.

Já, pánové, si dovoluji podotknouti,
že požadavky velkého města mají svůj
vlastní ráz a své vlastní nehody a vlastní
potřeby.

Vedle nádherných a hrdých paláců
jest chudina ta největší a obec pražská
musí, abych tak řekl, chceli té největší
a nejděsnější bidě jen poněkud ulehčit,
přispívati dosti značným způsobem. Toho,
pánové, abych řekl, nejkrásnější obrázek
by mohla podati šlechetná pani man-
želka pana dr. Riegra, která jest předsed-
kyní komitétu dám, jenž má dozor nad
opatrovnami obecními, tato dáma mohla
by vám podati obrázek, jaká nevýslovná
bída se nachází v obyvatelstvu této krá-
lovské Prahy. To pořekadlo : "Blaze v Praze,
kdo má peníze", to jest skutečně na pra-
vém místě ; ale komu, pánové, ty nejnut-
nější potřeby uhraditi nelze, ten cítí tu
ukrutnou bídu v našem hlavním městě.

Máte nejvýmluvnějši doklad toho, když
prohlédnete naše listy, tam shledáte často
se vyskytující, úpěnlivé prosby, zoufalé
appelace na soucit lidumilů, tak že mnoh-
dykráte ten ubožák není s to si vydělati,
aby opatřiti mohl pro sebe a svou rodinu
to nejpotřebnější! —

Tu nelze se diviti, že se objeví nám
episody, které nabývají v sociálním ohledu
povážlivé povahy.

Já jsem sám zažil jako bývalý člen
rady městské okamžiky, které mně utkví
vždy v dobré paměti a které radu měst-
skou naplnily velikou obavou.

Sta lidu shromáždilo se častokráte před
radnicí staroměstskou a žádalo práci —
výživu — chléb!

Pánové, tu obec pražská byla nucena
poskytnouti tomuto lidu aspoň na tu nej-
nutnější výživu, aby lid ten z nouze &
bídy nedohnán byl k zoufalství a nepřišel
snad nucen na nezákonitou cestu.

Pánové, z toho ráčíte mítí nejlepší
doklad, že skutečně pražská obec v jistých
směrech má své nutné potřeby, které snad
ani jiné město nezná.

Není to tak ani v zájmu našeho oby-
vatelstva, jako jeho sousedních obcí, kteří
mají výživu zde, pokud jest stavební doba,
pokud vůbec se nechá ve veřejnosti vy-
dělávati a když doba, vyplyne, obrátí se

všichni na zdejší obec, by jim poskytla
nejnutnějšího, by nezahynuli.

Pánové, mně to tak připadlo, když
jsem tu zprávu četl a posuzoval s vyříze-
ním roku loňského, jako kdyby se to
chtěle odložiti ad calendas graecas a jako
kdybychom neměli naději, že naše nejbo-
lestnější stesky a žádosti najdou snad spra-
vedlivého uznání a proto jsem si dovolil
otevřeně ten obrázek našich hospodářských
poměrů zde vylíčiti. Prosil bych jen za
laskavou podporu, až obec pražská se o-
brátí k slavnému sněmu za podporu a
upřimně se přiznávám, budou to větší
obnosy, a nevíme si jiné rady, než dovo-
lávati se pomoci a sice na tom místě, kam
jsme velké sumy odvedli.

Račte se podívati na naši kanalisaci, na
naši dlažbu, v jakém zbědovaném stavu
se nalézají, k tomu jest zapotřebí milionů
a za nynějších poměrů ještě daň zvýšiti,
to jest holou nemožností.

Pánové, ta královská Praha, která se
vždy oslavuje jako krásné město, s Pe-
třína anebo se staroměstského Františkova
nábřeží vyjímá se jinak, když ale cizinec
se prochází v našich postranních ulicích,
shledá nedostatek všeobecný.

Až obec pražská podá petice za vy-
datnou subvenci zemskou buď z ohledů
zdravotních na upravení kanalisace —
aneb regulování Vltavy, neb věci ty jsou
velice nalehavé a nedají se na dlouho od-
kládati — aneb třeba za subvenci v jiném
ohledu budeme žádati, neb že tak značné
náklady při nynější všeobecné krisi náro-
dohospodářské nebude moci pražská obec
při nejlepší vůli sama uhraditi, o tom jsem
přesvědčen a že petice takové k slavnému
sněmu podány budou za značné, vydatné
obnosy — tu bych prosil za vzácnou pří-
zeň a doufám, že sl. sněm štědrou rukou
k těmto blahodárným účelům též přispěje.
(Výborně.)

Zpravodaj dr. Rieger: Jelikož p. řeč-
ník nepodal návrhu žádného, a ty vývody,
které přednesl, podporují názory, že by
Praha zasluhovala, aby značnějším způso-
bem od sněmu byla podporována, shoduji
se docela s panem řečníkem a navrhuji,
aby sl. sněm předlohu tu ráčil přijmouti
tak, jak budžetní komise ji navrhuje.

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě ně-
kdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort?

Jelikož tomu tak není, přikročíme
k hlasování a dám hlasovati o návrhu ko-
mise, tak jak jest vytištěn.

Ich werbe den Antrag der Commission,
so wie derfelbe gedruckt vorliegt, zur Abslim-
mung bringen.

Ich ersuche die Herren, welche demselben
zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí,
by vyzdvihli ruku.

Návrh jest přijat.

Er ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o zprávách výboru zemského č. 149. a
153. o pracích obou sekcí stavebního
odboru při výboru zemském, jakož i
o upotřebení dotace na stavby silniční
a vodní.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Budgetkommission über die Berichte
des Landesausschußes 8. 149 und 153
betreffend die Leistnngen der beiden techni-
schen Abtheilungen des Landesausschußes,

Zpravodajem jest taktéž p. dr. Rieger.
Dávám jemu slovo.

Zpravodaj dr. Rieger: Slav. sněmu
zajisté na tom záleží, aby věděl, jakým
způsobem bylo upotřebeno dotace, kterou
ráčil věnovati na stavební věci, a sice vě-
nuje sl. sněm ročně na podporu stavby
silnic 152.000 zl. a na opravu řek a sta-
veb vodních 104.000 zl.

Tato dotace není zajisté příliš velká
a zpráva, která o tom obšírněji mluví, do-
kazuje, že tato dotace byla upotřebena
způsobem přiměřeným ano velice pro-
spěšným, že zejmena naše silnice se nale-
zají ve stavu velice uspokojivém ano vý-
tečném, že neustále se vzmáhají a rostou
a že prokazuji veliké služby našemu prů-
myslu a našemu obchodu. A též co se
úpravy řek týče, musí se říci, že se
touto dotací zajisté docílilo velikých
úspěchů netoliko pro plavbu a pro voro-
plavbu, ale ovšem i pro ochranu břehů a
pro zájmy národohospodářské.

Co se týče upotřebení dotace silniční,
o tom jest tištěná zpráva pánům členům
podaná velmi obšírná, tak že mohu pře-
hlédnouti, kolik na který okres bylo vě-
nováno.

Co se týče staveb vodních, nebyla
posud podána zpráva o tom a já při té
příležitosti mohu jen sl. výboru zemskému
vysloviti přání, aby budoucně podobně,
jako se děje vzhledem k upotřebení do-
tace na silnice, že podává se zpráva, také
podala se tištěná zpráva o tom, kterak
bylo upotřebeno dotace na vody a na upra-
vení řek.

Prozatím jsem této potřebě hleděl vy-
hověti jako referent ve správě, která se
Vám předkládá a obsah mého návrhu
není nic jiného, než, aby ráčil sl. sněm
obě tyto zprávy s uspokojením na vědomí
vzíti.

Ich beantrage im Namen des Budgetaus-
schußes:

Der hohe Landtag wolle die Berichte ü6er
die Verwendung der Straßenbaudotation und
der Wasserbaudotation zur befriedigenden
Kenntnis nehmen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Jestliže nikdo za slovo nežádá, pře-
jdeme k hlasování.

Komise navrhuje: Sl. sněme, račiž
zprávy výboru zemského č. 149. a 153.
s uspokojením na vědomí vzíti.

Die Commission beantragt, der hohe
Landtag Wolle die Berichte des Landesaus-
schußes Z. 149 und 153 zur befriedigenden
Kenntnis nehmen.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zu-
stimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijat.

Es ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise pro okresní
a obecní záležitosti stran vybírání
dávky z nájemného v městě Plzni.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Commission für Bezirks- und Gemein-
deangelegenheiten in Angelegenheit der
Einhebung eines 4pZt. Miethzinsumschla-
ges in Pilsen.

Zpravodajem jest pan poslanec dr.
Sedláček.

Dávám mu slovo,

Zpravodaj poslanec dr. Sedláček : Sl
sněme! Královské město Plzeň, jak vše-
obecně známo a uznáváno, od doby as 25
let zmohutnělo měrou neobyčejnou, tak že
čítá toho času téměř na 50.000 obyvatel.
Potřeby tak velikého města, k němuž ná-
ležejí také rozsáhlá předměstí, vyžadují
ovšem provedení a opatření mnohých dů-
ležitých potřeb a proto správa tohoto mě-
sta spočívající v náležitých snahách do-
brých a pečlivých zástupců ustanovila
provedení takových potřeb a podniků;
avšak provedení takové arci vyžaduje ten
mimořádný náklad značný jejž nelze uhra-
diti z pravidelných důchodův hospodářství
této obce a to tím méně, uvážíme-li že
obec města Plzně na potřeby pouze škol-
ské vyžaduje úhradu na 73.000 zl. ročně
a že v posledních letech vynaložila na
potřeby školské na 500.000 zl. a proto se
odhodlalo obecní zastupitelstvo Plzeňské
ku mimořádnému prostředku uzavřením
zápůjčky 1,600.000 zl.

Zápůjčka tato jest již provedena a
sice podle usnešení, jež se opírá o ustano-
vení obecního zákona. Mezi podniky a po-
třeby král. města Plzně náleží v první
řadě také zřízení náležitého vodovodu,
s nákladem 872 000 a vedle toho také ne-
vyhnutelná potřeba vydržování takového
vodovodu, neboli původní vodovod zřízený
ode dávných let podle tehdejší potřeby
byl zařízen pouze na potřebu asi 10.000
obyvatelů a proto nemůže tento starý
vodovod stačiti potřebám obyvatelstva
města nyní tak rozsáhlého a jak bezpečně
tvrditi se může k dalšímu rozvíjení a roz-
květu povolaného.

Podrobné vypočtení potřeby této ve-
lice naléhavé a neodkladné ciferně vy-
tknuto je ve zprávě, jakož je tam také
ciferně vypočtená potřeba roční úhrady.
Při stávajících poměrech města Plzně
nelze doporučovati uhrazení této potřebné
úhrady jiným způsobem než zavedením
dávky z nájmu podle způsobu král. města
Prahy a jiných větších měst v království
Českém.

Pravidlo či obyčej dosud v této pří-
čině po návrhu komise pro obecní a o-
kresní záležitosti slavným sněmem zacho-
vávané poněkud by přiváděl pochybnost
zavedení takové dávky jak ve smyslu
posouzení zemského výboru blíže je vy-
tknuto ve zprávě, která nalézá se v rukou
pánů členů sněmu.

Komise pro okresní a obecní záležito-
sti pojednávajíc tuto záležitost města
Plzně ovšem uznává stanovisko, které za-
ujal zemský výbor v té příčině, avšak
tak, jako zemský výbor nemůže komise
pro obecní a okresní záležitosti raditi si.
sněmu, aby jinak, nežli podle konečného
návrhu zemského výboru návrh k sli.
sněmu přivedla a proto komise pro obecní
a okresní záležitosti navrhuje sl. sněmu,
aby ve smyslu stávajícího usnešení obec-
ního zastupitelstva Plzeňského povolení
k dávce z nájemného bylo uděleno.

Nejv. maršálek zemský: Jelikož návrh
komise pozůstává toliko z krátké osnovy
zákona, mám za to, že se bude moci o této
záležitosti v jediném rokování jednati.

Nachdem der Antrag der Commission
bloßj aus einem kurzen Gesetzentwurfe besteht,
bin ich der Anficht, daß man über denselben
in einer einzigen Debatte zu verhandeln in
der Lage fein wird.

Bude tedy toliko jediná debata.

Es wird nur eine einzige Debatte statt=
finden.

Zpravodaj posl. dr. Sedláček: Slavný
sněme račiž se usnésti o následujícím zá-
koně:

Zákon daný dne........

kterým uděluje se obci král. města Plzně
povolení, aby vybírala dávku z nájem-
ného.

Gesetz vom . . . womit der Gemeinde der
fönigl. Stadt Pilsen die Bewilligung zur Ein-
hebung einer Miethzinsabgabe ertheilt wird.

K návrhu sněmu Mého království če-
ského vidí se Mi ustanoviti takto:

Ueber Antrag bes Landtages Meines Kö-
nigreiches Böhmen finde Ich anzuordnen,
wie folgt:

§ 1.
Jakmile v obci Plzeňské zřízen bude
nový vodovod, bude každý vlastník domu
neb usedlosti v Plzni, obydlená stavení
v továrnách v to zahrnujíc, jemuž poskytne
obec možnost vody zmíněným vodovodem
do města přiváděné používati pro svůj dům,
usedlost neb stavení, povinen platiti obci
Plzeňské každý rok ve lhůtách čtvrtlet-
ních napřed jdoucích z každého zlatého
ročního nájemného z toho kterého domu,
usedlosti neb stavení přiznaného neb uzna-
ného 4 kr. r. m.

Dávky této prosti jsou vlastníci domů,
usedlostí neb stavení v samotách na Ho-
řejším Lochotíně, na Vinicích a v Ame-
rice.

§ 1.

Sobald in der Gemeinde Pilsen eine
neue Wasserleitung errichtet fein wird, wird
jeder Eigentümer eines Hauses oder einer
Wirthschaft in Pilsen mit Einschluß der Wohn-
häuser in den Fabriken, dem die Gemeinde
Die Möglichkeit bieten wird, das durch die er-
wähnte Wasserleitung in die Stadt geleitete
Waffer für fein Haus, feine Wirthschaft oder
fein Gebäude zu benützen, Verpflichtet fein, der
Gemeinde Pilsen alljährlich in vierteljährigen
Anticipatraten den Betrag von 4 Kreuzern ö.
W. von jedem Gulden des aus dem betreffenden
Hause, Wirthschaft oder Gebäude einbekannten
oder anerkannten jährlichen Miethzinses zu
zahlen.

Von dieser Abgabe find die Haus., Wirth-
schafts= oder Gebäudeeigenthümer auf den Ein-
schichten Ober=Lochotin, Weinberge und Ame-
rika befreit.

§2.
Vlastník domu, usedlosti neb stavení
jest oprávněn svaliti dávku z nájemného
na své nájemníky a od nich ji požadovati,
když do svého domu, usedlosti neb stavení
vodu skutečně zavedl; obcí však platí
vlastník dávku sám a ručí za řadné její
placení.

§2.

Der Eigenthümer des Hauses, der Reali-
tät oder des Gebäudes ist berechtigt, die Mieth-
zinsabgabe auf feine Miether zu überwälzen
und sie von denselben einznfordern, Wenn er
in fein Haus, feine Wirthschaft oder fein Ge-
bäude Waffer wirklich eingeführt hat: der
Gemeinde aber entrichtet der Eigenthümer selbst
die Abgabe und haftet für deren ordnungsmä-
ßige Bezahlung.

§ 3.
Pro domácí potřebu (vaření, praní a

mytí) bude voda bez dalšího platu dodá'

vána.

!§ 3.

Für den Hausbedarf (Kochen, Waschen
und Reinigen) wird bas Waffer ohne weiteres
Entgelt abgegeben.

§4.
Pro účely, které spadají mimo domácí

potřebu, zejména pro účely průmyslové,
živnostenské, do zahrad a t. p., pak pro
slavení, při nichž nelze užiti ustanovení
§ 1., zejména pro kasárna, erární budovy,
železnice a t. p" platí se za vodu z obec-
ního vodovodu odebranou dle určité sazby.
K platnosti této sazby jest potřebí,
aby ji schválil zemský výbor dohodnuv se
s c. k. místodržitelstvím.

§4.
Für andere Zwecke als für den Hausbe-
darf, besonders für Industrie- und Gewerbe-
gwecfe, für Gärten und dergleichen, dann für
Gebäude, bei denen der § 1 nicht anzuwenden
ist, besonders für Kasernen, Aerarialgebäude,
Eisenbahnen und dgl., wird das von der Ge-
meinbewafferleitung bezogene Wasser nach einem
bestimmten Tarife bezahlt.

Zur Giftigkeit dieses Tarifes ist die Ge-
nehjmigung des Landesausschußes im Einever-
fiändniffe mit der f. f. Statthalterei erforderlich.

§5.
Právo vybírati dávku tuto pomine
koncem roku 1928.

§5.

Das Recht zur Einhebung dieser Abgabe
erlifcht mit Ende des Jahres 1928.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Přejdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Předmětem hlasování jest návrh zá-
kona, jak jej předložila komise a jak jest
vytištěn.

Gegenstand der Abstimmung ist der Gesetz-
entwurf, welchen die Commission borgelegt hat
und welcher sich gedruckt in den Händen der
Herren befindet.

Žádám pány, kteři tomu přisvědčují,
by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, "welche diesem
Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise zemědělské
o návrhu poslance Tilšera.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes

der Landeskulturcommission über den An-
trag des Abg. Prof. Tilšer.

Nejv. maršálek zemský. Zpravodajem
jest p. posl. Fišera. Dávám jemu slovo.

Posl. p. Fišera. Slavný sněme! Před-
mět, jenž právě dospěl ku projednání, o
němž mám za komisi zemědělskou čest
referovati, jest ve zvláštní zprávě tištěné
blíže dolíčen, proto chtěje tedy šetřiti ča-
sem, mohu snad na tom přestati, abych
přednesl návrh konečný a abych za pod-
poru a přijeti jeho žádal.

Avšak přece jeden moment mně vy-
zývá, abych několika slovy se o něm zmí-
nil. Zajisté známo jest i slav. sněmu, že
otázkou, zabezpečiti při vysokých školách
technických zvláštní oddělení pro země-
dělskou a kulturní techniku již po několi-
kráte zabýval se i tento slav. sněm, a jest
zajisté kormutlivým stavem zde konstato-
vati, že vzdor tomu tyto snahy vyzněly
beze všeho ohlasu.

Pánové! Snahy, zaříditi takové učení
mají ráz výhradně hospodárský, postrá-
dajíce však sbarvenosti národní, abych
tak řekl, neboli politické, a jest tedy s
podivením, že ve mnohých kruzích na-
vzdor tomu se považuje za původ národ-
ního sportu. Tu zkušenost jsem sám učinil,
sám jsem se ujal věci na říšské radě při
jisté příležitosti, i bylo mi přímo vytýká-
no, že takový ústav sem nepatří a že jest
jen založen na takových choutkách národ-
nostních. To zamítám rozhodně a myslím,
že ústav tento má zvláštní ráz, který jej
povznáší nad obyčejnou otázku školní a
povím hned, proč. Pánové, jest to pěsto-
vání kulturní techniky, o niž právě běží,
a nelze pochybovati, že skutečně na tomto
poli nám kyne mnohé ovoce, kdybychom
se ujali kulturní techniky. Postačí k tomu
konci návštěva ciziny za hranicemi, kde
skutečně se člověk studem zapýří, co vše
tam dokázáno na tom poli a kde s jakousi
závistí se vrací do vlasti své, kde toto
pole naprosto jest zanedbáváno a proč?
Poněvadž nám schází řádných, kvalifiko-
vaných odborných sil.

Takové sily na našem učilišti domá-
cím pojistiti, jest dosahem naších snah a
to jest jádro návrhu, který komise země-
dělskou ku přijatí předkládá.

Mluví se nyní tak často o svépomoci
a to jest cesta, kde může svépomoci při-

jíti k rozvoji, proto jest povinností kaž-
dého, jemuž záleží na povznesení blaho-
bytu, aby návrhy tyto podporoval.

Já přestávám na této kratičké po-
známce, a vyhražuji sobe po případě ještě
slovo až ku konci debaty.

Návrh, jejž komise předložila sl. sně-
mu, zní:

Slavný sněme, račiž se usnésti:

Sněm království českého vyslovuje
živé politováni nad tím, že opětné reso-
luce jeho v příčině zřízení odboru pro
zemědělství a zemědělské inženýrství při
vysokých školách technických v Praze
dosud nedošly vyřízení; a ukládá zem-
skému výboru, aby vzhledem k požadavku
pro zájmy tohoto království tak důležité-
mu vyjednal s c. k. vládou, čeho třeba,
by při české c. k. vysoké škole technické
v Praze byl zřízen pokud možno nejdříve
odbor pro zemědělství a zemědělské inže-
nýrství, a aby sněmu v příštím zasedáni
zprávu podal.

Der hohe Sandtag wolle beschließen:
Der Landtag des Königreiches Böhmen
brückt fein lebhaftes Bedauern darüber aus,
daß feine wiederholten Resolutionsbeschlüsse
betreffs Errichtung einer Fachabtheilung für
Bodenkultur und Kulturtechnik an den k. k.
polytechnischen Hochschulen Prags bisher un=
erledigt geblieben find, und beanftragt den
Landesausschuß im Hinblick auf dieses für die
Interressen des Königreiches Böhmen so drin=
gende Bedürsniß bei der f. !. Regierung die
geeigneten Schritte einzuleiten, damit an der
böhm. k. k. polytechnischen Hochschule in Prag
eine Fachabtheilung für Bodenkultur und Kul=
turtechnik ehethunlichst in's Leben gerufen
werde, und in der nächsten Landtagssession
über den Erfolg Bericht zu erstatten.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Posl. pan prof. Tilšer žádá za slovo.
Dávám jemu slovo.

Posl. p. prof. Tilšer. Slavný sněme!
Zpráva, kterou podává zemědělská komise
o návrhu mém, jest spracována s takovou
důkladností a vřelostí, která jest zajisté
výrazem hlubokého přesvědčení o důleži-
tosti a potřebě předmětu, o kterém se
jedná.

Návrh komisí podaný odůvodněný

způsobem takovým, že by se mohlo zdáti,
když se přihlédne k celé řadě předmětů,
které máme dnes na denním pořádku, že
by bylo snad zneužíváním času ještě k této
zprávě, když vedle nutnosti předmětu na-
vrženého jednak oprávněnost požadavku
sněmu království Českého, jinak povinnost
vlády jest tak jasně vylíčena, chtíti ještě
několika slovy tuto zprávu doplniti. A-
však, pánové, z téhož důvodu, z kterého
pan zpravodaj několika slovy vytknul
jednu stránku toho návrhu, z téhož dů-
vodu mám já za svou povinnost!, k této
zprávě přihlédnouti.

Stalo se to bohužel zvykem, zejména
v posledních letech, že každý děj v krá-
lovství Českém, ve kterém jest jen poně-
kud zdání, že se děje po právu národu
českému, vyhlašuje se jako by se dělo bůh
ví jaké bezpráví národu německému. Ba
stává se v případech, když není ani vů-
bec podnětu nějakého podstatného, že šíří se
zprávy o utlačování německých našich
krajanů, ba bývají vysýláni agenti s říše
Rakouské do říše Německé, a v poslední
době též do svobodného Švýcarska, by
tam jako bolestínové sobě stěžovati na
utlačování našich krajanů německých ná-
rodem českým. Právě asi dva dny po tom,
když jsem měl čest návrh svůj v slavném
sněmu odůvodňovati, spozoroval jsem ve
veřejných listech německých, že stěžo-
váno si bylo takovým agentem ve veřejné
schůzi, která se odbývala v jednom Švý-
carském městě, jak už hrozně to s Němci
v Čechách stojí A sice bylo tu též proti
vládě naříkáno, jak prý tato Čechy pod-
poruje a Němce potlačuje. Mezi různými
doklady bylo uvedeno, že na. české uni-
versitě v Praze dostává školník 900 zl. a
na německé sotva 600 zl., a to prý má
býti měřítko, jak vláda naše nakládá s
českým a německým národem v Čechách.
Ovšem když se mluví o vládě Čechům
přející, když se praví, že vláda Čechů Če-
chům nadržuje, že dává školníkům ně-
mecké školy 600 zl. a školníkům české
školy však 900 zl. ročního služného, jest
tím zajisté hrubé strannictví naznačeno v
neprospěch našich krajanů německých. A
ta zpráva kolovala veškerými listy vídeň-
skými nám nepřátelskými a ona kolovala
také listy německými, říše německé, aniž
by byla tendence její listy povolanými na
pranýř postavena bývala. Nevěda určitě,
jaké platy školníci universit pražských

skutečně mají, a zda-li vůbec nějaký roz-
díl oněch platů se zakládá na pravdě, pro-
hlédnul vládní předlohy od r. 1879 až do
roku nynějšího a porovnal jsem platy ty
zejmena od r. 1883., kdy byla universita
naše rozdělena ve dvé, a veškery položky,
tu jsem si při tom porov náváni všiml také
jiných položek, i přesvědčil jsem se
o něčem zcela jiném, pro d nešní naše jed-
nání velmi důležitém.

Mám za svou povinnosť při této pří-
ležitosti, když slavný sněm království če-
ského za nepřítomnosti německých zástup-
cův se má usnésti, aby při české vysoké
škole technické bylo zřízeno oddělení pro
zemědelské inženýrství a zemědělství, aniž
by se to melo státi také pro techniku ně-
meckou, provésti důkaz, že tím se nezavdá
podnětu ani nejmenšího k výčitkám opráv-
něným, jakoby se národu německému Činila
nějaká křivda. Přirovnám k tomu cíli, co
se věnovalo v posledním desítiletí pro
university pražské pro jeden i druhý ná-
rod v království českém zřízené a to od
roku 1883. Abych ihned a to obzvláště
odbyl záhadu s těmi sluhy školskými, u-
vádím, že jsem se přesvědčil, že jak na
německé tak i na české universitě platy
školníků jsou v mezích 250 až do 400 zl.
a sice při jednotlivých stejnojmenných
fakultách úplně stejnoměrně rozděleny.
(Slyšte!) Ale jiné rozdíly jsem tu shledal,
a ty zajisté budou zajímati slavnou sně-
movnu a které též neméně poučné jsou
v jiných ohledech

Pomíjeje léta dřívější, kdy byla uni-
versita ještě společná, začínaje s rokem
1883, kdy universita naše byla rozdělena
na university dvě, podotýkám jen, že v po-
sledních letech před rozdělením slavná
vláda — tehda ústavověrná — mnoho sta-
tisíc věnovala na zařízení ústavů pro uni-
versitu, kteréžto ústavy si naši němečtí
páni krajané před rozdělením vyhradili
jakožto vlastnictví university německé,
totiž v onom roce, kdy čeští poslanci po-
prvé o budžetu příslušném rozhodovali,
bylo pro ty ústavy universitní jakožto mi-
mořádná položka povoleno 575.620 zl. pro
jediný rok 1879—1880. Universita se roz-
dělila, a ty stavby, které vyžadovaly
ohromné sumy, připadly německé univer-
sitě. Nám se ovšem slíbilo slavně, než jsme
na tyto požadavky přistoupili: Vám Če-
chům se zřídí takové budovy a sbírky pro
vaši universitu, jak jen budete si žádati i

kdyby to stálo miliony! Pan ministr vy-
učování Conrad tenkráte ten slib učinil.
Něco se sice stalo a uznávám, že J. E.
nynější pan místodržitel hlavně se přiči-
nil, aby aspoň o ty nejnutnější potřeby
zejména pro medinskou fakultu bylo po-
staráno, avšak, pánové, v poměru nějakém
to, co se obětovalo na českou universitu,
k tomu, co se obětovalo na universitu ně-
meckou, v poměru nějakém spravedlivém
to není a to si dovolím doložiti.

V roce 1883 bylo věnováno na českou
universitu 111.529 zlatých, na německou
399,440 zl. (Slyšte!); v roce 1884 bylo
určeno pro českou universitu 254.317 zl., pro
německou 403.961 zl. (Slyšte!); při tom bylo
ovšem pro českou asi 90.000 zl. pro medi-
cínskou fakultu do budžetu vzato. V roce
1885 bylo pro universitu českou navrženo
a přijato 267.297 zlatých, pro německou
403.825 zl., v r. 1886 pro českou 273.307 zl.,
pro německou 412.605 zl., v roce 1887 pro
českou universtu 286.131 zl., pro německou
409.027 zl. a pro letošní rok jest navrženo
pro českou 289.918 zl., pro německou
410.477 zl. Spočítám-li veškeré výdeje
pro českou universitu v posledních 6 létech
od trvání obou universit, tu shledám: pro
Českou universitu vydáno l,491.500 zl.,
pro německou niversitu 2,437.335 zl. Vedle
toho jsou společné výdaje, ty jsou zde
vyňaty, já jsem bral ohled jen na ty vý-
daje, které se věnují jakožto řádné výdaje
pro universitu českou a pro universitu
německou zvláště.

Prosím, velectění pánové, rozdíl mezi
tím, co se vydalo na německou universitu
během posledních šesti let, ten obnáší ne
méně než 945.835 zl. a při takovém stavu
věci se odváži někdo mluviti o takovém
nadržování naší vlády nám Cechům! Ne-
mám skutečně slova parlamentarního, jakým
bych náležitě vyznačil takovéto jednání,
jakoby národ český byl utlačovatelem ně-
meckých krajanů na poli kulturním, když
jemu samému se děje tolik křivdy.

Obávám se, že i nyní, když žádá se,
aby při české vysoké škole technické a ne
zároveň při německé zřízeno bylo oddělení
pro zemědělství, inžinýrství zemědělské,
že tu povstane nový povyk: "Němečtí zá-
stupcové nejsou na sněmu — Cechové po-
užili té příležitosti a zřídili pro sebe zvláštní
učeliště zemědělského inženýrství.

Při tom se ovšem umlčí, že pro ná-
rody německé jest hojně postaráno Školou

zemědělství ve Vídni, pro potřeby naše ne-
učiněno ničeho vzdor oprávněnosti naší a
povinnosti vlády.

Kdyby na oddělení to vydalo se ročně
30—40 tisíc zlatých, budeme mít mnoho
let co vyrovnávat, než bychom se dost8.1i
k tomu, aby nám bylo splaceno to, v čem
jsme byly zkráceni. Vždyť se bude vydá-
vati poměrně víc i ještě dále na Hoch-
schule fůr Bodenkultur ve Vídni, snad též
na universitu pražskou německou.

Jak jsem pravil, pro naše krajany ně-
mecké jest o příležitost k úplnému vzdělání
se ve Vídni postaráno, ale jsou také ústavy
takové v Mnichově, Darmstadtu, Oppels-
dorfu, Berlíně, Curychu. Kdyby nebylo pří-
ležitosti zde, mohou se vzdělávati také tam.

Toto ještě připomínám, že na německé
škole technické v Praze jest veliká většina
posluchačů, kteří také jazyku českém do-
bře rozumí, jsou tam také z velké části
Češi; i těm bude příležitost poskytnuta,
aby na tomto českém učilisti v tom od-
dělení se mohli vzdělati.

Při tom nesmírné zapomenouti, že ti,
jimž především náleželo, aby se postarali,
aby pečovali o zřízení hospodářského
ústavu, že ti sami toho nedbali při roz-
dělení ústavu polytechnického-utrakvistic-
kého ve dva. Sbor německých professorů
nepřál si stolice učitelské hospodářství;
ta přešla na polytechniku českou a kdežto,
jak jsem to při odůvodňování svého návrhu
blíže vylíčil, sbor čes. polytechniky neustále
se zasazoval, aby této potřebě důležité bylo
vyhověno, sbor německý neučinil v tom o-
hledu nic a v sl. sněmu, při příležitosti, když
se jednalo o resoluci v té příčině, postavil
se zástupce druhé strany, profesor Gintl
proti zřízení oddělení dnes navrženého a
vyslovil své spokojení s tím, když se
zařídí jen stolice pro zemědělskou techniku.

Tedy když všechno uvážíme, jak přání
německých krajanů, taki veškeré skutečné
poměry, shledáme, že každý nepředpojatý
musil uznati za velikou křivdu národu
našemu činěnou, kdyby dosavádní stav
měl ještě déle potrvati.

Mohlo by se namítati, vždyť ta česká
technika stojí též víc než technika pražská
německá.

Avšak náklád na českou polytechniku
obnáší 95,281 zl., na německou 93.910 zl.,
jest tedy rozdíl mezi oběma jen nepatrný
1371 zl. Hledíme-li při tom k počtu po-

sluchačstva, shledáme, že posluchačů na
české polytechnice roku loňského bylo 318,
na německé 164, (Slyšte!) takže český po-
sluchač přijde asi na 300 zl., kdežto ně-
mecký skoro asi na 600 zl., tedy dvakrát
tolik.

O poměru vydání a posluchačstva na
universitě nechci dále mluviti, podotknu
jen, že na české universitě jest tolik po-
sluchačů, jako na třech universitách, jako
v Insbruku, Hradci, Černovicích. Z porov-
nání toho jde. to poučení, že náklad na
vydržování university české jest nejmenší.

Mohlo by se mi říci, německá uni-
versita musí více vyžadovati, vždyť jest
tam fakulta theologická, která na České
universitě schází, čímž se náklad zvětšuje
a sice asi o 30.000 zl., aspoň tolik do roku
letošního obnášel.

Když tedy odpočítáme těch 30.000 zl.
od toho nákladu celého, zbude přece o-
hromný rozdíl ve prospěch university ně-
mecké, a na úkor university české. K těmto
okolnostem měl jsem za svou povinnost
zde poukázati, by se podal důkaz, že tím,
že žádáme ústav, ve kterém bychom se
mohli vzdělávat a sice v odboru veledů-
ležitém, v odboru, kterým se hájí životní
zájmy hmotné národa českého i zároveň
zájmy státní, nečiníme nikomu křivdu,
že chceme jen to, k čemu máme úplné
právo a doufám, že Jeho Excellence pan
místodržitel (zajisté), který měl příležitost
s tímto předmětem o průběhu celé zále-
žitosti osobně se blíže seznámiti tak, jak
to učinil při medicínské fakultě, také
při vyjednávání vlády se zemským vý-
borem všemožně se přičiní, aby usnesení
slav. sněmu nezůstalo pouze na papíře, jak
se to stalo s dřívějšími resolucemi před
lety, nýbrž aby tento předůležitý odbor
skutečně co možná brzo vstoupil v život, a
proto odporučuji co nejvřeleji přijetí ná-
vrhu mého zemědělskou komisí rozšířeného.
(Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě
někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Prohlašuji debatu za ukončenou.
Dávám závěrečné slovo panu zpra-
vodaji.

Zpravodaj posl. Fišera: Poněvadž ne-
bylo odporu činěno, vzdávám se slova.

Oberstlandmarschall: Der Herr Bericht-
erftatter verzichtet auf das Schlußwort.

Wir Schreiten zur Anstimmung.

Gegenstand der Abstimmung ist der ge-
druckte Antrag der Commission.

Předmětem hlasování jest tištěný ná-
vrh komise. Nebude třeba, bych jej opětně
přečetl a žádám pány, kteří s tímto ná-
vrhem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem-
tröge zustimmen, die Hand zu erheben
Der Antrag ist angenommen.

Návrh je přijat.

Der nächste Gegenstand] der Tagesord-
nuttg ist die zweite Leuung des Berichtes
der Landeskulturkommission über den Lan-
desausschußbericht betreffend die Erlas-
sung einig Forstgeseßes.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti zemědělství o zprávě výboru
zemského v příčině vydání zákona
lesního.
Zpravodajem jest pan poslanec Dr.

Dávám jemu slovo.

Zpravodaj dr. Steidl: Sllavný sněme!
By lesům, těmto důležitým národohospo-
dářským faktorům před záhubou a škodou
poskytnuta byla ochrana, byl vydán roku
1852 říšský zákon, který k tomu účelu
sloužiti měl.

Brzy se ale neosvědčil a dokázal, že
zákon ten poměrům v říší stávajícím, pře-
různým nevyhovuje, jakož i že exekutiva
nepostačuje, aby ochranu tuto také zjed-
nala, jelikož nestávalo tehdáž vhodných
zřízenců dozorních od vlády říšské zjed-
naných.

Zejmena počátkem let 70. se doznala
ta potřeba, aby zákon stávající změněn a
předělán byl.

Jak nynější sněm království českého
i říšská rada se tímto zabývala, ba zde ve
sněmu tomto dospělo jednám tak daleko,
že byla zde předložena předloha, která
měla vyhověti potřebám ochrany lesů če-
ských.

Mimo to odbývaly se v letech 1876
a 1879 kongressy odborných znalců les-
nických, které měly právě podati vládě
podrobného materiálu, jak daleko potřeby
té stává, a když předloha zde k pojednání
dospěla r. 1876, vyslovil se zástupce c. k.

vlády, že ministerstvo orby zamýšlí vy-
dati samostatnou osnova zákona říšského.
Následkem toho byla ta předloha vzata
nepojednána zpět.

Ministerstvo orby skutečně dostálo
svému danému slovu, vneslo v řískou radu
předlohu zákona, ale při přerůzných tam
panujících směrech a náhledech vzala vláda
ještě před prvním čtením svůj návrh osnovy
zákona zpět. Od té doby jdou vyjedná-
vání semo i tamo, ale účelu ještě nebylo
dosaženo.

Stesky se množí a těm steskům by
vyhověl a veden těmi úvahami usnesl se
tento slav. sněm ve svém 19 sezení roka
minulého na té revoluci, aby byl vydán
zákon, který by vyhovoval poměrům v říši
přerůzným a též poměrům království če-
ského.

Komise zemědělská vzavši v přetřes
tuto zprávu zem. výboru o té resoluci,
dospěla k tomu návrhu, aby byl vydán
lesní zákon pro království české, k čemuž
i tento sl. sněm úplné právo má na zá-
kladě §§ 11. a 12. státního zákona z 21.
prosince 1867.

Následkem toho usnesla se komise
sněmovní pro zemědělské záležitosti na-
vrhnouti následující resoluci:

Sl. sněme račiž se usnésti:

Zems. výboru se ukládá, by dohodnuv
se s c. k. vládou, s všemožným urychle-
ním osnovu zemského zákona lesního pro
království české spracoval a ji sl. sněmu
v nejblíže příštím zasedání předložil.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za
slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, pro-
hlašuji tištěný návrh komise za přijatý.

Ich erkläre den gedruckten Antrag der
Commisston für angenommen.

Zpravodaj dr. Steidl: O věci té slav.
sněmu zároveň došly v poslední day dvě
petice a sice petice č. 266. letošního roku
a č. 452; první okresního výboru v Ka-
menici nad Lípou a druhá okresního vý-
boru na Mělníku, jimiž se domáhají, aby
veškeré stráně, holé výšiny a pustiny byly
dílem posázeny stromovím a křovinami a
dílem zalesněny. Ty tedy po usnesení ko-
mise pro záležitosti zemědělské se pova-
žují za vyřízeny a budou zároveň přidány

s touto zprávou co vyřízeny zemskému
výboru.

Tím pak zároveň vyřízena i petice sl.
sněmu pod č. 266 a 452 od okresního vý-
boru v Kamenici n. L. a na Mělníku po-
dané, které zemskému výboru tím se do-
poručují.

Oberstlandmarschall: Der Herr Bericht-
erstatter verweist auf die bereits im gedruck
ten Berichte erwähnte und auf eine Seither
noch eingelangte Petition mit dem Bemerken,
daß durch den gefaßten Beschluß diese Peti-
tionen als erledigt anzufehen find.

Žádám pány, kteří v tomto ohledu
s panem zpravodajem souhlasí, by vy-
zdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem zu
stimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku
jest druhé čtení zprávy komise pro
záležitosti okresní a obecní 9 petici
učitelstva škol v Berouně za změnu
zákona ze dne 16. dubna 1864 v tom
smyslu, aby učitelstvo od placení při-
rážek obecních osvobozeno bylo.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Commission für Bezirks- und Gemein-
deangelegenheiten über die Petition der
Leher in Beraun um Abänderung des
Gesetzes vom 16. April 1864 in dem
Sinne, daß die Lehrpersonen von der
Zahlung der Gemeindezuschläge befreit
werden.

Zpravodajem jest p. posl. Šindler.
Dávám jemu slovo.

Zpravodaj Šindler: Sl. sněme! Uči-
telstvo škol Berounských žádá za osvo-
zení od placení přirážek obecních a tudíž
za změnu zákona ze dne 16. dubna 1864
§. 81. c. 2.

Dle tohoto zákona jest učitelstvo až
do 400 zl. služného od přirážek obecních
osvobozeno. Vyšší příjmy podléhají však
přirážkám obecním.

Komise uvažujíc důvody veškeré, které
v petici uvedeny jsou, činí návrh:

Sl. sněme, račiž se usnésti: Petice
sborů učitelských města Berouna za osvo-
bození učitelů škol národních a měšťan-

ských od placení přirážek obecních, při-
kazuje se výboru zemskému; aby ji časem
svým při novém upravení zřízení obecní-
ho vzal v úvahu.

Die Commission beantragt, der hoheLand-
tag wolle beschließen:

Die Petition der Lehrer der Stadt Be-
raun um die Befreiung der Lehrer der Volks-
und Bürgerschulen von Gemeindezuschlägen,
wird dem Landesausschuße mit dem Auftrage
überwiesen, daß er sie seinerzeit bei der Re-
form des Gemeindegeseßes überhaupt in Er-
wägung ziehe.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?
Nachdem Niemand das Wort Verlangt,
Schreiten wir zur Abstimmung.

Přejdeme k hlasování.

Die Commission beantragt, der h. Land-
tag wolle beschließen:

Die Petition werde dem Landesausschuße
mit dem Auftrage überwiesen, daß er sie sie-
nerzeit bei der Reform des Gemeindegeseßes
überhaupt in Erwägung zeihe.

Komise činí návrh, by petice sborů
učitelských města Berouna byla odkázána
výboru zemskému, aby ji časem svým při
upraveni zřízení obecního vzal v úvahu.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herrren, welche diesem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku
jest druhé čtení zprávy komise pro
záležitosti zemědělství o petici spolku
ku zvelebení chovu dobytka v Chebu.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Landeskulturkommission über die Pe-
tition des Egerländer Thierzuchtvereines
in Eger.

Zpravodajem jest pan dr. Steidl.
Dávám slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Steidl: Sl. sněme !
Na základě zákona zemského o chovu
skotu obrátil se spolek k zvelebení ple-
menitby zvířectva v Chebu k tomuto sl.
sněmu se žádostí, aby byl vydán k ochra-
ně tamního, ještě jedině v Čechách čistě

pozůstávajícího skotu zvláštní zákon a
zároveň dovolává se zařízení, které v této
věci již osvědčeno bylo ve prospěch ze-
mědělství i hospodářů v bernském kantonu
ve Švýcarsku. Ač věc sama jest všeho
doporučení hodna, ač by i tedy z tohoto
zařízení zuboženým hospodářům mnohá
výhoda plynouti mohla, přece nejsou u
nás ještě ty poměry docela známy a do-
sah tohoto zařízení zvláštního zákona se
nedá ještě dnes posouditi

Tedy po uvážení těchto okolností a
to tím více, jelikož také se zákonem tím
domáhá spolek k ochraně a plemenitbě
zvířectva v Chebsku podpory peněžité,
usnesla se komise zemědělská na návrhu
tom k sl. sněmu:

Sl. sněme račiž se usnésti:

Petice spolku k chovu zvířectva v
Chebu i s návrhem zvláštního zákona k
tomu směřujícího odevzdána budiž zem.
výboru, by vykonal u věci té šetření a
zprávu o tom podal.

Der hohe Landtag wolle beschließen:
Die Petition des Thierzuchtvereines in
Eger nebst dem Entwurfe eines bezüglichen
Gesetzes wird dem Landesausschuße überwie-
sen behufs Untersuchung und Berichterstattung
in dieser Angelegenheit.

Oberstlandmarschall. Verlaugt Jemand
das Wort?

Žádá někdo za slovo?
Přejdeme k hlasováni.

Ich schreite zur Abstimmung und ersuche
die Herren, welche beut Antrage der Commis=
sion zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem
komise, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Der nächste Gegenstand der Tagesord=
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Landeskultur=Commission über die
Petitionen der Bezirksausschüße in Do=
brisch, Zbirow und Frauenberg um Er=
lassung eines Gesetzes betreffend Die Er-
haltung bestehender und Anlage neuer
Teiche.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé Čtení zprávy komise pro zále-
žitosti zemědělství o peticích okres-
ních výborů v Dobříši, ve Zbirove a
na Hluboké za vydáni zákona v pří-
čině zachování stávajících a zřizování
nových rybníků.

Zpravodajem jest pan posl. Pleva.
Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. Pleva: Slavný sněme!
Okresní výbor v Dobříši, Zbírově a Hlu-
boké podal petici tomuto sl. sněmu za
vydání zákona ve příčině zachování stá-
vajících a zřizování nových rybníků.
Tyto petice byly komisi zemědělské při-
děleny a tato vzala v úvahu zaslané pe-
tice. Ačkoliv uznává důležitosť vydání
takového zákona, nicméně však sl. sněm
usnesl se již o peticích okresního výboru
v Čáslavi, Chotěboři a na Opočně dne 12.
prosince 1887, č. 201, že se tyto petice
odkazují zemskému výboru k bedlivému
uvážení a příznivému vyřízení.

Vzhledem k tomuto usnesení nemohla
komise zemědělská učiniti sl. sněmu jiných
návrhů než opětně, by se sl. sněm usnesl
takto: Petice okresních výborů v Dobříši,
Zbirově a Hluboké č. 373, 374. a 389. po-
važují se usnešením slav. sněmu ze dne 12.
prosince 1887 č. 201. za vyřízeny.

Der hohe Landtag wolle beschließen: die
Petitionen der Bezirksausschüße in Dobřisch,
Zbirow und Frauenberg find durch den Be=
schluß des hohen Landtages vom 12. Dezem=
ber 1887 8. 201 als erledigt zu betrachten.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož tomu tak není, přejdeme k
hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Žádám pány, kteří s návrhem sou-
hlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem Com=
missionsantrage zustimmen, die Hand zn er=
heben.

Er ist angenommen.

Návrh jest přijat.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise zeměděl-
ské o petici učitelů zimních škol ho-
spodářských za vřadění učitelů zim-
ních škol hospodářských do statu
škol hospodářských vůbec.

Der nächste Gegenstand der Tagesord=
nung ist die zweite Lesung des Berich=
tes der Landeskultur=Commission über die
Petitionen der Lehrer an lanbwirthschaft=
lichen Winterschulen um Einreibung ber=
selben in den Status der lanwirthschaft=
lichen Schulen überhaupt.

Zpravodajem jest pan posl. Sedlák.
Dávám jemu slovo.

Posl. Sedlák: Slavný sněme! Učitel-
stvo zimních škol hospodářských podalu
sub praes. 5. ledna 1888 o 304. petici,
kterou se domáhá toho, aby vřaděno bylo
do státu učitelstva škol hospodářských
vůbec.

V petici přivádějí se důvody vše-
obecně v této věci platné; avšak komise
zemědělská, jakkoliv mnohé z těchto dů-
vodův uznává za správny nalezla přece
jen, že poměry nejsou 'náležitě vyšetřeny,
že však jich dosud přibývá, že jsou to
celkem mladší ústavy, že tedy bude za-
potřebí, aby ve věci té se dělo náležité
vyhledávání, a ukládá tedy zemskému
výboru, aby takovéto vyhledávání zavedl
a pak sněmu zprávu podal.

Činí tedy komise návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti takto:

Petice učitelů zimních Škol hospodář-
ských za vřadění učitelů těchto do státu
učitelů škol hospodářských odevzdává se
zemskému výboru, aby o ní příslušná še-
tření konal a sněmu zprávu a návrhy
podal.

Der hohe Landtag wolle beschließen: die
Petition der Lehrer an den landwirthschaftli-
chen Winterschulen um Einreihung dieser Lelh-
rer in den Status der landwirthschaftlichen
Schulen sub praes. 5. Fänner 1888 wird
dem Landesausschuße zur. Erhebung und Be-
rtchtetStattung zugewiesen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Die Commission beantragt die Verwei-
fung an den Landesausschluß zur Erhebung,
Berichterstattung und Antragstellung.

Komise navrhuje, by petice byly ode-
vzdány zemskému výboru, aby o nich
příslušná šetření konal a sl. sněmu zprá-
vu i návrhy podal.

Žádám pány, kteří s návrhem sou-
hlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes

der Landeskultur-Commission über den
Landesausschutzbericht betreffend die Thä -
tigkeit und den Rechnungsabschluß des
kulturtechnischen Bureaus des Landes-
Culturrathes.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti zemědělství o zprávě zemské-
ho výboru o činnosti a účetním zá-
věrku zemědělsko-technické kanceláře
rady zemědělské za rok. 1886.
Zpravodajem jest p. posl. Vraný.
Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Vraný: Sl. sněme! Ve
předložené zprávě zemského výboru Č. sn.
287. o činnosti a v účetním závěrku ze-
mědělsko-technické kanceláře rady země-
dělské za rok 1886, jež v rukou pp. po-
slanců se nachází, jakož i z tištěné zprávy
přednosty téže kanceláře již každý, koho
věc zajímá, snadno dosící může, jest čin-
nost této mnohoslibné instituce zevrubně
uvedena a není zajisté potřebí v tomto
směru dále se řířiti.

Zbývá zemědělské komisi pouze
zmíniti se o činnosti zemědělské technic-
ké kanceláře v měsíci prosinci roku 1886,
která v tištěných zprávách vytknuta
není.

Dle dodatečné písemné zprávy před-
nosty, zemědělsko-technické kanceláře za-
bývala se tato vypracováním následujících
melioračních projektů:

1.  pro upravení Cidliny a Javůrky,

2.  na upravení Chrudimky.

3.  pracemi na projektu Pardubickém,

4.  pro opravení Výravky a Černusky,

5.  projektu lučních oprav na Kři-
mici,

6.  na úpravě potoka Manětínského;
odbývány v tomto měsíci odborné před-
nášky pp. členy zmíněné kanceláře v růz-
nýchkrajinách

Kancelář zemědělsko-technická rady
zemědělské započala svou činnost dne 3.
června 1884 a může se v době poměrně
krátké vykázati pracemi četnými a účelu
svému úplně vyhovujícími.

Nechybělo však také této kanceláři
ani na materiálu do všech oborů obsáhlé
její činnosti zasahujícího a nezdá se proto
zemědělské komisi případnou býti po-
známka v prvních odstavcích zprávy zem-
ského výboru uvedená, že kruhy, již v

první řadě na vzkvátání zemědělství
zájem mají, kancelář zemědělsko-technic-
kou nepoužívali tak, jak to zakladatelům
její na mysli tanulo.

Zemědělská komise může k utvrzení
výroku svého poukázati k tomu, že v prv-
ním roce svého trvání zaměstnávala kan-
celář tato 3—5 technických sil, kdežto
v roce, k němuž tato zpráva se vztahuje,
zaměstnáno bylo v této kanceláři 6 stá-
lých a 15 výpomocných sil a v roce právě
minulém dokonce 7 sil stálých a 20 výpo-
mocných a jest jen zapotřebí hotové již
projekty pomocí příspěvku zemského, me-
lioračního fondu a laciným melioračním
úvěrem více podporovati a potom zajisté
nikdy nebude míti technicko-zemědělská
kancelář o práci, byť by i daleko větší
byla, nedostatku.

A kdyby, a to jen vzhledem k té
velké výměře polí, luk a pastvin ve vlasti
naší meliorací posud netknutých poměrné
málo meliorac se provádělo, ma zemědělská
komise za to, že nechuť neb snad i odpor
k provádění meliorac hledati spíše sluší
v četných překážkách, jež se zde v cestu
staví, nežli v přesvědčení proti melioracím
nebo dokonce co "z politováni hodných
předsudků" dotýčných kruhů.

Zejména vidi se zemědělská komise
nucenu uvésti, že politickými úřady se pod-
nikým těmto mnohé překážky staví v cestu
a že hotový, politickým úřadem již i
schválený projekt nastoupiti musí cestu
do Vídně, kde jak známo, ani při dotyč-
ném ministerstvu orby není znalce věci
znalého, místo aby přímo a přirozeně sl.
sněmu předložen byl.

Zemědělská komise projevuje již na-
před obavu, kdyby snad dle návrhu zem-
ského výboru soukromní objednatelé příště
povinni byli hned při objednání práce
dáti přiměřenou zálohu, že by zejména to
bylo na závadu u provádění meliorac na
statcích menších, a dovoluje si zemědělská
komise vysloviti své nezvratné přesvěd-
čení, že zejména s melioracemi příhodných
půd doděláme se výnosu nejvyššího a že
tato cesta jest jednou z nejprvnějších k zmír-
nění naší hospodářské krise.

Bohužel musíme doznati, že vodní
naše hospodářství jest v stavu prvotném
a sice daleko stojíme zpět za zeměmi sou-
sedními.

V Cechách máme posud provedených
meliorací asi za 4.000 ha., z čehož při-

padá na drenáze polí asi 2 500 ha. nehledě
k několika málo melioracím u malorolní-
kův dosti primitivně provedeným a na
mnoze nevyhovujícím; jest to pak teprvé
jedna desítina perct. veškeré orné půdy a
tří desítiny perct. luční plochy naší vlasti,
kdežto asi jedna čtvrtina veškeré naší
půdy. totiž asi 856.000 ha. rozhodně má
odvodnění zapotřebí.

Také asi jedna třetina luční naší půdy
mohla by se řádným odvodněním a pří-
slušným zavodněním značně zlepšiti, totiž
plocha asi 174.000 ha.

Kdyby tyto meliorace jenom v při-
bližném množství zmíněné plochy pro-
vedeny byly, účinek byl by zajisté skvělý
a nedá se číselně ani přibližně udati, a
vodstvo české účelým melioračním a pla-
vebním jako stvořené přišlo by tím k no-
vému využitkování.

Z uvedených čislic jest patrno, kdyby
provádění meliorac a vůbec upravení vod-
stva českého melo se bráti nynějším
skrovným způsobem dále, bylo by
k tomu zapotřebí více století, nežli by-
chom se dočkali žádoucího cíle.

Aby však úsilovněji u provádění me-
liorac a vůbec vodstva našeho pokud do
působnosti technicko-zemědělské kanceláře
přísluší, pokračováno býti mohlo, nelze
dosavádními skrovnými prostředky této
kanceláři věnovanými vystačiti a jeví se
nezbytná potřeba zvýšení dotace zemské,
aby práce pro podniky meliorační, zejména
u malorolníků a vodních družstev, neli bez-
platně jako se to v jiných zemích děje
aspoň zde poplatek mírnější nynějšího a
který by splatný byl až po ukončení před-
běžných prací, aby se poplatkem hned
z předu placeným dotýčné kruhy od díla
tak mnohoslibného neodvracely.

Zvýšení dotace zemské jest také po-
třebí vzhledem k všemožnému upotřebení
říšského melioračního fondu, který jest
povolen pouze ještě na 6 rokův a není
zabezpečeno, že příště se tak stane.

Z tohoto fondu obnáší pro družstevní
podniky meliorační v Čechách 186.000 zl.
čili každoročně až včetně rok 1899 41.169
zl.; proto však, že ze říšského meliorač-
ního fondu pr. 500.000 zl. ročně připadá
na Čechy dle rozvahu a výnosu daní,
částka 120.000 zl. je zřejmo, že země česká
teprvé jednu třetinu na ní připadající
částky zužitkuje — proto jest potřebí zvý-
šením dotace k vypracování projektů melio-

račních podporovati a poskytnutím sub-
vence zemské činiti podniky ty spůsobilými
k další podpoře z fondu říšského.

Také vzhledem k velice nedostatečným
místnostem pro zemědělsko-technickou kan-
celář jest potřebí dotaci pro tuto zvýšiti,
aby další místnosti v domě bývalé hospo-
dářské společnosti adaptovati se mohly.
Kancelář tato. má nyní k požíváni 3 míst-
nosti a zde má 7 stálých a 20 výpomoc-
ných sil pracovati. Kterak to možno?

K tomu má technicko-zemědělské kan-
celáři přidělena býti agenda komise hydro-
grafické a rokem příštím má při této kan-
celáři otevřena býti Škola melioračni.

Zemědělská komise žádajíc zvýšení
dotace pro meliorace má k tomu zajisté i
právo, neb více jak polovina obyvatelstva
království českého zanáší se zemědělstvím.
Vizme jen, co jiné země k účelům země-
dělství věnují! Náklad na uherské země-
dělství obnášel roku 1879 10.000 zl. a
vystoupil v roku 1884 na 75 tisíc.

V Anglii, Francii a Italii pracuje se
V tomto oboru po celé století co nejsilněji
a věnovány jsou účelům melioračním celé
miliardy. Italie věnovala na tyto práce
v době poslední na 200 milionů lir a má
přes 200.000 ha k zavlažení neb odvodnění
zařízeno.

Jakkoliv společná činnosť zemědělsko-
technické kanceláře a hydrotechnické kan-
celáře zemského výboru v mnohých otáz-
kách o upravení vodních poměrů vlasti
naší velice potřebná jest, vidí se komise
zemědělská nucenu konstatovati, že zde
žádoucí shody neví a nesdílí také aáhled
přednosty zemědělsko-technické kanceláře,
že již melioračním zákonem je kompetence
těchto obou institucí dostatečně vytknuta,
což zejmena při sdělávání projektu k ú-
pravě Berounky a její přítoků zřejmo není
a také neshodě této lze jenom přičísti a
zemědělská komise to s politováním vy-
slovuje, že při zdělání projektu pro upra-
vení Malého Labe a Oharky k potřebám
melioračním pranic hleděno nebylo, ačkoli
se sl. sněm na tom byl usnesl.

Co se týče upotřebení zemské subvence
v r. 1886 v obnosu 15.000 zl. jakož i zá-
lohy 2.721.64 zl. z příjmu r. 1887 zemským
výborem poskytnuté nabyla zemědělská
komise přesvědčení, že není proti němu
vůbec čeho namítati, jakož i že celý účet
zemědělsko-technické kanceláře úplně jest
správný.

Značná čásť aktivních nedoplatků v roce
1886 2.283 zl. 94 kr. obnášející jest jenom
dalším důkazem hospodářské tísně a bylo
by zajisté melioraci velmi na závadu, kdyby
dle návrhu zemského výboru jistá část
výloh na předběžné meliorační práce hned
zpředu vybírati se měla

Po bedlivém uvážení všech ve zprávě
uvedených poměrů dovoluje si zemědělská
komise učiniti následující návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti takto:

I.  Zpráva zemského výboru o činnosti
zemědělsko-technické kanceláře v roce
1886, jakož i výkaz o tom, kterak upo-
třebeno bylo zemské subvence v obnosu
15.000 zl. a zálohy z příjmu roku 1887
v obnosu 2.721 zl. 68 kr. bóře se k vě-
domosti.

II.  Zemskému výboru se ukládá:

a)  aby konal šetření v příčině snížení
poplatku za vyhotovení plánů melioračních
a rozpočtů, aby dohodnuv se s radou ze-
mědělskou finanční efekt tohoto opatření
vyhledal a o výsledku v příštím zasedání
slavnému sněmu zprávu s návrhy podal;

b)  aby učinil opatření, by zemědělsko-
technické kanceláři přiměřené a vzhledem
k jejímu personálu dosti prostranné míst-
nosti přikázány byly.

Der hohe Landtag Wolle beschließen:

I.  Der Bericht des Landesausschußes über
die Thätigkeit des kulturtechnischen Bureaus
im Jahre 1886, sowie der Ausweis über die
Verwendung der Landessubvention im Betrage
von 15.000 ff. und übet: den Borschuß aus
den Einkünften des Jahres 1887 im Betrage
von 2.721 fl. 68 fr. wird zur Kenntnis ge=
nommen.

II.  Der Landesausschuß wirb beauftragt;

a)  Erhebungen zu pflegen in Beziehung
einer Ermäßigung ber Taxe für die Berserti=
gung von Meliorationsplänen und Kostenüber=
schlägen, sich mit dem Landeskulturrathe zu
verständigen, den Finanzeffekt dieser Berfü=
gungen näher zu bestimmen und von dem Er=
folge in ber nächsten Session dem hohen Land=
tage Bericht zu erstatten und Anträge zu
Stellen;

b)  Verfügungen zu treffen, daß dem
kulturtechnischen Bureau mit Rückficht anf
sein Personal hinlängliche Räumlichkeiten zu=
kommen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, dám
hlasovati o návrhu komise.

Ich werde die Anträge der Commission
zur Abstimmung bringen.
Dieselben lauten:
Der hohe Landtag wolle beschließen:

I.  Der Bericht des Landesausschußes über
die Thätigkeit des kulturtechnischen Bureaus
im Jahre 1886, sowie der Ausweis über die
Verwendung der Landessubvention im Betrage
von 15.000 fl. und über den Vorschuß aus
den Einkünften des Jahres 1887 im Betrage
von 2.721 fl. 6Hfr. wird zur Kenntuis genommen.

II.  Der Landesausschuß wird beauftragt:
Erhebungen zu pflegen in Beziehung einer

Ermäßigung der Tage für die Verfertigung
Von Meliorativnsplänen und Kojtenüberschlägen
sich mit dem Landesculturrathe zu verständi-
gen, den Finanzeffect dieser Verfügungen näher
Zu beftimmen, und von dem Erfolge in der
nächsten Seffion dem hohen Landtage Bericht
zu erstatten und Anträge zu Stellen.

b) Verfügungen zu treffen, daß dem ful-
turtechnifchen Bureau mit Rücksicht auf fein
Personale hinlängliche Räumlichkeiten zu-
kommen.

Komise navrhuje:

Slavný sněme, račiž se usnésti takto:

I.  Zpráva zemského výboru o činnosti
zemědělsko-technické kanceláře v r. 1886,
jakož i výkaz o tom, kterak upotřebeno
bylo zemské subvence v obnosu 15.000 zl.
a zálohy z přijmu roku 1887 v obnosu
2.721 zl. 68 kr. béře se k vědomosti.

II.  Zemskému výboru se ukládá:

a)  aby konal šetření v příčině snížení
poplatku na vyhotovení plánů melioračních
a rozpočtů, aby dohodnuv se s radou ze-
mědělskou finanční effekt tohoto opatření
vyhledal a o výsledku v příštím zasedání
slavnému sněmu zprávu a návrhy podal;

b)  aby učinil opatření, by zemědělsko-
technické kanceláři přiměřené a vzhledem
k jejímu personálu dosti prostranné míst-
nosti přikázány byly.

Žádám pány, kteří s těmito návrhy
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, Welche diesen An-
trägen zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrhy jsou přijaty.

Die Anträge find angenommen.

Příští předmět denního pořádku
jest druhé čtení zprávy komise pro
záležitosti zemědělství o zprávě vý-

boru zemského v příčině zakoupení
sušárny pro pomologický ústav v Troji.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
mtng ist die zweite Lesung des Berichtes
der LandsSkulturkommission über den Lan-
desausschußbericht in Angelegenheit des
Ankaufes einer Obstdörre für das pomo-
logifche Institut in Troja.

Zpravodajem jest p. posl. Teklý. Dá-
vám jemu slovo.

Zpravodaj p. posl. Teklý. Slavný sně-
me ! Dle prvního odstavce statutu pomo-
logického ústavu ad 1. e) ústav tento slou-
žiti má co vzorná a pokusná stanice pro
průmysl ovocnický zabývající se provádě-
ním jednotlivých způsobů spracování ovoce
pak k odbývání praktických běhů učeb-
ných o zužitkováni ovoce pro cizí účast-
níky, zejmena štěpaře a hospodáře.

Této úloze může pomologický ústav
dostáti jen tenkráte, když bude míti stroje
k zužitkováni ovoce, mezi nimiž první
místo zaujímá sušárna, pročež komise pro
záležitosti' zemědělské pokládá za nevy-
hnutelnou potřebu, opatřiti takovou pro
pomologický ústav.

Také i vysoký sněm uznal potřebu
sušárny na ovoce usnesením ze dne 29.
září 1884, jímžto zemskému výboru se
uložilo, aby nejblíže příštímu sněmu vhod-
né návrhy na vystavení sušárny na ovoce
předložil.

Aby tomuto rozkazu zemský výbor
vyhověl, vyzval zemědělskou radu pro
království České, aby uložila pomologic-
kému odboru svému, by zhotovil návrh
na vystavení sušárny pro pomologický
ústav, k účelu předložení návrhu toho
slavnému sněmu.

Pomologický odbor vyhověl vyzvání
tomu a předložil zemskému výboru pro-
jekt suširny dle soustavy Reynoldtovy
zhotovený ředitelem pomologického ústavu
v Troji dr. K. Hamböckem. Návrhu tomu
byl přiložen podrobný nákres a rozpočet,
dle kterého by náklad na zřízení sušárny
obnášel 2700 zl. Zemský výbor předložil
zprávu svou ze dne 14. prosince 1885 č.
43.839 s návrhem, aby se vyčkal výsledek
konkurence sušáren.

Avšak slavný sněm usnesl se ve svém
XVII. sezení odbývaném dne 17. ledna
1887 uložiti zemskému výboru, aby doplnil
předlohy, pokud jde o zařízení ústavu na
zužitkováni ovoce v Troji.

Zemský výbor vyhověl rozkazu tomu,
vrátil následkem toho snešení předlohy
pomologického odboru k doplnění. Pomo-
logický odbor učinil nový návrh, aby pro
pomologický ústav v Troji zakoupena byla
sušárna dle soustavy ředitele pomologic-
kého ústavu dr. K. Hamböcka firmou Reis-
senzahn v Bubnech zhotovená. O sušárně
té vyslovily se nejen odborné listy, nýbrž
i odborníci, kteří k hlavní zkoušce dne
29. října 1887 v pomologickém ústavě
zváni byli, velmi příznivě. Zmíněná sušárna,
která již v Troji jest postavena, nabízí se
za 685 zl. r. m.

V uvážení toho, co výše bylo uve-
deno, navrhuje komise:

Slavný sněme račiž povoliti, aby se
pro pomologický ústav v Troji zakoupila
sušárna dle soustavy dr. K. Hamböcka
firmou A. Reissenzahn v Bubnech shoto-
vená za 685 zl. a Částka tato se vřadila
do zemského rozpočtu na rok 1888 oddíl
V. Kapit. 5., titul 4.

Der hohe Landtag wolle den Ankauf der
nach dem Systeme des Dr. St. Hamböck von der
girma A. Reissenzahn in Bubna hergestellten
Obstdörre für das pomologische Institut in
Troja um den Preis von 685 fl. bewilligen
und diesen Betrag in den Landesvoranschlang
für das Jahr 1888 Abschnitt V. Kapitel 5,
Titel 4 einstellen.

Nejv. maršálek zemský. Přihlásil se k
slovu p. dr. Mattuš.

Posl. dr. Mattuš. Dle návrhu země-
dělské komise má se vložiti do rozpočtu
na rok 1888 částka 685 zl. na zakoupení
sušárny v Troji. Nemám co bych namítal
konečně proti věci samé. Mám za to, že
věc ta byla zajisté v komisi, které to ná-
leželo, důkladně uvážena. Jen ohledně
formy dovolil bych si učiniti poznámku.

Když v druhém čtení bylo jednání
o rozpočtu uzavřeno, myslím, že by to
bylo obtížné a že by se to nesrovnávalo
s pořádkem, který se vůbec při sdělávání
rozpočtu zachovávati musí, aby se doda-
tečně do rozpočtu samého a do jistých ti-
tulů a kapitol vkládala čísla, poněvadž by
se tím stala jakási nesrovnalost se sumár-
ními číslicemi a s konečným vysledkem
rozpočtu. Aby arci sl. sněm měl možnost
i tenkráte, když jest jednání o rozpočtu
ukončeno, povolovati některé další sumy

na nutná opatření, činí se to dodatečnými
úvěry, které se pak arci súčtují zvláště a
v účtu přidají co dodatečný úvěr, arci
k té kapitole a té číslici. Ale nemění se
aspoň rozpočet v tom právě okamžiku,
takřka, když byl slavným sněmem konečně
usnesen. Dovolil bych si tedy učiniti ná-
vrh, aby se změnil konečný návrh komise
zemědělské v ten spůsob:

Slavný sněme račiž povoliti, aby se
pro pomologický ústav v Troji zakoupila
sušárna dle soustavy dr. K. Hamböcka u
firmy A. Reissenzahn v Bubnech shotovená za 685 zl. a aby se částka ta za do-
datečný úvěr považovala.

Nejv. maršálek zemský. Prosím, byste
mi ráčil podati tento návrh písemně. Uči-
ní < dotaz, zdali tento návrh je podpo-
rován.

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto
návrhem, by vyzdvihli ruku.

Návrh je dostatečně podporován.

Žádá ještě někdo za slovo ?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Jelikož tomu tak není, prohlašuji de-
batu za ukončenu, a dávám závěrečné
slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj posl. p. Teklý. Myslím, že
mohu jménem komise zemědělské jen dě-
kovati p. řečníku přede mnou, že upozor-
nil na to, jakým způsobem by se ještě
částka tato přece jen vyplatiti dala (vese-
lost) na prospěch zakoupení sušárný, které
tak nezbytně ústav pomologický potřebuje.

Proto myslím, že mohu prohlásiti, že
také ostatní členové s tímto návrhem sou-
hlasí, a připojoji se k návrhu, jejž p. dr.
Mattuš učinil.

Nejv. maršálek zem.: Přejdeme k hla-
sování. Nebude třeba, bych opětně pře-
četl návrh komise. Dám tedy hlasovati
prvé o změňujícím návrhu p. posl. dra.
Mattuše, a pakli by tento nebyl přijat,
dal bych hlasovati o návrhu komise.

Ich werde zuerst über den Antrag des
Herrn Abg Dr. Mattuš abstimmen lassen;
sollte derselbe nicht angenommen Werden, so
werde ich über den Commissionsantrag abstim-
men lassen.

Návrh p. posl. Mattuše, který byl
dostatečně podporován, by zněl takto:
"Slavný sněme, račiž povoliti, aby pro

pomologický ústav v Troji se zakoupila
sušárna dle soustavy dra. Karla Hamböcka
od firmy A. Reissenzahna v Bubnech sho-
tovená za 685 zl. a aby se povolila částka
685 zl. co úvěr dodatečný."

Der Herr Ubg. Dr. Mattus stellt den
Antrag:

Der hohe Landtag wolle den Ankauf der
nach dem System des Dr. Karl Hamböck von
der Firma A. Reissenzahn in Bubna herge-
stellten Obstdörre beim pomologischen Institut
in Troja um den Preis von 685 bewilligen,
und es wird ber Betrag von 685 ft. als Nach-
tragscredit bewilligt.

Ich ersuche die Herren, Welche diesem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto
návrhem, by vyzdvihli ruku.
Jest přijato.

Es ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé Čtení zprávy komise pro zale-
žitosti okresní a obecní o zprávě zem-
ského vyboru a žádosti obce Třebe-
šické.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
ber Kommission für Bezirks= und Ge-
meindeangelegenheiten über den Landes-
ausschußbericht betreffend das Gesuch ber
Gemeinde Trebeschitz.

Zpravodajem jest pan dr. Palacký.
Dávám jemu slovo.

Zpravodaj dr. Palacký: Slavný sněme!
Sněm tento se usnesl ze dne 4. ledna 1887
u vyřízení žádosti obce Třebešické č. 35
pet. z r. 1886 za povolení k vybírání po-
platku z vepřového dobytka do obce při-
hnaného, uložiti zemskému výboru, aby
okolnosti v žádosti té uvedené vyšetřil a
případně příštímu zasedání sněmu zprávu
podal.

Vyšetření to uložil zemský výbor dne
19. ledna 1887 č. 653 okresnímu výboru
Kutnohorskému a následkem podané zprávy
r. 1887 podal zemský výbor sám dne 23.
března 1887 č. 9376 slavnému c. k. mí-
stodržitelství připis. V tomto přípisu vy-
počítává se, co se dosud v té věci stalo
zejména přípisem vys. c. k. místodržitel-
ství ze dne 16. února 1883 č. 9839 pod-
míněné oběžníky ke všem okresním hejt-
manstvím ode dne 29. března 1886 č. 2091

a 3. září č. 72 385 pak rovněž oběžníky
samého zemského výboru cestou okresních
výborů ke všem obecním představenstvům
ze dne 4. června 1886 č. 20776 a 11. srpna
1886 č. 22611, jimž poukázány byly úřady,
by k zamezeni zlořádů pocházejících z pří-
honu vepřového dobytka pečovali o pro-
vedení co nejbedlivější §§ 2., 5., 11., 18.
až 30. zákona ze dne 12. října 1875 č. 25.
z. z., § 11. zák. z 29. února 1880 č. 35. ř.
z. a §. 35 ob. řádu.

Avšak zemský výbor uznává sám, že
tyto naznačené §§ nestačí k zamezení do-
týčného řádu.

Zákon z 17. října 1875 o ochraně
polní neobráni dostatečně obecenstvo proti
škodám, jež způsobí cizí vepřový dobytek,
poněvadž majitel toho se z pravidla již
z obce vzdálil, nežli orgány obecní zvědí
o dotyčné škodě a neurčité stále se mě-
nící a neznámé bydliště onoho majitele
znesnadňuje velice trestání jeho, nečiní-li
je vůbec nemožným.

§ 11. předpokládá důstatek zkouše-
ných zvěrolékařů, kteří scházívají zrovna
v obcích venkovských, kde hlavně se
provozuje obchod s cizím vepřovým do-
bytkem.

Proto podává se prý tolik Žádostí o
povolení k vybírání dávky z cizího ve-
přového dobytka nejen u sl. zemského
výboru, nýbrž i u sněmu.

Jednaje o petici Třebešické nemysli
zemský výbor dle § 86. o. z. že dávky o-
becní dle § 89. nesmějí obmezovat tržbu
a obchod a nehodlá proto odporoučeti pe-
tici tu sněmu k příznivému vyřízení. Vy-
slovuje však náhled, že by se ony zlořády
daly nejlépe zamezit bez většího obme-
zení obchodu, kdyby šetřeno bylo stran
obchodníků cizím vepřovým dobytkem
ustanoveni o obchodu podomním; zákon
ze 4. září č. 252. ř- z., který se dle ná-
hledu z. výb. sem nehodí a § 2. a ze-
jména § 8. řečeného zákona vyhověly lépe
účelu výše řečenému, nežli ony uvedené
§§. Zemský výbor žádal tedy sl. místodr-
žitelství o dobrozdání, zdaž obchod vepřo-
vým dobytkem z ciziny přihnaným pro-
vozovaný kočovnými honáky lze zahrnouti
v ustanovení č. p. 4. záři 1882 č. 252. ř.
z. a v případě příznivém, zdaž by bylo
ochotno učiniti opatřeni v oboru své pů-
sobnosti, by zákon ten stran toho obchodu,
byl prováděn c. k. politickými úřady.

Na notu tu nepřišla meritorní odpo-
věď, ač ji zem. výb. přípisem 12. listop.
1887 č. 9376 opětně žádal, nýbrž sl. mí-
stodržitelství sdělilo přípisem ze dne 12.
listopadu 1877 č. 100.055, že záležitost ta
se nacház n c. k. ministerstva obchodu.

Sl. zemský výbor navrhuje, aby se
zpráva tato vzala k vědomosti.

Okresní komise přistupuje k návrhu
tomu a navrhuje : Sl. sněme račiž zprávu z.
výb. č. 224. sn. o záležitosti poplatku
z přihnaného dobytka vepřového vzíti
k vědomostí.

Der hohe Landtag Wolle den Bericht des
Landesausschußes Zahl 234 Ldtg. in Sachen
einer Gebühr von zugetriebenem Vorstenvieh
zur Kenntnis nehmen.

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za
slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Komise navrhuje, by zpráva z. výb.
o této záležitosti byla vzata k vědomosti.

Die Kommission beantragt, es möge der
Bericht des Landesausschußes in dieser Ange-
legenheit zur Kenntnis genommen werden.

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto
návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, Welche dem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Commission für Bezirks- und Ge-
meindeangelegenheiten über die Petitionen
des landwirtschaftlichen Vereines in Neu-
haus und einiger anderer in derselben
Angelegenheit.

Příští předmět denního pořádku
jest druhé čtení zprávy komise pro
záležitosti okresní a obecní o peticích
■ hospodářského spolku v Jindř. Hradci
a jiných v téže záležitosti.
Zpravodajem jest posl. dr. Palacký.
Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Palacký: Slavný
sněme! Jak již zmíněno podala roku 1886
obec Třebešická petici č. 35, aby směla
vybírati zákonně po 10 kr. tržného z každé-
ho kusu cizího vepřového dobytka přihna-
ného, kteráž petice k návrhu komise slav.
sněmem poukázána byla dne 4. ledna 1887
zem. výboru, by okolnosti tam uvedené

vyšetřil a případně příštímu zasedání
sněmu návrh podal. Co se týče vyřízení
formálního, jste, pánové, právě přijali
zprávu zem. výboru o krocích, které ná-
sledkem toho byly učiněny. Teď podal
hospodářský spolek okresu Jindřicho-Hra-
deckého podobnou petici a přistoupily
k ní, totiž jsou identické petice hospodář-
ského spolku Sedlčanského č. 59. a petice
hospodářské besedy "Horymír" v Nepoli-
sích u Chlumu n. C. č. pet. 73. Petice
ony líčí, abych to zkrátka řekl, nápodobně
týmiž slovy velkou škodu, která hospodáři
našemu přiháněním cizího dobytka jak
v polích tak také z konkurence, že se tím
šíří nákaza, polní pych, se děje. že šíří se
ukrutná lichva na úkor obecenstva, poně-
vadž se tento dobytek prodává na dluh,
ale proti ohromným procentům, 600, 800%
není nic neobyčejného.

Dle náhledu komise bylo by nejlepším
prostředkem proti zmíněné neřesti zlepšení
domácího chovu vepřového dobytka, který
bohužel není ještě na tom stupni, aby
sám náš chov mohl vyplniti tu ohromnou
mezeru, které jest každého jara zapotřebí.
Každé jaro se přihání velký počet do-
bytka a rozebírá se pod velmi nepřízni-
vými výmínkami, poněvadž náš chov ne-
stačí. Dovolím si poukázati na to, že chov
uherského dobytka dle výtečného díla,
které vychází pod egidou korunního prince
a spolu s Belou Tornayem, jest v Uhřích
zcela nová věc.

Před 40 lety nebyl chov vepřového
dobytka v Uhrách, a přiváděli se bagouni
ze Srbska.

Před 40 lety palatín Josef dostal
první stádo vepřů od knížete Miloše darem,
zvelebil je svým příkladem a poučením
tak, že páčí se vedle Bély Tornaye nej-
méně na 75 milionů. Nápodobně byl i
v posledních letech chov vepřového do-
bytka zlepšen v Belgii. Belgie dostávala
také cizí dobytek. Vypěstováním dosta-
tečného počtu kanců a podporou tohoto
chovu se stalo, že Belgie jest nyní nejen
samostatná, ale ještě vyváží.

Z těch příčin navrhuje komise odpo-
ručiti sněmu, aby tyto tři petice byly
poukázány zemskému výboru, aby o tom
slyšel zemědělskou radu v příčině toho,
zdali by nebyly tu prostředky na snadě,
jimiž by se zvelebil chov domácího do-
bytka a tím země naše se stala neodvislou
od cizího přívozu.

Z ohledu na velice obtížné obchodní
otázky bylo také usneseno, aby také zem-
ský výbor se tázal obchodních komor.
zejména z ohledu na obmezení, které spo-
lečné obchodiště klade v tom ohledu na-
šim zákonům.

Komise navrhu e:

Petice tyto se postupují zemskému
výboru, by o vyšetření okolností v nich
uvedených ve srozumění se sl. zemědělskou
radou a obchodními komorami učinil sně-
mu příštímu zprávu a návrhy své.

Die Commission trägt an, der hohe Land-
tag Wolle beschließen:

"Diese Petitionen Werden dem hohen Lan-
besausschuße abgetreten, damit er nach Prü-
fung des Inhaltes im Einvernehmen mit dem
Landesculturrath und den Handelskammern
dem nächsten Landtag feinen Bericht und feine
Vorschläge vorlege.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Tuším, že nebude potřeba, bych opa-
koval návrh komise a žádám pány, kteří
s tímto návrhem souhlasí, by vyzdvihli
ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem An-
trage der Commission zustimmen, die Hand
zu eiheben.

Návrh jest přijat,

Der Antrag ist angenommen.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Commission für Bezirks= und Ge-
meindeangelegenheiten über die Petition
des Ausschußes der "Řemeslnická be-
seda" in Kolin betreffend die Reform des
Heimathsgesetzes.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti okresní a obecní o petici vý-
boru řemeslnické besedy v Kolíně
v příčině opravy zákona domovského.
Zpravodajem jest p. posl. dr. Krofta.
Dávám jemu slovo.

Posl. dr. Krofta: Slavný sněme! Výbor
řemeslnické besedy v Kolíně žádá, by sl.
sněm jednání o zákoně domovském a pří-
slušenství obecním uspíšiti ráčil a možno-li,
již v tomto zasedáni ku konci přivedl zá-
konem novým ve smyslu sneseni o návrhu
zemské ankety.

Výbor řemeslnické besedy v Kolíně
zmýlil se arci v adrese, neboť ačkoli ne-
spadá do kompetence sněmu, aby učinil to,
čeho sobě žádá petice řemeslnické besedy
v Kolíně, pokládá komise pro důležitost
a naléhavost věci, o kterou tu jde, přece
za nutné, aby sl. sněm příležitosti této
použil a vysokou c. k. vládu opětně vyzval,
aby urychlila re formu zákona domovského
ve smyslu dobrozdání sněmu již r. 1883
c. k. vládě podaného.

Slavný sněm usnesl se totiž již v roce
1883 a sice k podnětu c. k. vlády na re-
soluci, této záležitosti se týkající, a po-
něvadž v příčině té ničeho se nestalo,
učinil sl. sněm od té doby již dvojí usne-
šení . a sice:

1.  usnešení dne 16. ledna 1886 v 24.
sezení III. zasedání výročního;

2.  usnešení dne 26. ledna 1887 v 25.
sezeni IV. zasedání,

jimiž se o. k. vláda na základě čl.
19 lit. b. zř. zem. vyzvala, aby učinila,
čeho potřebí jest k brzkému provedení re-
soluce sněmu království Českého ze dne
2. srpna 1883 v příčině opravy práva do-
movského.

Upravení práva domovského v uvede-
ném smyslu jest zajisté naléhavé za tou
příčinou, že slav. sněm na změně té učinil
závislou reformu zákona o veřejném chu-
dinství.

Ve směru tom zemský výbor zavedl
akci dalekosáhlou v příčině sbírání mate-
riálu statistického a poněvadž by reforma
veřejného chudinství intensivněji a důklad
něji provedena býti mohla, kdyby mezi
tím správa zákona domovského říšským
zákonodárstvím provedena byla, dovoluje
sobě komise učiniti tento návrh:

Slavný sněme, račiž se umésti takto:

1.    C. k. vláda se opětně vyzývá na
základě čl. 19 lit. b zřízení zemského, aby
učinila, čeho potřebí jest k brzskému pro-
vedení resoluce sněmu království Českého
ze dne 2. srpna 1883 v příčině opravy
zákona domovského.

2.  Petice výboru řemeslnické besedy
v Kolíně de praes. 1. jún. 1886 c. 151 usne-
šením tímto dochází svého vyřízení.

Der hohe Landtag wolle beschließen:

1. Die hohe Regierung wird im Grunde

des § 19 lit. B. der Landesordnung wieder-

holt aufgefordert, behufs baldiger Durchfüh-

rung der Resolution des böhm. Landtages v.

2. August 1883 betreffend die Reform des
Heimathsgesetzes das Nöthige zu veranlassen
2. Die Petition des Ausschußes der ře-
meslnická beseda in Kolin vom 1. Feber
1887 erscheint durch diesen Beschluß erledigt.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, pře-
jdeme k hlasování.
Komise navrhuje :
1. 81. sněme rač se usnésti:
C. k. vláda se opětně vyzývá na zá-
kladě čl. 19. lit. b. zřízení zemského, aby
učinila čeho potřeba jest k brzkému pro-
vedení resoluce sněmu království českého
ze dne 2. srpna 1883 v příčině upravení
zákona domovského.

3. Petice výboru řemeslnické besedy
v Kolíně usnešením tímto dochází svého
vyřízení.

Die Commission stellt den Antrag:
Der hohe Landtag wolle beschließen:

1.  Die hohe Regierung wird im Grunde
des § 19 lit. B. der Landesordnung wieder-
holtt aufgefordert, behufs baldiger Durchfüh-
rung der Resolution dese böhmischen Landta-
ges vom 2. August 1883 betreffend die Re-
form des Heimathsgesetzes das Nöthige zu
veranlassen.

2.  Die Petition des Ausschußes der ře-
meslnická beseda in Kolin vom 1. Feber
1887 erscheint durch diesen Beschluß erledigt.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung
ist die zweite Lesung des Berichtes der
Commission für Bezirks- und Gemeinde-
angelegengeiten über die Gesuche einiger
Bezirksausschüße und Stadträthe um Re-
gelung der Dienstverhältnisse der auto-
nomen Gemeinde und Bezirksbeamten im
Königreiche Böhmen.

Příští předmět denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti okresní a obecní o peticích ně-
kterých výborů okresních a rad měst-
ských, aby byly upraveny poměry
služební samosprávných úředníků o-

becních a okresních v království Če-
ském.

Zpravodajem jest pan poslanec Schwarz.
Dávám jemu slovo.

Zpravodaj poslanec p. Schwarz : Sl.
sněme! Jednota samosprávných úředníků
po království české podala sl. sněmu žá-
dost, aby byly upraveny zákonem slu-
žebné poměry samosprávných úředníků
tohoto království českého.

Sl. sněm. odkázal tuto petici zemské-
mu výboru, aby vyšetřiv důvody její po-
dal o ní zprávu a příslušné návrhy v pří-
štím zasedání.

Na to došly v této věci některé pe-
tice ještě podané okresními výbory a za-
stupitelstvími a městskými radami.

S těmito peticemi ovšem nelze jinak
naložiti, nežli učinilo se s peticemi jed-
noty samosprávných úředníků.

Pročež činí komise pro okresní a obec-
ní záležitosti návrh:

Sl. sněme račiž se usnésti:

Petice číslo 353, 358, 362, 369, 391.
406, 446 a 448 přikazují se vyboru zem-
skému, aby k nim zřetel vzal, až jednati
bude podle snešení sněmovního ze dne
20. prosince 1887 o žádosti jednoty samo-
správných úředníků okresních a obecních
v království českém, jenž týče se téže zá-
ležitosti jako tyto petice.

Der hohe Landtag wolle beschließen:
Die Petitionen Nr. 353, 358, 362, 369,
391, 406, 446 und 448 werden dem Landes-
ausschuße mit der Aufforderung zugewiesen,
dieselben bei der Behandlung des ihm laut
Landtagsbeschlußes vom 20. Dezember 1887
zugewiesenen gleichartigen Gesuches des Ver-
eines der autonomen Bezirks- und Gemeinde-
beamten im Königreiche Böhmen zu berück-
sichtigen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?
Wir schreckten zur Abstimmung.

Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem
komise, by vyzdvihli ruku.

Ich bitte die Herren, welche dem An-
trage der Commission zustimmen, die Hand zu
erheben.

Jest přijato.

ES ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest

druhé Čtení zprávy petiční komise o
petici Josefa Mahlera a soudruhů v
Praze za zrušení výhlášky magistrátu
král. hlavního města Prahy ze dne
7. července 1884.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Petitionskommission über die Peti-
tion des Josef Mahler und Genossen in
Prag um Aufhebung der Kundmachung
des Magistrates der fönigt. hauptstadt
Prag vom 7. Juli 1884.

Dovoluji si ohlásiti, že na místo pana
poslance Vytvara převzal podání zpravy
o této záležitosti p. poslanec dr. Sedláček.

Ich erlaube mir mitzutheilen, daß an
Stelle des zum Referenten gewählten H Abg.
Wytwar der Herr Abg. Sedlaček übernommen
hat, das Referat zu erstatten.

Dávám slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj dr. Sedláček: Slavný suš-
me! Vyhláškou magistrátu kr. hlavního
města Prahy ze dne 7. července r. 1884
čís. 60.999, která zavdává příčinu k petici,
o níž se jedná a o níž se podává zpráva,
uvádějí se na paměť vyhlášky magistrátu,
kterými se zakazuje:

a)  zříditi rozličná věšadla, rohatiny,
tyče k vyvěšování zboží na krámech a
nad krámy,

b)  zříditi v průčelí domu štítky ná-
věštné vyčnívající do prostory ulice,

c)    zříditi záslonné přístřešky pak
svítilny níže 2.21 m. nad chodníkem.

Peticí Josefa Mahlera a soudruhů ze
dne 3. prosince 1887 č. 181. pet do-
máhá se Část obchodníků pražských z Jo-
sefova za zrušení výše uvedené vyhlášky
a prosí: Vysoký sněme račiž působiti k
tomu, by vyhláška magistrátu kr. hlavní-
ho města Prahy ze dne 7. července 1884
číslo 60.999 co zákonně neodůvodněná zru-
šena a vyvěšování zboží i šatstva co zákonné
dovolené uznáno bylo.

Petenti odůvodňují svou prosbu tím,
že jim nemožno jest jiným způsobem u-
pozorňování na své zboží zaříditi, jednak
z nedostatků hmotných prostředků ku
zřízení výkladních skříní, jednak že tomu
nedovolují místní poměry domů a krámů
samých.

Dále dovozují oprávněnost vyvěšování
zboží z §. 44. živnostenského řádu a
považují vyhlášku za nezákonnou na zá-
kladě čl. 81. s 101. obecního řádu pro

král. hlavní město Prahu ze dne 26. květ-
na 1850, neuvádějí však že domáhali se
zrušení její v cestě odvolání.

Článkem 44. živnost. řádu ustanovuje
se povinnost příhodného vnějšího označení
stálých provozovacích místnostní a dovo-
luje se užívati i jiných prostředků ná-
věštných.

§.81. obecního řádu pro Prahu při-
kazuje se obci pražské správa místní poli-
cie a článkem 101. dává se obecnímu za-
stupitelstvu právo rozhovati o všech stíž-
nostech v záležitostech působnosti přirozené,
ježto k němu přichází proto, co městská
rada neb magistrát nařizuje.

V uvážení, že článek 81. obec. řádu
pro královské hlavní město Prahu
ze dne 26. května 1850 přikazuje obci
správu místní policie a popříti nelze, že
ve vyhláš svrchu uvedené spadá do její
právomocnosti,

v uvážení, že žadatelé neodvolali se
proti jmenované vyhlášce ke kompetentins-
tancím (§. 101. obec. řádu pro Prahu) a
vyhláška ta nabyla moci práva,

v uvážení, že dle §. 44. živnosten-
ského řádu dovolené užívání prostředků
návěštních nemůže se vztahovati na vy-
věšování zboží do prostory ulice vyční-
vajícího, jak vyhláška zakazuje, zvláště
když se v této výslovně podotýká, že se
§. 44. živn. řádu nikterak neobmezuje,

navrhuje petiční komise

Vysoký sněme račiž se usnésti:

O petici pana Josefa Mahlera a sou-
druhů za zrušeni vyhlášky magistrátu kr.
hlavního města Prahy ze dne 7. července
1884 číslo 60.999 přechází se k dennímu
pořádku.

Die Petitionskommission stellt den An-
trag, der hohe Landtag wolle über die Peti-
tion des Josef Mahler und Genossen betref-
fend die Aufhebung der Kundmachung des Ma-
gistrats der kgl. Hauptstadt Prag vom 7. Juli
1884 Zahl 60.999 zur Tagesordnung über
gehen.

Nejv. maršálek zemský. Žádá někdo
za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Komise navrhuje, by se přešlo k den-
nímu pořádku o petici Josefa Mahlera a
soudruhů.

Die Commission beantragt, es möge über
die Petition zur Tagesordnung übergegangen
werden.

Žádám pány, kteří s tím návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Es ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest
čtení druhé zprávy petiční komise o
petici okresního výboru v Písku.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist der Bericht der Petitionskom-
mission über die Petition des Bezirksaus-
schußes in Pisek.

Zpravodajem jest p. dr. Naxera.
Dávám jemu slovo.

Zpravodaj dr. Naxera: Petice skládá
se ze 3 částí, nejprve, aby knihy veřejné
byly doplňovány tím způsobem, že v nich
bude zapsána čistá výměra a čistý výnos
jednotlivých parcel knihovního tělesa po-
zemského, za druhé aby veřejný statek
zapsán byl do knih veřejných a za třetí,
aby mezi katastrem a mezi mapou kniho-
vního soudu byla zjednána a udržována
stálá shoda.

K odůvodněni žádosti prvé dokládají
se petenti tím, kterak zákony o založení
a vnitřním upraveni knih pozemkových
má býti provedena zásada, vyslovená již
v patentu ze dne 24. dubna 1779 č. 171.,
aby každý nemovitý statek, jenž v kata-
stru jest zapsán v knihách pozemkových
byl vyznačen zrovna tak a se všemi ná-
ležitostmi, jak v katastru se jeví, aby
tím způsobem zjednána a zachována byla
úplná shoda mezi knihou veřejnou a ka-
tastrem.

Aby se tak stalo, v tom má interess
nejen stát, jemuž náleží bdíti nad bez-
pečností právní a jenž má právo břemena
státní podle výnosu statků rozvrhovati;
ale ještě většího má v tom interessu
vlastník, jemuž nejvíce na tom záleží,
aby mu byla zjednána a utvořena úplná
evidence jeho majetku, tvořící základ
právních poměrů, úvěru a veřejných bře-
men, majiteli ukládaných, rovněž pak ne-
malého interessu má v tom věřitel, jenž
poskytuje úvěr a chce míti obraz majet-
kových poměrů dlužníka, úvěr vyhledá-
vajícího.

Dosavadní zřízení, že u c. k. archivu
map žádati lze za doplnění knihovního

výpisu, neopomáhá potřebě, protože úvěr
zdražuje a provedeni jeho protahuje.

Pokud se týče žádosti ad 1. b), při-
pomíná petice, že obec jest a zůstává
vlastníkem statku veřejného a že právo
její jest pouze obmezeno užíváním obča-
nům stejnou měrou vyhraženým a že právo
vlastnické obce stane se svobodným a ne-
obmezeným, jakmile veřejné užívání pře-
stane, že jest tedy nutno, aby vlastník
statku toho byl zapsán ve veřejné knize.

Vzhledem k žádosti ad 2 uvedené
stěžuje si petice na to, kterak reambulo-
vaný katastr následkem ukvapené práce
na mnoze jest chybný, že nesouhlasí často
nejen s mapou knihovního soudu ale i se
stavem skutečným, že při opravách četných,
které se v příčině té provádí, ukládá se
stranám, aby si opatřily nástiny a mapy,
což vyžaduje nejenom nákladu, ale při za-
městnání c. k. geometrů a nedostatku
oprávněných technických sil, od nichž musí
takové nástiny a plány býti sdělány, často
jim nemožno v patřičný čas si jich opatřiti.

Všecky otázky, o kteréž tuto jde, byly
již předmětem sněmovního jednání. Majiť
své dějiny, kteréž zde stručně naznačeny
buďtež. O doplnění knih pozemkových na-
značením výměry a čistého výnosu jedno-
tlivých části knihovního tělesa pozemkového
bylo jednáno v slavném sněmu vícekráte.

Usnešením ze dne 22. října 1881 slavný
sněm uložil zemskému výboru, aby vzhle-
dem ku provedení opravy katastru ku pří-
štímu zasedání sněmovnímu připravil před-
lohu zákona, vedle kterého má býti do-
plněn list podstaty statkové naznačením
výměry a čistého výnosu jednotlivých
částek těla pozemkového. Zemský výbor po-
žádal c. k. vrchní soud zemský, aby ve
věci té projevil svůj názor; tento pronesl
se v odpovědi své ze dne 24. května 1882
čís. 13.278, že po názoru jeho

a)  zamýšlené novým zákonem dopl-
něni listu podstaty statkové přímo odporuje
zásadám, na nichž se zakládají nové knihy
pozemkové;

b)  že vydání příslušného zákona ne-
zdá se býti dosud na čase.

Náhled ad a) uvedený odůvodněn byl
tím, že kniha pozemková má toliko úkol
ten, aby bylo lze zvěděti z ní poměry
právní, které jsou při předmětech práv
věcných a že do knihy pozemkové patří
jenom data taková, v příčině jichž může
ona podati důkaz plný, k dátům těm však

nepatři ani cena nemovitostí, ani čistý
výnos katastrální, ustanovený ku zcela
jiným účelům a se stanovišť jiných.

Náhled ad b) uvedený byl odůvodněn
takto: zákonem ze dne 23. července 1871
zavedena v Rakousku míra metrická a
jesti tedy též uvedení její do katastru to-
liko otázkou času. Jakmile však ve sku-
tek vejde tato změna v katastru, musilo
by vyznačení výměry parcel, jež by se v
listu podstaty statkové na základě posa-
vadního katastru s vynaložením přemnoho
práce a času mezi tím bylo snad prove-
dlo, pozbýti všeliké ceny, protože by pak
přestala shoda mezi knihou pozemkovou
a katastrem, nehledíc k tomu, že by ne-
bylo v knihách pozemkových tolik místa,
aby do listu podstaty statkové mimo čistý
výnos a starou výměru zapsána býti mohla
také metrická míra nově vyšetřená.

Zemský výbor neuznávaje zásadních
námitek ad a) učiněných, avšak přisvěd-
čuje k důvodům, z kterých se c. k. vrchní
soud zemský na ten čas proti vydání zá-
kona takového pronesl, učinil proto ná-
vrh, aby slavný sněm na ten čas upustil
od toho, aby předložena byla příslušná
osnova zákona pokud se týče uznati za
ospravedlněno, že osnova zákona takového
posud nebyla podána.

Komise sněmovní tehdejší neuznala
taktéž zásadní námitky c. k. vrchním
zemským soudem pronesené, uznala však
důvody přivedené na ten čas proti osnově
dotyčného zákona a učinila návrhy:

1. Slavný sněme račiž upustiti od
toho, aby předložená byla osnova zákona,
vedle kterého má býti v knihách pozem-
kových doplněn list podstaty statkové na-
značením výměry a čistého výnosu jed-
notlivých částí knihovního tělesa pozem-
kového; dále aby slavný sněm se usnesl
na tom, že c. k. vláda žádá, aby úpravu
katastru, pak uvedení se metrické míry do
katastru co možno nejrychleji v skutek
uvedla, pak pečovati o to, aby shoda mezi
knihou pozemkovou a katastrem udržena
byla.

Návrhy ty byly dne 19. července 1883
v IX. zasedání přijaty.

Roku 1884 oznámeno bylo slavnému
sněmu, že oprava katastru daně pozemko-
vé teprve v r. 1884, 1886 a 1886 bude
ukončena, že potom teprve bude možno
přikročiti ku přepočítání měr posavádních

na míru metrickou, a že bude zapotřebí
rozděliti práci tu na více let.

Roku 1886 podal ústřední výbor jed-
noty záložen v Cechách peticí za dopl-
nění knih pozemkových naznačením vý-
měry katastrální.

Komise sněmovní uznávajíc sice opráv-
něnost petice, měla za to, že vzhledem k
tomu, že převedení měr posavádních na
míru metrickou, není posud provedeno, a
na ten čas není naděje, že by vláda jí
vyhověla, a navrhovala, aby se přes peticí
přišlo k dennímu pořádku, což v sezení
XI. dne 4. ledna přijato.

Pokud se týče evidence vlastnických
poměrů a věcných práv při statku slouží-
cím veřejnému užívání řádným zápisem v
knihách veřejných, bylo usnesením slav-
ného sněmu ze dne 14. ledna 1887 uloženo
zemskému výboru, aby vyjednával s c. k.
vládou o prostředcích, jakými by se této
uznané pilné potřebě co nejrychleji mohlo
vyhověti.

Zemský výbor podal v letošním za-
sedání k č. 132 sněm. zprávu, podle kte-
réž zahájil jednání s vládou, obrátiv se
přípisy na c. k. místodržitelství a na c. k.
vrchní zemský soud v Praze, aby zvěděl,
jaké stanovisko zajímají tyto úřady v o-
tázce výše uvedené. C. kr. vrchní zemský
soud odepřel přípisem ze dne 29. března
1887 č. 8892 projeviti zemskému výboru
své mínění, poněvadž bude záležitost ta
předmětem jednání při c. k. ministerstvu
práv.

C. k. místodržitelství oznámilo přípisem
ze dne 9. listopadu 1887 č. 8743, že dle
oznámení c. k. ministerstva vnitra ze dne
6. listopadu 1887 č. 1774 usnesení slav.
sněmu ze dne 19. ledna 1887 v příčině
zápisu veřejného statku do knih pozem-
kových jest mezi súčastněnými ministerstvy
předmětem jednání, které dosud není skon-
čeno. Pokud se konečně týče žádosti ad 2
uvedené, bylo v příčině té jednáno již
v letošním zasedání o peticích stejného
znění; v sezení VI. letošního zasedání přijat
návrh petiční komise, aby petice postou-
peny byly c. k. vládě k bedlivému uvážení.

Komise přihlížejíc k petici a jejím
důvodům jakož i ke všemu jednání v pří-
čině té již provedenému stojí na stanovisku,
kteréž slavný sněm vzhledem k otázkám
shora položeným zaujal.

Uznává zvláště pilnou toho potřebu,
aby knihy pozemkové naznačením výměry

a čistého výnosu jednotlivých parcelí kni-
hovních těles pozemkových doplněny byly,
a rovněž aby veřejný statek do knih po-
zemkových zapsán byl a aby shoda mezi
knihou pozemkovou a mezi katastrem
zjednána a zachována byla.

Komise nemohla přisvědčiti taktéž
námitce c. k. vlády, že nelze knihou po-
zemkovou ručiti za správnost výměry a
že proto do knihy pozemkové nepatří.

Vždyť věc v ohledu tom není jiná,
než v příčině oznámení spůsobu vzdělání
pozemků, udání vztahující se ke spůsobu
vzděláni není také zaručeno, avšak ozna-
čení to jest přece vhodné a užitečné a jde
jen o to, aby vše to, o čemž nyní jenom
s nesnázi informovati se lze, snadno pří-
stupným učiněno bylo.

Námitka ona ostatně pozbyla z velké
části oprávněnost a půdu vydáním zákona
ze dne 23. května 1883 č. 82 ř. z., podlé kte-
rého má býti udržena stálá shoda mezi
knihou pozemkovou a mezi berním kata-
strem, a shody té musí ovšem šetřeno býti
i v příčině výměry. Theorie i praxis práv-
nická v četných projevech si stěžuje na
nedostatek pozemkových knih ve směru
naznačeném, a přimlouvá se za nápravu
ve věci té, dokládajíc se důvodů praktické
potřeby, jak v petici ad 1 a vyloženy jsou.

Uznává komise ovšem, že doplnění to
provésti nelze, pokud oprava katastru a
přepočítání měr posavádních na míru me-
trickou ukončeno není. Než tu dlužno při-
pomenouti, že lhůta podlé sdělení slav.
sněmu r. 1884 učiněného k opravě ka-
tastru učiněná již uplynula, a že tedy lze
již odstraniti překážky, které se žádané
opravě knih pozemkových stavěly v cestu.

Potřeba, aby se ve věci té co možno
nejrychleji stala náprava, jeví se v komisi
zvláště nalehavou vzhledem k nejnovější
praxi, která zavládla u zeměpanských úřadů
a která došla schválení ministerského vý-
nosem ze dne 29. září 1887 číslo 31.614.
Jednota záložen v Čechách, na Moravě a
Slezsku podala totiž k ministerstvu financí
prosbu, aby podřízené sobě úřady poučilo,
že těm, kdo v katastrální operáty nahlížejí,
nemá býti zabraňováno, aby poznámky
sobě činili.

Ministerstvo výnosem ze dne 29. září
1887 č 31.614 nevyhovělo prosbě učiněné,
poněvadž § 58. zákona ze dne 23. května
1883 č. 82. ř. z. stranám poskytuje právo,
aby nahlížely do katastrálních operatů,

při tom však výslovně podotýká, že opisy
takových operatů objednáním u berního
úřadu neb archivu map zjednati si lze, a
tedy o nějakém právu stran, aby nahlíže-
jíce v dotyčné operáty samy mohly si zá-
pisky činiti, t. j. výtahy neb částečné
opisy týchž operátů zhotovovati, řeči býti
nemůže. (Slyšte!) Mohou si ti, kdož se o
půjčku ucházejí, v každý čas opisy dotče-
ných operátů za poplatek tarifem ustano-
vený opatřiti a není vůbec zákonného
nároku, aby dovolilo se činiti noticky neb
opisovati katastrální operáty. Je patrno, že
stranám takovýmto výkladem a takovouto
praksí opět přitíženo a nemálo nesnází bude
způsobeno, když se značnou ztrátou času
a nákladem budou si muset cestou úřední
opatřovati to, co by si samy a nejrychleji
výpisy neb opisy z operátů katastrálních
opatřiti mohly.

Ostatně má komise ; a to, že výklad
ten není správný, že ze smyslu a ducha
zákona nikterak neplyne, naopak, že usta-
novení a praxe při výpisech knih pozem-
kových analogicky i při výpisech z ope-
rátů katastrálních užíti lze.

Tak dobře, jako kniha jest veřejná,
jest operát katastrální akt veřejný a je-li
dovoleno do knih veřejných nahlížeti, z nich
si dělati noticky a výpisky, musí býti do-
voleno také stranám z katastru si opatřovati
noticky.

Pánové, to by bylo strašně obtížení;
račte povážiti, že právě nahlednutí do
katastrálního operátu, aniž by si strana
směla dělati noticky, jest bezúčelné; tu se
jedná o cifry, o číslice. Kdo pak si může
celou řadu číslic pamatovati, když si ne-
smí učiniti výpis noticky, když se odka-
zuje, že strana musí si objednati výpis.

Totéž platí u knih veřejných. V zá-
koně taktéž stojí, že si každý musí opa-
třiti extrakt.

Ale jak dlouho to trvá, než extrakt
dostane, tak dlouho by to trvalo, jako
když bych musil opatřiti opis z mapy
archivu.

Tím by věci neodkladně utrpěly; tím
by stranám bylo zajisté velmi přitíženo.

K tomuto nejnovějšímu výnosu, který
tu neblahou praxi schvaluje, přihlížela
komise a myslím, že vůči tomu musela
také jakési postavení zaujati.

Vzhledem k ministeriálnímu výnosu
právě vzpomenutému jeví se býti nutno,
aby, dokud knihy veřejné nebudou dopl-

něny, vyznačením výměry a výnosu stra-
nám aspoň bylo dovoleno z operatů kata-
strálních si činiti noticky a opisy, jako
je činiti mohou z knih pozemkových.

Komise dále přisvědčuje v plné míře
k důvodům, přivedeným v petici a dří-
vějších jednáních sněmu v příčině zapsání
statku veřejného do knih pozemkových a
v příčině uvedení shody mezi katastrem
a knihou pozemkovou. Vzhledem k tomu
činí pak následující návrhy:

Slavný sněme račiž se usnésti:

1.  Zemskému výboru se ukládá, aby
se přičinil o to, aby vyjednávání s c. k.
vládou v příčině doplnění knih pozemko-
vých zapsáním výměry a čistého výnosu
čísel katastrálních na listu podstaty stat-
kové a v příčině zápisu veřejného statku
do knih pozemkových urychleno bylo.

2.   C. k. vláda se vyzývá, aby potud,
pokud nebude zapsání výměry a čistého
výnosu čísel katastrálních v knihách po-
zemkových zákonem upraveno, stranám
dovoleno bylo z operátů katastrálních či-
niti výpisy a opisy.

3.  Žádost petice, aby dosavadní od-
chylky mezi mapou katastru reambulo-
vaného a mapou knihy pozemkové z po-
vinnosti úřední byly opravovány, jest vy-
řízena usnešením sl. sněmu v VI. sezení
letošního zasedání učiněném.

Der hohe Landtag wolle beschließen:

1.  Dem Landesausschuße wird aufgetra-
gen dahin zu wirken, daß die bisherige Ver-
hanblung mit der k.k.Regierung bezüglich
der Ergänzung der Grundbücher durch Be-
zeichnung des Flächenmaßes und Reinertrages
der einzelnen Grundparzellen im Gutsbeslands-
blatte, und bezüglich der Eintragung des öf-
fentlichen Gutes in die Grundbücher beschleu-
nigt werbe.

2.  Die k. k. Regierung wirb aufgefordert,
infolange als die Bezeichnung des Flächenma-
ßes und des Reinertrages in den Grundbüchern
gesetzlich nicht geregelt ist, den Parteien zu
gestatten, Extrakte und Abschriften aus den
Katastraloperaten sich anzufertigen.

3.  Das Gesuch ber Petition, damit die
zwischen der Katastralmappe und der Grund-
buchsmappe bestehenden Differenzen vonAmts-
wegen corrigirt werden, ist burch den in der
VI. Sitzung ber heurigen Jahressession ge-
faßten Beschluß des hohen Landtags erledigt.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za
slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, pře-
jdeme k hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Nebude snad třeba, abych návrhy
komise opětně přečetl.

Ich ersuche die Herren, welche den An-
trägen der Kommission zustimmen, die Hand
zu erheben.

Prosím pány, kteří souhlasí s ná-
vrhy komise, by vyzdvihli ruku.
Jsou přijaty.

Sie find angenommen.

Poslední předmět denního pořádku
jest druhé čtení zprávy petiční komise
o petici několika obcí okresů Píse-
ckého a Vodňanského za doplnění zá-
kona ze dne 6. června 1886.

Der leßte Gegenstand der Tagesordnung
ist die zweite Lesung des Berichtes Der
Petitionskommission über die Petition
mehrerer Gemeinden der Bezirke Pisek u.
Wodňan um Ergänzung des Gesetzes von
6. Juni 1886.

Zpravodajem jest pan dr. Sedláček.
Dávám jemu slovo.

Zpravodaj dr. Sedláček: Slavný sně-
me! Starostenstva více obcí okresu Písec-
kého a Vodňanského, zejména obce Voleš-
né, Křesťovice, Putimi, Pomětice, Proti-
vína, Ždár, Vrcovice, Voníkov, a Držov,
Záhoří, Vlastec a Oujezd, Krásná Hora,
Jamný, Třešně, Novosed a Chrášťan, Krč,
Kloub a Lohovice, Chvaletice a Račice,
pak hospodářští spolkové v Beruardicích.
a Záhoří, žádají za doplněni zákona o
domobraně ze dne 6. června 1886 č. 90.
ř. z. v tom směru, aby držitelé rolnických
usedlostí od povinnosti ku domobraně
byli sproštěni.

Zákon o domobraně pro království a
země na říšské radě zastoupené kromě
Tyrolska a Vorarlberka naznačuje v §. 2.,
že jen osoby povinné ku domobraně, jichž
nevyhnutelně potřeba jest k obstarávání
záležitostí služby veřejné aneb prospěchu
veřejného, mohou býti služby k domo-
braně sproštěny.

Za tou příčinou dokládají žadatelé,
že dle tohoto ustanovení zákona jest kruh
osob od domobrany sproštěných velice
úzký a že takto nevzato ohledu na četný
stav občanstva, který v případu války
nese břímě veškeré dopravy vojska pří-

přežemi a ubytováním, to jest na stav
rolnický.

Když rolník opustí své hospodářství
a s ními veškeré mužské osoby při ho-
spodářství zaměstnané buďsi ku c. k.
vojsku a zemské obraně aneb ku domobraně
povinné, jest hospodářství zůstaveno ženským
osobám, po případě starcům aneb osobám
mužským, které devatenáctého roku svého
věku ještě nedosáhly, a ve všech těchto
případech trpí správa takového hospodář-
ství tou měrou, že nebude možno, aby
ještě jiným povinnostem, jako zejména
dodávání přípřeží dostáti mohla.

Po vylíčení takovém, zástupcové ven-
kovských obcí okresu Píseckého a Vod
ňanského prostřednictvím svého poslance
p. Václava Böhma vznášejí na sl. sněm
snažnou žádost za podporé a přímluvu na
příslušných místech, aby zákon daný o
domobraně daný dne 6. června 1886
doplněn byl v ten smysl, že od povin-
nosti ku domobraně mají býti sproštěni
tací držitelé rolnických usedlostí, kteří
činně své hospodářství vedou a žádného
zástupce v letech od domobrany spro-
štěného, ku vykonávání hospodářství
schopného nemají.

Sněmovní komise petiční při pojedná-
váni této záležitosti shledala ovšem do
jisté míry podstatu stesků, jež žadatelé
vedou, avšak hledíc k tomu, že výminečná
ustanovení zákona o domobraně přesně
hledí jen k osobám, kterých za příčinou
obstarávání veřejné služby neb prospěchu
veřejného postrádati nelze,

hledíc k tomu, že všeobecná povinnost
ku domobraně nehledí k různosti povolání
neb zaměstnání jednotlivých oborů čili
tříd občanské společnosti;

hledíc také k tomu, že tato instituce
všeobecné branné povinnosti podle zákona
tohoto se teprve ve skutek uvádí a vůbec
že není tu zkušenosti, pokud by samostat-
ným hospodářům na usedlostech rolnických
za jistými podmínkami výhod zvláštních
v té příčině poskytnuto býti mělo, ne-
uznává za dobré, petici tuto vládě do-
poručiti a proto činí návrh, aby sl. sněm
o petici této přešel k dennímu pořádku.

Die Petitionskommission stellt den An-
trag, der hohe Landtag wolle über die Peti-
tion mehrerer Gemeinden der Bezirke Pisek u.
Wodňan um Befürwortung bei der k. k. Re-
gierung betreffs der Ergänzung des Gesetzes

für den Landsturm vom 6. Juni 1886 Zahl
90 R.=G.=Bl. behufs Enthebung der Befitzer
von Grundstücken Von der Landsturmplicht zur
Tagesordnung überzugehen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo

za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Komise navrhuje, aby se přešlo o pe-
tici k dennímu pořádku.

Die Kommission beantragt, es möge über
die Petition zur Tagesordnung übergegangen
werden.

Ich ersuche die Herren, welche diesem
Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří tomu přisvědčují,
by vyzdvihli ruku.
Jest přijato.

Es ist angenommen.

Tím jest denní pořádek vyčerpán.

Die Tagesordnung ist erschöpft.

Předseda komise školské, p. poslanec
generální vikář Hora mne požádal, bych
mu dal slovo k podání formálního návrhu
jmenem komise školské.

Dávám jemu slovo.

Posl. gener. vikář Hořa. Sl. sněme !
Návrh p. posl. dr. Mattuše, dr. Kvíčaly
a soudruhů byl školské komisi přikázán,
aby ho na poradu vzala. To se stalo a
porada ta jest ukončena a jest školská
komise jednohlasně téhož náhledu, jako
páni navrhovatelé.

Jménem školské komise vedené tím
přesvědčením, že návrh ten rovněž tak
důležitý jest, jakož i naléhavý a téměř
neodkladný, dovoluji si nčiniti návrh:

Slavný sněme račiž školskou komisi
zmocniti, aby zprávu svou o dotýčném ná-
vrhu v jednom s nejblíže příštích sezení
sl. sněmu vedle § 49. odst. d) jednacího
řádu toliko ústně přednésti směla

Der hohe Landtag wolle die Commission
ermächtigen, ihren Bericht über den Antrag
der Herren Abgeordneten Dr. Mattuš, Kvi-
čala und Genossen in einer der nächsten Land-
tagssißungen bloß mündlich vorzutragen.

Nejv. maršálek zemský. Komise škol-
ská žádá, by jí bylo povoleno sl. sněmem,
by podala zprávu o návrhu p, posl. dra.

Mattuše, Kvíčaly a soudruhův s obejitím
tisku jejího návrhu.

Die Commission stellt den Antrag, es
möge ihr gestattet Werden, über den Antrag
der Hrn. Dr. Mattuš", Kvičala und Genossen
mit Umgehung der Drucklegung des Kommis-
sionsberichtes Bericht zu erstatten.

Žádám pány, kteří přisvědčují tomuto
návrhu, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herrn, welche dem zu-
stimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Komise pro záležitosti okresní a obecní
koná schůzi v pondělí dne 16. ledna o
půl 10. hod.

Die Commission für Bezirks und Ge-
meindeangelegenheiten hält Sitzung Montag
am 16. Jänner um halb 10 Uhr.

Die Schulcommission hält Sitzung Montag,
gleichfalls um halb 10 Uhr.

Školská komise koná schůzi taktéž v
pondělí o půl 10. hod.

Příští sezení se bude odbývati v pon-
dělí dne 16. ledna o 11. hod. dopoledni.

Die nächste Sitzung findet Montag, den 16.
Jänner um 11 Uhr vormittags statt.

Die Tagesordnung ist die folgende:

1.   Dritte Lesung des Berichtes der Budgetcommis-
sion über den Landesvoranschlag.

2.    zweite Lesung des Berichtes der Sanitätscom-
mission über die Regierungsvorlage betreffend den Ent-
wurf eines Gesetzes, womit der Sanitätsdienst in den
Gemeinden des Königreiches Böhmen organisirt wird.
Dr.=Nr. CIX.

3.  Dann setze ich auf die Tagesordnung den münd-
lichen Bericht der Schulkommission über den Antrag
der Abg. Dr.Mattuš, Dr.Kvíčala und Genossen,wel-
cher auf Grund des eben gefaßten Beschlusses von der
Commission mündlich erstattet tu werden kann.

Ferner:

4.    den Bericht der budgetcommission über den
Landesausschußbericht betreffend die Regulirung der Elbe
von Melnik bis Königgrätz, Dr.=Nr. CXVI.

5.    der Budget=Commission über den Landesaus-
schußbericht betreffend die Petition des Konfortiums
für die Errichtung einer Lokalbahn von Wodňan nach
Prachatic um Gewährung einer Landessubvention, Dr.-
Nr. CXVIII.

6.    der Landescultur-Commission betreffend die Re-
gulirung des Botičbaches und dessen Zuflüsse, Dr.=Nr.
CXIV.

7.    der Commission für Bezirks= und Gemeindean-
gelegentheiten über die Gesuche von 30 Bezirksvertre-
tungen um Bewilligung zur Einhebung von Bezirks-

umlagen pro 1883, welche 10 pZt. der in diesen Be-
zirken vorgeschriebenen directen Steuern übersteigen,
Dr.=Nr. CXX.

Ferner noch eine Anzahl ungedruckter Commissions-
berichte, nämlich

8.    der Commission für Bezirks= und Gemeinde-
angelegenheiten über die Wahl des Landtagsabgeordne-
ten für den Wahlbezirk der Landgemeinden der Bezirke
Kraslitz und Neudek.

9.    der Budget=Commission über die Petition der
Gemeinde=Bertretung der königl. Stadt Schüttenhofen
um Abschreibung des für den Aufwand auf den Reli-
unterricht zum Rückersatze vorgeschriebenen Betrages.

10.    der Budget=Commission über den Landesaus-
schußbericht betreffend die Petition des Stadtrathes in
Schüttenhofen um Abschreibung der aushaftenden Schul-
geldrückstände.

11.    der Budgetcommission über die Petition der
Gemeinde Dožic um Abschreibung des hinter derselben
aushaftenden Schulgeldrestes.

12.  der Petitions=Commission über die Petition der
Prager Altstädter, Neustädter und Kleinseitner Schnei-
dergenossenschaften betreffend Kleiderlieserungen für die
k.k. Armee.

13.    der Petitions=Commission über die Petition
des Bereines der Prager Handelsgärtner und des Cen-
tralausschußes der Generalversammlung der Gärtner zu
Prag um gesetzlichen Schutz für das Gewerbe der Han-
delsgärtner.

14.    der Pet.=Com. über die Pet. der Bezirksver-
tretung in Bürglitz und des Bezirksausschußes und des
Stadtrathes in Rakonitz um Einstellung der Hereinbrin-
gung der aus Anlaß der Uiberschwemmung im Jahre
1872 gewährten Staatsvorschüße bis zur Erledigung
der dießbezüglichen beim Reichsrathe eingebrachten Pe-
titionen.

15.    der Petitionscommission über die Petition des
Bezirksausschußes in Zbirow um Abschreibung des un-
verzinslichen Staatsvorschußes vom Jahre 1872.

16.   der Petitionscommission über die Petition des
Bezirksausschußes in Selčan betreffend die Erlassung
eines Gesetzes über Grundsteuer=Nachlässe bei Clemen-
tarschäden.

Denní pořádek příštího sezení jest
následující:

1.     Třetí čtení zprávy komise rozpočtové
o rozpočtu zemském na rok 1888, č. tisku

LXXXVIII.

2.  Druhé čtení zprávy komise zdravotní o
vládní předloze, jenž týče se osnovy zákona,
kterým upravuje se služba zdravotní v obcích
království Českého, č. t. CIX.

3.    Ústní zpráva komise školské o návrhu
posl. Mattuše, Dr. Kvíčaly a soudruhů týkající
se obecných škol a gymnasií.

Jest to zpráva, kterou že může budžetní
komise podati ústně, sl. sněm právě se usnesl.

4.    Dále komise rozpočtové o zprávě vý-
boru zemskébo v přičíně upravení Labe od
Králové Hradce k Mělníku, č. t. CXVI.

5.    komise rozpočtové o zprávě výboru
zemského v příčině petice družstva k zařízení
lokální dráhy z Vodňan do Prachatic za udě-
lení zemské podpory, č. tisku CXVIII.

6.    komise pro záležitosti zemědělství o
upravení potoka Botiče a přítoků jeho, č. t.
CXIV.

7.  komise pro záležitosti okresní a obecní
o žádostech 30 zastupitelstev okresních, aby
vybírala na rok 1888 přirážky okresní, které
převyšují 10 perct. daní přímých, ježto přede-
psány jsou v těchto okresích, č. t. CXX.

Pak ještě několik netištěných zpráv a sice:

8.  komise pro záležitosti okresní a obecní
o volbě zemského poslance pro volební okres
venkovských obcí soudních okresů Kraslice-
Neydek.

9.    komise rozpočtové o petici obecního
zastupitelstva král. města Sušice za odepsání
náhrady nákladu na vyučování náboženství.

10.    komise rozpočtové o zprávě výboru
zemského v příčině petice městské rady v Su-
šici za odepsání školních nedoplatků.

11.    komise rozpočtové o petici obce Do
žické za odepsání dlužného platu školního.

12.    komise petiční o petici společenstev
krejčí Staroměstských, Novoměstských a Malo-
stranských v Praze v příčině dodávek oděvu
pro c. k. vojsko.

13.     komise petiční o petici společenstva
obchodních zahradníků Pražských a ústředního
výboru sjezdu zahradnického v Praze za zá-
konitou ochranu živnosti obchodních zahradníků.

14.   komise petiční o petici okresního za-
stupitelstva Křivoklátského a okresního výboru
a městské rady v Rakovníku za zastavení vy-
mahání státních záloh r. 1872 následkem po-
vodně udělených, pokud dotýčné petice na říš-
ské radě podané nebudou vyřízeny.

15.  komise petiční o petici okresního vý-
boru Zbirovského za odepsání nezúročitelné
státní půjčky z roku 1872.

16.   komise petiční o petici okresního vý-
boru Sedlčanského v příčině vydání zákona o
slevování daně pozemkové při nehodách ži-
velních.

Prohlašuji schůzi za ukončenu.

Ich erkläre die Sißung für geschlossen.

(Schůze skončena o 2. hod. 55 min.
odpol.)

(Schluß der Sitzung um 2 Uhr 55 Min.
Nachm.)

Jan hr. Lažanský, verifikator.

A. J. Effmert, verifikator.

V. Vraný, verifikator.