Stenographischer Bericht

über die
XXII. Sitzung der V. Jahressession des böhm.
Landtages v. Jahre 1883 am 13. Jänner 1888.

Vorsitzender: Se. Durchlaucht der
Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobkowicz.

Anwesend: Der Oberstlandmarschall-
Stellvertreter Dr. .Heinrich Solc und die be-
schlußfähige Anzahl von Abgeordneten.

Am Regierungstische: Se. Excel-
lenz der k. i. Statthalter Dr. Alfred Freiherr
von Kraus, Hofrath Fried. Kmoch und
Statthaltereirath G. Töply.

Stenografická zpráva

o

XXII. sezení V. zasedání českého sněmu
z roku 1883. dne 13. ledna 1888.

Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší
pan maršálek zemský, Jiří kníže Lob-
kowicz.

Přítomni: Náměstek nejvyššího
maršálka zemského Dr. Jindřich Šolc a
poslanci v počtu k platnému usnášení se
dostatečném.

Jakožto zástupcové vlády: J.
Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán
Kraus, dvorní rada Bedřich Kmoch a
místodrž. rada G. Töply.

Inhalt:

Präsidialmittheilungen.

Tagesordnung:

Obsah:

Presidiální sdělení.

Denní pořádek:

1. Erste Lesung des Landesausschußberichtes betref-
fend die neue Regelung der Bezüge der Lehrer an all-
gemeinen Volks- und Bürgerschulen, L.=Z. 300, Dr.=Nr.

XCVIII.

2. První čtení zprávy zemského výboru o
novém upravení platů učitelů na školách obec-
ných a měšťanských, č. s. 300, č. t. XCVIII.

2. Erste Lesung des Antrages bes Abgeorbneten
Dr. Johann Vašatý und Genossen in Betreff der Durch-
führung der Gleichberechtigung der beiden Landessprachen
im Königreiche Böhmen, L.=Z. 275, Dr.=Nr. LXXXVI.

1. První čtení návrhu poslance Dr. Jana
Vašatého a soudruhů ve příčině provedení rov-
ného práva obou jazyků zemských ve králov-
ství českém, č. sn. 275, č. t. LXXXVI.

3. Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten
Ignaz Schiebl und Genossen betreffend die Einführung
von Kilometer-Tarifen, L.=Z. 209, Dr.=Nr. LV.

3. První čtení návrhu poslance Ignace
Schiebla a soudruhů v příčině zavedení kilo-
metrových tarifů, č. sn. 209, č. t. LV.

4. Erste Lesung des Antrages der Abgeordneten
Dr. Mattuš und Dr. Kvíčala und Genossen betreffend
die Volksschulen und die Gymnasien, L.=Z. 329, Dr.=Nr.
CX.

4. První čtení návrhu Dra. Mattuše, Kví-
čaly a soudruhů týkajícího se obecných škol a
gymnasií, č. sn. 329, č. t. CX.

5. Zweite Lesung des Berichtes der Budget=Com-
mission über die Rechnungsabschlüsse pro 1886 des
Fondes zur Förderung der Fischerei, des Propinations-
Entfchädigungsfondes, des Feuerwehrfondes, des Graf
Straka'schen Stiftungs- und Refervebaufondes, des
Kaiser Leopold'schen Stiftungsfondes, des Freiwilligen-
und Invalidenfonbes, des Erzherzogin Gisela Taubstum-
menfondes, des Gerstnerschen Stiftungsfondes, L.=Z.
314, Dr.=Nr. CIV.

5. Druhé čtení zprávy budžetní komise
o účetních závěrkách za rok 1886 a sice:
fondu pro zvelebení rybářství, fondu pro ná-
hrady propinační, fondu hasičského, nadačního
a reservního stavebního fondu hraběte Straky
nadačního fondu císaře Leopolda, fondu dobro-
volníků a vysloužilců, nadačního fondu arcivé-
vodkyvě Gisely pro hluchoněmé, nadačního
fondu Gerstnerova, č. sn. 314, č. t. CIV.

6. zweite Lesung des Berichtes der Budget=Com-
mission betreffend die Subventionirung der Regulierung
des Saubaches aus Landesmitteln, L.=Z. 312, Dr.=Nr.CII.

6. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
v příčině povolení subvence na upravení Sau-
bachu z prostředků zemských, č. sn. 312, č.

t. CII.

7. zweite Lesung des Berichtes der Subgetcommis-
sion über den Bericht des Landesausschußes Betreffend
die Bereinigung der hydrographischen Commission mit
dem culturtechnischen Bureau, L.=Z. 318, Dr.=Nr. CVII.

7. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o zprávě výboru zemského ve příčině spojení
hydrografické komise se zemědělsko-technickou
kanceláři, č. sn. 318, č. t. CVII.

8. Mündlicher Bericht der Budgetcommission in
Angelegenheit des vom Landesausschuße unter Dr.=Nr.
XCV. vorgelegten Gesetzentwurfes betreffend die Er-
richtung eines Landes=Schulfondes für das Königreich
Böhmen. Angedr. L.=Z. 336.

8. Ústní zpráva komise rozpočtové v zá-
ležitosti osnovy zákona v příčině zřízení zem-
ského fondu školního pro království české,
kterou výbor zemský předložil pod čís. sn. 294,
tisk. XCV., netišt. č. sn. 336.

9. zweite Lesung des Berichtes der Com-
mission für die Angelegenheiten der hypothekenbank
über den Statutenentwurf der hypothekenbank, L.=Z.
303, Dr.=Nr. XCIX.

9. Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti hypoteční banky o nových stanovách hy-
poteční banky, č. sn. 303, č. t. XCIX.

10. zweite Lesung des Berichtes der Budgetcom-
mission über die Petition der Gemeindevertretung in
Kuklena um Gewährung einer Subvention oder eines
unverzinslichen Landes=Darkebens zum Baue einer Haus-
haltungsschule. Angedr.L.=Z. 301.

10. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o petici obecního zastupitelstva na Kuklenách za
poskytnutí subvence neb nezúročitelné půjčky
na stavbu školy hospodyňské, netišt. č. sn. 301.

11. zweite Lesung des Berichtes der Budgetcom-
mission über den Landesausschußbericht betreffend die
Verwendung der für das Jahr 1886 beim Landes-
kulturfonde, Rubrik "Zu Kulturzwecken überhaupt"
bewilligten Dotation pr. 23.000 fl., Angedr. L.=Z. 308.

11. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o zprávě výboru zemského v příčině upotře-
bení dotace 23.000 zlatých povolených na rok
1886 při fondu zeměvzdělání vůbec, č. sn. 308.

12. zweite Lesung des Berichtes der Budgetcom-
mission über die Petition der Direktion der Wasser-
genossenschaft zur Regulirung des Chrudimkaflußes um
Gewährung einer Landessubvention.. Angedr. L.=Z. 309.

12. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o petici ředitelstva vodního družstva pro upra-
vení Chrudimky za podporu zemskou, netišt.
č. sn. 309.

13. zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur-
commission über den vorgelegten Jahresbericht des
pomol. Landesinstitutes in Troja für das Jahr 1886.
Angedr. L.=Z. 306.

13. Druhé čtení zprávy komise zemědělské
o předložené výroční zprávě zemského pomolo-
gického ústavu v Troji za rok 1886, netišt. č.
sn. 305.

Beginn der Sitzung um 11 Uhr 20 Min.

Sezeni počalo o 11. hod. 20 min.

Nejv. maršálek zemský: Zahajuji
schůzi.

Ich eröffne die Sitzung.

Jednací protokol o 19. sezeni ze dne
9. ledna byl po předepsanou dobu k na-
hlédnutí vyložen.

Das Geschäftsprotokoll der 19. Land-
tags=Sitzung vom 9. Jänner ist in der vor-
geschriebenen Zeit zur Einsicht aufgelegt ge-
wesen,

Činím dotaz, zdali někdo proti znění
tohoto protokolu činí námitku.

Ich stelle die Frage, ob Jemand gegen
den Wortlaut dieses Protokolles eine Einwen-
dung erhebt.

Jelikož tomu tak není, prohlašuji tento
protokol za schválený.

Ich erkläre dieses Protokoll für a g n o s-
c ir t.

Včerejšího dne vykonaná volba 9členné
kommise pro akademii hraběte Straky
měla výsledek tento:

V kurii velkých statků odevzdáno 25
lístků hlasovacích a byli zvoleni pp. posl.
generální vikář Hora, Karel kníže Schwar-
zenberg a kn. "Windischgrätz, každý 25
hlasy;

v kurii měst a průmyslových míst
odevzdáno též 25 lístků hlasovacích a
byli zvoleni p. posl. Dr. Žák, Dr. Durdík
a Tonner, každý z nich 25 hlasy.

v kurii obcí venkovských odevzdáno
27 lístků hlasovacích a byli zvoleni pp.

posl. Dr. Trojan, světící biskup Schwarz
a Duchek, každý 27 hlasy.

. Komise ihned se ustavila a zvolila
za předsedu p. světícího biskupa Schwarze,
za náměstka předsedy p. Dr. Trojana a
za zapisovatele p. Duchka a Tonnera.

Die Commission für die gräflich Straka
sche Akademie wurde am gestrigen Tage ge
wählt und zwar in folgender Weise:

In der Curie des Großgrundbesißes wur
den bei Abgabe von 25 Stimmzetteln mit je
25 Stimmen gewählt die Herren Abgeordneten
Generaloikar Dora, Karl fürst Schwargenberg
und Fürst Windischgräß.

In der Curie der Städte und Industrial
orte wurden bei Abgabe von gleichfalls 25
Stimmzetteln mit je 25 Stimmen gewählt die
Herren Abgeordneten Dr. Žás", Dr. Durdik
und Tonner.

In der Curie der Sandgemeinden wurden
bei Abgabe von 27 Stimmzetteln mit je 27
Stimmen gewählt die Herren Abgeordneten
Dr. Trojan, Weihbischof Schwarz und Duchef.

Die Commission constituirte sich sofort
und wählte zum Obmann Weihbischof Schwarz,
zum Obmannstellvertreter Dr. Trojan, zu
Schriftführern die Herren Duchek und Tonner.

Žádam, by sl. sněmu bylo sděleno,
které spisy byly tiskem rozdány.

Ich ersuche, dem hohen Hause mitzuthei-
len, welche Dructfchriften vertheit Worden
find. —

Sněm. sekr. Höhm: Tiskem bylo roz-
dáno:

č. 322. č. t. CIX Zpráva komise zdra-
votní o vládní předloze, jenž týče se o-
snovy zákona, kterým upravuje se služba
zdravotní v obcích království českého.

6. 330. č. t. CXI. Zpráva komise pro
záležitosti okresní a obecní o žádosti obce
král. města Plzně za povolení ku vybírání
4proc. dávky z nájemného k účelům zří-
zení a vydržování obecního vodovodu.

JIm Druck wurden vertheilt:

Ldtgs.Z. 322, Dr -Nr. CIX. Bericht der
Sanitäts Commission über die Regierungsoor
lage betreffend den Entwurf eines Gefeges,
womit der Sanitätsdienst in den Gemeinden
des Königreiches Böhmen organisirt wird.

Ldtg.-Z. 330, Dr.-Nr. CXI. Bericht der
Commission für Bezirfs- und Gemeindeange
legenheiten über das Gefuch der königl. Stadt
Ptlsen um Bewilligung zur Einhebung einer
4pZt- Wiethzinsabgabe zum Zweite der Er-

richtung und Erhaltung der Gemeinbe Wasser
leitung.

Oberstlandmarschall: Ich ersuche, dem
hohen Hause den Einlauf an Petitionen mit-
xutbeilen.

Žádám, by sl. sněmu bylo sděleno,
které petice došly.

Sněmovní aktuár Baretta; Petice
došlé dne 12. ledna 1888.

Petitionen den 12. Januar 1888.

Posl. pan Kučera s peticí okr. výboru
v Mělníku za vydání zákona čelícího k
zalesnění holých strání a vrchů a ke zři-
zováni údolních závorů.

posl. p. Adámek s peticí místní školní
rady v Boroticích za vřadění tamní školy
do vyšší třídy služného učitelů.

posl. pan Němec s peticí společenstva
obuvníků pražských za obmezení obuvni-
cké práce v zemské káznici a v blázinci
zemském.

posl. p. dr. Zátka s peticí společen-
stva kovářů a kolářů v Budějovicích za
zřízení kursu podkovářského při české
roln. škole v Budějovicích a zkušeb. komise.

Posl. pan Schiebl s peticí spolku če-
skomoravských mlynářů v Praze v příči-
ně ochranných kroků proti umělému nad-
držování uherské soutěži se strany rakou-
ských železnic.

poslanec pan Teklý s peticí spolku
česko- moravských mlynářů v Praze za
rozšíření působnosti příští zemské banky
na poskytování půjček na mlýnské reality.

posl. p. Macků s pet. obec. předsta-
venstva v Chrasvicích za zřízení zemské
pojišťovny.

posl. p. Munzar s pet. okr. zastupitel-
stva Hořického, aby zákon zemský ze dne
11. května 1869 č. 87, opět v platnost u-
veden byl.

Nejv. maršálek zemský: Prohlašuji, že
sl. sněm je způsobilý k uzavírání.

Ich erkläre das hohe Haus für beschluß-
fäbig.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

Der erste Gegensland der Tagesord-
nung ist die erste Lesung des Landesaus-
fchuperichteS betreffend die neue Rege-

lung der Bezüge der Lehrer an allge-
gemeinen Volks= und Bürgerschulen.

První předmět denního pořádku jest
první čtení zprávy výboru zemského
o novém upravení platův učitelů na
školách obecných a měšťanských.
Zpravodajem jest pan přísedící zem-
ského výboru prof. Dr. Kvíčala.
Dávám jemu slovo.

Prof.Dr. Kvíčala: Zemský výbor před-
stupuje před sl. sněm s důležitou zprávou,
týkající se nového upravení platů učitel-
ských v království českém.

Neni to sice ještě osnova zákona,
kterouž zemský výbor předkládá, nýbrž
jsou to jen zásady, kterýmiž zemský vý-
bor míní, že by se zákonodárství v této
příčině mělo říditi.

Avšak i uvažování o těchto zásadách,
na kterýchž by nová zákonitá ustanovení,
týkající se platův učitelských, založena
býti měla, jest zajisté velmi důležité a
jest také velmi nesnadné a pochopitelno,
že v otázce tak důležité, takového dosahu
a tak nesnadné různá mínění se vyskytuji
a vyskytovati se musí.

Avšak zemský výbor doufá, že otázka
tato všude a na všech stranách bude u-
važována s patřičnou objektivnosti, která jest
přiměřena důležitosti toho předmětu

Zemský výbor nemusil sice formálně
předložiti letos o této záležitosti žádné
zprávy, poněvadž neobdržel v posledním
zasedání sněmovním žádného rozkazu k
tomu; byla jen zpráva školskou komisí
složena o této záležitosti a byl návrh zá-
kona předložen a sice ten návrh, aby uči-
telům, kteří již na Škole 4. třídy služného
s dobrým prospěchem nejméně 10 let pů-
sobí, mohlo býti povoleno osobní služné
500 zl., avšak jenom až do počtu 300 uči-
telů, tak že všichni ostatní, kteříž by této
podmínce byli vyhovovali, byli prozatím
vyloučeni, a byli by musili čekati, až by
uprázdněním několika míst na ně přišla
řada.

V plenum sl. sněmu tato zpráva škol-
ské komise v posledním zasedání sněmov-
ním nepřišla k rokování.

Nicméně zemský výbor uvažuje, že
otázka tato jest rovněž tak veledůležitá
jako palčivá, uznal za nutné předstoupiti
již v tomto zasedání sněmovním před sl.
sněm, a vyložiti své míněni o tom, jakým
způsobem by důkladná reforma celé ny-

nější soustavy platů učitelských měla býti
provedena.

Zemský výbor ve své zprávě, kte-
roužto předložil zprávu školské komise z
loňského roku, o kteréž jsem se dříve
zmínil, slíbil také, že ještě v tomto zase-
dání sněmovním vyloži důkladně své ná-
hledy o tom, jak by nová a důkladná re-
forma celé soustavy platů učitelských
měla býti předsevzata. A tomuto svému
slibu zemský výbor také v tomto zase-
dání sněmovním dostál.

Pravil jsem, že otázka tato jest pal-
čivá, a nemůže býti nikomu tak dobře
známo jako právě zemskému výboru, jak
tato otázka palčivá a naléhavá jest; neb
u zemského výboru sešly se konečně
všechny ty přečetné žádosti obcí škol-
ských, ve kterýchž za vřadění do vyšší
třídy služného učitelského se žádá.

Zemskému výboru také jest známo,
jako ovšem také sl. zemské školní radě
— že následkem nynější soustavy chybné
nastala a trvá již po mnoho let jakási,
abych tak řekl stěhovavost učitelů.

Tohoto výrazu zemský výbor ve své
zprávě užil a myslím že nynější poměry
tím jsou velmi přiměřeně charakterisovány.

V nesčíslných případech totiž vedou
se na to stesky, že učitelé na školách
nejnižší třídy služného nechtějí vytrvati
a že všemožně o to usilují, aby byli pře-
loženi na jinou školu, kteráž jest ve vyšší
třídě služného, a tací učitelé při každé
příležitosti, při každém konkursu hlásí se,
aby jen přišli pryč ze své školní obce, a
račte, ctění pánové, jen uvážiti, jaká ne-
spokojenost a jaká rozmrzelost u takových
učitelů se musí jeviti a táži se, zda tací
učitelé, kteří jsou nespokojeni se svým
postavením a rozmrzelí, mohou blahodárně
působiti, mohou působiti s tím zdarem, s
kterým by jinak působili? (Zajisté ne!)

Myslím, že odpověď na tu otázku
jen může býti nepříznivá a zarmucujíci,
odpověď taková, kteráž každého upřímného
přítele školství zarmoutiti musí. Nynější
poměr charakterisován jest dostatečně tím,
že jak zem. výbor ve své zprávě vykládá,
není v 1. tř. služného ani jediné místo již
prázdné, ve druhé třídě jest pouze 6 míst
k disposici a ve třetí třídě pouze 17,
poněvadž zákonem ze dne 19. prosin-
ce r. 1875 počet školních obcí, které
smějí býti vřaděny v 1., 2. a 3. tř. služného
jest obmezen a sice vzhledem na 1. tř. na

100 školních, obcí, v druhé na 250, v třetí
na 1400 školních obci. A nyní račte po-
rovnat s tímto poměrem míst ještě k
disposici jsoucích počet. žádostí, kteréž
nyní u zemského výboru se nalézají za
vřadění do vyšší třídy služného, kteréž
posud vyřízeny nejsou a nemohou býti
vyřízeny vyjma snad skrovninký, pra-
skrovninký zlomek. Zemský výbor ve své
zprávě uvádí, že nalézá se v tomto oka-
mžiku u zemského výboru žádostí posud
nevyřízených, avšak od školní rady odpo-
ručených a právem odporučených, celkem
ohledně první třídy 57, kde, jak jsem
pravil, není již žádné místo k disposici,
ohledně druhé třídy 168, kde pouze 6
míst jest k disposici a ohledně třetí třídy
579, kde pouze 17 míst jest k disposici.

Celkem tedy obnáší tento počet žá-
dostí nalezajících se nyní u zemského
výboru 804 a těchto žádostí stále přibývá
ještě i nyní, takže každého téhodne stále
přicházejí od zemské školní rady nové a
nové žádosti s odporučením. Zemský vý-
bor úmyslně, aby mohl býti nynější po-
měr dostatečně posuzován, uvedl ve své
zprávě jmenovitě aspoň všechny ty školní
obce, které žádají za vřadění do první
a do druhé třídy služného, neuvedl žádosti
těch obcí, které žádají za vřadění do třetí
třídy služného;těchto počet, jak jsem pra-
vil, jest nesmírný; přišel pak zemský výbor
při porovnání těch jednotlivých žádostí k
tomu přesvědčení, že mezi těmito žádostmi
nalezá se mnoho, přemnoho, které jsou právě
tak oprávněny a někdy i více oprávněny
a odůvodněny, než byly žádosti dřívější,
kterýmž již bylo vyhověno. To se stalo
ale jednoduše z té příčiny, že mnohé obce
školní teprve později ucházely se o vřa-
dění do vyšší třídy služného, když již
byl počet míst zákonem ustanovený vy-
čerpán anebo na skrovnou míru redu-
kován.

Zemská školní rada při revisi všeo-
becné, kteráž 1. ledna 1888 platnosti na-
bývá, učinila zemskému výboru jisté ná-
vrhy, které školní obce by měly býti vřa-
děny do vyšší třídy služného.

Avšak tyto návrhy zemské školní
rady charakterisují nynější poměry dosta-
tečně, zemská školní rada musila se s dvě-
ma skrovnými výminkami obmeziti, jenom
na to, aby místa, kteráž nyní ještě jsou k
disposici v II. a III. třídě, byla za-
dána, aby některé školní obce v mezích

tohoto počtu byly vřaděny do vyšší třídy
služného.

Jest to pochopitelno, neboť jest to
velmi povážlivá věc, některou školní obec,
kteráž nalezá se v první, druhé, třetí tří-
dě služného, abych tak řekl degradovati
anebo vřaditi nyní do nižší třídy služné-
ho, než do které již byla na základě spra-
vedlivého uvažování a úplným právem
vřaděna.

K tomu přichází to uvažování, že v
základě zajisté bylo pochybeno hned pů-
vodně, když totiž byly školní obce rozdě-
leny na čtyři třídy rozličného služného
učitelstva.

Ovšem toto chybné rozdělováni nalezá
se ve všech zemských zákonech. Avšak stalose
to tím, že vládní předloha, která všem
sněmům byla dodána, aby ustanoveni říš-
ského zákona školního bylo provedeno,
obsahovala právě toto roztřídění, kteréž
přijato bylo od všech sněmů, při čemž u-
pozorňuji na to že tehdá bylo s nesmír-
nou rychlostí pracováno, že zemské zákony,
aby mohl býti proveden říšský zákon škol-
ní s velikým spěchem byly tvořeny a sdě-
lávány, takže tehdáž záležitost tato ani ne-
mohla býti náležitým způsobem uvážena.
Také nesrovnalosti při nynější soustavě
platů učitelských, myslím, že zemský vý-
bor ve své zprávě dokázal, illustroval spů-
sobem jasným a nepopiratelným.

Nejde tu jen o ten rozdíl, že služné
učitelů jest podle rozdílných tříd služné-
ho 700, 600, 500 a 400 zl., nejde jen o
tento rozdíl mezi nejnižším platem 400 zl.
a nejvyšším platem 700 zl., nýbrž tato
nesrovnalost a nestejnosť zvyšuje se a
stupňuje se tím, že také pětileté pří-
davky služebné řídí se tímto základním
služným.

Tyto pětileté přídavky jsou také dle
rozličného služného základního 70 zl., 60
zl., 50 zl., 40 zl. a tím se stává, že tedy
učitel, kterýž jest na škole první třídy
služného, dosáhne-li všech 6 kvinkvená-
lek, má pak služného 1120 zl., kdežto u-
čitel, kterýž ve 4. třídě služného jest, po
dosažení taktéž všech 6 kvinkvenálek, má
pouze 640 zl., tedy jest zde rozdíl mezi
služným 1120 zl. a 640 zl.

Jakýsi rozdíl ovšem jest zajisté odů-
vodněn a oprávněn podle místních pomě-
rů, podle drahotních poměrů, avšak takový
to rozdíl není ničím, není nikterak náležitě
odůvodněn. (Výborně!) Z tohoto rozdílu při-

chází najevo, že v soustavě samé jest zá-
kladní chyba. Avšak nerovnost tato ještě
více se stupňuje, ještě se jeví býti
povážlivější tím, uváží-li se, že také vý-
služné řídí se taktéž služným i s připo-
čtením kvinkvenálek, tedy učitel, kterýž
na konec své dráhy 1120 zl. služného měl,
ten má také 1120 zl. výslužného, a učitel,
kterýž měl 640 zl. služného, má také jen
640 zl. výslužného po 40 letech služby
učitelské.

Taktéž jeví se pak nesrovnalost po-
měrná v pensích vdov pozůstalých po u-
čitelích a v příspěvcích, které se posky-
tují sirotkům. Uvážili se dále, že ještě
přichází k tomu také rozdíl funkčních pří-
davků u řídících učitelů, a že tento rozdíl
aspoň poněkud také zase shoduje se s roz-
dílem tříd jednotlivých, poněvadž více-
třídní školy jsou také v školních obcích
vyšších tříd služného, jeví se tedy ještě
vyšší stupňováni této nesrovnalosti, neboť
funkční přídavek na jednotřídní škole ob-
náší jen 50 zl., funkční přídavek na ško-
lách 2, 3 a 4-třídních 100 zl., na školách
pětitřídnich a vícetřídních však hned
200 zl. A přece, ctění pánové, je úřad uči-
telský celkem a v podstatě stejný, povo-
lání učitelské je stejno, a jestliže se praví,
že s jedné strany musí na drahotní po-
měry obcí býti vzat ohled a také na stu-
peň, na kterém se škola nalézá, musí s
druhé strany býti řečeno, že právě na
školách ménětřídních, a zejména na ško-
lách jednotřídních jest povolání učitelské
zvláště nesnadné a obtížné. Já skutečně
obdivuji se těm učitelům, kteří na našich
jednotřídních školách povinnost svou se
zdarem a s dobrým výsledkem konají (Vý-
borně), neboť není to úkol malý a snadný,
vyučovati s dobrým prospěchem a zaměst-
návati současně v jedné místnosti tři rozličné
skupiny dětí, nalézající se na rozličném stupni
věku. Bylo již řečeno často od znalců
Školství na slovo vzatých, že by vlastně
právě tito učitelé, kteří na jednotřídních
Školách působí, a a prospěchem působí,
měli býti za své nesnadné působení nej-
lépe odměněni.

Nastala nyní zemskému výboru otá-
zka, na jakém základě měla by se re-
forma platův učitelských předsevzíti ? Zem-
ský výbor uvažoval o rozličných těch
momentech, kteréž tu v úvahu přicházejí.
Zemský výbor shledal, že by na příklad
moment zásluhy, moment záslužného pů-
sobení nebyl vhodným základem pro to,

aby také rozličné služné bylo ustanoveno.
A proč? Zemský výbor míní, že zásluhy
má každý řádný učitel a musí míti každý
řádný učitel a nějaké zvláštní zásluhy,
zásluhy vynikající, na př. zásluhy učitelů,
kteří také o literaturu školskou pečují,
kteří jsou produktivní v oboru literatury
školské, nebo zásluhy dlouholeté zdárné pů-
sobnosti, takovéto zvláštní zásluhy by ne-
bylo radno odměňovati rozdílným služ-
ným, nebylo by radno odměňovati je tímto
hmotným způsobem. Tyto zásluhy dochá-
zejí uznání, a docházejí uznání spravedli-
vého jiným způsobem, docházejí své od-
měny uznáním školních úřadů aneb vy-
znamenáními, kteráž se poskytují učitelům
zvláště zasloužilým.

Zemskému výboru ale také moment
spůsobilosti, moment qualifikace učitelské
zdál se býti jenom až do jisté míry oprávněn
a sice potud, pokud již nyní jsou rozdíly
qualifikace jasně vytčeny. Vždyť jsou již
nyní rozdílné stupně qualifikace. Jest tu
pouhé vysvědčení dospělosti, za druhé
vyšší stupeň, vysvědčení zkoušky učitelské
spůsobilosti a pak zkoušky pro měšťanské
školy a tu ovšem zemský výbor míní, že
na tyto rozličné stupně qualifikace má se
také ohled bráti při ustanovování platů
učitelských a zemský výbor ve své
zprávě to provedl Ale dále by se dle
mínění zemského výboru nemělo jíti, ne-
bylo by radno uvažovati snad také při u-
stanovování služného rozdílného, zdaliž
má kandidát některý stkvělejši vysvědčení
nebo méně stkvělé vysvědčení.

To nikde se neděje a bylo by to velmi
povážlivé a velmi nebezpečné.

Já nechci ty neblahé a nebezpečné
následky, které by z toho vzešly, blíže
charakterisovati, každý znalec poměrů za-
jisté mně porozumí, co tím míním.

Zbýval třetí moment, moment doby uči-
telského působení, a to je zajisté moment
důležitý a moment závažný.

Avšak na tento moment béře se do-
statečný ohled dle mínění zemského vý-
boru ustanovením pětiletých přídavků slu-
žebních a nebylo by to radno, nebyla by
v tom dostatečná ratio legis, kdyby na
tento zajisté důležitý moment doby slu-
žební činnosti v zákoně dvakrát se bral
ohled, jednou ustanovením kvinkvenálek
a podruhé snad ještě ustanovením rozdíl-
ného základního služného.

Proto zemský výbor také od toho u-

pustil, a přišel k tomu přesvědčení, že
nejvhodnějším základem reformy platů
učitelských jest zavedení jednotného služ-
ného učitelů, zavedení normálního služ-
ného. To zakládá se na tom poznání, na
tom momentu, že také úřad učitelský, jak
jsem již dříve pravil, jest v podstatě stejný
a povolání učitelské jednostejné. Má tedy
také býti jednotný plat. Avšak jest tu
nesnadná otázka, ba snad nejnesnadnější,
jak má býti toto normálné služné vymě-
řeno. Zemský výbor velice byl žádostiv
na to, jaký návrh v této příčině velesl.
c. k. zemská školní rada zemskému vý-
boru učiní. Zemská školní rada neučinila
takovéhoto návrhu a velesl. praesidium
cis. kr. místodržitelství, kteréž záležitosti
této již roku 1883 s velikou horlivostí se
ujalo, nevyslovilo také svého mínění o tom,
nýbrž přenechalo tuto otázku zemskému
výboru, poněvadž jest to otázka týkající
se financí zemských. Zemský výbor tázal
se schválně ad hoc ještě jednou praesidia
c. k. místodržitelství, a žádal snažně, aby
přece praesidium c. k. místodrželství mí-
nění své o tom projevilo, jaké by mělo
býti toto jednotné služné. Avšak i tu
přišla na tento dotaz, který byl ad hoc
učiněn, odpověď, že nelze o tom mínění
projeviti, to že náleží zcela v obor uvažo-
vání zemského výboru a sl. sněmu zem-
ského. Já pochopuji důvody, kterýmiž
velesl. praesidium místodržství bylo při
tom vedeno.

Zemský výbor, když uvažoval, že
nyní služné jest rozděleno na 700, 600,
500, 400 zlatých, když dále uvažoval
zemský výbor, že podučitelé na měšťan-
ských školách mají služné 450 zl. a pod-
učitelé na školách I., II, a III. třídy služ-
ného 400 zl., když pak dále zemský výbor
uvažoval, že služné učitelů nesmí býti
zajisté menší než služné podučitelů, ba
ani nemůže býti stejné, jako služné pod-
učitelů, nýbrž musí býti vyšší než služné
podučitelů, když pak dále zemský vý-
bor uvažoval, že musí také býti brán
ohled na zájmy poplatníků, a že nelze bez
uvažování finančních výsledků učiniti ná-
vrh na normálné služné, snad 600 zl. aneb
dokonce 700 zl., zemský výbor přišel k
tomu výsledku, že má býti navrženo slav.
sněmu jednotné služné 500 zl. To by
ovšem mělo za následek to, že nejnižší
služné 400 zl. by přestalo, to jest jinými
slovy zrušení IV. třídy služného.

To je ta záležitost, která v největ-
ším počtu žádosti sl. sněmu podaných
s velikým důrazem se opakuje. Avšak dle
přesvědčení zemského výboru by pouhým
zrušením 4. třídy služného nebylo nikte-
rak pomoženo. To by byl jen okamžitý,
palliativní prostředek a zem. výbor jest
přesvědčen, ba má toho již nyní důkazy,
že kdyby se 4. třída služného zrušila a
neprovedla se reforma v celé soustavě
platů učitelských, tedy by ty svízele,
které se nyní naskytují vzhledem ke 4.
třídě služného, objevovaly se při nejnižší
třídě služného, při 3. třídě. (Ovšem že!)

Zemský výbor jest přesvědčen, že by
pak mnohem četnější žádosti než nyní
přicházely z těch školních obcí, kteréž
by žádaly za vřadění z 3. třídy do 2.
třídy služného.

Zemský výbor má v této příčině
poučné příklady v jiných zemích; zvláště
je poučné jednání, kteréž se na sněmu
Moravském v této příčině dálo. Na Mo-
ravě byly původně tři třídy služného, to-
tiž 600 zl., 500 zl. a 400 zl.

Nesčíslné, žádosti přišly také na Mo-
ravě jako v Čechách za vřadění školních
obcí z nejnižší třídy, tedy na Moravě z 3.
třídy služného do 2. třídy. Těmto žádostem
Moravský sněm vyhovoval dle možnosti a
tak se stalo, že konečně v 3. třídě služného
zbylo jenom 64 školních obcí a tu arci
bylo snadno zrušiti nejnižší třetí třídu
služného 400 zl., což se také stalo, takže
nyní na Moravě jsou jenom dvě třídy
služného 600 a 500 zl.

Avšak před rokem dal sněm Morav-
ský zemskému výboru Moravskému roz-
kaz, aby uvažoval a v nejblíže příštím
zasedání sněmu předložil o tom své mí-
nění, zdaliž by neměla se zříditi ještě
nová třída služného s 700 zl., tak že by
pak zase byly tři třídy a do těchto tří
tříd, 700, 600, 500 zl. že by pak měly
školní obce na novo býti vřaděny. To
stalo se v lednu 1887. Avšak v prosinci
1887 dal sněm Moravský zemskému vý-
boru rozkaz, aby uvažoval, zdaž by ne-
bylo záhodno vůbec celou nynější soustavu
opraviti a založiti služné učitelů na zá-
kladech docela jiných.

Jeví se tedy na Moravě také a jeví
se rovněž tak v jiných zemích důkaz toho,
že nynější soustava platů učitelských je
naprosto vadna a pochybena.

Já myslím, že za nedlouho také v ji-

ných zemích bude uvažováno o týchž vě-
cech, o kterýchž zemský výbor království
českého prvně uvažoval a prvně podal
zprávu.

S ustanovením normálního služného
souvisí pak ovšem také ustanovení týka-
jící se kvinkvenálek. Zemský výbor jest
toho mínění, že všechny kvinkvenálky
mají býti jednostejné podle jednotného
služného, že mají tedy přestati tyto roz-
díly 70, 60, 50, 40 zl. a mají býti všechny
kvinkvenálky po 50 zl. A v té věci jest
důležitou podporou to, že v Dolních Ra-
kousích, kde jsou největší platy učitelské,
totiž 800 zl., 700 zl. a 600 zl., kvinkve-
nálky jsou přece vyměřeny jednostejně.

Kvinkvenálky v Dolních Rakousích
obnášejí, nechť jest služné 800 zl. nebo
700 zl. nebo 600 zl., jenom 50 zl.; to jest
táž částka, kterouž zemský výbor ve své
zprávě kvinkvenálky podle normálního
služného vyměřuje.

Poněvadž však jsou rozdíly drahotních
poměrů mezi školními obcemi, mínil zem-
ský výbor dále, že na tyto rozdíly dra-
hotních poměrů musí také býti vzat ná-
ležitý ohled, a přišel k tomu mínění, že
aktivní přídavky rozdílně podle počtu oby-
vatelstva měly býti udělovány; a sice
v obcích čítajících 5000 a více obyvatelů
aktivní přídavky po 200 zl. a v obcích
čítajících 2000—5000 obyvatelů aktivní
přídavky po 100 zl.

Jest to ta soustava, kteráž se u státních
úředníků zajisté osvědčila, (Ovšem!) jen že
ovšem zde vzhledem k učitelstvu nemůže
býti ta soustava, kteráž platí u státních
úředníků přenešena beze změny, nýbrž
jenom podle smyslu mutatis mutandis.

Tyto aktivitní přídavky ovšem nemají
býti počítány svým časem do výslužného
a to zase právě tak jako u státních úřed-
níků, a poněvadž již výraz "aktivitní
přídavek" a pojem s tím spojený toho
vyžaduje a to naznačuje, že jest to pří-
davek, kterýž se dává, pokud učitelé jsou
v aktivitě, v činnosti.

Ovšem tím výslužné učitelů, mno-
hých učitelův značnou měrou by se v bu-
doucnosti zmenšilo. Já pravím v budouc-
nosti, neboť co se učitelův již ustanove-
ných týká, rozumí se samo sebou, ale jest
ještě — poněvadž pochybnosť o tom byla
vyslovena — výslovně ve zprávě zem-
ského výboru podotčeno, že novým záko-
nitým ustanovením nemůže býti u učitelů

již ustanovených ani služné, aniž také vý-
služné nějak zkráceno.

Ustanovení tato mohou se tedy týkati
jenom učitelů budoucích; a tu ovšem, jak
jsem již pravil, výslužné značně by se
zmenšilo. Avšak, kdo spravedlivě a ob-
jektivně chce tuto záležitosť posuzovati,
ten musí při tom také uvažovati, že na
druhé straně zase u přemnohých učitelů
by se výslužné tímto zvýšilo; to jest u
všech učitelů, kteříž nyní mají nejmenší služ-
né 400 zl. Neboť poněvadž by ti měli 500 zl.
normálného služného, tedy by také vý-
služné jejich bylo vyšší.

Zemský výbor musil při tom uvá-
žiti, že má-li se důkladná -reforma pro-
vésti a má-li při tom a musí-li býti brán
ohled na poplatnictvo, což jasno a nepo-
piratelno jest, tedy musí na některé straně
náklad býti zmenšen a tu se zdálo zem-
skému výboru, že by tato redukce mohla
nejpřiměřenějším a nejspravedlivějším způ-
sobem nastati při výslužném. Avšak zemský
výbor podotýká výslovně ve zprávě, že
pro některé výminky zvláště uváženi hodné,
co se výslužného týká, zajisté bude možno
v zákoně také vhodné ustanovení učiniti.
Tím zemský výbor dokázal, že má na
mysli, že v některých případech arciť
může ztenčení výslužného býti krušným a
povážlivým.

Nechci dále zevrubněji vykládati,
jakými důvody zemský výbor při ná-
vrzích, kteréž slavnému sněmu předkládá,
veden byl, vždyť zpráva tato, kteráž byla
očekávána ode všech pánů poslanců, zajisté
byla ode všech ihned pilně zkoumána a
probrána a naskytne se příležitost při
meritorním jednání o všech těch zásadách,
kteréž zemský výbor slavn. sněmu na uvá-
žení odporučuje, důkladně a zevrubně jednati.

Dovoluji si jen to ještě podotknouti,
že zajisté také od zemského výboru s ra-
dostí budou uvítány všechny návrhy, kte-
rýmiž by návrhy zemského výboru sku-
tečného zlepšení dosáhly.

Zemský výbor bude při tom si toho
vědom, že dal podnět k těm opravným a
zlepšujícím návrhům. Zemský výbor ještě
jenom musí podotknouti to, že při této
otázce v úvahu musí býti vzat souhrn
všech požadavků, jejichž splnění na zemi
se žádá, a že musí býti zřetel také vzat
na poplatní sílu obyvatelstva. (Výborně!)

Dovoluji si ku konci učiniti návrh
v příčině formální, aby tato zpráva byla

přikázána i komisi školské i rozpočtové
k předběžné poradě a k podání návrhu.
Zemský výbor vzhledem k tomu, že tato
záležitost rozhodně týká se nejen rozpoč-
tové komise, nýbrž také školské komise,
poněvadž také musí zde býti právě uvá-
ženo, jaké následky by návrhy zemského
výboru v příčině paedagogické a didak
tické, v příčině organisace našich škol
měly, uznal za nutno navrhnouti, aby obě
komise o této věci se radily.

In formaler Hinsicht beantragt der Lan-
be§au§fcr)uJ3, es möge der Antrag, den er be-
§ügltct) der Regelung der Gehalte an Volks-
unö Bürgerschulen stellt, der Schulkomnission
sowie der Budgetkommission zur Vorberathung
und Antragstellung zugewiesen werden.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Zemský výbor navrhuje, by jeho zprá-
va byla přikázána komisi školské i roz-
počtové k předběžné poradě i podání ná-
vrhu.

Der Landesausschuß beantragt, feinen
Bericht sowohl der Schulkommission als auch
der Budgetkommission zur Vorberathung und
Antragstellung zuzuweisen.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, Welche dem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Příštím předmětem denního pořádku
jest první čtení návrhu p. posl. Va
šatého.

Dávám slovo panu navrhovateli k
odůvodnění jeho návrhu.

Posl. dr. Vašatý: Sl. sněme! Nachá-
zím se v rozpacích nemalých. — Mám
v tomto sl. sněmu mluviti o předmětu,
o němž již tak říkaje bezpočtukráte s vý-
mluvností nevšední, ba i se vznícením
vášní často bylo rokováno.

Nad to Šířka látky také káže mi, abych
se dotkl okolnosti pro předmět nejdůleži-
tější. Dokud český národ v tomto králov-
ství byl pánem osudů svých, byl jeho
jazyk pouze v této zemi jazykem ob-
vyklým.

Teprve po nešťastné události na Bílé

Hoře r. 1620 byly zkráceny svobody po-
litické a náboženské a zaveden do této
země jazyk cizí — němčina — do úřadů
a soudů správy stejnými jako jazyk český.
Zde jest mi jen zvláštní na to váhu polo-
žiti, že čeština zůstala i nadále jazykem
uvnitř úřadů a soudů podle zákona plat-
ným a poněvadž na okolnosti této ještě
dnes spočívá veliká váha, poněvadž i nit
její táhne se do dnešního zákonodárství,
budiž mi dovoleno na doklad odvolati se
na několik ustanovení obnoveného zřízení
zemského.

Lit. D čl. 47. v tom ohledu přikazuje,
"že potaz v tom jazyku, v kterém se spisy
podaly, vyřizován a vejpověď sepsána
býti má."

Tolikéž přijato bylo i do instrukce
Ferdinanda III. ze dne 26. listopadu 1644
stejné ustanovení a sice v čl. 22:

"Taktéž co se jazyka týče, milostivě
tomu chtíti ráčíme, aby ve všem a všudy,
jakož strau našeho královského soudu
zemského a všech jiných vyšších soudů
v obnoveném zřízení zemském přikázáno,
řeči německé jako české bylo užíváno,"

a v čl. 30. se uvádí, že pro lepší upa-
matování a budoucí spravování se mají
sekretáři nálezy do zvláštní knihy a sice
český sekretář české a německý německé
nálezy vždy s uvedením jmen předsedy a
radů zapisovati."

Dle čl. 32. téže instrukce "měl každý
referent povinnost rozsudek, dekret, mis-
siva nebo výměr sám sdělati a pak v řadě
přednášeti."

Tak byl tedy jazyk český jako ně-
mecký podle obnoveného zřízení zemského
a podle uvedené instrukce Ferdinanda III.
jazykem vnitřním na úřadech a soudech a
sice nejen na soudě appellačním, nýbrž i
na soudě zemském a na všech vyšších i
nižších soudech v zemích koruny České.

Na této zákonné rovnosti obou jazyků
nebylo ničeho měněno ve všech soudních
instrukcích vydávaných později pro soudy
v Cechách a na Moravě a také ani po-
zději, když byly tak zv. země pod nomen-
klaturou "německo-rakouské dědičné", ba
ani do všeobecné instrukce soudní z doby
absolutní až do r. 1853 na této jazykové
rovnoprávnosti uvnitř úřadů a soudů ne-
bylo měněno ničeho.

Spíše v r. 1848, jak známo, císař a
král Ferdinand V. Dobrotivý kabinetním
listem ze dne 23. května 1848 přikázal

zřejmě, že jazyk český má býti ve všech
odvětvích správy státní jakož i v životě
veřejném v Čechách podle obnoveného
zřízení zemského zase ve své právo uveden.

Také absolutismus pozdější nedovolil
sobě po roku 1848 a po vyhlášení ústavy
březnové ničeho na tomto právu stejném
obou jazyků měniti, a to zejména první
zákon z doby absolutní předmětu jazyka
se týkající ze dne 7. srpna 1850 čís. 325
říšského zákona, statut pro nejvyšší soud
zachoval tuto rovnosti jazyků, předpisuje
zejména v článku 18., že u nejvyššího
soudu má býti počet dostatečný radů zna-
jících jazyk, v němž bylo v první stolici
jednáno, a mimo to že má soud ten po-
vinnost rozsudek i s příčinami vydávati
v jazyku, v němž spor v první stolici byl
veden, tedy ve věcech českých rozsudek
český.

Kdyby o této jazykové rovnosti jaká-
koliv pochybnost byla povstala, a sice z
příčiny té, že ovšem zákony tyto o rov-
nosti, které jsem naznačil, nebyly skoro
nikdy, a sice čím dále od obnovení zří-
zení zemského tím méně zachovávány, a
to proto, poněvadž všude násilím do ú-
řadů a soudů zaváděna němčina z Vídně,
nacházejíc při tom ovšem velmi veliké
pomoci ve středních ústavech na gymna-
siích a universitách, které veskrze byly,
jak známo, německé, kdyby však jen
špetka pochybnosti o této rovnosti jazy-
kové u neprávníků povstati mohla, tak by
článek 19. základních zákonů z r. 1867
musel i poslední pochybnost rozptýliti,
poněvadž článkem tím zřejmě vyslovena
jest rovnost všech národností a všech ja-
zyků, z čehož jde, že článkem tímto ty
všechny ode mne citované leges latae byly
potvrzeny a právo národů dle interpre-
tace tehdejších zákonodárců samých mělo
býti ještě rozšířeno.

Tato národní rovnost obou jazyků
byla v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
částí práva veřejného obou národností a
co takovéto právo veřejné po staletí trva-
vší, bylo i přísahami korunovačními vždy-
cky potvrzeno.

Přivádím tu jen zejména patent z 1.
srpna 1804 císaře a krále Františka II.,
který vykonav ovšem podle obnoveného
zřízeni zemského přísahu předepsanou ko-
runovační patentem tímto ještě obnovené
zřízení zemské a jeho všechny deklara-
torie co platné potvrdil.

Jsou snad zde i v tomto slavném
sněmu ještě někteří památníci na rok 1836,
kde jmenovaný již císař a král Ferdinand
Dobrotivý V. vykonal tutéž přísahu ko-
runovační a mimo to ještě roku 1848, jak
jsem již podotkl, také kabinetním listem
z 23. května vyslovně rozkázal, aby ro-
vnoprávnost podle obnoveného zemského
zřízení v platnost byla uvedena.

I nynější Nejjasnější panovník při
mnohých slavných příležitostech zřejmě
a výslovně uznal také práva království
tohoto! Abych se zde nešířil, budiž mi jen
dovoleno, přečísti jedno místo z nejv. re-
skriptu ze dne 12. září roku 1871. tomuto
slavnému sněmu seslaného, (čte:)

"Majíce v paměti státoprávní posta-
vení koruny České a jsouce sobě pově-
domí slávy a moci, kteréž tato koruna
Nám a předkům Našim propůjčila, mimo
to jsouce pamětlivi neoblomné věrnosti,
se kterou obyvatelstvo země České každé
doby trůn Náš podporovalo, uznáváme
rádi práva tohoto království a jsme hotovi
toto uznání přísahou Naší korunovační
také stvrditi." (Sláva! Výborně!)

K uvedené své, řekl bych, recitaci
zákonů jen těoh hlavních, kostře zákonů
o rovnoprávnosti jazyků v království čes-
kém budiž ještě na konec všeobecná po-
známka učiněna, že od obnoveni zřízeni
zemského, od r. 1627. až do vydáni článku
XIX. základních zákonů státních do r.
1867 ani později vydáno nebylo v zemích
koruny české, ba ani vůbec v této polo-
vici říši zákona, jenž by jazyku němec-
kému jakoukoliv přednost, anebo jaké-
koliv prvenství dával.

Že jest němčina u centrálních úřadů
ve Vídni jazykem vnitřním, to nezakládá
se na zákoně, tudíž jest to jenom zvy-
kem ; — jestliže ona také tak jest ve sku-
tečnosti u centrálních úřadů v zemích
koruny české a zejména v království
českém úřadním jazykem, je to přímo
všem uvedeným platným zákonům na od-
por. (Výborně!)

Nebylo ještě popíráno, že toto krátké
naznačení k rovnosti obou jazyků podle
leges latae žádné pochybnosti nepřipouští,
ale bohužel ohlédneme-li se, jest-li tato
zákonná rovnost jazyka českého v životě
zachována, shledáváme, že tomu naprosto
tak není.

A právě z této příčiny tento slavný
sněm usnesl se dne 19. ledna 1886 na

známých vyzváních k vládě a výboru
zemskému, aby vláda konala svou povin-
nost a v příčině provedení rovného práva
s výborem zemským se dorozuměla a po-
kud se týče tento s ní.

Musím s politováním nejprve konsta-
tovati, že slavný výbor zemský vyzvání
v uvedeném sněmovním usnesení k němu
učiněnému dosud naprosto nedostál. Ba tento
zemský výbor, na němž jsme si tak velice
zakládali, že jest naší většinou, po dvou
letech ještě ani za dobré neuznal, podati
sl. sněmu zprávu o tom, proč a z jaké
příčiny dosud nevyhověl tomuto usnesení
sněmovnímu a já plně svou povinnost po-
slaneckou, dovoluji si tudíž aspoň k Jeho
Jasnosti p. nejvyššímu maršálku dotaz,
z jakých příčin se to stalo, že v tečeni
dvou let posud zpráva podána nebyla,
proč a z jakých příčin usnesení sněmu
dosud vyhověno nebylo.

Pohledněme pak, jak sl. vláda se za-
chovala k tomuto usnesení sl. sněmu.
Ovšem když ani výbor zemský nedostál
své povinnosti, již z toho můžeme souditi,
že také vláda velmi sobě asi nepospíšila.

Jedině zářijové nařízení ministeria
spravedlnosti z roku 1886 napravilo z těch
všech křivd, které byly uvedeny ve zprávě
sněmovní z roku 1886 sepsané o jednání
stran návrhu p. Dra. Trojana a spo-
lečníků.

Jediná křivda byla odčiněna, ostatní
vše zůstalo na mnoze při starém, při sta-
rých nezákonnostech, ba poměry jazyka
českého se ještě ve skutečnosti zhoršily.

Pohlédněmež nejprvé, pánové, jak
jest to u soudů ve všech třech instancích.
Když se má vyřizovati podání české, dějí
se všechny přípravy k tomu uvnitř soudu
jenom po německu.

Týkajíc se první stolice a druhé
stolice o vyřizování záležitostí českých,
jest známo, že jako dříve, ze spisů čes-
kých sdělává referent, vlastně překládá
výpis do němčiny, že se pak na základě
tohoto německého výpisu děje německá
porada, německá přednáška, německý po-
taz a že pak konečně ovšem se o tom se-
pisuje i německý protokol.

Ale, pánové, to jest vše proti zřejným
ustanovením cís. patentu všeobecné soudní
instrukce z r. 1853.

Nemusím tu snad ani ukazovati ke
škodám, jaké z takovéhoto vykonávání
spravedlnosti pochází.

Vždyť jest zvláště právníku známo,

že ve věcech soudních civilních přichází
často na to, jak slova bylo užito, v jakém
smyslu v listinách aneb ve spisech jeho
bylo užito.

Rozhoduje-li se pak ale věc česká na
základě výpisu německého, na základě
překladu a zdělává-li se tento překlad re-
ferentem, který nemá z pravidla kvalifi-
kaci ani soudního tlumočníka (Tak jest!),
pak není žádná garancie, že základ celého
jednání (výpis německý) jest správný a
jakož ukazuje zkušenost, jest ve většině
případů pak i rozhodnutí nesprávné a to
již proto, poněvadž každý překlad jest
náhled jednotlivce překládajícího, což ne*
může se nikomu vzíti a kolikráte překlad
doslovný ani není možný.

Tak, pánové, správa soudnictví ve
věcech civilních na základě německého
překladu a německého jednání děje se
poplatnictva českého.
jen v nejčastějších případech na škodu

Což teprvé má se říci o věcech trest-
ních! Tu právě na tom záleží, jakého ob-
žalovaný užil významu, ze slov vlastních
a ne z překladu lze seznati, je-li v jeho
slovech zlý úmysl, krátce, je-li čin trestný
čili nic, vždyť mnohé slovo se nedá ani
přeložiti, a zvláště není možno přeložiti
intenci, jaká do slov od obviněného užitých
byla položena.

Každé rozhodování na základě pře-
kladů — o tom šířiti se nemusím a k to-
mu později se vrátím — nepodává důkazu
o správném vykonávání právomocnosti.

Pohlédněmež, pánové, jak se věci ve-
dou na nejvyšším soudě.

Uvedl jsem již, že nejvyšší soud je
vázán čl. 18. patentu z r. 1850, že v se-
nátech všech u něho má býti dostatečný
počet votantů, znajících jazyk jednací
první stolice. Ale ohlédneme-li se na nej-
vyšším soudě pánové, každý ví, že tam
ani toho počtu votantů zákonem přede-
psaného není, kteří jsou jazyka českého
znalí. Je jich tam asi 9 neb 10, kdežto k
plenárnímu rozhodnutí je podlé čl. 17. c.
k. patentu z r. 1850. potřeba 15 členů
s předsedou.

Co již bylo o věci této pronášeno
stesků ve Vídni, ale všechny minuly se
výsledku, ačkoli se jedná jen o naplnění
zákona k lidu českému z doby absolutní.
Taktéž se to má se zachováváním § 27., že
má nejvyšší soud vydávati svůj rozsudek
i příčiny, v senátě v českém jazyku usnésti
a pak vydati,

Devět let v této věci byly pronášeny
stesky, ale předpis tohoto paragrafu není
dosud zachováván.

Záležitosti trestní, pánové, jsou upra-
veny řádem trestním z r. 1873, z doby
ministra Glasra, právníka na slovo vza-
tého, a řízení trestní také založeno jest
přísně na základních zákonech státních.
Následkem toho nikde také není řeči v
tom řízení o jazyku českém nebo němec-
kém nebo jakémkoliv jazyku. Jak se děje
řízení ve věcech trestních v Cechách, na
Moravě i v Opavě? U krajských soudů
v českých případech vesměs po česku.

Tytéž předpisy však, tytéž paragrafy,
které platí pro soudní stolice první podle
trestního řádu, platí též pro nejvyšší soud.
I podle těchto paragrafů má on řízení zá-
věrečné co soud kassační vésti v českých
případech česky. Ale, pánové, jak vede
nejvyšší soud řízení kasační? Čte se je-
dnoduše rozhodnutí krajského soudu s jeho
příčinami po česku, jak bylo z Cech nebo
z Moravy zasláno, vyslechne se také z
Loun v Cechách neb z kterékoliv daleké
končiny do Vídně přišlý český obviněný,
ale ostatní celé řízení jest naprosto ně-
mecké. Přednáška státního prokurátora je
německá, přednáška referenta je německá,
a co se stane, dostaví -li se český zástupce,
který přece podle řehole všech práv na
světě od římského práva až do dnešního,
všech práv moderních do toho počítaje,
má tatáž práva jako strana, a začne li
česky mluviti před nejvyšším soudem ve
Vídni, před soudem,. který jest pro Čechy
nejvyšším, zapoví se mu mluviti, užívati
nejsvětějšího práva, práva jazyka.

Ale myslíte, pánové, že se to děje na
základě nějakého důvodu zákonného ?
Nikoliv!

Nejinak pánové, — s politováním se
musí konstatovati, — vedou se věci u
správního soudu ve Vídni.

I pro tento soud platí všeobecná
pravidla cís. pat. z r. 1853 — všeobecné
soudní instrukce. Soud tento přijímá jako
všechny instance ve Vídni také česká po-
dání. To jest pravda. Ale tento soud je
jediný, který je vyřizuje po německu. Co
z toho následuje, pánové ? Že tento soud
skutečně pro masu českého poplatnictva
není, on je jen pro ty, kteří německy
umějí, poněvadž ten, kdo musí tam sám
o něco žádati, dostane německé vyřízení
kterému on nerozumí. To přece podává

zdravý rozum, že soud, přijímá-li české
podání, má je také tomu, komu je vy-
řizuje, dáti v jazyku srozumitelném, jinak
všechno je karikaturou, celé to drahé vy-
konávání spravedlnosti (Tak jest!), a nelze
žádné kritiky právnické o ní vésti.

Ale zajímavější jest ještě úkaz, když
se dostaví český zástupce před správní
soud. —

Přijde-li tam obžalovaný, který podle
kabátu dělá dojem, že neumí německy,
tedy se s ním ještě páni trochu baví po
česku, ale přijde-li obhájce a začne-li
užívati svého nejsvětějšího práva jazyka,
— neboť bez jazyka, nesmím-li ho užívati,
nesmím býti Cechem, to je nejsvětější
právo, uznané u všech národů civilisová-
ných, — přijde-li tedy český zástupce,
nesmi užíti svého jazyka a táže-li se, na
základě jakého zákona, dostane poučení
od předsedy toho soudu, že jest to usne-
sení téhož soudu domácí, že u něho je
jazyk německý jazykem jednacím (Slyšte!).

Pánové, zástupce právní, když toto
slyší, musí sprásknouti ruce, učiv se na
universitě že v ústavním státu zákony
dávati a měniti přísluší jen sborům zá-
konodárným ve spolku s mocnářem.
Soudové jsou však k tomu, aby zákony
plnili a zachovávali, a ne aby je překročo-
vali. Toto usnešení řečeného soudu je libo-
volné, contra legem (Výborně! Tak jest!!)

Pánové, žijeme právě ve státě práv-
ním a uvážíme-li toto všechno, všechny ty
zákony citované, které jsou, sankcionovány
a platny, musí to skutečně všechno, co jsem
o soudech nyní řekl, zvláště o nejvyšším
soudu ve Vídni, vypadati k víře nepo-
dobné, ale zvláště jest to k víře nepo-
dobné, uvedu-li některá ustanovení jmeno-
vaného císařského patentu ze dne 3. květ-
na 1853 č. 81. ř. z. čili tak zvané vše-
obecné instrukce soudní. Tu se v §. 46.
nařizuje, že žádný soudce nesmí od usta-
novení zákona libovolně se uchylovati.

A §. 92. téhož pat. o nejvyšším soudě'
uvádí, že tento soud má kárati všecky
poklesky soudů první a druhé instance a
o nich podávati zprávy ministru sprave-
dlnosti, tedy že tento soud nejvyšší, tato
nejvyšší stolice spravedlnosti má býti vzo-
rem všem ostatním soudům.

Pánové, nemusím Vám také ještě
připamatovati, že všichni soudcové na-
stupujíce svůj úřad a jsouce povýšeni,
vždy musí přísahati, že budou všechny

zákony zachovávati svědomitě a též základní
zákony statni neporušitelně plniti.

Pánové, všichni soudcové i úředníci
u všech stolic takto přísahají, ale s čím
se vedle toho shledáváme ? S tím, co jsem
zde řekl. Pro český národ není zachová-
vání zákonů!

Pro lid český jsou zákony jen na pa-
píře! (Slyšte!)

Pánové, na tom všem není ale ještě
dosti, k národu českému jest Rakousko
státem samých zvláštnosti Nebudu vypra-
vovati nic nového, ale věci takové, které,
aby opakovány byly, zvláště z jediné
sněmovní tribuny národa českého v Ce-
chách, kde to jest ještě dovoleno, toho
zasluhují a nemohou ani dosti často opa-
kovány býti.

Jest známa, pánové, scéna, která se
v zastupitelstvu lidu ve Vídni udála, když
ministr spravedlnosti podobné stesky české
slyšel. Musil tu doznati, že stesky ty za-
kládají se na pravdě, že nejvyšší soud
skutečně nezachovává imperativního —
žádného výkladu pochybného nedopou-
štějícího ustanovení z § 27. císařského
patentu z r. 1850, ale on musel stydlivě
dodati, "že on s nejvyšším soudem o zacho-
vávání zákona toho sankciovaněho vyjednává".
Jestli se tu nemusí, pánové, zardíti stu-
dem právníci, když musí ministr se sou-
dem, který jest k zachovávání zákona zá-
konní přísahou vázán, teprvé vyjednávati?
Jaký to má činiti dojem takovéto jednání
nejv. soudu na poplatnictvo, jaký dojem
na soudy nižší, jimž on všem vzorem má
býti? Nyní, pánové, ale každý by měl
za to, že, když ministr po léta již vy-
jednává, aspoň po letech tak imperativní
ustanovení zákona jsou zachovávána.

Ale podnes — se žalem velkým to
musím říci — ono ustanovení tak impe-
rativní císařského patentu § 27. od nej-
vyššího soudu, zachováváno není. Posud
vydává nejvyšší soud proti čl. 27 citova-
ného patentu ve věcech českých německé
rozsudky a německé příčiny.

Poněvadž věc byla nápadna každému,
stalo se za éry smiřovací, co by nikdo
byl neočekával, ne náprava, aby zákon
ten imperativní byl zachováván, nýbrž
stalo se vynalezení prostředku k obejíti
tohoto zákona. (Slyšte!)

Zařízena byla totiž u nejvyššího sou-
du překládárna pro český 6-milionový ná-
rod, aby tam úředníci nižší překládali

rozsudky německé do češtiny. Pánové, já
jsem o tomto spůsobu zvláštním prová-
dění spravedlnosti již jinde několikrát
pronesl své mínění. Aby se mně neřeklo,
že se dávám unášeti city, snad třeba
spravedlivým rozhorlením, budiž zde cito-
vána autorita právníka chladnokrevného
a pak slova samého ministra spravedl-
nosti.

Nejv. maršálek zemský: Dovoluji si
upozorniti pana řečníka na to, že dle pra-
videl řečníku nepřináleží předčítati, my-
slím, že zamýšlel něco přečísti a že dle
jednacího řádu povolení, aby předmět byl
přečten, vlastně smím toliko dávati se
souhlasem sl. sněmu.

Posl. Dr. Vašatý. Jestliže Jeho Jas-
nost o tom ráčí míti pochybnost, já ještě
jsem se nikdy podobného případu na
tomto sl. sněmu, pokud se pamatuji, ne-
dožil, prosím, aby Jeho Jasnost ráčila se
zeptati sl. sněmu, zdali mně dovolí v tom
ohledu čisti autoritu prof. Randy a cito-
vati samého ministra Pražáka v tomto
ohledu. Bude to trvati jen půl minuty.

Nejv. maršálek zemský: Račte mně
sděliti, co čísti si přejete.

Dr. Vášatý: Jak se prof. Randa v
seděni panské sněmovny o překladech
prohlásil, pak jak se o tom prohlásil Jeho
Excel, pan ministr Dr. Pražák. Bude to.
trvati jen půl minuty. (Hlas: Už to mo-
hlo býti!)

Nejv. maršálek zemský: Pánové! Řeč-
ník si přeje, by mu bylo dovoleno pře-
čísti oba tyto předměty, na které právě
poukázal. Učiním dotaz, aniž by o tom
byla zavedena debata.

Prosím pány, kteří to povoleni dá-
vají, by vyzdvihli ruku.

Jest povoleno.

Račte započíti. :

Dr. Vašatý: Prof.Randa, jistá v práv-
nictví autorita, a jak každý připustí,
chladnokrevná, prohlásil se v památném
seděni sněmovny panské ve Vídni dne
i 7. května následovně o překladech.:

"Es lag in diesem Vorgange eine Ver-
leßung des durch allerhöchste Verordnungen,

durch ältere und neuere Gesetze und zuletztauch
durch die Staatsgrundgesetze anerkannten Rech-
tes der Parteien, zu verlangen, baß ihnen tu
ihrer Sprache Recht gesprochen werde! Jede
Uebersetzung ist zugleich eine Auslegung des
Uebersetzers: soll sie daher eine zuverlässige,
richtige autrjentische fein, so müßte sie vom
Referenten verfaßt und Von der Gerichts-
behörde, d. i. vom beschließenden Senat appro-
birt werden."

A jeho Exc. pan ministr Pražák pro-
hlásil se následovně:

"Uebersetzungeu feien überhaupt etwas be=
denkliches, besonders bei Urtheilen, wo es auf
die Feinheit des Ausdruckes ankommt. In
wetten Kreisen der Bevölkerung muffte sich ein
Widerstand gegen die Fortsetzung dieser Ueber=
setzungen zeigen. Denn man behandelt ein sol=
ches Volk, mit Welchem man in bessen Heimath=
lande nur durch einen Dolmetsch Spricht, wie
ein Volk zweiten und dritten Ranges. und es
konnte baher diese Uebung nicht aufrecht er«
halten werben. Die Abschaffung der lieber=
setzungen war eine Nothwendigkeit, denn es
kann nicht zugemuthet werden, daß ein so
hochentwickeltes Volk, wie das börjtntfche, dessen
Sprache schon Jahrhunderte früher als die
Landesverordnung erlassen wurde, hoch ausge=
bildet war, immerfort nur gebunden fei, Ueber=
setzungen anzunehmen, welche sich gewiß nicht
als zweckmäßig darstellen können, welche
Rechtsirrthümer verursaccht haben." (Hört, hört!)

Já děkuji slav. sněmu za tento důkaz
jeho loyalnosti; jest to jediná tribuna,
kterou v království českém pro svobodné
slovo ještě máme, pro stesky svého národa.

Ano, pánové, jest národem 2hého anebo
3tiho stupně) národ ten, kterému se podává
ve překladech svaté právo, kterému se jeho
práva v překladech vyhlašuji, v jazyku cizím,
a jest to pánově, vláda smiřovací, která ná-
rodem českým po tolika obětech 9. rok již
jako národem 2. a 3. stupně ve všech stolicích
soudních takto jedná, a jak později ukážu i
u úřadů politických! Pánové, to byla ta
druhá zvláštnost, které jsem se dotekl, a
nyní dovolte, abych se dotkl zvláštnosti
třetí. Musilo to býti památného léta
1888, když tato vláda smiřovací vydala
ono zářijové nařízení, aby sankcionované,
platné zákony byly zachovávány ! Který — že
pánové, právník, který o zákonodárství
někdy cos slyšel, který slyšel někdy též
o hermeneutice právní, mohl by se nadíti

bné anomalie, dávati nařízení, aby za

chováváno bylo zákonné ustanovení, které
jest nepochybné!

Kam by to, pánové, jen dospělo s ta-
kovými nařízeními? Vždyť by tu musily
ke každému zákonu povstati skutečné svody
nařízení a jaká by, pánové, pak byla v tom
jistota právní ?

Ještě jiná zvláštnost a poslední, které
se musil národ český pod érou smiřovací
dočkati, jest úkaz, který nastal, když uve-
dené nařízení zářijové r. 1886. bylo vy-
dáno. Bylo to nařízení, aby jen část křivdy
byla odčiněna, aby jen nepatrná část všech
těch křivd naznačených byla napravena,
a jaký z toho, pánové, povstal nejprudší
odpor. Tak zvaný "První soudce" v Ra-
kousku, předseda nejvyššího soudu (Slyšte!),
ten hned žádal v panské sněmovně, "že na-
řízeni to má býti nazpět vzato, poněvadž prý
odporuje zákonu" ; ale když přišlo seděni
dne 7. května m. r. v panské sněmovně a
nejvyšší soudce ten byl vyzván, aby tedy
uvedl ty zákony, kterým má uvedené na-
řízení býti na odpor, tu ten nejvyšší soudce
zůstal němým, a musil zůstati, poněvadž
zákonů podobných není, poněvadž musel
sám uznati, že právě citovaná zákonná usta-
novení cís. pat. z r. 1853 mluví ve pro-
spěch nařízení toho. Ale pánové, jaký
jest to úkaz beznadějný v budoucnost pro
národ český, když nejvyšší soudce se vzpírá
proti tomu, aby jen částečně křivdy proti
národu českému byly napraveny. Ale s po-
litováním můžeme a musíme připomenouti,
že se našla i celá řada bývalých ministrů
rakouských, přátel českého národa, v pan-
ské sněmovně jsoucích, kteří všichni ná-
vrh ten podepsali, návrh bez rozmýšlení
psaný a jen z veliké předpojatosti podaný.

A tak se děje národu českému ve
státu právním! — A v tomto státě, kde
dovoluje si vláda vyjednávati se soudy, aby
zachovávaly platné sankcionované zákony,
kde dává nařízení, aby byly zachovávány,
platné, sankcí opatřené zákony, kde vláda
národu 6timilionovému v překladech podává
spravedlnost, a kde, když se jedná o napra-
vení třeba nepatrné křivdy, první nejvyšší
soudce hned se tomu protiví: v tomto státě
národ náš odsouzen jest i na dále domá-
hati se po cestě trnité spravedlnosti! —
A přece se nám pořád opětuje, a slyšeli
jsme to opakovati ze středu této sněmovny
nedávno, že národ český jest národ šesti-
milionový, že založil tuto říši a že jest
podnes jejím základním sloupem, přispí=
vaje poměrně dle svého počtu nejvíce na

daně jak penězi tak i krví; ale práva, ani
zachovávání nejmenšího uvedených zá-
konů se nemůže dodělati!

Pánové! Malé Švýcarsko všem svým
třem národnostem ve všech instancích
podává spravedlnost v jich jazyku mateř-
ském. (Slyšte!)

Dalo by se, pánové, souditi a očeká-
vati, že když národu českému tak špatně
se vede ve Vídni, aspoň v Čechách,
kde jest domovem, jest to lépe, kde máme
jak se nám říká našeho spravedlivého p.
místodržitele!

Pánové ! Nechci se šířiti o tom, jak
se němčina u nás za poslední doby čím
dále tím více rozšiřuje na poštách, na
telegrafech a železnicích atd. (Tak jest!)

To by mě vedlo daleko. Vždyť jest
to vidno, že ani za vlády ústavácké tak
se němčiny nemnožilo, jako za vlády smi-
řovací.

Tenkráte na známkách kolkových a
poštovních skvěla se alespoň, podobizna
Jeho Veličenstva. Nyní je tam německý
nápis, jako by v této polovici říše byla
němčina jazykem většiny obyvatelstva!
Ale jest to známo ve světě, že slovanští
národové jsou většinou v této polovici
říše, ale také v druhé polovici říše, při-
hlíži-li se zvláště i k národu rumunskému,
jest maďarština jazyk veliké menšiny.

Pánové! Toto zavádění němčiny musí
každého nepříjemně se dotknouti, a zvláště
nepříjemně, když sama vláda smiřovací
jako před 2 lety, když se jednalo o návrh
p. dra. Trojana, výslovně prohlásila, že
ona stojí na stanovisku jazykového naří-
zení z 19. dubna 1880, a že ona na poštách,
telegrafních úřadech a železnicích nemíní
českému jazyku dáti spravedlivého místa.

Pánové! Každý však zná, že 600.000
Vlachů a 2 miliony Poláků jsou v plném
požívání všech těchto svých jazykových
práv. (Slyšte ! slyšte !)

Proč to nám 6timilionovému národu
českému nemá býti uděleno? Což na nás
Rakousku méně záleží? (Výborně! Vý-
borně !)

Vedlo by mne to daleko, kdybych
měl všeho toho směšování němčiny,
všeho toho vtírání a toho vypuzování ja-
zyka českého, jazyka to většiny obyva-
telství tohoto království českého se do-
tknouti.

Pan místodržitel, jako loni by mně
snad řekl — a k lepšímu porozumění a

snad i dle svých pojmů o rovnoprávnosti
by raně to snad řekl po německu — že
tu není místa k řešení otázky jazykové,
že se zde o tom rozhodovati nemůže.

Já jsem loni Jeho Excelenci v zále-
žitostech finančních uvedl nezachováváni
rovného práva jazyka českého, zvláště
u úřadů pro vyměřování poplatků.

Jestli že se stala náprava, to nevím,
poněvadž jsem neměl času, o nápravě té
se přesvědčiti. Ale zároveň musím doznati,
že se mně v tomto roce dostalo tak mnoho
sklamání, že jsem se dožil tak mnohých
případů rušení práva našeho jazyka, že
by toho byl žaltář celý, kdybych je měl
všecky jmenovati. Obmezením se jen na
některé poslední příklady.

Ani v hlavním městě království če-
ského není jazyk český ve svých právech.
Okresní finanční řiditelství rozhoduje o
věcech českých v Praze německy (Slyšte!)
a berní úřadové vydávají stranám českým
na jejich česká podání, vědouce z toho,
že německy nerozumějí (na př. z Malých
Čičovic okresu Smíchovského) vyřízení
německá beze slova českého vyřízení.

Pánové, cituji zde intimované rozho-
dnutí finančního řiditelstvi berním okres-
ním úřadem ze dne 16. prosince r. 1887
číslo 6549 a 6592.

Očekávati by se snad dalo, že alespoň
u takového úřadu, kde Jeho Excelence p.
místodržitel jest přímo představeným, děje
se národu českému v jeho věcech po právu.
Pánové, já sám jsem toho výstražným pří-
kladem, že se tam rovnoprávnost nezacho-
vává. Mně samému se dostalo na mé po-
dání české u magistratu pražského presen-
tované, rozhodnutí německého, 4. záři r. 1887
číslo 74.806.

Magistrát — o tom jsem přesvědčen —
docela správně asi se třema slovy českými
intimoval mně toto rozhodnutí, poněvadž
není zákona, že by byl magistrát pražský
překládárnou slavného místodržitelství.

Vždyť i tam u místodržitelství úřed-
níci jsou vázáni znáti jazyk český, jsou
snad pro národ český také ustanoveni a
od něho i placeni!

Pánové jest to skutečně ironie pouštěti
se zde do kritiky.

Nařízením jazykovým ze dne 19. dub.
r. 1880, na kterémž jest Jeho Exc. pan
ministr vnitra a zároveň ministerský před-
seda hr. Taaffe podepsán, jest přikázáno,
že političti úřadově — a takovým jest přece

české místodržitelství, to mně snad Jeho
Excellence přizná — že úřadové političtí,
soudní a státní zastupitelstva v zemi mají
stranám k jejich podáním ústním neb pí-
semným vydávati vyřízení v jazyku tom, ve
kterém bylo učiněno podáni."

Zde, pánové, nestojí ničeho o tom, že
mají jednati u místodržitelství českého
po německu, že mají německá usnesení
činiti a magistrát pražský že je má pře-
kládati. Podle uvedeného předpisu to mají
činiti političtí úřadové sami a tedy i mí-
stodržitelství. Jinak by pak bylo místodrži-
telství extra legem!

Pánové, o tomto jednání místodržitel-
ství se nemohu pouštěti do kritiky, vždyť jí
ani nezasluhuje jsouc daleko pod ní! Ale
tolik musím na svědectví pravdy připome-
nouti, že nepamatuji se ani na podobné
úkazy z dob vlád ústaváckých. Mně se
aspoň nepřihodila taková věc, ani za onoho
času, kdy v Čechách panoval generál
Koller (Slyšte, slyšte, výborně, výborně!)

"Ano, po skutcích jejich poznáteje,"

—  ano po skutcích těchto poznávejte je!

Po skutcích této vlády poznáváme její
smiřovací vůli, její lásku k národu české-
mu, správněji, její dobrou vůli, benevo-
lenci k národu českému! Tato vláda přede
2 léty při příležitosti jednání o dotčených
návrzích dra. Trojana výslovně prohlásila,
že ona připisuje sobě právo jazyky vnitřní
na úřadech a soudech upraviti.

Pánové, takovou řeč nevedla po 225
let v Rakousku ještě nižádná vláda, ani
žádná vláda absolutní, nevedla jí žádná
vláda ústavácká; k tomu musila teprv při-
jiti vláda smiřovací. Bylo by, pánové, také
smutné, aby práva všech národností této
říše a tedy i národa našeho 6 milionového
závisela na libovůli toho nebo onoho mi-
nistra, který může zítra přijíti, jako Chlu-
meckého nebo Plenera; to by národ český
daleko došel, kdyby takové pravidlo mělo
býti pravdivé!

Není nikde ustanoveno, že by vládě
takové právo příslušelo. Naopak, císařskými
patenty, které jsem uvedl, jest právo ja-
zyků na soudech upraveno až do nejvyš-
ších stolic.

A jak lze pak nazvati takovéto osobo-
vání si práva vedle státních zákonů plat-
ných a sankcionovaných ? Prostě usurpací!

—  Tato usurpace jest proti zákonům, poně-
vadž podle základních zákonů státních
skutky, výkony vlády mají býti takové,

aby vláda je mohla zodpovídati: ona jest
zodpovědna za výkony svých podřízených
orgánů, ona jest vládou zodpovědnou za
výkony své vlastní, jakož i za výkony
orgánů jí podřízených!

Zákony dávati ve věcech národům
nejsvetějších v jeho právu veřejném, tolika
přísahami korunovacními stvrzeném: k
tomu jsou v říši rakouské podle základních
zákonu státních ještě povoláni jiné toliko
kvalifikované sbory zákonodárné, nikoli
ale vlády pomijitelné! Tak vidíme, že
místo dle zákonů u nás se vládne, jak by
se vládnouti nemělo!

K tomu musela přijíti, pánové, éra smi-
řovací, abychom se dočkali také následují-
cího ještě nadělení. Mám zde cirkulář
o. k. zemské školní rady z 15. dubna 1887
č. 12986 od Jeho Exc. pana místodržitele
podepsaný. Jest to jenom 10 řádků, a pro-
sím Jeho Jasnost, aby ráčila mi vymoci
laskavě dovolení u slavného sněmu, že je
smím přečísti.

Nejv. maršálek zemský: Pan řečník

přeje si přečísti cirkulář, který právě ne-
značil. Prosím pány, kteří povolení dávají,
by vyzdvihli ruku.

Jest povoleno.

Račte čísti.

Poslanec Dr. Vašatý čte: Jeho Exc.
p. c. k. ministr kultu a vyučování za pří-
činou zvláštního případu vysokým výnosem
ze dne 9. dubna 1887 č. 6483 připomenul,
že podání přímo k vysokému c. k. mini-
sterstvu řízená sepsána býti mají v úřední
věci (slyšte, slyšte) vysokých úřadů centrál-
ních. O tom ředitelstvo sboru učitelskému
dej vědomost, aby se tím spravoval. (Sly-
šte, hanba!)

Jeho Exc. pan ministr vyučování dobře
zamlčel, jaká že jest ta řeč centrálních
úřadů ve Vídni; on ví asi, že není žád-
ného zákona v tom ohledu pro němčinu,
že jest ona pouze zvykem ovšem dle po-
třeby se vyvinuvším jazykem u centrál-
ních úřadů.

Ale pánové, přikazovat národu českému
aneb některým jeho členům, že se k těmto
centrálním úřadům, na které český národ
platí poměrně, jak jsem již řekl, nejvíce co
do počtu, obraceti má po německu to se,
pánové, ještě v Rakousku nestalo!

Uváděl jsem právě shora, že ke všem

úřadům centrálním, nejvyššímu soudu atd
ještě bohudíky má Cech právo zadat po-
dání česky, a to ještě i k císaři pánu česky
k Němu mluviti, a musil teprvé přijíti
pan ministr Gautsch, který to národu če-
skému osobuje si zakázovati. (Výborně!)

Pánové, jestli někdo nemá právo
užívati svého jazyka, bere se mu jeho ná-
rodnost; čímže rozeznáváme se jinak od
jiných národností než svým jazykem?

Jestli ale nejsvětějšího práva užívati
nesmíme, tak se nám naše národnost od-
pírá ; pánové neníť to ponižování našeho
národa 6timilionového, když se mu za-
kazuje, že nesmí u ministerstva ve svém
jazyku podávati žádosti, jakož se mu zá-
kladními zákony státními dovoluje, když
ministr proti těm zákonům zakazuje celé-
mu národu v jazyku mateřském žádati, co
chce. (Výborně!)

Pánové doufám, že snad se najde
přece nějaký c. k. profesor gymnasialní,
ne v aktivitě, tím si nelichotím, ale snad
některý aspoň, který jest ve výslužbě,
jenž řekne slavnému říšskému soudu, jak
se ústava v Rakousku praktikuje, a že
tento soud, který zachovává nestrannosť
ve věcech mnohých, ještě panu ministru
Gautschovi řekne, že také on přísahal na
ústavu, že jest ji povinen zachovávati, i
kdyby to byl třeba národ český. Po půl-
třetím století trvá ta snaha germanisační
z Vídně zasýlaná do zemí koruny české.

Bohužel, že již jedna zem, Slezsko,
skoro tak daleko jest připravena — a pá-
nové cit můj vlastenecký — a podle mého
přesvědčení jest to pro Rakousko dílo he-
rostratické, že provincie ta jest až na malý
zbytek germanisována.

Není potřeby jiného, než aby v ne-
prospěch tohoto velestátu, na nějž jsme
my odkázáni, padly kostky nepříznivé,
hozené tím známým mistrem politikářem
zahraničním, a tato provincie bude — od-
pusťte mně, že zde pronáším přímo, vá-
žení pánové, své přesvědčení — pro ra-
kouské mocnářství ztracena, jakož i to
uzavřené území, které jest k tomu co do
jazyka již připravené, a to vše sloužiti
bude k rozšíření území našeho věrného (!)
severního souseda — spojence!

Jest to úkaz smutný, ale můj cit vla-
stenecký mi káže, to vysloviti, aby toho
bylo povšimnuto; neboť nejedná se zase
jen o dotyčné národy, nýbrž o celý stát
a o interessy dynastické!

Až bude dějepisec o tomto a jiných
utrpeních národa českého se rozepisovat,
jak jsme se po trnité cestě domáhali rov-
noprávnosti, pak pánové nebude se moci
vyhnouti, aby nemluvil i o stranách po-
litických, které za doby této byly činnými.

Pánové, jen krátce se chci ohédnouti
po této slavné sněmovně, jaké stanovisko
v ní nyní zaujímají k našemu nynějšímu
návrhu.

Tam na protější straně, velevážení
pánové ústy povolanými mně sdělili, že
jim není možno návrh, když byl poprvé
čten, podporovati; dělo se to prý proto,
že se jím nezdál formálně správným, a ji-
nak prý že z ohledu oportunity. Než co
se týče formality, to mně bylo vytýkáno,
že při prvním usnešení sněmovním pod č.
I. učiněným v roce 1886 19. ledna ne-
bylo pojato.

Kdyby mně pánové byli to sdělili, že
budou pro návrh můj hlasovat, totiž jej
podporovati, když tam to usnesení pod I.
vepsáno bude, pak pánové oběma rukama
bych je tam byl napsal. Ale ti pánové
věděli, že z oportunity to jest, proč pod-
poru odepřeli, to jest jich hlavní důvod,
aby tento můj návrh podporovali.

Oportunita jest to, co někdo uzná po-
dlé okolností za vhodné čili nevhodné, co
okolnosti k direktivě osobám kolem
něho sloužící. Jest známo, že vláda
nepřeje rovné právo jazyku českému a tu
se mi zdá, že ta strana, která vládu pod-
poruje, nechce podporovat to, co jest vládě
nepříjemné. (Tak jest.)

Ale pánové, to vede k tomu, že pod-
řizuje přesvědčení své pod oportunitu;
vždyť pánové mně ujistili, že uznávají
správnost a spravedlivost tohoto návrhu.
Tedy oportunita vedla pány na straně
protější, že návrh nepodporovali, oportu-
nita, pánové ale že jest skoro identická
aneb aspoň svádí k nedůslednostem, ne-
pochybno, a pánové mi tu dovolí, abych
jen v ohledu rovnoprávnostním do neda-
leké minulosti se poohlédl.

V r. 1870, když zástupcové lidu če-
ského začali politiku aktivní, všickni pá-
nové stejně se zástupci lidu českého stáli
na stanovisku českého memoranda, že tedy
rovnoprávnost na všech instancích má býti
správné provedena. Ale, pánové, víte, že
ten strom krásný toho memoranda nepři-
nesl nám o vánocích tenkráte jsa posta-
ven žádného pěkného ovoce; spadla z

něho teprvé v aprilu ta padavka tím jazy-
kovým nařízením, nezdravé to ovoce, které,
— nerad podle terminologie moderní to pra-
vím, — byl ten první drobek národu české-
mu hozený.

Jak se zachovali, pánové, ale po tom,
když memorandum nebylo splněno; zůsta-
li naprosto pasivní; oni sice neodporovali
naším steskům a domáhání se rovnopráv-
ností, oni byli spokojení, jim to bylo
stejné, to dosvědčili sami provoláním před
volbami všeobecnými na říšskou radu, da-
ným v Praze, dne 25. dubna 1885, z ně-
hož bych si dovolil a zároveň vznáším k
slavnému sněmu prosbu, aby mně dovolil
z něho jen 5 řádek přečísti, co tenkrát
pánové z druhé strany řekli, o provedení
rovného práva jazyka českého.

Prosím Jeho Jasnosť, kdyby se ráčil
slavného sněmu zeptati, smím-li dotýčné
místo čísti?

Nejv. maršálek zemský: Řečník přeje
si přečísti část volebního provolání velko-
statkářů a prosím, kteří povolení dávají,
by vyzdvihli ruku.

Jest povoleno.

Račte přečísti.

Posl. dr. Vašatý (pokr. čte): Co pak
se konečně specielně zájmů užší vlasti naší
týče, nelze neuznati, že rovné právo obou
národnosti v zemi, jež státní základní zá-
konové dávno sice byli zaručili, teprvé
během šestiletého období ve všech oborech
veřejného života (Slyšte!) s takovou oprav-
dovostí a s takovým výsledkem (Slyšte!
Schau, schau!) bylo provedeno, že další
popírání veledůležitého principu tohoto na-
prosto stalo se nemožným. (Slyšte!)

Mne tak při tom ovládá pocit, že snad
pánové myslili, že oni nám to za té šesti-
leté spolučinnosti snad vymohli. A Čtu tu
ke svému podivení některé podpisy:

Jindřich a Richard Klam-Martinic,
kníže Karel Svarcenberk, svobodný pán
Hildprant, Václav Fišera, hrabě Zdenek a
Jindřich Kolovrat-Krakovský, Ferdinand
princ Lobkovic, Karel hr. Shönborn, Thun-
Hohenstein František a rytíř "Widersperg.

Pánové, zde jste výslovně prohlásili,
že rovnoprávnost je naprosto provedena,
že je nepochybna, ale že to skutečně pravda
není, to jste, pánové, za 8 měsíců zde ve
slavném sněmě, chtíce býti k národu če-

skému spravedliví, odhlasovali, usnesše se
na všech odstavcích, které jsem do svého
návrhu přijal a vybízejíce vládu i zemský
výbor, aby rovnoprávnost provedly.

A že, pánové, tenkráte pravdu jste
měli, že vaše hlasování bylo správno a
spravedlivo, to i slav. vláda dotvrzuje svým
uvedeným již nařízením záříovým ministra
spravedlivosti vrchnímu soudu v Cechách
a na Moravě.

Tenkráte, pánové, hájili jste pravdu
a spravedlnost, i nemohl bych se domní-
vati, nemohu si to ani představiti, že byste
vy dnes, vidouce, že jen jedna nepatrná
část těch křivd byla odstraněna, mohli
zapříti své dřívější usnesení, že byste
mohli dnes jednati jinak.

Mně, pánové, připadá zde zvláštní
výjev z této sl. sněmovny. Když jsem byl
přítomen jako nadšená mládež, a když
tenkráte p. dr. Rieger ze středu této sně-
movny odvolával se také na levici, ten-
kráte seděli tam jiní pp. velkostatkáři, ten-
kráte jednalo se o jinou křivdu lidu če-
ského tak těžce nesenou, o změnu voleb-
ního řádu na tomto sl. sněmě zemském.
Zde, kde seděli zástupcové německého lidu,
nebylo žádné naděje, že by bylo lze ob-
měkčení a tu pan dr. Riegr plamennými
slovy obrátil se k pánům levice své právě
asi těmito slovy: "Pánové, vy jste šlech-
ticové, vy jste rytíři, Vám podle vašeho
rodu i povolání uloženo jest již zastávati
se slabých, hájiti toho, kdo je utiskován,
komu se děje křivda; na vás vznáší se
rozhodnutí našeho sporu mezi krajany na-
šimi německými a mezi námi a my oče-
káváme od vás jakožto kavalírů rozsudek
spravedlivý!"

Pánové, já tenkráte v nadšení mla-
dickém jsem měl skutečně za to, když
bylo uznáno, že český národ, který tolik
platí daní, jest v takové nepatrné menšině
v tomto sněmu, že velkostatkáři z vyso-
kého rodu jako kavalíři budou hlasovati
pro nápravu křivdy. Ale, pánové, jak jsem
byl sklamán! Vstal jeden kavalír, zdá se
mi, že to byl rada Scharschmid nebo jiný
takový, a ten prohlásil krátce a zřetelně:
My to uznáváme, že se vám děje křivda
v Cechách volebním řádem; to je pravda,
měli byste míti více zástupců na tomto
sl. sněmě; ale co jest to platno, my ne-
můžeme takto hlasovati, my bychom si -
sami připravili ztrátu, vždyť víte, že my
právě proto máme většinu, že vy jste

v menšině. Nežádejte toho od nás. Rádi
bychom, ale nemůžeme!

Pánové! To bylo velmi zřetelně mlu-
veno. Avšak dnes na té straně sedí, my-
slím, skutečně šlechticové z rodů starých
této země. — Tito pánové uznali před
2 lety, že se českému národu děje křivda;
pánové tito nemají žádnou ztrátu k oče-
kávání ve sněmu tomto, když budou právo
utisknutých i nadále hájiti. A protož, pá-
nové, nemáme žádné pochybnosti, že dnes
budete návrh náš podporovati. (Výborně!)

Pánové! Já myslím, že vám nemusím
při pamatovati ani ty privileje, které zde
máte a které jsou poněkud vzaty z býva-
lého zřízení zemského. Každý z nás, pá-
nové, když vás vidí spravedlivými soudci
v této zemi, Vám ty privileje přeje. Víte,
mnoho-li asi platíte Vy daně, všichni vel-
kostatkáři i mnoho-li jich platí lid český
a mnoho-li má český lid zde zástupců a
mnoho-li Vy jich máte!

český lid od vás očekává, že budete,
majíce tyto privileje, k němu spravedliví,
že jich nebudete využitkovávati k jeho
křivdě (Výborně!).

Vždyť český lid to beztoho, pánové,
těžko nese, co se nedávno stalo ve Vídni,
když vyšel ze středu vašich zástupců při
projednávání návrhu Scharschmidova z va-
šeho středu návrh, aby, když již o ná-
vrhu rok s rozčileností věru bylo jednáno,
o návrhu pánové, který, jak to v srdci
cítíme, je na umření národa českého vy-
myšlen, když tenkráte, pánové, učinili jste
návrh, aby po tak dlouhém rozčilujícím
jednání ještě byl zvolen zvláštní referent.

Pánové! Vy také dobře víte, jak se
zachovala vaše strana, když se jednalo o
přikázání návrhu Scharschmidova ve Vídni
komisi. — Tenkráte výmluvnými ústy váš
zástupce se o to přimlouval, aby návrh
odkázán byl komisi a sice proto, že by to
bylo urážkou německých zástupců, že by
to bylo urážkou německého lidu a pánové,
návrh ten k lidu českému a slovanským
národnostem, většině národů této říše je
naprosto nespravedlivým; jest snižujícím.
Pánové, já doufám, že dnes, když se jedná
o to, aby většině obyvatelstva tohoto krá-
lovství byla dána práva majority, jen ta-
kové jakých má minorita, když se jedná
o návrh spravedlivý, že nebudete zamítati
tento návrh, aby ani komisi nebyl přiká-
zán ! Z toho by musela jen roztrpčenosť
v lidu našem povstati, v lidu našem, kte-

rému se pořád říkalo, Že tu sedí naše
většina na sněmu zemském — a národ náš,
to, jak jsem řekl, při usnesení r. 1868
milerád uznal, musela by povstati roztrp-
čenosť v lidu českém a nevážnosť k vám,
kdybyste se takové nekonsekvence dopustili!
U Vašich politických odpůrců — také by
Vám to nedodalo vážnosti, — ani u sl. vlády,
— u odpůrců politických, to jest moje
přesvědčení, musili byste propadnouti i
směšnosti!

Lid náš, pánové, s vděkem toho bude
pamětliv, že jste se ujali toho jeho ustr-
kovaného práva. Vám, pánové, bude i ra-
kouská říše vděčna, poněvadž ona jen jest
a může jen trvati v hesle: justitia regno-
rum fundamentum,

Na druhé straně této sněmovny pro-
tější vídávám také zástupce poslance
z lidu, našeho pošlé, vidím tam ty pp.
Hory, vidím tam majitele jména otce
vlasti Palackého, vidím tam Vás, Vojáčky
a jiné, u kterych všech kolébky matky
české pěly písně české.

Nejv. maršálek zemský: Prosím p. řeč-
níka, by se zdržel všech osobních pozná-
mek, nebo vyvoláváni jmén jednotlivých
poslanců nemám za přiměřené.

Posl. dr. Vašatý: Já, pánové, tedy ne-
budu další jména jmenovati, já chtěl jen
tím těm zástupcům lidu připomenouti, že
oni tu krev a ten cit k lidu českému,
z něhož pošli, zajisté zapříti nemohou.

Ještě jest se mně, pánové, zmíniti, a
sice ne s potěšením, o chování se k na-
šemu návrhu některých zástupců ze středu
tohoto sl. sněmu. Pánové, nepřipadá mi tu
se posaditi na stolici soudcovskou. Ti pá-
nové, jichž se týče, to vědí, těm to řekne
jejich svědomí a to nechť jest jim sprave-
dlivým soudcem. Já nechci o věci mluviti,
poněvadž jest minulá a nedá se napraviti;
ale fakt některých z minulosti musím se
dotknouti již proto, aby se jich vyvaro-
váno bylo zase v budoucnosti a sice ohle-
dem na rovnoprávnosť jazykovou.

Musím zde nejprvé uvésti, že rovno-
právnosti jazykové nebylo se domáháno
vždy do opravdy, a že se jí nebylo do-
máháno zvláště do opravdy v okamžicích,
které byly k tomu příhodný, když, jak se
říká, bylo železo žhavé.

Tenkráte byly tu ihned hasičské rady,

že při příležitostech, jakož ku př. při hla-
sování o sazbě .'z petroleje není vhodno
rovnoprávnost jazykovou na denní pořá-
dek přiváděti, že by to bylo neloyální
k této vládě, když má hlasů české dele-
gace zapotřebí. Místo, aby rovnoprávnost
žádána byla rozhodně, vysílány byly jako
tenkráte také prosebné deputace k vládě,
deputace, které musely jen vážnost české
delegace u vlády ochromiti. (Tak jest!) a
zvláště i tehdá, pánové, když sice i hrozby
padaly, ale nikdy nenásledovaly skutky.
Byla usnešena interpellace, aby vláda vy-

plnila rovnoprávnost počátkem února roku
lonského, ale zase byla místo interpelace
po jejím usnesení vyslána jen deputace
prosebná k vládě za plnění rovnoprávno-
sti ! Nevyplnila ale vláda svých slibů opě-
tovaných soukromě i veřejně, ani za čtvrt
leta ještě, ani počátkem května, ale inter-
pelace zase nebyla podána; tenkráte místo
rovnoprávnosti byla pozornost českých de-
legátů obrácena k záležitostem jiným a
sice také od některých jiných nepřiroze-
ných vůdců této delegace, však již v sedm-
náctce se řeklo, že se po vyrovnání uher-
ském učiní program rovnoprávnosti proto
centralisaci; dnes dotazem by se děly jen
průtahy. Jaká byla pozdější akce ? Stalo se
ve věci té velké nic.

Jindy se nám říkalo: "Zde ve Vídni
jest to těžko rovnoprávnosti se domáhati,
tu máme tolik stran na pravici, zde to
nejde, zde jsme ve zlém postavení; až
v Praze bude rozpuštěn sněm, tam budeme
míti svou většinu, tam si svou rovnopráv-
nost zařídíme."

A již jsme zde, pp. pět, let s tou svou
většinou a co, vyjímaje usnešení sněmovní
před dvěma lety, stalo se pro rovnopráv
nosť jazykovou ? Veliké nic! Mluvě o
rovnoprávnosti nechci říci, nechci opako-
vati, že té většiny nemáme pro to, aby
návrh, by bylo zrušeno školné, a návrh
Kvíčalův I. proveden byl, ani do plemum
je přivésti nemůžeme a jsou to záležitosti
životní celého národa Českého, poplatni-
ctva venkovského. Když se řekne: "Rovno-
právnost není opportuní," nechá se o
tom, jak jsem již řekl, vésti diskuse, ale
zvláště za okolností aktualních, když se
má jednati o rovnoprávné narovnání, ja-
kož to slyšíme, se zástupci německého
lidu. Nu, pánové, Český národ má za to,
že smířením se obou národnosti dodělal
by se také svého rovného práva jazyko-

vého, jak jinak ovšem při vyrovnání ani
býti by nemohlo; však vrstvy lidu če-
ského přejí sobě jako každý vlastenec
upřímný toho narovnání, té shody s na-
šimi krajany německými zvláště v ohledu
rovnoprávnosti.

Ale pánové! jest známo, Že již toli-
kráte byl podán našim krajanům ten
známý bílý list, aby na něm napsali své
garrancie, a když nebudou tomuto králov-
ství ani státu nebezpečni, a když český
lid smí připsati stejnou záruku a stejné
požadavky na tento list, že Český celý
národ bude jásati k takovému narovnáni.

Ale, pánové, tak lehko to není lidu
českému dobýti si rovnoprávnosti. My
víme, že naši krajané, zástupcové lidu
německého takovou rovnoprávnost nemyslí,
ani nechtějí míti tolik práv co menšina,
jakých má většina, oni nechtějí míti rovné
právo, oni chtějí míti právo výsady, právo
většiny jako menšina nad majoritou, chtějí,
aby celý národ český byl národem dru-
hého, ne-li třetího stupně.

Pánové, že žádné takové narovnání
čestné není možné, a že nikdy lid český
k takovému svoliti nemůže, to jest na
bíledni.

Já to chtěl, jen proto připomenouti,
že kdybyste i Vy, když řeknete, že z op-
portunity jednáte, osmkrát řekli: "My tento
návrh podporovati nebudeme," myslíce, že
tím mysl krajanů našich obměkčíte nebo
uděláte přístupnější k narovnáni, tu my-
slím, že jste na náramném omylu; nechci
býti prorokem zlým, přeju si narovnání,
jako každý upřímný syn této země; nebo
zkušenost nás tomu učí, pánové, a nechci
býti, pánové, prorokem zlým, že tenkráte
není ovoce zralé a že nepovede ku konci.
Tudiž, pánové, bylo by to zase nedůsledné,
kdyby se z opportunity této hned k uve-
dení akce neměl podporovati návrh spra-
vedlivý. Vy jste ho uznali před dvěma
lety za takový a také pro něj hlasovali,
ale ještě nepochopitelnější jest mi v tom
ohledu jednání některých zástupců z lidu
a zvláště těch, kteří sepsali známou de-
klaraci: V deklaraci známé z r. 1864 pro-
nesli se tito pánové, týkajíce se onoho
práva jazykového, asi následovně; ja nechci
obtěžovati sl. sněmovnu, abych směl čísti,
a proto, jak to v paměti chovám, povím;
tenkráte prohlásili pisatelé deklarace, že
národ český v tento sněm vstoupiti ne-
může na základě ústavy únorové a na zá-

kladě volebního řádu pro tento sněm
zemský, poněvadž ústava únorová i tento
sněm zemský na základě volebního tohoto
řádu svolaný byl by hrobem jazyků slo-
vanských všech a že by to byl veliký zlo-
čin, kdyby do této sněmovny vstoupili.

Nu, pánové, nás vychovali jste ve
znamení této deklarace. Nás učili jste, že
tento sněm jest hrobem pro národ český;
nyní jste ale v tomto hrobě zase vedeni tou op-
portunitou zvláštní. Ale, pánové, já ne-
mohu chápati, že jsouce jedenkráte zde,
a když lid český žádá, abyste mu pomohli
k tomu, čeho potřebuje v ohledu rovno-
právnosti ku svému žiti, že z tohoto sněmu
také utíkáte. Pánové! Kam to dospěl ná-
rod český se svým rovným právem po
devítiletém zapírání politiky oportunity,
po tolika daních a obětech! Po tolika da-
ních nových žádná nová práva. Ba nejen
že žádná nová práva, ale i práva z dob
dřívějších práva stará nejsou uvedena v
život. Lid český ale žádá za uvedení v
život těchto svých jemu zadržených práv,
zvláště v ohledu jazykovém. Vždyť národ
český žádá to od této říše, kteráž dle
svého povolání a dle raison de vivre musí
býti spravedlivou ke všem národnostem
a opraviti to své heslo dopouštěním utla-
čováni jednotlivých národů.

Vždyť národ český již marně dlouho
a dlouho čeká v tomto státě na splnění
těchto svých svatých práv a vida, že ne-
jde to v žádném směru touto politikou
oportunní k nějakému úspěchu, žádá od
svých zástupců konečně skutky, a pánové,
protož mám za to, že vy všichni, kdož
jste věrní synové této vlasti, kdož jste
přátely práva a spravedlnosti, a vy, kdož
chcete míti národ český slavný a šťastný,
vy kdož chcete, aby byl pevným sloupem
této říše, vy všichni zajisté budete hla-
sovati pro přikázání našeho návrhu ko-
misi, tak, aby českému národu alespoň na
počátku nového roku vzešla jitřenka na-
děje, aby konečně nabyl aspoň té naděje,
že i v této říši dodělá se konečně spra-
vedlnosti po zákonu svatém. (Výborně!
Potlesk!)

Nejv. maršálek zemský: Pan dr. Rieger
žádá za slovo.

Pan dr. Rieger: Přihlásil jsem se k
slovu jen k formální otázce. Pan dr. Vašatý

zajisté pověděl mnoho podstatného, ale vy-
slovil také mnohé vývody, které bych ni-
kterak uznati nemohl, a jichž vyvracování
zde není záhodno; ale musil bych se roz-
hodně ohraditi proti tomu způsobu, jak
jiné strany a jednání na jiných sněmích
své kritice podrobil. Ale nechci se do toho
pouštěti; připomínám jenom, že podstata
těch věcí dle stavu nynějších zákonů musí
se rozhodnouti na říšské radě, a že by
sněm náš v té věci mohl učiniti nanej-
výše resoluce.

Poněvadž ale by se nehodilo, aby se
teprv nyní na konci tohoto zasedání zvo-
lila nová komise, navrhuji, aby se tato
odkázala komisi pro záležitosti okresní a
obecní, kde jest více právníků, aby tu věc
tam uvážili a o ní učinili návrh.

Nejv. maršálek zemský: Pan dr. Riegr
navrhuje, aby se návrh p. dra. Vašatého
odkázal komisi pro okresní a obecní zále-
žitosti.

Učiním dotaz na podporu.

Žádám pány, kteří podporují návrh,
by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Žádá ještě někdo za slovo ve formální
otázce ?

Verlangt noch Jemand das Wort in for=
maler Angelegenheit?

Jelikož nikdo více k slovu se nehlásí,
prohlašuji debatu za ukončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

P. dr. Vašatý navrhuje, aby jeho ná-
vrh byl odkázán komisi patnáctičlenné z
kurií sněmovních stejným počtem zvolené.
K tomu učinil p. dr. Rieger návrh, by
návrh p. dra. Vašatého byl odkázán ko-
misi pro okresní a obecní záležitosti. Dám
tedy především hlasovati o tomto návrhu
p. dra. Riegra a pakli by tento byl přijat,
tedy odpadne hlasováni o formálním ná-
vrhu pana dra. Vašatého. Pakli by návrh
dra Riegra nebyl přijat, tedy dám hlaso-
vati o formálním návrhu pana dra. Va-
šatého.

Der Herr Abgeordnete Vašatý hat den
formalen Antrag gestellt, daß fein Antrag an
eine eigene Commission von 15 Mitgliedern,
von welchen jede Landtagskurie eine gleiche
Anzahl zu wählen hat, verwiesen Werde, dazu
hat der Herr Abgeordnete Dr. Rieger den
Antrag gestellt, es möge der Antrag des Hrn.
Dr. Vašatý an die Commission für Bezirks=

und Gemeindeangelegettrjetten berwiesen werben.
Ich werde demnach zuerst über den Antrag
des Herrn Dr. Rieger abstimmen lassen.
Sollte derselbe angenommen Werben, so ent-
fällt die Abstimmung über den formalen An-
trag des Herrn Dr. Bašatý; sollte ber An-
trag des Herrn Dr. Rieger nicht angenommen
werden, so würde über den formalen Antrag
des Herrn Dr. Vašatý abgestimmt werden.

Posl. dr. Vašatý: Žádám za slovo k
stránce formální.

Nejv. maršálek zemský.: Račte odpustiti,
já jsem již prohlásil, že debata jest ukon-
čena a nacházíme se nyní v hlasování.

Posl. dr. Vašatý: Žádám za slovo k
hlasování.

Nejv. maršálek zemský: Pan dr. Va-
šatý žádá za slovo k hlasování a dávám
mu v tomto ohledu slovo.

Posl. dr. Vašatý: Já jsem jen chtěl
slavnému praesidiu sděliti, že za takových
okolností beru svůj návrh nazpět a kon-
formuji se s návrhem p. dra. Riegra.

Nejv. maršálek zem.: Pan dr. Vašatý
prohlásil, že se konformuje s návrhem pana
dr. Riegra a dám tedy toliko hlasovati o
návrhu pana dra. Riegra.

Nachdem der Herr Abgeordnete Vašatý
erklärt hat, daß er sich mit dem Antrage des
Herrn Dr. Rieger conformirt, so wird ledig-
sich über den formalen Antrag des Herrn Dr.
Rteger abgestimmt werben.

Pan dr. Rieger činí návrh, by návrh
pana dra. Vašatého byl odkázán komisi
pro okresní a obecní záležitosti.

Herr Dr. Rieger stellt den Antrag, es
möge der Antrag des Herrn Dr. Vašatý an
die Commission für Bezirks und Gemeinde-
Angelegenheiten verwiesen werden.

Zádám pány, kteří tomu návrhu při-
svědčují, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem
Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Für den Antrag Stimmen die Linke und
das Centrum, dagegen die Rechte).

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

(Ironické: Výborně! a potlesk; hlasy
v levo: To si pamatujte, páni velkostatkáři 1

To jste česká šlechta! Dr. Grégr s po-
zdviženou pěstí volá: Celý český lid vám
to ukáže! Hanba!)

Nejv. maršálek zemský: Račte se zdr-
žeti každého nájezdu. Volám pány k po-
řádku. (Opětné: Výborně! a potlesk na
galerii a volání: To jest naše šlechta!)

Přerušuji sezení a žádám, by galerie
byla vyklizena, jak jsem již častokráte
vyhrožoval. (Bravo! rechts.)

(Přerušení schůze.)

Nejv. maršálek zem. (zvoní): Zahajuji
opětně schůzi.

Ich eröffne wieber die Sitzung.

Příští předmět denního pořádku
jest první čtení návrhu pana poslance
Ignace Schiebla a soudruhů na zave-
dení kilometrových tarifů.

Der nächste Gegenstand; der Tagesord-
nung ist die erste Lesung des Antrages
des Abgeordneten Ignac Schiebt und
Genossen betreffend die Einführung von
Kilometer-Tarifen.

Dávám slovo p. navrhovateli k odů-
vodnění jeho návrhu.

Poslanec Ignác Schiebl: Návrh v pří-
čině zavedení kilometrových tarifů pro
polní a mlýnské výrobky na rakouských
drahách, jejž v zasedání slavného sněmu
dne 10. prosince minulého roku dovolil
jsem si podati, jest vlastně přesným vy-
značením četných přání, které se v zájmech
zemědělství a mlýnského průmyslu neto-
liko na tomto slavném sněmu, nýbrž i v
různých povolaných k tomu korporacích
každoročně opakují, aniž dospěly k cíli
kýženému.

Návrh ten zní v rámci jednacího řádu
sněmovního ovšem poněkud cize a mno-
hému z pánů poslanců vnucuje se otázka,
jak návrh takový mohl se dostatí na denní
pořádek k rokování tohoto slavného sněmu,
an stanovení železničních tarifů nespadá
do kompetence slavného sněmu. Však vy-
skytnou-li se nesrovnalosti, jimiž průmysl
a zemědělství naší vlasti citelně jsou po-
škozovány a ohrožovány, tož myslím, že
jest povinností každého, aby svůj hlas po-
zvedl k odstranění těch vad. Oznamuji, že
se vyhnu vší kritice, že se přidržím pouze
přísně věci samé. K nesrovnalostem těmto
patří v přední řadě nespravedlivé snížení

dovozných sazeb pro mlýnské výrobky,
při dopravě do velikých dálek po železni-
cích. O odstranění těch škodlivých sazeb
diferenciálních zasazovala se již obchodní
komora plzeňská v r. 1884 a vícekráte
vylíčila ty křiklavé difference dovozných
sazeb železničních, které ku př. při do-
pravě z Budějovic do Chebu činí u porov-
nání se všeobecnými tarify této železniční
trati 30 i 100 pct. k prospěchu mlýnů u-
herských.

Já se domáhal s jinými svého času
ve státní železniční radě upravení tarifů
pro obilí a mlýnské výrobky. Musím sdě-
liti, že tam češi a Němci svorni byli, že
totiž hlasovaly tak dobře Liberec, Cheb,
jako Budějovice, Praha a Plzeň; avšak
kroky, jež ve směru tom jsme učinili, ne-
měly žádoucích úspěchů. Ba i enketa in-
teresentův průmyslu mlýnského všech ko-
runních zemí, již vysoké c. k. ministerstvo
v r. 1886 bylo svolalo, byla nicméně bez
sledku, poněvadž právě interesenti z Čech,
jichž otázky ty nejvíce se dotýkaly, octli
se v minoritě.

Na opětovné nalehání většiny státní
železniční rady povolena konečně refakce
15percentavá, ale při dopravě výrobků z
uherské pšenice, nikoli však z české, čímž
domácím interesentům, průmyslu mlynář-
skému málo bylo spomoženo, kdežto če-
skému rolnictvu nedostalo se pomoci, ba
spíše bylo tím poškozeno.

Abych křiklavé tyto nesrovnalostí mohl
jen poněkud objasniti, budiž mi dovoleno
uvésti několik příkladů.

Dovoz při dopravě plných železničních
vozů činí ku přikladu z Prešpurku do
Budějovic při vzdálenosti 298 Klm. 86 zl.
10 kr.., do Plzně 434 Klm. 112zl.50kr., do
Chebu 541 Klm. 129 zl. 10 kr., z Budapešti do
Budějovic 504 Klm. 122 zl. 10 kr., do Plzně
148 zl. 26 kr. a to jest 640 Klm. do Chebu
747 Klm. 165 zl. 10 kr. Z Aradu do Bu-
dějovic 757 Klm. dělá to 191 zl. do Plzně
893 dělá 217 zl. 10 kr., do Chebu 1000 zl.
dělá jen 234 zl. totiž, pánové, z Prešpurku
do Budějovic 28 kr., z Prešpurku do Chebu
23 kr., z Budapešti do Budějovic 24 kr.,
do Plzně 23 kr., do Chebu 22 kr. a z
Aradu do Budějovic 25 kr., do Plzně 24
a do Chebu také jen 23 kr.

Křiklavá nepoměrnosť jeví se při do-
pravě ku př. z Plzně do Chebu a z Plzně
do Karlových Varů, našich to domácich
trhů činí dovozné do Chebu 107 klm.

dlouhá trať při dopravě plných vozů 31 zl.
50 kr. anebo 29 zl. 40 kr., kdežto z Aradu
jsem pravil 23 kr. (Slyšte!) za 1 klm. a
1 metr. cent, a sice trať Plzeň—Karlovy
Vary, která jen 159 klm. jest dlouhá, 50
zlatých anebo 31.4. Z toho jest vidno, že
čím delší trať, tím menší jest nákladní
sazba, nesrovnalost to, která zakládá se na
škodlivé zásadě dávati za větší výkon
menší plat. (Slyšte!)

Kdyby však uveden byl v platnost
tarif kilometrový, zvýšilo by se dovozné
při dopravě do větší vzdálenosti sprave-
dlivou měrou ku prospěchu domácího ze-
mědělství a průmyslu mlynářského, jak
následuje.

Platilo by se na zmíněných tratích
železničních dovozného a sice z Aradu
do Plzně ku př. 225 zl. 39 kr., totiž více
o 7 zl. 93 kr. než doposud se platilo, do
Chebu z Aradu by se platilo 252 zl., totiž
o 18 zl. více než doposud.

Z Budapešti do Plzně by se platilo
154 zl. 88 kr., totiž o 6 zl. 68 kr. více,
do Chebu 180 zl. 77 kr. tedy o 15 zl. 67 kr.
více, z Prešpurku do Plzně 125 zl. 42 kr.,
totiž o 12 zl. 92 kr. více, do Chebu 156 zl.
34. kr., totiž o 27 zl. 24 kr. více.

Pánové tedy tyto diference tvoří zvlá-
štní ty číslice, pro které náš hospodář a
mlynář konkurovat nemůže.

Avšak nynější nepoměrnosť, ačkoli již
na první pohled musí bíti do očí, doznala
v předešlém roce ještě většího přitužení
tím, že společnost rakousko uherských
dráh povolila uherským mlynářům zlevně-
ním dovozného až o 23 zl. za nákladní
vůz nové výhody, jichž škodlivý vliv na
na české zemědtělství a Český průmysl
mlynářský vysvítá z následujících číslic.

činíť ku př. úřední nákladní sazba
za nákladní vůz mouky z Budapešti do
Plzně 148 zl. 20 kr.,odeěteli se od toho re-
fakce uherských dráh v sumě, jak jsem na-
značil, 23 zl., sníží se dovozné ve prospěch
mlynáře uherského na 125 zl. 20 kr.

Naproti tomu platí český mlynář při
objednávkách obilí po téže trati dovozné
v sumě 148 zl. 20 kr. a utrpí takto vzhle-
dem k tomu, že z 100 kilogramů obilí vy-
těží pouze 75 pct. výrobku, vůči buda-
peštskému konkurentu újmu v sumě as
60 zl. na jediném nákladním voze. (Sly-
šte!)

Povolování nespravedlivých těchto vý-
hod, jež skutečně proti českomoravskému

průmyslu "mlynářskému čelí, působí však
též velice škodlivě na domácí naše země-
dělství, poněvadž zaplavujícím dovozem
mlynářských výrobků uherských vázne
odbyt obilí a to tím více, ježto pšenice a
žito, na něž Německo poznovu uvalilo
zvýšené clo dovozné, zbaveny jsou úplně
vývozu.

Já jsem přesvědčen, že pánům je zná-
mo, jak značně ta cla byla zvýšena za
posledních let. Clo na obilí, které r. 1879
při vývozu obnášelo 1½ marku, dělá dnes
pánové šest, při mouce tři marky ten
krát, a dnes již 12. Při dopravě mlýnských
výrobků z Plzně do Chebu jeví se poměr
ještě nepříznivější. Kdežto totiž při do-
pravě mouky z Budapešti do Chebu platí
se za nákladní vůz železniční 165 zl., resp.
po srážce 23 zl. jakožto nová refakce uher-
ským dráhám povolené, pouze 142 zl. 10 kr.
dovozného, platí Plzeňský mlynář za do-
pravu pšenice z Budapešti do Plzně 148 zl.
20 kr. dovozného, takže po semletí pše-
nice a po srážce 25procentovóho odpadku
stojí ho dovoz mouky z Plzně do Chebu
216 zl., a ztrácí tudíž naproti mlynáři u-
herskému při dopravě každého jednotlivého
vozu 73 zl. 90 kr. — číslice, se kterými
se konkurovati nedá (To zajisté ne!)

Nechci ani v nejmenším, pánové, se
dotýkati zájmů Uherska a proti dovozu
mouky z Uherska vůbec něco namítati,
chci však, aby stejné právo také nám bylo
dáno. (Tak jest!)

Myslím, že jako zástupci domácího
průmyslu a obchodu je mi povinností za-
saditi se o tarify spravedlivější. (Výborně!)

Neboť budou-li dosavadní diferen-
ciální sazby ponechány v platnosti, budou
český průmysl mlynářský a s ním naše
zemědělství utlačovány v pravém smyslu
toho slova, poněvadž výnosnost vývozu u-
herské mouky zakládá se výhradně, pánové
— jest to pozoruhodné — jenom na diffe-
rencích dovozných tarifů pro suroviny a
výrobek, což si dovolím dokázati.

Kdežto český mlynář kráčí v ústrety
budoucnosti smutné, dlužno stav mlynář-
ského průmyslu uherského, zejména pak
Budapeštského vůči hořejším výhodám
výhodám nazvati skvělým. Neboť dle úřed-
ních výkazů statistických činil vývoz mou-
ky z Uherska v roce 1882. 2,881864 metr.
centů, v r: 1883. a 1884. to stoupalo, roku
1885, činil však 3,500.545 metr. centů. Z
toho připadá na Rakousko v roku 1882.

1,532.305 m. ctů.av r. 1885. již 2,200 315
metr. ctů. Do Anglicka, Německa, do Švý-
carska a do Francie byl vývoz r. 1882.
značnější nežli jest teď, o to však, že tam
jde vývoz menší, se postarala jejich cla.

Zato však musí Cislajtanie konsumo-
vati celý ten přebytek, který do cizozem-
ska nemůže jíti a musí příjmouti vše-
chno to zboží sama. Z toho jde zřejmě na
jevo, že vývoz uherské mouky do zdejší
polovice řiše zmohutněl ohromně ; že uher-
ské mlýny se při tom, pánové, velmi do-
bře mají, při těch differenciálních tarifech,
dokáži hned s velkých dividend, které
ony udělují.

Platily totiž vůbec dividendu z akcie
a sice:

akciová společnost hospodářského par-
ního mlýna v Kecskemetu 10 zl., akciová
spol. parního mlýna Alžbětina v Budapešti
20 zl., první akciová společnost paromlýn-
ská v Ujvidégu 20 zl" akciová společnost
parního mlýna Louisina v Budapešti 25 zl.,
paromlýnská akciová společnost Pešťských
mlynářů a pekařů v Budapešti 30 zl., pa-
romlýnská akciová společnosť Concordia v
Budapešti 40 zl. a první Budínsko-Peštská
akciová společnost paromlýnská 90 zl. (Ne-
slýcháno!)

Takovou prosperitou, pánové, se ne-
nemůže ani jediný mlynář český honositi.
Ani jediný český mlýn nemá ani nej-
menšího z těchto uvedených užitků a
nemá-li tedy domácí průmysl mlynářský
padnouti za obět konkurenci této docela,
tož je velmi nutno učiniti vhodné opa-
tření, jímž by výhody uherským mlyná-
řům zlevněním dovozu povolené byly
paralisovány a křiklavé nesrovnalosti v
tarifu vyrovnány.

Pohleďme si také na sazby dráh v
Cechách. Ač by se dalo mysliti, že zde,
kde všecky dráhy k jednomu středu se
se svádějí, stejných aneb alespoň sobě
blízkých normálních sazeb by užívati
mohly, případně měly, stává se uvnitř
naší země nesrovnalost tarifu ve veliké
míře. Mám po ruce jednotné sazby 10
dráh v Čechách a více; aby však nápad-
dným způsobem nesrovnalost tarifů těchto
dráh zjevna byla, poukazuji jen na ná-
sledující příklady. Vyjímám při tom c. k.
rak.-uher. státní dráhu a Buštěhradskou,
které mají poměrně lacinější sazby než
všecky ty dráhy.

Vzdálenost z Budapešti do Prahy

obnáší 767 km. a činí sazba zl. 143.40.
Vezmeme-li za základ sazby českých dráh,
obnášela by normální sazba za těch 767
km. z plného vagonu a při dovozu našich
polních mlynářských výrobků následovně:
u Ústecko-Teplické a Pražsko Duchcovské
dráhy zl. 150.7 (jak jsem pravil, z Uher
do Prahy to obnáší zl. 143.4) (Slyšte!).

U severozápadní dráhy by obnášel
dovoz, (totiž kdyby to chtěl míti doveze-
no) zl. 147.7, Rakouská společnost státních
dráh 175 zl. a Duchuovsko-Podmokelská
zl. 270.8, česká západní dráha 275 zl,
česká severní 357 zl. a česká komerciální
dráha zl. 537 To není možné!) Pánové,
tady slyším, že to není možné. To jsou
číslice tištěných a od těch dráh vydaných
tarifů. Dráhy však nedají pouze snížení
dovozného z Uher do Čech jako dříve na př.
do Prahy, do Plzně a Chebu atd. dokázáno,
nýbrž na celé řady jednotlivých stanic jedné a
téže dráhy, které daleko od sebe vzdáleny jsou.
To jest jedna z těch nejzajímavějších, ale nej-
smutnějších stránek našich domácích dráh.
Některé příklady takových abnormálních sa-
zeb jsou následovní: Z dráhy Košicko-Bohu-
mínské (Kaschau- Odernberg) dováží se obilí
do Čech za zvláště příznivých a podivných
sazeb, tak ze stanice Prešov (Eperies) vozí se
100 kg. obilí luštěnin, mouky a moučných
výrobků atd. za stejný poplatek zl. 197.2 do
stanic Turnov, Kralupy, Děčín a Pod-
mokly ; u severozápadní rakouské dráhy do
Ústí, Železného Brodu, do Vrchlabí, Lito-
měřic, Nymburka, Lisé, Libně, Prahy,
Hodkovic, Liberce, Turnova, Děčína, Vy-
sočan a do Všetat. To jest z tištěných
tarifů doslovně vypsáno.

Na rakousko-uherské statni draze se
vozí za totéž do Podmokel, do Ústí nad
Labem, do Roudnice, do Kralup, do Prahy,
Českého Brodu a do Peček.

Vezme-li se vzdálenost jednotlivých,
jedné správě železniční patřících stanic a
v předu uvedené normální sazby českých
dráh a vezmem-li dále sazbu zl. 197.2 za
100 kg. co správnou pro ony stanice,
které dráze Košicko-Bohumínské nejblíže
leží, jeví se následující číslice: z toho, že
vozí do stejných stanic, ku př. česká se-
verní dráha z Turnova do Kralup, do
Děčína a do Podmokel, to jest do Kralup
87 km. rozdíl, do Děčína a do Podmo-
kel 98.

Ale, kdyby náš rolník a náš mlynář
chtěl mezi těmi stanicemi voziti, musil
by platiti z Turnova do Kralup zl. 46.11

(tyto vozí za darmo) totiž stejně do všech
stanic, do Děčína a Podmokel za zl. 51.94;
na severozápadní rak. dráze z Nymburka
do Prahy za 50 km. bychom musili platiti
40 zl., my do Litoměřic 84 km. 60.4 do
Ústí nad Labem 111 km. 72.86 do Děčína
135 km. zl. 79.10. Ze Železného Brodu
do Hodkovic 23 km. zl. 92 do Liberce
52 km. zl. 40.6. Na rakousko-uherské spo-
lečnosti státních drah bychom platili z
z Peček do Prahy 47 km. zl. 25.06, do
Kralup 74 km, zl. 40, do Roudnice
114 km. zl. 53.5 do Lovosic 133 km.
zl. 60.1, do Ústí nad L. 154 km. zl. 67.38,
do Podmokle 177 km. zl. 75.31.

A to všecko se neplatí více, když se
jede s uherským vozem, to platí ti, kteří
v Čechách vyrábějí a v Cechách dovážejí.

Nesmíme zapomínati, pánové, že právě
u nás připadá ještě k tomu při každé té
stanici jakýsi poplatek za náklad a za
skládání; to dělá vždy 4 kr. za metr.
cent; tím se ještě zvýši summa všeho toho
dovozného, které jsem naznačil.

Jak vidíte, pánové, je to pro naše
domácí hospodářství velmi smutné, když
takto ani domácí trh opanovati nemůže-
me a když jsem nucen poukázati, jak
dráhy jiných zemí se starají, o své
domácí výrobky, kdežto naše dráhy na-
šemu domácímu výrobku podobné podpory
neposkytují, ba i cizí výrobky tak výdatně
podporuji.

Já Vás, pánové, žádám, nepodceňujte
nikdy mé a podobné namáhání jiných o
urovnáni těch křiklavých nesrovnalostí v
tarifu.

Zda-li jsem o nutnosti této věci svými
skrovnými důvody a příklady Vás trochu
přesvědčiti dovedl, nevím; považuji to však
za svou povinnosť hlas všude tam po-
zvédnouti, kde se dá napraviti zlo a křivda
našemu hospodářství, našemu průmyslu,
naší národnosti činěná (Výborně!)

Můj návrh, aby sl. sněm usnesl se o
přímluvě za zavedení jednotného spravedli-
vého tarifu kilometrového, jest odůvodněn;
odporučuji jej vřele sl.sněmu a dovoluji si
zároveň navrhnouti, by návrh můj byl
přikázán komisi zemědělské, by jej uvážila
a o něm brzy příznivou zprávu podala.
(Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: P. posl. Schiebl
navrhuje ve formál. ohledu, by návrh za úče-
lem projednání odkázán byl komisi zeměděl.

Der Herr Abg.. Schiebl stellt den Antrag
feinen Antrag der Commission für Landes=

kultur= Angelegenheiten zur Berathung und
Antragstellung zuzuweisen.

Žádá někdo za slovo v ohledu for-
málním ?

Verlangt Jemand in formaler Beziehung
das Wort?

Jelikož tomu tak není, přejdeme k
hlasování.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Ich ersuche die Herren, welche dem for=
malen Antrage zustimmen, die Hand zu er=
heben

Žádám pány, kteří souhlasí s formál-
ním návrhem, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest
první čtení návrhu poslanců dra.
Mattuše, dra. Kvíčaly a soudruhů týka-
jícího se obecních Škol a gymnasií.

Nächster Gegenstand der Tagesordnung
ist die erste Lesung des Antrages der
Abgeordneten Dr. Mattuš, Dr.Kvíčala
und Genoffen betreffend die Volks Schulen
und Gymnasien.

Dávám slovo p. drovi. Mattušovi k
odůvodnění jeho návrhu.

Ich ertheile das Wort dem Herrn Abg.
Dr. Mattuš.

Posl. dr. Mattuš: Sl. sněme! Podal
jsem návrh sl. sněmu, aby vláda byla
vyzvána, by předložila říšské radě k li-
stavnímu projednání osnovu zákona, ve
kterém by pouze základní pravidla vy-
učování na školách obecných obsažena
byla a by taktéž předložila osnovu zá-
kona ohsahujícího základní pravidla vzhle-
dem k organisaci národní.

Mohu se omeziti na málo slov mimo
to, co obsaženo jest v tištěném návrhu
našem co odůvodnění jeho.

Neboť stačí pro nás zajisté odvolati
se k základním zákonům našim zejména k
základn. zákonu o zastupitelstvu říšském a
v tom hledati a nalézti také odůvodnění
návrhu našeho. Mámeť říšský zákon o
školství národním, o zřizování, vydržování
a upravení škol národních, kterýžto jest
proveden zemskymi zákony a také pro
království české zákonem zemským. Pře-
svědčení o tom, že zákon říšský mnohem
dále šel, nežli aby byl vytknul pouze
základní pravidlo, jak ustanoveno jest v
§. 11. uvedeného státního zákl. zákona,
toto přesvědčení jest obecné, a odevšad
ozývají se hlasy, aby uvolněna byla po-

někud ta pouta, smím-li se tak vyjádřiti,
které zákonodárství říšské uložilo zákono-
dárství zemskému.

Mohu tedy důvody jednotlivé a pří-
klady, které byly zde průběhem debaty
rozpočtové podány, považovati za známé,
abych nemusil sáhnouti k tomu bohatému
zdroji říšského zákona samého a z něho
čerpati jednotlivé důvody, které vedou
k tomu, aby se uznalo, že nejsou to pouze
základní pravidla, která upravoval a u-
pravuje zákon říššký, nýbrž že šlo se tak
do podrobností, že skutečně nezbylo zá-
konodárství zemskému více, nežli opsat
jinými slovy zákon říšský a obmezit se
na nepatrné změny a dodatky, které v
něm skutečně obsaženy jsou.

Tím ovšem nebylo vyhověno všem
těm rozmanitým poměrům jednotlivých
zemí; tím nebylo vyhověno potřebám a
požadavkům jednotlivých zemí a národů,
aby upravily si tak školství národní, jak
to právě pro své zvláštní potřeby za
vhodné uznávají, a proto také říšská rada
sama, poslanecká sněmovna, přijavší v po
sledních létech novellu k zákonu říš-
skému o národním školství usnesla se na
tom že vyzvala vládu, aby předložila o-
snovu takového zákona, jakého právě my
si přejeme, a kterým by kompetence
sněmu, tedy také i autonomie školské ve
věcech obecného školství bylo náležitě
šetřeno.

Až dosud sl. vláda vyzvání tomu ne-
vyhověla a protož potkáváme se na roz-
ličných stranách s úmyslem, aby z inicia-
tivy sněmovny samé vyšel návrh takový.

Úmyslu takovému nemohu já před-
stihovati, poněvadž nemohu, aspoň nevím
v tom okamžiku, jak dalece právě úmysl
tento sahá a jakým směrem asi návrh,
jenž by vyšel z iniciativy, by se bral. —
Nedá se upříti, že ve věci tak důležité
a vážné do jisté míry spletité, jako jest
školství národní, náleželo by ovšem na
vládu, aby ona vystoupila s nějakým ná-
vrhem svým, aby pak důsledky jeho před-
ložila zemským sněmům a to zákona ta-
kového, který by vyhověl potřebě a po-
žadavkům země samé.

Mohu zajisté k dalšímu odůvodnění
našeho návrhu odvolati se k tomu, že
z mnohých stran bylo stěžováno ano i v
tomto slavném sněmu ozvaly se v prá-
vě posledních dnech hlasy, že školství
národní stále a stále větší břemena

ukládá zemím, že snad, aniž by se ublí-
žilo zvelebení národního vzděláni škol-
ního, bylo by možno náležitým upravením
školství břemena ta poněkud zmírniti. To
ovšem, pokud se pohybujeme na půdě
zákonů nynějších, naprosto učiniti nelze.
Zde říci se může plným právem, že říš-
ský zákon o národním školství uložil již
napřed určitá břemena zemím, kterým se
vyhnouti nemohou, jakmile byly nuceny
u provádění zákona toho jenom na té
dané půdě se pohybovati a jiného výcho-
diště z toho není, než aby ta základní
pravidla, k jejichž vydání jest oprávněno
zákonodárství říšské v takové volnosti
ponechána byla zemím, aby mohly zvele-
bovat, vyvinovat a rozšiřovat školství
těmi prostředky, kterými skutečně vlád-
nou a jen tak dalece, jak dalece by to
snésti mohly.

Mohla by snad býti vyslovena obava,
a já jsem ovšem za příčinou, jiného ne
snad toho, návrhu s takovou obavou již
u veřejnosti se setkal, že ve případě tom,
když by se přikročilo k novému upravení
zákonnému školství národního, snad by
utrpělo konečně celé vyučování, že vše-
obecné vzdělání, které nyní se šíří na
základě zákonů stávajících, bylo by stla-
čeno a že bychom tím způsobem přišli
do proudu, jak se praví, reakce na půdě
školní. A toho já se, pokud se aspoň týče
naší země, království českého, nijak ne-
obávám.

Historie našeho národa v tom ohledu
a veškeré snahy, které se staly snahami
skutečně národními, mohou u nás i kdyby
takové obavy se byly objevily, je zapla-
šiti na dobro a i.a prosto, nebol na této
půdě klasické, kde po staletí, ba mohu
říci, po tisíceletí vedly se boje kruté mezi
dvěma národnostmi, kde v dálné minu-
losti vedl se boj ten mečem a ohněm, a
který, můžeme říci, vede se ještě nyní,
ale ne ovšem těmi barbarskými prostředky,
nýbrž boj o školu, boj o vzdělání a v
tomt boji zůstane vítězem ten, kdo o
vzdělání více pečovati bude než druhý.
(Výborně !)

Ovšem že zde, kde zástupcové obou
kmenů na jedné nerozdělené a na vždy
nedílné půdě se pohybují, kde jedním zá-
konem stanoví se rovná pravidla, kde
rovná práva a rovné povinnosti ukládají
se jak jednomu tak druhému kmenu, ne-
může býti nikdy řeči o tom, že by ně-

jakým stranictvím zákonodárným aneb
potom správní moci mohl se vyvíjeti je-
den národ na úkor druného, nýbrž bude
to pak a může to býti jen přičiněním
jednoho z obou kmenů, vlastním přičině-
ním, kterým by se mohli na tomto poli
bojovném překonati a to ovšem musí býti
zůstaveno úplné vůli, nadání, pokroku a
prospěchu každého jednotlivého kmene,
aby hleděl v tomto boji duševním překo-
nati druhého.

Nebude tedy nám moci se činiti vý-
čitka, že snad návrhem tímto, kterým
chceme, aby dostalo se zejména sněmu
českému toho práva skutečného, kterého
užívati má dle platných ústavních zákonů,
bychom jakýmisi zadními dvířkami chtěli
domoci se toho, aby méně činil pro škol-
ství české, než činil, tedy jinými slovy,
aby nesledoval toho všeobecného vzdě-
lání, které sledoval až dosud.

S tímto návrhem spojili jsme návrh
svůj, jemu velmi příbuzný, jehož spojitost
již z toho vychází na jevo, že v ustano-
vení zákonném, o které se právě jedná,
téměř v jedné řádce v těchže slovech
mluví se o tom, že náleží stanoviti zá-
kladní pravidla o zákonodárství co do vy-
učování jak pro školy obecné, tak pro
gymnasia říšské radě, kdežto dle dalších
ustanovení zákonních provedení těchto
zásad, tedy i co do gymnasií náleží
sněmu.

Až dosud naši sněmové neměli ani
příležitosti, aby účastnili se zákonodárství
v příčině gymnasií.

Od roku 1849 tedy téměř po 40 roků
platí provisorně osnova organisčění o gy-
mnasiích, a od té doby, cokoli se děje
zejména od doby ústavní, tedy téměř po
27 roků vyjmeme-li snad některé zákony,
které se týkají právního postavení uči-
telstva na středních školách, velmi málo
bylo zákonodárnou mocí v tomto oboru
činěno a zajisté nikdo nebude moci tvr-
diti, že během celých 40 let, potažně ce-
lých 27 let, po která trvá ústavnost, by
v oboru gymnasiálního školství nebyly se
dokonce žádné změny dály. Ale to, co se
dělo, dělo se cestou administrativní na
základě prozatímní organisace a vymy-
kalo se tedy úplně vlivu zákonodárných
sborů.

V novější době ukazuje se patrně, že
jest zapotřebí mnoho zreformovati i ze-
jména v oboru středního školství, a tedy

také co se týče gymnasii. My nyní za-
jisté, jak známo pánům, máme v čele
státní správy škol muže, který výslovně
se přihlásil k té reformatorské dráze,
který vyvinul již jisté programy, o kte-
rých domnívati se smíme, že mohou míti
velmi veliký vliv na další vývoj našeho
středního Školství. Některé věci ovšem,
které se nyní provádějí, provádějí se zase
jen cestou administrativní a já mohu na
př. ukázati ze všeho toho, k čemu nám
zřetel, na valné zvýšení školního platu
na gymnasiích a středních školách vůbec,
které nepotkalo se ve všech kruzích s ve-
likým souhlasem a které provedeno bylo
jen rozkazem a nařízením ministerským.

V oboru zákonodárství víme, že v po-
sledním roce byl podán říšské radě zákon
ohledně věku, kterým se vykázati musí
ten, kdo vstupuje na školu střední a kde
zajisté by hned namítla se otázka, zdali
toto ustanovení jest a může považováno
býti zásadou, anebo zdali jsou to věci
podřízené ceny anebo zdali jest to věc,
která dle poměrů jednotlivých zemí ná-
rodů, klimatických a jiných poměrů mohla
býti stanovena v rozličných zemích jinak
ale faktum to jest, že zákon byl předlo-
žen vládou, že byl přijat říšskou radou.
Ale jsou ještě jiné, a mnohem dále saha-
jící věci.

Dovoluji si připomenouti, jak zajisté
aspoň pánům z říšské rady jest dobře
známo, že vedle řeči programové, o které
jsem se zmínil, pan ministr vyučování
svůj náhled projevil, že se mu zdá, že by
bylo záhodno a zapotřebí, aby osmiletý
běh gymnasiální rozšířil na 9 let.

Jest to věc velmi vážná a kdo ze-
jména uváží, jakých břemen i materi-
elních i co do fysického času uvaluje na
žáky nynější soustava školní počínajíc od
škol národních, od středních škol a ko-
nečně vysokých škol, myslím, že každý,
kdo věc tu uváží, bude se rozpakovati
ihned vynésti soud svůj o tom, zdali za
každých případů by k takovéto reformě
svůj souhlas dáti mohl.

Nechť ale věci jsou jakkoliv, necht
si v jednotlivých věcech, které v této
příčině buď si již usneseny byly, anebo
vyneseny byly nařízeními, anebo které se
nám objevují na nedalekém obzoru, jako
by se měly státi skutkem, shrneme-li
všechno to, pak přijdeme k přesvědčení,
že celá záležitost organisace středních

Škol, zejména gymnasii, nalézá se v něja-
kém varu, z čehož něco pojit musí a že
jest to přední úlohou a povinností zá-
stupců lidu, aby tu reklamovali své právo,
kde je na základě stávajících zákonů pro
sebe reklamovati mohou.

Jest tedy nutno, aby to co dosud
pouze provisorně stávalo, bylo převedeno
do jakéhosi stavu definitivního, aby to,
co dosud platí na základě pouhých naří-
zení, stalo se zákonem, aby to, co záko-
nem se státi má, bylo k posouzení a u-
snášení předloženo těm, kteří dle ústavy
k tomu mají právo, to jest, co se týká zá-
kladních pravidel v říšské radě a co se
týká dalšího provádění, jednotlivým sně-
mům.

Myslím, že všechny ohledy, které
máme a které míti musíme k zabezpečení
práv naší země ke skutečnému provedení
autonomie aspoň v těch oborech a me-
zích, ve kterých jest na základě těchto zá-
konů, které z větší části bez našeho přiči-
nění ne všude dle našich potřeb byly pro-
vedeny a v život uvedeny, vyžaduji aspoň
autonomie v těch mezech stala se skutkem,
a myslím, že dnes v tomto okamžiku jest
to právo a povinností slavného sněmu,
aby reklamoval pro sebe, comu dle ústavy
náleží.

Těmi málo slovy dovoluji si odporu-
čiti přijetí návrhu, který jsme podali.
(Výborně!)

Náměstek nejvyššího maršalka Dr. Šolc:
Žádá někdo za slovo v ohledu formálním?

Verlangt Jemand in formaler Beziehung
das Wort?

Nehlásí se nikdo. Přejdeme k hlaso-
vání o návrhu pana Dra Mattuše.
Návrh zní:
Slavný sněme račiž se usnésti:

1.  C. k. vláda se vyzývá, aby co nej-
dříve předložila říšské radě k ústavnímu
projednání osnovu zákona, v které by
pouze základní pravidla vyučování na ško-
lách obecných obsažena byla s vylouče-
ním všeho, co v obor zákonodárství zem-
ského náleží.

2.  C. k. vláda se vyzývá, aby co nej-
dříve předložila říšské radě k ústavnímu
proje nání osnovu zákona, obsahující zá-
kladn pravidla vzhledem k organisaci
gymnasii,

V příčině formální navrhuje se, aby
tento návrh odkázán byl školské komisi

k předběžnému rokování a ku podání
návrhu.

Der Antrag des Herrn Abg. Dr. Mattuš
lautet:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

1.  Die k k. Regierung wirb aufgefordert,
dem Reichsrathe einen Gesetz-Cntwurf, in
welchem mit Ausschluß aller in die Competenz
der Landesgesetzgebung gehörigen Bestimmungen
nur die Grunbfäße des Unterrichtswesens be-
jüglicr) der Volksschulen enthalten wären, un-
gefäumt zur versaffungsmäßigen Verhandlung
Vorzulegen.

2.  Die k. !. Regierung wird aufgefordert,
dem Reichsrathe einen Gesetzentwurf über die
Grundfäße betreffend die Organisation der
Gyjmnasien ungefäumt zur verfassungsmäßigen
Verhandlung vorzulegen.

In formaler Beziehung wird beantragt,
diesen Bericht der Schulcommission zur Vor=
berathung und Antragstellung zu überweifen.

Pánové, kteří jsou pro tento formální
návrh pouze, račta pozvednouti ruku.

Diejenigen, welche dem Antrage zustimmen,
Wollen die Hand erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Přejdeme k odst. 5.

Druhé čtení zprávy komise rozpoč-
tové o účetních závěrkách na rok 1886.
a sice fondu pro zvelebeni rybařství,
fondu pro náhrady propinační, fondu
hasičského, nadačního a reservního,
stavebního fondu hraběte Straky, na-
dačního fondu císaře Leopolda, fondu
dobrovolníků a vysloužilců, nadačního
fondu arcivévodkyně Gisely pro hlu-
choněmé, nadačního fondu Gerstnerova.

Zweite Lesung des Berichtes der Bud-
getfommission über die Rechnungsabschlüsse
pro 1886 des Fondes zur Förderung der
Fischerei, des Propinations-Entschädigungs-
fondeS, des Feuermehrsondes, des Graf
Straka'schen Stiftungs- und Reservebau-
fondeS, des Kaiser Leopold'schen Stif-
runa,§fonde§, des Freiwilligen- und In-
oaltdenfondeä, des Erzherzogin Gisela
Taubstummenfondes, des Gerstner´schen
Stiftungsfondes.

Referent ist Herr Graf Heinrich Kolovrat,
ich ertheile ihm das Wort.

Berichterstatter Graf Kolowrat: Hoher
Sandtag! Die Rechnungsabschlüsse dieser Fonde
find von der Budgetkommission einer Prüfung

unterzogen worden, und die Kommission fand
feinen Aulaß, irgend eine Beanstandung vor-
zubringen.

Nachdem der Bericht der Bubgetkommission
sich gebruckt in den Händen der Herren Abge-
ordneten befindet, glaube ich von der Aufüth-
rung der einzelnen Ziffern absehen zu können,
und bloß die Anträge Vortragen zu sollen,
welche die Budgetkommission zu Stellen be-
schloffen hat.

Komise rozpočtová činí návrh:

1.  Slavný sněme račiž účetní závěrky
jmenovaných fondů na rok 1886 vzíti na
vědomí a schváliti.

2.   Zemský výbor vyzývá se, aby
k tomu působil, aby pokud možná zmen-
šily se aktivní nedoplatky při statcích Lib-
čanech, Horních Teplicích a Okrouhlicích.

Die Budgetkommission stellt den Antrag:

1.    Der hohe Landtag wolle die Rech-
nungsabschüsse der genannten 8 Fonde pro
1886 zur genehmigenden Kenntnis nehmen.

2.   Auf die möglichste Herabminderung
der Activreste bei den Domänen Libčan, O.-
WedelSborf und Dkrouhliß ist von Seite des
Landesausschusses einzuwirken.

Náměstek nejv. maršálka Dr. Šolc:
Žádá někdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Poněvadž se nikdo k slovu nehlásí,
považuji debatu za skončenou.

Ich erkäre die Debatte für geschlossen.

Myslím, že nemusím návrhy, které
byly právě přečteny, opakovati.

Ich werde von der Wiederholung der
bereits gestellten Anträge Umgang nehmen.

Žádám tedy pány, kteří souhlasí s ná-
vrhy, jak je byl přečetl p. referent, aby
vyzdvihli ruku.

Ieh bitte diejenigen Herren, welche den
Anträgen zustimmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie find angenommen.

Přejdeme k čl. 6.

Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
v příčině povolení subvence na úpra-
vu Saubachu z prostředků zemských.

Zweite Lesung des Berichtes der Bud-
getfommiffion betreffend die Subventioni-
rung der Regulirung des Saubaches aus
Landesmitteln.

Referent ist Herr Graf Buqvoy.

Berichterstatter Karl Graf Buquoy: Ho-
her Landtag! Der Bericht der Budgetkommission
über diese Angelegenheit befindet sich seit meh-
reren Tagen in den Händen der Herren Ab-
geordneten.

Die ganze Angelegenheit zieht sich bereitst vier

Jahren hin und ist den Herrn in
den verschiedenen Stadien, die sie durchgemacht
hat, bekannt.

Ich glaube daher von der Verlesung des
Berichtes Abstand nehmen zu können und be-
halte mir nur vor, am Schlusse der General-
und Spezialdebatte, falls Einwendungen gegen
die Anträge der Budgetkommission erhoben
werden, dieselben zu widerlegen.

Nám. nejv. maršálka Dr. Šolc .
Zákon, který se navrhuje, záleží z více
článků. — Zahájím tedy nejprve rokování
povšechné.

Da die Vorlage aus mehreren Artikeln
besteht, Werbe ich vorerst die Generaldebatte
einleiten.

Přeje sobě někdo v rokování povšech-
ném slova?

Wünscht Jemand in der Generaldebatte
das Wort?

Poněvadž si nikdo slova nežádá, pro-
hlašuji rokování povšechné za skončené.

Ich erkläre die Generaldebatte für ge-
Schloffen.

Žádám slavný sněm, jest-li přijímá
předložený zákon za základ rokování po-
drobného, aby páni, kteří s tím souhlasí,
pozvedli ruku.

Ich bitte diejenigen Herren, Welche dafür
find, daß der beantragte Gesetzentwurf zur
Grundlage der Spezialdebatte diene, die Hand
zu erheben.

Stalo se a jest tedy přijat zákon
za základ rokování podrobného.

Ich bitte den Herrn Referenten, die ein-
zelnen Artikel des GesetzeS vorzutragen.

Berichterstatter Karl Graf Buquoy:

§• 1.
Die von der Wassergenossenschaft für Saaz
und Stankowtz angestrebte und durchzuführende
Regulirung des Saubaches von der Gemeinde
Stankowitz bis zur Mündung besselben in die
Eger wird int Sinne des Reichsgesetzes vom
30. Juni 1884 Z. 116 R.=G.=Bl. §. 4. 2 a)
als ein aus Landesmitteln zu unterstützendes
Unternehmen erklärt.

Sněmovní sekretář Höhm:
§ 1. Upravení t. z. "Saubachu" počínaje
od obce Stankovic až k jeho ústí do Ohar-
ky, které vodní družstvo pro Zatec a Stan-
kovice podniknouti a provésti zamýšlí,
prohlašuje se ve smyslu říšského zákona
ze dne 30. června 1884 č. 116 ř. z, § 4.
2a) za podnik, jenž má býti podporován
z prostředků zemských.

Náměstek nejv. marš. zem. Dr. Šolc:
Hlásí se někdo k § 1. v rokování podrob-
ném ke slovu?

Wünscht Jemand zu §. 1 das Wort?

Nikdo. Prosím pány, kteří souhlasí
s § 1. by pozdvihli ruku.
Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Paragraph 2.

Paragraf 2.

Berichterstatter Karl Graf Buquoy:
§. 2.

Diesem Unternehmen wird ein nicht rück-
zahlbarer Beitrag in der Höhe Von 17.640 fl.
ö. W. d. t. 30 Proz. des nach den vorgeleg-
ten, ämtlich genehmigten Plänen und Kostenüber-
schlägen erforderlichen Aufwandes in der abge-
rundeten Gesammtsumme von 58.800 fl. ö. W.
aus dem Landesfonde und ein Beitrag in gle-
cher Höhe in Gemäßheit des Gesetzes vom
30. Juni 1884 R.=G.=Bl. Nro. 116 und dor-
behaltlich der verfassungsmäßigen Genehmi-
gung aus dem staatlichen Meliorationsfonde
gewährt.

Sněmovní sekretář Höhm.
§ 2. Podniknuti tomu slibuje se ne-
splatný příspěvek z fondu zemského su-
mou 17.640 zl., t. j. 30pct. celého nákladu
v zaokrouhlené částce 58.800 zl. podle
předložených a úředně schválených plánů
i rozpočtů vypočteného: mimo to příspě-
vek stejné výše ze státního fondu melio-
račního ve smyslu zákona z 30. června
1884 č. 116 ř. z. s výhradou ústavního
schválení.

Náměstek nejv. marš. zem. Dr. Šolc:
Žádá někdo za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Poněvadž nikdo za slovo nežádá, pro-
hlašuji debatu při § 2. za ukončenu.

Ich erkläre die Debatte über §. 2 für
geschlossen.

Dovoluji si podotknouti, že jsem se
právě dověděl od p. předsedy butgetní

komise, že částka 17.640 zl. je vřadila do
rozpočtu zemského.

Ich erlaube mir zu bemerken, daß die
Summe von 17.640 fl. in das Landesbudget
bereits eingestellt worden ist.

Žádám pány, kteří souhlasí s § 2, aby
pozdvihli ruku.
Přijato.

§. 2 ist angenommen.

Paragraf 3.

Paragraph 3.

Berichterstatter Karl Graf Buquoy:
§. 3.

Diese Beiträge des Staates und des
Landes werden der Wassergenossenschaft für
Saas und Stankowitz, welche die beabsichtigte
Regulirung bis Ende des Jahres 1888 aus=
zuführen hat, in der Weife ausgezahlt werben,
daß über ein diesbezügliches Ausuchen der ge=
nannten Wassergenossenschaft während der
Bauzeit nach Maßgabe der fertig gestellten
Arbeiten auf Grund der Von den seitens des
Staates und des Landes mit der Bauaufsicht
betrauten Organen vidirten Verbienft=Certift-
fate je 75 Proz. von den auf den Staat und
das Land entfallenden 30 Proz. Beiträgen er=
folgt werben tonnen, während die restlichen
25 Proz. bis zum Zeitpunkte der definitiven
Kollaudirung zurückbehalten werben.

Sněm. sekretář Höhm:
§. 3. Příspěvky tyto státní i zemské
vyplatí se vodnímu družstvu pro Zatec a
Stankovice, kteréž zamyšlené upraveni až
do konce roku 1888 provésti má, tím způ-
sobem, že jakmile toto družstvo dotyčnou
žádosť podá, jemu během doby stavební
podle postupu provedených prací na zá-
kladě certifikátů výdělkových zřízenci od
státu a země k dohledu na stavbu ustano-
venými stvrzených lze vydati po 75 pct.,
z 30 pct. příspěvků na stát a zem vypa-
dajících ; kdežto zbývajících 25 pct. se za-
drží až do doby konečné kolaudace.

Náměstek nejvyššího maršálka dr. Šolc:
Žádá někdo za slovo k" čl. 3.

Verlangt Jemand das Wort zu §. 3 ?

Nikdo.

Prohlašuji tedy debatu za ukončenu.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Páni, kteří souhlasíte s návrhem §. 3.,
račte pozvednouti ruku.

Ich bitte Diejenigen Herren, Welche dem
§ 3 zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijat.

Derselbe ist angenommen.

Paragraf 4.

Paragraph 4.

Bericherstatter Karl Graf Buquoy:
§ 4.

Die vom Staate und dem Lande gewährten
Beiträge dürfen je 30 pZt des wirklichen Bau=
Auswandes nicht überschreiten, weshalb Erspar=
nisse, welche sich durch pachtweise Bauverge=
bungen, bann durch Ausführungen von Pro-
jektsvarianten, Wiederveräußerung der einge=
lösten, nach der Regulirungsausführung aber
nicht mehr oenöt()igten Grundstücke und sonst
in irgend einer Weife ergeben sollten, verhält=
nißmäßig auch dem ReichS=MeliorattonS= und
Landesfonde zu Gute zu kommen haben.

Aus diesem Grunde unterliegen auch et-
waige Bauvergebungs=Kontrakte, einschließlich
der Bedingungen für Subakkordanten, ferner
die Vergebung Von Kantinen und a. m. der
Zustimmung des Landesausschusses im Einbe=
nehwen mit der !. f. Regierung.

Sněm. sekretář Höhm:

Příspěvky státem a zemi udělené ne-
smí po 30 perct. skutečného nákladu sta-
vebního přesahovati, pročež úspory, jichž
se dodělá zadáním stavby, cestou pronájmu,
pak provedením projektu v jiném směru,
opětným prodejem vykoupených, po pro-
vedeni regulace více nepotřebných po-
zemků a jiným způsobem, mají poměrné
také prospěti říšskému fondu melioračnímu
a fondu zemskému.

Z příčiny té musí také se schváliti
zemským výborem ve shodě s c. k. vládou
případné smlouvy o pronájmech stavby,
včitajíc v to i podmínku pro subakord-
anty, dále zadávání kantin a j. v.

Náměstek nejvyššího maršálka dr. Šolc:
Žádá někdo za slovo k čl. 4?

Verlangt Jemand zu § 4 das Wort?

Není tomu tak.

Prohlašuji debatu za skončenu.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Páni, kteří souhlasí s §. 4., jak jest
navržen, račte pozvednouti ruku.

Ich bitte die Herren, welche dem § 4 zu=
Stimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijat.

Es ist angenommen.

Paragraf 5.

Paragraph 5.

Berichterstatter Karl Graf Buquoy:
§5.

Der f. f. Regierung und dem Landesaus=
schusse wird, außer dem der ersteren nach §5
des Gesetzes vom 30. Sunt 1884 Nr. H6
R.=G.*B zustehenden Rechte der allgemeinen
Aussicht, die Ausübung einer besonderen Be=
aussichtigung der Ausführung des Unterneh=
mens, sowohl in Bezug auf die Gebarung der
als Unternehmer auftretenden Wassergenossen=
schaft, als auch in Bezug auf die technische
Durchführung des Regulirungs=Projektes durch
der Genossenschaft bekannt zu gebende Organe
des Staates und des Landes eingeräumt und
deshalb ist die Genossenschaft verpflichtet, Organe
Organe von allen wichtigen Vorkommnissen bei
der Ausführung des Unternehmens rechtzeitig
zu verständigen und deren Intervenirung bei
den diesbezüglichen Genossenschaftsversamm=
lungen, Verhandlungen über die Bauausführung,
Bauvergebung, bann bei Baukollaudirungen usw.
nach Maßgabe der Schlußbestimmungen der
genehmigten Statuten der Wassergenossenschaft
anstandslos zuzulassen.

Die der k. !. Regierung und dem Landes=
ausschusse zustehende Bestellung der Bauleitung
wird einem Seinerzeit zwischen der Staatsver=
waltung und dem Landesausschusse abzuschließen=
den Übereinkommen vorbehalten.

Sněm. sekretář Höhm:
§.5.

C. k. vládě a zemskému výboru vy-
hražuje se mimo právo všeobecného do
zoru prvně jmenované podle §. 5. zákona
ze dne 30. června 1884 6. 116, ř. zák.
příslušící vykonáváni zvláštního dohledu
k provedení podniku a sice i ohledně toho,
kterak sobě počíná vodní družstvo co pod-
nikatel, i ohledně technického provádění
regulačního projektu, kterýžto dohled vy-
konávají zřízenci státní a zemští, kteříž
se družstvu oznámí a proto jest povinno
družstvo, aby dávalo v pravý čas vědo-
mosť těmto zřízencům o všech důležitých
událostech při provádění podniku a aby
je dle závěrečných ustanovení stanov vod-
ního družstva bezvadně připouštělo k do-
tyčným schůzím společenstva, k poradám
o prováděni, zadávání, pak kolaudování
stavby atd.

Ustanovení ředitelstva stavby c. k.
vládě a zemskému výboru příslušící vy-
hražuje se dohodnutí, jež se stane svým
časem mezi správou státní a zemským
výborem.

Náměstek nejvyš, maršálka dr. Šolc:
Žádá někdo za slovo k čl. 5?

Prohlašuji debatu za skončenu a žá-
dám pány, kteří souhlasí s čl. 5., aby vy-
zdvihli ruku.

Verlangt Jemand zu § 5 das Wort?
Ich ersuche die Herren, Welche dem § 5
zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest p ř i j a t o.
Paragraf 6.

Paragraph 6.

Berichterstatter Karl Gras Buquoy:
§6.

Der Wassergenossenschaft und den Mit=
gliedern derselben, in deren Interesse das Un=
ternhmen in's Leben treten soll, wird es oblie=
gen, nach Fertigstellung des Unternehmens und
nach anstandslos vorgenommener Kollaudirung
desselben Seitens der hiezu berufenen Organe
der k. k. Regierung und des Landesauschusses
dasselbe in die Selbsterhaltung zu übernehmen.

Für diesen Fall entschlägt sich die Lan=
desvertretung jedes Anspruches auf einen An=
theil an dem durch die Regulirung gewonnenen
Grunde im Sinne des § 9 — 2 des Gesetzes
vom 30. Juni 1884 Z.. 116 R.=G.=Bl.

Sněmovní aktuar Baretta.

Vodnímu družstvu a členům téhož,
v jejichž zájmu se tento podnik provádí,
náleží, aby ihned, jakmile podnik proveden
a bezvadně kolaudován bude, povolanými
k tomu zřízenci c. k. vlády a zemského
výboru, tentýž ve vlastní správu převzali.

Pro tento případ vzdává se zastupi-
telstvo zemské všech nároků na podíl
v pozemcích, upravením získaných podle
§. 9. 2 zákona ze dne 30. června 1884. č.
116. říšsk. zák.

Náměstek nejvyýš. maršálka dr. Šolc:
Žádá někdo za slovo k §: 6.

Verlangt Jemand zu § 6 das Wort?

Není tomu tak, prohlašuji debatu za
skončenu.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Pánové, kteří souhlasí s §. 6., nechť
vyzdvihnou ruku.

Ich bitte diejenigen Herren, welche dem
§ 6 zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Paragraf 7.

Paragraph 7.

Berichterstatter Karl Graf Buquoy:
§ 7.

Dieses Gesetz tritt in Wirksamkeit, sobald
die restlichen 40

. der im § 1 mit 58.800 fl.
veranschlagten Gesammtkosten, Welche mit Rück-
ficht auf die zusammen 60 pZt. der Letzteren
betragenden Beiträge des Staates und des
Landes von der Genossenschaft zu tragen find,
Von dieser selbst gewährleistet Werden.

Sněmovní sekr. Höhm :

Zákon tento nabude platnosti, jakmile
vodní družsto zabezpečí zbývajících 40
perct. celého nákladu, rozpočteného v §.
1. částkou 58.800 zl., které vzhledem ku
60 perct. příspěvku se strany státu a země
samo má uhraditi.

Místopředseda dr. Šolc: Prosím pá-
nové, kdo žádáte za slovo, račte vyzdvi-
hnouti ruku.

Nikdo se nehlásí, prohlašuji debatu
o §. 7 za ukončenou.

Ich erkläre die Debatte über § 7 für ge-
Schloffen.

Pánové, kdo jste pro návrh tento,
račte vyzdvihnouti ruku.

Ich bitte diejenigen Herren, welche dem
§ 7 zustimmen, die Hand zu erheben.

Paragraf jest přijat.

Dieser Paragrap ist angenommen.

Paragrai 8.

Paragroph 8.

Berichterstatter Start Graf Buqouy: Das
ist der Vollzugsparagraph.
§ 8.

Mit dem Vollzuge dieses Gesetzes Werden
Meine Minister des Ackerbaues, des Innern
und der Finanzen betraut.

Sněmovní sekretář Höhm:

§. 8.
Mým ministrům vnitra, orby a financí

jest uloženo, aby zákon tento ve skutek

uvedli.

Oberstlandmarschall-Stelbertr. Dr. Šolc:
Ich werde abstimmen lassen.

Pánové, kteří souhlasíte, račte pozved-
nouti ruku.

Jest přijato.

angenommen.
Berichterstatter Karl Graf Buquoy:

Gesetz vom.....betreffend die Reguli-

rung des Saubaches durch die Wassergenossen-
Schaft für Saaz und Stankowitz.

Ueber Antrag bes Landtages Meines König-
reiches Böhmen finde Ich anzuordnen wie folgt:

Sněmovní sekretář Höhm: Zákon daný

dne......jenž se týče upravení

potoku t. zv. Saubachu vodním družstvem
pro Žatec a Stankovice.

K návrhu zemského sněmu Mého krá-
lovství českého vidí se Mi naříditi taktoj.

Náměstek nejvyššího maršálka dr. Šolc:
Hlásí se někdo k slovu; co se týče titulu
a obsahu zákona tohoto?

Verlangt Semard das Wort zum Titel
und Eingange dieses Gesetzes?

Nikdo se nehlásí; pokládám tedy
zákon co do titulu a obsahu za přijatý.

Ich erkläre die Aufschrift und Inhalsan-
gäbe des Gestzes für angenommen.

Berichterstatter Karl Graf Buquoy: Ich
erlaube mir den Antrag zu stellen, daß das
nunmehr in zweiter Lesung vom hohen Land-
tage beschlossene Gesetz sofort in die dritte
Lesung genommen und in verselben angenommen
werde.

Náměstek nejvyššího maršálka dr. Solc:
Pan referent činí návrh, aby byl přijat
zákon ihned ve třetím čtení; návrh jest
odůvodněn tím, že nebylo učiněno při zá-
konu žádných změn.

Der Herr Referent stellt den Antrag, es
möge sofort in die dritte Lesung des Gesetzes
eingegangen werden.

Der Antrag wird damit motivirt, daß bei
den einzelnen Gesetzesstellen keine Abänderungs-
anträge gestellt und auch keine Abänderungen
vorgenommen worden find.

Žádám pány, kteří přijímají tento
návrh zákona ve třetím čtení, by ráčili
pozvédnouti ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem An-
trage in dritter Lesung zustimmen, die Hand
zu erheben.

Jest přijato.

Der Gesetzentwurf ist in dritter Lesung
angenommen.

Berichterstatter Carl Graf Buquoy. Der
Antrag 2 lautet:

2. Der hohe Londtag wolle als 30 pZt.

Beitrag zu dem mit rund 58 800 ff. veran-
schlagten Unternehmen der Regulirung des
Saubaches den Betrag per 17.640 fl. in den
Landes=Voranschlag pro 1888 einstellen

Ich erlaube mir zu bemerken, daß bereits
früher erwähnt wurde, daß dieser Betrog vor-
behaltlich der Genehmigung des heute vorlie-
geuden Gesetzentwurfes bereits in den Voran-
schlag für das Jahr 1888 aufgenommen
Wurde.

Sněm. sekretář Höhm: Návrh budžet-
ní komise zní:

Sl. sněme račiž vložiti do rozpočtu
zemského na rok 1888 částku 17.640 zl.
jako 30 perct. příspěvek nákladu na úpra-
vu Saubachu rozpočtěného okrouhlou su-
mou 58.800 zl. r. č.

Náměstek nejvyššího maršálka dr. Šolc:
Žádá někdo za slovo k tomuto článku.

Verlangt Jemand das Wort zu Artikel 2?

Prohlašuji debatu za ukončenou,
Pánové, kteří souhlasíte s článkem
račte pozdvihnouti ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Přejdeme k následujícímu článku
denního pořádku a sice k článku 7.
Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o zprávě výboru zemského v přičíně
spojení hydrografické komise se ze-
mědělsko-technickou kanceláři.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes-
der Budgetkommission betreffend Die Sub-
nentionirung der Regulirung des Sau-
baches aus Landesmitteln.

Referent ist Herr Carl Buquoh,
(Der Oberstlandmarschall übernimmt den
Borsitz).

Berichterstatter Carl Graf Buquoy. Ho-
her Landtag! Im vorigen Jahre wurde über
einen Bericht der Budgetkommission verhandelt,
welcher die Verwendung der Dotation, welche
für die hydrographische Kommission seitens des
Landes gegeben wird, zum Gegenstande hatte.

Bei dieser Gelegenheit Wurde dem Lan-
desausschuß aufgetragen, in Erwägung zu zie-

hen, ob eg nicht möglich fei, die hydrographi-

sche Commission mit dem landeskulturtechni-
schen Bureau beim Landeskulturrathe zu ver-
einigen. Der Landesauschuß hat die Frage
erwogen, und einen Bericht diesbezüglich er-
stattet, welcher der Budgetkommission zur Vor-
berathung überwiesen wurde. Die Budgetkom-
mission hat den Bericht in Berathung gezogen,
und ist den meritorischen Anträgen des Lan-
desausschußes vollinhaltlich mit einigen unbe-
deutenden stilistischen Aenderungen beigetreten
und erstattet nun über den Gesetzentwurf den
Bericht, welchen ich nicht glaube beriefen zu
műssen, nachdem er sich bereit« feit mehreren
Tagen in Ihrem Besitz befindet.

Ich behalte mir das Schlußwort auf
etwaige Einwendungen gegen den Bericht der
Budgetkommission vor.

Nejv. maršálek zemský: Ačkoliv návrhy
komise pozůstávají z několika odstavců,
zdá se mě, že celá záležitost tak těsně
spolu souvisí, že bude vhod, aby se o ní
zavedla jediná debata.

Obschon die Anträge der Commission aus
mehreren Absätzen bestehen, so halte ich dafür,
daß dieselben so eng zusammenhängen, daß
darüber eine einzige Debatte zu führen fei.

Žádá někdo za slovo k návrhu ko-
mise?

Verlangt Jemand zu den Anträgen der
Commission das Wort?

Abg. Prof. Dr. Palacky. Ich bitte ums
Wort.

Nejv. maršálek zem.: Pan dr. Palacký
má slovo.

Abg. Dr. Palacký. Ich Werde mir erlau-
ben, das höhe Haus, den Landesausschuß und
den Referenten auf einige Unrichtigkeiten in
Beziehung auf diesen Bericht und zwar § 6.
aufmerksam zu machen, und zwar in meiner
Eigenschaft als Mitglied der königl. böhmi-
schen Gesellschaft der Wissenschaften ebenso wie
des Comites für naturwissenschaftliche Durch-
forschung Böhmens.

Vor einigen 20 Jahren Wurde mit Sub-
vention des Landtages von der königl. böhmi-
schen Gesellschaft der Wissenschaften und dem
böhmitschen Museum das Comite für natur-
wissenschaftliche Durchforschung Böhmens ge-
gründet, welches unter feinen Aufgaben auch
die ombrometrischen Beobachtungen zählte. Cs
ist dieser Aufgabe auch stets nachgekommen und

hat im vorigen Jahre eine ausgezeichnete sog.
Hydrographie von ihrem Mitgliebe und stän-
digen Berichterstatter für diese Abtheilung
Herrn Studnička auf eigene Kosten veröffent-
licht. —

Als die hydrographische Commission ge-
gründet wurde, ist das Uebereinkommen ge-
troffen worden, daß der Forstverein, die hy-
drographische Commission und das Comite für
die naturwissenschaftliche Durchforschung Böh-
mens zusammen eine gemeinschaftliche Zusam-
mentretung haben, und es wurde bestimmt, daß
der Referent des Comites in die hydrographi-
sche Commission eintrete, und der Geschäfts-
gang war nachstehender, daß die Berichte, wel-
che gesammelt wurden, von ihm wissenschaft-
lich bearbeitet wurden, wie das in der "Hy-
drographie" geschehen ist, aber es wurde das
Material auch veröffentlicht in dem Akten-
bande der königl. böhmischen Gesellschaft der
Wissenschaften, jedoch auf das Conto des Ver-
fassers als ordentlichen Mitgliedes der Gesell-
schaft, als einer Privatperson, wie das doch
auch nach den Statuten der Gesellschaft der
Wissenschaften nicht anders sein kann, welche
zuerst berufen ist, die Arbeiten ihrer Mitglie-
der und zwar der ordentlichen voraus zu über-
nehmen.

Dieser Zustand würde nun durch diese
Resolution insoferne geändert werden, als auf
diese Aufforderung die königl. böhmischen Ge-
sellschaft der Wissenschaften antworten könnte:
Ja, ich kann diesem Verlangen nicht nachkom-
men. Die königl. böhmische Gesellschaft der
Wiffenschaften hat überhaupt nur zwei Funk-
tionäre. Welchen man diese Aufträge ertheilen
könnte, nämlich den Generalsekretär und den
Classensekretär.

Der eine ist Geodät, der anbete Mine-
ralog. keiner kann die Arbeit übernehmen und
dem ordentlichen Mitgliede Studnička kann
nicht aufgetragen werben, er habe diese zu
übernehmen; wohl aber kann bieg das Comité
für die naturwissenschaftliche Durchführung
Böhmen«.

Ich glaube also, der richtige Geschäfts-
gang wäre, daß der Landesausschuß sich mit
dem Comite für Landesdurchforschung ing
Einvernehmen feßt um für die fernere möglichst
billige Veröffentlichung ber Resultate der om-
brometrischen Beobachtungen zu sorgen; dieses
Comité für naturwissenschaftliche Durchforschung
Böhmens, welcheg aus Vertretern des böhm.
Museums und des Landeskulturrathes besteht,
tagt gewöhlich nur einmal im Jahr u. zw.
in den Frühjahrsmonaten, so daß es wichtig ist,

daß bei Zeiten die bezüglichen Zuschriften an-
kommen, damit dieseß Comité Vorsorge treffen
könne für die Bedeckung und die fernere unge-
störte Veröffentlichung dieser Beobachtungen.
Ich erlaube mir, diese Beobachtungen auch
infoferne ber Beachtung zu empfehlen, da sie
nicht nur im In= fondern auch im Auglande
einen genügend begründeten Ruf genießen. Ich
glaube, man follte sie auch etwas erweitern,
und zwar erstens in anemografischen Beziehung,
denn wag die Richtung der Winde betrifft, so
find wir in Indien und Amerika besser zu
Hause als in Böhmen (Heiterkeit) — und
zweitens in Betreff ber Gewitter= und Hagel-
statistik.

Dag find aber nur meine Privatwünsche.
Ich erlaube mir nur zu bitten, der Landes-
ausschuß möge in erster Reihe nicht an die
königl. böhmische Gesellschaft der Wissenschaften
fondern an dag Durchforschungscomité sich
wenden, und dort möge diese Sache in ber
Weife zur Sprache kommen, daß die Fortbauer
und die wissenschaftliche Ausbilbung dieser Be-
obachtungen gesichert werbe.

Dag ist alles, was ich hier mitzuheilen
habe.

Oberstlandmarschall: Stellt der Herr
Abg. Palacký einen Antrag?

Abg. Dr. Palacky: Nein, ich stelle keinen
Antrag, sondern ich wollte nur einen Wunsch
aussprechen, indem nach meiner Veberzeugung
ber erste Saß des 6. Abfaßes dem Landesaus-
schuße ja ohnehin bie Freiheit gibt, für die
fernere möglichst billige Veröffentlichung ber
Resultate der ombrometrischen Beobachtungen
zn sorgen. Ich habe darauf aufmerksam
gemacht, daß mir der zweite Saß nicht
zweckentsprechend zu sein scheint, und den Wunsch
ausgesprochen, daß das Landesdurchforschungs-
comité angegangen werbe.

Dag ist mein Wunsch, und ich glaube,
daß der Landesausschuß in der Lage sein
werde, demselben zu entsprechen.

Nejv. maršálek zemský: Přihlásil se
k slovu pan professor Tilšer, dávám jemu
slovo.

Poslanec professor Tilšer: Já bych
nemohl s přáním pana Dra. Palackého sou-
hlasiti, naopak podporuji co nejvřeleji ná-
vrhy komise v této příčině.

Pan dr. Palacký praví, aby výbor
zemský obrátil se místo ke společnosti

nauk na sbor pro výzkum království Čes-
kého a odůvodním to tím, že ty práce ko-
nal odbor pro výzkum zemský již před
dvaceti lety, a že též ombrometrická mě-
ření uveřejňoval ve zprávách společnosti
nauk.

Když sbor vyzkumem tím také přispí-
val k vyplnění požadavků sněmu králov-
ství českého, konal jen svou povinnost.

Vzhledem k obávám vysloveným p.
psl. Palackým, pravím, že takové komplikace
nestává, poněvadž sekretář společnosti nauk
jest současně předsedou toho sboru pro
výzkum království českého.

Když tedy výb. zem. se obrátí s touto zá-
ležitostí na společnost nauk, jejíž sekretář jest
professor Kořístka, bude o tom zároveň
uvědoměn předseda onoho výzkumu a může
opatřiti zájmy tohoto, jak náleží.

Nám záleží na tom, aby se výdaje,
které sněm povolí k účelům naznačeným
ve způsobu nejpřiměřenějším upotřebily
a mně se zdá, že když ti páni zemědělské
rady, kteří mají výsledky měřeni ombro-
metrickóho při svých pracích technických
upotřebiti, se zajisté též postarají co nej-
svědomitěji, aby výsledky byly co nej-
správnější.

Návrhy komise se věc zjednoduší a
bude lacinější. Pan dr. Palacký pravil,
že člen výzkumu professor dr. Studnička
již před lety se staral o měření ombro-
metrické jakožto člen tohoto odboru.

Jest-li sboru výzkumu na tom záleží
i nadále upotřebiti výsledky obrometri-
okého měření, může si je opatřiti pracemi
zemědělské rady, která je mileráda spo-
lečnosti nauk postoupí, vždyť se podle
návrhů komise zemský výbor především
na tuto společnost má obrátit, aby ty vý-
sledky uveřejňovala, zač se jí poskytne
značná podpora.

Nikdo nebude překážeti aby zprávy
ty byly širším kruhům jiných zemích pří-
stupnými učiněny.

Zemědělská rada bude zajisté velmi
ochotna, když by společností nauk aneb
sborem výzkumu byla požádána, vědecké
jich snahy podporovati,

Pochybuji , že by se společnost nauk
zdráhala, zprávy ombrometrické dáti jako
dosud vytisknouti, a že bude jí to dále
vhod, je ve svých zprávách uveřejňovati.

Z důvodů uvedených vyslovuji se co
nejrozhodněji proti výslovenému přání posl.
dra. Palackého a schvaluji i podporuji
návrhy komise.

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě
někdo za slově?

Verlangt noch jemand das Wort?

Poslanec Dr. Palacký: Prosím za slovo.

Nejv. maršálek zemský: Pan Dr. Pala-
cký má slovo.

Poslanec Dr. Palacký: Já v tom, co
řekl pan předřečník, nenašel jsem žádného
důvodu, naopak, jak pak, kdyby asi řekl
pan Dr. Studnička: "já nepodám řečené
společnosti ničeho, nižádné zprávy, já ne-
budu dále pracovati!" Co si má řečená
společnost pak počíti, ona, která nemá
jiného odborníka ?

Něco jiného jest ve výzkumu, kde dr.
Studnička jest přednosta odboru meteoro-
logického. Pánové, já mluvím zde s úplnou
znalostí osob a poměrů a prosil bych ještě
jednou, aby se přijal tento návrh, poně-
vadž by se mohlo snad státi že by učená spole-
čnost řekla: "já nemohu" a komité vý-
zkumné by nezasedalo více a nestalo by
se více žádné opatření na budoucí rok.
Toho se obávám a proto jsem učinil návrh.

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě
někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Prohlašuju debattu za skončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.
Der Herr Berichterstatter hat das Schluß-
wort.

Berichterstatter Karl Graf ßuquoy:

Meine Herren! Ich muß vor allem con-
statiren, daß nach meiner unmaßgeblichen An-
sicht der Herr Dr. Palacký die Unrichtigkeiten
des Berichtes, die er uns in Aussicht gestellt
hat, nicht bewiesen hat. Denn hier in dem
Punkte 6 der Anträge des Commissionsberich-
tes heißt es eben nur, daß der Landesausschuß
beauftragt wird, für die wettere Publikation
Sorge zu tragen, wobei also in erster Linie
Rücksicht zu nehmen ist auf diejenige Gesell-
schaft, welche bisher die Publikationen heraus-
gegeben hat.

Diese Gesellschaft ist eben die königlich
böhmische Gesellschaft der Wissenschaften.

Weiter wird darin gar nichts gesagt. Es
wird nur das Factum constatirt, wer die Pu-
blicationen bisherer herausgegeben hat, und
weiter wird der Auftrag für die ferneren
Publicationen des Landesausschußes ertheilt.

Die Fassung dieses Punktes ist überhaupt
so vag, daß sich darin sehr gut auch der Wunsch
subsummiren läßt, den der Herr Dr. Palacký'
ausgesprochen hat.

Wenn die kgl. böhische Gesellschaft der
Wissenschaften aus irgend einem Statutarischen
Grunde erklären wird, daß sie in Hinkunst
nicht in der Lage ist, die Publicationen zu
veröffentlichen, dann wird eben ber Landes-
ausschuß sehen, aus welche andere entsprechen-
de und billige Art er die Publicationen sicher
stellen kann, und dann kann er ja auch an
diejenige Körperschaft herantreten, Welche Herr
Dr. Palacký gewünscht hat.

Ich glaube daher, daß der Antrag ber
Budgetkommission gar keine Schwierigkeiten
bereitet und in keiner Weife die Möglichkeit
fernerer Publicationen auf entsprechende Art
ausschließt. Ich bitte daher demselben beizu-
stimmen.

Oberstlandmarschall: Wir schreiten zur
Abstimmung.

Es wude kein Antrag eingebracht zu den
Anträgen ber Commission.

Ich werde daher lediglich die Anträge der
Commission zur Abstimmung bringen.

Nebyl podán žádno návrh k návrhům
komisse. Dám tedy hlasovati toliko o ná-
vrzích komisse, jak nachází se vytištěný
v rukou pánů poslanců. Nebude třeba,
abych je opět přečetl a žádám pány, kteří
souhlasí s návrhy komisse, by vyzdvihli
ruku.

Ich ersuche die Herren, welche den An-
trägen der Commission zustimmen, die Hand
zu erheben.

Sie sind angenommen.

Jsou přijaty.

Příští předmět denního pořádku jest
ústní zpráva komise rozpočtové v zá-
ležitosti osnovy zákona v příčině zří-
zení zemského fondu školního pro
království České, kterou výbor zemský
předložil pod čís. 294 sněm.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist der mündliche Bericht der Bud-
getkommission in Angelegenheit des vom
Landesausschuße vorgelegten Gesetzentwur-
fes betreffend die Errichtung eines Lan-
desschulfondes.

Zpravodajem jest pan poslanec Adá-
mek; dávám mu slovo.

Poslanec Adámek: Slavný sněme!

Předloha zemského výboru o zřízení zem-
ského školního fondu pro království české,
daná 30. prosince 1887 pod číslem 294
sněm., tisk. XCV., byla slavným sněmem
rozpočtové komissi přidělena dne 7. ledna
tohoto roku. Komisse tato radila se o do-
tčené předloze v sezení dne 11. ledna.

Při poradě této shledala, že osnova
dotčeného zákona netýká se toliko upra-
vení nebo upravení účetnictví anebo účto-
vání okresních školních fondů, ale že
mnohé její ustanovení zasahují hluboce
také do organisace správy našeho školství
obecného.

Komisse rozpočtová jednomyslně u-
znala potřebu, aby v dosadadních pomě-
rech účtování okresních školních fondů
nastala náprava, avšak hledíc k tomu, že
v předloze učiněné se nejedná toliko o
administrativní stránku, toliko o způsob
učtování školního, nýbrž také o ustano-
veni, která mají důležitý vliv na organi-
saci správní našeho školství vůbec, u vět-
šině měla za to, že jest potřebí, aby se o
této předloze radila a vyslovila komise
odborná a to komise školská.

Za tou příčinou většina navrhuje, aby
slavný snem ráčil se usnésti, aby zpráva
výboru zemského o osnově zákona v pří-
čině zřízení, zemského školního fondu pro
království České přidělena byla také škol-
ské komisi, aby tato komise o ni zprávu
podala.

Nemám za to, že by bylo mou povin-
ností, pouštěti se do meritorního obsahu
této předlohy a myslím, že stačí pouze
těchto několik slov ku zahájení debatty.
Připomínám toliko, že i jiné eminentně
finanční předlohy, které měly finanční
efekt velmi důležitý, nebyly přikázány
komisi rozpočtové, ale komisi školské.
Uvádím toliko předlohu o podporách škol
evangelických. Vzpomínám předlohy o
zvýšení platů učitelských, předlohy o zru-
šeni školného a j.

Všecky ty předlohy nebyly rozpočtové
komisi předloženy, ačkoliv jsou finančně
mnohem důležitější, nežli předloha, jíž se
nyní zabýváme, a byly vesměs přikázány
odborné komisi školské. Poněvadž tato
předloha bude míti důležité následky pro
organisaci orgánů opravy škol, proto sluší,
aby také komisi školské byla dána příle-
žitost, aby se jako komise odborná o této
předloze mohla vysloviti.

Návrh většiny komise zní takto:

Slavný sněme, raciž se usnésti : Zpráva
zemského výboru o osnově zákona zem-
ského fondu školního pro království České
číslo 294 sněmovní tisku CV. přidělena
budiž komisi školské, aby o ní zprávu
podala.

K této zprávě většiny rozpočtové
komise jest podáno votum minoritní.

Landtagssekretär Höhm (liest):
Der hohe Landtag wolle beschließen:
Der Bericht des Landesausschußes, be-
treffend die Errichtung eines Landesschulfon-
des für das Königreich Böhmen L. - Z. 294
Dr. - Nr. XCV. wird auch der Schulkommis-
sion zur Berichterstattung überweisen.

Nejv. maršálek zemský: Bylo mně
ohlášeno, že v budžetni komisi hlasovala
menšina 6 členů proti tomu návrhu, kteří
podali votum minoritní a splnomocnili p.
poslance dra Mattuše, by jejich minoritní
votum v slavném sněmu zastával.

Es wurde mir mitgeheilt, daß im Schoße
der Budgetkommission eine Minorität Von 6
Stimmen sich gegen die eben von Seite des
Hrn. Referenten vorgetragenen Anträge aus-
gesprochen und ein Minoritätsvotum angemel-
det hat.

Diese Minorität hat den Herrn Abg. Dr.
Mattuš ermächtigt, als Berichterstatter der
Minorität hier im hohen Hause zu fungiren.

Dávám slovo panu referentu menšiny,
dr. Mattušovi.

Referent dr. Mattuš : Budžetní komise
nepřistoupila k náhledu většiny a navr-
huje slavnému sněmu, aby předloha zem-
ského výboru o zřízeni zemského fondu
školního přikázána byla také ještě ku
předběžné poradě komisi Školské, majíc
za to, že ve středu její i takoví znalci
správy školní se nalezají, kteří dostatečnou
měrou mohou posouditi vliv, jaký osnova
zákona předložená ke zprávě školské míti
může.

Pakli celou osnovu projdeme se všemi
jejími 18. paragrafy, tedy vzhledem k
tomu, že se zde jedná o změnu účetnictví
školního ve smyslu tom, aby se přeneslo
účetnictví od místodržitelství na výbor
zemský, vedle toho že má se poříditi
jednotný Školní fond a že zrušiti se mají
zároveň dosavádní okresní pokladny školské;
co mimo to uvedeno jest, v zákoně, srov-

nává se asi se zákonem, jenž ve své hlavní
podstatě uvádí, jaké platy, jaké příjmy
jdou vůbec do toho jednotného fondu
školního fondu a co se z tohoto školního
fondu opět vypláceti má.

Ze všeho toho vysvítá, že není zde
vlastně látky takové, která by předem ná-
ležela do školní komise, která záležitostmi
v příčině škol především obírati se má;
ovšem v tom okamžiku, ve kterém se nyní
nacházíme máme tuším 22. neb 23. sezení
sněmu, kde před sebou mnoho času ne-
máme k projednání důležitějších věcí, na-
skýtá se otázka, co vlastně bude přijetím
neb zavržením jednoho neb druhého ná-
vrhu pro tentokráte získáno.

Avšak věc jest proto důležita, poně-
vadž po náhledu budžetní komise jest za-
potřebí, aby se co nejdříve vyřídila, ježto
jest velmi vážná, ježto od ní závisí ko-
nečné zavedení pořádku ve veškerém účto-
vání školském.

V tom případě, kdyby se přijal návrh
majority budžetní komise, že teprve se
má vyslyšeti komise školská; tedy ovšem
pro letošek nemá věc žádného významu
poněvadž se mi zdá, že v jednom neb
v druhém případě, i kdyby to zůstalo
nyní při budžetní komisi, nebude věc ne-
vyřízena.

Ale věc má tu důležitost, že při té
skrovné vyměřené době, která vůbec na-
šim sněmům je zůstavena, i v příštím za-
sedání, kdyby se obě tyto komise měly
o jednom a tomtéž zákoně raditi, a kdyby
zejména budžetní komise své usnesení
měla zůstaviti až do té doby, až školská
komise věc projedná, uplyne zase tolik asi
času, že budeme zase nejspíše na konci
zasedání, a bude-li komise školská tak
pilna, že věc vyřídí, snad to uvázne zase
v komisi budžetní, poněvadž nemá mož-
nost v posledních dnech věc náležitě
probrati.

Dnes to, pánové, vidíme; myslím, že
ve všech komisích asi poměry jsou stejné,
že všude je látky dosti, látky hojné, látky
důležité a že přece nebude lze vyříditi
věci mimo všechnu pilnost komise, poně-
vadž fysický čas nám nestačí.

A v takovém případě, kde věc není
tak důležita, aby se nedala prohlédnouti,
myslím, že ta konkurence dvou komisí o
jednom a tomtéž předmětě nebude k pro-
spěchu, nýbrž spíše ku škodě.

Doznávám se, že jsem v prvním o-

kamžiku při jednáni budžetní komise měl
jisté pochybnosti, pochybnosti, pokud se
týče práva těch orgánů školských podří-
zených, které do jisté míry jsou dotknuty
novým zřízením, ale v tom ohledu za-
plašil veškeré obavy mé přítomný pan
přísedící zemského výboru, který mně
a sice mám za to, že autenticky také dal
věděti, co jest v této věci náhled vlády a
že ta obava, kterou bych snad měl, není
odůvodněna.

Není-li té obavy, kterou jsem byl
tenkráte v budžetní komisi proslovil, pak
vůbec nemám žádného důvodu, proč bych
se vzpíral, aby budžetní komise vzala
v přetřes veškerá ustanovení navržená, po-
něvadž mám za to, že by je dosti rychle
a správně i posouditi dovedla i že by tedy
s přiměřenými návrhy na sl. sněm při-
stoupila. Jedná se tu pánové o záležitost,
která již po několik let se vleče, na jejíž
vyřízení zejména budžetní komise velmi
Často naléhala, která dospěla tak daleko,
že nyní z. výb. přichází s úplně vypracova-
nou, dobře promyšlenou osnovu která hoví
našim intencím, aby ten orgán k tomu povo-
laný, jenž veliký náklad školský povoluje,
také měl úplnou kontrolu i v tom směru, že
účetnictví bude odevzdáno jeho správě, tedy
že k tomu se konečně má přistoupiti. —
A myslím, že tato hlavní věc, tato zásadní
myšlénka, která sl. sněmem byla již ně-
kolikráte přijata, nyní ve svém konečném
vypracováni, měla by býti pouze schvá-
lena. Arci jest tady jeden nový moment;
tento nový moment jest zřízení toho jed-
notného zemského školního fondu a zru-
šení školních pokladen okresních. Ale
přihlédnemeli blíže k této věci, myslím,
že zde více váží slova nežli věc, poně-
vadž to zrušení okresních pokladen, které
na první pohled snad toho onoho zarazí,
přistoupíme-li k tomu a zkoumáme, co to
jest, ukáže se nám, že máme jenom co
činiti s jistými technickými výrazy, které
prakticky velmi málo váží.

Co jest" to, ta okresní školní poklad-
na? Tato okresní Školní pokladna jest c.
k. berní úřad, který přijímá 10 proc. při-
rážku okresní, která všude nyní platí a
který přijímá školní plat a zúčtuje ho.
Tato 10 proc. okresní přirážka má nyní
splynouti se všeobecnou přirážkou a také
zemskou k účelům školním; zároveň má
také školní plat, který arci nyní také jde
na veškeré výdaje školní, plynouti do to-

hoto jednotného školního fondu; má se
tedy něco zrušiti, co vlastně nemá žád-
ného významu, co jest jenom jakýmsi
technickým výrazem v našich školských
zákonech; ale z něhož se nedá vlastně nic
jiného vyvoditi než úřad, který vlastně
potom přijímá poukázáni k výplatě, který
vyplácí, který zároveň přijímá veškeré
důchody, jež jdou do zemského fondu na
účet školství.

Tentýž úřad přijímá tedy také nyní
to, co jde co důchod do okresní školní
pokladny, z něhož se vyplácí. Je zde vlastně
nyní dvojí účtování a měla by zde vlastně
býti dvojí kontrola.

Vzhledem k tomu jak je nyní upra-
veno celé účetnictví vzhledem k těm prá-
vům, které vlastně má neb nemá okresní
školní rada, bude to jenom zjednodušení
skutečného stavu a stane se celé účetnictví
a celé vedení pokladny velmi jednoduché,
když se konečně řekne: to, co de facto
neexistuje, nemá de jure existovati; udě-
lejme jednotný školní fond, přijměme do
něho, co beztoho do něho jde a z něho
to budeme vypláceti — a jedna veliká vý-
loha bude, že to bude skutečně do té míry
jakási autonomní správa, že nejvyšší au-
tonomní orgán, zemský výbor dostane celý
školní fond do svých rukou a že tedy zá-
stupcové lidu, neboť my, co sněm nejsme
ničím jiným než právě zástupci lidu v
první řadě, budou míti svým výborem
zemským bezprostřední kontrolu a súčto-
vání veškerých poplatků, které se ukládají
lidu na záležitosti školské. A tato my-
šlénka jest tak jednoduchá, tuším, že kdy-
bychom to odkázali školské komisi neb
komisi pro okresní a obecní záležitosti
neb kterékoliv komisi, snad by nepři-
šla k jinému úsudku než budžetní komise,
z které to vyšlo a která jest povolána v
první řadě, aby vážila výhody a nehody,
které se týkají uvalování břemene na po-
platnictvo a spůsob jich kontroly a proto
myslím, že by snad to bylo zbytečné a
jen protahování času, kdybychom tím
chtěli dvě komise obtěžovati, aby věcí
jinak jednoduchou se zabývaly. Z
těch důvodů minorita nepřistoupila k ná-
vrhům majority a mými ústy činí návrh,
aby sl. sněm zůstal při původním návrhu
zemského výboru, což učiniti jinak ně-
můž, než když zamítne návrh majority.

Nejv. maršálek zemský: Dovoluji sobě

ohlásiti, že jsou v této záležitosti přihlá-
šeni k slovu.

A sice proti návrhům komise p. posl.
dr. Kvíčala a pro návrh p. posl. dr. Rieger.
Dávám prvně slovo řečníkovi, který jest
zapsán proti návrhům komise, panu dru.
Kvíčalovi.

Posl. dr. Kvíčala: Sl. sněme! Budžetní
komise navrhuje, aby osnova zákona tý-
kající se zemsk. školního fondu, kteráž
byla usnesením sl. sněmu rozpočtové ko-
mise odkázána k rokování předběžnému
a podání návrhu, byla nyní také odkázána
ještě školské komisi. Zemský výbor dobře
si svůj návrh rozvážil než jej učinil, aby
tato záležitost byla rozpočtové komisi od-
kázána a neplatí zde analogie rozličné
jiné, jako na př. že zpráva o stavu ná-
rodního školství přikazuje se podle návrhu
zem. výb. dvěma komisím, budžetní a
školské, poněvadž tu jednu část zkoumá
rozpočtová komise to jest část finanční a
druhou školská komise. Také dnešní návrh,
jejž zemský výbor učinil stran předlohy
týkající se upravení platů učitelských, o
kteréžto předloze se také p. zpravodaj ma-
jority budžetní komise zmínil, tento zde
neplatí, poněvadž tato předloha arci má
velkou důležitost, jak co se týká organi-
sace školství a dotýká se skutečně neje-
nom finanční stránky, nýbrž ona týká se
také důrazným způsobem celé úpravy na-
šeho školství a ani jinak nemůže býti než,
že o této záležitosti také musí rokovati
školská komise. Protož zemský výbor u-
činil návrh, aby tato záležitost byla při-
kázána i školské i rozpočtové komisi, kte-
rýžto návrh sl. sněm dnes přijal. Zem.
výbor, pravil jsem, rozvážil si bedlivě,
než tento návrh učinil, a zem. výbor jest
také jakási komise sněmovní, to jest stálá
komise sněmovní, která všecky práce při-
pravuje a kteráž následkem toho že arci
bohužel sl. sněmu k rokování jeho krátká
lhůta jest dopřána, kterážto stálá komise
mnohem větší má příležitost všechny zá-
ležitosti, jež do sl. sněmu přicházejí, ze-
vrubně a náležitě prozkoumati. Ale v této
záležitosti předně sl. sněm již rozhodl,
tuším již 5. ledna.

čtvrtého ledna, to jest hned první
den po prázdninách byla předloha tištěná
rozdána pp. poslancům.

Následujícího dne učinil sl. sněm u-
snešení, aby tato předloha zemského vý-

boru byla odkázána budžetní komisi, a
tehdáž nebyla ani nejmenší námitka proti
tomu učiněna.

Já bych byl očekával, jsou-li nějaké
námitky, že námitky měly býti již tehdáž
vysloveny a tehdá bylo by bývalo na
Čase rokovati o této záležitosti a snad by
bylo, doufám, bývalo možná, aby tato dů-
ležitá věc ještě v tomto zasedání sněmu
byla vyřízena; nyní arci tímto průtahem
záležitost tato byla předvčírem dne 11.
ledna v budžetní komisi předmětem roko-
vání a dnes jest 13. ledna, arci velmi se
obávám, že již z té příčiny tato velice u-
žitečná osnova zákona nepřijde k poradě
v plenum sl. sněmu a já jmenem zem-
ského výboru musím vysloviti to přesvěd-
čení, že bohužel velmi prospěšná věc od-
ložena jest alespoň, na rok — nevíme, co
tento rok ještě přinese, avšak alespoň na
rok jest tato záležitost odročena.

Hlavní námitka, která se proti návrhu
učiněnému od zem. výboru a proti usne-
sení sl. sněmu činí, neboť tento návrh
jest již přijat od sl. sněmu, jest, že osnova
zákona o zemském školním fondu dotýká
se také záležitosti školství národního, do-
týká se organisace zemské, dotýká se práv
okresních školních rad — to asi jest ta
námitka, ale projdeme-li tuto osnovu pa-
ragraf za paragrafem od odstavce za od-
stavcem, tedy miním, že nikde ničeho ne-
shledáváme, čím by práva skutečná práva
okr. školních rad v nejmenším byla do-
tknuta.

V  § 11. praví se: školním úřadům
přísluší právo povolovati a poukazovati
platy v mezích ročních rozpočtů zemských
sněmem stanovených a mezích zákonem
vytčených, tedy školním úřadům, mezi
kterýmiž také okresní školní rada se na-
lezá, je zde to právo zřejmě vindikováno.

V  paragrafu 14. praví se:

Neučinil-li sněm rozhodnutí před po-
čátkem správního roku o opatření pro-
středků, jichž jest zapotřebí k uhrazení
schodku, vykonávají úřady školní právo
své, povolovati a poukazovati platy, na
základě rozpočtu naposled schváleného.

To že nyní neexistují okresní Školní
pokladny a ty že mají býti zrušeny po
ustavení zemského školního fondu, za-
jisté není žádným doteknutím se nějaké
působnosti okresních školních rad nebo
nějakého jejího práva, neboť, jak p. dr.
Mattuš vyložil, z okresní školní pokladny

od okresní školní rady neberou učitelové
své služné, nýbrž berou je od berního ú-
řadu. Berní úřad je tou instancí, která
při této příčině působí, že pak toto zru-
šení, ovšem s tím souvisí 10 pct. okresní
školní přirážky, zajisté nám může býti
ve příčině zjednodušení vítáno, to pan
kol. Mattuš, jenž přede mnou řečnil, také
již podotkl.

Jeden následek by zajisté melo to
zrušení okresních školních pokladen a
nahražení jediným zemským školním fon-
dem a to jest ten následek, že by učitel-
stvo zajisté vždy a bez výminky řádně
své služné dostávalo, kdežto nyní se děje,
že někdy, poněvadž okresní školní po-
kladna jest insolventní a stává se to
bohužel velmi často, a nejsou učiněny od
okresní školní rady v čas opatření, aby
mohlo o prostředky býti postaráno, —
musí učitel, který jde do města k berní-
mu úřadu, s nepořízenou se vraceti, aby
mohlo o prostředky býti postaráno.

Teď musí učitelé, kteří jdou do mě-
sta k bernímu úřadu s nepořízenou se
vrátiti; a jsou odkázáni na to, aby přišli,
až peníze dojdou do okresní školní po-
kladny. A co nyní se děje, to by se pak
nikdy nemohlo díti.

Za to přece zemský výbor ručí a

převzal by za to úplnou zodpovědnost.
Tedy následky z toho mohly by býti je-
nom dobré a blahodárné. Ale já myslím
vůbec, že ctěná školská komise, kdyby
se záležitost tato jí přikázala, nemohla by
jinou odpověď dáti, než-li že školství,
školské zájmy jsou touto osnovou potud
dotknuty, že bude zajisté lepší pořádek
ve školství, a tímto lepším pořádkem
může býti školství poslouženo, a nemůže
býti nijak školství v žádném způsobu a
v žádné příčině dotknuto způsobem ne-
příznivým.

Praví-li se pak — bylo to totiž na-
mítáno v lůně budžetní komise, a je mi
dovoleno zajisté o důvodu tom již nyní
se zmíniti, poněvadž pak asi nepřijdu
k slovu — že jest to jakási centralisace,
kterou nelze odporučovati, ano pánové, pak
jest působení sl. sněmu také centralisti-
cké. Já myslím na opak. Jest to ovšem
centralisace, ale centralisace v rukou zem-
ského výboru, jenž vyšel z tohoto slav.
sněmu a nynější způsob jest centralisace
byrokratická. Nyní jest to centralisace u
účetního oddělení u místodržitelství a

místo toho by nastala centralisace v auto-
nomním smyslu slova toho; já tedy také
zde shledávám jenom prospěch jenom
pokrok zejména se stanoviska svého, ja-
kožto autonomista.

Já jsem, ctění pánové, skutečně mí-
nil, že tato předloha zemského výboru
bude od sl. budžetní komise s velikou
radostí uvítána a že tato komise vejde
do speciální debatty o této předloze zem-
ského výboru; neboť právě budžetní ko-
mise to byla, která vždycky na to nalé-
hala, aby konečně v hospodářství škol-
ském pořádek byl zaveden.

Nyní předkládá zemský výbor osnovu
zákona, za kterouž se zaručuje, že by
v skutku jí byl úplný pořádek v hospo-
dářství školském zaveden.

Do speciální debatty však sl. budžetní
komise nevstoupila a činí nyní většina
její ten návrh, aby ještě také školské
komisi byla tato záležitost odkázána. A
nebyla toho potřeba, poněvadž, dejme
tomu, že by některé školské zájmy vskutku
tu byly dotknuty, já jsem pravil již, že
jenom v příznivém a dobrém smyslu, a
jestliže tato osnova dotýká se školských
zájmů, tedy jsou ve středu budžetní ko-
mise důkladní znalcové školství, k nimž
zejména referent, kterýž o této záležitosti
dříve referoval, patří, a ctěný pan zpra-
vodaj většiny sám jakožto dlouholetý
člen okresní školní rady zná tyto záleži-
tosti důkladně, a tuším tedy, že bylo by
žádoucno bývalo, kdyby hned do podrobné
debatty byla budžetní komise vstoupila.

Tato záležitost ostatně není nová, a
vždycky byla v poradách budžetní ko-
mise.

Tato záležitost již. má dlouhou histo-
rii, poměrně dlouhou minulost, ode čtyř
let a ještě o něco déle již se vleče; dříve
ovšem byla v jiném stadiu, dříve nalé-
háno na převzetí účetnictví se strany
země, avšak zemský výbor postoupil v
této záležitosti a plným právem postoupil
a učinil pokrok, poněvadž pouhým opa-
třením, o kteréž dříve šlo a jak se zem-
ský výbor přesvědčil, přece by nebylo
možno bývalo úplný pořádek zjednati,
zejména insolventnosť okresních školních
pokladen, ta by při pouhém převzetí ú-
četnictví školního se strany země nebyla
bývala zamezena a odstraněna, k tomu
jest zapotřebí zřízení zemského školního
fondu. Tento zemský školní fond, mimo-

chodem řečeno, kde zaveden jest, tam se
také osvědčil, osvědčil se zejména
jak zemský výbor dotazem zjistil, ve
Štýrsku, kde zemský výbor na dotaz uči-
něný odpověděl, že úplný pořádek zave-
den jest od té doby, co se zemský školní
fond zřídil a že žádný konflikt mezi škol-
ními úřady a zemským výborem se ne-
objevil. Zemský výbor mínil a tuším
právem, že když v předcházejících stá-
diích vždycky a bez výminky byla zále-
žitost tato odkázána budžetní komisi, že
také nyní v tomto stadiu náleží budžetní
komisi a slavný sněm dne 5. ledna schvá-
lil tento náhled zemského výboru a od-
kázal osnovu zákona komisi budžetní.
Ale také musím ještě podotknouti, že
okresní školní rady arciť také ve druhém
stadiu byly v této záležitosti tázány a že
velká imponující většina vyslovila se
proto, aby nynější stav přestal, aby ny-
nější poměry, dle kterých jest odevzdáno
účetnictví místodržitelskómu oddělení, by
přestaly, a aby zemskému výboru a zem-
ské účtárně účetnictví bylo odevzdáno.
Tuším, ale nechci ručiti za číslice, my-
slím, že se nemýlím, že z 88 okresních
školních rad anebo od jich předsedů, kte-
réž podaly odpověď na dotaz neméně než
65 aneb snad ještě více, vyslovilo se pro
zrušení nynějších poměrův a proto aby
účetnictví bylo odevzdáno zemskému vý-
boru a zemské účtárně.

To svědectví tuším jest velice zá-
važné a ty obavy, které by snad mohly
býti vysloveny, jsou zajisté neodůvodněny.
Kdyby okresní školní rady měly při ny-
nějším stavu, který nyní bude ještě dále
trvati, v skutku nějakou autonomii, kteréž
však bohužel se jim nedostává, pak by
arciť mohlo býti mluveno o tom, že by
práv jejich bylo dotýkáno, avšak myslím
a opakuji to zase, naproti nynějšímu stavu
je tento stav pokročilejší a prospěšnější.
Odporučuji tedy, aby sl. sněm přijal ná-
vrh, který jménem menšiny budžetní ko-
mise učinil a odůvodnil p. poslanec Dr.
Mattuš. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Dávám nyní
slovo p. řečníku, který byl zapsán pro
návrh komise, p. dru Riegrovi.

Poslanec Dr. Rieger: Slavný sněme!

Já jsem v budžetní komisi hlasoval

pro návrh většiny a cítím tudíž potřebu,

abych zde před sl. sněmem odůvodnil toto
své hlasování. Táži se, pánové, oč se v
této věci vlastně jedná ? Pan referent
zemského výboru přednesl nám důvody
docela authentické, ciferní, že se účty stran
školského fondu u místodrželství nevedou
správně, že v nich jsou mnohé chyby a
omyly a následkem tohoto zlořádu byl
učiněn již před třemi a dvěma léty návrh,
aby zemská vláda byla žádána odevzdati
účtování školních záležitostí a školních
výdejů zemskému výboru, poněvadž zemský
výbor co zástupce země platí tyto vydeje,
zdá se spravedlivým, aby také zemský
výbor to účtoval a měl v úplném pře-
hledu. V tom smyslu učinil slavný sněm
již dvakráte usnešení a vyzval zemský
výbor, aby naléhal na vládu, aby ode-
vzdala jemu, zemskému výboru, účtování.
Mám za to, že tato žádost byla docela
spravedlivě odůvodněna. Ten kdo platí,
to jest v tomto případu země a zemský
fond, má právo žádati, aby věděl, proč
platí a nač platí a aby byl přesvědčen, že
že se jeho věci vedou v pořádku. Já, pá-
nové, musím říci, že v tom ohledu nemohu
pochopiti odpor vlády zemské a vlády
centrální, proč se zdráhají toto účtování
zemskému výboru vydati. Za jedno by
si tím uspořily mnoho práce, kterou nikte-
rak nemohou přemoci; uznalo se samo
ze struny naší vlády, že přibráním veli-
kého počtu účetních nebyla s to ty účty
do pořádku přivésti a že máme resty,
které vztahují se asi na 900.000 zl. a že
nikdo se vlastně v té věcí nevyzná.

Pánové, když někdo má takové bře-
meno a nalézá i příležitosti toho břemene
se zbaviti, pak nepochopuji, proč k tomu
nedá ochotně své svolení. Ale řekl bych
druhý důvod: Já bych řekl, že kasír a
účetní, kteří se zdráhají připustiti na sebe
cizí kontrolu, tím na sebe uvalují jaké-
si podezření a že se přiznávají, že to u
nich v pořádku není. (Výborně!)

Z toho dvojího důvodu bych žádal
a musil bych žádati, aby sama vláda u-
znala, že jest to i jejím interessu, aby to
účtování odevzdala zemskému výboru.

Posud jsem neslyšel řádného rozum-
ného důvodu proti tomu, a nezbývá než
říci: car tel est nôtre plaisir. Tedy obrá-
cím se k tomu, co pan referent zem-
ského výboru tvrdil. On praví, že zemský
sněm k tomu dovolil a že také okresní
zastupitelstva se pro to vyjádřila atd.

Prosím, to jest poněkud nesprávné,
poněvadž okresní zastupitelstva se vyslo-
vila vesměs, aby to účtování bylo ode-
vzdáno zemskému výboru, ale žádné pokud
vím, se nevyslovilo pro to, aby se zřídil
zemský fond. A tu jsme na tom, oč se tu
jedná. Sněm nařídil zemskému výboru po
dvakráte již: starejte se o to a nalehejte
na vládu vší silou, aby Vám odevzdala
účtování. Zemský výbor to snad učinil a
teď přijde s docela jiným návrhem : zřiďme
zemský fond.

Já myslím, že zemský výbor v té
věci jednal bona fide, že přišel snad k
tomu přesvědčení, že není možno, od vlády
to účtování dostat, ani jí je vyrvat z ruky
dokud se nezřídí zemský fond, že tedy
z té příčiny navrhuje toto expediens,
poněvadž jiné cesty nevidí, aby to účto-
vání konečně dostal.

To jedině ospravedlňuje jeho krok.
Snad by se bylo mělo na vládu dříve
naléhati, aby dala určitou odpověď a jest-
li s tím jest srozuměna.

Ale pánové, nedá se zapříti, že tato
záležitost má dosah veliký, že to není jen
tak jednoduchá věc. Zařídíme zemský fond.
kasírujeme okresní fondy, to jest bez toho
forma, bez toho platí každý okres l0 prct.
a ty bude musiti i budoucně platiti a my
zde budeme kasírovati a účtovati všecky
fundace, všecky příjmy jednotlivých škol
i Školních platů od jednotlivých obcí,
které se zde sejdou. Nebo pak se táži, k
čemu vlastně ještě ty okresní školní rady
jsou.

Pánové, to se nedá zapříti, že když se
jim i tato věc odejme, že neustále budou
ztráceti váhu a budou se čím dále tím
více ukazovat zbytečnými.

Tedy zemský výbor má to mínění,
že sice censtralice bude, ale že bude cen-
tralisace v rukou autonomních orgánů.
Ale tu, pánové, jest právě ta okolnost na
uváženou, že aspoň dle mého stanoviska
politického každá centralisace přílišná má
svou vadu a že my jako upřímní přátelé
autonomie a svobody musíme hleděti, jaksi
princip autonomie konsekventně prováděti
ve všech oborech a nesmíme si žádati, aby
okresní školní rady byly zbaveny své pů-
sobnosti a ony budou zbaveny, čím více
se jim bude agenda odnímati.

My jsme v tom postavení, že nemů-
žeme vládu, aspoň dosud jsme nemohli, vládu
příměti k tomu, aby to účtování nám od-

kázala a máme jen tu možnost, kterou nám
zákon říšský dává.

Vy můžete zříditi si buď zemský fond
anebo okresní fond.

Nyní máme okresní fondy a navrhuje
se nám nyní zříditi zemský fond.

Uvádí nám proto, že v jiných
zemích se zemský fond osvědčil.

Tu pravím, že musíme uvážiti to, že
poměry u nás a v takové malé zemi, jako
jest Štýrsko, jsou podstatně rozdílná. (Prof.
Kvíčala: v Haliči.)

V Haliči jsou jiné poměry, tam jsou
poměry národnostní; Polsko chce míti
něco v rukou, a ví proč.

Pánové, zde se upřímně vyslovím, ne-
tajím se s tím, zemský výbor má, že tato
záležitost jest zistě finanční a že se jen
z té příčiny nemohla jinam odkázati než
budžetnímu výboru.

Ale mám za to, že tento návrh má
dosah také školský a že má dosah poli-
tický.

Školský dosah má tím, že bez toho
v našem celém školském zákoně spatřuji
hlavní chybu v tom, že se národní školy
odňaly národu a že se odevzdaly v ruce
orgánům byrokratickým (Tak jest!) a ne-
chtěl bych, aby v tom směru se šlo dále,
a přál bych si, aby orgány národní, naše
obecní a okresní zastupitelstva měla více
vliv na to (Výborně) a když si přeji, aby
ta váha hlavního vlivu byla přenesena do
výboru okresního, tedy to činím čistě se
stanoviska autonomistického a přeji si, aby
váha a ten vliv okresního výboru byl
rozšířen více, než dosud se dělo (Výborně)
a abychom své snahy v tom směru vedli,
a ne v opačném směru centralistickém.

Pánové, k tomu mne vede ještě jedna
okolnost velmi podstatná.

Mám, pánové, za to, že při těch jed-
náních s našimi německými krajany, se
kterými se konečně musíme srovnati a
přeji si to z celého srdce a upřímně, aby-
chom konečně našli cesty, na kterých by-
chom se sešli a dohodli se, mám za to, že
i jim bude záležeti na tom, aby oni ve
svých okresech německých měli hlavní váhu
na své školství nezáviselo a aby toto úplně od
zemského výboru českého, o kterém bu-
dou míti vždy pochybnost, jestli k nim
bude dosti spravedlivý; když to budou
míti sami v rukou, budou věděti a budou
bezpečni, že jim nikdo křivdu dělati ne-
může.

Tento moment politický jest pro mŠ
rozhodující, a protož si nepřeji, aby se
tato záležitost tak úkvapem rozhodla.

Myslím, že jest příliš důležitá, a má
tak velký dosah, abychom si to ještě dva-
kráte rozmyslili. To ovšem bylo odkázáno
budžetní komisi, ale když budžetní komise
řekne, já si netroufám tuto věc rozhod-
nouti, já přeji si, aby také školská komise
aby školáři od fachu, jak říkáme, se o tom
vyslovili, pak myslím, pánové, nejednáme
proti usnesení sněmu, nýbrž jednáme roz-
umně, abychom nic s úkvapem nevyři-
dili, nýbrž abychom si tak důležitou věc
řádně rozmysitli a z té příčiny hlavně
jsem hlasoval proto, aby se to také dalo
této školské komisi, ačkoliv můj návrh
vlastně byl ten, aby se spůsobila spo-
lečná komise, to jest budžetní i Školská
dohromady, aby o tom společně jednaly;
ale myslím, že ta věc jest tak důležitého
rozsahu, že snad při těch jednáních, která
se nyní vedou a snad dále povedou, stojí
to za to, abychom to ještě k budoucímu
roku odložili, prvé než se na návrhu tak
důležitých konsekvencí ustanovíme. (Vý-
borně !)

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě
někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Posl. dr. Škarda: Prosím o slovo a sice proti.

Nejv. maršálek zemský: Přihlásil se
se proti návrhu komise p. dr. Škarda. Dá-
vám jemu slovo.

Přís. zem. výb. dr. Škarda: Pan dr.
Rieger na konci své řeči dal té předloze,
o které se právě jedná, tak Širokou půdu,
že se mi zdá, že to není odůvodněno
z předlohy samé. On ukázal k tomu, že
jsou tam otázky politické, otázky autono-
mistické, otázky školní, a když člověk si
přečte tu předlohu, shledá konečně, že
jsou tam jenom otázky účetnické nebo,
abych řekl správně, finančně-administra-
tivné, nic jiného.

Všechno to ostatní v té předloze
vlastně není, to se tam vkládá, aniž by to
v ní bylo. P. dr. Rieger poukázal k tomu,
že by to bylo politické o té předloze ne-
jednati bez přítomnosti německých sou-
druhů. Musím k tomu odpověděti, že o té

věci se již jednalo za jejich přítomnosti
v zemském výboru, a že to stanoviště,
které zemský výbor naznačil ve své před-
loze, bylo přijato jednohlasně, také všemi
těmi pány, kteří nyní nejsou v této slavné
sněmovně.

Tedy ten důvod, že by odkládání bylo
zapotřebí k vůli jakémusi jednání s bratry
Němci, zde platiti nemůže, poněvadž je-
jich zástupci v zemském výboru s tou
předlohou, jak ji učinil zemský výbor,
úplně souhlasili, ovšem až na některé
změny jednotlivých paragrafů, ale ve věci
jakožto takové souhlasili, a jednalo se o
ní za jejich přítomnosti v zemském vý-
boru. Je to velmi pěkné, když se řekne:
"My chceme, aby byla autonomie okresů
hájena, aby byla nikoliv omezena, nýbrž
rozšířena."

Já zajisté totéž káži a totéž všude
budu hájiti, ale zde se, pánové, o něco
takového nejedná, tady nemá býti, tady
nemůže býti rozšířena a nemá býti také
omezena. Pan kol. prof. Kvíčala velmi
správně k tomu poukázal, co pak je to
ten okresní školní fond. Okresní školní
fond je vlastně jméno, nic jiného, to je
berní úřad, který sbírá okresní přirážky,
to jest okresní školní fond.

Mohlo by se k tomu ještě přidati, že
z dávnějších dob, že před r. 1874 mají
v některých okresích tak zvané fondy
jakousi úsporu, o jejíž právní existenci nebo
neexistenci není rozhodnuto.

To ale nemá s autonomií nebo ne-
autonomii ani toho nejmenšího co činiti.

Kdyby se ovšem mělo jednati v tom
směru, jak naznačil p. dr. Rieger, to arci
bych řekl: Pak nejednejme dnes o této
záležitosti, pak odložme tu věc, neboť to
jest docela přeměnění všech našich Škol-
ních zákonů, to ovšem není ani úmyslem
této předlohy, ani by čas k tomu nestačil
— ani ne 8 dní ani ne 8 neděl — jak
povídám, a žádám všechny pány, kteří o
tom jsou v pochybnosti, aby si ještě je-
dnou pročetli paragrafy celé osnovy a
uvidí, že tam o školních otázkách a poli-
tických otázkách nemůže býti nejmenší
řeči.

Jedná se nyní o to, jak p. dr. Rieger
správně naznačil na začátku své řeči, aby
byl v účetnictví školních výloh zaveden
pořádek.

Pan dr. Rieger řekl, že by bylo lépe,
kdyby vůbec účetnictví odevzdalo se zem-

skému výboru a zemský výbor o té věci
jednal s vládou; ale vláda to naprosto
odepřela a řekla, že to vůbec nejde, aby
někdo školní fond spravoval a druhý kon-
troloval a zemský výbor že nechce tímto
nic jiného, než, aby vláda spravovala a
zemský výbor kontroloval. To prý není
možno; i nezbývalo zemskému výboru nic
jiného, než zvoliti cestu, která podle plat-
ných zákonů je možna; tato cesta jest,
aby byl zřízen zemský školní fond, jako
ho jiné země zřídily a jak ho s velkým
prospěchem spravují.

Mám za to, že zemský výbor nijak
neodstoupil od snešení sněmu, nýbrž že
pracoval v jeho intenci dále, když viděl,
Že vláda naprosto se staví na odmítavé
stanoviště, pokud se týká odevzdání účet-
nictví, že vzala prostředek, na kterém je-
dině je možno, aby zemský výbor přece
účetnictví do své správy dostal. Tady se
jedná tedy o tu divergenci, která byla
v budžetní komisl; pokud jsem se dozvě-
děl, byla ta majorita hrozně malá — hla-
sovalo 7 proti 6, tedy je viděti, že velká
převaha nebyla.

Jedna strana myslela, že jest zde za-
potřebí slyšeti ještě školní komisi, druhá
myslila, že ne. Já se Vás tážu, pánové,
kteří jste zajisté předlohu v té věci četli,
o kterých otázkách tam v tom mohlo by
se Žádati mínění školní komise co takové.
Je tam nějaká didaktická neb nějaká pae-
dagogická otázka? Myslím, že musíte
všichni odpověděti, že nikoliv, že o ni-
čem se nejedná, jenom o tom, aby se zří-
dil školní fond. Že by tím byla zavedena
centralisace, to nemůže býti ani nejmenší
řeči o tom, vždyť nyní skutečně je to
scentralisováno, nemá býti žádný jiný roz-
díl, než jen tím, že když se zřídí školní
fond zemský, to účetnictví, které je nyní
v rukou c. k. vlády, přejde na zemský
výbor. Jiná změna v tom žádná není.

Bylo by ovšem možno, že by se tato
otázka mohla rozřešiti zároveň s uprave-
ním školství vůbec. —

Ale, pánové, kdokoliv jste toho mí-
nění a podlé dřívějšího hlasování musím
souditi, že jste všichni toho mínění, že
nynější stav správováni školského fondu
vůbec nemá déle trvati, musíte souhlasiti
s tím, aby tento nynější stav také brzy
přestal. Ale jakmile vyřízení této otázky
budete spojovati s vyřízením školní otázky
vůbec, obávám se, že by ještě mnoho vody

a mnoho let uplynulo a že by k tomu po-
řádku nikdy nepřišlo. Musím Vás velmi
snažně žádati, abyste návrh majority ne-
přijali a abyste hlasovali v tom spůsobě,
by záležitost zemského Školního fondu
byla ještě letos vyřízena.

Nejv. maršálek zemský: Přihlásil se
ještě k slovu p. posl. Dr. Kvíčala a sice
proti návrhu. Dávám mu slovo.

Posl. Dr. Kvíčala: Sl. sněme! Já
jsem se opět přihlásil k slovu následkem
několika slov, která p. Dr. Rieger byl
učinil, a která přece nemohu nechati bez
odpovědi. P. Dr. Rieger vychází z myl-
ného stanoviska toho jako by přece nějaká
pravomocnost okresních školních rad měla
býti dotknuta touto osnovou zákona, ne-
boť on pravil, když okresním školním ra-
dám i tato věc se odejme, k čemu jsou
pak okresní školní rady? Ale prosím,
která pak věc se jim odejme? Odpověď
na tuto otázku pohřešuji, vždyť to, co
má zem. výb. nyní do svých rukou do-
stati, nemají okresní školní rady, nýbrž
to má účetní oddělení místodržitelství, a
vždyť známo jest, že téměř všechny o-
kresní školní rady žádaly, aby jim bylo
právě účetnictví školské odňato. Násled-
kem této žádosti, která ode všech okres-
ních školních rad přišla, vyjma asi 3,
pravím, vyjma asi 3, byly se svolením
centrálních úřadů, se svolením minister-
stva vyučování, ministerstva financí a mi-
nisterstva vnitřních záležitosti a se svo-
lením nejvyššího účetního dvora a se svo-
lením zemského výboru, toto právo od-
ňato okresním školním radám a jest od
té doby u účetního oddělení místodrži-
telského. Avšak tento přechod se neosvěd-
čil a okresní školní rady nechtějí samy,
aby se jim to vrátilo, nýbrž chtějí, aby
zemský výbor a zemská účtárna to měly.
Prosím, ze všech těch 88 okresních škol-
ních rad, respective jejich předsedů, neboť
někde jen předseda dal své votum, o kte-
rém jsem se před tím zminil, jenom 5,
pravím 5, se pro to vyslovilo, aby účet-
nictví školské zase bylo odevzdáno okres-
ním školním radám. Vox populi, vox dei.
Zde jest viděti, jaké jsou poměry a jak to
musí býti, a tu nezpomáhá žádné uvažo-
vání o tom. odnímá-li se okresním školním
radám nějaké právo atd. Ovšem jiná věc
jest a velmi důležitá, a bude její rozřešení
budoucnosti ponecháno, aby se na okresní

výbory snad z části — vždyť já neznám
v tom ještě ideí Dra Riegra — úplně pře-
neslo to, co nyní okresní školní rady mají
neb by vlastně měly míti, ale to jest věcí
budoucnosti a budeme-li na to čekati, až
okresní zastupitelstva a okresní výbory
obdrží to, co dle mínění Dra. Riegra jim
náleží, a čemu já snad také svým časem,
až to bude všechno jasně vyloženo a for-
mulováno, přisvědčím, pak nevím, jak
dlouho ještě budeme Čekati na zavedení
pořádku a nynější poměry, které jsou
věru již nesnesitelné, budou trvati dále.
Zemský výbor měl povinnost neodkladnou
podlé toho. jak on poměry zná, sl. sněmu
naznačiti prostředek, kterým jedině zave-
dení pořádku dle přesvědčení zemského
výboru dá se docíliti a zemský výbor za
to zasluhuje uznání, a ne snad nějaké vý-
čitky, že snad překročil meze rozkazu mu
daného.

Zemský výbor měl rozkaz, aby se
postaral o zavedení pořádku v hospodář-
ství školním.

Zemský výbor míní, že úplného za-
vedení pořádku lze docíliti zřízením zem-
ského Školního fondu; proto zahájil vyje-
dnávání s vládou v tomto směru a před-
kládá osnovu zákona bedlivě propracova-
nou, o kteréž také, vyjma asi dvě věci, z
nichž však jenom jedna difference, o které
by musilo býti arci dále jednáno.

Tedy míní-li se, že má býti právo-
mocnosť okresních výborů v této záleži-
tostí nějak rozšířena, já úplně tomu při-
svědčuji, ale to jest věc budoucnosti a my
nemůžeme odkládati tuto věc.

Prosím, aktivních nedoplatků je nyní
900.000 zl., musí nějaký pořádek tedy býti
zaveden, musí býti nedoplatky aktivní vy-
máhány, anebo okáže-li se, že nyní nejsou
k vymáhání, že bylo nesprávně školné
předepsano, musí býti odepsány, ale pořá-
dek musí býti zaveden. Jinak se vlekou
ustavičně tato z velké části fingovaná
aktiva a stává se, že okresní školní po-
kladny jsou ustavičně v tísni a nesnázích.

Pan dr. Rieger zmínil se o dosahu
politickém a že by z ohledů na německé
kollegy neměla tato záležitost býti ukva
pena a k vyřízeni přivedena. Na to koll.
Škarda podotknul, že první kroky v této
věci staly se v zemském výboru ještě za
přítomnosti německých kollegů a ti sou-
hlasili s myšlénkou zřízení zemského škol-
ního fondu a já myslím, byť i němečtí

krajané byli nepřítomni, že zavedení po-
řádku ve školství, zavedení pořádku v
hospodářství školním, může a musí také
jim býti vítáno stejnou měrou, jako jest
to předmětem a cílem našich přání, našich
tužeb. Já myslím, že ani v této příčině
není třeba čekati déle, nýbrž, že jest třeba
dokončiti, co se uznává za nutné a pro-
spěšné zájmu společnému jak nás Čechů
tak také německých našich krajanů. Že
každá centralisace má svou vadu. jak bylo
praveno, to nemohu ovšem nikterak po-
pírati, ale prosím, nejedná se zde o roz-
množení snad moci nějakého živlu, zde
jedná se o rozšíření a nutné rozšíření pů-
sobení zemského výboru a orgánu zem-
ského výboru, zemské účtárny, a jedná se
o obmezení byrokratického živlu a obme-
zení a odstranění působnosti toho orgánu,
kterémuž nyní účetnictví jest svěřeno, to-
tiž účetního oddělení místodržitelského.

Já bych tedy opět odporučoval návrh,
jejž minorita budžetní komise činí. Bylo
zde ještě praveno, a to dovolím si podo-
tknouti, že jsou poměry mezi královstvím
českým a Štýrskem rozdílné.

Ovšem já zajisté jsem v první řadě
z těch, kteří tyto rozdíly uznávají, avšak,
já se svého stanoviska pravím, to co má
Štýrsko, to nemá míti království české?

Poněvadž to uznávám za výhodné a
prospěšné, těšil bych se na okamžik, až
by v království českém bylo to zavedeno,
co ve Štýrsku zavedeno jest dávno, totiž
již roku 1873 a co se tam plnou měrou
osvědčuje.

Nejv. maršálek zemský: Přihlásil se
ještě k slovu pan poslanec dr. Rieger pro
návrh komise. Dávám jemu slovo.

Posl. dr. Rieger: Pánové! Co se týče
porovnání se Štýrskem, to jest jednoduché,
co se hodí pro malého, nehodí se pro vel-
kého a ten kabát, který byl ušit pro ma-
lého, ovšem nemůže velký obléci. Nám by
to dělalo obtíže tím více, čím více národ-
nostní poměry tyto obtíže rozmnožují.
Konstatuji dále, že ve dřívějších usneše-
ních zem. výboru a zemského sněmu vždy
bylo uzavřeno a zem. výb. uloženo, že má se
starati o to, aby účetnictvo bylo zemi, ode-
vzdáno nikdež, pokud já vím, nebylo učiněno
usnešení, že má býti zřízen zemský fond.
Kdyby to bylo někde usnešeno, tak by to
bylo, a zemský fond se navrhuje jen z té

příčiny, poněvadž se k tomu, co vlastně
chceme, totiž účtování míti v rukou —
jinak nemohlo přijíti.

Ale v tom ohledu já bych se držel
slov sv. písma, které praví: "Klepejte, a
bude vám otevřeno" a snad konečně může
zemský sněm celou autoritou svou na to
naléhat, aby konečně vláda odevzdala nám
to účtování, které podle všeho práva a
podle vší slušnosti můžeme žádati, poně-
vadž jsme to my, kteří platíme. (Výborně!)

Praví se, že okresní výbor s tou
finanční otázkou nemá vlastně co dělati,
poněvadž on, tak jako tak, bude muset
platiti 10 perc. své přirážky a že o ostatek
se nemá starati. Pánové! Já se ptám,
jestli to tak musí na věky věků zůstati
při těch 10 perc. ? Pánové! Těch 10 perc.
bylo ustanoveno za doby, kdy jsme tu
nebyli a tenkráte se řeklo, cokoliv jest přes
10 perc, má se uvaliti na zemi a ta to
má platiti.

Pánové! Musí to zůstati na věky vě-
kův? Snad již třeba letos, nebo v budou-
cím roku uznáme, že má, jakož to bylo
dříve a jako jest to v Rakousku, okresní
výbor platiti polovici toho, co jest přes
10 perc. a dle mého zdání by to bylo
spravedlivé a myslím, že k tomu musíme
přijíti, a okresní výborové pak snad budou
lépe hospodařit. Pak bude situace jiná;
pak bude některý okresní výbor platiti
3 perc, jiný 5 perc. a jiný 8 perc. přes
těch 10 perc. a pak bude evidentně inte-
ressován při tom, aby měl účetnictví v ru-
kou. Konečně ještě o jedné věci se zmi-
ňuji a to jest finanční effekt tohoto kroku,
a o tom nám sl. výbor zemský ničeho ne-
pověděl. Řekl nám, moc-li to bude ob-
nášeti ? Bude to ovšem prý obnášeti něco
více, ale kolik to nevíme a nemáme, k tomu
dostatečných podkladů.

Pánové! To jest velmi povážlivá věc,
když se mně řekne, že to bude obnášeti o
něco více; tak jako když stavitel udělá
projekt na 40.000 zl. a řekne, bude to ob-
nášeti o něco více; ono to může obnášeti
také 80.000 zl. Dokud neznáme jistě, mno-
ho-li to bude obnášeti, tak se rozmýšlíme
a přejeme si, aby věc ještě jednou byla
uvážena.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemanb das Wort?

Prohlašuji debatu za ukončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

žádá sobě pan zpravodaj menšiny
slovo ?

Pan zpravodaj menšiny se vzdává slova
Dávám závěrečné slovo panu zpravo-
daji komise.

Zpravodaj posl. Adámek: Sl. sněme!
Řízením parlamentárních osudů dostalo se
mi té cti a té smutné úlohy, abych hájil
předlohu o zemském fondu školním v sou-
časně provedené generalní i specielní de-
batě, ačkoliv předloha tato byla přikázána
dříve zcela jinému referentu. Mínil jsem,
že mi bude toliko formální návrh většiny
rozpočtové komise, aby totiž k vůli dů-
kladnému pojednání o veledůležitém tomto
projektu zemského výboru také komise od-
borná, komise školská pojednala hájiti.
Mohl bych krátce říci, že všecko, co bylo
pověděno, podporuje mínění a návrh většiny
komise budžetní, protože zvláště pan pří-
sedící zemského výboru s velikou důklad-
ností dokázal, že nejde o malou věc, že
jde o reformu daleko sáhající.

Arci pan přísedící zemského výboru
jako referent zemského výboru, který se
věcí tou od narození její a od počátku za-
býval, kterýž projekt tento důkladně pro-
myslil, také její konsekvence jasněji posti-
huje, nežli členové sl. sněmu. Není to za-
jisté s podivením. Mohl bych se jen krátce
obmeziti na to, že většina komise roz-
počtové návrh, jejž mi jest hájiti, proto
činí, protože ji jde o to, aby věc tak vá-
žná zevrubně a důkladně byla projednána.
Přiznávám se, že má autorita a moje par-
lamentární postavení naproti těm pánům,
kteříž naproti návrhům budžetní komise
útok podnikli, jest velice nepatrná a proto
děkuji pana Dru Riegrovi, že od něho se
dostalo mým vývodům tak skvělé podpory,
a že řečí svou zvážil tuto autoritu pánů
odpůrcův k mému prospěchu. Pan Dr.
Kvičala nejdříve rozhodně se obrátil proti
nám a s jakousi trpkostí výtky činil vět-
šině rozpočtové komisi, jako by návrhy,
které učinila, snad šlo o nějaký soud nad
Činností zemského výboru, o vyslovení dů-
věry neb nedůvěry. Tuším, že to v tomto
návrhu není, neboť zdali zemský výbor se
s touto věcí pilně a důkladně zabýval,
o tom nepřipouští známá opatrnost! a pil-
nost pana referenta ve věcech školských,
professora Kvíčaly žádné pochybnosti. A
já se osobně i jménem většiny rozhodně

musím ohraditi proti takovémuto výkladu
našeho návrhu, jak jej pan professor Kví-
čala se zdál činiti. My všichni souhla-
síme s potřebou náležité opravy ústavní
okresních fondů školních, avšak nepřiznám
ani zemskému výboru ani komukoliv ji-
nému tolik neomylnosti, že by se mohlo
tvrditi, že pouze toliko a jediné tato zem-
ským výborem navrhována cesta vede
k zjednáni pořádku účetnictví okresních
fondů školních, že by nebylo lze nalézti
k tomuto cíli jiné jistější cesty.

Že v příčině té mínění se různí a
mění, toho důkazy podal dr. Rieger roku
1886 byl učiněn panem drem. Bareutrem
návrh, který se nese také k sjednocení
účtování okresních fondů při zemském
výboru a návrh ten se líší valně od nyněj-
šího návrhu zemského výboru. Dále při-
pomínám-, že jednohlasnosť, jak bylo tvr-
zeno, odborných orgánů při posuzování,
tohoto projektu není tak veliká, jak pan
prof. Kvíčala pravil.

Velká většina okresních škol. rad vy-
slovila se pro změnu účetnictví okresních
školních fondů v zásadě, ale projekt, který
byl zemským výborem podán, ten nebyl
před několika dní ani nám znám.

O tom nemůže býti žádné pochybno-
sti, že dovolávané votum okresních škol-
ních rad se vztahuje pouze k zásadě.
Avšak na mnoze to nebylo ani votum,
okres. školních rad, na které se p. prof.
Kvíčala odvolával, ale toliko dobré zdáni
zdání okresních hejtmanů (Slyšte!).

Vítám však, že pan profossor Kvíčala
se dovolával s takovým důrazem veřej-
ného mínění, a očekávám také, Že bu-
doucně, když jednati se se bude o otáz-
kách ve školství důležitějších a význam-
nějších, také hlasu lidu stejnou mírou
bude při výboru dbáno (Výborně!). Pan
dr. Škarda a p. professor Kvíčala pravili,
že nejde vlastně o žádnou změnu, protože
účetnictví nyní jest centralisováno při
místodržitelství a příště bude centraliso-
váno při zemském výboru.

Musíme však pánové, pamatovati na
důležitý rozdíl.

Nynější centralisování účetnictví škol-
ských fondů při místodržitelství není zalo-
ženo v žádném zákoně, zakládá se toliko
na jistých dobrovolných úmluvách.

Proto jest důležitý rozdíl mezi touto
centralisací a mezi centralisací, která má
býti příště zavedena navrženým zákonem.

Pravilo se, že tímto centralisováním
autonomie mohutní.

Tak sesilování autonomie arciť ne-
rozumím.

"Zdárný vývoj autonomie musí býti
založen na upevňování a zakotvování
autonomie v základech, v sesilování auto-
nomních organismů nižších řádů, nikliv
však v neustálém sesilování ústředí. Také
centralisace pod firmou autonomie jest
nebezpečná a těžkopádná, jak centralisace
pod firmou obyčejné byrokratie státní.
(Tak jest!)

Nenalézám rozdílu mezi byrokratem
zemským a mezi byrokratem cís. král.

Proto se pro takové reformy autono-
mistické, jak navrhuje zemský výbor, ne-
mohu se rozehřáti.

Přeji si sesilování autonomie dané a
proto nesnáším se s těmi, kdož tvrdí;
protože okresní školní rady nemají mnoho
práv, zkracujme jim i tato práva !

Podobné rady slýcháváme ku vy-
léčení okresních zastupitelstev.

Tato cesta nevede k uzdravení, ale
k ochromení těchto orgánů. Dejme jim
tu krev, aby mohly živy býti, nenechá-
vejme je mříti chudokrevností, kdežto
ústřední orgány hynou překrvením. (Vý-
borně !)

Praveno, že zákon, tak jak jest na-
vržen, vztahuje se toliko k administrativ-
ním a finančním stránkám správy fondů
školních. Jest pravda, ten zákon má zjed-
nati reformu účetnictví, avšak již pan dr.
Rieger poukázal k tomu, že tato předloha
jde dále, než původně bylo sněmem mí-
něno. Ano, ona jde dále. Dokážu to ne-
mnohými doklady.

Nepokládal jsem za svůj úkol, že budu
moci zasáhnouti do mentální debaty o
tomto zákoně. Ale když se proti návrhu
většiny námitky takové staly, musím se
k nim obrátiti.

Připomínám jen několik ustanovení
tohoto zákona. Tak ku př. v § 8. ustano-
vuje se, že v městských okresech školních
má" býti příště vybírána přirážka o 10 pct.
nižší.

Dále v § 9. osvobozují se od placení
školských zemských přirážek veškeré oso-
by, které jsou osvobozeny od placení zem-
ských přirážek. To jest taktéž otázka
sporná. Jest povědomo, že o tom, máli
takové osvobození býti vůbec zrušeno, se
vede spor, a že spor ten jest velice ostrý.

Dále se obmezuje § 9. a 12., neb ale-
spoň mění se právo a povinnost okresních
školních rad v příčině ustanovení rozpoč-
tu atd.

Tímto zákonem zrušuje se právo a
povinnost okresních školních rad vypiso-
vati 10 pct. přirážku. Pan dr. Bieger již
pravil, že to není tak jisté, že by okresní
školní rady pro všecku budoucnost tohoto
právo nemohly skutečně požívati, proto že
není pravda, že by pro všecku budoucnost
ve všech okresích musely býti větší než
10 pct. přirážky.

Pan dr. Riegr již k tomu poukázal,
že také není náklad na tento nový admi-
nistrativní apparát zemským výborem vy-
počítán. Ne vypočítal ho proto, poněvadž
to dosud vypočítáno býti nemohlo, poně-
vadž jednáni o této předloze teprv v po-
sledních dnech minulého roku se dělo. K
některým jiným ustanovením, hlavně ho-
spodářského rázu se ještě vrátím.

Nyní musím ještě na některé drobné
námitky odpověditi. Pan dr. Kvíčala pra-
vil, že tento fond se osvědčil ve Štýrsku
a jmenoval při tom Halič. Pan dr. Rieger
poukázal již, jaký rozdíl jest mezi Štýrskem,
Haliči a královstvím českým a já konsta-
tují, že v Haliči jest 90 pct. lidí, kteří
neumějí čísti a psáti. Jest tedy veliký roz-
díl mezi potřebami a správou u nás a v
Haliči; takové porovnání nemůžeme nikte-
rak v příčině té připustiti.

Bylo podotknuto, hlavně pan dr. Mat-
tuš to řekl, že měl zprvu vážné obavy v
příčině práv okresních školních rad, totiž
že sproštěním okresních školních rad přímé-
ho příspěvku ke školám bude omezeno
praesenční právo okresních školních rad,
a bylo tvrzeno, že tyto obavy jsou bez-
podstatny, jelikož byly vyvrácený panem
přísedícím výboru zemského, kterýž byl
v rozpočtové komisi sdělil, že ministerstvo
rozhodně prohlásilo, že takové obavy ne-
jsou podstatné, že založením zemského
fondu, přímého přispívání k potřebám Škol-
ským praesenční právo okresních školních
rad újmy neutrpí.

Po zkušenostech, které jsme nabyli
když víme jak se u nás zákony vykládají
a ruší, že nemůžeme stavěti na minister-
ské sliby a přípovědi, které nemají závaz-
nosti, a které mohou rušeny býti součas-
ným ministren, a tím spíše jeho nástup-
cem tedy takové ujištění, nemůže roz-
ptýliti tyto obavy a kdyby je rozptýlilo,

tedy myslím, že práva bez povinností po-
zbývají valně na podstatě i váze.

Mám však jiné v příčině této ještě
obavy, domnívám se, že zbavením okres-
sních školních rad přímého přispívání
k účelům školním také jiné právo jest
ohroženo.

Okresní školní rady mají právo rekursu
toliko ve věcech, když jde o hmotné zájmy
okresu škol, poplatníků.

Tuším, že by založení zemského fondu
školního na toto právo nezůstalo bez
vlivu.

Také těmito poznámkami je důkaz
podán, že tento zákon, o který jde dotýká
se skutečně také otázek, jež spadají více
méně v obor odborné komise školské.

Pan dr. Rieger poukázal, že všecky
dotace fondy, které jsou složeny v okres-
ních školních pokladnách mají splynouti
v jednotný zemský školský fond, mimo
to mají přijíti do tohoto fondu také všecky
nadace, které se týkají více obcí, atd.

Také tato otázka zasluhuje vážného
uvážení a tím více, když v jiné předloze,
která sněmu byla učiněna, se činí návrh,
aby také obce částkou připlácely k uhra-
zeni nákladu na platy učitelův.

Tím, co jsem pověděl, jsem dokázal,
že tato předloha, o niž jde má váhy ta-
kové, že musí záležeti na tom, aby také
odborná komise školská v ní byla sly-
šena

Bylo arci se strany pana dra. Mattuše
poukázáno k tomu, že jest politováním,
že v poměru našeho sněmování se ne-
dostává času k důkladnějšímu probrání a
provedení této předlohy a že skutečně
vyjednání tohoto zákona v tomto zasedání
jest ohroženo.

Pan dr. Mattuš arci nemínil, že by
tím byla vinna většina rozpočtové komise
a kdyby takové mínění bylo, tedy proti
tomu musím se rozhodně ohraditi.

Vinou naší vůbec není, že jsme nuceni
i nejdůležitější otázky a předlohy se zim-
ničním chvatem vyřizovati a přes koleno
lámati, protože jest sněmu království čes-
kého toliko popřáno, aby v kratinké době
jako nějaké bureau nucené do určitého
dátum nakupené úlohy vyřídil.

Vina nepadá na nás, nýbrž na ony
strážné anděle zemské samosprávy, kteří
nedopouští, aby zemský sněm alespoň s od-
dechem pracovati mohl. (Výborně.) Žaloby
tyto musí se obrátiti k vládě, a musíme

na tom trvati, aby nám potřebný oas byl
dán, aby veškeré úkoly, které máme řešiti,
s takovými nesnázemi prováděny býti ne-
musily. (Výborně!)

Za důvod, že rozpočtová komise
se sama raditi, bylo také uvedeno, že
také v rozpočtové komisi zasedají dobří
znalci školství.

Při přidělování předloh nerozhoduje
však, kdo v té komisi zasedá, nýbrž účel,
ku kterému komise byla zvolena a komise
školská byla zvolena k tomu účelu, aby
o takových a podobných předlohách se
radila.

Důvod, že iniciativa k vydání tohoto
zákona vyšla z lůna rozpočtové komise,
není taktéž bytelný. K iniciativě rozpoč-
tové komise vypracována byla na příklad
osnova o pokračovacícb školách průmy-
slových a ta byla přidělena komisi škol-
ské a t. d.

Iniciativa, kterou komise v té otázce
vzala, nerozhoduje vůbec o tom, které ko-
misi má býti vypracovaná předloha při-
dělena.

Není také novum, jak se tvrdilo,
když žádáme, aby předloha tato byla
ještě jiné komisi přidělena, jestit povědo-
mo, že tak se již dálo a konečně také na
říšské radě se tak děje, že komise činí
úplnému sněmu návrh, aby předlohy jim
odevzdané byly jiné komisi k úřadě dány.
Tedy tyto více méně formální námitky
nemohou vésti ku odmítnutí návrhu vět-
šiny. —

Hledě ku pokročilé době, jakož i k
tomu, že jde dnes toliko o návrh formální,
musím již kvapiti ku konci. Jen ještě
prosím za dovolení, abych mohl aspoň
ještě jednou se vrátiti k námitce, totiž
k tvrzení, že většina se přičinila ku zma-
ření přijetí tohoto zákona v nynějším za-
sedání.

Jsem přesvědčen, že kdyby byl přijat
návrh menšiny a kdybychom ještě měsíce
zde seděli, tento zákon přece ke konci
nepřijde a to z té jednoduché příčiny, po-
něvadž trvá při § 77. tak vážný princi-
pielní spor s vládou, že kdyby zůstalo při
mínění vlády, celý ten zákon se stane
v hlavní věci bezvýznamným a bezcenným
Když také v tomto zasedání k vyřízení
tohoto zákona nedojde, není to pražádné
neštěstí, bude podána zemskému výboru
aspoň příležitost, aby o vyrovnání tohoto
sporu, jimž by vůbec tato reforma na-

dobro mohla býti zmařena, s vládou dále
vyjednával.

Doufám, že při známé energii p. pří-
sedícího zemského výboru se podaří v
příčině té, co možno bude, učiniti a do-
cíliti.

Odporučuji, pánové, návrh většiny
rozpočtové komise k vašemu laskavému
přijetí a končím českým pořekadlem: "Ra-
ději dvakrát měřiti nežli jednou chybně
řezati." (Výborně!)

Komise rozpočtová navrhuje: Zpráva
zemského výboru o osnově zákona v pří-
čině zřízení zemského fondu školního pro
království České č. 294, sn., č. 95 tisk.
přiděluje se také školní komisi, aby o ní
zprávu podala.

Nejv. maršálek zemský: Žádám pány,
by laskavě zaujali svá místa.

Ich ersuche die Herren, ihre Plätze einzu-
nehmen.

Wir gehen zur Abstimmung über.

Die Budgetkommission resp. ihre Majo-
rität beantragt, der hohe Landtag wolle be-
schließen, der Bericht des Landesausschu-
ßes, betreffend die Errichtung eines Landes-
schulfondes für das Königreich Böhmen Z.
194 Ldtg. Dr.- Nr. XCV. wird auch der Schul-
kommission zur Berichterstattung überwiesen.

Rozpočtová komise navrhuje:
Slavný sněme račiž se usnésti:
Zpráva zemského výboru o osnově
zákona v příčině zřízení zemského fondu
školního pro království České č. 294 sn.,
č. 95 tisk. přiděluje se také školní komisi,
aby o ní zprávu podala."

Nestává nežli tento jediný návrh, a
dám tedy o tomto návrhu hlasovati.

Es besteht nur dieser eine Antrag. Ich
werde demnach diesen Antrag zur Abstimmung
bringen.

Žádám pány, kteří přisvědčují návrhu
budžetní komise, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem An-
trage der Budgetkommission zustimmen, die
Hand zu erheben.

Račte povstati.

Prosím o zkoušku opáčnou.

Ich ersuche um die Gegenprobe.

Návrh je zamítnut.

Der Antrag ist abgelehnt.

Pánové, mám za to, že bude zapo-
třebí, aby záležitosti dnešního denního
pořádku byly ještě dnes vyřízeny; čas ale
tak dalece pokročil, že nyní přeruším

sezení a žádám, by pánové o 7. hod. ve-
čer opět se sešli.

Ich halte es für nothwendig, daß die
heutige Tagesordnung auch heute erledigt
Werde, die Zeit ist aber schon weit vorgeschrit-
ten, und es steht noch in Aussicht, daß bei
den einzelnen der noch auf der Tagesordnung
befindlichen Gegenstände Debatten Stattfinden
können, so daß ich die Sitzung gegenwärtig
schließe und die Herren ersuche, um 7 Uhr
abends sich wieder einzufinden.

Přerušuji sezení a po 7. hod. se opět
zde sejdeme.

(Schůze přerušena o 4. hod. 40 min.
odpol.)

(Unterbrechung der Sitzung um 4 Uhr 40
Minuten)

(Wiedereröffnung der Sitzung 7 Uhr 25
Minuten Abends).

(Sezení opět počalo o 7. hod. 25
min. večer.)

Nejv. maršálek zemský: Zahajuji opět
schůzi.

Ich eröffne wieder die Sitzung.

Příští předmět denního pořádku
jest druhé čtení zprávy komise pro
záležitosti hypoteční banky o návrhu
stanov hypoteční banky.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes der
Commission für Angelegenheiten der Hy-
pothekenbank des Königreiches Böhmen
über den Entwurf der Statuten der Hy-
pothekenbank.

Zpravodajem jest p. posl. Dr. Černý.
Dávám jemu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Černý: Jak slav
sněmu jest známo, vyjednává se již po
kolik let o to, aby stanovy hypoteční
banky byly kodifikovány.

Sl. sněm v sezení dne 12. ledna loň-
ského roku usnesl se o navržených změ-
nách stanov hypoteční banky a zmocnil
zároveň výbor zemský, aby takové změny,
jež by si vláda přála, a které by neměly
principielní důležitosti, sám ze své moci
mohl vykonati. Po delším jednání s vys.
vládou docílilo se dohodnutí až na něko-
lik punktů ; 3 z těchto punktů mají menší

důležitost i navrhují se se strany vlády
změny textu neb schválení osnovy stanov,
na které i zem. výbor jest ochoten při-
stoupiti i komise sněmovní také navrhuje,
aby se přistoupilo.

Zbývá diference jediná stran 2 článků
65 a 66, v kterýchžto článcích nic jiného
se neobsahuje, než ony výhody a ony
přednosti, které hypoteční bance jsou po-
voleny i v příčině povinnosti kolkovní a
v příčině placení daně z příjmů a listů
zástavních a jich úroků. V této věci sl.
sněm resolucí z r. 1883 osvědčil své
pevné přesvědčení, že ty výhody císař-
ským rozhodnutím ze dne 29. dubna a 4.
srpna 1864 hypoteční bance byly trvale
propůjčeny a stalo se to taktéž na základě
předchozích žádostí zemského sněmu,
který prohlásil, že by za garancie země
tento ústav nemohl založiti, kdyby neměl
zároveň záruku, že takových výhod se mu
dostane, načež dle sdělení vysokého místo-
držitelství Jeho Veličenstvo ráčilo nejmi-
lostivěji přislíbiti, že těchto výhod bance
bude propůjčeno. Tyto výhody byly v čl.
65. a 66. osnovy stanov vytknuty.

Ministerstvo však žádalo, aby do
těchto článků, mají-li v osnově býti po-
nechány a takto osnova stanov býti schvá-
lena, bylo pojato ještě vyhražení pozděj-
ších změn těchto v propůjčených výho-
dách a přednostech, kteréž změny by
vznikly buď říšským zákonodárstvím aneb
následkem modifikace statutu. Za důvod
toho klade ministerstvo, že ve vyhlášce
z měsíce prosince r. 1864, ve vyhlášce mi-
nisterstva státního, financí a spravedlno-
sti, kterou právě odchylky od obecně plat-
ných zákonů hypoteční bance propůjčené
byly vyhlášeny, právě v příčině těchto
výhrad stran povinnosti kolkovní a stran

osvobození od daně z příjmů, klade se
tato výhrada a trvá ministerstvo na tom,
aby tato výhrada do těchto článků 65. a
66. stanov byla pojata. Komise sněmovní
stojíc takto před přesvědčením sl. sněmu
již jednou slavnostním způsobem osvědče-
ným a s druhé strany před názory od
ministerstva vyloženými, měla za to,. že
nejlépe docílí se konečného vyřízeni a
schválení statutu, když tyto 2 články 65
a 66. z osnovy stanov budou vypuštěny,
poněvadž i platnosť těchto výhod i před-
ností hypoteční bance propůjčeních nezávisí
na tom, jsou-li v statutech obsaženy čili
nic, nýbrž zakládá se na císařském roz-

hodnutí, které v platnosti trvá tak, jak
bylo vydáno, byť i ve statutu hypoteční
banky nebylo textuelně uvedeno.

Proto navrhuje komise sněmovní, aby
články ty byly vypuštěny, čímž by potom
úplné shody mezi žádostí vlády v příčině
osnovy stanov i usnešením sl. sněmu mo-
hlo býti docíleno. Následek toho pak
bude, že také čl. 57., který v logické sou-
vislosti s těma dvěma čl. stojí, musí býti
vypuštěn, a že musí býti změněn nápis
oddělení dotyčného statutu bankovního.
Při této příležitosti však měla komise za
to, že by slušelo ještě vypustiti čásť čl.
54. a to sice z toho praktického zřetele,
aby nezamezilo se pro budoucnost snad
konvertování půjček 5 proc. v půjčky
4 proc. při bance hypoteční.

Tato věc, v čl. 54. navržené a schvá-
lené osnovy obsahuje totiž v sobě usta-
novení, že tam, kde jde o konversi kapi-
tálu z 5 proc. na 4 proc, ten kdo se o to
uchází, musí se vykázati svolením všech
následujících tabulárních věřitelů. Poně-
vadž však stalo se předmětem porad ban-
kovních a z usnešení sl. sněmu jednáno
o tom, zdali by nebylo lze docíliti snad-
nějšího způsobu konvertování půjček a
komise sněmovní o tom zvláštní svou
zprávu podá, ve které navrhováno bude,
aby žádalo se za vydání zákona, kterým
hy výhoda knihovní přednosti pro zamý-
šlené konvertační půjčky byla pojištěna
a v takovéto případnosti potom stejné
knihovní pořadí půjčkám konvertačním
by bylo zajištěno, aniž by bylo třeba
zvláštního prohlášení následujicích tabu-
lárních věřitelů, poněvadž by zjištění kni-
hovní přednosti jež ex lege nastalo, proto
má komise za to, že by v takovéto při-
padnosti čl. 54. v posavadním znění byl
na závadu, poněvadž by pak buďto musil
statut opět býti změněn aneb navzdor zá-
konným výhodám přece by od následujících
věřitelů žádáno bylo prohlášení přednosti
a navrhuje komise, aby čl. 54 ve své první
části byl vypuštěn.

Dovoluji si navrhnouti, aby sl. sněm
přistoupil k návrhu komise a dokládám
jen, že komise užinila své návrhy zejména
v příčině vypuštění 61. 65. a 66. v tom
přesvědčeni, že sl. sněm trvá a trvati bude
také při tom názoru, kterýž v roce 1883.
osvědčil a má zároveň za to, že jest po-
třebí a důležito, aby projevení tohoto ná-
zoru právě při této příležitosti bylo také

opakováno, pročež v tom směru navrhuji
také přiměřenou resoluci.

Nejv. maršálek zemský: Mám za to,

že předmět nevyžaduje, aby byla zavedena
debata povšechná a podrobná, jelikož ani
k jednomu ani ke druhému dosud žádný
z pánů členů sněmu se nepřihlásil.

Zavedu tedy o celé této záležitosti
debatu jedinou, pakli proti tomu z žádné
strany nebude činěno námitek.

Ich bin der Ansicht, daß es nicht erfor-
derlich ist, baß über die Anträge der Com-
mission eine General- und eine Spezialdebatte
stattfinde, nachdem bisher sich weder zu der
einen, noch zu der anderen Herren zum Worte
voraus gemeldet haben.

Ich beantrage daher, über die Anträge
der Commission eine einzige Debatte vorzu-
nehmen, wenn von keiner Seite dagegen Ein-
wand erhoben werden sollte.

Budu takto jednati.

Es wird eine einzige Debatte stattfinden.

Zpravodaj p. posl. Dr. Černý: Komise
navrhuje:

Slavný sněme, račiž se usnésti takto:

1. Osnova stanov hypoteční banky
království českého přijatá v 20. sezení
3. výročního zasedení sněmu z r. 1883
dne 12. ledna 1888 mění se v těchto
kusech:

A.  Ustanovení §. 5. lit. e) osnovy sta-
nov má budoucně zníti takto:

"u akkreditovaných spořiten, bank a
jiných takových ústavů úvěrních ukládati
peníze na krátkou dobu na vkladní knížky,
neb na poukázky pokladniční nebo v běžný
účet."

B.   V §. 19. ostavce 3. osnovy sta-
nov druhá věta má zníti takto :

"Úroky zástavních listů v § 18. pod
lit. a), b), c) naznačených, pak vůbec na ur-
čitá jména znějících vyplácejí se toliko
na kvitance."

C.  V §. 36. lit. c) budiž místo slov
"včítajíc v ně i výlohy takové, které ne-
byly soudem přiřknuty" vloženo toto
znění:

"včítajíc v ně i výlohy takové které
soudnímu výroku nebyly podrobeny."

D.    V odstavci 1. §. 54. osnovy sta-
nov buďtež vypuštěna slova: "i může jim
vyhověno býti jenom s tou podmínkou,
aby v knihách veřejných bylo vyznačeno,

jaký právní poměr převedením se utvořil,
a že k tomu svoluji všichni následující
věřitelé knihovní."

E.   §§. 57., 65., 66. osnovy stanov
buďtež vypuštěny.

F.  V nápise oddělení IX. osnovy sta-
nov budiž na slovo "obecných" položeno
ještě slovo "soudních."

G.   Úvod §. 58. osnovy stanov budiž
změněn tak, že na místě slov "Mimo to
požívá banka na základě shora dotčeného
rozhodnutí Nejvyššího ještě výhod násle-
dujících," položí se slova:

"Banka požívá na základě Nejvyššího
rozhodnutí ze dne 4. srpna 1864 těchto
výhod:

2. Zemský výbor se zmocňuje, aby
změny, kterých v číslováni neb citování
paragrafů v osnově stanov v sezení sněmu

dne 12. ledna 1886 přijaté proto potřebí

bude, že nyní §§ 57., 65. a 66. odpadnou

v osnově stanov provedl.

II

Zároveň sněm království Českého od-
volávaje se k resoluci, již učinil ve schůzi
dne 4. srpna 1883, trvá při svém přesvěd-
čení, že zvláštní výhody a výjimky od
obecných zákonů v příčině daně z příjmů
z listů zástavních hypoteční banky krá-
lovství Českého a jich úroků, pak v příčině
osvobození od povinnosti kolkovní pro
knihy banky a pro listiny od ní vydávané,
kterýchžto výjimek a výhod dostalo se
hypoteční bance království Českého nej-
vyšším rozhodnutím ze dne 29. dubna 1864,
tomuto ústavu zemskému trvale byly
propůjčeny a že tudíž i na dále mu pří-
sluší, byť i do osnovy nových stanov po-
jaty nebyly.

Tady bych navrhl, aby kromě tohoto
nejvyššího rozhodnutí ze dne 24. dubna
1864 citovalo se též nejv. rozhodnutí ze
dne 4. srpna 1864, poněvadž to stojí v sou-
vislosti.

Landtagssekretär Höhm (liest):

Die Kommission beantragt:

Der hohe Landtag wolle beschließen:

1. Der in der 20. Sitzung der 3. Session
des Landtages vom J. 1883 am 12. Jänner
1886 angenommene Entwurf der Statuten der
Hypothekenbank des Königreiches Böhmen wird
in den nachstehenden Punkten abgeändert.

A. Die Bestimmung des §. 5. lit e) des
Statutenentwurfe hat künftighin zu lauten:

"Gelder bei akkreditierten Sparkassen,
Banken oder sonstigen derartigen Kreditinsti-
tuten auf kurze Zeit gegen Einlagsbürchel oder
Kassascheine oder in laufender Rechnung ein-
zulegen."

B.    Im §. 19. Abf. 3. des Statuten-
entwürfes hat der zweite Satz nachstehend zu
lauten:

"Die Zinsen der im §. 18 unter a), b),
c), bezeichneten, dann der sonst auf bestimmte
Namen lautenden Pfandbriefe werden nur
gegen Quittung ausgezahlt."

C.  Im §. 36 lit. c) ist anstatt der Worte
"einschließend jene, welche gerichtlich nicht zu-
gesprochen wurden" folgender Wortlaut einzu-
schalten:

"einschließend jene, welche einem gericht-
lichen Ausspruche nicht unterzogen wurden."

D.  Im Abf. 1 des §. 54 des Statuten-
entwurfes sind die Worte "und können nur
unter ber Bedingung bewilligt werben, daß
das durch die Umwandlung geschaffene Rechts-
verhältnis sowie die Zustimmung der sämmt-
lichen nachfolgenden Tabulargläubiger grund-
bücherlich ausgezeichnet erscheine", auszulassen.

E.  Die §. 57, 65 und 66 des Statuten-
entwurfes sind auszulassen.

F.  In der Ueberschrift der Abtheilung IX.
des Statutenentwurfes ist nach dem Worte
"allgemeinen" das Wort "Justiz" einzuschalten.

G. Die Eingangsworte des §. 58 sind
dahin abzuändern, daß anstatt der Worte:
"Außerdem genießt die Bank auf Grund der
oben bezogenen a. h. Entschließung nachfol-
gende Begünstigungen" die Worte zu stehen
kommen:

"Die Bank genießt auf Grund der a. h.
Entschließung vom 4. August 1864 nachfol-
gende Begünstigungen":

2. Der Landesausschuß wird ermächtigt,
diejenigen Aenderungen, welche in der Num-
merirung oder Citirung der Paragraphe des
in der Sitzung vom 12. Jänner 1886 ange-
nommenen Statutenentwurfes dadurch noth-
wendig werden, daß nunmehr die §§. 57, 65
und 66 entfallen, in dem Statutenentwurfe vor-
zunehmen.

II.

Zugleich beharrt der Landtag des König-
reiches Böhmen mit Beziehung auf die von
ihm in der Sitzung vom 4. August 1884 be-
schlossene Resolution bei seiner Ueberzeugung,
daß die der Hypothekenbank des Königreiches
Böhmen durch die a. h. Entschließung vom
29. April 1864 und 4. August 1864 gewähr-
ten besonderen Begünstigungen und Ausnahmen
von den allgemein geltenden Gesetzen bezüglich

der Einkommensieuer von den Pfandbriefen
der Hypothekenbank des Königreiches Böhmen
und deren Interessen, dann bezüglich der Stem-
pelpflicht der Geschäftsbücher der Bank und
der von ihr auszufstellenden Urkunden dieser
Landesanstalt dauernd verliehrn worden sind
und derselben somit auch für die Zunkuft zu-
stehen, wenn dieselben auch nicht in dem neuen
Statutenentwurfe angeführt erscheinen.

Nejv. maršálek zemský.- Žádá někdo
za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, pro-
hlašuji tištěné návrhy za přijaté.

Nachdem Niemand das Wort Verlangt
hat, erkläre ich die gedruckten Anträge der
Commission für angenommen.

Příšti předmět denního pořádku
jest druhé čtení zprávy komise roz-
počtové o petici obecního zastupitelstva
na Kuklenách za poskytnuté subvence
neb nezúročitelné půjčky na stavbu
školy hospodyňské.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Be-
richtes der Budget-Commission über
die Petition der Gemeindevertretung in
Kuklena.

Berichterstatter ist Graf Buquoy. Ich
ertheile dem Herrn Berichterstatter das Wort.

Berichterstatter Karl Graf Buquoy: Ho-
hes Haus! In Kuklena besteht eine land-
wirthschaftliche Winterschule und außerdem be-
steht in der Nähe von Kuklena in Stěžerach
eine Haushaltungsschule. Nun wünscht die
Gemeindevertretung von Kuklena in Kuklena
Selbst ein Gebäude zu errichten, welches für
beide Zwecke, nämlich für die Winterschule und
für die Haushaltungsschule genügende Räum-
lichkeiten bieten würde, damit beide Schulen
dort unter einem vereinigt werden und die
Gemeindeverwaltung wendet sich mit der Bitte
an den hohen Landtag, es möge hiezu ein un-
verzinslicher Landesvorschuß für den Bau ober
eine größere Landessubvention gewährt werden.

Die Commission hatte die Pflicht, diese
Petition zu berathen, sie konnte jedoch den
Gründen der Antragsteller nicht beipflichten,
und zwar hauptsächlich aus folgenden Grün-
den:

Die Petition ist zu wenig instruirt, um
darüber eine meritorische Beratung und Be-
schlußfassung einzuleiten.

Es liegen nämlich außer der eigentlichen
Petition feine Weitere Beilagen oder Akte bor.
Außerdem jedoch hat die Budgetkommission die
Folgen erwogen, welche für das Landesbudget
entstehen könnten, Wenn die landwirthschaftli-
chen Schulen dieser Kategorie wie also die
Winter- und Haushaltungschulen mit einer
Landessubvention oder sei es auch nur einem
unverzinslichen Darlehen für die Errichtung
oder für den Bau betheilt würden.

Bis jetzt hat der hohee Landtag nur in
den seltensten Fällen überhaupt für die Er-
richtung solcher Schulen einen Beitrag gelei-
stet und die Budgetkommission verhehlt sich
nicht, daß es von ungeheueren finanziellen
Consequenzen wäre, Wenn man einer solchen
Schule einen Beitrag für die Errichtung geben
würde.

Aus diesen Gründen stellt die Budgetkom-

misseon den Antrag:

Der hohe Landtag wolle beschließen: In
Erwägung, daß das Landesbudget schon zu
sehr in Anspruch genommen ist, um auch zur
Errichtung landwirthschaftlicher Lehranstalten
niederer Kategorien wie Winter- oder Haus-
haltungsfchulen unverzinsliche Darlehen oder
erhebliche Subventionen zu gewähren, in fer-
nerer Erwägung, daß die borliegende Petition
zu ungenügend instruiert ist, um eine merito-
rische Berathung zu ermöglichen, geht der
Landtag über die Petition Z. 207 zur Tages-
ordnung über.

Sněmovní aktuár dr. Juppa (čte): Ko-
mise navrhuje: Slavný sněme, račiž se
usnésti: V uvážení, že zemský fond jest
již příliš přetížen, než aby poskytovati
mohl nezúročitelné půjčky aneb značné
subvence na zařízení hospodářských vy-
učovacích ústavů nižší kategorie, jako jsou
zimní a hospodyňské školy, dále v uvážení,
že tato petice jest nedostatečně instruo-
vána tak, že nelze o ní meritorně jednati,
přechází sněm o petici o. 207. k dennímu
pořádku.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, pře-
jdeme k hlasování.

Komise navrhuje: V uvážení, že zem-
ský fond jest již příliš přetížen, než aby
mohl poskytovati nezúročitelné půjčky,
aneb značné subvence na zařízení hospo-
dářských vyučovacích ústavů nižší kate-

gorie, jako jsou zimní a hospodyňské školy,
dále v uváženi, že tato petice jest nedo-
statečně instruována tak, že nelze o ní
meritorně jednati, přechází sněm o petici
číslo 207 k dennímu pořádku.

Die Commission beantragt:

Der hohe Landtag wolle beschließen: In
Erwägung, daß das Landesbudget schon zu
sehr in Anspruch genommen ist, um auch zur
Errichtung lanbwirthschaftlicher Lehranstalten
niederer Kategorie wie Winter- ober Haus-
haltungsschulen unverzinsliche Darlehen ober
erhebliche Subventionen zu gewähren, in ser-
nerer Erwägung, daß die vorliegende Petition
zu ungenügend instituirt ist, um eine merito-
rische Behandlung zu ermöglichen, geht der
Landtag über die Petition Nr. 207 zur Tages-
ordnung über.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem
Antrage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die zweite Lesung des Berichtes
der Budgetkommission über den Landes-
ausschußbericht betreffend die Verwendung
der für das Jahr 1886 beim Landes-
kulturfonde, Rubrik 0000"Zu Kulturzwecken
überhaupt" bewilligten Dotation pr. 23.000
Gulden.

Příští předmět denního pořádku je
druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o zprávě zemského výboru v příčině
upotřebení dotace 23.000 zl. povole-
ných na rok 1866 při fondu země-
vzdělání, rubrice "k účelům země-
vzdělání vůbec".

Berichterstatter ist Graf Buquoy; ich
ertheile dem Herrn Berichterstatter das Wort;

Berichterstatter Karl Graf Buquoy:
Hohes Haus! Alljährich würde in dem
Capitel für Landeskultur "zu Culturcwecken
überhaupt" ohne nähere Detaillirung ein ge-
wisser Betrag eingestellt; ebenso wurde im
Budget für das Jahr 1886 der Betrag von
23.000 fl. zu diesem Zwecke eingesetzt, und
ich erlaube mir, namens der Budgetkommis-
sion darüber zu berichten, in welcher Weife
der Landesausschuß im Jahre 1886 diese Do-
tation verwendete.

Es wurden zu Aufforstungszwecken hie-
von verwendet 2295 fl. 39 kr. Hievon entfallen.

auf eigentliche Aufforstung und Waldpflege
1595 ff. 31 fr., dann eine Subvention für
den Bezirk Senstenberg zur Weidencultur pr.
200 fl. und eine Subvention für den Bezirk
Pürglitz von 500 ff.

Für die Viehzucht würde verwendet ein
Betrag von 3200 fl., wovon 3000 fl. auf den
Ankauf Von reinblütigen Zuchttieren, und 200
fl. zur Egerländer . Zuchviehausstellung ver-
wendet wurden.

Für die Fischzucht wurde verwendet der
Betrag von 1870 fl. Hievon entfallen an Do-
tation für die Herausgabe ber Untersuchungen
über Die Biologie des Lachses 250 fl., einzelne
Subventionen an Fischereivereine und Bereine
zusammen 550 fl., für die Zucht von Lachsen
und Import von Lachseiern der Betrag von
784 ff. 54 kr. endlich Regie und Reiseausla-
gen 284 fl. 50 kr.

Außerdem wurden consumirt 1000 fl. zu
Prämien für die Pferdezucht bei Vorführung
ber Stuten.

10000 ff. entfallen auf die Dotation,
Welche ber Landeskulturrath für die Erhaltung
der landeskulturtechnischen Kanzlei erhält, für
die Hufbeschlagschule in Karolinenthal entfällt,
nachdem vom Gesammtanswande pr. 1081 fl.
17 kr. die Schulen 482 fl. 50 kr. beizutragen
haben, für die Verbrauchten Requisiten der
Betrag bon 598 ff. 67 fr.

Für die Pläne der Litawkaregulirung
wurde verwendet 1209 fl. 4 kr., für Milch-
wirthfchaft und Verwaltung, hauptsächlich zu
Stipendien einzelnen Ausstellungen, bann Rei-
seauslagen für Leherinnen 1500 fl.;

für Tabor an Stipendien 400 fl. und
endlich kommt noch ein Betrag von 150 fl.,
welcher dem Direktor der pomologischen An-
stalt in Troja zu Reisecwecken verliehen wurde.

Alle diese Beträge machen zusammen den
Betrag von 22103 fl. 2 kr. aus, so daß gegen-
über der bewilligten Dotation ein Ersparnis
von 896 fl. 98 kr. für das nächste Jahr übrig
bleibt.

Diesem Berichte ist ein Ausweis ange-
schlossen über die Zahl der Waldpflanzen
welche für die Cultur in den einzelnen Ge-
meinden und an Private unentgeltlich hinaus-
gegeben wurden.

Aus diesem Berichte entnehme ich, daß
im Jahre 18 86 von Großsgrundbesitzern ge-
spendet wurden.

1380 Stück Laub- und 39200 Stück Na-
delholzpflanzen; außerdem 40 Kilogr. Wald-
samen.

Der Landeskulturrath vertheilte 676.3
Kilogr. Waldfamen;

endlich wurden aus der Regie der Wald-
baumschule Vertheilt 24685 Stück Landbach
und 2869905 Stück Nadelholzpflanzen.

Es kamen also zusammen 3286170 Stück
Waldpflanzen unb 706.3 Kilogr. Waldsamen
zur Vertheilung.

Die Budgetkommission hat aus dem Be-
richte des Landeskulturrathes entnommen, daß
die Vertheilung dieser Dotationen entsprechend
den Intentioneg des hohen Landtages für die
einzelnen Zweige nach Bedürfnis vorgenom-
men wurde und stellt daher den Antrag:
Der hohe Landtag Wolle beschließen:
Der Bericht des Landesausschußeß Z.
72 Ldtg. über die Verwaltung der für das

Jahr 1886 beim Landesculturfonde Rubrik
"Landesculturzwecke überhaupt" bewilligten Do-
tation von 23000 fl. wird zur Kenntnis ge-
nommen und genehmigt.

Sněm. sekretář Hohm: Komise navr-
huje: Slavný sněme, račiž se usnésti
takto:

Zpráva výboru zemského v příčině
upotřebení dotace 23.000 zl., povolených
na r. 1886 při fondu zeměvzdělání v ru-
brice k účelům zeměvzděláni vůbec, béře
se na vědomí a schvaluje se.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Přejdeme k hlasování.
Žádám pány, kteří souhlasí s návr-
hem komise, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zu-
stimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Příští předmět denního pořádku jest:
Druhé čtení zprávy komise rozpoč-
tové o petici ředitelstva vodního druž-
stva pro upravení Chrudimky za pod-
poru zemskou.

Der nächste Gegenstand der Tages-
ordnung ist die zweite Lesung des Be-
richtes der Budget-Commission über die
Petition der Direktion der Wassergenoffen-
schaft0 zur Regulirung des Chrudimka-
flußes um Gewährung einer Landessub-
vention.

Berichterstatter ist gleichfalls Graf Buquoy.
Ich ertheile ihm das Wort.

Berichterstatter Karl Graf Buquoy:
Meine Herren ! Angeregt durch die vielsachen
Beschädigungen, welche der Fluss Chrudimka
in seinem Laufe ober- und unterhalb der Stadt
Chrudim bei den jährlichen Uiberschwemmungen
verursacht, hat sich in Chrudim eine Wasser-
genossenschaft gebildet, welche es sich zur Aufgabe
stellt, mit Hilfe des Landes und des Staates
die Regulirung der Chrudimka anzustreben.

Diese Wassergenossenschaft hat sich gesetz-
mäßig constituirt und hat sich von Seite des
landeskulturtch. Buraus plane sowie einen Ko-
stenvoranschlag ausarbeiten raffen über die nöthi-
gen Arbeiten, welche mit der Regulirung der Chru-
dimka verbunden sind. Diese Kostenvoranschläge
und Pläne liegen vor, und aus der Petition,
welche die Wassergenossenschaft an den hohen
Landtag richtet, entnehme ich, daß es sich um
eine Strecke von 19 1/2 Km. handelt in welcher
Sänge ber Sauf des Chrudimkaflusses regulirt
werden soll. Der Kostenvoranschlag, welcher
seitens des landeskulturtechnischen Bureaus ver-
fasst wurde, stellt sich auf rund 610.000 fl.
heraus. Der Wert derjenigen Grundstücke,
welche in die Regulirung einbezogen werden sol-
len ist nach dem Katastralwert mit 1,843.000 fl.
angegeben.

Die Wassergenossenschaft ist daher an das
Land mit der Bitte herangetreten, es möge
auf Grund des Melioriationsgesetzes der ent-
sprechende 30 0/0ige Landesbeitrag dem Unter-
nehmen zugesichert werden und es möchten ebenso
die nöthigen Schritte gethan werden, damit aus
dem Reichsmeliorationsfonde die entsprechenden
30 0/0 dem Unternehmen gewidmet werben. Die
Budget-Commission hat in Anbetracht ber
Wichtigkeit der Sache, die ganzen Acten, resp.
die Pläne und die Petition dem Landesaus-
schuße mit dem Ersuchen übermittelt, darüber
baldmöglichst ein Gutachten abzugeben, auf
Grund dessen sich herausstellt, dass die Sache
eben erst eingeleitet wurde. Es mussen nun
vor ber Verfassung des Gesetzenentwurfes vor
allem Verhandlungen mit ber k. k. Regierung
gepflogen werden, damit auf Grund derselben
ein Betrag aus dem Staatsmeliorationsfonde
gewährt werde. ES müssen selbstverständlich
auch die Pläne feitens des technischen Departe-
ments geprüft werden und anbete Dinge mehr,
so dass es heute nicht möglich ist, einen Antrag
ober Gesetzentwurf bereits vorzulegen.

Die Budget-Commission erlaubt sich daher
den Antrag zu stellen, der hohe Landtag wolle
beschließen: die Petition Nr. 277, betreffend
die Gewährung eines Landesbeitrages zur Re-
gulirung des Chrudimkaflusses wird dem San-

desausschusse zur weiteren Amtshandlung
zugewiesen.

Sněmovní aktuar Baretta: Komise
rozpočtová činí návrh:

Slavný sněme račiž se usnésti :

Petice č. 277 v příčině uděleni pří-
spěvku zemského k upravení řeky Chru-
dimky přikazuje se zemskému výboru
k dalšímu jednání.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Přejdeme k hlasování!
Žádám pány, kteří s návrhem komise
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem An-
trage der Commission zustimmen, die Hand zu
erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Poslední předmět denního pořádku
jest druhé čteni zprávy komise země-
dělské o předložené výroční zprávě
zemského pomologického ústavu v Troji
za rok 1886,

Der letzte Gegenstand der Tagesordnung
ist die zweite Lesung des Berichtes der
Landeskulturkommission über den vorge-
legten Jahresbericht des pomologischen
Landesiustitutes in Troja für das Jahr
1886.

Zpravodajem jest pan poslanec Ve-
přík :

Bávám jemu slovo.

Zpravodaj poslanec Vepřík: Slavný
sněme! V sezení dne 20. prosince r. 1887
usnesl se slavný sněm, aby zpráva o stavu
zemského pomologického ústavu v Troji
na rok 1886 přikázána byla komisi země-
dělské k proskoumání a podání návrhu.

Vyhovujíce tomu příkazu dovoluje si
komise zemědělská následující zprávu slav-
nému sněmu přednésti. Ze zprávy pomo-
logického odboru o stavu zemského pomo-
logického ústavu v Troji na rok 1886,
jež tištěná se v rukou pánů poslanců na-
lezá, lze seznati, že oproti zprávě téhož odboru
v lonském zasedání slavného sněmu po-
dané lze znamenati pokrok k lepšímu a
komise zemědělská s potěšením konstatuje

že ředitelství ústavu, přihlížejíc k usnesení
slav. sněmu ze dne 26. ledna 1887, se
svědomitě snaží, aby dřívější chyby byly
napraveny a jak sady tak vinice zvele-
beny tak, by ústav stal se opravdu ústa-
vem vzorným a pro zvelebení ovocnictví
v Čechách veleprospěšným.

Kdežto loňská zpráva pomolog. od-
boru vykazovala návštěvu chovanců 22,
obnášel počet chovanců r. 1886 37, tedy
o 15 více, kteří absolvovali učení pomo-
logické tím způsobem, že obdrželo 17 vy-
svědčení I. třídy s vyznamenáním, 20 pak
vysvědčení II. třídy.

Ferialní kursy těšily se přehojné ná-
vštěvě, hlavně učitelstva, což nelze říci o
tak zvaných kursech štěpařských a bylo
by velice žádoucno, aby tato nová instituce
pro přiště došla povšimnutí vůbec, od o-
kresních zastupitelstev a hospod. spolků
pak větší pozornosti a podpory zvlášť.

Co se týče zprávy o sadech a vinici
lze pozorovati, že ředitelství ústavu bedlivě
k tomu přihlíží, aby půda, jak náleží, byla
v čas prohloubena a tak k jarní sadbě
vždy dokonale upravena. Mimo to hledí se
k tomu, aby osázené plochy byly dle potřeby
hnojením posilněny, a lze pozorovati, že
pokus ten se osvědčil a mladému stromoví
dobře posloužil.

Vůči lonskému usnesení sl. sněmu
byla ona čásť vinic, kde se révě nevalně
daří, vykopána a višněmi Osthemského
druhu vysázena.

Komise připomíná to proto, že zmí-
něným usnesením sl. sněmu byl ředitelství
ústavu dán ve směru tom pokyn, který,
jak ze zprávy vidno, došel uznání, tak že
i během r. 1887 zbytek k pěstování révy
neschopné vinice zrušiti obmýšlel.

Stesky, které se vedou ve zprávě
pomol. odboru na poměry vegetační a po-
škození matičních školek suchem, uznati
se musí sice za velmi nepříjemné pro
ústav, nicméně lze s jistotou očekávati,
že při obezřelém upravení půdy pro-
hloubením a udržením vždy v plné šíle,
bude se rok co rok nehoda tato mírniti,
až při svědomitém setrvání nastoupené
ředitelstvím ústavu dráze na dobro bude
odstraněna.

Uznání hodno jest též zkoušení odtud
ovoce, aby se druhy nové z cizozemska
importované buď odporučiti aneb zavrh-
nouti mohly, tak že ústav stává se záro-
veň pokusnou stanicí pomologickou, ve

kteréžto snaze když vytrvá, velmi mnoho
může vykonati ku zvelebení ovocnictví v
tomto směru.

Konečně nemůže komise opomenouti
sl. sněm upozorniti, že ředitelství ústavu
velice touží na to, aby zřízen byl řádný vo-
dovod, kterýž by v čas potřeby dostateč-
né množství vody poskytoval a nynější
nedostatečné zalévání odstranil, čímž by
také dosavadní stížnosti, "že sazenice z
pomologického ústavu v Troji tu a tam se
nedaří" odpadly a vyplněním této téměř
životní podmínky úplný rozvoj pomol.
ústavu co zemských školek zabezpečen
byl, takže za nedlouho nadejíti by musela
doba, kdy vzrostl by ze sadů příjem tou
měrou, Že by potřebu svoji sám ze svého
krýti mohl.

Nelzeť ovšem upříti, že tvořící moc
vody jest v životě rostlinstva činitelem
veledůležitým, a jakkoliv komise uznává
oprávněnost dotýčného upozornění od ře-
ditelství ústavu, tož předce nelze jí bez
předcházejícího šetření vůči tomuto po-
žadavku určitý činiti návrh na povoleni
nákladu na zřízení onoho vodovodu, který
se asi na 5000 zl. páčí, již v letošním za-
sedání sl. sněmu, pročež obmezuje se na
to, že dovoluje si činiti sl. sněmu následu-
jící návrhy. Slavný sněme račiž se usnésti
takto:

1. Zpráva pomologického odboru o
stavu zemského pomologického ústavu v
Troji za r. 1886 béře se na vědomí, zem-
skému výboru se ukládá, aby vyšetřil,
zdali a v jakých rozměrech je třeba zří-
zení vodovodu, jímž by se zabezpečilo po-
třebné množství vody a o výsledku v pří-
štím zasedání sněmu zprávu podal, po pří-
padě rozpočet nákladů sněmu předložil.

Landtagssekretär Höhm (liest): Die Kom-
mission stellt den Antrag, der hohe Landtag
wolle beschließen:

1.  Der Bericht der pomologischen Section
über den Zustand des pomologischen Landes-
institutes in Troja für das Jahr 1886 wird
zur Kenntnis genommen.

2.  Der Landesausschuß, wird beauftragt,
Erhebungen zu pflegen, ob und in Welchem
Umfange es nothwendig erscheint, eine Waffer-
leitung anzulegen, um das nothwendige Wasser-
quantum zu sichern, über den Erfolg in der
nächsten Landtagssession Bericht zu erstatten,
eventuell den Kostenüberschlag vorzulegen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlaugt Jemand das Wort ?

Komise navrhuje:
Slavný sněme račiž se usnésti:
1. Zpráva pomologického odboru o
stavu zemského pomologického ústavu v
Troji za r. 1886 béře se na vědomí, zem-
skému výboru se ukládá, aby vyšetřil,
zdali a v jakých rozměrech je třeba zří-
zení vodovodu, jímž by se zabezpečilo po-
třebné množství vody a o výsledku v pří-
štím zasedání sněmu zprávu podal, po pří-
padě rozpočet nákladu sněmu předložil.

Die Commission beantragt, der hohe Land-
tag walle beschließen :

1.  Der Bericht der pomologischen Section
über den Zustand des pomologischen Landes-
institutes in Troja für das Jahr 1886 wird
zur Kenntnis genommen.

2.  Der Landesausschuß wird beauftragt,
Erhebungen zu pflegen, ob und in welchem
Umfange cs nothwendig erscheint eine Wasser-
leitung anzulegen, um das nothwendige Wasser-
quantum zu sichern, über den Erfolg in der
nächsten Landtagssession Bericht zu erstatten,
eventuell den Kostenüberschlag vorzulegen.

Ich ersuche die Herren, welche dem zu-
stimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto
návrhem, by vyzdvihli ruku.
Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Tím jest denní pořádek vyčerpán.

Die Tagesordnung ist ersfchöpft.

Komise školská koná schůzi v sobotu
dne 14. ledna o půl desáté hodině.

Die Schulcommission hält Sitzung Sarnstag
den 14. um halb 10 Uhr.

Die Bubget=Commission hält Sitzung
am Samstag nach der Landtagssitzung.

Komise rozpočtová koná schůzi dne
14. ledna po sezení sněmu,

Komise pro záležitosti okresní a obecni
koná schůzi v sobotu dne 14. ledna o půl
desáté hodině.

Die Commission für Bezirks- und Ge-
meindeangelegenheiten hält Sitzung Samstag
um halb 10 Uhr.

Příští sezení se bude odbývati zýtra,
dne 14. ledna o 11. hod. dopolední.

Die nächste Sitzung findet morgen Samstag
den 14. Jänner um 11 Uhr Vormittags statt.

Denní pořádek jest následující:

1. První čtení návrhu poslance Františka

Fáčka a soudruhů v příčině změny zákona, jímžto
vydán řád volení v obcích království Českého;
tisk. CI.

Dále druhá čteni zpráv, a sice:

2.   komise rozpočtové o petici rady měst-
ské král. hlavního města Prahy v příčině stavby
silnice pod Letnou; tisk. CV,

3.  komise rozpočtové o zprávách výboru
zemského č. 149 a 153 o pracích obou sekcí
stavebního odboru při výboru zemském, jakož i
o upotřebení dotace na stavby silniční a vodní;
tisk CVI.

4.  komise pro záležitosti okresní a obecní
o žádosti obce král. města Plzně za povolení ku
vybírání 4 0/0 dávky z nájemného k účelům zří-
zení a vydržování obecního vodovodu; tisk CXI.

5.  komise zemědělské o návrhu poslance
prof. Tilšra a soudruhů v příčině zřízení odboru
pro zemědělské inženýrství při c. k. české vy-
soké škole technické v Praze, a o petici spolku
architektů a inženýrů v království českém, po-
kud k tétéž záležitosti směruje; tisk CXII.

6.  komise pro záležitosti zemědělství o zprávě
výboru zemského v příčině vydání zákona les-
ního pro království České; tisk CXIII.

7.  komise pro záležitosti okresní a obecní
o petici učitelstva škol v Berouně za změnu zá-
kona ze dne 16. dubna 1864 v tom smyslu, aby
učitelstvo od placení přirážek obecních osvobo-
zeno bylo; netišť.

8.  komise pro záležitosti zemědělství o petici
spolku ku zvelebení chovu dobytka v Chebu za
vydání zvláštního zákona k ochraně čisté pleme-
nitby skotu Chebského; netišť.

9.  komise pro záležitosti zemědělství o peti-
cích okresních výborů v Dobříši, ve Zbirově a
na Hluboké za vydání zákona v příčině zacho-
vání stávajících a zřizování nových rybníků;
netišť.

10.  komise zemědělské o petici učitelů zim-
ních škol hospodářských za vřadění učitelů zim-
ních škol hospodářských do statu škol hospodář-
ských vůbec; netišť.

11.  komise pro záležitosti zemědělství o
zprávě zemského výboru o činnosti a účetním
závěrku zemědělsko-technické kanceláře rady
zemědělské za rok 1886; netišt.

12.  komise pro záležitosti zemědělství o
zprávě výboru zemského v příčině zakoupení
sušárny pro pomologický ústav v Troji; netišt.

13.  komise pro záležitosti okresní a obecní
o zprávě zemského výboru o žádosti obce Třebe-
šické za povolení k vybírání poplatků z vepřo-
vého dobytka do obce přihnaného; netišt.

14.  o peticích hospodářského spolku v Jindř.
Hradci, hospodářského spolku politického okresu
Sedlčanského a hospodářské besedy "Horymír"

v Nepolisích, aby obcím povoleno bylo vybírati
poplatek z přihnaného dobytka vepřového;

15.  dále komise pro záležitosti okresní a
obecní o petici výboru řemeslnické besedy v
Kolíně v příčině opravy zákona domovského.

16.  Druhé čtení zprávy komise pro záleži-.
tosti okresní a obecní o peticích některých vý-
borů okresních a rad městských, aby byly upra-
veny poměry služební samosprávných úředníků
obecních a okresních v království českém;

17.  petiční komise o petici Josefa Mahlera
a soudruhů v Praze za zrušení vyhlášky magi-
strátu král. hlavního města Prahy ze dne 7.
července 1884.

18.  petiční komise o petici okresního vý-
boru v Písku v příčině doplnění zákona ze dne
5. prosince 1874 týkajícího se zřízení a vnitř-
ního upravení knih pozemkových v království
českém a zákona ze dne 23. května 1883 ;

19.  a konečně petiční komise o petici ně-
kolika obcí okresů Píseckého a Vodňanského za
doplnění zákona ohledně sproštení držitelů rolni-
ckých usedlostí od povinnosti k domobraně.

Die Tagesordnung der nächten Sitzung
ist die folgende:

1.    Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten
Franz Fáček und Genossen betreffend die Abänderung
des Gesetzes vom 16. Apríl 1864, mit welchem die meinde-
Wahlordnung für das Königreich Böhmen er-
lassen murde,Dr.-Nr.CI.

Dann die Zweite Lesung der Berichte:

2.   der Budget-»Commission über die Petition des
Stadtrathes der königl. Hauptstadt Prag betreffend den
Bau einer (Straffe unter ber Belvederelehne, Dr.-Nr. CV.

3.    der Budget=Commission über die Berichte des
Landesausschußes betressend die Leistungen der beiden
technischen Abtheilungen des Landesausschußes, sowie
betreffend die Berwendung der Dotation für Strassen-
und Wasserbauten, Dr.-Nr. CVI.

4.    ber Commission für Bezirks und Gemeindean-
gelegenheiten über das Gesuch der königl. Stadt Pilsen
um Bewilligung zur Einhebung einer 4 pZt.Mieth-
zinsabgabe zum Zwecke der Erichtung und Erhaltung
der Gemeinde-Wasserleitung,Dr.-Nr CXI.

5.    der Landesknitur-Commission über den Antrag
des Abg.Prof. Tilscher und Genossen betreffend die
Errichtung einer landeskulturtechnischen Fachabtheilung
an ber k.k. böhmischen polntechnischen Hochschule in
Prag, und über die in dieser Angelegenheit überreichte
Petition des Ingenienr und Architekten=Vereines für
das Konigreich Böhmen ,r.-Nr. CXII.

6.    der Landeskultur=Comission über den Landes-
ausschußbericht betreffend die Erlassung eines Forstge-
setzes für das Königreich Böhmen, Dr.-Nr.CXIII.

Dann eine Anzahl ungedruckter Commissionsberichte

und zw.:

7.    ber Commission für Bezirks= und Gemeinde

angelegenheiten ü6ev die Petition der Lehrer in Beraun
um Abänderung des Gesetzes com 16. April 1864 in
htm Sinne, das die Lehrpersonen von der Zahlung
der Gemeindezusk läge befreit werden,

8.     de Landescultur=Commission über
des Egerländer Thierzuchtvereines in Eger um Erlassung
eines die hebung der Egerländer Rindviehrasse be-
zweckenden Spezialgesetzes,

9.  der Landescultur=Commission über die Petitionen
der Bezirksausschlüße in Dobřisch, Zbirow und Frauen-
berg um Erlassung eines Gesetzes betreffend die Er-
haltung stehender und Anlage neuer Teiche.

10.  der Landescultur=Commission über die Petition
der Lehrer an laudwirthschastlichen Winterschulen um
Einreihung derselben in den Status der landwithschaft-
lichen Schulen überhaupt,

11.  der Lundescultur=Commission über den Landes-
ausschußbericht betrefsend die Thätigkeit und den Rech-
nungsabschluß des kulturtechnischen Burcau des Lan-
deskulturrathes für 1886,

12.  der Landescultur=Commission über den Landes-
ausschußbericht in Angelegenheit des Anlaufe« einer
Obstdörre für das pomologische Institut in Troja,

13.     der Commission für Bezirks= und Gemeinde-
angelegenheiten über den Landesausschußbericht betref-
fend das Gesuch der Gemeinde Třebešic um Bewilli=gung zur Einhebung von Abgaben von dem in die Ge=
meinde eingetriebenen Borstenviehe,

14.     ber Commission für Bezirks= und Gemeinde-
angelegenheiten über die Petitionen des landwirthschaft-
lichen Bereines in Reuhaus, des landwirthschaftlichen
Bereines für den politicchen Bezirk Seltschan und des
landwirthschaftlichen Bereines "Horymír" in Nepolis

um Bewilligung zur Einhebung von Abgaben für frem-
des in die Gemeinden eingetriebenes Borstendich.

15.     der Commission für Bezirks= und Gemeinde-
angelegenheiten über die Petition des Ausschußes ber
"Řemeselnická beseda" in Kolin betreffenb die Reform
des Heimatsgesetzes,

16.     ber Commission für Bezirks= und Gemeinde-
angelegenheiten über die Gesuche einiger Bezirksaus-
schüße und Stadträthe um Regelung der Dienftverhält-
nisse ber autonomen Gemeiude= und Bezirksbeamten im
Königreiche Böhmen,

17.     der Petitions=Commission über die Petition,
des Josef Wahler und Genossen in Prag um Aufhebung
ber Aundmachung des Magistrates der königl. Haupt-
stadt Prag vom 7. Juli 1884 8. 60.999,

18.     der Petitions Commission über die Petition
des Bezirksausschußes in Pisek um Ergänzung des Ge-
setzes vom 5. Dezember 1874 3. 92 L.=G.=Bl. betref-
send die Anlegung und die innere Einrichtung ber.
Grundbücher im Königreiche Böhmen, und des Gesetzes
vom 23. Mai 1883,

19.    der Petitions=Commission über die Petition,
mehrerer Gemeinden der Bezirke Pisek und Wodňan um
Ergänzung des Gesetzes wom 6. Juni 1886 3. 90 R=
G.=Bl. betreffend die Enthebung der Besitzer von Grund-
wirthschaften von der Landsturmpslicht.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

Prohlašuji schůzi za ukončenu.
(Schůze skončena o 8. hod. 10 min.
večer.)

(Schluß der Sitzung um 8 Uhr 10 Min.
Abend.)

Gustav Ludvik Pabstmann, verifikátor.
Václavík, verifikator.
Němec, verifikator.