Stenografická, zpráva

o
XXI. sezení V. zasedání českého sněmu
z roku 1883. dne 12. ledna 1888.

Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší
pan maršálek zemský, Jiří kníže Lob-
kowicz.

Přítomni: Náměstek nejvyššího
maršálka zemského Dr. Jindřich Solc a
poslanci v počtu k platnému usnášení se
dostatečném.

Jakožto zástupcové vlády: J.
Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán
Kraus, dvorní rada Bedřich Kmoch a
místodrž. rada G. Töply.

Stenographischer Bericht

über die
XXI. Sitzung der V. Jahressession des Böhm.
Landtages v.. Jahre 1883 am 12. Sännet 1888.

Vorsitzender: Se. Durchlaucht der
Oberstlandmarschall Georg Fürst Loblowicz.

Anwesend: Der Oberstlandmarschall-
Stellvertreter Dr. Heinrich Solc und die be-
schlußfähige Anzahl von Abgeordneten.

Am Regierungstische: Se. Ercel-
lenz der k.k. Statthalter Dr. Alfred Freiherr
von Kraus, Hofrath Fried. Kmoch und
Stattbaltereirath G. Töply.

Obsah:

Presidiální sdělení.

Denní pořádek:

1.    Pokračování ve druhém čtení zprávy
komise rozpočtové o rozpočtu zemském na rok
1888, č. sn. 277, č. t. LXXXVIII.

2.  První čtení zprávy výboru zemského o
dosavadním úspěchu jednání, jež zavedeno bylo
v příčině zřízení Strakovské akademie, č. sn.
313, č. t. CIII.

Sezeni počalo o 11. hod. 20 min.

Inhalt:

Prästdialmittheilungen.

Tagesordnung:

1.  Fortsetzung der zweiten Lesung des Berichtes der
Budget=Commission über den Landesvoranschlag für
das Jahr 1888, L.=Z. 277, Dr.-Nr. LXXXVIII.

2.    Erste Lesung des Landesausschußberichtes über
die wegen Errichtung der Strakaschen Akademie bisher
gepflogenen Verhandlungen, L.=Z. 313, Dr.=Nr. CIII.

Beginn der Sitzung um 11 Uhr 20 Min.

Nejvyšší maršálek zemský: Zahajuji
schůzi.

Ich eröffne die Sitzung.

Das Geschäftsprotokoll des 18. Landtags-
sitzung vom 7. Jänner ist in der vorgeschrie-
benen. Zeit zur Einficht aufgelegt gemeiert.

Jednací protokol o 18. sezení ze dne
17. ledna byl po předepsanou dobu k na-
hlédnutí vyložen.

činím dotaz, zdali někdo proti znění
tohoto protokolu činí námitky.

Ich stelle die Anfrage, ob jemand gegen
den Wortlaut dieses Protokolles eine Eomwen-
dung erhebt.

Nachdem dies nicht der Fall ist, erkläre
ich dieses Protokoll für aguoscirt.

Prohlašuji tento protokol za (schválen.

Žádám, by slavnému sněmu bylo sdě-
leno, které spisy tiskem byly rozdány.

Ich ersuche dem hohen Hause mitzutheilen
welche Druckschriften vertheilt worden sind.

SanbtagSfeiretär Höhm: Im Drucke wur-
de bertheilt:

L=Z. 314, Dr. CIV. Bericht der Bud-
get=Commiffion über die Rechnungsabschlüße
pro 1886 des Fondes zur Förderung der Fi
scherei, des propinations Entschädigungsfondes
des Feuewehrfondes, des Graft. Straka'schen
Stiftungs und Referbebaufondes, des Naifer
Leopold'schen Stiftungsfondes, des Freiwilli-
gen= und Inoalidenfondes, des Erzherzogin-
Gisela - Taubftummenfondes, des Gerstner'jchen
Stiftungsfondes.

L=Z. 315, Dr. CV. Bericht ber Budget-
lommision über die Petition des Stadtrathes
ber königl. Hauptstabt Prag betreffend den
Bau einer Straffe auf ber Bebeberelehne.

L.=Z. 316, Dr. CVI. Bericht ber Bud-
getkommission über die Berichte des Landes
ausjchußes Z. 149 und 153 betreffend die
Leistungen der beiden technischen Ableitungen
des Lanbesausschußes, sowie betreffend die
Verwendung ber Dotation für Straffen und
Wasserbauten.

L.=Z. 318, Dr. CVII. Bericht ber Bud
getkommission über den Bericht des Landes-
ausschußes betreffend die Bereinigung der hy-
drografijchen Commission mit dem culturtechni-
fchen Bureau.

L.=Z. 319, Dr. CVIII. Bericht der Schul-
kommission über die Petition des Centralaus-
schußes der "Národní jednota severočeská"
und Genoffen, betreffend die Errichtung einer
Bürgerfchute mit böhmischer Unterrichtssprache
in Dur.

L.=Z. 329, Dr. CX. Antrag ber Abge-
ordneten Dr. Mattus, Dr. Kvičala und Gen.
betreffend die Volkschulen und Gymnasien.

L. Z 351, Dr. CXII. Bericht ber Lan-
beskulturkommission über den Antrag des Ab-
geordneten Prof. Tilšer und Genoffen betref
fend die Errichtung einen Iandeskulturtechni-
schen Fachabtheilung an der t. f. böhmischen
polytechnischen Hochschule in Prag, und L.=Z
332, Dr. CXIII über L.=A.-Ber. betreffend die
Erlassung eines Forstgeseßes für das Königr.
Böhmen u. der stenogr. Bericht ber 20. Sitzung.
Während der Sitzung gelangt zur Bertheilung
das Geschäftsprotokol ber 16. Sitzung.

Tiskem bylo rozdáno:

6. sn. 314, č. t. CIV. Zpráva komise
rozpočtové o účetních závěrkách za rok
1886 a sice: fondu pro zvelebení rybářství,
fondu hasičského, nadačního a reservního
stavebního fondu hraběte Straky, nadačního
fondu císaře Leopolda, fondu dobrovolníků
a vysloužilců, nadačního fondu arcivévod-

kyně Gisely pro hluchoněmé, nadačního
fondu Gerstnerova,

č. sn. 315, č. ť GV. Zpráva komise
rozpočtové o petici rady městské král.
hlavního města Prahy v příčině stavby
silnice pod Letnou,

č. sn. 316, č. t. CVI. Zpráva komise
rozpočtové o zprávách výboru zemského
č. 149 a 153 o pracích obou sekcí staveb-
ního odboru při výboru zemském, jakož i
o upotřebení dotace na stavby silniční a
vodní,

č. sn. 318, c. t. CVII. Zpráva komise
rozpočtové o zprávě výbo ru zemského
v příčině spojení hydrografické komise se
zemědělsko-techuickou kanceláří,

č. sn. 319, č. t. CVIII. Zpráva komise
školské o petici ústředního výboru "Národní
Jednoty severočeské" a soudruhů v příčině
zřízení školy měšťanské s jazykem vyučo-
vacím českým v Duchoově

č. sn. 329, č. t. CX. Návrh poslanců
dra Mattuše, dra. Kvíčaly a soudruhů, tý-
kající se obecných škol a gymnasií,

č. sn. 331, č. t. CXII Zpráva komise
zemědělské o návrhu poslance prof. Tilšra
a soudruhů v příčině zřízení odboru pro
zemědělské inženýrství při c. k. české vy-
soké škole technické v Praze a o petici
spolku architektů a inženýrů v království
českém, pokud k tétéž záležitosti směřuje,

č. sn. 332, č. t. CXIII. Zpráva komise
pro záležitosti zemědělství o zprávě vý-
boru zemského v příčině vydáni zákona
lesního pro království české.

Pak stenografická zpráva o 20tém
sezení.

Mezi sezením rozdá se jednací protokol
o 16 sezení.

Nejv. maršálek zemský: Žádám, by sl.
sněmu bylo sděleno, které zprávy zemského
výboru byly ex praesidio přikázány ko-
misím.

Ich ersuche dem hohen Daufe mitzutheilen
Welche Landesausschußberichte ex praesidio
den Kommissionen zugewiesen worden find.

Sn. sekr. Höhm: Ex praesidio bylo
přikázáno komisi rozpočtové:

é. sn. 320. Zpráva zemského výboru
v příčině žádaného převzetí Divoké a Tiché
Orlice do správy zemské.

Komisi zemědělské:

č. sn. 321. Zpráva zemského výboru

v příčině uděleni roční subvence 700 zl.
pro zimní hospodářskou školu, jež se má
zříditi v Kadani.

Komisi pro záležitosti okresní a obecní:
č. sn. 334. Zpráva výboru zemského
v příčině žádosti obce Dějšiny za vylou-
čení ze soudního okresu Rokycanského a
přidělení k soudnímu okresu Plzeňskému.

Ex praesidio wurden zugewiesen:

Der Budgetkommission:

L.=Z. 320. Bericht des Landesausschußes
in Betreff der angesuchten Uebernahme der
wilden und der füllen Adler in die Landes-
regte.

Der Landesculturkommission:

L.=Z. 321. Bericht des Landesausschußes
betreffend die Gewährung einer jährlichen Sub-
vention pr. 700 fl. zur Erhaltung der zu er-
richtenden landwirthschaftlichen Winterschule in
Kaaden.

Der Commission für Bezirks- und Ge-
meindeangelegenheiten:

L.=Z. 334. Bericht des Landesausschußes
über das Ansuchen der Gemeinde Dejšina um
Ausscheidung aus dem Gerichts- und Vertre-
tungsbezirke Rokhcan und Zutheilung zu dem
Gerichts- und Bertretungsbezirke Pilsen.

Nejv. maršálek zemský: Tuším, že bude
vhodno, by se dnes přečtení petic neza-
vedlo.

Ich glaube, es wird angemessen sein, daß
ich die heute eingelaufenen Petitionen nicht
separat verlesen lasse.

Prohlašuji, že sl. sněm jest způsobilý
k uzavírání.

Ich erkläre das hohe Haus für beschluß-
fähig.

Pan posl. hrabě Karel Ervín Nostitz
se omluvil z dnešního sezení pro chu-
ravosť.

Herr Abg. Graf Karl Erwein Nostitz hat
sich wegen Anwohlseins von der heutigen
Sitzung entschuldigt.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

Prvním předmětem denního pořádku
jest pokračování druhého čtení zprávy
komise rozpočtové o rozpočtu zemském.

Der erste Gegenstand der Tagesordnung
ist die Fortsetzung der zweiten Lesung des
Berichtes der Budgetkommission über den
Landesvoranschlag.

Vyřídili jsme v posledním zasedání
zemský rozpočet až ku kapitole VIII. tit. l.:
"Potřeby" s dotyčnými k tomu přináleže-
jícími ostatními články.

Wir haben in der letzten Sitzung den
Landesvoranschlag bis inclusive Capitel 8,
Titel l und die dazu gehörigen anderen Po-
sitionen erledigt. Ich ersuche nunmehr den H.
Berichterstatter fortzufahren.

Zprav. dr. Mattuš:

Kapitola VIII.
Vychovatelny ....... 7.000 zl.

Reálné školy.......30 000 zl.

Ústavy cvičné.......5.755 zl.

V úhradě ústavy cvičné ... 170 zl.

3.   Pražské vychovatelně v Libni a
okr. vychovatelně v Král. Vinohradech
povoluje se subvence na tři roky (1888 až
1890) každé po 3.000 zl.

4.  Spolku "Matice školská v Budějo-
vicích" zvyšuje se subvence k vydržováni
české nižší reálné školy v Budějovicích na
léta 1888 a 1889 povolená ze 3.000 zl. na
5000 zl.

Landtagssekretär Höhm:
Capitel VIII.
Erfordernis.

Erziehungsanstalten.....fl. 7,000

Realschulen........fl. 30.000

Exercitienanstalten.....fl. 5.755

Bedeckung.
(Exercitienanstalten ..... fl. 170

Artikel X. der Erledigung.

3.  Der Prager Erziehungsanstalt in Lieben
und der Bezirkserziehungsanstalt in Kgl.Wein-
bergen wird eine Subvention von ie 3000 fl.
auf drei Fahre (1888—1890) bewilligt.

4.   Dem Bereine "Matice školská v
Budějovicích" wird die zur Erhaltung der
böhmischen Unterrealschule in Budweis für
das Jahr 1888 und 1889 bewilligte Subven-
tion von 3000 fl. auf 5000 fl. erhöht.

Zprav. dr. Mattuš: Dovoluji si připo-
menouti, že v německém textu se nachází
chyba tisková a má tam státi v článku X.
odstavec 3. "eine Subvention von je 3.000 fl."

Nejv. maršálek zem.: K tomuto od-
stavci se přihlásil k slovu a sice proti ná-
vrhu komise pan posl. professor Duchek.

Dávám jemu slovo.

Posl. p. prof. Duchek. Slavný sněme!
Přihlásil jsem se o slovo k budžetní po-
ložce, týkající se subvence udělené ve výši
5000 zl. reálnímu odděleni při městské
střední škole v Praze. Učinil jsem tak ne
snad proto, jako bych tuto položku po-
kládal za velikou, nýbrž proto, poněvadž
tuto položku pokládám za malou vzhledem
k té oběti, kterou obec pražská přináší na
vydržování této střední školy.

Škola ta vydržuje se od obce pražské
již od r. 1865 a zřízena byla jako reálné
gymnasium. co škola druhá téhož druhu
hned po táborské. Od té doby vrůstá ú-
stav tento co do počtu žáků a dnes čítá
ústav ten již půl šesta sta žáků. Většina
těchto žáků, totiž dvě třetiny, přináleží
venkovu a toliko jedna třetina Praze. Ná-
klad na tuto školu obnáší celkem ani
58.000 zl. ročně. Není pochybnosti žádné,
že kdyby tuto školu nevydržovala obec
pražská, musil by podobnou zříditi stát
sám na Malé Straně, a pakli by nezřídil
reálné gymnasium, byl by musil zříditi
buď gymnasium neb reálku, aneb snad
obě, a to proto, poněvadž na Malé Straně
jsou již dvě střední školy německé; z nichž
jedna jest starší existence, založena jsou
již roku 1828, totiž německé gymnasium,
kdežto druhá, škola reálná německá datuje
svou existenci teprvé od r. 1873, přiná-
leží tedy do doby právě onoho nesyste-
matického zakládání a rozšiřování škol
středních, o kterém jsem se již předevčí-
rem byl na sl. sněmu zmínil.

Pánové, jak okolnosti ukazují, volá se
se všech stran reálním gymnasiím jakožto
kombinovaným ústavům, s kterými spo-
jeno reální oddělení vyššího gymnasium,
volá se, pravím, se všech stran: Memento
mori!

Také nad reálným gymnasiem malo-
stranským visí tudiž Damoklův meč, ne-
mať ono zabezpečenu budoucnost v té
míře, že by bylo se nadíti, že škola ta
obstojí, prohlásí-li se principielně, že reál-
ná gymnasia ve svém nynějším složení
přestati mají.

Avšak, pánové, nastává otázka, pakliže
reálná gymnasia vůbec pominou, jak pák
má se tato škola střední reformovati? Má
ona se snad reformovati tak, jako střední
škola Plzeňská aneb snad má se reformo-
vati tak, aby z této střední školy kombi-
nované povstaly 2 ústavy, totiž: gymna-
sium a reálka?

S prvním způsobem reformy trvám,
že by nikdo z nás nemohl souhlasiti, ne-
zbývá tedy jenom než druhý způsob re-
formy, totiž ten, aby ústav ten kombino-
vaný rozdělil se na 2 samostatné ústavy.
Tu zase však nastává otázka: Kdo pak
má vydržovati tyto dva ústavy? Má to
břemeno — vydržovati tu druhou reálku
— zase uvaleno býti na obec Pražskou?
Nepřináší-li obec Pražská již dosti velké
oběti na vydržování této jedné kombino-
vané školy ? Toho myslím, pánové, že nikdo
z nás nebude žádati od obce Pražské. Kdo
tedy má tu školu přijmouti do své sprá-
vy, má to učiniti stát ? Já, pánové, o tom
velice pochybuji; za nynějších okolno-
sti nezbývá tudíž nic jiného než doufati
a očekávati a zároveň prositi o to. aby
toto reálné oddělení převzala a na úplnou
reálku proměnila země sama, an by se tu
země naše řídila po příkladu jiných zemí,
zejména po příkladu Moravy, Dolních Ra-
kous a pak Štýrska. Jest velmi mnoho
ústavů zemských na Moravě na náklad
země vydržovaných. Ovšem že většina
jich je bohužel německých. Jsou také
zemské ústavy v Štýrském Hradci a Dol-
ních Rakousích. Je-li to v těchto zemích
možné, mohlo by to býti i v této zemi a
země zajisté vydržováním této školy uči-
nila by to, k čemu obec Pražská zavázá-
na býti nemůže, poněvadž, jak jsem pra-
vil dvě třetiny žáků přináleží venkovu.

Toto rozdělení kombinovaného ústavu
jest po mém zdání nutnosti a sice z dvou
příčin : Předně z didakticko-paedagogic-
kých a za druhé ze zdravotních.' Toto
reálné gymnasium Malostranské, pánové,
když bylo založeno, bylo ústavem abých
tak řekl velice praktickým a to proto, po-
něvadž tehdáž reální gymnasium mělo
jenom dvě třídy společné, od druhé třídy
dělili se žáci na 2 oddělení, na gymnasij-
ní oddělení a pak na na oddělení reální.
Ti, kdož neměli schopností a vůli studo-
vati gymnasium, šli do reálky, kdož ne-
měli vůle a schopností studovati reálkn,
šli do gymnasia a to mohl zajisté každý
žák během dvou let na sobě zkusiti, kam
se hodí více, a také mohl učitel spíše býti
radou, ku pomoci žáku, kam ten žák má
se obrátiti.

Avšak tento ústav, který měl jenom
2 třídy společné, proměněn byl neb zre-
formován tím, že dostalo se mu čtyř tříd
společných, od první třídy totiž až do

čtvrté. Pánové, tato reforma byla skutečně
nevčasná, ano já řeknu docela i nešťastná,
a to právě z paedagogických příčin; žáci
ovšem učili se nyní všem předmětům spo-
lečně až na jeden předmět, totiž až na
řečtinu, realisté na místě řečtiny měli
frančtinu. Avšak jedni a druzí, gymnasi-
sté a rálisté měli činiti povinnostem za-
dost, které ukládá jednak gymnasium čtyř-
třídní a které ukládá reálka. Pánové, kdo
chce sloužiti dvěma pánům najednou, oby-
čejně neslouží žádnému, a tak se stalo,
že mnozí žáci a zejména žáci prostředních
schopností nemohli obstáti, co se týká po-
vinností jak předmětů gymnasiálních tak
i reálních.

Neboť reálné gymnasium tak, jak jest,
vyžaduje jenom mladíků schopných a to
sice velmi schopných a nadaných a tako-
vých jest zajisté velmi málo. Více žáků
jest prostředně nadaných a pro ty jest
gymnasium reálné v nynějším svém útvaru
velkou obtíží, velkým břemenem, neboť
uvažme to, žáci, nyní společně učí se la-
tině od první až do čtvrté třídy. Táži se,
jsou-li všichni tomuto jazyku stejně na-
kloněni ? Nejsou ! Učitel, který společně
všechny žáky učí, musí, abych tak řekl,
snížiti míru požadavků, poněvadž nemůže
ode všech stejné požadavky činiti. To má
neblahé následky jednak pro učitele, je-
dnak také pro žáky schopné. Kromě toho
ale dlužno také uvážiti, že na reálném
gymnasiu sedí žáci den co den již od
druhé třídy od 8 do 12, a odpoledne od
2 do 4 hodin. Pánové, tímto dlouhým se-
děním ve škole zmalátní právě tělo i duch
tohoto hocha a to zejména v tom věku,
kde organismus této mládeže má se nej-
více vyvinovati, totiž od 10. do 15. roku.
Vývoj tělesného organismu u žáků tím
velmi trpí, a škoda, která tím povstává,
nedá se potom nahraditi tělocvikem, zvláště
pěstuje-li se tento tělocvik v uzavřených
místnostech. Lékaři nejenom v Rakousku
ale i také v Německu rozhodně vyjadřují
se proti dlouhému seděni ve škole a vy-
slovili za maximum pravidlo, že by nyní
nemělo trpěno býti, že by zákonem mělo
se zapověděti dětem déle ve škole seděti
než 5 hodin. Poslední takovýto sjezd lé-
kařů a přírodozpytců odbýval se v Ně-
mecku a sice trvám, že to bylo v měsíci
září minulého roku, kde zhoubnosť dlou-
hého seděni byla za škodlivou prohlášena.
Kromě toho také onen sjezd podal zvláštní

zprávu, velmi zajímavou zprávu, týkající
se statistického udání komise vojenské,
pokud se týké schopnosti mladíků k vo-
jenskému stavu.

Na základě této zprávy vidí se, jak
mnoho procent studující mládeže jest ne-
schopno k vojenskému stavu, což se nedá,
pánové, jinak vysvětliti, nežli právě tím,
že organismus jejich dlouhým seděním ve
škole nemálo utrpěl.

Avšak jestliže tedy reálná gymnasia
nemají zůstati v nynější formě, jestli že
se má provésti nějaká reforma s nimi, tu
by mohl někdo říci, jak se to dá vysvět-
liti, že reforma, kterou postiženy byly ně-
které ústavy střední, vzbudila takovou ne-
voli, takové rozčilení mysli v lidu českém ?
To se dá vysvětliti po mém soudu tím,
že dle mého mínění stala se chyba, ano
zrušení těchto reálních gymnasií nebylo
se stalo na základě určitě vysloveného
principu a pak, že zrušení to jaksi ne-
srovnává se s formou, ve které se mělo
státi, neboť předpokládá se, že každá re-
forma, každá novota, která se má státi na
gymnasiích nebo reálních gymnasiích, má
se státi na základě usnešení říšské rady,
má se na říšské radě přijmouti a prohlá-
siti princip, dle kterého se novoty nebo
reformy ve středním školství prováděti
mají.

Poněvadž se to principielně nestalo,
že reální gymnasia v nynějším útvaru
svém nemají déle trvati a že na místo
nich všude tam, kde po dnešní den slušný
počet návštěvy žactva se vykazuje, mají
nastati ústavy samostatné, gymnasia a
reálky, způsobil tento modus procedendi
v lidu rozčilení, které by se zajisté bylo
nestalo, kdyby právě, jak jsem podotkl,
v říšské radě dříve usnešení o tom se bylo
stalo.

V takové formě nezdá se mi, že by
bylo vše v pořádku, neboť po mém soudě,
jestliže reformy, novoty na středních ško-
lách zavésti se mají, má vždycky začíti
se od první třídy sukcessivně nahoru, a
nemá nikdy se reformovati s hora dolů.
To byla patrně chyba formální.

U nás v Rakousku stala se reforma
již rozličná v středním školství, nejen re-
forma týkající se reálných gymnasií a
reálek vůbec. Všecky tyto reformy, pá-
nové, nebyly takové, abychom mohli říci
o nich, že by byly výhodny a šťastny a
že by tedy měly dobré následky. Já se

jen o některých těchto novotách či refor-
mách krátce zmíním. Tak např. před
lety odstraněna byla z vysvědčení známka
"z pozornosti" a ponechána "z pilnosti".
Na pohled zdá se věc ta nepatrnou, ale
není tomu tak, poněvadž známka z mravů,
pilnosti a pozornosti rozhodovala o osvo-
bození neb neosvobození žáka. Co se tedy
týče známky z pozornosti, byla tato od-
straněna a ponechána známka z pilnosti.
Prosím, pánové, co může učitel snáze po-
souditi, pozornost Žáka ve škole, či pilnost
žákovu doma? Já ze své zkušenosti vím,
že pilnost žákovu doma kontrolovati ne-
mohu, ale pozornost jeho ve škole dobře.
Kromě toho byla provedena velká reforma
s maturitními zkouškami a to taková re-
forma, že maturitní zkoušky nejsou vlastně
dnes tím, čím by měly býti. Jaký důvod,
prosím, spočívá v tom, že např. žák,
který má lepší známku než dobrou a do-
statečnou, nemá býti zkoušen při maturitě
z předmětů jako fysika a dějepis, kdežto
žák, který má jenom dostatečnou a dobrou,
musí býti zkoušen.

V tom myslím, neleží žádný rozum-
ný důvod a potom známku chvalitebnou
dostati z některého předmětu není tak
těžkou věcí a to proto ne, poněvadž žák
se nyní zkouší z jednotlivých předmětů
ne podle partií ne z jednotlivých části
najednou, nýbrž podle lekcí.

Tak to bylo pravidlem až do letošní-
ho roku. Byla vydána instrukce, která
tomu chtěla, aby žák jinak nezkoušel se
z předmětů, než podle lekcí. Lekcím se
jednotliví žáci velmi snadno naučí; jest
ale otázka, zda-li takto žáci docházejí
pravé souvislosti, zda-li nabývají přehledu
celkového; já o tom velice pochybuju.

Nyní ovšem jest žáků s vyznamená-
ním velmi mnoho, poměrně více než
bývalo druhdy; nyní jest více těch kteří
maturitní zkoušku odbyli s vyznamená-
ním, však přece slyšíme naříkati pány
professory na universitě na ten nedostatek
soudnosti, na nedostatek vědomostí vše-
obecných u těch, kteří střední školy
opustili a na universitu se odebrali.

Pánové, divná to věc; páni profes-
soři na universitě, zejména na právnické
fakultě naříkají na nedostatek soudnosti, na
nedostatek všeobecných vědomostí u těch
žáků, kteří z gymnasii na universitu přišli a
professoři na středních školách zase naříkají
na nedostatek všeobecných vědomosí u těch
kteří na gymnasia přicházejí.

Kde vlastně vězí háček toho všeho,
kde jest pravá příčina?

Po mém rozumu myslím, že pravá
příčina toho vězí v soustavě, to jest ve
způsobu vyučování.

Způsob, jakým nyní se vyučovati má
a musí, liší se velmi od způsobu, podle
kterého se druhdy vyučovalo a abych to
krátce vyznačil, záleží ten rozdíl asi v
tom: druhdy pěstovala se u studující
mládeže tak zvaná spontaneita, volnosť,
samočinnosť mimo školu; — nyní pěstuje
se u studujících více receptivita, to jest
žák má se všemu již ve škole naučiti.

Proto se hlavní úkol nynější osnovy
nese k tomu, aby mládež ve škole takoř-
ka hravě, induktivním způsobem všemu
se naučila; proto také má a musí mládež
ve škole déle seděti než druhdy, a aby
se mládež hodně mnoho naučila, o to se
mají zase postarati knihy.

Ty jsou nyní tak upraveny v mno-
hých příčinách, že se hodí spíše pro uči-
tele než pro žáky.

Co platí o středních školách v pří-
čině knih, to platí také na mnoze o
knihách pro obecné školy.

Já, co se těchto kněh týká, musím
říci, že pochychybuji, aby byla za nyněj-
ších dob některá kniha approbována, která
by neobsahovala vše, co se z vědeckého stano-
viska vytknouti dá; kniha taková nebylaby
příznivě posouzena odborníkem a násled-
kem toho nebyla by také schválena s hůry.

Proto nyní školní knihy obsahují tak
mnoho učeného materiálu, že tento materiál
není přístupen chápavosti prostředního žáka
Co pak máme říci o tom, jak má tento učební
materiál býti přiměřen chápavosti žáků ne-
schopných, kterých jest právě za nyněj-
ších neblahých poměrů, kde jest konku-
rence o žáky mezi ústavy středními,
zajisté velký počet.

Jestliže někdo právě mně namítne,
ty stížnosti, které se vedou nyní na gy-
mnasia, ty byly druhdy také a sice proto,
že vůbec žáci byli vždy ve škole přetíženi.

Pánové, tomu tak není, dříve takových
nářků jsme neslyšeli.

Nářky ty objevují se teprvé v nověj-
ší době a mohou míti platnost, pokud se
týkají reálných gymnasií, nikoliv však,
pokud se týkají gymnasia samého.

To přetěžování záleží v tom, že za
nynější doby se přijímá mnoho neschop-
ných žáků právě na střední školy, v tom
to tedy vězí.

Zde by se měla státi náprava.

Žáci, kteří nemají schopností pro
střední školy, pro studování, nemají býti
přijati, mají býti odkázáni na obecnou
Školu — ať jde do čtvrté a kde není
čtvrté — ať jde do páté, aneb někam na
měšťanskou školu.

K tomu jsou takové školy zde.

Na gymnasium mají býti přijati žáci
prostředních a lepších schopností.

Kdo se domnívá, že vlastně celkem
žáci nyní vědí více než druhdy, odpovím
mu na to: připouštím, že kvantitavně
snad žáci vědí nyní více, to jest pravda,
ale jest otázka, umí Ji také kvalitativně.
V tom záleží ten rozdíl.

Pánové, nynější doba jest taková, že
vlastně Školství každý rozumí, ať učí nebo
ať neučí.

Každý mluví o školství a neví přece,
kde asi vady ty vězí.

Pánové, jestli nyní se namítá, že
děti vědí mnohem více než druhdy, při-
pouštím, ony vědí ze všeho něco, ex
omnibus aliquid ale teď přijde k tomu:
ex toto nihil a já ze své zkušenosti
mnoholeté musím říci, že druhdy žáci do
gymnasia přicházeli lépe připraveni, ze-
jména v počtech, mluvnici a čtení a ne-
věděli ovšem tehdá — před 20 lety —
co vědí z přírodopisu, zeměpisu a
z fysiky jako nyní. To jest pravda, oni
tolik tehdáž nevěděli; ale oni věděli, co
se týče mluvnice a počtů mnohem více,
než nyní.

Jestliže se ale na střední školy cel-
kem všude přijímají žáci méně schopní,
jestli že se kdo domnívá, že se přece dá
docíliti nějaký výsledek a sice tím způso-
bem, když se v konferencích bude o tom
dlouho mluviti, jakých prostředků má se
učitel chopiti, aby látku předepsanou do
těch žáků prostředně schopných a méně
schopných vpravil, ten je, pánové, na veli-
kém omylu, neboť konferováním se ta
věc nenapraví.

Škoda času; a proto vlastně ty kon-
ference, jak se odbývají na ústavech
každý týden jednou, a třebas snad tři až
čtyři hodiny, jsou marnou prací, poněvadž
se značných výsledků tím nedodélá.

Reforma se nedá podle mého soudu
provésti nežli tím, když se budou refor-
movati pořádně nejen přijímací zkoušky,
ale také maturity, aby byly tím, čím
druhdy byly; nebo nebyly-li maturity od-

straněny a přijímací zkoušky také, mělo
se to nechat tak, jak to druhdy bylo.

Nyní to nejsou žádné zkoušky zra-
losti.

Dnes pánové, stát naříká na dorost
ten, který z university přichází do veřej-
né služby soudní a statní aneb právní,
a přičítá původ toho universitě.

Universita má býti reformována.

Náhodou dostala se mně brožurka do
ruky, kde se o tom mluví, jak nutno jest
universitu reformovat.

Pánové ti, kteří o té reformě univer-
sity přemýšlejí, přicházejí k tomu náhledu:
My nemůžeme reformovati universitu,
dokud nebudeme reformovat gymnasia,
gymnasia musíme reformovat, aby se
zkoušelo tak, jako se zkoušelo druhdy.

Já mám za to, že by mělo se zapo-
věditi zkoušeti podle lekcí; podle lekce
se má opakovati, ale nikdy se ne-
mají žáci zkoušeti.

A ještě před několika lety vydány
byly v příčině té instrukce, a běda uči-
teli, jestliže tam inspektor přišel a našel,
že se u jeho přítomnosti zkouší žák z
celé partie; dostal důtku. Prosím pánové,
teprvé lonského roku přišlo se této věci,
jak se říká na kloub a co se před sedmi
lety zavedlo, bylo rázem zrušeno.

Mám za to, že by měly zase obno-
veny býti maturity té starší formy, že by
se měly odbývati řádně; dále mám za to,
že by se mělo nejen zkoušeti podle par-
tie, nýbrž že by se měly zase semestrální
zkoušky v některých předmětech zavésti,
tak jako to bylo druhdy. Tím nabývá žák
všeobecných vědomostí, tím podrží pře-
přehled souvislosti a v tom vězí právě ta
příčina nářku na ten nedostatek soudnosti,
která se nyní objevuje u mladíků při-
cházejících na universitu.

Vedle toho musím i říci, že se v ny-
nější době také uhostila v školství skutečně
neblahá pedanterie, která je skoro zvykem
a uvedena jest téměř v soustavu učebnou
a která se někde také i vidi ve způsobu
počínáni si některého ředitele naproti
členům sboru professorského.

Podle mého náhledu mám za to, že
každý ředitel jest mezi svými kollegy
jako primus inter pares, a že jim nemá
nikterak dáti na jevo, že jest superior
inter inferiores.

Pánové, tím vlastně uráží se cit i
také čest mnohého professora a tím vlast-

ně každá dobrá snaha u jednotlivce se
utlumuje a ztrácí se v něm jakási sebe-
důvěra. To by nemělo býti.

Jsouť ovšem ústavy, kde ředitelové
jsou pravým vzorem — já alespoň za
svého působení jsem byl vždy tak šťasten,
že jsem na tuto pedanterii u ředitele
svého si stěžovati nikdy nemohl — ale
jsou přece takové případy.

Také musím vyznati, že se nyní jaká-
si šablona zavádí do středních škol, že se
má již napřed ustanovovati, co se v
každém měsíci se žáky předse vzíti má,
co se prodělá atd., to se má ustanoviti
napřed na celý rok, na každý měsic. Po
mém rozumu, pánové, myslím je to holý
nesmysl, poněvadž to záleží na schopnosti
žáků těch, kteří ve třídě jsou, na té in-
dividualitě, která může býti každý rok
v jedné a téže třídě velmi rozdílná.

Proto, pánové, jsem vzhledem k
těmto nesnázím a vzhledem k těm vadám,
které se nyní ve středním školství ob-
jevují, uznal za hodno na tomto místě se
o tom zmíniti, a to proto, aby tyto vady
odstraněny byly; učinil jsem tak tedy v
nejlepší intenci. Zmínil jsem se také na
počátku své řeči o tom, aby země sňala
čásť toho břemene z obce Pražské. Vím
ovšem, že o této otázce nemůže býti nyní
řeči, ale pronesl jsem to proto, aby se
to uvažovalo pro budoucnost, aby ústav
kombinovaný, jejž vydržuje obec Pražská
na Malé Straně, došel takové reformy,
která by byla ku blahu nejen obce Praž-
ské, ale také vůbec celého národa. (Vý-
borně !)

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo za
slovo k této položce?

Verlangt noch jemand zu dieser Position
das Wort?

Es ist nicht der Fall, ich erkläre die De-
batte für geschlossen..

Prohlašuji rokovaní za ukončené.

Žádá sobě pan zpravodaj závěrečné
slovo ?

Pan zpravodaj se slova vzdává. Dám
tedy hlasovati o potřebě kap. VIII. tit.
2. 3. a 4. a úhradě kap. VIII. tit. 2 a ve
vyřízení o čl. 10. odst. 3. a 4.

Gegenstand der Abstimmung ist im Ca-
pitel 8 Titel 2, 3, 4, in der Bedeckung Cap.
8, Titel 2 und in der Erledigung Artikel X,
Absatz 3 und 4.

Žádám pány, kteří přijímají tyto po-
ložky, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Po-
sitionen annehmen, die Land zu erheben.

Jsou přijaty.

Die sind angenommen.

Zpravodaj dr. Mattuš: Tit. 5. K úče-
lům vědeckým......21.400 zl.

k účelům Živnostenským a prů-
myslovým .......98.300 zl.

Ohledně petic činí se následující ná-
sledující návrhy:

Petice čís. 12. obchodnického gremia
ve Volyni za subvenci pro pokračovací
Školu kupeckou ve Volyni odkazuje se
výboru zemskému k uvážení a vyřízení
při rozděleni příslušné dotace;

pet. č. 157. gremia obchodníků v Lou-
nech za subvenci pro pokračovací školu
obchodní- v Lounech odkazuje se výboru
zemskému k uvážení a vyřízení při roz-
dělení příslušné dotace;

pet. č. 28. školního výboru pražských
pokračovacích škol řemeslnických za zvý-
šení subvence odkazuje se výboru zem-
skému, aby při rozdělení příslušné dotace
k ní zvláštní zřetel vzal;

pet. č. 330. školního výboru pro českou
pokračovací školu průmyslovou v Liberci
za subvenci odkazuje se výboru zemskému
k uvážení a vyřízení při rozdělení pří-
slušné dotace;

o pet. č. 214. městské rady ve Vam-
berku za podporu ku zřízení školy kraj-
kářské přechází se k dennímu pořádku;

o pet. č. 235 hospodářského spolku
pro okres volyňský za udělení subvence
k vydržováni odborné školy košikářské
přechází se k dennímu pořádku.

pet. č. 208. místní školní rady v Ne-
chválicích za rozhodnutí o školních pře-
bytcích z první konkurrenční periody od-
kazuje se výboru zemskému k vyřízení ve
vlastní působnosti;

o pet. č. 417 z roku 1886, Dr. Vl.
Šíra za subvenci na vydání spisu "Ptactvo
české" přechází se k dennímu pořádku.

Mimo tyto podána byla později petice
čís. 1134 z r. 1886 o které podal zprávu
výbor zemský sněm. čís. 293. Jest to
petice hospodářského spolku v Žamberku
za subvenci na školu košíkářskou.

Vzhledem k tomu, že vůbec odborné
školy vlastně se z prostředků zemských

nepodporují, činí i zde komise budžetní
návrh. aby sl. sněm ohledně této petice
přešel k dennímu pořádku.

Landtagssekretär Höhm:

Capitel 8. Erfordernis. Titel 5.

Wissenschaft.......fl. 21.400

Gewerbe und Industrie . . . . p. 98.300

Die Pet. Z, 12 des kaufmännischen Gre-
miums in Wolin um Gewährung einer Sub-
üention für die kaufmännische Fortbildungs-
schule in Wolin wird dem Landesausschuse
zur Erwägung und Erledigung bei der Ver-
theilung der diesbezüglichen Dotation zuge-
wiesen.

Die Pet. Z. 157 des kaufmännischen Gre-
miums in Saun um Gewährung einer Sub-
gention für die kaufmännische Fortbilbungs-
schule in Saun wird dem Landesausschuße zur
Erwägung und Erledigung bei der Vertheilung
der diesbezüglichen Dotation zugewiefen.

Die Pet. Z. 28 des Schulausschußes der
Handwerkerfortbildungsschulen in Prag um Er=
höhung der Subvention wird dem Landesaus-
schuße zur besonderen Würdigung bei der Ver-
theilung der diesbezüglichen Dotation zuge-
wiesen.

Die Pet. Z. 330 des Schulausschußes
der böhmischen gewerblichen Fortbildungsschulen
in Reichenberg um Gewährung einer Subden-
tion wird dem Landesausschuße zur Erwägung
und Erledigung bet der Bertheilung des dies-
bezüglichen Dotation zugewiesen.

Uiber die Pet. Z. 214 des Stadtrathes
in Wamberg um Gewährung einer Subvention
Zur Errichtung einer Spitzenklöppelschule wird
zur Tagesordnung übergegangen.

Uiber die Pet. Z. 235 des landwirth-
schaftlichen Vereines für den Bezirk Wolin um
Gewährung einer Subvention zur Erhaltung
der Korbflechtereischule wird zur Tagesordnung
übergegangen.

Die Pet. Z. 208 des Drtsschulrathes in
Nechwalitz um Entscheidung rücksichtlich der
Schul fondüberschüße aus der ersten Konkurrenz-
periode wird dem Landesausschuße zur Erle-
digung im eigenen Wirkungskreise zugewiesen.
Uiber die Pet. Z. 417 ai. 1886 des Dr.
Vl. Sir um Gewährung einer Subvention zur
Herausgabe der Schrift " Ptactvo české" wird
zur Tagesordnung übergegangen.

Uiber die Pet. Z. 1134 00m 3. 1886
L.=Z. 293 des landwirthschaftlichen Vereines
in. Senftenberg um Subvention für die Korb-

flechtereischule wird zur Tagesordnung über*
gegangen.

0berstlandmarschall: Zu diesem Ge-
genstande haben sich und zwar für die An»
träge der Commission als Redner vormerken
lassen.

K těmto položkám se přihlásili k slovu
a sice pro návrh komise:

p. posl. Nekvasil a p. posl. Effmert.
Dávám slovo p. poslanci Nekvasilovi.

Posl. Nekvasil: Vysoký sněme ! Jestli-
že se příležitosti subvencionování průmy-
slového musea Libereckého ujímám slova,
nehodlám unaviti vysoký sněm dlouhou
řečí, avšak pokládám to co zástupce
obchodní a živnostenské komory za svou
povinnost, pozvednouti hlasu svého při
této příležitosti ve prospěch přečetných
kruhů živnostenských, jichž zájmy na
tomto vysokém místě zastávati přísluší
nám zástupcům obchodních komor.

Pánové, pozorujeme-li všeobecnou ná-
rodohospodářskou dekadenci, která po více
než 10 let zhoubně působí na veškeré
poměry našeho národního hospodářství, tu
přicházíme k tomu přesvědčení, že jeví
se toho nevyhnutelná potřeba, aby kor-
porace tak vysoké důležitosti, jako jest
tento slavný sněm, bedlivě všímaly si po-
třeb a tužeb stísněných kruhů hospodář-
ských a, aby vedle nejlepších možností
poskytla se podpora a pomoc tam, kde
zvelebení a povznešení kruhů hospodář-
ských naléhavá potřeba káže.

Nejsem, pánové, z těch kteří se do-
mnívají, že v každém případě, kde kterému
odvětví hospodářskému zhouba hrozí, na-
stoupiti má pomoc veřejná, kde by způ-
sobem materialním na účet ostatních tříd
poplatnických té které znobožené třídě
hospodářské pomoci se melo.

Jsou však pánové jiné různé prostřed-
ky, jimiž tomuto vysokému sněmu jest
umožněno, ba jest povinností, aby zájmy
lidu chránil a zájmů hospodářských tříd
se ujímal.

Pánové, není na místě zahrnovati vy
soký sněm tento chválou, za blahodárný
onen směr, kterýmž po léta přičiňuje se
o zvelebení národního školství našeho, na
něž v rozpočtu preliminují se nyní sumy,
dříve nikdy netušené.

Však každý pravý lidumil uznává, že

to jest náklad velice produktivní, náklad
sloužící fundamentálnímu vzdělání národa
našeho, a lid náš nese dosud bez reptání
ona velká břemena, kteráž mu vývoj na-
šeho moderního školství ukládá.

I co se týče škol pokračovacích, —
průmyslových, obchodních i hospodářských
— jeví se ve vysokém sněmu tomto chvá-
lyhodná intence, k nejlepšímu vývinu
těchto škol přispívati a nemám pochyb-
nosti, že při dalším sledováni směru tohoto
docílí se toho, že dorost náš živnostenský,
vůbec hospodářský jeviti bude blahodárné
účinky pečlivé starosti této, a že masa
lidu našeho svým lepším vzděláním a svou
přirozenou schopností uchrání se hrozícího
ochudnutí. —

Pánové, jestli že z plného přesvědčení
svého uznávám horlivou snahu vysokého
sněmu o vzdělání mládeže naši i školou
národní i Školou pokračovací, nemohou ne-
uznati velikou důležitost toho, by nebylo
zapomínáno na pokračování blahodárného
díla tohoto pro kruhy, kterým škola ne-
může více přispívati a napomáhati do bu-
doucnosti, pro kruhy naše živnostnické a
hospodářské.

Ku památnému návrhu slovutného
našeho dra. Riegra a jeho Jasnosti knížete
ze Schwarzenborga pojednává pravě tento
vysoký sněm o minificentním věnování za
příčinou jubilea J. Vel. císaře a krále na-
šeho, kterýmž věnováním má se zalo-
žiti ústav mírnící bídu mezi nasím lidem
dělnickým.                                                       

Byl to návrh, který mluvil všem nám
ze srdcí, všem nám k srdcím.

Jest zajisté mnoho bídy v kruzích
našeho hodného lidu dělnického a dejž
Bůh, aby budoucí ústav tento značnou
část této bídy z kruhů dělnických vy-
mýtil.

Ale pánové, mnoholi bídy nacházíme
v kruzích jež v obecném smyslu nečítá-
me k dělnickým kruhům, mnoho li bídy
nalézáme v kruzích malých živnostníků
a řemeslníků, kterým osud nedopřál, aby
se dopracovali vzdor své pracovitosti po-
stavení, a aby to přivedli k tomu stupni,
by se domohli bezstarostné budoucnosti,
ba častokráte i toho nejnutnějšího k uži-
veni rodiny; a přec i těmto kruhům možno
bez přílišných obětí hmotných se strany
vys. sněmu nápomocnu býti a přispěti
k povznešení tohoto lidu řemeslnického.

Pánové! Lid náš řemeslný tvořil

vždy základní kmen našeho městského
obyvatelstva.

Lid řemeslnický octnul se následkem
národo-hospodářské krise v takovém úpad-
ku, že jest na mnoze existencí svou o-
hrožen.

Bude to skutkem vysoce blahodárným,
pakli tento vysoký sněm stavu tak při-
činlivého laskavě si povšimne a tužbám
stavu tohoto dle nejlepší možnosti vyhoví.

Pánové, stav řemeslnický tvoří střed
mezi velkým průmyslníkem a dělníkem a
stěží zápasí výrobou svou s velkoprůmy-
slem a velkým kapitálem.

Nedejme stavu tomu hynouti, nedejme
přijíti ktomu, by vedle velkého průmyslu
stávalo jen ještě dělníků, nehoť přišli by-
chom o vzácný faktor našeho národa, a
dožili bychom se poměrů takových, jaké
namnoze panují v Anglii a které nepatří
ani k příjemnostem této země, ani ji ne-
slouží ke chloubě.

Pánové, vyslovil jsem z předu již, že
netane mi na mysli nějaká přímá, hmotná
podpora se strany vysokého sněmu pro
živnostenské kruhy naše.

Pánové, subvenci zemskou podporují
se některé ústavy určené na prospěch a
užitek živnostenských kruhů, a ač pod-
pora tato jest jednostranná a také nedo-
stačuje, přece je to chvály hodno a lze
prospěch z tohoto kroku očekávati.

Rozpočtem zemským navrhuje se v kap.
8. titulu 6. umělecko-průmyslovému museum
v Praze roční příspěvek na vydržování
8000 zl., Libereckému Gewerbemusem tak-
též 8000 zl., průmyslovému oddělení měst-
ského musea v Plzni 4000 zl.

Nehodlám, pánové při cifrách těch
prozatím navrhovati změn nějakých, ač
nelze upříti, že nově založené umělecko-
průmyslové museum v Praze má důleži-
tost eminentní zemskou, že jest založeno
k užitku a prospěchu obou zemských ná-
rodností; a že celou svou podstatou jest
to ústav zemský, utraquistický; kdežto
průmyslové museum v Liberci má význam
pouze a úplně lokální, a jest zřízeno je •
nom pro německou národnost; a přece
požívá toto liberecké museum téže sub-
vence, co ono pro obě národnosti zařízené
umělecko-průmyslové v Praze; a sice po-
žívá této subvence o celou řadu let dříve
nežli pražské.

Pánové! Že význam a důležitosť
Plzně vysoce vyniká nad význam a důle-

žitosť Liberce, to myslím, že nepopře ani
největší protivník Plzně.

A předce požívá průmyslové museum
v Plzni pouze poloviční subvenci co mu-
seum v Liberci.

To jsem chtěl na tomto místě uvésti
oproti oněm velkopanským nájezdům, které
si dovolují jistí učení páni z Liberce proti
každému návrhu, který svou užitečností
směřuje ku prospěchu a užitku obou ná-
rodností, pak-li návrh takový vychází od
jinud než z Liberce.

Zmíněnými podporami onech průmy-
slových museí slouží se nejen museím ale
přispívá to i v jisté míře k zvelebení a
ku prospěchu tříd průmyslových.

Avšak, pánové, nelze upříti, že jen
nepatrná čásť našeho živnostnictva může
svůj prospěch a užitek čerpati z takových
instituci, a že jest to nevyhnutelně nutno,
aby pro širší kruhy živnostenské něčeho
se stalo, co by tyto kruhy k lepšímu po-
vzneseni přivedlo.

Dovoluji si tímto, pánové, v krátkosti
poukázati na to, kterou další cestou by
se strany země lze bylo k povznešení a
zlepšení poměrů živnostenských přispěti.

Nejsou to věci nové, neboť v každé
jiné pokročilejší, avšak v průmyslu i méně
vyvinuté země nežli jest naše, stává již
takových institucí a zařízení, které řeme-
slným kruhům ku prospěchu a povznešení
slouží.

Jednou z nejnaléhavějších potřeb na-
šeho lidu řemeslnického jest ta, aby mohl
svými výrobky předvésti se před širší kon-
sumující obecenstvo, — tedy naléhavá po-
třeba stálé budovy, určené pro výstavy.

Pánové! Po dráhných létech bylo
v loni vzácnou ochotou p. Vojty Náprstka,
majitele průmyslového musea v Praze u-
možněno pořádání několika odborných ře-
meslných výstav v Praze.

Pan Náprstek vystavil totiž jeden
trakt svého budoucího průmyslového musea,
a po dobu od jara až do podzimku, než
své vlastní museum do těchto nových
místností přestěhoval, povolil štědrým způ-
sobem zdarma rozličným spolkům, aby
mohly tam odbývati odborné výstavy ře-
meslné ; i odbývaly se 4 takové výstavy
v těchto nových místnostech během léta,
které všechny se potkaly s úspěchem.

Zvláště výstava architektů a inženýrů
v království Českém potkala se s úspěchem
přímo skvělým, ačkoliv musela býti veliká

část vystavovatelů pro nedostatek místa
odmítnuta.

V nynější době, kdy musea toho po-
užívá • pan Náprstek pro své sbírky, není
v celé Praze jediné místnosti, kde by ja-
kákoli výstava možná byla.

Pánové! Nehodlám přesvědčovati Vás
o veliké důležitosti, o veliké zemské
důležitosti takovéto stálé výstavní budovy
v Praze.

Doporučuji Vám k laskavému povšim-
nutí pamětní spis respective petici obchodní
a živnostenské komory v Praze, ve kteréž
důvody nejzávažnějšími zmíněná komora
domáhá se pro naše živnostenské kruhy
stálé výstavní budovy v Praze.

Jsem pevně přesvědčen, že veškeři
členové tohoto vysokého sněmu jsou je-
diného náhledu, že záležitost provedení
stálé výstavní budovy jest záležitostí emi-
nentně zemskou. Pánové, naše Čechy, naše
Praha honosí se vzácnou prioritou, co se
týče výstav. Odbývala se zde první vý-
stava na kontinentě a sice zemská výstava
roku 1791, u příležitosti korunovace Leo-
polda JI. za krále českého a uplyne roku
1891 tedy za tři roky, celé století od od-
bývání této první výstavy na kontinentě.
Jsem přesvědčen, že toto vzácné faktum
v každém státě evropském oslavovalo by
se co nejvzácněji.

Jsem tak též neméně přesvědčen, že
vzácné toto jubileum ke cti a slávě na-
šeho království českého a naší říše ra-
kouské se oslavovati bude, a že k oslavě
této vysoký sněm přispěje včasným zří-
zeným stálé výstavní budovy, kteráž by
toto jubileum umožnila a nadále pak k
prospěchu a povznešení průmyslu i země-
dělství služby konala a této sněmovně k
věčné cti a památce sloužila.

Pánové, Praha jest rozhodně hospo-
dářským střediskem našeho království če-
ského a přece postrádá dosud výstavní
budovy, postrádá obchodního musea, stálé
vzorkové výstavy exportní atd., kteréž ve-
škeré instituce ku př. v Pešti munificent-
ním nákladem země zřízeny jsou a vzdor
menší produktivnosti industrielní Uher se
skvělým prospěchem působí. Pánové, ne-
mohu a nechci tomu věřit, že by se na-
cházel kdokoli v tomto vysokém sněmu
nebo ve výboru kterémkoliv, kterýž by
tuto naléhavou potřebu našich širších
kruhů živnostenských nějakým způsobem
snad umlčeti hodlal, anebo k tomu hleděl,

aby průtahem nějakým věc k jednání ne-
přišla.

Úvahy zde uvedené vedou mne k pře-
svědčení, že vys. sněm naléhavou prosbu
přečetných kruhů živnostenských neoslyší
a že uskuteční podnik, který vydatně ku
prospěchu země a obou národností zem-
ských působiti bude. I očekávám s důvě-
rou příznivé vyřízení petice komory praž-
ské a všech pražských živnostenských
spolků i společenstev, spolu i přemnohých
mimopražských živnostenských společen-
stev a jedině v tomto očekávání a v této
naději budu hlasovati tenkráte ještě pro
subvenci libereckému "Gewerbemuseum".

Nejv. maršálek zemský: Přichází nyní
k slovu p. poslanec Effmert. Dávám jemu
slovo.

Poslanec Effmert: Přihlásil jsem se
k odstavci 13., kdež je vyznačena podpora
pro účely vědecké, živnostenské a průmy-
slové. S bolným citem postrádám, že ne-
jsou obmyšleny též pokračovací školy ku-
pecké a kursy obchodní, pročež vznáším
jakožto zástupce obchodní komory a rovněž
jako zástupce kupectva prosebný hlas, aby
slavný sněm i v tomto ohledu dobrotivě
obmýšleti ráčil podobné ústavy, kdekoliv
potřeba vylíčena bude. Neb v tomto ohledu
i sama zpráva rozpočtové komise ze dne
7. prosince naznačuje a praví, že čím na-
lehavější jest potřeba přiměřeného obec-
ného vzdělání obchodního, tím větší dů-
ležitosti je také rozmnožování pokračo-
vacích škol obchodních nebo kupeckých,
jakož i zakládání zvláštních odděleni ob-
chodních u pokračovacích škol průmyslo-
vých. Tato velmi závažná slova rozpočtové
komise přiměla mne k tomu, abych po-
vznesl k tomuto slavnému sněmu proseb-
ného hlasu jménem kupectva a obchod-
nictva království českěho.

Kdež jest ten blahobyt, který jindy
vládl kupeckým stavem a jaké jsou toho
příčiny, že nyní kupecký a ochodnický
stav s malými výminkami tak hluboko
klesl? To jest, že nemáme dosti a dosta-
tečně způsobilého dorostu. — Kde však
se tento dorost má bráti? Ve všech smě-
rech průmyslových, řemeslných, živno-
stenských, ve všech směrech jeví se pokrok,
pouze ve školství kupeckém, v obchod-
ním vzdělání pokračovacím nejeví se
žádný pokrok a praví tu opět naznačená
rozpočtová komise ve zprávě dne 7. pros.

1887, když uvádí, že všech zemí podporova-
ných pokračovacích škol bylo pokračovacích
škol kupeckých toliko 7, jež obdržely úhrnem
900 zl. podpory zemské a toliko 100 zl.
podpory státní. To jest, pánové, obdivu-
hodno, avšak taková neshoda nejeví se
pouze u nás v Čechách, ona jeví se i v
celé říši rakouské, nebo jak poslední sta-
tistika dokazuje, bylo v celé rakouské říši
183.060 obchodních živností s 123.400 po-
mocníky a pro tento veškerý veliký počet
pomocníků stává jen 65 škol s ročním pří-
spěvkem 26.250 zl.

Tedy připadá na jednu školu 404 zl.,
kdežto v celých Čechách připadá pouze
100 zl. státní podpory jak komise rozpo-
čtová vykazuje. Z toho jest patrno, že
kdyby jen jedna čtvrtina z těchto kupe-
ckých pomocníků odborné školy navštěvo-
vala, připadlo by na jednu školu 472, o-
statní by zůstali úplně bez dalšího odbor-
ného vzdělání.

To jest velmi k uvážení a ono se to
také zračí v celém našem obchodním ži-
votě. Kdežto jiné státy, Anglie, Francie,
Italie, Německo, ba i tertierní státy Bel-
gie, Sasko veskrze vykazují velký pokrok
ve vědách kupeckých, jsme my ještě, abych
to tak zval jako novorozeňátko, jako klouče
v plénkách zabalené, které ale očekává,
aby bylo odborným vzděláním vypěsto-
váno, aby z něho stal se mladík jarý,
silný muž, který by pevnou rukou do zá-
pasů světové soutěže zasáhl, aby razil
nové cesty, na kterých bychom tento pře-
bytek našich výrobků, našich agrárních
plodin zdárně a bohatě odbývati mohli.

Nebo, pánové, táži se vás, co nám
prospěje venkerý ten agrární přebytek
plodin, veškeré nahromaděné průmyslné
výrobky, když nenajdou se takoví lidé,
kteří by je vhodnou cestou a výhodným
směrem zase dále odporučiti mohli. K tomu
jest zapotřebí jen obchodní raisony a ku-
peckého cviku, a aby se nám poskytly po-
můcky, abychom takového obchodního,
cviku propůjčiti mohli našemu dorostu.

Jak vykazuje rozpočtová komise, máme
nyní pět kupeckých škol, totiž v Boleslavi,
Jičíně. Chebu, Karlině a Smíchově s de-
síti třídami a všeho všudy s 202 žáky a
náklad na tyto jest 5118 zl. 48 kr. a na
to připlácí království české, tedy zemský
fond 900 zl. a stát pouze 100 zl.

Tu bych, velectění pánové, poukázal
na to, že na tomto oboru se opět jeví

plodné pole pro Jeho Excel. našeho mi-
nistra vyučování, že by zde byla vydatná
půda, kde by se mnoho pro dobro roz-
voje nejen naší milé užší vlasti, nýbrž
naší širší vlasti celého Rakouska zdárně
působiti mohlo, neboť stojíme hluboko a
daleko pod niveau obchodních zemích ji-
ných států.

Mohlo by se říci, že máme zde v Praze
obchodní akademii, ano, pánové, máme
zde výtečně řízenou obchodní akademii,
která vychovává zdárné kupce, ale ti opět
z větší části zajdou do ciziny a nám zde
nezůstane žádný z těch vzdělaných mla-
díků.

Pánové, tato výtečná akademie, jakož
i kupecká učiliště pana Skřivana a pana
Kheila nejsou každému přístupny, frekven-
tant, který chce na obchodní akademii
blahodárně prosperovat a který tam chce
studovat, potřebuje ročně až 1600 zl., na
jiných učilištích až 1000 zl.

Tudíž jest to výhoda těch vyvolených,
kteří mohou na tomto blahodárném ústavu
se vzdělati a tak mnohdykráte mnohé ta-
lenty zaniknou, které by zdárně prospí-
valy a nemohlo by se říkati: Rakousko
jest pořád pozadu a obchodem nevyniká.

Poukazuji na to, že by to nemělo
býti v první řadě starostí země, nýbrž
celé říše rakouské, aby obchodnictvo co v
nejvyšší míře vychovati nechala, neboť,
kde jest obchod, tam jest blahobyt, kde
jest zdárný obchod, tam jest bohatství,
pánové, jak jest to jinak, když bohatstvím
můžeme potom působiti!

To se klam bohatství cely svět a pe-
níze zmohou všechno. Proto z útrob srdce
prosím slavný sněm, aby v tomto pádu,
kdykoliv nějaká petice o zařízení nějaké
obchodní školy o subvenci přijde, velko-
myslně propůjčil subvenci, neboť jich
máme zapotřebí a připojuji se zároveň k
tomu, co rozpočtová komise ve zprávě
své ze 7. prosince 1887 uvádí.

Čím více pokračovací školy i ku-
pecké v království českém se rozmnožují
a čím větší důležitosti ustanovení našeho
veřejného vyučování nabývají, tím nale-
havější jest potřeba, aby ústavy tyto ko-
nečně také v tomto království z neblahých
poměrů zatímních vybředly a definitivně
organisovány byly zákonem zemským.

Slavný sněme! Já v tomto ohledu ne-
činím žádného určitého návrhu, ale prosím
jen, jak již jsem před tím svou prosbu

povznesl, abyste vždy podporovali, kdy
toho zapotřebí bude, kupecké školy a žá-
dám též, aby slavný zemský výbor ve-
škeré petice, které během roku na slavný
sněm přijdou, pečlivě uvážil a v příštím
zasedání slavného sněmu předložil.

činím pouze ten formální návrh, a
prosím, pánové, abyste jej jednomyslně
podporovali, který zní:

Zemskému výboru se ukládá, aby ve-
škeré petice o subvence na kupecké školy
i obchodní kursy prozkoumal a v příštím
zasedání 6. období slavného sněmu vhodné
a prospěšné návrhy předložil.

Odporučuji, pánové, tento svůj návrh
Vaší laskavosti a pronáším ještě jednou
nejúsilovnější prosbu, abyste jej podpo-
rovali.

Nejv. maršálek zemský: Prosím, by
mně byl návrh odevzdán.

Poslanec Effmert činí návrh:

Zemskému výboru se ukládá by ve-
škeré petice o subvence na kupecké školy
i obchodní kursy prozkoumal, a v příštím
zasedání 6. období r. 1883 slavnému sněmu
vhodné i prospěšné návrhy podal.

žádám pány, kteří podporují tuto re-
soluci, by vyzdvihli ruku.

Jest dostatečně podporována.

Přihlásil se ke slovu p. posl. prof.
Kvíčala. Dávám jemu slovo.

Přís. zemsk. výb. prof. dr. Kvíčala:
Slavný sněme! S vřelým přáním, které
pan řečník, jenž přede mnou mluvil, pro-
nesl, aby totiž obchodnímu vyučování
větší péče a pozornost byla věnována,
úplně souhlasím, avšak musím výroky
některé, které byly od p. řečníka učiněny,
poněkud objasniti a na pravou míru uvésti,
a musím také, jakkoli s intencí, kterou
byl p. řečník veden, úplně souhlasím,
přece z důvodu, jejž hned vyložím, proti
tomu návrhu se prohlásiti.

P. posl. Effmert pravil, že s bolným
citem postrádá, že nejsou obmyšleny ku-
pecké pokračovací školy a kursy obchodní
podobně jako průmyslové pokračovací
školy, a dovolával se při tom zprávy, kte-
rouž budžetní komise podala dne 7. pro-
since 1887.

Tuto věc náleží mi objasniti.

Ovšem je úplně pravda, co ve zprávě
budžetní komise obsaženo je, že pouze

sedm obchodních čili kupeckých škol po-
kračovacích obdrželo zemskou subvenci, a
sice úhrnnou sumou 900 zl., avšak to se
vysvětluje z dvou příčin:

Předně vůbec je známo, že kupecké
pokračovací školy teprvé takřka od ne-
dávna se zřizují, a že počet jich je mno-
mnohem a mnohem menší a bude vždy-
cky mnohem menší nežli počet průmyslo-
vých škol pokračovacích.

Jak známo, musil pak zemský výbor
při rozdílení subvencí na rok 1887 míti
především a v první řadě ohled na ty po-
kračovací školy, kterým již dříve byla
subvence od zemského výboru udělena z
dotace na rok 1886.

K těmto pokračovacím školám musilo
býti v první řadě přihlíženo, poněvadž tyto
školy pokračovací již spoléhaly na to, že
obdrží subvenci zemskou také roku násle-
dujícího, jako jim byla udělena dříve,
když se poměry nezmění. Tyto školy po-
kračovací byly by tedy přišly v největší
nesnáz, kdyby subvence zemská, která jim
byla r. 1886 povolena, r. 1887 jim nebyla
bývala povolena, aneb kdyby byla zten-
čena.

Z toho ale arci jde, že na nové žá-
dosti — žádosti těch škol pokračovacích,
jak průmyslových tak kupeckých, které
teprv přišly r. 1887, mohl jen potud vzat
býti ohled, pokud dotace od sl. sněmu po-
volená postačovala. To jest druhá příčina,
ze kteréž se tento zjev vysvětluje. Avšak,
že obchodním školám pokračovacím a vů-
bec celému obchodnímu školství musí
býti ta péče věnována, kteráž by byla v
souhlase s důležitostí tohoto odvětví, o tom
jest zemský výbor tak pevně a hluboce
přesvědčen, jako pan řečník, jenž, přede
mnou mluvil a zemský výbor dokázal také
jakou měrou uznává důležitost obchodního
vyučování tím návrhem, kterýž panu posl.
Effmertovi, jak se zdá, není ještě znám.

Zemský výbor totiž učinil návrh,
kterýž nyní jest v budžetní komisi, aby
obchodní akademii českoslovanské v Praze
byla povolena subvence 3000 zl. na další
řadu let a obchodním školám a učilištím
v Plzni, Chrudimi a v Ústí nad Labem
subvence po 1000 zl. Tím dokázal zemský
výbor skutkem, jak uznává důležitost ob-
chodního vyučování.

Co se pak týká podporování kupeckých
pokračovacích škol, není tohoto návrhu,
který byl učinil, zapotřebí, ba já myslím,

Že formálně ani není vhodný, poněvadž
zemskému výboru již jest uloženo od sl.
sněmu, aby dotace 40000 sl., kteráž byla
zvýšena právě na r. 1888, vynaložil k pod-
porování jak průmyslových pokračovacích
škol, tak také kupeckých pokračovacích
škol. — Tento rozkaz jest již dán zemsk.
výboru a on jemu vyhoví, poněvadž jest
to povinností jeho, tomu vyhověti a bude
moci tomu vyhověti, také dle intence od
p. posl. Effmerta vyslovené, poněvadž právě
sl. sněm uznal důvody od zems. výboru
vyložené a zvýšil dotaci loňskou, kteráž
jenom 30000 zl. obnášela na sumu 40000
zlatých. Já jsem tedy přesvědčen, že bude
možno novým pokračovacím školám, jak
průmyslovým tak také obchodním, povoliti
z této zvýšené dotace subvenci náležitou
a přiměřenou.

Ale zdá se mi, že, když jsem ty po-
měry takto vyložil, zajisté každý ze ctě-
ných pánů pozná, že návrh, kterýž učinil
pan posl. Effmert, je tedy vlastně zbyteč-
ným, ba také formálně, tuším, ani ne sprá-
vným. Pan posl. navrhuje, že má zemský
výbor petice obchodních Škol pokračovacích
za subvenci prozkoumati a v příštím za-
sedání sněmu o tom zprávu podati. Pro-
sím, zemský výbor chce však více učiniti.
Zemský výbor nechce snad jenom zprávu
podati v příštím zasedání sněmu nebo ná-
vrhy učiniti, jak by měly býti tyto školy
podporovány, nýbrž zems. výbor musí a
chce již r. 1888 kupeckým pokračovacím
školám, kteréž podají žádost za uděleni
subvence, tuto subvenci z dotace 40.090 zl.
poskytnouti.

Proto myslím, že mínění mé, že tento
návrh není odůvodněn a že nelze jej od-
poručiti, je úplně správné,

Nejv. maršálek zem.: Přihlásil se ke
slovu p. posl. Adámek.
Dávám jemu slovo.

Posl. Adámek: Sl. sněme! Poněvadž
p. posl. Effmert se odvolával ke zprávě,
již jsem co zpravodaj rozpočtové komise
v tomto sl. sněmu hájil, pokladám za svou
povinnost k návrhu, který učinil a k jeho
vývodům několik slov pověděti.

Především musím konstatovati, že sta-
tistika, která ke zprávě té byla připojena,
se týká pouze 115 pokračovacích škol a
jest v ní výslovně řečeno, že jsou to je-

nom školy, které o své činnosti byly zem-
skému výboru zprávu podaly, tedy nikoliv
není míněno, že by to byly veškeré pokra-
čovací školy průmyslové a obchodní, které
v království českém vůbec jsou. Jest arci
pravda, že v této statistice jest pojato je-
nom 7 obchodních pokračovacích škol,
avšak již řečník přede mnou k tomu pou-
kázal, že jest přirozeno, že pokračovacích
škol obchodních bude vždycky méně nežli
pokračovacích škol průmyslových. Vždyť
samostatné pokračovací školy obchodní ne-
mohou býti zřízeny leč tam, kde jest do-
statečný materiál, a takový materiál, totiž
žáci, jest toliko ve větších městech pro
podobné školy, nikoliv v obcích menších

Při odůvodňování zprávy dotčené jsem
také poukázal k tomu, že potřebná po
mém mínění pomoc by byla ta, aby při
pokračovacích školách zřizovala se zvláštní
odděleni pro obchodníky, jak se to při mno-
hých pokračovacích školách stalo s dobrým
prospěchem, ale touha, aby se zimomřivé
samostatné obchodní školy zakládaly, ve
dla by jenom k přílišným nákladům, které
by nebyly v žádném poměru k praktickým
výsledkům takového vyučování.

P. poslanec Effmert se dotknul jedné
zásadně důležité otázky.

P. posl. Effmert hledá pomoci k roz-
množení pokračovacích škol obchodních
opět především v pomoci zemské. Věčné
spoléhání na pomoc cizí nepovede nikdy
k dobré zdárné organisaci tohoto školství.
Iniciativa musí vycházeti z těch kruhů,
kterých se přímo týče, poněvadž jen tím
bude podán důkaz, že skutečně ústavů, o
něž jde, jest potřebí, a že nefedruje se jen
zakládání a rozmnožování škol jenom ne-
přirozeným spůsobem, t. udělováním roz-
manitých subvencí, kteráž cesta vede ko-
nečně k rozmanitým krachům.

My přejeme si zdárný a zdravý vý-
voj škol svých.

Proti exotickému pěstování škol já se
svého stanoviska rozhodně bych se ohra-
dil. (Výborně!)

Proto myslím, že zemské subvence
mají dostávati školy prakticky důležité,
které mají všechny podmínky k zdaru po-
třebné, a že subvence nemají býti udělo-
vany pouze k tomu, aby se zřizovaly ústavy
proto jen, aby jich bylo více. Mám za to,
že taková cesta vedla by k ochromení
svépomoci, která tuze v těchto věcech jest
důležitou pružinou a která se při zakládání

pokračovacích škol průmyslových tak do-
bře osvědčila.

Když řemeslnictvo naše mohlo dospěti
v zřizování samostatných pokračovacích
Škol průmyslových tak daleko, myslím,
že jest to tím snadnější obchodnictvu.

Neodporuji zajisté vydatnému pod-
porování obchodních škol pokračovacích z
peněz zemských, prosím jen, aby se stejná
váha kladla na svépomoc. Návrh p. posl.
Effmerta dotýká se ještě jiné důležité
věci.

Jest zásadně důležito, aby rozdělování
subvence zemské, respective dotace 40000
zlatých, která jest věnována pokračova-
cím školám průmyslovým a obchodním,
zůstaveno bylo výkonnému orgánu sl. sně-
mu proti dodatné odpovědnosti.

Nemohu si představiti, jak by prove-
dení návrhu p. Effmertova v praxi samé
vypadalo, kdyby tento sl. sněm měl asi
při 200 školách pokračovach rozhodovati
od školy ke škole o tom, má-li dostati
zem. výborem navrženou, vyšší neb menší
subvencí.

Zemský výbor rozvrhuje subvence
tyto a odpovídá z toho.

Svého času byly zásady, jimiž zemský
výbor při rozdělování subvencí se řídí
prohlášeny a byly opětným snešením sl.
sněmu schváleny.

Kdo sleduje činnosti zem. výboru, ne-
může pochybovati o tom, že se zemský
výbor dosaváde těmito zásadami důsledně
spravoval.

V zájmu důstojnosti a vážnosti tohoto
slavného sněmu nepřál bych si, aby byly
nepatrné subvence pro každou pokračovací
školu do této síně zanášeny. (Výborně!)
Konečně podotýkám, že pan posl. Effmert
ve svém návrhu zmiňuje se také o obchodních
kursech. O subvencionování obchodních
neb průmyslových kursů dosud nebylo
řeči a míním, že by bylo velmi za těžko
p. posl. Effmertovi, aby podal přesnou
definici kursů těchto, která by se hodila
v celém království českém. Jest to tedy
nový titul, který by se do rozpočtu za-
nášel a také z té příčiny myslím, že ná-
vrh p. Effmertův přijali nemůžeme. Co se
týká podporování školství obchodního, k
tomu poukázal již p. řečník přede mnou,
že předloha ku podprování čtyř vyšších
obchodních škol jest zemským výborem
učiněna a že předloha ta přikázána byla
rozpočtové komisi.

Mohu konstatovati, co zpravodaj této
komise, že referát jest již hotov a že jest
položen na denní pořádek nejblíže příští
schůze výboru rozpočtového a jest úplná
naděje, že předloha ta bude ještě letos
vyřízena.

Z těchto důvodů, které jsem krátce
naznačil, prosím, aby návrh p. poslance
Effmerta byl odmítnul. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Přihlásil se
k slovu p. poslanec dr. Petak. Dávám jemu
slovo.

Posl. dr. Peták: Slavný sněme! Vzhle-
dem k tomu, co řekl vážený p. poslanec
Adámek jakož i maje zřetel k tomu také,
co uvedl ctěný p. prof. dr. Kvíčala, do-
volím si jen následující připomenouti:

Návrh, jaký předložil vážený p. ko-
lega Effmert, zdá se mi býti velmi neur-
čitým. Sl. sněm maje pojednávati o pe-
ticích, zajisté vždy musí bráti zřetel k
tomu, zdali a jaké petice byly předloženy
a jsou li nějaké předloženy, rozhodnouti
potom, ku kterému výboru mají býti při-
kázány, a očekává zajisté potom příslušné
návrhy.

V návrhu, který učinil p. kollega
Effmert, mluví se povšechně o peticích,
na které petice se má tento návrh vzta-
hovati ? Má se vztahovati na petice, které
snad v budoucnosti teprvé podány budou,
aneb které již podány jsou?

Jsou-li to petice, které již podány
jsou, o těch zajisté stalo se již takové
opatření, které náš jednací řád předpisuje,
a na které poukázal již vážený p. kollega
Adámek, který zajisté ještě během tohoto
zasedání k vyřízení přijdou; na petice které
snad v budoucnosti podány budou podle
mého náhledu nemůže se vztahovati tako-
vý neurčitý návrh a sice z té příčiny,
poněvadž budou-li předloženy zemskému
výboru, zajisté zemský výbor ví, jak s
těmito peticemi naložiti a budou-li opět
předloženy vysokému sněmu, naloží s
těmito peticemi opět ve smyslu jednacího
řádu. — Mám tudíž za to, že, poněvadž by
byla jakási pochybnost, o které petice se
v tomto návrhu jedná a poněvadž, pakli by se
vztahoval návrh ten k peticím podaným,
by takové usnesení sl. sněmu praeju-
dikovalo tomu, co snad budžetní výbor a
zemský výbor v případě takových petic
podá, musím se rozhodně vysloviti proti
takovémuto návrhu a to z toho důvodu,

poněvadž jak s potěšením jsem zazname-
nal z odůvodnění a vývodů veleváženého
p. prof. dra Kvíčaly, zdá se mi, že jak
Pražskou tak pro Chrudimskou jakož i
pro Plzeňskou školu obchodní skutečně
od zemského výboru patřičné návrhy a
podpory jsou přislíbeny a já očekávám,
že i budžetní výbor v tomto směru své
usnešení učiní a těmto třem ústavům
své podpory neodepře.

Kdyby však se státi mělo, že tento
návrh váženého p. kollegy Effmerta
stal by se usnešením, mohlo by se státi
vzdor tomu, že zemský výbor navrhuje,
aby se věnovalo těmto ústavům po tolika
a tolika zlatých podpory, by budžetní
výbor, jsa nyní vázán pozdějším usnese-
ním vysokého sněmu, musil poukázati
tyto petice na usnesení z předešlé deba-
ty. Myslím, že by to nevyhovovalo ani
intencím váženého pana kollegy Effmerta
a nesrovnávalo by se to skutečnými po-
třebami; i dovoluji si prohlásiti" se proti
návrhu p. Effmerta.

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě ně-
kdo za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

P. poslan. Effmert.

Poslanec Effmert: Po tak skvělých
výkazech, které podal člen zemského vý-
boru, slovutný pan dr. Kvíčala a zpravo-
daj rozpočtové komise, slov. pan posl.
Adámek a zároveň slov. p. dr. Peták,
upouštím od svého návrhu a také s vděč-
ností přijímám to, co slov. člen zemského
výbor, pronesl a o čem jsem nebyl zpra-
ven; s vděčností to uznávám, poněvadž
moje snaha tímto vyplněna jest.

Nejv. maršálek zemský: P. poslanec
Effmert bere svůj návrh zpět.

Der Herr Abgeordnete Effmert zieht sei-
nen Antrag zurück.

Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Prohlašuji debatu za ukončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

Pan zpravodaj se slova vzdává.

Bude tedy hlasováno, jelikož návrh
p. posl. Effmerta byl vzat zpět, o 5. a 6.
titulu kapitoly VIII., a pak o peticích
5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12; pak o dodatně

předložené petici ze Žamberka na kterou
pan zpravodaj byl poukázal.

Gegenstand der Abstimmung sind die
Titel 5 und 6 des Kapitel 8 im Erfordernisse
und dann die Petitionen Nr. 5, 6, 7, 8, 9,
10, 11 und 12 sowie die Petition aus Sens-
tenberg, auf welche der Herr Berichterstatter
Eingangs aufmerksam gemacht hat.

Die Abstimmung über den Antrag des
Herrn Abg. Effmert entfällt, weil derselbe zu-
rückgezogen wurde.

Žádám pány, kteří přijímají řečené
posice, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, Welche die genannten
Positionen annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Zpravodaj dr. Mattuš: Kapitola 9.
titul 1. české zemské divadlo:

Potřeba.........zl. 68.358

Úhrada........." 768

L.=S. Baretta (liest) :

Kapitel 9 des Erforderuisses.
Böhmisches Landestheater . . . fl 68.358

Bedeckung.

Kapitel 9. Titel 1.

Böhmisches Landestheater . . . fl. 768

Nejv. maršálek zemský:

K tomuto předmětu se přihlásil k slovu
a sice pro návrh komise pan posl. prof.
Durdík.

Dávám jemu slovo.

Poslanec prof. Durdík: Sl. sněme!
Běží tenkráte o větší summu — právě vy-
slovenou — ; jen zvláštní a pozoruhodná
situace však, ve které se octla obě divadla
zemská v tomto roce, přiměla mne k tomu,
abych se při této příležitosti zmínil o
hlavní tužbě a žádosti obou divadel.

Jest u nás též mnoho lidí, kteří uvá-
dějí četné námitky proti divadlu.

Jednak, že to jest pouhá zábava čili
čírý, zbytečný luxus; že kdo chce se ba-
viti, má si věc opatřiti a zaplatiti sám;
dále, že jest mnoho jiných míst, kam by
se podpora divadlům určená mohla sklá-
dati, ku příkladu na školství, na prů-
mysl, na obchod, na nemocnice a ještě
na jiné a jiné ústavy, — a konečně jsou
i námitky puritanské, že divadla beztoho

proti mravnosti čelí, — aneb ještě vyšší
filosofické těžkosti, že jest to samý klam
a mam, že by to vůbec nemusilo, ba ani
nemělo býti!

Podobných námitek bychom mohli
vyčísti ještě velmi mnoho, ano ještě si je
každý ze své zásoby dle libosti rozmnoží.

Ale všechny ty námitky dohromady
rozplynou se jako jarní sníh před sluncem,
před faktem otevření nového německého
divadla.

Když, velectění pánové, povážíme, co
se odehrálo za posledních dnů, kdy naši
němečtí krajané otevírali své nové nád-
herné divadlo, tu věru při tom nás zbavili
povinnosti, dokazovati něco pro divadlo
své, pro divadlo české!

Jakým způsobem znamenitým oni do-
vedli oceniti, co znamená v Praze německé
divadlo! Jak vylíčili jeho postavení a
důležitost v ohledu kulturním, politickém,
národnostním atd.

Neboť, pánové, všechny tyto důvody,
které uvedli krajané naši pro divadlo ně-
mecké, platí měrou zvýšenou pro
divadlo naše pro divadlo české.

Konečně, pánové, i kdyby Němci v Praze
si nezakládali na tom, míti své nové
divadlo, vždyť zůstanou ještě obklopeni
celým řetězem divadel dvorních, jako jsou
v Berlíně, v Drážďanech, v Mnichově, ve
Vídni; ty se Němcům starají o rozkvět
uměni dramatického takovým způsobem,
že my s těmi silami nechceme a nemů-
žeme se měřiti.

Nicméně vidíme, že přes to krajané
němečtí dbají toho, aby v Praze měli
slavné své, nádherné a umělecké divadlo.

My však máme pouze jediné velké
divadlo v Praze, — odtud vysvítají naše
povinnosti k němu!

Kdybychom my v té věci jen něco
zanedbali, necekali bychom ani dlouho a
zase titéž hlasové privátní i publicistické
beze všeho dovozovali by veliké věci proti
nám. Tu prý se teprve ukázalo, že jsme
plémě nižší, že si nevážíme krásných
umění, že nemáme smyslu pro něco vyššího.

A také se to objevilo v těchto dnech
právě za těch dní, kdy se otevřelo veliké
německé divadlo krásné a nádherné.

Mnozí z těchto publicistických hlasů
vyvozovali, že prý nyní jest českému di-
vadlu konec.

Česká přepjatosť a zpupnosť si vy-
stavěla nádherný stánek, kterýž od té

doby. co otevřeno jest německé divadlo,
zůstane prázdným a propadne bankrotu,
že dohospodaří!

To bylo rozšířeno, v mnohých novi-
nách uvedeno i v říší, tak v některých
bavorských a pak také ve vídeňských
listech.

Ovšem týká se věc také našeho di-
vadla, poněvadž pro naše divadlo i pro
německé jest v rozpočtu zase navržena
právě zde vytčená položka; týká se tedy
hlas novin také našeho dnešního jednání.

My však nemusíme polemisovat; já
bych jen soudil, že co mně při tom na-

padlo, jakožto odpověď na tyto hlasy ma-
licherné, stačí podotknouti, že bych zajisté
mluvil ze srdce všech pánů zde přítomných,
že všechna mínění a hlasy, ať jsou kor-
porací, ať se jmenuji tak nebo jinak, že
všechny pohrouženy jsou v nehorázném omy-
lu, anebo, jak řekl pán jeden zde nepřítomný
"sind im heillosen Irrthume befangen."

Tedy, že by snad nové německé di-
vadlo znamenalo konec našeho Národního ?
Naopak znamená spíše nové
vzpružení Národního. Národní di-
vadlo ovšem mnoho potřebuje, a opakuji
věc více méně známou, že České divadlo
národní denně musí míti 1 tisíc zl. to
znamená skoro 400.000 zl. ročně a že musí
pilně se ohlížeti, aby tuto velkou potřebu
ukrylo. Pouze gáže osobám tam zaměst-
naným, kterých jest asi 400, obnáší každý
měsíc 22.000 zl. a při takové sumě, když
nepočítáme režii, topení, osvětleni, patrně,
že divadlo musí býti stále na stráži, aby
nejen co do umělecké stránky všem po-
žadavkům zadost učinilo, nýbrž aby také
k hmotné potřebě dozor dobrý mělo; v tom
záleží pravé umění ředitelské, které di-
vadlo vede.

Ta však pozoruhodná okolnost při
Národním divadle jest nyní, že jak známo,
pánům, odevzdána jest divadelní budova,
i podnikání her družstvu, totiž spolku
vlasteneckých mužů, kteří obětovali své
podíly i práci svou, aby bylo budovy této
důstojně ve smyslu národním užíváno.

Smlouva, která družstvo víže, končí
30. července letošního roku a tu nastává
přechod: Má se totiž celé toto zařízení
obnoviti, má se smlouva, která dosud
stává se družstvem, přetvořiti a znova
uzavřít, z krátka má se celá záležitost
divadla na celou řadu let, na šest, snad
na deset znovu zaříditi, a tu bude ovšem

potřebí všelijakého jednání; neboť jedna
i druhá strana, oba kontrahenti přejí si
míti všelicos změněno v podmínkách
smlouvy.

A tu je potřebí podrobného jednáni;
do toho jednání pak pletou se mnohé po-
věsti, tak na přiklad, že se mluví o ně-
jaké krisi Národního divadla; a z těch
pověstí jiné horši vynikají, neb my ty
všecky hlasy nemáme v moci — a tu jsem
chtěl upozorniti, že o nějaké krisí nebez-
pečné, která by hrozila snad národnímu
ústavu, že se divadlo sřítí, nebo že se mu
Činí výčitka, že dohospodařilo, není
žádné řeči. Národní divadlo koná své po-
vinnosti, jak se všickni pánové mohou
přesvědčiti osobně a očividně, a jestli-že
příjem neudržuje se stále na svém niveau
nejvyšším, to, pánové, jest v každém ve-
likém ústavě.

Nikdy nemůžeme doufati, že, když na
příklad v neděli jest divadlo naplněno
nebo ve čtvrtek, musí každý den býti
stejně naplněno; to se rozumí tím více
při divadle velikém, a já bych připome-
nul na jednu okolnost. Národní divadlo,
jak jest, dostačí našim potřebám, ale ně-
kdy, když provozuje se něco zvláštního a
znamenitějšího, litujeme, že není divadlo
větší; pak teprv mohlo by se nahrnouti
více lidí a my z takových zvláštních pří-
padností mohli bychom více získati, než
můžeme nyní.

Jest-li při divadlu německém ona po-
zorohodná situace v tom záleží, že ote-
vřelo novou budovu svou, jest v českém
zas ona okolnost, že se nyní bude měniti
správa divadelní., Avšak také se proslýchá,
že ředitel německého divadla žádal za po-
dobnou podporu; tu jest otázka také jedno-
duchá, ty důvody, které přiměly nás, aby-
chom si přáli sem tam nějakou položku
zvýšenou, ty také přiměly ředitele di-
vadla německého k žádosti podobné, a z
důvodů těch ovšem nikdo se nebude sta-
věti snad proti této žádosti, ano, jí vy-
hoví. —

Něco jiného přistupuje ještě z důvodů
politických. Aj, pánové, proč pak by kra-
jané němečtí se tomu opírali, kdyby zem-
ské divadlo německé mělo býti přenešeno
do České Lípy nebo do Varnsdorfu, kdy-
by bylo na uzemí, které zdá se jim býti
uzavřené. — Nikoliv, oni chtějí míti ně-
mecké divadlo v Praze, jako mají univer-
situ německou, mají techniku německou

a nejvyšší ústavy jiné. A právě jest tu
viděti, že oni tím způsobem uznávají Pra-
hu, že ji uznávají za hlavní město své,
totiž za hlavní město celé země a to nové
německé divadlo, věřte, jest jen nová pás-
ka, která je váže ku Praze.

Jestli tedy jest zde nové německé di-
vadlo, statistické poměry obyvatelstva se
tím nezmění. Jestli-že některý spisovatel,
který byl při slavnosti, za dojmu slavnosti
napsal, že nyní jest přesvědčen, že Praha
jest město německé, přejme mu tu radost.

Za dvě leta bude nové sčítání lidu,
a statistika bude konati svou povinnost,
a ukáže něco jiného, než ukázal onomu
spisovateli ten dojem slavnostní. Ale pro-
spěch z toho jest jiný, nejen hmotný, ný-
brž také v uměleckém i v politickém o-
hledu toto přiznáni německých krajanů,
že oni přece Prahu uznávají za hlavni
město celé vlasti, že ji nadali novým di-
vadlem pěkným.

Jestli-že by nebylo zrovna potřebí oro-
dovati za tuto položku, měl jsem za nutné
se aspoň o tom zmíniti v této debatě a
prosím jen slavný sněm, zejmena repre-
sentanta jeho za času míru, totiž zemský
výbor, aby zachovaly svou přízeň divadlu
národnímu, a aby v tom vyjednávání,
které právě není ještě ukončeno, laskavě
a velkodušně přispívaly všemožně, pokud
ovšem to dovolí prostředky zemské, a jak
to přiměřeno jest, intencím divadelního
družstva samého.

Pánové, měl bych ještě mnoho v zá-
sobě, co bych mohl líčiti, já však vůči
tomu, že bez toho čas pokročil a jiné věci
čekají na vyřízení brzké, všecku tuto zá-
sobu potlačuji a opět jen vyslovuji přání,
aby i v tomto novém obdodí přízeň sněmu
i zemského výboru zůstala zachována di-
vadlu, jak se to ukázalo v předešlých le-
tech. Neboť já nejsem z těch, kteříž,
když něco prokázáno pěkného, z toho vy-
vozují právo k nespokojenosti, nýbrž nále-
žím k těm, kteří vděční jsouce za to, co
se nám dobrého proukazuje, také toho ve-
řejně nepopíráme.

V závěrce svých slov k naději v bu-
doucnost, připojuji tudíž upřímný výraz
diků zemskému výboru, jenž se za
těchto minulých let skutečně o národní
divadlo staral. Domluvil jsem. (Výborně).

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Debata jest ukončena.

Die Debatte ist geschlossen.

Pan zpravodaj se vzdává slova.

Bude se hlasovati o kapitole 9., titulu
1. potřeby a o tomtéž titulu a kapitole v
úhradě.

Es wird abgestimmt werden über das
Capitel 9, Titel 1 im Erforderniß und über
Capitel 9, Titel 1 in der Bedeckung.

Žádám pány, kteří s těmito položka-
mi souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesen Pe-
titionen zustimmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie ist angenommen.

Zpravodaj dr. Mattuš.
Německé zemské divadlo . . 52.418 zl.

Landtagsaktuar Baretta (liest): Deutsches
Landestheater 52418 fl.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Prosím pány, kteří tyto položky při-
jímají, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diese Posi-
tionen annehmen, die Hand zu erheben.

Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Zpravodaj dr. Mattuš.

Jiné ústavy a společnosti . . 96.500 zl.

Článek XI. Vyřízení.

1.  Společnosti vlasteneckých přátel
uměni zvyšuje se subvence 5000 zl. na
6000 zl.

2.  Zemskému výboru se ukládá, aby
zjistil náklad, jehož je zapotřebí k úpravě
pouze dekorativní pilířů I. a II., i aby
pouze tuto sumu co poslední subvenční
lhůtu na provedení opravních prací v choru
chrámu sv. Barbory v Hoře Kutné k vý-
platě poukázal.

3.  Městu Bečovu povoluje se k další-
mu rozšířeni tamní hudební školy poslední
příspěvek 500 zl.

Dále vyřízení petice 13., 14. a 15.,
jež zní následovně.

P. č. 86. a 148. archaeologického spol-
ku "Vocel" za zvýšení subvence na opra,-

vu chrámu sv. Barbory v Hoře Kutné po-
važují se za vyřízené snesením se o čl.
XI. 1. rozpočtového vyřízení,

o p. č. 211 P. J. Svobody, děkana v
Turnově za příspěvek na opravu staroby-
lého kostela v Nudvojovicích přechází se
k dennímu pořádku,

o p. č. 247 P. V. Ctyrokého, děkana
v Mladé Boleslavi, za příspěvek na opravu
starožitné románské kaple ve Vinci pře-
chází se k dennímu pořádku.

Landtagsaktuar Baretta (liest). Capitel
9 des Erfordernttzes, Titel 3: Andere Insti-
tute und Vereine, 96.500 fl.

Art. XI. der Erledigung.

1.    Die Subvention der Gesellschaft pa-
triotischer Kunstfreunde wird von 5.000 fl. auf
6.000 fl. erhöht.

2.  Der Landes-Ausfchuß wird beauftragt,
den Aufwand, welchen die bloße dekorative
Herstellung der Pfeiler I. u. IL erheischen
würde, Sicherzustellen, und nur diese Summe
als letzte Subventions-Rate zur Durchführung
der Restaurations-Arbeiten im Chore der Skt.
Barbara-Kirche in Kuttenberg zur Zahlung
anzuweisen.

3.   Der Stadt Petschau wird zur Erwei-
terung der dortigen Musikschule der letzte Bei-
trag von 500 ff. bewilligt.

Erledigung der Petitionen :

13.    Die Petitionen Z. 86 und 148 des
archäologischen Vereines "Vocel" um Erhö-
hung der Subvention zur Restaurirung der
St. Barbara-Kirche in Kuttenberg werben als
durch die Beschlußfassung über den Art. XI. 1
der Erledigung des Voranschlages erledigt an-
gesehen.

14.  Uiber die Petition Z. 211 des P. J.
Swoboda, Dechanten in Turnau um Gewäh-
rung eines Beitrages zur Restaurierung ber
alterthümlichen Kirche in Nudvojovic wird zur
Tagesordnung übergegangen.

15.  Uiber die Petition Z. 247 des P. W.
Čtyroky, Dechanten in Jungbunzlau um Ge
währung eines Beitrages zur Restaurierung der
alterthümlicheu romanischen Kapelle in Binec
wird zur Tagesordnung übergangen.

Nejv. maršálek zemský: Přihlásil se
ke slovu a sice pro návrh komise p. posl.
dr. Bach. Dávám jemu slovo.

Poslanec dr. Bach : Proti.

Nejv. maršálek zemský. Proti, prosím
za odpuštění.

Pan posl. dra. Bach. Slavný sněme,
proto jsem se ujal slova, jen strany pe-
tice pod čís. 48. archeologického spolku
"Vocel", který vyřizuje rekonstrukci chrámu
sv. Barbory podle intencí vlády a podle
intencí slavného sněmu, žádá o mimořádný
příspěvek pr. 5800 zl. a to sice z násle-
dujících důvodů

Jak sl. sněmu povědomo jest, povolila
vláda r. 1884 50.000 zl. na rekonstrukci
chrámu sv. Barbory, avšak s tou podmín-
kou, že tyto peníze mají býti určeny je-
nom pro konstruktivní části, co se týče
dekorativní části, to že se musí z toho
vyjmouti, to že patří zemi a jednotlivým
korporacím, jako Kutné Hoře, okresu její-
mu a archeologickému sboru "Vocel".

K tomu konci se vždy na podzim
sdělaly plány a rozpočty od architekta
Mokra, na kterých plánech bylo zřejmě
zvláštní barvou určeno, co patří do kon-
struktivní části a co patří do dekorativní
části zase jinou barvou.

Jak plány tak rozpočty revidoval mí-
stodržitelský stavební rada Brandtner a
s těmito dvěma dobrozdáními, architekta
Mockra a tohoto pána šly plány a roz-
počty k ministerstvu kultu.

Poněvadž takto již jistá státní kon-
trola se zde zjevila, byla praxe provedena
tak, že již v zimě následkem toho všechny
tyto části, jak dalece čas stačil, byly pro-
vedeny a tu se stalo, pánové, že r. 1885
a 1886 byly později od vysoké vlády jisté
položky v těchto plánech a rozpočtech
škrtnuty, s tím doložením, že ta a ta
částka nepatří do konskrutivní části,
nýbrž do dekorativní a do figurální. Ná-
sledkem toho byly tyto položky, které již
byly takřka vyměřeny, "škrtnuty a na
útratu dekorativních části musily býti po-
voleny.

Podotýkám, slavný sněme, že, nežli
takovéto rozhodnutí po půl letě a třeba
ještě déle přišlo, již nejenom tyto části je-
dnotlivé byly hotovy, nýbrž, že stály a
byly postaveny na pilířích samotných.

Tím se stalo, pánové, že za r. 1885 a
1886 se archaeologický sbor "Vocel" na-
cházel v jisté pekuniární nesnázi. K tomu

přibyla ještě následující okolnosť, a sice,
jak ctění pánové, kteří Kutnou Horu loni
a letos navštívili, se přesvědčili, že viděli
tam zbytky krásné sochy sv. Václava,
která v myšlénce, že se bude moci udr-
žeti, nebyla do projektu přijata.

Náhodou se však stalo, že mrazem
tato socha beze vší příčiny, bez všech
větrů, bez všech nějakých otřesení spadla
a se rozbila.

Na takový mimořádný výdaj nebyl
archaeologický sbor "Vocel" připraven a
a tu se jevil tedy býti nutným projekt,
který do rozpočtu pojat nebyl.

Mimo to mnohé části, které z dolejška
se zdály býti dobré, a že se snad nechají
v těch pilířích zachovati, jako jsou je-
hlance, fiály, baldachýnky, rosetky, chrliče
a p., ukázaly se, když se postavilo nákladné
lešení, které vláda postavit nechává, zkou-
šely, aneb když se starou částí pohnulo,
ukázalo se, že více k potřebě nejsou. A tu,
pánové, se zjevil tento schodek per 3800
zlatých, jehož příčinou bylo však jenom
to, jak jsem si dovolil vysvětliti.

Tyto věci chatrné, které se zdály dříve
býti dobré, jsou již hotovy, jsou již po-
staveny a archeologický sbor, poněvadž
ani v rozpočtu zemském se něco podob-
ného nenašlo — to jest v těch plánech,
které se poslaly sem — ani v tom stát-
ním rozpočtu, jest nyní v obligo a těch
3800 zl. dluhuje jak sochaři, tak také pach-
týři Uzloví, který ty kamenické práce tam
provádí.

Pánové! Archeologický sbor Vocel,
jehožto příčinou, jehožto prací a namahá-
ním jest restaurace chrámu sv. Barbory,
který mimořádně ještě jiné výdaje na
sebe béře, ten by nyní, když by sl. sněm
tuto položku mimořádně nepovolil, přišel
do nesnáze, že by posléze musel ze svého
tuto položku zaplatiti. Pánové! to snad
přece nemůže býti!

Mohlo by se říci, že ty části, které
vys. vládou byly škrtnuty, nepatří do kon-
strutivní nýbrž do dekorativní části, že
by ty výlohy měla vlastně sl. vláda nésti;
ale pánové, zaplaceno to již jest a jak má
nyní výbor archaeologického sboru se o
tu věc ujímati? Má se pouštěti do něja-
kého procesu s vysokou vládou? Nezbý-
valo mu nic jiného, než se důvěrně obrá-
titi na sl. sněm s prosbou, aby tuto po-
ložku co poslední položku na chrám svaté

Barbory, ráčil povoliti k výplatě a to
hlavně z té příčiny, poněvadž pilíře na
presbyterium sv. Barbory jsou z 11 té části
úplně hotovy a 12. a 13. čásť — v naší
petici pod č. l.a 2. — pilíře— letos budou
dohotoveny.

Já tedy myslím z té příčiny, že se
archaeologický sbor vynasnažil a že
všechnu píli a práci na to obětoval, že
mimo jiné i také své skromné příjmy per
500 zl. ročně k restauraci tohoto chrámu
věnuje, že by přišel do nesnáze a musil
posledně hotovou práci, která již postavena
jest, ze svého snad zaplatiti.

Prosím tedy, aby sl. sněm se laskavě
usnesl, by tato částka co mimořádný pří-
davek na rekonstrukci chrámu sv. Barbory
byla povolena.

Nejv. maršálek zemský: činím dotaz
na podporu.

Pan poslanec dr. Bach činí návrh:
Na úhradu schodku, který nastal při re-
stauraci chrámu sv. Barbory archaeologi-
ckému sboru Vocel v Hoře Kutné potřeb-
nými vícepracemi, povoluje se výminečně
3.800 zl. k výplatě z fondu zemského.

Der Herr Abg. Dr. Bach stellt den An-
trag: Zur Bedeckung des Abganges, der bei
der Restaurirung, der St. Barbarakirche dem
archäologischen Vereine "Vocel" in Kuttenberg
durch nothwendige Mehrarbeiten erwachsen ist,
wird ausnahmsweise der Betrag von 3.800 fl.
bewilligt und aus dem Landesfonde aus-
bezahlt.

Žádám pány, kteří tento návrh pod-
porují, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Der Antrag ist hinreichend unterstützt.

Žádá ještě někdo za slovo?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Prohlašuji debatu za ukončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschlossen.

P. zpravodaj má závěrečné slovo.

Zpravodaj posl. dr. Mattuš: Jménem
budžetní komise musím se vysloviti proti
návrhu p. posl. dra. Bacha, nechť jest
jinak tento návrh sebe více snad sympa-
tický jednotlivcům i snad celému sl. shro-
máždění.

Od r. 1884 sl. sněm povolil na restau-
raci chrámu sv. Barbory v Hoře Kutné

26.000 zl. a s těmi 10.000 zl., které polo-
ženy jsou do rozpočtu na rok 1888, bude
to činiti zajisté nemalou sumu 36.000 zl.
rak. čís.

Již touto podporou osvědčil sl. sněm
dostatečně význam a uměleckou cenu to-
hoto velikolepého chrámu, že tedy počí-
naje skrovnějšími podporami došel k pod-
poře značnější, již po několik let povolo-
vané po 10.000 zl. Když věc přišla ten-
kráte k řeči v budžetní komisi a se strany
zajisté znalce velmi váženého, který byl
v té příčině referentem specielním, před-
ložily se veškeré účty a doklady, přišla
komise k tomu náhledu, že se aspoň ve-
lice zdá, že na účet této podpory zemské
leccos se vykonalo, co vlastně náleželo na
účet státní konati, a že tedy již z této
příčiny mělo by se státi jakési refundo-
vání se strany státu, aby se tedy obrátilo
opět něco na to, co by snad ještě schá-
zelo na účet dekorativní Části. Ale nedá
se, pánové, upříti, z té myšlénky vychá-
zela budžetní komise, a tuším i sl. sněm
vůbec od té doby, co se jedná o rekon-
strukci, o opravu, o udržování tohoto vele-
důležitého a krásného chrámu, že vláda,
jednak co patron, jednak v zastoupení
státu, má povinnosti veliké k této umě-
lecká památce, které zajisté povolením
těch 50.000 zl. nejsou vyplněny, budžetní
komise vychází z té myšlénky a jest pře-
svědčena o tom, že povinnost státu v tom
ohledu mnohem dále sáhá nežli povinnost
země. Protož bylo již na tom, aby se na
rok 1888 vůbec se strany země nepovolo-
valo ničeho, aby se nepřistupovalo ani k
návrhu zemského výboru k povolení těchto
10.000 zl., kteréž jsou položeny do roz-
počtu zemského, pokud se strany státu
nestane se to, co právě jemu náleží. Byl
to tedy ohled zcela mimořádný a zvláštní,
že budžetní komise změnila svůj původní
úmysl, že ponechala těchto 10.000 zl. v
rozpočtu, ovšem že ustanovila zároveň k
jakému účelu se těchto 10.000 zl. má užíti
a sice k tomu účelu, který spolkem "Vo-
celem," který zejména v první řadě dozírá,
jaksi vede tuto rekonstrukci, výslovně na-
značen jest co práce, jež vykonati se má
během r. 1888. Ovšem se praví a dokládá
se zde, že k tomu účelu, to jest rekon-
strukci pilířů, které jsou naznačeny č. 1.
a 2., nestačí částka 10.000 zl., nýbrž bylo
by zapotřebí 13.000 zl., a myslím, že bud-
žetní komise má za to, že bude-li jen po-

někud tento náhled při sl. vládě, o kte-
rém to myslím, že jest oprávněn, a že se
jedině odůvodniti dá, a zajisté to, co za-
potřebí ještě bude v této příčině, se strany
vlády se povolí.

Na sl. sněmu ale jest, aby v tomto
ohledu také zcela určitě své zdání, své
přesvědčení dal najevo, a to vyjde jen
tenkráte najevo, když sl. sněm přijme
návrh, jak jej byla komise budžetní for-
mulovala a když tenkrát nepovolí více.
Než vždy zůstane ta částka velmi znač-
nou a myslím, že se ze žádné strany ne-
bude moci říci a snad vyčítati sl. sněmu,
že naproti této veledůležité památce arche-
ologické neučinil svou povinnost!.

Jak pravím, musíme míti na zřeteli
to, aby nejenom země, nýbrž také ještě
ostatní faktorové v té míře a v tom po-
měru jako země konali svou povinnost a
z toho ohledu doporučuji návrhy budžetní
komise slavnému sněmu a prosím, aby sl.
sněm nepřistoupil k návrhu pana posl.
Bacha.

Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k
hlasování.

Wir gehen zut Abstimmung űber.

Předmětem hlasováni jest cap. 9. ti-
tul 3. potřeby pak petice 13, 14, 15 čl.
11. vyřízeni.

Návrh p. posl. Bacha jeví se co do
formy jakožto dotatečný návrh k vyřízeni
a měnila by se tím dotyčná číslice. Dám
tedy hlasovati o tom návrhu, pak o pe-
ticích navržených budžetní komisi a kdyby
návrh posl. Bacha byl přijat, podá zpra-
vodaj změnu, která následkem toho by
v číslicích musila se díti.

Gegenstand der Abstimmung sind zunächst
Cap. 9, Titel 3 des Erfordernißes, dann die
Petitionen 13, 14, 15 und der Art. XI. der
Erledigung.

Außerdem hat der Herr Abg. Bach einen
Antrag eingebracht, Welcher als ein Zusatz zur
Erledigung aufzufassen ist. Nachdem jedoch
dessen Anträge eine Aenderung der Ziffer in
der Position des Voranschlages involviren
würden, werde ich zuerst über diesen Antrag
abstimmen lassen, und dann erst über die Po-
sitionen, welche die Budgetcommission vorge--
schlagen hat.

Sollte der Antrag des Herrn Abg. Bach
angenommen werden, so wird der Herr Be-
richterstatter die Güte haben, die dadurch in

der Zisser nothwendige Aenderung dem ho-
hen Hause zu bezeichnen.

Návrh p. posl. Bacha zní: Na úhrada
schodku, který nastal při rekonstrukci
chrámu svaté Barbory archeologickému
sboru "Vocel" v Hoře Kutné potřebnými
vícepracemi, povoluje se výminečně 3800 zl.
k výplatě z fondu zemského.

Der Antrag des Herrn Abg. Bach lautet:
Zur Bedeckung des Abganges, der bei der Re-
novirung der Barbarakirche Dem archäologi-
schen Vereine "Vocel" in Kuttenberg durch
nothwendige Mehrarbeiten erwachsen ist, wird
ausnahmsweife der Betrag von 3.800 fl. be-
willigt und aus dem Landesfonde ausbezahlt.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh je zamítnut.

Der Antrag ist abgelehnt.

A nyní dávám hlasovati o dodateč-
ných položkách, jak jsou vytištěny.

Ich werde nunmehr die gedruckten Posi-
tionen zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto
návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche denselben
zustimmen, die Hand zu erheben.
Sie find angenommen.

Jsou přijaty.

Posl. dr. Mattuš:

Kapitola 10.
K účelům bezpečnosti.
Zemská káznice v Praze . . 69.723 zl.
Zemské káznice a polepšovny

v Čechách mimo Prahu . . 11.723 zl.
Ošetřovné zdejších káranců, u-
vězněných v káznici mimo

Čechy........2 600 zl.

Náklady hnanecké.....140.000 zl.

(Četnictvo........99.115 zl.

Úhrada zemská káznice v Praze 14.030 zl.
Úhrada nákladů hnaneckých . 34.000 zl.

Článek XII.
Za zámek v Kostomlatech k účelům
polepšovny najatý klade se v rozpočet ná-
jemné 3.000 zl.

Landtagssekr. Höhm: Capitel 10.
Erfordernitz.
Landeskorrektionsanstalt in Prag fl. 69.723

Landeskorrektions- und Besserungs-
anstalten in Böhmen außerhalb
. Prag.........fl. 11.723

Verpflegskosten für in Korrektions-
anstalten außerhalb Böhmen de=
tentirte Korrigenden . . . . fl. 2.600

Schubsauswand......ft. 140.000

Gendarmerie........fl. 99.115

Bedeckung.
Landeskorrektionsanstalt in Prag fl. 14.030
Ersatz von Schubskosten. . . . fl. 34.000

Artikel XII.
Für das zu Korrektionsanstaltszwecken

gemithete Schloß Kostenblatt wird in den
Voranschlag der Miethzins von 3.000 fl. ein-
gestellt.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Tyto položky jsou přijaty.

Diese positionen sind angenommen.

Zprav. posl. dr. MatttiŠ:

K účelům vojenským.
Potřeba.

Ubytování vojska.....70.000 zl.

Přípřeže........16.000 zl.

Vojenské nadace.....17.540 z1.

Vyřízení o petici pod číslem 16.
O petici č. 56. J. Pirníka, V. Novotné
a V. Mollera poskytovatelů přístřeší pro
c. k. vojsko v Přesticích za udělení většího
příplatku zemského za ubytování vojska
přechází se k dennímu pořádku.

Landtagssekretär Höhm : Militärswecke:
Erforderniß:

Militärbequartierung.....fl. 70.000

Vorspänne........fl. 16.000

Militärstiftungen......fl. 17.540

Petitionen:
16. Uiber die Petition Z. 56 des I. Pir-
nik, der V. Novotný und des V. Moller, als
Quartiergeber für das k. k. Militär in Přestic
um Gewährung einer höheren Landesaufzah-
lung für Militärbequartierung wird zur Ta-
gesordnung übergegangen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Diese Positionen find angenommen.

Tyto položky jsou přijaty.

Zprav. posl. dr. Mattuš:

Kapitola 12.

Veřejné stavby.

Stavby zemských silnic . . 152.000 zl.

Vodní stavby zemské . . . 104.055 zl.

Železnice........250.000 zl.

Stavby pozemní.....650.000 zl.

V celku kapitola 12 . . 1,156.055 zl.

Úhrada.
Stavby zemských silnic . . 2.402 zl.
Vodní stavby zemské . . . 11.071 zl.

článek 13. Vyřízení:
Na další provedení stavby budovy pro
museum království českého klade se v tit.
4, kap. 12. summa 650.000 zl.

Vyřízení petic sem náležejících:

O petici 6. 184. okresního výboru mi-
moňského, aby zemská zaloha 12.000 zl.
okresu na stavbu silnice poskytnutá teprve
r. 1895 počínajíc spláceti se směla, přechází
sněm k dennímu pořádku.

Petice č. 185 obecního zastupitelstva
v Lánech za opravu řeky Labe v katastru
obce lánské při spolupůsobení účastníků,

č. 204. katolického hospodářsko-včelař-
ského spolku "Lípa" ve Chlenech, aby řeky
Orlice divoká a tichá, pokud splavny jsou,
prohlásily se za řeky zemské,

č. 215. okresního výboru v Hradci Krá-
lové za prohlášeni Orlice řekou zemskou,

č 222. občanů Svítkovských za upra-
vení břehů labských,

8. 232. představenstev pobřežních obci
poříčí orlického v okresu kosteleckém za
prohlášeni řek Orlice divoké a tiché za
řeky zemské,

č. 345. a 346. hospodářského spolku
v Pardubicích za urychlené regulování
Labe a za převzetí Orlice do správy země
odkazují se vesměs výboru zemskému, aby
je vyřídil ve vlastni působnosti.

Petice č. 158. a 159. okresního a obec-
ního zastupitelstva novobystřického za slí-
bení zemské subvence pěti percent sku-
tečného nákladu na stavbu lokální dráhy
železné z Jindřichova Hradce do Nové
Bystřice odkazuje se výboru zemskému,
aby potřebná vyšetřeni ohledně zjištění

podnikatelů, nákladu příspěvků atd. konal
a pak sněmu zprávu s návrhem podal.

Landtagssekretär Höhm :

Oeffentliche Bauten :

Erfordernis:

Landesstraßenbauten . . . . fl. 152.000

Landeswasserbauten.....fl. 104.055

Eisenbahnen.......fl. 250.000

Hochbauten.......fl. 650.000

Bedeckung :
Landesstraßeubauten . . . . fl. 2.402
Landeswasserbauten.....fl. 11.071

Art. VIII. der Erledigung.
Zur weiteren Durchführung des Baues
des Museums des Königreiches Böhmen wird
im Tit. 4. Kap. 12 die Summe von 650.000
fl. eingestellt.

Petitionen:

Uiber die Petition Z. 184 des Bezirks-
ausschußes Niemes um Bewilligung, den dem
Bezirke zum Strassenbau gewährten Landes-
vorschuß erst mit Beginn des J. 1895 abzahlen
zu dürfen, wird zur Tagesordnung übergegangen;

die Petition Z. 185 der Gemeindever-
tretung in Lán um Regulirung des Elbeflußes
im Kataster der Gemeinde Lán unter Mitwir-
kung der Interressenten;

die Petition Z. 204 des katholischen
landwirthschaftlichen Bienenzuchtvereines "Lípa"
in Chlen um Erklärung der Flüße wilde und
fülle Adler, insoweit dieselben schiffbar find,
als Landesflüsse;

die Petition Z. 215 des Bezirksausschu-
ßes Königgrätz um Erklärung der Adler als
Landesfluß;

die Petitton Z. 222 der Gemeindemit-
glieber in Svitkov um Regulirung der Elbeufer;

die Petition Z. 232 der Vorstände der
Ufergemeinden des Adlerflußgebietes im Bezirke
Kosteletz um Erklärung der Flüsse wilde und
fülle Adler als Landesflüsse;

die Petitionen Z. 345 und 346 des land-
wirtschaftlichen Vereines in Pardubitz um
Schleunige Regulirung des Elbeflußes und Ue-
beritahme des Adlerflußes in die Landesver-
waltung werden insgesammt dem Landesaus-
schuße zur Erledigung im eigenen Wirkungs-
kreije zugewiesen;

die Petitionen Z. 158 und 159 der Be-
zirks- und Gemeindevertretung Neubistritz um
Zusicherung einer 5pZt. des faktischen Auf=

wandes betragenden Landessuvention zum
Baue einer Lokaleisenbahn von Neuhaus nach
Neubistritz werden dem Landesausschuße mit
dem Auftrage zugewiesen, die erforderlichen
Erhebungen hinsichtlich der Unternehmer, des
Aufwandes, der Beiträge usw. zu pflegen und
sodann dem Landtage Bericht und Antrag zu
erstatten.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo k temto položkám?

Verlangt jemand das Wort zu diesen
Positionen?

Sie sind angenommen.

Jsou přijaty.

Zpravodaj dr. Mattuš:
Kapitola 13.
Všeobecný stát penzijní . . 108.281 zl.

Článek XIV. vyřízení.

1. Ponechání aktivních požitků v sumě
1.500 zl. co pense účetnímu ofíiciálu Fr.
Witzovskému se schvaluje.

2.Karlu Alterovi, pens. řiditeli pokladny
zemské náhradou za tři quinquenálky, jichž
po novém pensijním normálu dosáhnouti
až nemohl, povoluje se osobní přídavek
300 zl.

Vyřízení petici číslo 26, 27, 28:

O petici č. 45 Th. Körnera, pens. účet-
ního officiála za zvýšení pense přechází se
k dennímu pořádku.

O petici č. 149 Vojt. Huebera za pod-
poru k uhražení dluhů syna svého zemř.
adjunkta pomocných úřadů u výboru zem-
ského přechází se k dennímu pořádku.

O petici č. 29 Johanny Dotzauerové,
sirotka po výpravčím zemského výboru za
zvýšení daru z milosti přechází se k dennímu
pořádku.

K těmto peticím byla podána ještě
petice č. 309 Josefíny Lilienbergové, vdovy
po adjunktu káznice, za udělení daru z mi-
losti pro její dceru Leopoldinu.

Jelikož sama matka požívá pense a
jedna z obou dcer má dar z milosti a o
druhé dceři není prokázáno, že by snad
byla k práci nezpůsobilá a pouze uvádí se
v žádosti, že jest jí potřebí k ošetřování
matky, neviděla budžetní komise žádný
dostatečný důvod, pro který by mohla
snad navrhnouti vyhovění 'této žádosti a
činím tedy návrh, aby sl. sněm přešel o
této petici k dennímu pořádku.

Landtagssekretär Höhm:

Allgemeiner pensionsetat . fl. 106.281

Art. XIV.

1.   Die Belassung der Aktivitäts=Bezüge
von 1500 fl. als pension dem Landesbuchhal-
tungs.Officiale Fr. Wizowsky wird genehmigt.

2.   Dem pens. Landeskassa=Direktor Karl
Alter wird als Ersatz für drei Duinguennal-
zulagen, welche er nach dem neuen Pensions-
Normale nicht mehr erlangen konnte, eine Per-
sonalzulage von 300 fl. bewilligt.

Ueber die Petition Z. 45 des pens. Rech-
nungsoffizials Th. Körner um Erhöhung sei-
ner Pension wird zur Tagesordnung über-
gegangen.

Ueber die Petition Z. 149 desS Adalbert
hueber um einen Beitrag zur Bezahlung der
Schulden seines Sohnes des verstorb. Hilfs-
ämteradjunkten des Landesausschußes wird
zur Tagesordnung übergegangen.

Ueber die Petition Z. 29 Der Johanna
Dotzauer, Waise nach dem Erpeditor des Lan-
desausschußes um Erhöhung der Gnadengabe
wird zur Tagesordnung übergegangen.

Ueber die Petition Z. 309 der Josefa
Lilienberg Zwangsarbeitshaus=Adjunktens-
Witrwe um Gewährung einer Gnadengabe für
ihre Tochter Leopoldine wird zur Tagesord-
nung übergegangen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo ?

Verlangt jemand das Wort?

Tyto položky jsou přijaty.

Diese positionen sind angenommen.

Zpravodaj dr. Mattuš: Kapitola 14.
Dluh zemský.

Zúročení........47.709 zl.

Umoření........950.139 zl.

Úhrada.
Valuta ze zápůjčky zemské z domestikal-
ního fondu.......1,000000 zl

Vyřízení rozpočtu článek XV.:
Dle snesení sněmu ze dne 15. ledna 1886
klade se v úhradu kap. 14. summa jednoho
milionu co valuta zápůjčky učiněné při
fondu domestikálním — v potřebě téže
kapitoly klade se co úrok ze zápůjčky té
summa 20.000 zl.

Landtassekr. Höhm:

Landesschulden:
Erfordernis.

Verzinsung...... fl. 47.709

Tilgung........fl. 950.139

Bedeckung.
Valuta des Landesanlehens aus

dem Domestikalfonde . . . fl. 1,000.000

Artikel XV.
Im Sinne des Landtagsbeschlußes vom
15. Sänner 1886 wird in ber Bebeckung Kap.
14. die Summe von einer Million Gulden als
Valuta des aus dem Domestikalfonde entnomme-
nen Anlehens — und im Erfordernisse des-
selben Kapitels als Zinsen von diesem An-
lehen die Summe von 20.000 fl. eingestellt.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Tyto položky jsou přijaty.

Diese Positionen sind angenommen.

Zpravodaj dr. Mattuš: Petice, které
nemají žádné souvislosti patrné s některou
částí rozpočtu, byly dány na konce vyřízení
o peticích a dovoluji si nyní návrhy bud-
žetní komisse v nich přednésti.

Tyto zni následovně:

o p. č. 30 útulného spolku vídeňské
university za subvenci přechází se k den-
nímu pořádku;

o p. o. 262 spolku k ošetřování nemoc-
ných studujících ve Vídni za podporu pře-
chází se k dennímu pořádku;

o p. č. 336 spolku ku podporování
filosofů na universitě vídeňské za podporu
přechází se k dennímu pořádku;

o p. č. 42 dělnické záložny v Praze
za dar neb bezúročitelnou zápůjčku pře-
chází se k dennímu pořádku;

o p. č. 64 výboru prvního českého
úvěrního spolku ku podporování potřebných
výdělku schopných osob poskytováním ne-
zůročitelnýoh půjček v Praze za udělení
subvence přechází se k dennímu pořádku;

o p. č. 251 spolku ku zřízení kostela a
duchovní správy ve Frankenhammeru za
příspěvek odkazuje se výboru zemskému,
aby ji c. k. vládě předložil k důkladnému
oceněni.

Mimo tyto petice došly ještě později

některé, o kterých dovolím si podati
stručně ústní zprávu. Jest to petice čís. 360.
Adolfa Wenzla, presidenta spolku českých
poštmistrů v Chřibské za udělení podpory
podporujícímu fondu poštovních zřízenců
v Čechách.

Jelikož k takovýmto účelům slavný
sněm dosud žádné podpory neposkytoval,
a také není jiných důvodů proto, činí bud-
žetní komisse návrh, aby se ohledně petice
této přešlo k dennímu pořádku.

Dále jest petice čís. 398. hospodářského
spolku ve Vodňanech za zvýšeni roční sub-
vence pro rolnickou školu v Pisku z 2000
zl. na 4000 7.1. Petice ta pokládá se za
vyřízenou snesením slavného sněmu o tomto
předmětu.

Petice čís. 383. P. Antonína Svobody,
katechety při měštanské škole v Brandýse n.
L. za udělení druhého služebního přídavku.

Jelikož je zapotřebí v této příčině
vyřízení a není zde patro o, že by byla
prošla tato záležitost ty instance zákonní,
které k vyřízení přede vším jsou povolány,
činí komisse návrh, aby odkázána byla
petice tato výboru zemskému, aby ji před-
ložil zemské Školní radě k příslušnému
jednání.

Petice čís. 436. mistní školní rady v
Netřebicích za udělení subvence na stavbu
tamní školy.

Jako ostatní petice stejného obsahu
odkazuje se výboru zemskému, aby je
uvážil a onich rozhodl při rozdělováni
příslušné dotace.

Petice Čís. 371. míst. škol. rady a obce
Gesmesgrün za zemskou subvenci k stavbě
tamní školní budovy, také tato petice se
stejným způsobem vyřizuje a sice odkázáním
výboru zemskému, aby ji uvážila o ní roz-
hodl při rozdělení dotace příslušné.

Petice čís. 440. výboru pokrač. školy
průmyslové v Libochovicích za udělení
subvence z penez zemských na vydržováni
této školy.

Jako při ostatních peticích stejného
obsahu navrhuje komisse budžetní, aby se
odkázala výboru zemskému, aby jí uvážil
a ní rozhodl při rozdělováni příslušné
dotace.

Landtagssekretär Höhm (liest):
Ueber die Petition Z. 30 des Asylver-
eines der Wiener Universität um Gewährung
einer Subvention wird zur Tagesordnung
übergegangen.

Ueber die Petition Z. 262 des Vereines
zur Pflege franker Studierenden in Wien um
Gewährung einer Subvention wird zur Ta-
gesordnung übergegangen.

Ueber die Petition Z. 336 des Vereines
zur Unterstützung der Philosophiehörer an der
Wiener Universität wird zur Tagesordnung
übergegangen.

Ueber die Petition Z. 42 der Arbeiter-
dorschußkassa in Prag um Gewährung eines
Geschenkes ober eines unverzinslichen Vorschu-
ßes wird zur Tagesordnung übergegangen.

Ue6er die Petition Z. 64 des Ausschußes
des ersten böhmischen Areditvereines zur Un-
terstüßung dürftiger, arbeitsfähiger Personen
durch Gewährung unverzinslicher Darlehen in
Prag um Gewährung einer Subvention wird
zur Tagesordnung übergegangen.

Die Petition Z. 251 des Vereines zur
Errichtung einer Kirche sammt Seelsorge in
Franfenhammer um Gewährung einer Sub-
vention wird dem Landesausschuße mit dem
Auftrage zugewiesen, dieselbe der k. f. Regie-
rung zur eingehenden Würdigung vorzulegen.

Ueber die Petitton Z. 360 des Adolf
Wenzel, Vorsißenden des böhm. Postmeister-
vereines in Kreibiß um eine Subvention für
den Unterstüßungssond der Landpostbediensteten
tu Böhmen wird zur Tagesordnung überge-
gangen.

Die Petition des landwirthsch. Vereines
in Wodnan, gemäß welcher dieser Verein zur
Petition des Kuratoriums der Ackerbauschule
in Pisek um Erhöhung der Jahressubvention
von 2000 auf 4000 fl. beitritt, wird durch den
bezüglichen Landtagsbeschluß als erledigt er-
klärt.

Die Petition 3. 383 des P. Anton Svo-
boda, Katecheten an der Bürgerschule in Bran-
deis a. E. um Ertrheilung der zweiten Dienst-
alterszulage wird dem Landesausschusse zuge-
weisen mit dem Austrage, dieselbe dem k. k
Schulrathe zur kompetenten Erledigung vor-
zulegen.

Die Petition 3. 436 des Ortsschulrathes
in Netrobitz um Gewährung einer Subvention
zum dortigen Schulhausbau wird dem Landes-
ausschuße zur Erwägung und Erledigung im
eigenen Wirkungskreise überwiesen.

Die Petition Z. 371 des Ortsschulrathes
und der Gemeinde Gesmesgrün (Schulbezirk
Joachimsthal um Ertheilung einer Landes-
subvention für den dortigen Schulhausbau
wird dem Landesausschuße zur Erwägung und
Erledigung bei der Vertheilung der bezüglichen
Dotationen zugewiesen.

Die Petition Z. 440 des Ausschußes der
gewerbl. Fortbildungsschule in Libochowitz um
Ertheilung einer Subvention zur Erhaltung
dieser Schule wird dem Landesausschusse zur
Erwägung und Entscheidung bei der Verthei-
lung der bezüglichen Dotationen zugewiesen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
k těmto posicím, jakož i k peticím které
dodatně byly zaznamenány za slovo.

Verlangt Jemand das Wort zu den ein-
schlägigen Positionen und zu den nachträglich
dem hohen Hause mitgetheilten Petitionen?

Ich ersuche die Herren, welche den An-
trägen der Budgetkommission zustimmen, die
Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasí s návrhy
budžetního výboru, by vyzdvihli roku.
Jsou přijaty.

Sie sind angenommen.

Zpravodaj dr. Mattuš: Následkem sne-
sení slavného sněmu, zejmena co se týká
dodatečných návrhů budžetní komise, v
příčině některých položek nově vřaděných
a zvýšeni subvence na školu pisecké mění
se nyní veškerá vydání království českého
pro rok 1888 na sumu 11,430.807 zl.: dle
toho by tedy úvod a článek I. vyřízeni
rozpočtu zemského zněly následovně:

Sněm království českého o rozpočtu
zemském na rok 1888 stanovuje takto:

Čl. I.
Vydeje zemské království českého na
rok 1888 stanoví se sumou 11,430.807 zl.
z nichž částky jednotlivé připadají na
zvláštní kapitoly, titule, a paragrafy uve-
dené v rozpočtu připojeném.

Landtagssekretär Höhm: Erledigung des
Landesvoranschlages für das Jahr 1880.

Der Sandtag des Königreiches Böhmen
findet bezüglich des Landesvoranschlages für
das Jahr 1888 zu bestimmen wie folgt:
Artikel I.

Die Landesausgaben des Königreiches Böh-
men werden für das Jahr l888 mit der Summe
von 11,430.807 fl. festgesetzt, deren specielle
Theilbeträge auf die in dem beifolgenden Vor*
anschlage angeführten besonderen Kapitel, Titel
und Paragraphe entfallen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Dám hlasovati o návrhu, jak jest vy-
tištěn, avšak toliko se změnou číslice
11,430.807 zl.

Ich werde den Eingang und den Artikel
I. zur Abstimmung bringen, wie derselbe ge-
drückt ist, jedorch mit der geänderten Zisser von
11,430.807 ff.

Žádám pány, kteří tento článek přijí-
mají, by vyzdvihli ruku."

Ich ersuche die Herren, welche diesen Ar=
tikel annehmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Er ist angenommen.

Zpravodaj dr. Mattuš: Čl. II.

Vlastními příjmy uvedenými v tomto
rozpočtu při jednotlivých kapitolách uhra-
žuje se suma 897.756 zl.

Landtagssekretär Höhm:
Artikel II.

Durch die in diesem Voranschlage bei den
einzelnen Kapiteln angeführten eigenen Ein-
nahmen wird ein Betrag von 897.756 fl. ge-
deckt. —

Nejv. maršálek zemský. Žádá někdo
za slovo?

Tento článek jest přijat.

Zpravodaj dr. Mattuš: Následkem zvý-
šených vydání jest ovšem o tuto sumu
také schodek vyšší a proto musí se zde
položiti číslice změněné a bude zníti čl. III.:

Čl. III.

Aby se uhradil schodek obnášející
10,533.051 zl. povoluje se přirážka 36 kr.
ku každému zlatému přímých daní v zemi
předepsaných a stanoví se výtěžek této
přirážky sumou 9,572.905 zl.

Zemskému výboru se ukládá, aby si
vyžádal nejvyššího svolení k rozepsání
této zemské přirážky.

Zároveň se ukládá výboru zemskému,
aby v částečném provedení sneseni sněmu,
ze dne 15. ledna 1886 u fondu domestikál-
ního učinil zápůjčku jednoho milionu, po
případě, aby pokud by se zápůjčka ta pro-
vésti nedala, sjednal dluh nezaložený.

Landtagsfekretär Höhm:
Artikel III.
Zur Deckung des Abganges von 10,533.051

fl. wird ein Zuschlag von 36 kr. zu jedem
Gulden der im Lande vorgeschriebenen direkten
Steuern bewilligt und der Ertrag des Zu-
schlages mit 9,572.905 ff. bestimmt.

Der Landesausschuß wird beauftragt, bte
allerhöchste Genehmigung zur Ausschreibung
dieser Landesumlage anzusuchen.

Zugleich wird dem Landesausschuße auf-
getragen, in theilweiser Durchführung des
Landtagsbeschlußes vom 15. Jänner 1886 aus
dem Domestikalfonde ein Darlehen im Betrage
von einer: Million zu entnehmen, und eventuell,
insoferne dieses Darlehen nicht realisirt werden
könnte, eine schwebende Schuld zu beschaffen.

Nejv. maršálek zem.: K tomuto článku
se přihlásil k slovu*.

Zu diesem Artikel haben sich zum Worte
gemeldet die Herren Abgeordneten :

p. Adámek, Talíř, a sice pro návrh
komise.

Dávám slovo p. posl. Adámkovi.

Posl. Adámek: Slavný sněme ! Vyří-
zený zemský rozpočet jest zrcadlem zprávy
země, jakož i obrazem a měřítkem kultur-
ního a hospodářského vývoje naší vlasti.
Čím krušnější zápasy je nám podnikati o
existenci hospodářskou, a čím větší kon-
kurenci musíme podnikati s našimi sou-
sedy ve všech oborech práce kulturní, tím
naléhavější je také potřeba, aby země tyto
boje a zápasy o hmotnou a kulturní bu-
doucnost našeho království vydatně usnad-
ňovala, a z toho přirozený je důsledek, že
zemské náklady k účelům hospodářským
a kulturním z peněz zemských věnované
stále rostou.

Náklady zemské v království českém
byly rozpočítány na r. 1863 na 1,845.202
zl, na r. 1870 na 7,238.485 zl., na r. 1880
na 7,361.215 zl, a jsou nyní rozpočítány
na rok 1888 téměř na 11 1/2 milionů zlatých.
Odpočítáme-li náklady na školství obecné
na rok 1888 v obnosu něco přes 5,023.208
zl. schválené, náklady, které v prvních le-
tech 60tých v zemském rozpočtu obsaženy
nebyly, činí vydání na rok 1888 téměř
6 4 milionu zlatých. Oproti roku 1863 tedy
vzrostly o 4 1/2 milionů zlatých, tedy o 2-16
pct.Že vydaje zemské dosud nedostouply
normální výše a Že v hospodářství zem-
ském nenastala stabilnosť, to dokázali páni
řečníci již v generální debatě a mně v pří-
čině té zbývá jenom některými doklady
náhled a míněni to ještě dotvrditi.

Náklady tyto tím více ještě porostou
v letech budoucích, čím otčímštěji o po-
třeby hmotné a kulturní tohoto království
bude postaráno ústřední vládou a čím více
se bude autonomie království Českého roz-
víjeti. Tím se stává uhražování schodku
zemského, kterýž, jak přirozeno, taktéž co
rok rosta, čím dále tím palčivější otázkou.

Schodek zemský, který činil r. 1863
1,349.630 zl., r. 1870 1,739.559 zl., r. 1880
6,634.061 zl. a činí na rok 1888 již přes
10 1/2 milionu zl.

K uhražení schodku bylo dosud po-
užíváno výnosu zemského jmění; výnosu,
který zajisté valně neporoste, pak nepa-
trnou mírou kasovních přebytků, ale hlavně
výnosu zemské přirážky.

Vlastním příjmem zemským byl uhra •
žen zemský náklad v r. 1863 495.571 zl,
tedy 269 pct.; r. 1870 489.926 zl. neb
22-2 pct.; r. 1879 773.366 zl. neb 11-7 pct.
a úhrada tato činí na r. 1888 897.756 zl.
neb 7-8 pct. veškerého rozpočteného a
schváleného nákladu. Na valnější vzrůstání
těchto vlastních příjmů zemských v stávají-
cích poměrech arci není téměř žádné naděje.

Jak jsem již podotkl, těžiště při uhra-
žování nákladu zemského spočívá v zem-
ských přirážkách.

Přirážka tato, která činila r. 1863 8 1/2
pct., vynesla 1,314.487 zl., r. 1870 činila
10 pct. a vynesla 1,608.731 zl., r. 1879 či-
nila 28 pct. a vynesla 5,245.593 zl. Na r.
1888 navržena jest 36 pct. a má vynésti
9,572.905 zl.

Výnos zemských přirážek vystoupil tedy
v letech 1863 až 1888 o 628-2 pct. (Slyšte!)

Při tom sluší uvážiti, že také basis,
na které přirážka tato byla rozvrhována,
stále se šířila. R. 1870 byla rožvržena při-
rážka na přímé daně, obnášející 16,07.315
zlatých, r. 1880 na přímé daně, obnášející
18,905.244 zl. a na r. 1888 má býti roz-
vržena na přímé daně, které obnášejí
26,591.402 zl.

Tedy tato základní daň, na niž jest
přirážka zemská rozvržena, v roce 1870
až 1888 vzrostla téměř o 14 1/ 2 milionu zl.
neb o 65-2 pct. Při takovém postupu zem-
ské přirážky jest zajisté přirozeno, že stále
a stále se opakuje otázka, zdali bude možno
i nadále zemské potřeby tímtéž způsobem
jako dosud, totiž stálým zvyšováním při-
rážek k přímým daním bez vážného po-
škození hospodářských zájmů poplatnictva
uhrazovati?

K otázce této oba páni řečníci, kteří
se o ní zmínili v generální debatě, odpo-
věděli naprosto záporně a v ohledu tom
musím také já s nimi úplně souhlasiti.

Nynější přirážková soustava jest neto-
liko finančně neracionelní ona je hospodář-
sky přímo záhubná a nadále nesnesitelná.

Obecně a úplně oprávněně se uznává,
že nynější naše přímé daně netoliko jejich
absolutní výší, především ale nepřiměře-
ným a nestejným rozdělením, rozdělením
takovým, které nejvíce tíží menší stavy
poplatnictva, stávají se i v ohledu — jak
jsem podotkl — hospodářském vždy větším
břemenem nesnesitelným, tak jest např.
daň domovní přímo konfiskací majetku
atd. Tíha těchto daní jest potencována
soustavou přirážek, jejiž břímě neobyčejně,
přímo nedozírně vzrůstá.

Budiž vzat zřetel k následujícímu po-
stupu toho břemena. V 1. 1862-1882. v
těchto 20 letech zůstala v naši polovici
říše daň pozemková téměř stejná, avšak
v té době vzrostl výnos přirážek k této
dani z 13.237.342 zl. na 24,949.599 zl.,
neb o 87-9 proc. Současně vzrostla daň
domovní ze 4,811.532 zl. na 6,657.647 zl.;
přirážky k této dani vzrostly z 1,871071
zlatých na 4,676.124 zl. neb o 1499 proc.
Přímé daně vynášely v Čechách r. 1885
24,992.051 zl., přirážky k těmto daním vy-
nesly 20,117 164 zl. Přirážky zemské, o-
kresní a obecní a školní k přímým daním
činily v království českém průměrně roku
1874 69 proc. r. 1879 76-9 proc. a r. 1883,
kde tyto přirážky byly rozvrhnuty také
na státní přirážku k této dani, činily
77 proc, roku 1885, dle poslední zprávy,
která nám byla předložena, činily 80-49
proc. K této průměrné výšce přirážek
bylo již v generální debatě poukázáno,
avšak tato průměrná výška přirážek, ne-
vyjasňuje však celé důslednosti přirážkové
soustavy. Zhoubné konsekvence této sou-
stavy lze postihnuti toliko, vezmeli se
zřetel k minimum a maximum přirá-
žek. Prosím, abyste vzali zřetel k
následujícím číslům. V roce 1885 po-
stupovala přirážka okresních zastupitel-
stev od 5 do 40 proc, přirážka obecní a
místní od 0-5 proc do 935 proc Přirážky
místní školní od 0-9 proc do 625 proc
Právě v tomto maximu, v této značné
výši přirážek se jeví netoliko zhoubnosť při-
rážkové soustavy než i její neobyčejně zdr-
cující tíha v ohledu hospodářském. Kromě

toho arci sluší také obrátiti zřetel k tomu,
že kromě těchto veřejných přirážek se
také k přímym daním ještě veškerá jiná
veřejná břemena přímo neb nepřímo při-
rážejí, a že tím platitelé těchto dani jsou
taktéž stížení. Již z toho, co jsem řekl,
vychází, že na té cestě, na které dosud
zemské naše finance v příčině uhražení
schodku zemského dále postupovaly, není
lze dále postupovati, a že tuším, jest nej-
vyšší čas, aby byly hledány prostředky,
aby se mohly zemské finance, pokud
možná, s touto přirážkovou soustavou roz-
loučiti.

Jest arci, a bylo to v generální de-
batě již podotknuto, především úkol zem-
ského výboru, aby o prostředky k tomuto
cíli se staral a radil, 'avšak uznávám, že
snadněji jest takové rady udíleti nežli
praktické prostředky, které by k tomuto
cíli vedly, rychle dávati. Racionelní re-
forma financí zemských by se arci musela
nésti k tomu, aby finance zemské byly
naprosto vymaněny ze závislosti na finan-
cích státních, totiž aby potřeby zemské
byly opatřovány, pokud možná, především
samostatnými daněmi zemskými, pokud
možná tedy také samostatně daně zemské
ze spotřeby. Že by taková finanční samo-
statnost království českého, a bývala ta-
ková samostatnost, byla hlavním znakem
skutečné autonomie tohoto království, o
tom nemůže býti pochybnosti. K tomuto
cíli by především vedlo, kdyby za nyněj-
ších poměrů veřejné správy stát některých
svých přímých daní na prospěch zemských
financí se vzdal. Ovšem arci nejrůžověji
naladěný optimista nebude pokládati za
možné, aby za nynějších finančních poměrů
stát k takovýmto reformám přistoupil.
(Tak jest!) Nezbývá tedy než obrátiti se
na cestu druhou, na kterou narazil p. dr.
Grégr v generální debatě, přemítaje o tom,
zdali by nebylo možno k uhražení zem-
ského schodku zavésti samostatnou daň
zemskou.

Projektem dra. Grégra. jak jej byl v
generální debatě provedl, arci podrobně
probírati se nebudu také proto, poněvadž
sám dr. Grégr vyslovil se v tom smyslu,
že mu jde především toliko o to, aby tato
myšlénka byla uvedena ve veřejnou dis-
kusi a že se mu nejedná o to, aby přímo
rozvinul praktický finanční plán. Myslím,
že není na čase již dnes s jednotlivostmi,
které p. dr. Grégr ve své řeči byl uvedl,

se obírati. Připomínám jenom, Že plán
ten, jak byl předložen, vrcholí v rozšíření
přirážkové soustavy, proti které se také
vážné námitky zdvihají, a to právem zdvi-
hají. Dr. Grégr hájí rozšíření ukládání
přirážek zemských také na indirektní daně.
Zdali by tím způsobem byla pomoc zjed-
nána, o tom tuším lze platně pochybovati;
neboť otázka přímého a nepřímého zvý-
šení indirektní daně jakýmkoliv způsobem,
tedy i daněmi neb přirážkami zemskými
jest velice složitá a sporná a v důsledno-
stech finančních, hospodářských a hlavně
sociálně-politických veledůležitá.

Všeobecný projekt zavedení zemských
přirážek k nepřímým daním by musel
býti zrale uvážen a důkladně projednán,
než by k jeho řešení mohlo býti při-
stoupeno.

Nezapomínejme také, že indirektní
daně platí také ti, kteří platí daně di-
rektní jako konsumenti, že každým zvý-
šením indirektní daně do jisté míry také
břemeno platitelů direktní daně jest zvý-
šeno.

Proto zavedení přirážek k nepřímým
daním, jež navrhuje p. dr. Grégr, jde proti
účelu, jejž chce dosáhnouti, totiž proti
ulevení břemene, kterýmž poplatníci di-
rektní daně jsou stížení, neb jak případně
pravil, přetíženi.

Pan generální zpravodaj poukázal
právem k tomu, že by takovouto reformou
také tržba a výroba škodu brala a vytkl
zvláště nesnáze a následky zdražení masa,
cukru a piva potravními daněmi a po pří-
padě zavedením také zemských přirážek
k nepřímé dani. Proti zavedení daně zemské
z piva a to ve formě přirážky neb ve formě
samostatné daně ze spotřeby bych se musil
ohraditi také proto, že bychom podporo-
vali nekalou hlízu, kterou lid je stížen,
totiž šířeni se kořalečního moru a za
druhé proto, poněvadž pokládám podpo-
rování pivovarnictví za jeden z nejdůle-
žitějších úkolů hospodářské politiky.

V pivovarství můžeme konkurovati
s cizinou, v pivovarnictví jest možný vý-
voz do ciziny a vývoz tento jest pro
zemědělství jakož i pro průmysl náš ne-
smírně důležitý.

Proto bych se zdražování piva daní
a poplatky zvláště za nynějších ohledů ho-
spodářských v Cechách musel rozhodně
opříti.

Zavedeni daně zemské z výroby cukru
nebo ze spotřeby cukru, piva, masa atd.
je arci velmi sporné, ale po mém mínění
naprosto sporno není zavedení samostatné
daně zemské ze spotřeby, pravím ze spo-
třeby pálených lihovin.

Ano, zavedení takové daně pokládám
netoliko za prakticky možné, ale i za pro-
spěšné i za nutné.

Při zavedení zemské daně ze spotřeby
vůbec musí se především bráti zřetel
k objektu bernímu, totiž k předmětu, na
jehož spotřebu má býti daň taková
uložena. Trvám na tom, že sotva bude
možná naleznouti k ukládání takovýchto
daní zemských předmět výhodnější a pří-
hodnější, než pálené lihoviny.

Ačkoliv pálené lihoviny nejsou ne-
zbytnou potřebou lidského života, přece
jejich spotřeba stále vzrůstá a jest pově-
domo, že i také mírné požívání lihovin
těchto zvláště nečistých zdraví lidskému
škodí, a jsou-li požívány nemírně, že vedou
k největším neřestem, že jsou skutečně
obecním zlem, kterým hynou netoliko
jednotlivci a rodiny, kterým hynou i celé
krajiny.

Ovšem o významu a důsledcích kořa-
lečního moru není třeba se šířiti

Dotýkám se otázky té toliko proto,
abych mohl konstatovati, že jest také
v zájmu obecném, aby zvýšením daně
z kořalky spotřeba kořalky byla obmezena.

Zemská daň na spotřebu kořalky by
byla prostředkem k obmezeni nemírného
požívání těchto lihovin a vydatným pro-
středkem v zápase proti kořalečnímu moru
v naší zemi. (Výborně!)

Myšlénka zavedení takovéto daně není
arci nová; já připomínám, že o takovém
projektu bylo rokováno již v roce 1883
na hospodářském sjezdu v Pardubicích a
před dvěma léty podal jsem několik set
petic proti kořalečnímu moru, ve kterých
se také naléhalo na zavedeni takové daně
a konečně o podobné dani bylo jednáno
na říšské radě, když šlo o zavedení nové
daně z kořalen v naší polovici říše.

Tehdáž sněmovna poslanců při prvním
rokování o této dani výslovně se usnesla
na tom a to v § 18. prvotní osnovy, aby
k té dani, která se má z kořalen zavésti,
byly ukládány přirážky obecní, okresní a
zemské, a dle toho byla vyměřena sazba
této daně v § 11. té osnovy.

Panská sněmovna však k tomuto usta-

novení osnovy, jak vyšlo z porady sně-
movny poslanců nepřistoupila a vyloučila
§ 18., v němž bylo toto právo přirážkové
přiznáno, ne proto, že by právo to byla
popírala, nýbrž z té příčiny, poněvadž po-
kládala za zbytečné, aby bylo to právo
zvláště uznáváno v zákoně specielním, po-
něvadž to právo jest bez toho zemskými
řády náležitě vyhraženo.

Poslanecká sněmovna, kteréž šlo pře-
devším o to, aby zákon ten byl uskutečněn,
přijala tuto osnovu zákona dle snešení
panské sněmovny beze změny, tedy s vy-
loučením § 18. původní osnovy, avšak ne-
zvýšila také přiměřeně sazby daně v § 11.
prvotní osnovy ustanovené.

Tedy z toho jest patrno, že v zákono-
dárství říšském v poradách a jednáních o
této předloze nikdo nevzal v pochybnost,
že by zemský sněm neměl právo po pří-
padě přirážku zemskou k této dani zavésti.

Že by zemská přirážka k této dani
byla zcela oprávněna, o tom nemůže býti
nejmenší pochybnosti.

Obecné se uznává, že se opilstvím
vzmáhá chudoba a žebráctví, chorobnosť,
nebezpečí osoby i majetku, jakož i že jest
opilec hanbou a největším břemenem i
svízelem obcí i okresů, jakož i ústavů do-
bročinných. Když pak po našich zákonech
obce, okresy a země o chudé vůbec, o
opuštěnou mládež pak zvláště pečovati
musí, když našim obcím také zákonem ze
dne 23. června 1881 ukládá se také zajisté
obtížný policejní dozor ku kořalnám, když
obce musí nahražovati také škody, které
by se nedokonalým vykonáváním tohoto
dozoru státi mohly; proto by bylo zcela
po právu, aby velká daň z kořalen při-
padla obcím, okresům a zemi, a úplně
oprávněna jest žádost, aby alespoň přiráž-
kou k této dani obcím, okresům a zemi
otevřely se nové prameny příjmů.

Výnos daně kořaleční dle zákona ze
dne 23. července 1881 uložené jest roz-
počten na r. 1888 v naší polovici říše na
1,261.100 zlatých, v království českém na
328.220 zl. Vynesla by tedy nová 36 0 0 při-
rážka k této dani v Cechách 118.159 zl.
V Belgii vynáší daň z kořalky 1,600.000
franků a rozdělují se většinou orgánům
policejním, jimž jest svěřen dozor k vy-
konávání policie bezpečnostní a k vyko-
návání dozoru ke kořalnám.

V Nizozemsku mají obce právo vybírati
20 až 25 perc. z nájemného, jež obce svými

znalci každoročně vyměřují a poplatek
tento vynesl r. 1882 736.952 zl.

Ve Švédsku připadá výnos daně z vý-
čepu kořalky chudým obcím a hospodář-
ským spolkům.

Důchod ten obnášel r. 1881 3,251.390
zlatých. Z toho obdržely hospodářské
spolky 478.687 zl., města 2,291.625 zl. a
venkovské obce 99.562 zl.

V Norvsžsku vynesl poplatek z kořalen
roku 1875 657 268 a r. 1879 630.070 korun,
a gothenburská společnost věnovala na účely
obecně prospěšné 339.008 korun. Ve Švý-
carsku vynesl poplatek z kořalky r. 1882
925.220 franků, v kantonu Ženevském
528.655 franků, v kantonu wattskóm
124.816 frankův atd. Proti ukládání při-
rážky zemské k dani z kořalen se bude
arciť namítati, že daň tato není daní přímou;
touto kontroversou nebudu se zabývati,
jestiť patrno na první pohled, že tato daň
má veškeré příznaky daně přímé a také
právo k ukládání takové přirážky, jak
jsem byl uvedl, nebylo zákonodárstvím
říšským v pochybnosť bráno. Právo toto
jest také, jak pan dr. Grégr v generální
debatě již řekl, založeno, v § 18. zřízeni
zemského.

Jiní sněmové právo k ukládání daně
ze spotřeby kořalky, ať již ve formě při-
rážky k dani anebo ve formě samostatné
zemské daně, prakticky již použily. Mu-
sím arciť konstatovati, že v Korutanech,
Krajině, ve Štyrsku a j. není zavedena
zemská přirážka k nepřímé dani z piva,
líhu atd., nýbrž toliko daň ze spotřeby, a
to z každého hektolitru v zemi spotřebo-
vané kořalky a j.

K tomu jen dodávám, že dle infor-
maci, jež jsem si svého času opatřil, tato
daň z počátku vzbuzovala odpor, ale že
nyní naleží k nejpopulárnějším v těchto
zemích. Zavedení takovéto daně ze spo-
třeby pálených lihovin by bylo arciť fi-
nančně mnohem vydatnější a účinnější než
zavedení přirážky k dani z kořalen.

V Rakousku spotřebuje jeden obyvatel
průměrně 13 litrů kořalky ročně. Vezmeme-li,
že v Cechách spotřebuje jeden obyvatel
toliko 10 litrů, tedy by tato spotřeba v
království Českém ročne činila přes 556.081
hektolitrů a kdybychom k této spotřebě
zavedli daň jen jak byla roku 1885 vybí-
rána v Korutanech, totiž 3 zl. z hektolitru,
byl by výnos její 1,668.000 zl., což se
rovná výnosu 6 pct. přirážky zemské.

(Slyšte!) Toto faktum ukazuje, že návrh
na zavedení samostatné daně zemské z
pálených lihovin skutečně zasluhuje nej-
zevrubnějšího uvážení.

Zavedením této daně bychom nepro-
vedli zajisté nic nového, zavedli by-
chom v království Českém, co se jinde
prakticky dávno osvědčilo. Ačkoli se ko-
řalka hodí velmi dobře k zavedení takové
dané, přece lze očekávati, že projekt ten
nalezne dosti ostrý odpor u majitelů ko-
řalen, u kořalečníkú samých a jejich přátel.
(Veselosť.)

K takovéto oposici při upravování zem-
ských financí nemůžeme arciť zřetel bráti
a také jej bráti nebudeme. Uznávám, že
by takovou daní do jisté míry výdělek
majitelů kořalen byl redukován, ale také
dokáži, že tento výdělek, ačkoliv by byl
značně obmezen, přece bude nepoměrně
veliký. Spolková rada švýcarská v po-
selství, kteréž v příčině monopolu kořa-
lečního dne 8. října 1886 vydala, okazuje,
že při prodeji kořalky kořalečníci vydělají
650 pct. (Slyšte!)

V předloze, kterou učinila říšská vláda
německá o zavedení monopolu říšskému
sněmu německému, vypočetla, že kořaleč-
níci vydělají při jednom hektolitru líhu
při prodeji na drobno 35 zl. a kníže Bis-
mark, jehož autorita byla v jenerální de-
batě oslavována, (veselosť) když obhajoval
tuto předlohu na říšském sněmu německém,
šel ještě dále.

On vypočetl, že majitel kořalny vy-
dělá při prodeji za jeden litr lihu, jenž
stojí 50 pfeniků, 1 mark 55 pfeniků. Totiž
on počítá, že jest to 33 skleniček po 5 pf
a že vydělá 1000—3000 pct. při likérech.
(Slyšte!)

Tuším, že tyto autority, spolková rada
Švýcarsku, kníže Bismark a říšská vláda
německá poskytuji nám záruk za to, že
bychom zavedením dané zemské ze spo-
třeby pálených lihovin bohužel ani ty ko-
řalny, nevyvrátili. (Veselosť.)

Že se zavedením takové daně také
tržba lihem neobmezí, toho doklad nej-
přednější jest snesení kongresu zeměděl-
ského, který nedávno byl odbýván v Praze,
a který v resoluci, jež byla v příčině té
přijata, zřejmě naléhá na to, aby všecka
daň z líhu byla uložena pouze
konsumentům.

Daň ze spotřeby nemá arciť vliv na
konkurenci na cizích trzích.

Ze všeho toho je patrno a nebudu se
o věci dále šířiti, maje ji za dosti objas-
něnou, že jest možno tímto způsobem zje-
dnati nový příjem financím zemským a
usnadniti netoliko úhradu schodku zem-
ského, nýbrž také opatření nákladu stále
rostoucího na kulturní a hospodářský vý-
vin země. Mám za to, že stačí to, co bylo
pověděno, aby zemský výbor otázkou
touto se pilně obíral, aby ji uvážil, a při
předložení příštího rozpočtu k tomu hleděl
zda-li a jak by bylo možno dospěti aspoň do
jisté míry touto cestou k uhražení rostou-
cího schodku bez dalšího přitížení břemen
našemu bez toho přetíženému poplatnictvu.
(Výborně.)

Pakliže se to podaří, myslím, že další
kroky na této dráze jsou vyměřeny tímto
prvním krokem, a že zajisté bude možno
docíliti toho, čeho si přejeme, aby zemské
finance byly postaveny na pevnou basi a
pokud možná bylo pro budoucnosť a ve-
škeré prostředky pro vývin a rozkvět na-
šeho království postaráno. (Pochvala.)

Nejv. maršálek zem.: Přihlásil se Dr.
Talíř, dávám mu slovo.

Poslanec Dr. Talíř: Slavný sněme!
Přihlásil jsem se ke slovu k tomuto od-
stavci, který podle mého náhledu jest
takřka nejdůležitější z celého rozpočtu a
to proto, poněvadž poskytuje možnost", aby
vše, na čem se slavný sněm byl usnesl,
mohlo býti uskutečněno an má otevříti
nejvydatnější pramen a zdroj příjmů zem-
ských. —

Pravidelně se v dobách dřívějších o
tomto odstavci odhlasovalo zcela klidně,
mohu říci nepochopitelně klidně a pravi-
delně se k němu nemluvilo. Že se letos o
něm mluví, má svou závažnou příčinu a
že já jsem se přihlásil, má svou příčinu
v tom, že jsem co člen budžetní komise
nabyl zvláštních skušeností, které ve mně
budí city neblahé a které ve mně vzbu-
zují obavy, kterých nijak mlčky opome-
nouti nemohu; nechť pak slavný sněm
rozhodne, zdali a pokud jsou tyto obavy
odůvodněny.

Pánové, pan generální zpravodaj pou-
kázal zde ve své řeči, kterou zavíral ge-
nerální debatu, ke stránce 43 své zprávy
a uvádí, že náklad zemský vzrostl ze 2.1
milionů na 11.4. — Musím k té stránce

trochu blíže se podívati, musím zřejmě vy-
tknouti, ač velectěný pan zpravodaj již
podotkl, že basis ukládání těchto přirážek
byla rozšířena, že toto rozšíření se nevzta-
huje pouze k té okolnosti, že se vyměřo-
valy od roku 1881 přirážky zemské z při-
rážek mimořádných, nýbrž, že také rozší-
řena byla basis tím způsobem, že daně
samy co takové v značné míře se zvýšily.
Uvážímeli nyní, že navzdor tomu při-
rážky zemské od roku 1870 až do roku
1888 vzrostly z 10 pct. na 36 pot., a že
jeden krejcar přirážky roku 1870 vydal
161.000 zl., a že roku 1888 tentýž krejcar
vydá 266.000 zl., a že máme na rok 1888
kontrahovat dluh v obnose 1 milionu zlatých,
uvážíme-li dále, že od roku 1870 až do
roku 1888, tedy za 18 Jet tento náklad
zde vykázaný o více jak 500 pct. vzrostl;
uvážíme-li, že nejhlavnější položka našeho
rozpočtu, totiž náklad na školství nyní
již vyžaduje, jak ve zprávě jest zřejmě
vytknuto, 17 kr. přirážky a že příspěvek
zemský ku potřebám školním bude a musí
v letech budoucích ještě více stoupati a
uvážíme-li, že náklad na školství v letech
poslednějších, o kterých musíme míti za
to, že náklady tyto jsou více méně ustá-
lenější, že příspěvek ke školám v po-
sledních pěti letech obnáší ročně o
více než 11 perct. a přihlížíme-li také
k nákladu na vyučování náboženství více
jak o 13 perct. ročně; uvážíme-li konečně,
že školné, které dosud se vybírá za dobu
nedlouhou, buďsi přímo, buďsi nepřímo,
buď pojednou, buď ponenáhla vezme jistě
jednou za své, že bude muset shodek tím
spůsobený uhražen býti též nákladem neb
příspěvky zemskými: tedy nemohu jinak,
nežli tvrditi, že náklady na jedinou rubriku
tuto za 10 let bude obnášet nejméně o
100 perct. více než nyní, ano, že bude
obnášet, jestli ne více, tedy tolik, kolik
dělá nyní náš celý náklad zemský, bud-
žetní náklad na Školství.

Nechci a nemohu zde rozbírati a bylo
by nemístné, kdybych zde chtěl se pro-
nášet o tom, zdali tento náklad jest odů-
vodněn, pokud jest odůvodněn a pokud ne.

Chci se přísně držeti budžetu a proto
mám na zřeteli pouze číslici potřeby, kte-
rak svým časem se jistě objeví.

Může se snad pochybovati o pravdi-
vosti této Číslice, avšak jsem přesvědčen,
že kdyby před 10 roky někdo zde byl

tvrdil, že za deset lot náklad školní, který
tenkrát měl býti již dosti vysoký, se
zvětši o 100 perct. bylo by se řeklo, že
jest zralým pro blázinec.

Ale já to pochopuji a proto tvrdím
směle, že ten náklad bude za 10 let o 100
perct. větší.

Nyní vůči tomuto stavu věci mám za
to, že nesmíme jinak, nežli přiznati, že to
takhle dále jíti nemůže, a že to takhle dále
vůbec nepůjde.

Zde máme jenom nyní otázku, jak
odpomoci.

Podle mého náhledu jsou zde dvě
dvě cesty, které by snad vedly k cíli.
Jedna cesta byla by ta, bychom šetřili,
aby náklad nebyl tak veliký a druhá
cesta by byla ta, abychom našli pramen,
z kterého bychom zase plnili naše prázdné
pokladny.

Co se týká šetření, musíme se podí-
vati na povahu výdajů, jaké totiž tyto
jsou.

Tady nalézáme, že největší a nejdůle-
žitější výdaje se opírají buď o zákon, kte-
rého, jak zde již opětně a opětně bylo
vysloveno, my měniti nemůžeme — zde
máme jenom právo platiti a leda mluviti,
aniž bychom snad o krejcar tyto cifry
zmenšili — a pak se také opírají o smlouvy
platné, kde též se nedá jednostranně ničeho
ušetřiti.

Já pak jakožto člen komise budžetní,
mohu zde zřejmě své přesvědčení vyslo-
viti, že i při položkách jiných nelze ničeho
ušetřiti, nechceme-li kulturní zájmy po-
škozovati a nechce-li království české zů-
stati pozadu za jinými zeměmi a říšemi,
které v kultuře dále a dále pokračují.

Nezbývá nic jiného, než voliti cestu
druhou, totiž hledati prameny nové.

Zde při této cestě, kde prostředek,
kterým se až posud nabývalo důchodu
zemského, řekl bych, je na dále nemožný,
kde totiž nemožné jest zvýšení přirážek
k daním přímým, nezbývá takto nic ji-
ného, nežli hledati prameny nové.

Zde máme tedy opět dvě cesty, které
se rozcházejí; buď budeme hledati cesty
nebo prameny nové vedle tohoto pramene
stávajícího, aneb zachováme i tento pra-
men nynější a budeme hledati system a
pramen úplně samostatný, ovšem spůsobu
vydatnějšího.

Máme totiž dvě cesty; máme voliti

pouze cestu přirážek nových, aneb cestu
samostatné daně zemské.

Nynější způsob ukládání daní zem-
ských aneb přirážek zemských má své
výhody, nelze popříti, že není tak zcela
k zahození, ale má taktéž své stránky
slabé. Nejhlavnější výhody této cesty jsou,
že jest jednak velmi laciná a pak také
velmi spolehlivá a potom můžeme k tomu
přidati také, Že je velmi pohodlná a proto
velmi lákavá.

Mám za to, že právě tato okolnosť,
že jest velmi pohodlná, také zavinila velmi
mnoho, a že kdyby nebyla tak pohodlná,
bychom se snad již dříve byli obrátili ji-
nam a ohlíželi po pramenech jiných, věc
jest, jak známo, jednoduchá. Potřeba, která
se vypočte zemským výborem a budžet-
ním odborem na tolik a tolik milionů,
rozdělí se na základě výkazů, podaných
finančními úřady, vypočte se kolik vy-
padne na krejcary, kolik krejcarů se má
vybírati a tolik se vypíše a vybírá. Ta-
kové pohodlí ovšem nemá leckdos, jenom
s pravidla se jím mohly honositi obce a
honosí se jimi až podnes, ač mnohé obce
již nyní majíce na zřeteli neblahé násled-
ky tohoto hospodářství přirážkového, již
před drahným časem ohlédly se po pra-
menech jiných, které také nalezly.

Ovšem pro zemi jest věc nepoměrně
obtížná, podobně jako pro stát, který se
pachtí a lopotí po pramenech jiných, se-
znav, že systém přirážkový věčně nemůže
trvati a Že nemůže věcně udržen býti,
poněvadž stromy nerostou až do nebe.
Tyto stránky výhodné, které jsem uvedl,
jsou dosti značné, ale jsou také, řekl bych
jediné stránky výhodné tohoto systému.
Avšak tyto výhodné stránky mohou býti
a jsou také zatemněny velice stránkami
jinými, stránkami, které ovšem zde ne-
budu zvláště vylíčovati, poněvadž o nich
se jiní páni řečníci byli zmínili. Já mu-
sím jenom tolik říci, Že se opírají o státní
daně, při kterých postrádáme rovnost a
souměrnost a když my stejnou měrou u-
kládáme na základy, které nejsou rovné
a souměrné, musí tím pak prvotní nerov-
nost a nesouměrnost býti ještě větší.

Poohlédneme-li se po přímých daních,
které nyní tvoří základ pro ukládání při-
rážek zemských, tož nalezneme, že u nás
vybíráme daně přímé a sice daň gruntovní
s 227 proc. z katastralního výnosu čistého
pak 22 2/3 proc. hrubého výnosu z nájmu

domovského v místech jednotlivých a 14
proc. opět v jiných místech taktéž z vý-
nosu hrubého. Vedle toho máme daň třídní
domovní, která se dle počtu místnosti
řídí a která jde od 1 zl. 50 kr. až do 220
zlatých atd. Potom máme daň živnosten-
skou, která taktéž v sazbách stálých se
vyměřuje od 2 zl. 10 kr. až do 1575 zlat.
nebo z přirážkou státní do 3150 zl.

Potom máme daň z příjmů, která jest
ve své výměře ovšem nestejne.

Máme daň z příjmů, která se ukládá
na příjmy, jež pocházejí z kapitálu je
práce, pak máme daň z příjmů, která a
uložena na příjmy pouze z práce a pak
příjmy, které pocházejí pouze z kapitálu.
Při této tak zvané první třídě, při příjmech,
pocházejících z kapitálu a práce, obnáší
daň tato i s přirážkou 87 proc až do
obnosu 600 zl. a přes 600 zl. 10 proc. Při
příjmech, jež plynou z práce, máme nej-
nižší percento 1-7, při příjmech, které pře-
vyšují 630 zl., které percento však roste
s přirážkou až na 20 proc. a při příjmech,
které plynou z kapitálu, máme 10 proc.
při částkách, jež převyšují sumu 315 zl.

Srovnáme li tyto rozličné výměry podle
sebe a uvážíme-li způsob, jakým se zá-
klad pro vyměřování těchto daní vyhle-
dává, nalezneme, že při těch daních, při
kterých se vyhledává a může vyhledávati
zevrubně příjem, že ty daně jsou nejne-
snesitelnější, a že tam, kde se zevrubně
nevyhledává a nemůže vyhledávati, aneb
tam, kde se opírá daň o nějaký příjem
průřízný, jest daň snesitelnější. Nejnesne-
sitelnější daň jest dle toho daň činžovní,
poněvadž jest zde základem výnos vyše-
třený do podrobna; pak přijde po této
dani činžovní daň z příjmů, ale ne všude,
nýbrž pouze tam, kde jest možná základ
pro vyšetření daně dopodrobna vyšetřiti.
To jest při osobách, které kladou veřejně
účty. Osoby ty jsou tak přetíženy daní
z příjmů jako žádná osoba soukromá. Ne-
bylo by snad nemístné, kdybych k jedno-
tlivým příkladům poukázal, ale postačí,
tvrdím-li, že mnohý ústav musí vydělati
mnoho, nejdříve 5 proc. ze svého kapitálu
základního, aby mohl zaplatiti daně, pak
musí vydělávati na režii, pak teprv na
dividendu. Zde ovšem máme nesrovnalo-
sti, které pak jsou s to tyto nesrovnalosti
ještě zvýšiti, ukládá-li se zemská přirážka
aneb daň zemská podle tétéž výměry.
Jsem o tom přesvědčen a znám to z akcio-

vých společností. jež musí platiti daň
z příjmů dle zásad, jak v našem zákoně
o dani z příjmů jsou položeny, že tyto
společnosti vedle soukromníků, kteří tím-
též kapitálem pracují, kteří však nekladou
veřejných účtů, nemohou existovati, aneb
živoří anebo nemohou ani čtvrtinu tak
prosperovati, jak prosperuje soukromník,
který veřejně neklade účtů a podle , toho
potom také své daně platí.

Já zde ovšem k těmto nesrovna-
lostem musil jsem poukázati a tyto nesrov-
nalosti máme již po dobu celou, pokud
má platnosti zákon o dani z přijmu, tedy
od r. 1849, a nemáme žádné naděje, že
by nesrovnalosti tyto byly v brzce odstra-
něny. Reformování daní veřejných a jme-
novitě daní z příjmů a živnostní jest již
asi po 25 let v proudu, že by to však
k nějaké reformě přišlo, to jest věc, kte-
rou apodikticky popírám, poněvadž při
našem složení zákonodárném jest usnešeni
se a vyřízení zákonů větších holou ne-
možnosti.

Podíváme-li se na jednotlivé daně,
vidíme, že z veškeré sumy, která tvoří zá-
klad pro r. 1886, že z veškerých 26-6 mil.
připadá na daň gruntovní 11 12 mil., na
daň domovní 7 12 mil., totiž na daň činžovní
a třídní; na daně osobní, totiž na daň
živnostní a z příjmů 7-6 mil. Mám zde
před sebou výkaz, který tvořil základ pro
vyměření přirážek zemských za posledních
7 let. Podle tohoto výkazu vidíme, že
daň gruntovní jest ustálena, že se nemění
značně, že dan činžovní a domovní daň
třídní stále roste a sice stejnoměrně, sta-
bilně o 232.000 zl. ročně.

Daň výdělková a daň z příjmů roste též
a za těch 7 let přirostla o 199.000 zl. ročně.
Avšak podíváme-li se na jednotlivá leta,
vidíme, že nenalézáme při daních osob-
ních tutéž důslednost ve přibývání jako
při dani domovní, vidíme zde značné
skoky, avšak ne pouze na horu, nýbrž
také skoky dolů; my vidíme, že zde při
dani personální jest značná citlivosť; my
vidíme, že každá hospodářská krise, stlačí
daň personální pod nivau roků dřívějších
a že pak v těchto dobách, kde jest nej-
hůře o prostředky materielní v dobách
hospodářské krise, zmenší se basis při da-
ních personálních a schodek, který zde
zbude, že se musí převaliti na daň realní,
na daň, která, jak jsem podotkl, jest ne-

změrně vysoká na daň, o jejíž výši cizi-
nec nemá ponětí.

Já zde musím ještě uvésti, že vzhle-
dem k těmto číslicím participuje daň. do-
movní a gruntovní, totiž daně realní, na
těchto příspěvcích k potřebám zemským
71½ proc. a daně osobní 28½ proc. a že
dle tohoto výkazu daně realní rok od roku
ač ne značně, tak přec stabilně rostou co
do procent, tak že během doby za 10, 15
a 20 let při tomto nynějším stavu berni-
ctví musí tento nepoměr mezi daněmi
realními a osobními stávati se pořád větší
a větší a proto také citelnější pro grun-
tovníky a majitele nemajetností.

Maje na zřeteli výrok pronešený na-
šim panem generálním zpravodajem, dle
kterého pravil, "Slova mluvená nezůstá-
vají ve svých výsledcích v mezích těchto
čtyr zdí, nýbrž sahají daleko mimo," mu-
sím poukázati na to, což byl velectěný
pan posl. dr. Palacký pronesl, když totiž
mluvil o daních realních a o daních per-
sonálních pronesl; že totiž daň živnostní
počíná 20 zl. a že končí 8000 zl., to že
jest nejvyšší sazba, kterou vůbec může
kdo předpisovati a pak povídal, co jest to
vlastně za poměrné procento mezi Roth-
schildem a kreditkou a ubohým hausírní-
kem nebo ubohým nějakým dělníkem.

Já zde chci pouze podotknouti, že
dělník u nás neplatí žádnou přímou daň
a že to, co platí Rothschild mně není
známo, taktéž mi není známo, co platí
kreditka, ale já bych mohl ubezpečiti,
že kdybych já to měl za důchod, oč platí
kreditka co spolek akciový na daních pří-
mých ročně víc než 8000 zl. kdybych měl
těch jeden, dva, třikrát sto tisíce, co platí
kreditka na daních přímých více, mohl
bych pak též pronésti slova p. dra. Pala-
ckýho, že "boháčů je nás velmi málo",
pak bych snad patřil také mezi ně.

Poněvadž zde byl pronešen tento vý-
rok, jako kdyby kreditka a Rothschild ne-
mohli platiti více než 8000 zl., považuji
za svou povinnost! ukázati k tomu, že opo-
menula se zde snad nevědomky daň
z příjmů, ačkoliv nejvyšší sazba daně vý-
dělkové není nikdy 8000 nýbrž jako jsem
byl podotknul krátce před tím 3150 zl.

Způsobu nynějšího ukládání přirážek
k daním státním lze tudíž pouze upotře-
biti v míře mírné zření majíc k nesrov-
nalostem daní státních. To se nahlédlo
již v mnohých jiných zemích, kde se po

jiných pramenech, po jiných příjmech již
dříve bylo ohlíženo.

Pan poslanec dr. Grégr ve své řeči,
držené zde dne 9. ledna, ukázal již k těmto
zemím a vyvinul velmi skvělý obrázek o
výsledcích, jaké v jiných zemích byly do-
cíleny a jakých by bylo lze u nás do-
cíliti.

Pan dr. Grégr měl totiž za to, že by
se a sice podobně jako jinde za takový
pramen nejlépe hodila daň potravní, a já
musím se přiznati, že s náhledy těmito
v celku souhlasím a že nesdílím obavy,
že by pro mírnou přirážku z vína, piva a
masa musilo se též již také proto pivo,
víno a maso zdražiti, pravím, při mírné
přirážce.

Já ovšem si nijak nepředstavuji, že
by byla tato daň vybírána způsobem po-
dobným, jako se vybírá pivní krejcar.

Já si nepředstavuji zde tuto přirážku
co oktroi, anebo něco podobného, nýbrž
co přirážku k dani, kterouž by stát sebou
vybíral vedle daně pravidelné, podobně
jako se vybírá v Praze přirážka obecní
k potravní dani. Ovšem nepředstavuji si
to co oktroi, aneb co pivní krejcar, který
by podle mého náhledu vyžadoval veliký
náklad, čím by tato jediná výhodná
stránka přirážek, kterou jsem vytkl, totiž
láce zmizela, a zbylo by dle mého pře-
svědčení pro pokladnu zemskou velmi
málo, aneb by nestál tento výnos nijak
v poměru k tomu, což by vůbec od poplat-
nictva muselo býti placeno, čili k tomu,
co by stál náklad.

Co se týká daně z cukru a daně z lí-
hovin, tedy myslím, že země při nynějším
stavu zákonodárství říšského nemůže na
přirážku zemskou ani pomýšleti, leda co
oktroi; ale co oktroi neb co dávku z litru
neb ze skleničky ji vybírati nelze, poněvadž
by se tím značně režie zdražila; a při cu-
kerní dani již zcela ne, poněvadž by kon-
trola konsumu vyžadovala většího nákladu,
než-li by byl výnos.

Já zde musím ještě jednou přijíti
k p. dru. Grégrovi, a sice k jeho vývo-
dům, ku kterým přišel posledně a sice
předně k výsledkům skvělým v Koruta-
nech, kde tvrdí, že přirážka zemská klesla
ze 78 proc. na 60 proc. za příčinou za-
vedení 20 proc. přirážky dani z masa,
piva atd. Tady musí býti nějaký lapsus,
ana přirážka zemská r. 1880 obnášela
pouze 56 proc. zl. a r. 1881 klesla na 52

proc. zl. a sice proto, poněvadž se počala
také vybírati z přirážky státní,

Teprve r. 1882 se tato přirážka k dani
potravní zavedla a tu klesla přirážka zem-
ská na 43, tedy o 9 perc. a ne o 18 perc.
Co se týká pak velikých nadějí pana dra.
Grégra, že bychom i mohli též v krá-
lovství českém nějakou 20 proc. přirážku
k přímým daním, jmenovitě k dani z cukru
zavésti, která dnes prý vynáší čistého u-
žitku státu 21 milionů, musím přiznati,
že zde při této číslici jsem zůstal trochu
stát. Kdybych byl cukrovarníkem, zvolal
bych: "Bože, chraň nás před našimi přá-
tely, před nepřátely se zachráníme sami."

My víme, že cukrovarnictví nejenom
české, nýbrž veškeré v zemích rakouských
nenese čistých 21 milionův a více, nýbrž
12.8 a že tato částka jest již cukrovarní-
kům velice obtížnou a velmi velikou a co
se týká pana dra. Grégra, který si myslí
o restitucích že obnášejí 5 milionův —
nejsem cukrovarníkem, ale mám za to, že
cukrovar málo který bude věděti, co za
restituce dostal, poněvadž sám z pravidla
neprodává za hranice a zdali ten cukr.
který se ze země vyváží, nějakou premii
nebo restituci dostal, to cukrovar neví, ani
to nepotřebuje věděti, poněvadž dostává
restituci již v cenách nahrazenou.

Tolik, co jsem chtěl pověděti k tomuto
odstavci o nepřímých daních. Já nechci
popírati, že by dal se docíliti jakýsi vý-
sledek, avšak neočekávám, že by ten vý-
sledek byl tak skvělým, jak si ho vele-
ctěný pan řečník přede mnou a p. dr. Grégr
přáli.

Vedle přirážky k daním přímým a
vedle přirážky k uvedeným zde daním po-
travním může snad býti nalezeno ještě
jiné pole, na kterém by bylo lze nalézti
pramen pro důchod zemský dosti vydatný.
(Slyšte!)

Já mám na zřeteli pramen, který by
se nijak nebýkal velikého gros poplatnictva,
nýbrž malého kroužku osob. To je pole
poplatků, které mám na zřeteli. Jak zná-
mo, vybírá u nás stát poplatky z převodu
práva vlastnického k nemovitostem jak
mezi živými, tak také pro případ smrti.
Já zde tyto převody, které se opírají o
o úmrtí, nechci míti na zřeteli a nechci
k nim také přihlížeti. Mám na mysli pouze
převody mezi živými a z těch vyloučím
také všechny převody, které se jeví co
anticipace rozdělení jmění pro pád smrti,

jak se s takovým rozdělením předčasným se-
tkáváme na venkově při stavu rolnickém,
kde z pravidla, když otec jde na vy-
sloužený odpočinek, na výměnek, rozdělí
majetek svůj mezi děti. Pravidelně, když
zemřel, není pozůstalosti, o které by vů-
bec mohlo býti pojednáváno.

Mám na zřeteli převody takové, které
závisí úplně na vůli jednotlivců, pak vy-
lučuji z převodů, které závisí na vůli po-
platnictva ještě ty, při kterých platí se
celý poplatek státní.

Náš poplatek státní z převodů jest
dosti značný; obnáší 3 1/2 perc. vedle 25 perc.
přirážky. Máme ale převody, při kterých
se platí poplatek menší. Máme převody,
při kterých se neplatí 3 1/2 perc, nýbrž
3 perc, 2 1/2 perc, 2 perc, 1 1/2 perc, až 1 perc
Tyto převody mám jedině zřeteli, při
kterých minim, že by se velmi dobře ho-
dily za pramen pro příjmy a důchody
zemské. Mám na zřeteli převody, které
pravidelně se neopírají o nic jiného, než
o zištnost jednotlivců; mám na zřeteli
osoby, které vedou obchod s nemovitostmi
a osoby, které jmenujeme jinak na ven-
kově parceláři; ti ve městech ovšem ne-
mohou parcelovati, ale nejsou nic lepší než
parceláři. Mám za to, že ustanovení toto,
s kterým se v zákonodárstvím rakouském
setkáváme, totiž s tím ustanovením vy-
minečným, kde se nevyměří poplatek 3 1/2 0/0,
nýbrž méně, že se s tímto ustanovením
nesetkáváme v žádném státu evropském,
nechať mají státy poplatky nižší, nechať
mají poplatky vyšší.

Nechci zde vyvoditi, jak vlastně toto
ustanovení stalo se zákonem; dosti na tom,
že platí, a zde nastane otázka, komu vlastně
tato výhoda připadá, kdo z toho má u-
žitek? Zda-li snad ten, který kupuje usedlost
aby ji podržel, nebo snad ten, který pro-
dává, aby při tom vydělal. Mám za to, že
zde vydělávají pouze ti, kteří vedou obchod,
kupují jen proto, aby vydělali, a hledí čím
dříve tím lépe prodati, aby kapitál jednoduše
neležel dlouho bez zaměstnání. Mám za to, že
zde v těchto pádech by měl vzíti v úvahu
slavný sněm, eventuelně zemský výbor,
zda-li by tento pramen nehodil se k tomu,
by to, oč stát vybírá jednoduše méně a
dle mého přesvědčeni beze vší příčiny, že
to by měla vybírati země pro své vlastní
důchody.

Jediná námitka, která se pravidelně
zde uvádí, bývá ta, že podobným rychlejším

prodáváním, rychlejšími převody z jednoho
na druhého vlastně se absorbuje celá ho-
dnota věci, když by povždy měl býti
placen poplatek celý, kdyby povždy měl
platiti ku př. 5 0/0, a že by, kdyby ku př.
za rok nemovitost 20 krát byla převedena,
hodnota byla úplně absorbována. To jest
pouhou illusí, jest to frásí, na kterou se
mnoho dáti nemůže a nesmí; hodnota téže
věci, která se 20kráte převádí, jest po
20tóm převodu tatáž, jako napřed. Ovšem,
že taková věc, která převádí se často
z jednoho na druhého, může se zhoršiti,
to jest svaté, poněvadž každý držitel po-
važuje takový statek zpravidla pouze za
dojnou krávu, aniž by ji pořádně krmil,
to však není vina toho, jenž poplatek béře,
to jest vina špatného hospodaření a hospo-
daři-li stejnoměrně a rovnou měrou, tedy
se pak hodnota toho statku vůbec ne-
zmenší.

Mám za to, že by tím nijak nebyly
obmezeny tyto obchody s nemovitostmi, a
že tím občan usedlý, který kupuje a
prodává z jiných důvodů, než aby ten
praobyčený kšeft udělal, ten při tom
Žádnou žádnou škodu neutrpí, poněvadž
v krátkých dobách nikdy neprodává a po-
něvadž by proto z pravidla tuto daň ani
neplatil.

Mám za to, že kdyby to mělo v zá-
pětí jakési slabší tempo v prodeji nemo-
vitostí, by to bylo jen výhodou a záslu-
hou zákonodárství, že tento výsledek byl
docílen.

Považuji totiž za zvláštní zlo, a za
zvláštní zjev nehezký a nehospodářský,
když se rychle stávají změny v držbě ne-
movitostí, když se s nimi jedním slovem
vede obchod.

Pánové, nechci zrovna zřejmě o effektu
finančním mluviti, mám však za to, že by
dalo docíliti se tolik, co obnáší nyní školné,
a myslím, že by to za to stálo, vzíti věc
v úvahu.

Pánové, to jest jeden způsob, který
by mohl vésti k cíli, totiž cesta přirážek.
My máme ještě cestu jinou, cestu samo-
statnou, o které zde slov šířiti nebudu,
bylo by to zavedení úplně nové samo-
statné daně zemské, avšak myslím, že
přechod by byl příliš rychlým a náhlým,
a že tento moment tohoto trvání a lpění
na stávajícím vyváží též mnoho, že to, čemu
kdo zvyknul, snáze nese a že by se podle
mého náhledu nyní neodporučovalo zrušiti

vše, což nyní máme a počítati se zcela něčím
jiným — neznámým.

Přicházím ku konci a uvádím co sum-
mář pronešeného, že vzhledem k tomu, že
to tak dále nejde, že vydání nelze změ-
niti, že také i vzrůstání jeho nelze zame-
ziti, že nutnosť a naléhavost nalézti nové
prameny jest nezbytná a že podle mého
náhledu lze takové prameny nalézti, jenom
když se hledají — ovšem jest to vyrušení
z tohoto klidu, jehož po dlouhá leta bylo
neporušeně užíváno — mohu sobě dovoliti
slavnému sněmu předložiti a přednésti re-
soluci následujícího obsahu:

Slavný sněme, račiž se usnésti:
"Zemskému výboru se ukládá, by vzal
v úvahu, zda by nebylo lze zcela aneb
částečně uhražovati náklady zemské jiným
než posud obvyklým způsobem a aby o
tom v zasedání nejblíže příštím podal
zprávu."

Nejv. maršálek zemský: Posl. dr. Talíř
činí návrh: Zemskému výboru se ukládá,
by vzal v úvahu, zda by nebylo lze zcela
aneb částečně uhražovati náklady zemské
jiným než posud obvyklým způsobem a
aby o tom v zasedání nejblíže příštím
zprávu podal.

Prosím pány, kteří podporují tento
návrh, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.
Žádá ještě někdo za slovo k tomuto
článku?

Verlangt noch Jemand zu diesem Artikel
das Wort?

Ich erkläre die Debatte für geschloßen.

Dávám závěrečné slovo zpravodaji.

Zpravodaj dr. Mattuš: Přednešené řeči
nedávají mi vlastně dokonce žádnou pří-
činu, abych snad sledoval vývody pánů
řečníků, ačkoliv byly věci projednané za-
jisté z mnohých ohledů velice zajímavé.

Co se týče pak předneseného návrhu
vzhledem k tomu, že odkazuje věc k uvá-
žení jen zemskému výboru, také nemám
žádnou příčinu, proč bych se tomu vzpíral.
Mám za to, že slavný sněm neučiní aspoň
žádnou chybu, jestliže návrh tento přijme.

Nejv. maršálek zemský: Přejdeme k
hlasování.

Předmětem hlasování je či. III. s čí-
slicí změněnou, jak ji navrhl p. zpravodaj,
a zněl by tedy následovně:

Aby se uhradil schodek obnášející
10,533.051 zl. povoluje se přirážka 36 kr.
ku každému zlatému přímých daní v zemi
předepsaných a stanoví se výtěžek této při-
rážky sumou 9,572,905 zl.

Zemskému výboru se ukládá, aby si
vyžádal nejvyššího svolení k rozepsání této
zemské přirážky.

Zároveň se ukládá výboru zemskému,
aby v částečném provedení snesení sněmu
ze dne 15. ledna 1886 u fondu domestikál-
ního učinil zápůjčku jednoho millionu, po
případě aby, pokud by se zápůjčka ta pro-
vésti nedala, sjednal dluh nezaložený.

Gegenstand der Abstimmung ist Art. III.
der Erledigung. Derselbe lautet, mit Berück-
sichtigung der von dem Herrn Berichterstatter
angeführten veränderten Ziffer:

Zur Deckung des Abganges von 10,533.051
fl. wird ein Zuschlag von 36 kr. zu jedem
Gulden der im Sande vorgeschriebenen direkten
Steuern bewilligt und der Ertrag des Zu-
schlages mit 9,572.905 fl. bestimmt.

Der Landesausschutz wird beauftragt, die
allerhöchste . Genehmigung zur Ausschreibung
dieser Landesumlage anzusuchen.

Zugleich wird dem Landesausschuße auf-
getragen, in theilweiser Durchführung des
Landtagsbeschlutzes vom 15. Jänner 1886 aus
dem Domestikalfonde ein Darlehen im Betrage
von einer Million Gulden zu entnehmen, und eben-
tuell, infoferne dieses Darlehen nicht realisirt
werden könnte, eine schwebenbe Schuld zu be-
schaffen.

Ich ersuche die Herren, welche diesem Ar-
tikel, wie er eben verlesen Wurde, zustimmen,
die Hand zu erhben.

Ž,ádám pány, kteří souhlasí s tímto
článkem, by vyzdvihli ruku.
Jest přijato.

Es ist angenommen.

Nyní přijde k odhlasování resoluce
navržená p. Dr. Talířem. Tato zní:
"Slavný sněme," račiž se usnésti:
Zemskému výboru se vkládá, by vzal
v úvahu. Zdali by nebylo lze zcela aneb
částečně uhražovati náklad zemský jiným
nežli posud obvyklým způsobem, a by o

tom v zasedání nejblíže příštím podal
zprávu.

Der Herr Abg. Talíř hat einen hinrei-
chend unterstützten Antrag eingebracht, welchen
ich gegenwärtig zur Abstimmmung bringen
werde.

Derselbe lautet:

Der hohe Sandtag wolle beschließen:

Dem Landesausschuß wird aufgetragen,
in Erwägung zu ziehen, ob es nicht möglich
wäre, den Landesaufwand ganz oder zum
Theile auf eine andere, als die bisherige Weife
aufzubringen und hierüber in der nächsten
Landtagssession Bericht zu erstatten.

Žádám pány, kteří s resoluci navrženou
p. prof. Talířem souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dieser Re-
lution zustimmen, die Hand zu erheben.
Die Resolution ist angenommen.

Jest přijato.

Zpravodaj Dr. Mattuš:
Čl. IV.

Peněz povolených na rok 1888, kterých
bylo buď častečně buď zcela neužito, může
se ještě užiti až do 30. června 1889 k úče-
lům usneseními těmito předepsaným a v me-
zích jimi ustanovených; výlohy takové při-
píšou se však na účet správy za rok 1888.

Nebylo-li peněz takových užito ani do
30. června 1889, tedy povolení k užití jich
mine dnem 1. Července 1889 vyjímaje pouze
částky, jimiž se hradí platy stálé, jako služ-
né, výslužné, úroky, jichž užiti lze dle
zákonných ustanovení i později, pak tako-
vých částek, které ku stavbám vysokým,
silničním a vodním povoleny byly, jež se
smí vydávati až do 30. června 1890, v
kterém případě se však kladou na vrub
roku 1889.

Úvěr povolený na vypracování projektů
a rozpočtů na upravení Labe a Oharky
platný do 30. června 1888 co do zbytku
32.259 zl. 93 kr. prodlužuje se ještě do 30.
června 1889.

Landtagssekretär Höhm:
Artikel IV

Die zur Ausgabe für das Jahr 1888 be-
willigten, entweder gar nicht oder nicht voll-
ständig verwendeten Beträge können noch bis
30. Juni 1889 zu den in den gegenwärtigen
Beschlüßen vorgezeichneten Zwecken und inner*

halb der durch dieselben festgesetzten Ansätze
Verwendet werden, doch sind die diesfälligen
Seiftungen der Verwaltung des Jahres 1888
zur Last zu Schreiben.

Die Bewilligung der auch bis zum 30.
Juni 1889 nicht zur Verwendung gelangten
Beträge erlischt jedoch mit dem 1. Juli 1889
mit Ausnahme jener Beträge, welche zur De-
ckung Stehender Bezüge, wie Gehalte, pensio-
nen und Zinsen bestimmt sind, die auch noch
Später nach den gesetzlichen Bestimmungen ver-
wendet werden können, und diejenigen Beträge,
welche für Hoch=, Straßen= und Wasserbauten
bewilligt wurden und noch bis zum 30. Juni
1890 ausgegeben werden können, in diesem
Falle aber dem Dienste des Jahres 1889 zur
Last zu schreiben sind.

Der zur Ausarbeitung der Projekte und
Voranschläge zur Regulierung des Elbe= und
Egerflußes bis zum 30. Juni 1888 bewilligte
Kredit wird rücksichtlich dessen Restes pr.
32.259 fl. 93 kr. noch bis zum 30 Juni 1889
verlängert.

Nejv. maršálek zemský: K tomuto článku
se přihlásil k slovu p. posl. dr. Trojan.
Dávám jemu slovo.

Posl. dr. Trojan: Slavný sněme! Do-
voluji si na konec 3. odstavce v tomto
článku učiniti návrh k dodatečnému usta-
noveni :

Tento poslední odstavec zni takto:
Úvěr povolený na vypracování pro-
jektů a rozpočtů na upravení Labe a Oharky
platný do 30. června 1888 co do zbytku
32.259 zl. 93 kr. prodlužuje se ještě do
30. června 1889.

Dovoluji si tu navrhnouti tento dodatek:
Z toho úvěru povoluje se potřebný ná-
klad (asi 3.000 zl. - dle dobrozdání zdejší
technické kanceláře) na vypracování po-
drobného projektu a rozpočtu k nutnému
upravení Berounky Dolní od jejího ústí
do Vltavy u Zbraslavi až k Berounu, kde
Litavka vpadá do Berounky.

Slavný sněme! V království českém
těší se několik řek a říček ode dávna
zvláštní péči o zachování v dobrém, řád-
ném stavu. O dvě hlavní řeky, o Vltavu
a Labe, stará se ústřední vláda státu se
značným nákladem pravidelně okolo 200.000
zl. ročně, jak vykazuje preliminář ríšský,
neboť považují se za řeky řišské. Jiných
asi 7 řek a říček ujala se dávno zemská zpráva;

mezi těmi jsou 2 pouhé potoky a všech 7
jest vůbec značně skrovnějších než Berounka
a Oharka. Nevím, jak se stalo před lety,
že tyto dvě řeky, nejsilnější po Vltavě a po
Labi, zůstaly jako sirotkové, že nikdo o ně
nedbal, ani říše, ani zemská zpráva. Ohře
konečně ujal se náš sněm, tuším r. 1884 a
od oné doby také zemský výbor tak sice, že
na ukončeni projektu a rozpočtu k upravení střed-
ního Labe a Oharky povolilo se tehdáž, po-
kud se pamatuji, 200.000 zl. Jak právě
budžetňí zpráva na str. 21. uvádí, jsou
pro úpravu Labe projekty i rozpočty úplne
hotovy, na Oharce pak dospěly až po Kar-
lovy Vary, totiž od ústí Oharky čili od Li-
toměřic nahoru. Zbývá tudíž jen ještě ko-
nečné změřeni a projektování od Karlových
Varů k Chebu. Avšak Berounka zůstala do-
stala dosud neopatřena, ačkoliv musím
doznati a připomenouti, že sl. sněm obíral
se již několikráte také touto řekou, jen
že bez skutečného výsledku.

Myslím, že každému Cechu jest to
ještě v živé paměti, jak právě na Berounce
stala se ta katastrofa; nikdo z nás i nej-
starších nepamatuje takové výše povodně,
jaká se valila údolím Berounky v noci z
25. na 26. května r. 1872.

Nechci zdržovati, abych popisoval ty
hrůzy, pak ty spousty výmolův a všelikého
nánosu, kamení, Škvárů ode všech Křivo-
klátských i od Příbramských hutí a t. d.;
připomínám, že těžké nánosy plní tak
řeku, že tu a tam stíží jen úzkými rameny
ještě prodírá se proud vody, ježto se tam
nakupily hromady ostrovů a ostrůvků, ku
př, u Černošic asi 4 neb 5, ty časem byly
tu a tam zase trochu přeplaveny, náplavem
zanešeny. Pak se tam ujaly všeliké traviny,
konečně i křoviny.

Když pak se vidělo, že se to tam
zelená, byla prý na tyto přírůstky obrá-
cena pozornost sl. vlády, zvláště finančních
orgánů, a místo, aby tyto ostrůvky byly
hned odstraněny, jsou státní správou dle
možnosti prodány do vlastnictví jednotlivců,
částečně prý také propachtovány.

To se rozumí, že každý jednotlivec,
který za několik zlatých koupil ostrůvek
neb ostrov, přičinil se, aby si to upevnění
ustálil všelikými koly, ploty nebo plůtky
atd. a vysazováním všelikých křovin, zvlá-
ště prutů, které stále rostou, houstnou,
tím více se upevňují a dále zanášejí, tak
se to pořád více a více horší.

Já upozorňuji, že právě Berounka jest
nejblíže u Prahy, nad Prahou, že Vltava
právě v Praze a pod Prahou ukazuje to,
kam to vede, když se nechávají tolikeré
nánosy nad Prahou v Berounce.

Račte se, pánové, jen podívati pod
Helmovským jezem, jak vypadá hlavní ra-
meno Vltavy v posledních ?letech. Já se
pamatuji, že tam bývala obe ramena při
normální vodě naplněna vodou tekoucí,
teď jest při dosti značné vodě tolik ná-
nosu těžkého, totiž kamení a štěrku, že
se těžce jen pod splavem jezu udržuje
úzký průtok; tak zajisté celá Vltava zvlá-
ště od vtoku Berounky až do Prahy i v
Praze trpí tím zajisté i stát jako Praha,
že pořád více valí se sem těžký nános,
jenž překáží všady na všecky strany. V
městě, jako Praha, jest velmi důležito i
kažení a zanášení písku pro stavby a jiné
potřeby obecné.

Já připomínám v tom ohledu, že jsme
nedávno obdrželi zde zprávu zemského
výboru o činnosti technické kanceláře ze-
mědělské, kde se uvádí průběh celého jed-
nání a byl jsem velice trpce dojat opětnou
bezvýsledností tolikaletého jednání i sně-
movního nařizování.

Slavný sněm nařídil již v roku 1885
za příčinou petic, aby sestálo vyšetřování
za účelem upraveni řeky Berounky na do-
lejším toku.

Dne 4. ledna 1886, tedy před dvěma
lety, vzal sněm první technickou zprávu
a dobrozdání o tom na vědomí a nařídil
zemskému výboru, aby co možná nejdříve
podal podrobné návrhy; jak by se dalo za-
brániti dalším škodám povodněmi v kra-
jinách, ležících na dolením toku Berounky.

Následkem toho usnesl se výbor zemský
na tom, vyžádati si ještě dobré zdání své
technické kanceláře (u zemského výboru).
Dobré zdání technického oddělení pro
stavby vodní uznalo za nutné, aby co nej-
dříve byla upravena řeka na dolením toku
a poukázalo k tomu, že kdyby Litavka, o
jejíž úpravě se také již dlouho jedná, při
vtoku do Berounky byla regulována dříve,
nežli Berounka, že by vody Litavky ve
množství daleko větším nashromáždily se
na město Beroun, čímž by se nebezpečí po-
vodně, jemuž se má uvarovati, pro město
jen zvětšilo. Bude-li tak regulován dolní
tok Berounky dřive nežli Litavka, usnadní
se odtok vody v toku dolením a urychlil
by se ovšem také odtok vody hoření a u-

snadnily by se tím nemálo odtok vody v
celé krajině. Přihlížeje k tomuto dobro-
zdání usnesl se výbor zemský, naříditi tech-
nickému odděleni svému pro stavby vadni, aby
vypracoval a do září r. 1887 předložil re-
gulační projekt pro čásť Berounky, a sice
počínajíc ústi Litavky do Berounky až k ústi
Berounky do Vltavy. Spolu učinil zemský
výbor ve zprávě ze dne 20. prosince 1886
návrh, aby slavný sněm svolil, by dotace
100.000 zl., pokud se týče, zbytek tehdejší
71.490 zl., povolený v zemském rozpočtu
na r, 1885 k opatření projektu a rozpočtu
na upravení malého Labe a Oharky, kte-
rážto dotace se zachovala až do 30. června

1887,  smělo býti použito až do června r.

1888,   pro případ také k opatření projektu
a rozpočtu na upravení Berounky.

Avšak budžetní komise tehdáž navrhla
a sněm schválil to výslovně pro Oharku,
o Berounce nebylo zmínky; nebylo to,
vyloučeno, odepřeno, ale také nikoli povo-
leno. Pročež zemský výbor považoval to
opomenutí za odepření, a vyslovil, že nemá
po ruce prostředku k výplatě technickému
oddělení pro stavby vodní za tyto práce
nějaké dotace na upraveni řeky Berounky,
že tudíž nebylo možno technickému od-
dělení pro stavby vodní, aby vyhovělo
dannému rozkazu, jakkoliv bylo k tomu
ochotno.

Tady vidíme a slyšíme nyní, že jest
úpravní předběžná práce na středním Labi
zcela provedena a na Oharce [hotova od ústí
až ku Karlovým Varům; zde jedná se jen
ještě o ten kousek z Karlových Varů dále
nahoru.

Já sice pochybuju, že bude výsledek
takový, aby se celá tato poslední čásť ještě
regulovala. Já jen připomínám, že jsou tam
nejvíce úzké a hluboké údolí na mnoze
mezi skalami, mezi tím nedaleko nad
Karlovými Vary ta pověstná romantická
skupina skal zvaných Hansheiling."

Vypravují tam, že je to zkameněla
svatba. A zajisté by Loketští — jimž to
tuším patří — i Karlovarští nebyli nám
povděčni za to, kdybychom tu romantiku,
známý to výlet hostů lázeňských z Karlo-
vých Varů i celého vůkolí za letní doby,
kdybychom jim ji chtěli pokaziti. A kromě
toho, kdyby nebylo žádných námitek a
pozastavení takových, jaký to bude míti
účinek a prospěch? Pro koho? Tam nebude,
tuším, mnoho co plaviti, ani hospodářské,
ani průmyslové značné zájmy chránit, jaké

by stály v poměra k nákladu; já tedy
myslím, že to aspoň nespěchá tak, aby se
tato čásť tak hned a rychle musila ukončit.
Bez toho máme také ve druhé zprávě
zdejšího technického stavebního odděleni
(o upravení Labe) všeobecnou zásadu vy-
slovenou od znalců, kterým byla důkladná
a obšírná práce ta předložena k posouzení,
totiž od vrchního inženýra Oehlweina a od
inženýra zdejšího Plenknera, že totiž, co
týče se prováděni prací upravních, má se
pracemi regulačními dle všeobecně plat-
ných zásad, Čtu zde: dle "všeobecných
platných" zásad postupovati od zdola na-
horu, jakož tu zní nod Mělníka do Hradce
Králově" (proti vodě), nikoli s hora dolů,
leda by nutno bylo jednotlivé průkopy a
odkopávky za příčinou náhlého nebezpe-
čenství hned provésti, míním tudíž, než
upravení Labe středního a Ohorky od dola
na horu dojde až ke Karl. Varům, že bude
dosti času a možnosť snadná, aby se pro-
půjčil některý technik na krátký čas a
malá část tohoto přebytku 32-.000 zl. se
poskytla na předběžné práce, totiž jenom
na sděláni projektu návrhu a rozpočtu od
ústi Berounky do Vltavy, tedy od Laho-
viček a Zbraslavi nahoru až k ústi Li-
tavky do Berounky.

Aby se tu pracovalo, což tuším za
několik měsíců zdělají dva znalci k tomu
povolaní a sice s částkou okolo 3 tisic, jak
víme z dobrozdání technické kanceláře pro
vodní stavby. Tedy doufám a prosím, aby
sl. sněm ráčil přistoupiti k mému návrhu
a povoliti, aby se z toho přebytku přes
32 tisíc obnášejícího povolily tyto tři tisíce,
ať něco málo více nebo méně, na potřebný
náklad na zděláni projektů a rozpočtů pro
tuto úpravu dolejší Berounky. Já ostatně
očekávám, že provedení úpravy samé ovšem
nebude se tak vésti, jak se upravování a
vydržování našich řek dosud dělo dle sta-
rého způsobu, že totiž vynakládáme to
- všecko z našeho zemského fondu samotni
a sice tak, že už jsme viděli a slyšeli na
říšské radě, když jsme k tomu poukazo-
vali, že si řeky sami spravujeme, ježto se
považují za řeky zemské, ukázalo se, že jiné
země rakouské nemají žádných zemských řek,
a že i při těchto dosti nepatrných řekách,
zvlášť v Korutansku i v jiných zemích při
úpravě jejich žádají o pomoc říšskou, kdy-
koliv něco k úpravě jich podniknouti chtějí.
To jsou veliké sumy jako v Korutanech,
jež se vynaložily a hned na 20 a více let

pojistily, a to ve větších sumách, než co
ony země samy přispívají.

Já ale musím ještě doložiti, že každá
země musí svým nákladem přípravné práce,
totiž projekty a rozpočty opatřit a před-
ložiti, aby se dohodly se správou státní,
jak co která strana má přispívat na sku-
tečné provedeni té které úpravy. Ovšem
že něčím také přispěji nejbližší účastníci
v krajině úprav. Musím ještě doložit, že
nářky všech obci a občanů od ústí Be-
rounky až na Beroun a přes Beroun jsou
tak velké, že vlastně trpí proto, že není
ani tok vody upraven, neřkuli jejich pořád
podrývané a rozrývané břehy i pozemky,
ježto trpí teď i při malé vodě, jak to ne-
bylo nikdy dříve, neboť vystupuje voda a
poškozuje nejen osení, ale ubírá ještě nej-
lepší půdu, mrvu a všeliké zlepšeni, po-
něvadž to kypřejší se splakuje a odkrývá
tam těžký nános povodni roku 1872 do hlu-
bokých vymolů navalených těžkých ka-
menů atd., takže to kamení přichází na

povrch. Tedy od těch nebude možno mnoho
dostat; zvláště jestli na to dojde, jakož
prý nyní zase hrdlí státní správa, jako
všud9 jinde, kde dala jakés zálohy k ná-
pravám tehdejších spoust, teď prý naléhá
zas na splátky. Tu ovšem tím méně mohou
přispívati na jedno i na druhé, totiž na
splátky, které vynaložili skutečně na nej-
nutnější ochranu proti neustálým škodám
vodním od oné hrozné povodně květnové;
i musím dosvědčiti, že jest mi dobře po-
vědomo, a pan Nolč mi to může potvrditi,
že tam skutečně vynakládali ony zálohy
státní na to, aby se obce dle možnosti
chránily proti unikání proudu vody při
každé menší povodni a že se samy do
toho nutily a stavěly nejen břehy ale i
hráze, přišly ale proto do sporů právních
se sousedy právě proto, ze žádný znalec —
znalců pro vodní stavby je vůbec málo —
jim nebyl po ruce; neboť předešlý zemský
výbor jim odepřel výslovně splnění prosbu,
aby tam byl odeslán znalec, t. zem. inže-
nýr, načež kladl zemský výbor tu pod-
mínku, aby se ty obce zavázaly, ty stavby
tak, jak by je inžinýr uznal za dobré,
zcela podle jeho projektu svým toliko ná-
kladem, totiž nákladem těch zubožených
obcí a občanů, provésti. Jestliže se k tomu
nežavážou, že tam zem. výbor nikoho ne-
pošle, že by to byla marná práce; a tak
se opravdu ničeho nestalo.

Doufám, že slav. sněm neoslyší tyto
ubohé občany a obce, které již po tolik
let od r. 72., téměř 16 let klepali a kle-
pají na vrata tohoto domu, kde každý
v podobných poměrech, zvláště za nynější
doby obecné hospodářské bídy a právě
teď, kde jest pro to melioračni zákon, dle
něhož lze nadíti se pomoci státní a kde
všichni v podobných poměrech nacházejí
ochotné pomoci, jmenovitě tu možnost,
aby se zachovali na svých statcích, jinak
tvrdíce, že budou tam zbaveni svého ma-
jetku ; pročež snažně žádám o dobrotivou
podporu a schválení návrhu svého.

Tedy prosím, aby bylo povoleno z to-
hoto přebytku 32.000 a tolik ku krytí
nákladu asi 3000 zl. na vypracování po-
drobného projektu a rozpočtu k upravení
dolní Berounky atd. (Výborně!)

Nejv. marš. zemský: Pan dr. Trojan
na konci při vyřízení rozpočtu na konci
3. odstavce článku 4. navrhl dodatek ná-
sledující: Z toho úvěru povoluje se po-
třebný náklad (asi 3000 zl.) na vypraco-
vání podrobného projektu a rozpočtu
k nutnému upravení Berounky dolní od
jejího ústi do Vltavy u Zbraslavi až k
Berounu, kde Litavka vpadá do Be-
rounky.

Prosím pány, kteří podporují tento
návrh, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporován.

Žádá ještě někdo za slovo?

Jelikož nikdo za slovo nežádá, pro-
hlasuji debatu za ukončenou.

Dávám slovo panu zpravodajovi.

Zpravodaj dr. Mattuš: Jelikož tím
návrhem nežádá se nový úvěr, nýbrž má
se pro případ z části povolené, t. která
z předešlých let zbývá a byla k určitému
účelu ustanovena, jisté sumy 3000 nepře-
sahující, užíti k podobnému účelu, myslím,
že jménem budžetní komise nemusím klást
odporu proti přijetí tohoto návrhu.

Nejv. maršálek zemský: Předmětem
hlasování jest čl. 4, tak jak jest vytištěn.

K poslednímu odstavci podal dr. Tro-
jan návrh, který jsem právě byl přečetl
a který byl dostatečně podporován.

Gegenstand der Abstimmung ist der Ar-

tikel IV. der Erledigung. Zum letzten Absatze
hat Herr Dr. Trojan einen Zusatzantrag ge-
stellt, welcher mit Vorbehalt einer Corrigirung
der rasch gemachten Uebersetzung lautet:
"Von diesem Credite wird der zur Ver-
fassung des Detailprojektes und Voranschlages
für die bringende Regulirung der unteren Be-
raun von ihrer Einmündung in die Moldau
bis Beraun, wo die Litavka in die Beraun
einmündet, erforderliche Aufwand von circa
3000 fl. bewilligt."

Dám tedy hlasovati o článku, jak
jest vytištěn a pak o dodatku navrženém
p. dr. Trojanem.

Ich werde zunächst über den Artikel IV,
sowie derselbe vorgedruckt ist, abstimmen lassen,
und dann über den von Herrn Dr. Trojan
gestellten Zusatzantrag.

Žádám pány, kteří souhlasí s čl. 4.,
by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche, dem Ar-
tikel IV zustimmen, die Hand ju erheben.

Jest přijat.

Er ist angenommen.

Návrh p. dr. Trojana nebude třeba,
bych ještě jednou přečetl.

Žádám pány, kteří souhlasí s návrhem
p. dra. Trojana, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem An*
trage des Herrn Dr. Trojan zustimmen, die
Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Er ist angenommen.

Tím jsme ukončili druhé čtení roz-
počtu zemského. Co se týče třetího čtení,
tedy sotva as bude možno, by se, jak by bylo
vlastně předepsáno, vykonalo v nejbližším
příštím sezení a žádám tudíž, by slavný
sněm naproti tomu nečinil námitku, pakli
položím 3. čtení rozpočtu na denní po-
řádek, jakmile to bude možno.

Wir haben nunmehr den Landesvoran-
schlag in zwieter Lesung erledigt. Die dritte
Lesung sollte eigentlich in der nächsten Sitzung
stattfinden. Nachdem dies aber mit Rücksicht
auf die Nothwendigkeit der (Korrekturen wohl
kaum möglich fein wird, so ersuche ich, daß
das hohe Haus seine Einwendung dagegen er-
f)thz, dass ich die dritte Lesung erst dann auf
die Tagesordnung fetze, bis es die dazu noth-
wendigen Vorarbeiten möglich machen werden.

Příští předmět denního pořádku jest
první čtení zprávy výboru zemského
o dosavadním úspěchu jednání, jež
zavedeno bylo v příčině zřízení Stra-
kovské akademie.

Der nächste Gegenstand der Tagesord-
nung ist die erste Lesung des Landesaus-
schußberichtes über die wegen Errichtung
der Straka'schen Akademie bisher gepflo-
genen Verhandlungen.
Berichterstatter L.=A.=B.Freih.v.Pfeill.

L.=A.=B. Freiherr von Pfeill. Der Bericht
befindet sich seit einigen Tagen in den Händen
der Herren Abgeordneten. Ich glaube daher,
von der Verlesung des Berichtes als auch der
Anträge selbst Umgang nehmen zu können und
lediglich in formaler Beziehung beantragen zu
Sollen, die Vortage einer Commission von 9
zu je 3 von den Curien aus dem ganzen Hause
gewählten Mitgliedern zur Vorberathung und
Berichterstattung zuzuweisen.

V ohledu formálním navrhuje se, aby
se předloha tato přikázala komisi devíti
členů po 3 z kurií s celého sněmu zvole-
ných k předchozí poradě a podání zprávy.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Der Landesausschuß beantragt, die Zu-
weisung seines Berichtes an eine Commission
von 9 zu je 3 von den Curien aus dem gan-
zen Landtage zu wählenden Mitgliedern.

Zemský výbor navrhuje, by předloha
byla přikázána komisi 9 členů po 3 v ku-
riích z celého sněmu svolených.

Žádám pány, kteří souhlasí s tímto
návrhem, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

Oas již tak valně pokročil, že při-
stoupíme k ukončení schůze.

Die Zeit ist bereits So weit vorgeschritten,
daß ich zu dem Schluß der Sitzung schreiten
werde.

Žádám kurie, by vykonaly po schůzi
volbu komise pro akademii Strakovskou,
na jejíž volbe se právě slav. sněm byl u-

snesl a podotýkám, že každá kurie bude
voliti 3 členy.

Dále prosím, by zvoleni páni se rá-
čili sejíti k ustaveni komise ihned v čís.
I. zemského výboru zde na chodbě.

Ich ersuche die Curien, die Wahl der
Commission für die Straka'sche Akademie vor-
zunehmen, und bitte jebe Curie, 3 Mitglieder
zu wählen.

Die Gewählten ersuche ich, sich zur Con-
stituirung der Commission im Lokale Nr. I.
des Landesausschußbureaus einzufinden, und
bitte mir das Resultat der Constituirung be-
kannt zu geben.

Žádám by, výsledek konstituování mně
pak byl ohlášen.

Komise pro záležitosti hypoteční ban-
ky koná schůzi dnes o 7. hodině večerní.

Die Comniission für die Angelegenheiten
der Hypothekenbank hält Sitzung heute um 7
Uhr Abends.

Die Budgetkommission hält statt der für
den 13. Jänner nach der Landtagssitzung an-
beraumten Sitzung die Sitzung Freitag den
13. Jänner um 9 Uhr Vormittags.

Komise rozpočtová nekoná schůzi, jak
ustanoveno bylo dne 13. ledna po sezení
sněmu, nýbrž koná schůzi v pátek dne
13. ledna o 9. hodině dopolední.

Komise pro záležitosti okresní a obec-
ní koná schůzi v pátek dne 13. ledna o
půl desáté hodině dopolední.

Die Commission für Bezirks= und Ge-
meinbeangelegenheiten hält Sitzung Freitag den
13. Jänner um 12 10 Uhr Vormittags.

Die Schulkommission hält Sitzung Frei-
tag um 12 10 Uhr Vormittags.

Komise Školská koná schůzi v pátek
o půl desáté hodině.

Komise petiční koná schůzi v pátek
o 10. hodině dopoledni.

Die petitionskommission hält Sitzung
Freitag um 10 Uhr.

Die Commission für die Landesbank hält
Sitzung Samstag nach der Landtagssitzung.

Komise pro zemskou banku koná
schůzi v sobotu po sezení sněmu.

Příští sezení se bude odbývati zítra
o 11. hod. dopoledne.

Denní pořádek jest následující:

Napřed kladu na denní pořádek předměty,
které dnes nebyly vyřízeny, totiž:

1.     První čtení zprávy výboru zemského
o upravení platů učitelů.

2.     Pak první čtení návrhu p. posl. Dra.
Vašatého a

3.     první čtení návrhu p. posl. Ignáce
Schiebla, pak

4.    první čtení návrhu Dra. Mattuše, Kví-
čaly a soudruhů týkajícího se obecných škol a
gymnasií.

5.    Dále druhé čtení zprávy budžetní ko-
mise o účetních závěrkách více fondů, č. t. CIV.

6.     Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
v příčině povolení subvence na upravení Sau-
bachu, č. t. CII.

7. Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o zprávě výboru zemského ve příčině spojení
hydrografické komise se zemědělsko-technickou
kanceláři, č. t. CVII.

8.     Ústní zpráva komise rozpočtové v zá-
ležitosti osnovy zákona v příčině zřízení zem-
ského fondu školního pro království české,
kterou výbor zemský předložil sl. sněmu.

Budžetní komise totiž ohlásila, že se u-
snesla na tom, podati formální návrh v této
záležitosti, k tomu cíli také tento předmět jako
ústní zprávu dal jsem na denní pořádek; dále

9.    Druhé čtení zprávy komise pro záleži-
tosti hypoteční banky o nových stanovách hy-
poteční banky

a pak ještě z předmětů dnes nevyřízených

10.  Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o petici obecního zastupitelstva na Kuklenách pak

11.  Druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o zprávě výboru zemského v příčině upotře-
bení dotace 23.000 zlatých povolených na rok
1886 při fondu zeměvzdělání vůbec, č. sn. 308.

12.  Druhé čteni zprávy komise rozpočtové
o petici ředitelstva vodního družstva pro upra-
vení Chrudimky za podporu zemskou, netíšt.
č. sn. 305.

13.  Druhé čtení zprávy komise zemědělské
o předložené výroční zprávě zemského pomolo-
gického ústavu v Troji za rok 1886, netišt, č.
sn. 306.

Die Tagesordnung der nächsten Sitzung
welche morgen um 11 Uhr vormittags statt-
findet, ist folgende:

Zuerst gelangen auf die Tagesordnung
drei der heute unerledigten Gegenstände, nämlich:

1.    Die erste Lesung des Landesausschußberichtes
betreffend die Regelung der Bezüge der Lehrer,

2.    dann bie erste Lesung des Antrages des Abg.
Dr. Bašatý und

3.  die erste Lesung des Antrages des Abg. Schiebl.

4.  hierauf die erste Lesung des Antrages der Abg.
Dr. Mattuš und Dr. Kvíčala und Genossen betreffend
die Volkschulen und die Gymnasien.

Dann einige zweite Lesungen u. zw.:

5.    Zweite Lesung des Berichtes der Budget-Com-
mission über die Rechnungsabschlüße einer Anzahl von
Fonden, Dr.-Nr. CIV.

6.    Zweite Lesung des Berichtes der Budget-Com-
mission betreffend die Subventionirung der Regulierung
des Saubaches, Dr.- Nr. CII.

7.  Zweite Lesung des Berichtes der Budgetcommis-
sion über den Bericht des Landesausschußes betreffend
die Vereinigung ber hydrographischen Commission mit
dem culturtechnischen Bureau, Dr. - Nr. CVII.

8.    Mündlicher Bericht ber Budgetcommission in
Angelegenheit des vom Landesausschuße unter Dr. - Nr.
XCV. borgelegten Gesetzentwufes betreffend die Er-
richtung eines Landes-Schulfondes für das Königreich
Böhmen.

Die Budget-Commission hat nämlich zur Stellung
eines formalen Antrages ersucht, diesen Gegenstand auf
die Tagesordnung zu setzen, und ich habe infolge dessen
den mündlichen Bericht der Budget-Comnission über
diese Angelegenheit auf die morgige Tagesordnung ge-
stellt. -

9.  Dann die zweite Lesung des Berichtes der Com-
mission für die Angelegenheiten der Hypothekenbank
über den Statutenentwurf der Hypothekenbank, Dr.-Nr.
XCIX.

Hierauf noch einige der heute unerledigt gebliebenen
Gegenstände, nämlich:

10.  Zweite Lesung des Berichtes der Budgetcom-
mission über die Petition der Gemeindevertretung in
Kuklena um Gewährung einer Subvention oder eines
unverzinslichen Landes-Darlehens zum Baue einer Haus-
haltungsschule. Ulngedr. L. - Z. 301.

11.    Zweite Lesung des Berichtes der Budgetcom-
mission über den Landesaussußbericht betreffend die
Verwendung des für das Jahr 1886 beim Landes-

kulturfonde, Rubrik "Zu Kulturzweden überhaupt"
bewilligten Dotation pr. 23.000 fl., Ungebr. L.Z. 308.

12.    Zweite gefung des Berichtes der Budgeteom-
mission übet die Petition der Direktion der Wasser-
genossenschaft gut Regulirung des Chrubimkaflußes um
Gewährung einer Landessubention. Ungebr. L.-Z. 305

13.    Zweite Lesung des Berichtes der Landeskultur
Kommission über den vorgelegten Jahresbericht des

Landesinstitutes Landesinstitutes für das Jahr 1886.
Ungebr. L.-Z- 306.

Prohlašuji schůzi za ukončenu.

Ich erkläre die Sifzung für geschlossen.

(Schůze skončena o 4. hod. 15 min.
odpol.)

(Schluß der Sitzung um 4 Uhr 15 Min.
Nachm.)

Freiherr Leonhardi, Beriftkator.

Teklý, verifikator.
Jan Macháček, verifikator.