Stenographischer Bericht

über die
XX. Sitzung der V. Jahressession des böhm.
Landtages v. Jahre 1883 am 10. Sänner 1888.

V o r s i t z e n d e r : Se. Durchlaucht der
Oberstlandmarschall Georg Fürst Lobkowicz.

A n w e s e n d: Der Oberstlandmarschall-
Stellvertreter Dr. Heinrich Solc und die be-
fchlu^fähige Anzahl von Abgeordneten.

Am Regierungstische: Se. Excel-
lenz der k. i. Statthalter Dr. Alfred Freitherr
von Kraus, Hofrath Fried. Kmoch und
Statthaltereirath Fr. Mattas, später Statt-
haltereirath G. Töply.

Stenografická zpráva

o

XX. sezení V. zasedání českého sněmu

z roku 1883. dne 10. ledna 1888.

Předseda: Jeho Jasnost nejvyšší
pan maršálek zemský, Jiří kníže Lob-
kowicz.

Přítomni: Náměstek nejvyššího
maršálka zemského Dr. Jindřich Sole a
poslanci v počtu k platnému usnášení se
dostatečném.

Jakožto zástupcové vlády: J.
Exc. c. k. místodržitel Dr. Alfred svob. pán
Kraus, dvorní rada Bedřich Kmoch a
místodrž. rada Fr. Mattas, později místo-
držitelský rada G. Töply.

Inhalt:

Prästdialmittheilungen.

Tagesordnung:
Fortsetzung der zweiten Lesung des Berichtes der Budget-
Commission über den Landesvoranschlag für das Jahr
1888, L.-. 277, Dr.-Nr. LXXXVIII.

Antrag des Abg. Dr. Mattuš, Dr. Kvíčala und
Genossen.

Beginn der Sitzung um 11 Uhr 30 Min.

Obsah:

Presidiální sdělení.

Denní pořádek:
Pokračování v druhém čtení zprávy komise
rozpočtové o rozpočtu zemském na rok 1888,
č. sn. 277, č. t. LXXXVIII.

Návrh posl. Dr. Mattuše, Dr. Kvíčaly a
soudruhů.

Sezeni počalo o 11. hod. 30 min.

Nejv. maršálek zemský (zvoní):
Zahajuji schůzi.
Ich eröffne die Sitzung.
Žádám, by slavnému sněmu bylo sdě-
leno, které spisy tiskem byly rozdány.

Ich ersuche, dem hohen Hause mitzuthei-
len, welche Druckschriften vertheilt worden
find. —

Sněm, sekretář Höhm:
Tiskem byly rozdány:
č. sn. 306, č. tisk. C. Zpráva výboru

zemského s osnovou zákona v příčině
změny § 87. obecn. zřízení,

c. sn. 311, č. tisk. CI. Návrh posl.
Františka Fáčka a soudruhů ve příčině
změny zákona ze dne 16. dubna 1864, č.
7. z. zák., jímžto vydán řád volební v ob-
cích království českého.

č. sn. 312, č. tisk. CII. Zpráva ko-
mise rozpočtové v příčině povolení sub-
vence na úpravu Saubachu z prostředků
zemských.

č. sn. 313, č. tisk. CIII. Zpráva vý-

boru zemského o dosavadním úspěchu
jednáni, jež zavedeno bylo v příčině zří-
zeni Strakovské akademie.

Jednací protokol XV. sezení.

Mezi sezením rozdá se stenografická
zpráva o XIX. sezení sněmu.

Im Druck wurden vertheilt:

Ldtgs.-Z. 306, Dr. C. Bericht des Lan-
desauschußes mit dem Gesetzentwurfe betref-
fend die Abänderung des § 87 der Gemeinde-
Ordnung.

Ldtgs-Z. 311, Dr. CI. Antrag des
Abgeordneten Franz Fáček und Genossen be-
treffend die Abänderung des Gefeßes vom 16.
April 1864 Z. 7 L.-G.-Bl., mit welchem die
Gemeinde-Wahlordnung für das Aönigreich
Böhmen erlassen wurde.

Ldtgs.-Z. 312. Dr. CII Bericht der Bud-
get-Commisssion betreffend die Subventionirung
der Regulirung des Saubaches aus Lanbes-
mittein.

Ldtgs.-Z. 313, Dr. CIII. Bericht des
Landesausschußes über die Wegen Errichtung
der Straka'schen Akademie bisher gepflogenen
Verhandlungen.

Das Geschäftsprotokoll der 15. Sitzung

Während der Sitzung gelangt zur Ver-
theilung der stenografische Bericht der 19.
Sandtagssitzung.

Oberstlandmarschall: Ich ersuche dem
hohen Hause mitzutheilen, Welche Landesaus-
schußberichte ex praesidio den Commissionen
zugetheilt worden Tind.

Žádám, by slavnému sněmu bylo sdě-
leno, které zprávy zemského výboru byly
přikázány ex praesidio komisím.

Landtagssekretär Höhm (liest): Ex prae-
sidio wurde zugewiesen und zw. der Commis-
sion für Bezirks- und Gemeindeangelegenheiten
Ldtgs.-Z. 306, Bericht des Landesausschußes
mit dem Gesetzentwurfe betreffend die Abän-
derung des § 87 der Gemeindeordnung.

Ex praesidio bylo přikázáno a sice
komisi pro okresní a obecní záležitosti:

č. sn. 306. Zpráva výboru zemského
s osnovou zákona v příčině změny § 87.
obecn. zřízení.

Nejv. maršálek zemský. Žádám, by
slavnému sněmu bylo sděleno, které pe-
tice došly.

Ich ersuche, dem hohen Hause mitzutheilen,
welche Petitionen eingelangt find.

Sněm. aktuár dr. Franta čte:
Petice dne 9. ledna 1888.

Petitionen den 9. Sänner 1888.

Abg. Herr Dr. Steidl mit der Petition
des Ortsschulrathes in Sofienthal um Ber=
setzung der dortigen Schule in eine höhere
Lehrergehaltsklasse

Posl. pan dr. Šolc s peticí společen-
stva řemenářů a bičařů v Praze v příčině
dodávky dotyčných potřeb pro stanice c.
k. hřebčinců a pro c. k. vojsko.

Posl. pan Habert s peticí míst. škol.
rady v Netřebicích za udělení subvence
na stavbu tamní školy.

Posl. p. Tonner s peticí jednoty uči-
telstva měšť. škol českých v Praze za
změnu § 20. zem. zák. škol. ze dne 19.
prosince 1875 potahmo za zvýšení služ-
ného učitelů škol měšťanských.

Posl. p. Vraný s peticí místní školní
rady v Starých Benátkách, za působení
k tomu, by nařízení c. k. zem. škol. rady
č. 40202 z r. 1887 v ten smysl změněno
bylo, aby se ručním pracím na tamní
škole nikoliv od 1. ledna 1889, nýbrž již
od 1. ledna 1888 vyučovalo,

Posl. pan dr. Grégr s peticí hospod.
čtenář. jednoty ve Vinarech za zřízení
zemského sirotčince.

Posl. pan dr. Grégr s peticí výboru
pokrač. školy průmysl. v Libochovicích
za udělení subvence na vydržování této
školy.

Posl. p. Václavík s peticí sboru do-
brovolných hasičů v Libici n. Cidlinou
za změnu § 47. řádu policie požárové pro
království české.

Posl. pan dr. Městecky s peticí měst.
rady v Rokycanech, dle které přistupuje
k ohražení okr. výboru Rokycanského
proti zamýšlenému vyloučení obce Dejšiny
z okresu Rokycanského a připojení k o-
kresu Plzeňskému.

Nejv. maršálek zemský.: Panu posl.
proboštu Lenzovi udělil jsem dovolenou
na tři dny.

Dem Herrn Abgeordneten Probst Lenz
habe ich einen dreitägigen Urlaub bewilligt.

Der Herr Großmeister P. Hustpeka hat
sich unwohl gemeldet.

Pan velmistr Huspeka ohlásil, že jest
churav.

Prohlašuju, že slavný sněm je způso-
bilý k uzavíráni.

Ich erkläre das hohe Haus für beschluß-
fähig.

Přejdeme k dennímu pořádku.

Wir gehen zur Tagesordnung über.

Předmět, který se nachází na denním
pořádku, jest pokračování v druhém čtení
zprávy komise rozpočtové o rozpočtu zem-
ském. Včerejšího dne usnesl se sl. sněm
na tom, přijmouti návrhy komise za zá-
klad rokováni podrobného a přistoupíme
tedy nyní k rokování podrobnému. Záro-
veň dovoluji si stran způsobu, jakým toto
rokování bude provedeno, ohlásiti násle-
dovní :

Nachází se v rukou pánů tiskopis,
který byl budžetním výborem vypracován,
a který má nápis: Rozvrh látky zemského
rozpočtu vzhledem ku článků vyřízení a
ku peticím k rozpočtu se vztahujícím.

Dle tohoto rozvrhu jest rozdělen celý
rozpočet na 23 částí takovým způsobem,
že při každém předmětu jsou naznačeny
rubriky: potřeby a úhrady, pak k tomu
přináležející petice a dotyčné články vy-
řízení rozpočtu.

Zamýšlím zaříditi podrobnou debatu
tím způsobem, aby, jako v dřívějších le-
tech, dělo se rokování zároveň o dotyčné
potřebě a úhradě o peticích a článcích vy-
řízení, které patří k jednomu oboru před-
mětu. Mám za to, že bude úplná volnost
dána rokování, pakli zařídím věc tak, by
každá z oněch 23 rubrik byla považována
za jeden předmět, v kterém bude moci
býti zavedena debata, tak že by podrobná
debata rozpadla se na 23 jednotlivých
debat, při čemž podotýkám, že sobě vyhra-
žuji při poslední rubrice, kde se totiž
jedná o 1., 2., 3. a 4. článek vyřízení, roz-
děliti po případě ještě tuto část na více
oddělení, tak že by se pak zavedly de-
baty po případě ještě v těch jednotlivých
článcích vyřízení.

Das hohe Haus hat am Schluße der
gestrigen Sitzung beschlossen, die Anträge der
Commission zur Grundlage der Spezialdebatte
anzunehmen. Infolge dessen werden wir ge-
genwärtig die Spezialdebatte über das Lan-
desbuget vornehmen.

Bezüglich der Eintheilung dieser Debatte
erlaube ich mir darauf hinzuweifen, daß von
Seite der Budgetkommission eine Ueberstcht
bertheilt worden ist, welche die Aufschrift tragt
"Eintheilung der Materie des Landesvoran-
schlages mit Rücksicht auf die betreffenden

Artikel der Erledigung und diesbezügliche Pe-
titionen."

Nach dieser Uebersicht ist das ganze Bud-
get in 23 Abtheilungen eingetheilt, so daß
jedesmal die betreffenden Ansätze des Erfor-
bernisses und der Deckung, dann die einschlä-
gigen Petitionen und ber betreffenden Artikel
ber Erledigung des Landesvoranschlages zu-
sammengestellt sind. Ich halte nun dafür, daß
der Verhandlung Vollkommen genügend freier
Sauf geboten ist, Wenn, so wie es in früheren
Jahren geschehen ist, immer die betreffende
Rubrik des Erfordernisses, ber Bebeckung, die
Petitionen und die einschlägigen Artikel ber
(Erlebigung. zusammengefaßt werben, so daß,
nachdem die Eintheilung, welche von Seite der
Budgetkommission vorgelegt worden ist in 23
Rubriken zerfällt, die Spezialdebatte eventuell
in 23 einzelne Debatten einzutheilen fein wird.

Ich behalte mir lediglich vor, in der
letzten Rubrik bei ber Eintheilung infoferne
eine weitere Zerlegung vorzunehmen, indem in
dieser die Artikel I, II., III. und IV. der
Erledigung des Voranschlages zufammengesafft
find, und es sich möglicherweife empfehlen
wirb, diese einzelnen Artikel auch einzeln ber
Debatte zu unterziehen.

Ich bemerke, Schließlich, daß, so wie es
bis jeßt üblich war, der Herr Berichterstatter
die Post verlesen wird, daß diejenigen Ansätze,
zu welchen niemand zum Worte gemeldet ist
und bei welchen auch eine Abstimmung nicht
verlangt würde, als angenommen gelten.

Podotýkám ku konci, že tak, jak se
to dělo v dřívějších letech, i letos se pro-
vede rokování tím způsobem, že pan
zpravodaj přednese jednotlivé kapitoly a
rubryky, a že ony položky, ku kterým
nikdo ku slovu není přihlášen a kde ne-
bude požadováno, by se o nich hlasovalo,
budou považovány za přijaty dle návrhu
komise.

Dávám slovo p. zpravodaji.

Zpravodaj posl. Mattuš: Kapitola I.,
zemský sněm. Potřeba 94.110 zl.

Nejv. maršálek zem.: K tomuto před-
metu se přihlásil k slovu a sice pro ná-
vrh komise posl. Sedlák.

Posl. JUO. Sedlák: Slavný sněme!
Přihlásil jsem se k slovu při položce
"zemský sněm", abych dal na uváženou,
jest-li výsledek sněmování odpovídá výši

této položky a může-li jí odpovídati a
myslím, že při tom mohu zdržeti se vět-
šího a širšího odůvodňování, poněvadž
mám za to, že jsou to věci, kterých není
třeba široko odůvodňovati, ku př. mezi
námi, zachovávání samosprávy zemské a
utužení, uhájení moci zákonodárné a chci
pouze na tuto zákonodárnou moc sněmu
se obmeziti. Zákonodárná moc sněmu . . .

Nejv. maršálek zemský: Dovoluji si
upozorniti p, řečníka, že se nacházíme
nyní v podrobné debatě a že vlastně přece
při podrobné debatě nemůže se jednati o
velikých otázkách neb zásadách a o vý-
sledku celého jednání sněmu, nýbrž musím
žádati pana řečníka, by se všemožně
omezil toliko na otázky skutečně budžetní
v této záležitosti.

Posl. Sedlák: Obmezuji se tedy na
tyto otázky a podrobuji se tomu, co vy-
sloveno a chci navrhnouti, řeknu to z předu,
pouze resoluci, aby vláda byla vyzvána,
aby slavnému sněmu dopřála poněkud
delší doby k rokování, než až dosud se
dělo, a to myslím že jest odůvodněno při
této specielní debatě, poněvadž jedině tím
způsobem bude možno ospravedlniti i tu
položku, která při sněmu zemském jest
do rozpočtu zemského vložena.

Vždyť je známo, že nám nezbývá
ani času, abychom projednali důležitější a
poněkud objemnější předlohy vládní, a je
všem pánům zajisté také známo, že leží
na stole slav. sněmu několik takových
předloh neprojednaných, rok od roku od-
kládaných, se kterými skutečně nemůžeme
přijíti náležitě ku předu, a tu myslím, že
nebude na překážku, když dovolím si
zcela zkrátka na tuto svou resoluci upo-
zorniti a slavný sněm poprositi, aby ji
přijal.

Resoluce ta pak zní:

"Slavná c. k. vláda se vyzývá, aby
ve příčině doby zasedací sborů zákono-
dárných učinila opatření taková, aby na
příště pro zemský sněm království českého
delší doba zasedací byla vyměřena, nežli
dosud se dělo."

Nejvyšší maršálek zem.: Pan posl.

Sedlák činí návrh:

Slavný sněme, račiž se usnésti:
"Slavná c. k. vláda se vyzývá, aby

v příčině doby zasedací sborů zákono-

dárných učinila opatřeni taková, aby na
příště pro zemský sněm království české-
ho delší doba zasedací byla vyměřena
než dosud se dělo."

Učiním dotaz na podporu.

Žádám pány, kteří podporují tento ná-
vrh, by vyzdvihli ruku.

Návrh jest dostatečně podporo-
ván.

Žádá někdo za slovo?

Verlangt noch jemand das Wort?

Prohlašuji debatu za ukončenu, a
dávám závěrečné slovo panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. dr. Mattuš: Záleži-
tost, která je předmětem navržené reso-
luce, byla již opětně předmětem diskuse,
jak v tomto slav. sněmu, tak i na jiných
místech, a bylo vysloveno zhusta přání,
aby se doba, kterou zasedají jednotlivé
sbory zákonodárné, tak upravila, by ze-
jména sněmům bylo možno, aby i důle
žitější věci po případě v delší době snadně
a důkladně vyříditi mohly. To tedy, co
navrhuje p. poslanec Sedlák, neliší se od
toho, co již, jak jsem pravil, dříve často
a opětně bylo vysloveno jako přání. Ne-
mám tedy se svého stanoviska docela
žádné příčiny, abych resoluci té odporo-
val, avšak dal bych sl. sněmu na uváže-
nou, zdali by se neodporučovalo již z
velmi důležitých a závažných příčin, aby
návrhy a také pouhé resoluce, — poně-
vadž resoluce, když jednou jest přijata,
jest přece jenom snesením slavnému
sněmu, — které se podávají během bud-
žetní debaty, odkázaly se prvé ať již
té neb oné komisi neb zemskému výboru
k dřívějšímu uvážení a pak podání zprá-
vy. — Myslím, že více než jedna příčina
by se přimlouvala za takový způsob jed-
nání a já dovoluji si — aspoň myslím,
že budu v tom ohledu ve shodě s budžetní
komisí — navrhnouti, aby resoluce p,
posl. Sedláka odkázala se budžetní komisi
k uvážení a podání zprávy.

Nejv. maršálek zemský: Předmětem
hlasování bude tedy předně dotýčná po-
ložka rozpočtu, totiž kapitola I. a pak
přijde k hlasování návrh p. posl. Sed-
láka, ku kterému učinil pan zpravodaj
návrh, aby byl odkázán k uvážení a po-
dání zprávy komisi budžetní; p. navr-
hovatel po ukončené debatě mne zmocnil,
bych vyslovil, že s tímto návrhem se kon-

formuje. Dám tedy především hlasovati o
dotýčné položce a pak o odkázání resoluce
p. posl. Sedláka budžetní komisi.

Der Herr Abg. Sedlák hat den Antrag
gestellt, der hohe Landtag wolle eine Resolu-
tion nachstehenden Inhaltes fässen:

,,Die hohe k. k. Regierung wird aufgefor-
bert, in Betreff ber Sessionsdauer der gesetz-
gebenden Körperschaften Solche Varkehrungen
zu treffen, die es ermöglichen würden, damit
dem Sandrage des Königreiches Böhmen in
Hinkunft eine längere Sessionsdauer eingeräumt
werde, als dies bisher der Fall war."

Der Herr Berichterstatter hat hiezu namens
ber Commission den Antrag gestellt, es möge
diese Resolution der Budgetkommission zur Er-
wägung und Berichterstattung zugewiesen wer-
den und der Herr Antragsteller hat nach ge-
schlossener Debatte erklärt, daß er mich er-
mächtige, auszusprechen, daß er sich diesem
Antrage conformirt.

Ich werde demnach zuerst über die be-
treffende Post des Vorauschlages abstimmen
lassen, und Dann über den formalen Antrag
auf Verweisung ber vom Herrn Abg. Sedlák
eingebrachten Resolution an die Budgetkom-
mision.

Der erste Gegenstand der Abstimmung ist
daher das Kapitel I. des Landesvoranschlages
des Erfordernisses.

Prvním předmětem hlasování je 1.
kapitola potřeby a žádám pány, kteří pri-
jímají tuto položku dle návrhu komise,
by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, Welche in dieser
Beziehung dem Antrage der Commission zu-
stimmen, die Land zu erheben.

Es ist angenommen.

Jest přijato.

Nyní dám hlasovati o návrhu na při-
kázání resoluce navržené p. posl. Sedlákem
komisi budžetní.

Ich Werbe nunmehr die Frage der Ver-
weisung der von dem Herrn Abg. Sedlák vor-
geschlagenen Resolution an die Budgetkommis-
sion zur Abstimmung bringen.

Žádám pány, kteří s tímto souhlasí,
by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, Welche dem zu-
stimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Zpravodaj dr. Mattuš: Kapitola II.—
Zemská správa. — Potřeba.

1.  Osobní náklad.....274.467 zl,

2.  věcný náklad . . . . . 44.434 zl.

v celku 318.901 zl.
Úhrada:

1.  Příspěvky........69.522

2.  Úroky aktivní z kapitálů fondu
domestikálního a zemského . 130.327

3.  Užitek z nemovitostí .... 5.382

4.  Výtěžek z vyd. zem. zákonníku 300

5.  Ekvivalenty........74.025

6.  Hudebné.........55.200

7.  Rozličné příjmy . . . . . . 940

V celku kapitola II. . . 335.696
K tomu pak patří článek V. vyřízení,
jenž zní:

1: Účetnímu officiálu, J. Křížovi, po-
voluje se výminkou první pětiletý přída-
vek 100 zl. za dobu od 6. září 1882 do
6. září 1887 s prominutím 55 dnů, jichž
se mu k dovršeni předepsané doby ne-
dostává

2.  Odměna bibliotekáře v kap. 2. tit.
2. par. 7. ustanovuje se dosavadní částkou
50 zl.

3.    Za příčinou provedení zemské zá-
půjčky z domestikálního fondu dle usne-
sení z dne 15. ledna 1886 klade se úrok
z cenných papírů fondu domestikálního
toliko částkou 86.058 zl

Tamtéž klade se co nový příjem pro
fond domestikalní úrok ze zemské zápůjčky
jednoho millionu summou 20.000 zl. Dle
toho stanoví se kap. 2 tit. 2. úhrady
summa 130.327 zl.

Jelikož odůvodnění těchto návrhů
obsažených v 61. V. nachází se jak ve
všeobecné, tak v další zprávě budžetní
komise, tedy mám za to, že mohu se na
to pouze odvolati, aniž by bylo zapotřebí
odůvodňovati zvláště jednotlivé návrhy
přečtené.

Landtagssekr. Höhm:

Capitel 2. Landesverwaltung.
Erfordernis.

1.  Personalauswand . . . .    fl. 247.467

2.  Sachlicher Aufwand . . .    fl. 44.434

Im Ganzeen Kapitel 2 .    fl. 318.901
Bedeckung:

1.  Beiträge ,......    fl. 69.522

2.  Activ-Interessen von Domesti-

kal-u.Landesfondskapitalien    fl. 130.327

3.  Ertrag der Realitäten . . .    fl. 5.382

4.  Ertrag des Landesgesetzblattes    fl. 300

5.  Aequivalente......    fl. 74.025

6.  Musikalimpost.....fl. 55.200

7.  Berschiedene Einnahmen . . fl. 940

Im Ganzen Kapitel 2 . fl- 385.696
Artikel V. der Erledigung.

1.   Dem Rerchnungsossiciale I. Kříž wird
ausnahmsweise die erste Ouinquennalzulage pr.
100 fl. für die Zeit vom 6. September 1882
bis 6. September 1887 mit Nachsicht der zur
Bollendung ber vorgeschriebenen Zeit fehlenden
55 Tage bewilligt.

2.  Die Remuneration des Bibliothekars im
Kap. 2 Titel 2 par. 7 wirb mit dem bishe-
rigen Betrage von 50 fl. eingestellt.

3.  In Folge des auf Grund des Beschlus-
ses vom 15. Jänner 1886 gut Durchführung
gelangenden Darlehens aus dem Domesitikal-
sonde wird die Berzinsung der Werthpapiere
des Domestikalfondes nur mit dem Betrage
bon 86.058 fl. in die Bedeckung eingestellt.

Daselbst werden auch als neue Einnah-
men des Domestikalfondes die Ziufen von dem
Landes-Anlehen pr. 1,000.000 fl. mit dem Be-
trage von 20.000 fl. eingestellt. Es wird daher
Kap.. 2 Tit. 2 der Bedeckung mit 130.327 fl.
präliminirt.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo ?

Verlangt jemand das Wort?
Es ist angenommen.

Jest přijato.

Zpravodaj dr. Mattuš : Kapitola III.
Archiv zemský a dějiny Čech. — Potřeba.

1.  Archiv zemský....... 11.100

2.  Dějiny Čech..................... 6.600

Úhrnem kapitola III. . . 17.700
ČI. VI. vyřízení.

1.  Obnos 3000 zl. na vydávání publi-
kace "Archiv český" dosud v rozpočet
vkládaný povoluje se na dobu pěti let
tedy až do roku 1892.

2.    Na prozkoumání archivů vatikán-
ských povoluje se na rok 2888 suma 3600
zlatých.

Úhrada:
III. Archiv zemský a dějiny Cech.

1.  Archiv zemský...... 100

2.  Dějiny Čech..... . 50

Úhrnem 150

Landtagssekretär Höhm:
Cap. 3. Landesarchid und Geschichte Böh-
mens.
Erfordernis:

1.  Landesarchid......11.100 fl.

2.  Geschichte Böhmens .... 6.600 fl.

Im Ganzen Kapitel 3. . . 17.700 fl.
Bedeckung:

1.  Landesarchid.......100 fl.

2.  Geschichte Böhmens . . .           50 fl.

Im Ganzen Kapitel 3. . . . 150 fl.
Artikel VI. der Erledigung.

1.   Der zur Herausgabe der Publikation
"Archiv český" bisher im Boranschlage ein«
gestellte Betrag bon 3000 fl. wird auf die
Dauer bon fünf Jahren, daher bis zum Jahre
1892 bewilligt.

2.  Zur Durchforschung der Batikanischen
Archive wird für das Jahr 1888 der Betrag
bon 3600 fl. bewilligt.

Nejv. maršálek zemský: K tomuto
předmětu se přihlásil ke slovu a sice proti
návrhům komise p. poslanec Kytka.

Dávám jemu slovo.

Poslanec Kytka: Sl. sněme! V roz-
počtu zemském nalézá se pod kapitolou 3.,
titulem 2., odst. 2. na prozkoumání archivu
Vatikánského položka 3600 zl.

Důležitost této věci byla lonského
roku již všeobecně uznána; výmluvnými
slovy zejména přimlouval se za uskuteč-
nění tohoto projektu, který má pro národ
náš velikou důležitost, posl. dr. Čelakov-
ský. Lonského roku, na mou přímluvu
položka ta se zvýšila, se mně zdá, že
3000 zl. má býti vlastně ustanoveno
pouze pro tři měsíce.

V letošním roku se navrhuje pouze o
600 zl. více. Já mám za to, že dva ba-
datelé nestačí, abychom záhy si zabezpe-
čili ty velké klenoty, které archiv římský
v sobě chová. Když země jako Uhersko a
Morava vysýlají do Říma 5 až 8 badatelů,
zajisté se bude odporučovati, aby králov-
ství České aspoň za doby příznivé, totiž
za panování sv. Otce, který liberálním
způsobem otevřel poklady archivu Vati-
kánského, si zabezpečilo, co by snad
v pozdější době nám nebylo přístupné.

Já bych se přimlouval za to, aby
zemský výbor po vrácení se badatelů na-
šich vyslaných do Říma, až mu oznámí
své zkušenosti, svolal komisi pro archiv,
která byla zejména k tomu účelu sesta-
vena, a předložil komisi té otázku, zdali
vyhoví se účelu tomuto důležitému tím
způsobem, když takovýmito nedostateč-

nými položkami bychom chtěli věc tu
opatřiti, a odporučoval a přimlouval bych
se za to, aby zemský výbor podle po-
třeby, po případě k návrhu té komise zá-
lohou snad opatřil výlohy, které by se je-
vily během roku lonského. Já určitého ná-
vrhu nečiním, doporoučím však tuto důle-
žitou věc pozornosti zemského výboru a
přimlouvám se za to, by komise budžetní
věc příznivějším způsobem v příštích le-
tech vyřizovala.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo k tomuto odstavci?

Verlangt noch Jemand zu diesem Absatze
das Wort?

Prohlašuji debatu za ukončenou a dá-
vám závěrečné slovo p. zpravodaji.

Pan zpravodaj se vzdává slova.

Přejdeme k hlasování o kap. III. Po-
třeba, kap. III. Úhrada a či. VI. Vyřízení.

Gegenstand der Abstimmung ist das Cap
3 der Erforbernisse, Cap. 3 der Bedeckung
und Art. VI. der Erledigung.

Ich ersuche die Herren, welche diesem An-
trage zustimmen, die Land zu erheben.

Žádám ty, kteří k těmto návrhům
přisvědčují, by vyzdvihli ruku.
Jsou přijaty.

Es ist angenommen.

Zpravodaj dr. Mattuš:
Kap. IV. Hospodářství polní a sadební.
Potřeba:

1.  Zemské statky...... 10.907

2.  Sady a hospod. dvůr v Bubenči 23.849

V  celku kapitola 4 . 34.756

Úhrada.

1.  Zemské statky......30.446

2.  Sady a hospod. dvůr v Bubenči 6.868

V  celku kapitola 4 . 37.314

Čl. VII
Odměna ponocného v parku bubeneč-
ském zvyšuje se ze 240 na 350 zl.

Landtagsekretar Höhm :
Cap. 4 Land- und Parkwirthschaft.
Erfordernis:

1.  2anbe§güter......    10.907 fl.

2.  Park und Meierhof in Bubenč   23.849 fl.

Im Ganzen Capitel 4. . .    34.756 fl.
Bedeckung:

1.  Landesgüter.......    30.446 fl.

2.  Park und Meierhof in Bubenč     6.868 fl.

Im Ganzen Capitel 4. . .   37.314 fl.

Artikel VII. der Erledigung.
Die Löhnung des Nachtwächters im Bu-
benčer Parke wird von 240 fl. auf 350 fl.
erhöht.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
k těmto položkám za slovo?

Verlangt Jemand zu diesen Positionen
das Wort?

Dieselben find angenommen.

Jsou přijaty.

Zpravodaj dr. Mattuš:

Kap. V. Zemědělství.
Potřeba:

1.  Vyšší hospodářské ústavy . . 34.700

2.  Hospodářské střední školy . . 12.750

3.  Rolnické školy......19.125

Petice Čís. 1. K návrhu výboru zem-
ského č. 148. o petici kuratoria rolnické
školy v Písku, přechází se o této, jakož o
peticích 263 a 333 hospodářsko- lesnického
spolku píseckého a hospodářského spolku
v Milevsku za zvýšeni subvence na vydr-
žování rolnické školy v Písku k dennímu
pořádku.

Co se této petice týče jest odůvod-
nění její obsaženo ve zprávě, pročež do-
volím si jen poukázati k této, a ponechá-
vám si, kdyby v příčině té bylo potřebí
dalšího vysvětlení, podati je v konečných
svých návrzích.

Sem patří z vyřízení

Čl. VIII.

Oddělení 1. Rolnické škole v Mladé
Boleslavi povoluje se dosavadní subvence
4000 zl. na dobu pěti let (1888—1892.)

Dovoluji si však připomenouti, že již
po vytisknutí zprávy budžetní komise do-
šly ještě petice, které se k této části
rozpočtu vztahují.

Budžetní komise je vyřídila, a jak
jsem již připomenul v úvodních svých
slovech, jsem zmocněn, abych návrhy její
při této části přednesl.

Jsou to petice, které se vztahují na
vyšší hospodářský ústav v Táboře a na
střední školu v Kadani.

Pokud se týče vyššího hospodářského
zemského učeliště v Táboře, podalo kura-
torium petici v tom směru, aby sl. sněm
subvenci, která v posledních letech kla-
dena byla v rozpočet částkou 17.100 zl.
přiměřeně zvýšiti ráčil, a dovodilo kura-
torium žádost tu doklady ovšem čísel-

uými, předložením účtů a rozpočtů o po-
třebách a úhradě.

Jedna z nejhlavnějších příčin, která
měla vliv na výsledky hospodářství to-
hoto vyššího zemského hospodářského uče-
liště v Táboře byla reorganisace ústavu,
zejména proto, poněvadž dle této reorga-
nisace a příčinou její poněkud — musí se
také říci měrou dosti značnou — návštěva
ústavu toho klesla a tudíž také důchodky,
které od jednotlivých chovanců plynou do
pokladny kuratoria, značně se ztenčily.

Zdá se, že dle provedené organisace
sl. sněmem nebude již alespoň pro nej-
blíže příští léta návštěva hospodářských
vyšších ústavů tak četná, jako bývala, a
s tím faktorem ovšem sluší počítati. Vyšlo
na jevo, že schodek, který z účtů jest do-
ložen, obnáší přes 1.500 zl. a kuratorium
nachází se v tom položení, že musí z dosti
skrovní ho fondu, který dříve byl uhražo-
ván z některých přebytků zvláštních dů-
chodků, uhražovati v posledních létech své
schodky.

Nastává nyní arci pro sl. sněm po-
třeba toho, aby měl zřetel k těmto sku-
tečným poměrům a má-li škola obstáti tak,
jak jest v nynější organisaci, nezbývá
jiného, nežli učiniti, co jest zapotřebí, aby
hospodářství to nepřišlo do nějakých větších
nesnázi; na základě důvodného prozkou-
mání věci, účtů a rozpočtů, došla komise
budžetní a také sám výbor zemský, kte-
rému budžetní komise stručnou cestou po-
dala tuto potici, aby se o ní pronesl,
k tomu náhledu, že skutečně zapotřebí jest
podpory mimořádného zvýšení subvence
o 1.500 zl., chceme-li, aby ústav v té or
ganisaci, ve které dosud jest, bez překážky,
co se týče hospodářství peněžního, molu
obstáti. Přednáší tedy budžetní komise k této
části návrh, aby se subvence pro hospo-
dářský ústav v Taboře zyýšila o 1.500 zl.

Formulován jest návrh takto:

Subvence zemská pro vyšší hospodář-
ský ústav zemský v Táboře zvyšuje se
počínajíc prvním lednem roku 1888 ze
17.100 zl. na 18.600 zl.

Poněkud podobné poměry jsou u střední
školy v Kadani. Také zde jest dolíčeno
na základě předložených účtů a rozpočtů,
že hospodářská škola v Kadani ze sub-
vence, která byla vyměřena za organisace
bývalé na 4 tisíce, nyní co střední
trojtřídní škola obstáti nemůže. Také tato
petice byla nejprvé odkázána výboru zem-

skému, aby se o ni pronesl a tento pro-
zkoumav taktéž veškeré účetní přílohy a
seznav, že vykazuje škola ta zejména za
poslední rok schodek 1.164 zl., navrhuje,
aby se subvence pro ústav vyměřená zvý-
šila počínajíc rokem 1888 o 1.000 zl. Ko-
mise budžetní přistoupila k tomuto zdání
zemského výboru a navrhuje: Subvence
zemská pro hospodářskou střední školu
v Kadani zvyšuje se počínajíc dnem 1. ledna
r. 1888 z 4.000 zl. na 5.000 zl.

Landtagssekretär Höhm:
V. Sandeskultur.
Erfordernis.

1.  Höhere. landwirthschaftliche Lehr-

anstalten.......34.700 fl.

2.  LandwirthsachftlicheMittelschulen 12.750 ff.

3.  Acterbauschulen 19.125 fl.

Petition 1. Auf Antrag des Landesaus-
schußes Z. 148 wird über die Petition des
Curatoriums der Acterbauschule in Pisek,
sowie über die Petitionen Z. 26. und 333
des land und forftwirthschaftlichen Vereines
in Pisek und des landwirthschaftlichen Vereines
in Mühlhausen um Erhöhung der Subvention
zur Erhaltung der Acterbauschule in Pisek
zur Tagesordnung übergegangen.
Hiezu Artikel VIII.

1.    Der Ackerbauschule in Jungbunzlau
wird die bisherige Subvention per 4000 fl.
auf fünf weitere Jahre (1888—1892) be-
willigt.

2.    Die Landessubvention für die höhere
landwirthschaftliche Sehranftalt in Tabor wird
mit 1. Sänner 1888 Von 17.100 fl. auf 18.600
fl. erhöht.

Die Landessubvention für die landwith-
schaftliche Mittelschule in Kaaden wird mit
dem 1. Sänner 1888 von 4000 fl. auf 5000 fl.
erhöht.

Nejv. maršálek zemský: K tomuto ná-
vrhu se přihlásili a sice proti návrhu ko-
mise pánové Hájek a Böhm.

Die genannten Herren gaben sich zu die-
sem Absatze gegen die Anträge der Commission
zum Worte gemeldet.

Dávám slovo panu poslanci Hájkovi.

Poslanec Hájek: Vyžádal jsem si slovo
z té příčiny, abych se přimluvil o polep-
šeni hmotných poměrů pro rolnickou školu
v Písku. Bohužel musím opakovati slova,
přednešená panem poslancem Naxerou dne

5. ledna, který pravil, že vždycky začíná
se šetřiti na tom ubohém českém jihu a
že vždycky jemu jsou všude dvéře uzavřeny.
Že však zemědělství na českém jihu po-
strádá podpory a zasluhuje, aby bylo v od-
borném vzdělání podporováno, tuším, pá-
nové, že mi netřeba odůvodňovati.

Z odborných ústavů rolnických zaslu-
huje zajisté škola písecká uznání a po-
zornosti, jak pro vzorné zařízeni, tak pro
vzorné vedení této školy.

Před 4 ještě roky ústav tento klesa-
jící, povznesl se přičiněním kuratoria ny-
nějšího i vzorným a řádným vedením ře-
ditele tamnějšího, že ministerium orby pro-
hlásilo, že Škola tato jest nyní nejsilnější
školou v celé polovině rakouské říše, neboť
čítá dnešního dne 50 chovanců v rolnickém
oddělení, 30 chovanců v odděleni lesnickém
a 20 chovanců v oddělení podkovářském.
Veliká část chovanců těchto jest ubyto-
vána ve vzorně zřízeném internátu, kde
i mimo Školu dostává se jim vzorného vy-
chování a nejenom rolníci, nýbrž i vrchno-
poručenské úřady svěřují chovance vzor-
nému tomuto vychováni internátu. Ústav
tento vychovává nejen dobré rolníky, ný-
brž také vlastenecké muže, jakých náš
ubohý český jih zajisté zapotřebí má.

Avšak ústav ten požívá doposud velmi
skrovné podpory, nepožívá podpory tou mě-
rou, jako by jí zasluhoval.

Rolnická škola písecká žádala sl. sněm
za podporu 4000 zl. tím způsobem, jako
se to stává jiným školám, zejména v Če-
ské Lípě a Ml. Boleslavi. Avšak sl. zem-
ský výbor navrhl v rozpočtové komisi,
aby se tato podpora neudělovala.

Já jsem tenkrát znal pouze jeden dů-
vod co Člen rozpočtové komise, a to byl
ten, že město Písek a ústavy tamnější o-
depřely pro příštích 10 roků příspěvek
800 zl. z té příčiny, poněvadž město Písek
a ostatní ústavy se zavázaly, aby se jim
dráha mohla vystavěti transversálním smě-
rem z Písku do Tábora, k obnosu 76.000 zl.
Avšak na tuto stavbu jsou povinni inter-
esenti zaplatiti 130.000 zl.

Do této částky scházelo ještě 19.000 zl.
Následkem toho opětně obec se zavázala,
že těchto 19.000 zs. zaplatí, jen aby tato
dráha se stavěla.

Pánové, tato částka jest v skutku dosti
vysoká, která také ospravedlňuje, že po
tu dobu 10 roků odepřela obec a úvěrní
ústavy částku. 800 zl. rolnické škole v

Písku a také ostatním školním ústavům a
podnikům.

Avšak nyní jsem se přesvědčil, pá-
nové, že veškeré tyto důvody, které uvedl
zemský výbor pro nepovoleni této subvence
jsou úplně bezvýznamné, a dovoluji si tyto
důvody, které pozůstávají ve 4 částech,
úplně vyvrátiti.

Přední důvod jest ve zprávě, jak již
pan zpravodaj generální pověděl, že ku-
ratorium školy pisecké nastalými hmot-
nými poměry, stavbou nové budovy, v nové
další dluhy zabředlo. Kdo pak nese toho
vinu, že kuratorium zabředlo v dluhy?

Musím podotknouti, že sl. zemský vý-
bor zavinil tuto situaci a proč? (Slyšte!)
Kuratorium se o to staralo, aby dostalo
svou vlastní budovu, poněvadž během po-
sledních pěti roků se musila rolnická škola
ze svých místností 7kráte vystěhovati

Za tou příčinou vzneslo kuratorium
prosbu na slavný sněm, na ministerstvo
orby a na město Písek o podporu ku stavbě
budovy vlastní.

Slavný sněm blahosklonně povolil
škole 20.000 zl. co zápůjčku na splátku
ročních 1500 zl., ministerstvo orby povolilo
2000 zl. a město Písek dalo stavebního
materiálu v ceně 6400 zl., což činí
úhrnem 28.400 zl.

Vzhledem k těmto příspěvkům se při-
spůsobilo kuratorium, dalo vyhotoviti
plány, a žádalo o povolení stavby a tato
stavba měla státi dle rozpočtu 27.000 zl.
Avšak slav. zemský výbor plány tyto za-
vrhnul, dal vypracovati nové plány od
svého vrchního inženýra pana Mayera, dle
kterých plánů měla státi budova 39.000 zl.

Podle upravených plánů však tento
rozpočet obsahoval později kulatou sumu
44.000 zl.

Avšak provedení této stavby vyža-
dovalo při největší spořivosti 47.000 zl.

Pánové, kde mělo kuratorium ty pe-
níze vzíti, když muselo podle plánů, kte-
ré mu zemský výbor dal, stavěti.

Myslím, že jest to staré pořekadlo:
"Kde vzít a nekrást."

Tu muselo se kuratorium vypůjčiti
18.000 zl. ze spořitelny písecké.

To jsou arci ty věci, že kuratorium
do dluhů zabředlo.

Druhý důvod je, pánové, že prý ku-
ratorium školy písecké nežádalo u zem-
ského výboru za svolení, aby smělo udělati
dluh 18.000 zl. u písecké spořitelny.

Pánové, vždyť tam má slav. zemský
výbor v kuratoriu svého zástupce, tento
zástupce nečinil žádné námitky proti
půjčce.

Ostatně, vždyť kuratorium na základě
čl. 11. svých stanov má právo takovou
operaci provést, když toho prospěch tohoto
ústavu vyžaduje.

Tento důvod jest, pánové, zase vy-
vrácen.

Třetí důvod jest, že prý až do konce
záři 1886 účty školy té vykazovaly pře-
bytky.

Pánové, to jest to nejpodivnější. Vždyť
přece slav. zemský výbor ví, když musela
škola ta udělati dluh 18.000 zl., že musela
se někde vypůjčiti peníze a když se ně-
kdo vypůjčí, nastane schodek.

To myslím, že každý obchodník a
každý prostý občan bude vědět.

Čtvrtý konečně důvod jest, Že snad
zvýšením příjmů nebo platy internistů
obnášejí dle rozpočtu jen 750 zl., bylo by
lze hmotné poměry Školy té velezdárně

působící povznésti. Tento důvod si dovo-
lím pouze vysvětliti.

To jest jakési nedorozumění. Těchto
750 zl., co platí internisté, jest za ubyto-
vání v 9 pokojích, přiměřená to částka
pro tamnější krajinu, nikoliv však za stravu.
Za stravu platí internisté v tomto ústavu,
o kterém se zvláštní účet vede, měsíčně
.560 zl., čili za 10 měsíců 5600 zl.

Školné, které chovanci skoro vesměs
platí, obnáší 11 zl. v tomto ústavě, a my-
slím, pánové, že to na ten zubožený český
jih je dosti mnoho a zejmena proto, po-
něvadž tento ústav má pouze 3 stálá sti-
pendia, kdežto jiné podobné ústavy mají
20 až 30 stipendií a při tom dovoluji si též
podotknouti, že beztoho zimní Školy a jiné
podobné hospodářské ústavy jinde neplatí
takřka žádného školného platu.

Platy učitelské jsou tak skrovné, že
již skrovnější býti nemohou, neb ředitel,
tento muž inteligentní, kterého znám
osobně, dostává ročně 1200 zl. služného,
toť přece velmi nepatrné služné. Přihled-
neme-li tudíž k tomu pravému, totiž k fi-
nanční stránce rolnické školy v Písku, jestli
zasluhuje té subvence, jaké ona žádá, jest
následující:

Náklad na vydržování školy vyžaduje
nyní nezbytně a sice: služné ředitele a
učitelstva 3.010 zl., mzda školníkovi 240
zlatých, účebné prostředky 450 zl., svítivo

550 zl., režijní výlohy 1050 zl., zemskému
výboru splátku 1500 zl., úroky a annuity
písecké spořitelně 144.0 zl., činí úhrnné vy-
dání 8240 zl.

Naproti tomu činí skutečná úhrada :
státní subvence 1500 zl., zemská subvence
2000 zl., podpora od okresu 800 zl., zá-
pisné 100 zl., školné 400 zl., na knihovnu
50 zl, platy internistů za bytné 750 zl.,
za prodané plodiny 400 zl. a různé příjmy
200 zl., činí to úhrnem 6200 zl., takže se
jeví tímto způsobem neuhražený schodek
2040 zl.

Z tohoto finančního výsledku, pánové,
je viděti, že Škola ta bez příspěvku, jestli
ho dnes odepřete, nemůže existovati a že
pánové, ji zničíte.

Dle zprávy budžetní komise zemský
výbor navrhuje, aby rolnické škole Mlado-
Boleslavské byla dosavadní subvence 4000
zlatých na dalších pět let povolena, any
poměry ústavu toho na základě subvence
se uspořádaly a ustálily.

Pánové, já přeju vše dobré škole
Mlado-Boleslavské, ale také přeju vše
dobré škole Písecké; myslím, pánové, co
se dopřeje bohatému severu, se také může
dopřáti chudému jihu.

Poměry ve škole Písecké, pánové,
dlužno považovati za ustálené a ustále*
nější nežli v Mladé Boleslavi, nebo po-
měry ty jsou ustáleny tím, že přesně dle
stanov se vyučuje na základě schváleného
normálního statutu zemským výborem 29.
prosince 1886 potvrzeného, kdežto návrh
stanov Mlado-Boleslavské školy byl za-
slán teprve 5. května 1887, jak jsem toho
právě v této zprávě se dověděl.

Musí tedy, pánové, každý nepředpo-
jatý Člověk uznati: "Co jednomu, to dru-
hému". Když škola Česko-Lipská, která
má 21 žáků, dostává zemské subvence
4000 zl., škola Mlado-Boleslavská, která
měla žáků 25, dostává taktéž 4000 zl.,
nuže, pánové, Škola Písecká, která měla
loni 46 žáků, jednou tolik než oba ty dva
ústavy dohromady, nezasluhuje, pánové,
také téže subvence?

Pánové, já myslím, rovné právo všem!
Mohlo by se snad podotknouti, že sub-
vence státní dostává se pisecké škole v
obnosu 1500 zl., kdežto Boleslavská ji ne-
dostává. To jest pravda. Nuže, nechť škola
Mladoboleslavská také žádá o tuto sub-
venci.

Avšak Boleslavská škola dostala

15.000 zl. státní subvence na zařízení —
kdežto Písecká škola nedostala ničeho.

Z uvedených důvodů vznáším na vás
pánové, důtklivou prosbu, abyste neubli-
žovali českému jihu, abyste mu udělili
to, co mu podle spravedlnosti náleží a do
voluji si učiniti následující návrh:

Rolnické škole v Písku povoluje se
zvýšená subvence ročních 4.000 zl. v tom
samém spůsobu, jak jí bude požívati rol-
nická škola v Mladé' Boleslavi na dalších
5 let.

Dopřejte pánové, jihočeskému rolníku
to samé vzdělání, jako rolníku bohatého
severu, — rovného práva všem a měřte
stejným loktem. Domluvil jsem. (Výborně!)

Nejv. maršálek zemský: Učiním dotaz
na podporu, P. poslanec Hájek navrhuje:
Rolnické škole v Písku povoluje se zvý-
šená subvence ročních 4.000 zl. v tom
samém způsobu, jak jí nyní požívá rol-
nická škola v Mladé Boleslavi na příštích
5 let.

Prosím pány, kteří tento návrh pod-
porují, by vyzdvihli ruku.

Jest dostatečně podporován.

Nyní přijde k slovu pan posl. Bőhm.

Posl. Bőhm: Slavný sněme! Ukládám
si za povinnost jménem rolnictva našeho
českého jihu promluviti a nechci šířiti
slov, jelikož pan Hájek důkladné a ob-
šírné důvody uvedl ohledně školy Pí-
secké.

Po dlouhé době dodělali jsme se v městě
Písku školy hospodářské, která účelu svému
úplně zadost činí a náležitě jest řízena,
by vychovávala v povolání svém zdárné
rolníky, jen kdyby bohužel se jí oněch
podpor dostávalo, kterých nutně potřebuje
a to zvláště nyní, když se jí z mnohých
stran podpory a úvěru odpírá. Škola ho-
spodářská v Písku navštěvována jest nej-
více syny rolníků, tedy ustanovena při-
spěti k vychování našeho nejhlavnějšího
činitele národní společnosti, jádra národa
našeho na českém jihu; tudíž z důvodů
vážných a v obavě, aby snad 'Škola ho-
spodářská v Písku nezanikla, jak byl již
pan posl. Hájek uvedl a z důvodů, že
škole hospodářské v Písku nedostalo se
ještě těch příspěvků a té podpory, jako
jiným školám, přimlouvám se vřele: Slavný
sněme, račiž subvenci hospodářské škole
v Pisku z 2.000 na 4.000 zl. zvýšiti. Ne-

kladu žádný zvláštní návrh, připojuji se
úplně k návrhu pana posl. Hájka a při-
mlouvám se ještě jednou vřele za podporu
téhož návrhu. (Výborně.)

Nejvyšší maršálek zem.: Dovoluji sobě
oznámiti, že se ještě přihlásili k slovu a
sice proti návrhům komise pan posl. kníže
Schwarzenberg a pro návrhy komise pan
posl. hr. Chotek.

Jelikož nyní řečnili 2 řečníci proti
návrhům komise, přichází nyní první pro
návrhy komise zapsaný řečník k slovu.

Dávám slovo p. hraběti Chotkovi.

Přís. zem. výb. hrabě Chotek: Slavný
sněme! Budiž mně dovoleno proti oněm
slovům, která pan posl. Hájek pronesl, ně-
kolika slovy odvětiti a sice hlavně, co se
týče výčitek, které pan posl. Hájek činil
zemskému výboru v záležitosti povolení
půjčky a povolení stavby rolnické školy
v Písku. Pan Hájek pravil, že schodek při
rolnické škole v Písku povstal hlavně dra-
hou stavbou rolnické školy a ta drahá
stavba že měla svůj původ v tom, že zem-
ským výborem byl kuratoriu jaksi oktro-
yován nákres a rozpočet pro tuto stavbu.
Ten rozpočet že obnášel 39.000 zl. potřeby
na stavbu a že tedy kuratoriu nezbývalo,
než aby se dle toho od zemského výboru
jemu doručeného rozpočtu řídilo. V tom

ohledu dovoluji si však, ctění pánové, po-
dotknouti, že když kuratorium žádalo o
zemskou půjčku, přiložilo k žádosti své
nákresy a rozpočty. Avšak ty nákresy
byly takové, že pro praktickou školu sku-
tečně by se nehodily a mimo to, ty první
nákresy, co kuratorium předložilo, týkaly
se rolnické školy, avšak bez připojení
kursu lesnického, kdežto, když kuratorium
sobě přálo, aby ve škole byla umístěna
místnost taktéž pro kurs lesnický i pro kurs
podkovářský, potřebovala místnosti docela
jiné rozlohy. Zem. výb., totiž technická kan-
celář, na základě tohoto přání kuratoria vy-
hotovil nákresy, a rozpočet vypadl ovšem
výše, totiž v číslici 39.000 zl.; avšak račte
se, pánové, přesvědčiti, a páni členové ku-
ratoria měli snad k tomu příležitost, že
v dopise zemského výboru, kterým nákresy
se kuratoriu odeslaly, výslovně bylo řečeno,
že tyto nákresy lze jenom považovati za
návrhy, že se tedy kuratorium předkládají
k volnému upotřebení a nikterak nevyslovil

zemský výbor, že dle těchto nákresů se
stavěti musí.

Pan posl. Hájek také se divil tomu,
jak zemský výbor k tomu přichází, že po-
važuje to zadluženi Školy a sice intabulo-
vání dluhů na škole za jaksi nesprávné.
Nuž, pánové, zemský výbor byl toho ná-
hledu, že kuratorium jako kuratoria všech
ostatních Škol, jest orgánem, kterému jest
svěřeno spravování školy, která se vydr-
žuje z různých příspěvků; avšak zadlužení,
zastavení jakéhosi předmětu, pánové, k tomu
nedostačuje moc spravováni, k tomu je
zapotřebí docela jiné moci, k tomu je za-
potřebí majetku a kuratorium dle mého
osobního náhledu aspoň není nikdy maji-
telem ani stavení ani pozemku, kde škola
stojí.

Pak ctěný p. posl. Hájek také se
o tom zmínil, že zemský výbor poukazuje
k tomu, že by se měly taxy z internatu
zvýšiti a že by se tím většího příjmu
získalo pro školu.

Tu si dovolím jen na to upozorniti,
že ctěný pan poslanec se zdá nacházeti
se v omylu, poněvadž ve zprávě zemského
výboru na to poukázáno není, nýbrž jen
ve zprávě komise a na tuto zprávu nemá
zemský výbor žádného vlivu.

Avšak na základě těch důvodů vyvodil
ctěný pan posl. Hájek, jaký schodek z toho
vyplývá pro školu a uvedl číslice, které
měly ukazovati potřebu a na druhé straně
úhradu.

I v tom ohledu dovolím si po ději,
pánové, na to upozorniti, že snad také
nějaký omyl pozůstává, poněvadž tyto
číslice se neshodovaly s oněmi číslicemi,
které ve žádosti od kuratoria zanešeny
jsou.

Já myslím, pánové, obzvláště z té
příčiny, poněvadž ve zprávě komise věc
ohledně subvence Písecké školy docela
krátce jen několika slovy uvedena jest
a o petici samé nebyla sl. sněmu podána
tištěná zpráva, že jistě snad některým
pánům alespoň se zavděčím, když celou
věc objasním hned z prvopočátku, jak se
to s tou žádostí má

Jak známo, povolil sl. sněm dne 9.
ledna 1886 kuratoriu Písecké školy půjč-
ku v částce 20.000 zl. co příspěvek na
vystavěni rolnické školy.

Dle usnešení sl. sněmu má se tento
příspěvek v ročních lhůtách po 1500 zl.
zpět do zemské pokladny spláceti. Zem-

ský výbor sdělil snešení toto sl. sněmu
kuratoriu Písecké školy, avšak vyžádal si
jakousi záruku, že i ten nekrytý a posud
neuhražený zbytek na výlohy stavby bude
uhražen.

Rozpočet obnášel 39.000 zl. a půjčka
20.000 zl., tedy zbývalo k uhražení ještě
19.000 zt.

Kuratorium povolilo této žádosti zem.
výboru a sdělilo že slav. městská obec
Písecká uhradila 3400 zl. a zbytek úhra-
žek byl tím, že kuratorium učinilo půjčku
v částce původně 15.600 zl. a že pomocí
půjčky té půjčky hodlá uhraditi ten scho-
dek, který se jevil po udělení zemské půjč-
ky a po udělení subvence města Písku.

Zemský výbor se s tím spokojil, po-
něvadž tím spůsobem byla veškerá potřeba
39.000 zl. uhražena. Avšak nyní teprv
během r. 1886 přišla petice ze strany
kuratoria rolnické školy Písecké, které žá-
dalo zvýšení subvence a odůvodňovalo
tuto žádost rozpočtem, který zároveň k této
žádosti přiložilo. Tento rozpočet pánové
vykazuje na školní potřeby 6800 zl. a za-
ručenou úhradu na rozličných příjmech,
subvence atd. 6800 zl.

Tím by byla potřeba školní úplně
kryta a nebylo by lze z toho nahlédnouti
jakousi potřebu vyšší, ale v rubrice po-
třeb přichází poslední položka a sice po-
ložka : Úroky a amortisace dluhů.

Doslovně snad to tak tam nestojí, ale
to jest smysl; úroky a amortisace dluhů
v částce 18.000 zl., poněvadž na místě
15.600 zl. bylo vypůjčeno 18.000 zl., úroky
a amortisace dohromady v částce 8 perc.
tedy 1440 zl. Těch 1440 zl. jest právě ten
schodek, který písecké škole ještě schází,
a tato částka 1440 zl. má sloužiti tedy
k zúrokování a k amortisování této půjčky,
kterou kuratorium učinilo teprvé následkem
vyzvání zemského výboru, tedy vedle té
zemské půjčky. Jak jsem dříve pravil, za-
vázalo se kuratorium, že zemskému vý-
boru, totiž do zemské pokladny zaplatí
zpět ročně 1500 zl., zároveň žádá ale nyní
za zvýšení subvence a sice o 2000 zl. Pá-
nové! O tom nechci dále šířiti slov, a
nevím, jak to vlastně přichází, když jest
schodek 1440 zl. vykázán, proč se žádá
zvýšení o 2000 zl., poněvadž těch 560 zl.
konečně tak odůvodněno není; ale řekněme,
má-li se třeba uhraditi jenom, to co jest
schodek, tedy třeba jen 1440 zl. a má-li
se to uhraditi zvýšením subvence, co by

z toho povstalo? Tu by zemská pokladna
jednou rukou brala spláceni půjčky v částce
1500 zl a druhou rukou by vydávala zvý-
šenou subvenci skoro také o 1500 zl. —
o 1440 zl.; byla by to kompensace, a na
místo, co by se ta půjčka 20.000 zl. do
zemské pokladny zpět splácela, přeměnila
by se ta půjčka v dar, a to, pánové, při-
mělo zemský výbor k tomu, že tuto žádost
neodporučil, poněvadž byl toho náhledu,
že darování té částky 20.000 zl. by se
protivilo tomu usnesení. které slav. sněm
učinil dne 9. ledna 1886, ve kterémž se
usnesl jen na půjčce. Aby tedy zemský
výbor neodporoval intencím a úmyslu sl.
sněmu, ktery ho vedle r. 1886 k povolení
půjčky, usnesl se sl. sněmu navrhnouti,
aby k žádosti této nepřistoupil a při tom
náhledu zůstávám i já osobně a proto ne-
budu hlasovati pro změňující návrh pana
Hájka.

Nejv. maršálek zemský: Přichází nyní
k slovu příští řečník, který jest zanesen
proti návrhu komise a dávám slovo kní-
žeti Schvarzenbergovi.

Poslanec kníže Schwarzenberg: Slav.
sněme! Co starosta okresního zastupitelstva
píseckého, jehožto zájmy tak úzce spojeny
jsou s vývinem rolnické školy písecké,
vidím se bohužel nucena a povinna též
chopiti se slova v té snad již dosti dlouhé
debattě a žádám o laskavou shovívavost".

Z řeči p. poslance Hájka, jako též p.
posl. Böhma nutnost, ba důležitost té školy
již byla dokázána způsobem, že věru ne-
chci dále šířiti slov o této věci.

Poukazuji jen pánové, na četnou ná-
vštěvu této školy, která v loňském roku
měla 90 žáků a sice 60 v běhu rolnickém
a 30 v běhu lesnickém letošního roku jich
má 51 v běhu rolnickém a 36 v běhu les-
nickém, totiž dohromady 87, čímž zároveň
také opravuji data ve zprávě budžetní ko-
mise, jest to nynější stav, který se v běhu
začátku posledního semestru v tom způ-
sobu změnil. Chci, pánové, se pouze obí-
rati důvody uvedenými budžetním výbo-
rem ve své zprávě.

Co důvod odmršťující usnesení bud-
žetního výboru uvádí se ve zprávě, že ko-
mise rozpočtová přihlížejíc k tomu, že
zvýšení subvencí dosud platných jen při
rozřešení subvenčni otázky při všech ško-

lách lze upraviti a tím jaksi zásadu v tom
ohledu vyslovila; a snad ani rozpočtovou
komisí samou tak přesně zásada ta vzata
nebyla, poněvadž jak nám sděleno bylo
velectěným panem referentem, dnes usnes-
la se na tom komise rozpočtová v po-
slední době, povoliti zvýšení subvence
škole v Kadani v obnosu 1000 zl. a výš-
šímu ústavu v Táboře v částce 1500 zl.,
vinařské škole v Mělníku částkou 500 zl. a
konečně zimní škole v Polici ve výšce 1000
zl. totiž zvýšení o 500 zl. Pánové, zajisté
nechci nikterak vytýkati rozpočtové ko-
misi, že k tomuto zvýšení přistoupila, ni-
kterak. Jsem přesvědčen, že příčiny, které
ji k tomu zvýšení přiměly, byly odůvod-
něny, že nutnost zvýšení toho byla doká-
zána. O tom, pánové, jsem přesvědčen a
v tom ohledu jen úplně souhlasím s jed-
náním rozpočtové komise. Pak, pánové,
já jsem to uvedl jen s té příčiny, abych
dokázal, že rozpočtová komise se této tak
přesně vyslovené zásady sama nedržela, a
že se viděla nucenu z příčin nutných od
ní odstoupiti, a nemohu předpokládati, že
by zásada tato pouze platila proti škole
Písecké a proti zájmům tohoto zde nazva-
ného zanedbaného jeho. To, pánové, před-
pokládati nemohu a tedy také myslím, že
tato zásada zde platiti nemůže, poněvadž
neplatila při jiných zvýšeních, jelikož
to přesvědčení mám, že nutnost subvence
požádané pro školu Píseckou dostatečně
dokázána jest, což také ještě dokázati chci.

Dále, pánové, uvádí se co příčina od-
mrštujícího usneseni komise budžetní, že
zvýšením příjmů — platy 46 internistů
obnáší dle rozpočtu v celku jen 750 zl.,
bylo by lze hmotné poměry školy vele-
zdárně působící povznésti.

Děkuji komisi rozpočtové za toto u-
znání velezdárného působení školy; ale
však, panové, má-li škola ta velezdárně
působiti, jest především zapotřebí, aby
hodně žáků tuto školu navštěvovalo, a
panové, co se týká zvýšení školného, zvý-
šení příspěvků jednotlivých žáků, to, pá-
nové, se dá velmi snadno usnésti, ale
bylo-li by to ke zdaru školy, ke zdaru
tamnejšího rolnictva, to, pánové, ponechá-
vám posouzení vážených pánů.

Co se týká částky samé, těch 740 zl.,
bylo již panem Hájkem dokázáno, že lato
číslice není řádná; přispěvky žáků neob-
nášejí 750 zl., nýbrž obnášejí ročně podle

nyní stávajícího ustanovení kuratoria
1390 zl., což vidno jest z rozpočtu.

Pánové, co se týká tokoto náhledu
rozpočtové komise, aspoň já s tím souhla-
siti nemohu, poněvadž jsem toho přesvěd-
čení, že by nesloužilo ku zdaru školy a
ku dalšímu zdárnému působení jejímu,
kteréž uznala sama rozpočtová komise.

Dále, pánové, uvádí rozpočtová ko
mise, však jen co výňatky z jakési zprávy
zemského výboru, kterou však v rukou
nemám, a která snad byla předložena roz-
počtové komisi, že kuratorium v dluhy
zabředlo, a jde tu odluh fondu zemskému
20.000 zl., jenž spláceti se má v ročních
lhůtách po 1500 zl., a o dluh při Písecké
spořitelně. Co se týká prvního dluhu, těch
20.000 zl., zakládá se tento dluh na
usnešení slavného sněmu a sice ze dne
6. ledna 1886 ve způsobu zálohy ku stavbě
rolnické budovy.

Tento dluh slavný zemský výbor vy-
týkati nemůže kuratoriu. Jedná se tedy
snad pouze o ten dluh u písecké spoři-
telny.

Pánové! Jak ten dluh povstal, dílem
již sdělil velectěný pan člen zemského vý-
boru, který přede mnou mluvil. Totiž ku-
ratorium seznalo potřebu stavby školní bu-
dovy a sice za příčinou tou, že se v Písku
vhodné místnosti k ubytování této školy
více nenalezaly.

Místnosti, které škola dříve v nájmu
mela, byly vypověděny; dům, v kterém
dříve škola byla umístněna, byl prodán a
nový majitel více tam školu trpěti nechtěl.
Proto bylo kuratorium nuceno, že muselo
nové místnosti stavěti a mínilo to provésti
na základě nástinu, který tedy předložilo
vysokému zemskému výboru i s rozpočtem
sestaveným a sice ve výšce 27.000 zl.

Tak stály poměry, když jsem si do-
volil učiniti návrh na zálohu 20.000 zl.

Slavný sněm přistoupil k tomuto ná-
vrhu, avšak s tím dodatkem, když kura
torium vyhoví podmínkám zemským vý-
borem ustanoveným.

Následkem toho technická kancelář
zemská, která byla povolána ke zkoumání
tohoto nástinu, s tím nemohla souhlasiti,
zemský výbor nástin ten zavrhl, předložil
jiný nástin a rozpočet ve výšce 39.000 zl.
a nyní velectěný pan referent zemského
výboru právě nám sdělil, že to bylo po-
necháno k volnému upotřebení kuratoria.

Pánové, to volné upotřebení bylo velmi

obmezené. Z jedné strany muselo kurato-
rium stavěti, jestli nechtělo rozpustiti
celou školu, poněvadž nutnost toho kázala,
sice,zajisté by nebylo napadlo kuratorium
vůbec stavěti budovu školní, to volné u-
potřebení bylo, že se muselo kuratorium
podrobiti tomuto nástinu a rozpočtu, jak
mu byl předložen zemským výborem,
chtělo-li vůbec dostati zálohu jemu povo-
lenou se strany zemského sněmu.

Arci prostředky nestačily k této nové
stavbě, která byla vypočítána na 39.000 zl.
a konečně se ukázalo, že na místo 39.000 zl.
stála stavba sama 44000 zl., k tomu ještě
přišlo vnitřní zařízení ve výšce 3000 zl.,
takže celá stavba budovy stála kuratorium
47000 zl.

Když bylo kuratoriu podrobiti se to-
muto ustanovení, tu nezbylo mu nic ji-
ného než nedůstatek, který kryt nebyl
prostředky, si zaopatřiti cestou úvěru.

Co se týká té stavby samé a sice
nežli se vyplatila záloha, vším právem
žádal zemský výbor, aby se kuratorium
vykázalo, jak míní krýti ten schodek,
který zálohou zemskou nebyl kryt.

Stavba obnášela 47.000 zl. a byla
kryta následujícím spůsobem:

zemskou půjčkou.....20.000 zl.

podporou státní ...... 5.000 zl.

podporou města Písku . . . 3.400 zl.
podporou okresu milevského . 200 zl.

strakonického....... 100 zl.

mirovického....... 500 zl.

a zbyl nedoplatek.....18.000 zl.

Co zbylo tomu kuratoriu, než si opa-
třiti těchto 18.000 zl. cestou dluhu.

Jakmile mělo vyhověti těm povinnostem
svým, muselo se vykázati naproti zem-
skému výboru, že potřeba jest kryta a k
tomu cíli se ty peníze opatřily cestou vy-
dlužení a sice tím způsobem, že 5 členů
kuratoria zapůjčilo tuto částku 18.000 zl.
škole ke stavbě oné budovy a sice ze
svých peněz a pánové, tu se vyýká kura-
toriu, že zabředlo do dluhů.

Jakmile byla budova vystavena, a s
pozemky, darovanými městem Pískem
škole, knihovně připsána co majetek školy,
dali si ti pánové ty své požedavky proti
škole na tomto majetku vtěliti.

K tomu však přece byli úplně o-
právněni; a tu p. referent zemského vý-
boru činil ten dotaz aneb tu poznámku,
že ku dluhu je zapotřebí majetku. Ano,
pánové, pokud nebylo majetku, také se

škola nemohla se nic vypůjčiti; jakmile
však budova byla vystavena a jak byla
budova i zároveň s pozemky knihovně
připsána škole co morální osobě, mela ta
morální osoba majetek a mohla se na
tento majetek ten dluh, co potřebovala k
vystavení své budovy vypůjčiti a to se
stalo.

Pánové, kteří byli peníze ze svého
propůjčili, dali si vtěliti dluh na ten ma-
jetek té školy a pak odstoupili ty své
požadavky spořitelně písecké, která proti
annuitám, proti úrokování tyto peníze
k tomu cíli věnovala.

Toť, pánové, jest běh té celé záleži-
tosti a to se nyní vytýká. Já nevím, mě-
la-li to býti výčitka proti jednání kura-
toria, aneb má to býti kritisování usne-
sení se krajského soudu, který ten maje-
tek připsal knihovně budově školské.

Pánové, co se týká toho druhého
případu, nepřináleží mně, abychto posoudil.

To, pánové, jedna příčina též uve-
dená v rozpočtové komisi, co příčina od-
mršťujícího jejího výnosu.

Dále pánové, jest mi to věru nápadno,
že se nám tady uvádí přehled, který se
nám podává o stavu jmění této školy po-
čítaje od konce září 1886.

Pánové, proč nám rozpočtová komise
nepředložila stav koncem září 1887, proč
nám nepředložila rozpočet té školy pro
rok 1888.

Ono se tedy říká, že vykazuje pře-
bytek tento rozpočet koncem měsíce září
r. 1886.

Arci, pánové, tenkrát musil býti pře-
bytek, anebo nebyl aspoň schodek, po-
něvadž tenkrát ještě nebyla splatna lhůta,
která byla ustanovena sl. sněmem k umo-
ření zálohy sněmem povolené ve výšce
20.000 zl.

Ta lhůta nastala teprvé rokem 1888,
totiž od posledního září 1887 pro školu
tamnější. Tak ten bývalý přebytek se stal
schodkem. Zároveň jest též ten dluh spo-
řitelně písecké, který také teprve se udělal
v posledním roce 1887.

Úroky tedy a umoření tohoto dluhu
také začínají teprve rokem 1888 a tak na
místě přebytku stávajícího koncem měsíce
září nastal rokem 1888 nedostatek, schodek.
Ale rozpočtová komise odvolává se na
stav věci koncem září 1886.

Co komisi rozpočtovou k tomu při-
vedlo, to, pánové, já si vysvětliti nemohu.

Pánové, to jsou důvody, na které se
rozpočtová komise odvolává při odmrštu-
jícím svém návrhu.

Pánové, nechci Vás déle zdržovati.
Dovoluji si ještě jednou pozornost Vaši
obrátiti na důležitost té školy a jen to
jediné dovoluji si ještě připomenouti:

Kdyby nebylo jiné příčiny, pánové,
k přistoupení na tuto petici, za zvýšení
o 2000 zl. nežli ta, že na tom jediném
ústavě posavad jest první český lesnický
kurs zaveden, kteréhož v Čechách nemáme
než v Písku, a že na tomto lesnickém
kursu již jest 36 žáků zapsáno, tak, pá-
nové, věru to jediné by bylo dostatečné,
aby se z té příčiny povolilo zvýšení této
subvence. (Výborně!)

Měl bych toho ještě více, ale nechci
Vás déle zdržovati. Dovoluji si návrh p.
poslance Hájka odporučiti co nejvřeleji.

Oberstlandmarschall: Es hat sich zum
Worte gemeldet und zwar für die Anträge der
Commission Herr ?Abg. Graf Buquoy; ich er-
theile ihm dasselbe.

Abg. Graf Buquoy: fürchten Sie nicht,
meine Herren, baß ich nact) einer fo langwie-
rigen Debatte Sie noch lange aufhalten werde;
aber als Spezialreferent für diefes Capitel in
der Budget-Commission halte ich mich für ver-
pflichtet, wenn and) mit Schwachen Straften
unserem Herrn General-Berichterstatter gegen-
über den Angriffen, Welche speciell auf diese
Anträge der Budget-Commission erfolgt find,
einigermaßen zur Seite zu stehen.

Der Herr Landesausschußbeisitzer hat be-
reits im großen und gangen die Ausführungen
des Herrn Abg. Hájek, mit welchem er feinen
Antrag unterstützte, bekämpft und ich Werde
mich daher vor allem auf die Widerlegung
der Ausführungen befchränken, welche mein
unmittelbarer Herr Borredner zur Unterstütz-
ung des Antrages des Herrn Abg. Hájek vor

gebracht hat.

Fürst Schwarzenberg hat aus den Wider-
spruch hingewiesen, welcher in der Motivirung
der Budget-Commission liege, indem sie einer-
seits sagt: über die Erhöhung der Subven-
tionen der landwirtschaftlichen Lehranstalten
kann nur im allgemeinen, nicht aber von Fall
zu Fall entschieden werben, gleichzeitig aber
den Antrag auf Erhöhung der Landessub-
vention für die landwirtschaftlichen Lehran-
stalten in Kaaden, Tabor und Politz stellt,

Nun, meine Herren, es ist wahr, auf
den ersten Blick erscheint dies als ein Wider-
spruch.

Ich bitte jedoch die Sache näher zu be-
trachten.

Bei Tabor und Kaaden handelt es sich
um Schulen, welche jetzt erst, nach dem vom
hohen Landtage im Jahre 1884 beschlossenen
Normalstatute in eine andere Kategorie Von
Schulen eingereiht werden.

Dieser Uebergang ist mit bedeutenden Kosteu
verbunden, und diejenigen Beträge, welche die
Budget=Commission heute als Erhöhung der
Landesdotation für das Jahr 1888 beantragt,
bedeuten keineswegs eine definitive Regulirung
der Landesjubvention, fondern es find dies
nur Beträge, welche der betreffenden Schule
zugewendet werden müffen, damit sie im Jahre
1888 ihren Bestand überhaupt gesichert habe.

Wenn wir nun weiter gehen und fragen,
aus welchen Gründen die angeführten Schulen
speciell im Jahre 1888 in einer so bedeuten-
den Gefahr schweben, so kommt bei beiden
Schulen als wichtigstes und ausschlaggebendes
Moment der Umstand hervor, daß durch die
Adaptirung an den Normalplan die Frequenz
bedeutend abgenommen hat.

Nun, meine Herren, weil weniger Schüler
find, vertheuern sich natürlich die gesammten
Regieaue lagen bei einem geringeren Empfange;
denn von den Schülern werden Einschreibge-
bühren, Schulgeld usw. entrichtet und deswe-
gen ist der Stand der Schule in finanzieller
Beziehung ein ungünstiger.

Bei Pifek wurde uns gesagt, daß die die
Anzahl der Schüler eine fehr erfreulich hohe
ist, und es wird auf diesen Umstand hinge-
wiesen, damit die Subvention erhöht werde.

Dics gilt betreffs der Erhöhung der
Schulen in Tabor und Kaaden, betreffs der
Winterschule in Politz.

Meine Herren! Ich brauche nur auf den
Beschluß des hohen Landtages hinzuwesen,
welchen derselbe der einigen Tagen gefaßt hat
und welchem sich natürlich die Budget.Com-
mission fügen mußte. Sie mußte auch diesen
Beschluß, welchen der hohe Sandtag betreffs
Neuhaus gefaßt hatte, analog auf andere Win-
terschulen, welche damals errichtet wurden,
anwenden.

Ich komme, meine Herren, auf einen
Weiteren Punkt, welchen Seine Durchlaucht
Fürst Schwarzenberg den Motiven der Budget-
Kommission entgegengesetzt hat, und das ist
die Frage, warum die Budget-Kommission in
ihren Ausführungen auf den Kassastand mit

Ende September des Jahres 1886 hinweist,
und warum sie daraus deducire, daß dem
Bestande der Schule für das Jahr 1888 keine
Gefahr drohe.

Meine Herren! In dieser Beziehung habe
ich zweierlei auseinanderzusetzen. Die Kass-
baarschaft mit Ende 1886 bet der Piseker
Schule laut den hier Vorliegenden Rechnungen
der Sandesbuchhaltung hat ein Aktivum von
3.257 fl. 87 kr. zu Ende September 1886.
Daß der Kaffastand mit Ende des Schuljahres
1887, worüber die Rechnungen allerdings noch
nicht so weit abgeschlossen und revidirt find,
daß sie der Budgetkommission Vorgelegt wer-
den konnten, kein wesentlich anderer fein konnte,
geht daraus hervor, daß dal Curatorium in
Pisek im Schuljahre 1886-7 absolut keine an-
deren größeren Auslagen hatte, während es
dieselben Empfänge hatte, wie in den früheren
Schuljahren, wo das Curatorium jedes Jahr
mit der Kassabarschaft von 2—3000 fl. ge-
schlossen hat, und zwar einfach aus dem Grunde,
weil diese 1500 fl., welche das Curatorium
auf das Sandesdarlehen zurückzuzahlen hat,
erst im Jahre 1888 zum erstenmale gezahlt
werden.

ES hatte also im Jahre 1887 das Cura-
torium keine anderen Auslagen als im Jahre
1886, es muß daher bei gleichen Empfängen
und bei gleichen Ausgaben die Kassabarschaft
ungefähr dieselbe fein, es kann sich vielleicht
nur um einige hundert Gulden handeln, aber
das kann nicht maßgebend fein,

Meine Herren! Ich komme nun aber auf
das eigentliche punctum saliens der ganzen
Frage, das ist auf den Umstand, welcher die
Petition um Erhöhung der Subvention be=
gründet, nämlich auf denjenigen Gegenstand,
welcher in Zukunft das Deficit in den Rech=
nungen der Piseker Schule begründet, und in
dieser Beziehung, meine Herren, muß ich ebenso
wie Graf Chotek den Ausführungen des Herrn
Abg. Hájek entgegentreten. Das Curatorium
weift in feiner Petition ebenfalls nur einen
Abgang Von 1440 fl. und nicht Von 2000 fl.
nach, wie sie uns vorgerechnet wurden, und das
Curatorium erklärt hier am Schlusse feines
Präliminares auch ganz genau, in welcher
Weife diese 1440 fl. entstanden find.

Es find das die Interessen für ein Dar-
lehen, welches das Curatorium damals zum
Baue der Schule unter eigener Haftung auf-
genommen hat.

Meine Herren, ich Werde mich nicht mit
der juridischen Seite dieser Frage besassen, das
überlasse ich den Berufeneren. Ich mußte es

nur erwähnen, um den eigentlichen Kernpunkt
der heutigen Streitfrage zu kennzeichnen.

Fürst Schwarzenberg hat ferner noch
darauf hingewiesen, daß durch die Versügung
des Landesausschusses der Plan resp. die Bau=
kosten bedeutend erhöht wurden.

Nun, meine Herren, in dieser Beziehung
kann ich aber doch nicht umhin, zu sagen, daß
das Land durch das unverzinsliche Darlehen,
welches in Jahresraten von 1500 fl. zurück-
Zuzahlen ist, dem Curatorium zur Erbauung
der Schule ein Geschenk von 10.400 fl. ge-
macht wurde, Wenn ich hiebei die Zinseszinsen
nicht rechne und wenn ich nicht rechne, daß die
Raten erst um 1 1/2 Jahre später anfangen zu-
rückgezahlt zu werden, als das Darlehen aus»
gezahlt wurde.

Ich muß endlich noch zum Schlusse einen
Punkt der Ausführungen des Berichtes der
Budgetkommission, welcher mehrfach angegriffen
wurde, rechtfertigen, und das ist der Punkt,
wo Die Budgetkommission sagt, daß von den
Internisten nur 750 fl. eingehen.

Meine Herren, ich halte mich in dieser
Beziehung an den Voranschlag, wie er seitens
des Curatoriums seiner Petition beigelegt
Wurde. Hier kommt unter den Empfängen vor:

An Einschreibgebühren 100 fl., an Schul-
gelbern 400 fl. und au Zahlung der Inter-
nisten 750 fl.

Meine Herren, wenn wir eine Frequenz
Von 46 Internisten dieser Ziffer zu Grunde
legen, so kommen wir auf circa 15—16 fl.,
welche Von den einzelnen Internisten zu zahlen
find, und zwar ist dies natürlich mit Aus-
schluse deffen, was für die Kost entfällt, was
eine durchlaufende Post ist, daher im Voran-
schlage überhaupt nicht Vorkommt.

Aber ich glaude, daß dieser Betrag felbst
ein sehr unbedeutender ist, und ich verweise
diesbezüglich auf andere Schulen, wo von den
Internisten höhere Beträge eingehohen werden,
so speziell in Jungbunzlau, wo 20 fl. auf den
Schüler entfallen und bei den Mittelschulen,
wo 40 fl. auf den Schüler entfallen.

Dies, meine Herren, gilt alles mit Zu-
grundelegung eines Jahres, nämlich für eine Fre-
quenz Von 46 Schüler und das, meine Ler-
ren, ist das einzige, womit ich rechne, denn
das ist die Zahl der Schüler, welche in die
Ascterbauschule gegenwärtig in Pisek als Hörer
eingeschrieben find.

Die Forstschüler, die noch dort unterrich-
tet Werden, und die Hörer des Hufbeschlags-
kurscs, konnte die Budgetkommission in ihren
Ausführungen nicht in Betracht ziehen, nach-

dem diese beiden Institute nicht in einer seitens
des Landtages irgendwie subventionirten oder
genehmigten Form mit der Ackerbauschule ver-
bunden find.

Diese beide Curse find, ich möchte sagen,
freiwillige Anhängsel der Ackerbauschule, aber
sie können für unsere Berechnungen und
für unsere Subventionsbewilligungen nicht
maßgebend sein.

Dies, meine Herren, find die wichtigsten
Punkte, welche ich mir erlaube, der ganzen
Sache vom Standpunkte der Budgetkommission
anzufügen, und ich empfehle den Antrag der
Budgetkommission zur Annahme.

Nejv. maršálek zemský.: Přihlásil se
ještě k slovu a sice pro návrh komise p.
dr. Škarda. Dávám jemu slovo.

Přísedící zem. výboru dr. Škarda: Sl.
sněme! Prosím nejprvé za omluvení, že
v této záležitosti ještě jsem se přihlásil
k slovu, ačkoliv již tolik pánů řečníků o
ní jednalo. Já však to mám zapotřebí,
abych zde ještě se ujal zemského výboru
jako jeho člen, poněvadž páni řečníci v
takové míře učinili výčitky jemu. že jest
zapotřebí, aby ještě blíže bylo objasněno
jeho stanoviště, které v té věci zaujal.

Hned první řečník počal svou řeč
vlastně výčitkou zemskému výboru, jakoby
zanedbával jih a více přihlížel k severu.

Tu musím především prohlásiti, že
zemský, výbor ve všech oborech jemu
přikázaných nedělá rozdílu v nižádné
krajině, že docela objektivně posuzuje po-
měry a že jenom podle objektivního sta-
noviska rozhoduje, ať jest na jihu neb na
severu, západu, neb východě.

Dále bylo vyčítáno, že příčinu hlavní,
proč písecká škola potřebuje další pod-
pory, sluší hledati v tom, že mimo vůli
kuratoria a vinou zemského výboru byla
stavba zdražena.

Ačkoliv p hrabě Chotek o té záleži-
tosti se již byl zmínil, přece vidím toho
potřebu, abych tu záležitost ještě dále
rozšířil.

Jak povstaly výkresy zemského vý-
boru? Povstaly takto. Dle usnešení sl.
sněmu bylo zemskému výboru uloženo,
aby schválil plány stavby, než poukáže k
výplatě povolenou zálohu 20.000 zl.

Kuratorium předložilo plány ku pro-
zkoumání a následek toho byl, že ovšem

zemský výbor vyžádal si dobré zdání
svého technického oddělení. Plány byly
přikázány vrchnímu inženýru a ten vrchní
inženýr se v první řadě ptal, kde pak
jest program, podle kterého se má stavěti
a toho programu nikdež nebylo.

Bylo požádáno kuratorium, aby takový
program podalo.

Kuratorium skutečně podalo velmi
rozsáhlý program a když ten program
vrchní inženýr porovnal s předloženými
plány, tu viděl, že jest naprosto nemožno,
aby všechno to, co má býti vtěsnáno do
té budovy, tam skutečně umístěno býti
mohlo, že jest nevyhnutelné, aby stavba
ku provedení toho programu byla valně
rozšířena.

To bylo kuratoriu oznámeno.

Kuratorium s tím souhlasilo, aby na
základě toho programu byly vypracovány
plány, a když ty plány byly vypracovány,
nebyly kuratoriu zaslány s nařízením aneb
s uložením, aby podle toho bylo stavěno,
nýbrž byly zaslány s radou, aby kurato-
rium vzalo v uvažení, zda by nebylo
lépe, aby dle programu předloženého dle
tohoto plánu byla stavba provedena.

Kuratorium samovolně se rozhodlo
pro tu stavbu a následek ovšem byl, že
žádal zemský výbor, aby kuratorium vy-
kázalo, jak uhradí následkem toho schodek,
který se objevil mezi rozpočtem prvněj-
ším a rozpočtem druhým. A tu kurato-
rium oznámilo, že prý ono u interesentů
samých opatří differenci 18.000 zl. a ná-
sledek toho byl, že zemský výbor řekl,
že subvenci a zálohu poukazuje k vý-
platě.

Tedy ne vinou zemského výboru,
nýbrž vlastním rozhodnutím kuratoria
byla stavba rozšířena následkem toho
zdražena.

Avšak i kdyby byla pravda, že roz-
šířením stavby zavinil se nynější finanční
stav kuratoria, tak přece nemůže se vy-
týkati zemskému výboru, neboť i v petici
se povídá a nepodléhá to žádné pochyb-
nosti, že rozpočty činily 39 tisíc na celou
stavbu a přece nečinil náklad 39 tisíc,
nýbrž byl překročen a sice o celých 5000
při stavbě — Tedy v tom způsobu zajisté
nemá zemský výbor ani té nejmenší viny,
že zabředlo kuratorium do dluhův; ale i
co se týká jeho návrhů, nemůže mu býti
vytýkáno, že snad by byl měl pečlivěji
přihlížeti k jihu ; neboť zemský výbor

může posuzovati jednotlivé záležitosti
jenom dle spisů, které se mu předložily.
A co vykazují tyto spisy? Ty vykazují
deficit 1440 zl. Tu ovšem musí zemský
výbor zkoumati, z čeho pak povstal de-
ficit?

Povstal ze správy školy nebo jiným
způsobem ?

A tu ovšem se ukázalo, že povstal
jiným způsobem než ze správy školy.
Hlavní úlohu ve velkých výlohách mají
2 položky a sice splátka zemskému fondu
1500 zl. a úroky spořitelně písecké ze
zapůjčení 18 tisíc. Já připomínám pánové,
že kuratorium oznámilo, že interesenti
opatří 18 tisíc. Tu by ovšem se dalo oče-
kávati, že ti interesenti budou aspoň ty
úroky z toho platiti, ale to se nestalo.
Co udělali interesenti?

Oni dali směnky, pak učinili prohlá-
šení, na základě toho prohlášení, dali pojistiti
to, co bylo upsáno k tomu fondu stavebnímu
a když to bylo vloženo knih pro ty intere-
senty, postoupili svoje pohladávky spoři-
telně, která se stala ovšem knihovním
věřitelem té školy.

Ačkoliv musí každý právník vysloviti
své podivení, že bez usnešení správního
přišla taková záležitost do knih, že soud
nežádal ani výkazu, kdo školu zastupuje,
neboť škola je vlastníkem té usedlosti, na
které budova stojí, nikoli kuratorium, a
nežádal také soud, aby bylo vykázáno, že
usnešení kuratoria stala se po právu a řádu.

Ale ta věc je jednou zde, soud si
toho nevšimnul, vložil ty pohledávky a
ty byly převedeny na spořitelnu píseckou
a to jest správný dluh té školy. Ale na-
stane nyní otázka?

Když země povolila zálohu nezúro-
čitelnou 20 tisíc a když bylo usneseno, že
se má ročně spláceti 1500 zl., jest to ú-
mysl sněmu, který se o tom usnesl, aby
si to zase země splácela ?

Toť ovšem bylo jednodušeji řečeno:
My na tu školu dáváme darem 20 tisíc
zl.; to by mělo smysl; to se však nestalo,
naopak bylo usnešeno, že se má ročně
1500 zl. spláceti a tu avšem zemský vý-
bor nemohl podpokládati slavnému sněmu
takovou intenci, která v usnešení nebyla.

Neboť 1500 zl. sobě splácet a dát je
k tomu, toť přece nemůže být řádný vý-
klad toho usnesení sl. sněmu.

To kdyby mělo býti v intenci sněmu,

tu by ovšem byl přímý návrh, aby se
buď odpustily ty splátky po 1500 zl. a
pak by zmizel deficit, aneb odročily splát-
ky na několik let, až začnou mít intere-
senti lepší vůli, aby připláceli.

Pan první řečník Hájek ovšem řekl,
že ten deficit jest větší, poněvadž písecká
obec odepřela dávati příspěvek.

Ale, pánové, prosím, když obec pí-
secká, tak bohatá obec, která přece musí
míti v první řadě interess na té škole,
když ta počíná odepírati příspěvek, když
z toho, co pan poslanec Hájek přednesl,
jaké nyní příjmy škola má, se pozná, že
vůkol ní interessenti velmi málo činí pro
tu školu, má k vůli tomu se přidati ještě
zvláštní subvence? To se mně zdá, že
zemský výbor takový návrh zemskému
sněmu učiniti nemohl.                               

Bylo ještě řečeno, že se jednalo ot-
čímsky se školou tou, já zase myslím, že
slavný sněm byl velmi štědrý. Aspoň, po-
kud já se pamatuji, ani jedna škola ho-
spodářská nedostala takovou zálohu, jako
dostala škola písecká. Já ani nevím, jest-li
některá vůbec dostala ze zemských pro-
středků zálohu na stavbu, — myslím, že
ne — písecká dostala hned 20000 zl. a
sice nezúročitelných; nemůže se tedy vy-
týkati, že by slavný sněm, nebo zemský
výbor byl býval v té věci málo štědrým.
Já, pokud se týká mne, jsem toho mínění,
že návrh, jak jej učinil pan poslance Hájek,
nelze přijmouti, poněvadž spisy, které jsou
předloženy a na základě kterých může
býti jednáno, vykazují deficit 1440 zl.; on
navrhuje 2000 zl., tedy o 560 zl. více,
než deficit vykazuje.

To přece se mi zdá, že nejde, a pak-li
by měl slavný sněm intenci aby přes to,
co se dává písecké škole, nyní již totiž
2000 zl. ještě bylo více dáno, tu se mi
zdá, že by bylo přiměřeno, aby se věc ta
vůbec přikázala zemskému výboru, aby.
poněvadž pan poslanec Hájek se odvolá-
val na změněné poměry, ty poměry vyše-
třil ; a po případě, že jest toho nevyhnu-
telně zapotřebí, byl zmocněn, aby tolik
a tolik ještě vyplatil; ale beze všeho dal-
šího jednání, beze vší výminky, beze vší
výhrady hlasovati pro 2000 zl. další sub-
vence, zdá se mi, že možno není.

A z té příčiny nebudu hlasovati pro
návrh budžetní komise.

Nejv. maršálek zemský: Žádá ještě
někdo za slovo?

Poslanec p. kníže Schwarzenberg proti
návrhu komise.

Dávám jemu slovo.

Abgeordneter Fürst Schwarzenberg:

Ich habe zunächst, meine Herren, mit einigen
Worten dem Herrn Grafen Buquoy zu ant-
worten.

Der Herr Graf Buquoy hat angeführt,
warum die Budget-Kommission sich zufrieden
gestellt hat, die Resultate mit Schluß Septem-
ber 1886 niederzulegen, und daß, wenn sie
auch auf das Jahr 1887 oder auf den Vor-
anschlag für das Jahr 1888 übergegangen
wäre, daß das nur einen Unterschied von
einigen hundert Gulden gemacht hätte.

Nun ja, meine Herren, einige hundert
Gulden allerdings nur, aber diese betragen ge-
uau gerechnet 2.940 und einige Gulden.
Das ist der kleine Unterschied von einigen
Hundert Gulden, um den es sich gehandelt
hätte, wenn die Budgetkommission den Stand
mit Ende des Jahres 1887 resp. mit Beginn
des Jahres 1888 in Betracht gezogen hätte
und sich nicht einfach mit dem Rechnungsab-
Schlüge vor zwei Jahren vorher begnügt hätte.

Wenn der Herr Graf Buquoy den Bei-
trag für die Internisten für Wohnung und
Heizung mit 15 fl. zu gering findet, und diese
Beiträge als einer Erhöhung fähig erklärt, so
überlasse ich das feiner Beurtheilung. Ich will
darüber weiter nichts sagen; ich habe das mei-
nige in der Beziehung früher bereits kund ge-
geben, daß ich nämlich glaube, daß es sich bei
den Schulen in Pisek nicht darum handelt,
durch Präsente von den Landwirhen, deren
Söhne man dort erziehen will, durch höhere
Beiträge die Einnahmen der Schüler zu erhöhen.

Jest mi pánové odpověděti na vážná
slova velectěného posledního řečníka.

Zároveň jsem pánové velmi rád, že
se mně ještě podala příležitost slova se
ještě jednou chopiti, jelikož jsem zapo-
mněl na jednu důležitou výčitku ze zprávy
budžetní komise; totiž vyčítá se hlavně
kuratoriu, že k tomuto dluhu spořitelně
písecké si nebylo kuratorium ani svolení
zemského výboru vyžádalo.

Dovoluji si dotaz, zdaliž vůbec toto
kuratorium bylo povinno takové svolení
si vyžádati.

Nechci se pustiti do rozřešení otázky
právní a soudní tak daleko, jak se týká
jednání krajského soudu píseckého, pone-
chávám to panu předřečníkovi, aby to za-
stával, kde se vyjádřil doslovně, že si

soudce toho nevšímal, a že zkrátka převedl
majetek na školu píseckou knihovně.

Pánové, co se týká toho nevšímání
soudce, mohu ubezpečiti pana předřečníka,
že v tom ohledu ještě stává usnesení
krajského soudu píseckého.

Zdaliž toto usnesení krajského soudu
též si nevšímalo, mě to posouditi ani ne-
přináleží.

Nyslím, že soud jest ten, který usta-
novuje v majetkových otázkách a soud to
byl, který knihovně připsal tento majetek
škole písecké.

Škola písecká co morální osoba jest
majitelkyni této budovy školní a jest ma-
jitelkyní těch pozemků, které byly této
škole dány městem Pískem a sice v ceně
kolem 3000 zl.

Kuratorium dle stávajících stanov
jest právním zástupcem morální osoby
této, totiž školy, tento právní zástupce
této školy byl oprávněn v tom se usnésti,
jakým způsobem se ten dluh má umořiti
a usneseno, také v řádném sezení celého
kuratoria o tom, že se ty požadavky mají
převésti na spořitelnu.

Pánové, myslím, že jest toto jednání
řádné. (To jest pravda!)

Pánové, že nežádalo kuratorium o svo-
lení zemského výboru, tu dle mého pře-
svědčeni co zástupce morální osoby, kte-
ré tento požadavek a tato budova při-
náležely, nebylo povinno o toto svolení
zakročiti, nýbrž bylo oprávněno co zá-
stupce školy jednati, jak jednalo. Což,
pánové, není v kuratorium zastoupen zem-
ský výbor svým zástupcem?

Což nedozvěděl se zemský výbor svým
zástupcem o jednání kuratoria? Nestalo-Ji
se to, bylo to vinou toho zástupce, nikte-
rak ale kuratoria co takového.

Pánové, jak jednala vláda v tom
ohledu, která též jest zastoupena jedním
zástupcem v kuratoriu.

Vláda, jak dostala zprávu o jednání
kuratoria, vším právem vyžádala si zprávu
od kuratoria o tomto jeho usnesení a jak-
mile tato zpráva byla podána v kurato-
rium, tedy v nejkratší době dostalo se
kuratoriu vyřízení vys. vlády a sice mini-
sterstva orby v ten smysl, že jednáni
vezme k uspokojivému vědomí.

Tedy, pánové, když vláda o tom do-
stala vyrozumění, musilo také kuratorium
očekávati, že tím samým způsobem se
stalo zemskému výboru, totiž zástupcem

jeho v kuratoriu a přece vytýká se, že se
toto jednání stalo bez svolení zem. výboru
a proto že se nemůže vyhověti této žádo-
sti kuratoria. Pánové, bylo řečeno, že by
to bylo směšné z jedné strany, aby kura-
torium platilo těch 1500 zl. dle usnesení
sněmu co roční lhůtu, a z druhé strany,
aby tomu kuratoriu zase se udělila sub-
vence a sice ve výši 2000 zl. Ovšem, pá-
nové, ale jak pak si může kuratorium jinak
pomoci, chce-li školu v vzkvétajícím stavu
udržeti a chce-li vyhověti povinnostem té
školy? Nezbývá nežli obrátiti se tam, kde
zájmy zemské chráněny jsou, ke sněmu
zemskému a totiž s prosbou, aby tyto
nutné potřeby zemský sněm povoliti ráčil
ve formě subvence, poněvadž jiné formy
neznáme. Arci mohlo také kuratorium žá-
dati, aby tato záloha, těch 20.000 zl., ze
které však pouze 18 000 zl. skutečně bylo
vyzvednuto bylo darováno; to by byl
býval jiný způsob; ale kuratorium volilo
ten druhý, totiž žádalo o zvýšení roční
subvence. Pánové, aby se mu ten způsob
jeho žádosti vytkl, to se mně nezdá býti
oprávněné; jiného nemělo, než žádati o
dar; chcete-li darovati těch 20.000 zl. neb
18.000 zl. skutečně upotřebených, kurato-
rium též bude vděčno; to mu bude lho-
stejno, stane-li se to způsobem tím nebo
oním. Kuratorium snad — já nejsem čle-
nem a nevím, z které příčiny volilo tento
způsob — myslilo, že to méně snad ob-
tíží fond zemský nežli způsob daru.

Když ale pan předřečník také uvedl,
že snad takové subvence se ještě nedostalo
školám, to bych pánové, poukázal na pří-
pady, které v tom ohledu aspoň mně
známy jsou.

Já nemám tady důkazů, já jich uvésti
nemohu, myslím však, že mladoboleslav:
ská škola dostala jakýsi dar od země k ji-
stým potřebám. I také při jiných školách
naskytl se již často ten případ, že právě
k stavbě bylo poskytnuto darů. Nemám
tady důkazů, a neuvedu tedy ničeho, co
nemohu dokázati (hlas : Kadaň !). Jak stát
dal subvenci i také škole písecké a sice
ve výši 5000 zl., tak také země takových
darů a to právě k účelům stavby již často
poskytla. Tedy není to první případ, aby
snad jen ta škola pisec ká byla dostala po-
dobnou subvenci.

Pánové, více nemám, co bych přidal
a končím svou dřívější žádost, abyste rá-
čili návrh pana Hájka přijati. (Výborně!)

Oberstlandmarschall: Es hat sich noch
zu einer kurzen Bemerkung Herr Abg. Graf
Buquoy das Wort erbeten, ich ertheile ihm
dasselbe.

Abg. Graf ßuquoy: Ich erlaube mir nur
auf eine Bemerkung, welche Se. Durchlaucht
Fürst Schwarzenberg in seiner zweiten Rede
mir gegenüber gethan hat, zurückzukommen und
in diefer Beziehung zu erklären, daß, wie ich
glaube, Seine Durchlaucht mich falsch verstan
den hat.

Ich habe nämlich gesagt, daß der Stanb
der Kassabarschaft, resp. der Rechnungen mit
Schluß des Schuljahres 1886 der Kommission
eine vollkommene Beruhigung aus dem Grunde
gewähren fonnte, weil im Saufe des Jahres
1887 keine erhöhten Ausgaben eingetreten find.

Es kann sich also nur um einige hundert
Gulden handeln, und in dieser Beziehung halte
ich meine Behauptung vollkommen aufrecht.

Es scheint hier ein Misverständnis ober
ein Irrthum Sr. Durchlaucht zu unterlaufen,
indem die 2.900 fl., welche Se. Durchlaucht
erwähnt hat, im Jahre 1887 noch nicht zur
Zahlung kamen. Denn, wie die Herren sich erin-
nern werden, würde in der vorigen Session
über ein Ansuchen des Curatoriums der Piseker
Schule seitens des hohen Landtags bewilligt,
daß die erste Jahresrate des Landesvarlehens
per 1.500 fl. erst im Jahre 1888 zur Zurück-
zahlung kommen soll.

ES waren also im Jahre 1887 die Aus-
gaben überhaupt nicht erhöht, und es ist daher
anzunehmen, daß mit Schluß des Jahres 1887
berselbe Kassastand verblieb, wie mit Schluß
des Jahres 1886. Aus diesem (Grunde hat die
Budgetkommission, nachdem das Euratorium
für das Jahr 1888 nur ein Defizit von 144 fl.
nachweist, die beruhigende Ansicht gewonnen,
daß im Budgetjahren 1888 der Bestand der
Schule auch bei Ablehnung des Gesuches des
Euratoriums in keiner Weife geschädigt ist.

Nejv. maršálek zemský: K slovu jest
přihlášen p. dr. Škarda pro návrh komise.

Posl. dr. Škarda: Já jenom několik
slov, pokud se týká věcné opravy. Zmínil
jsem se, že by vklad vlastnického práva
pro školu k tomuto pozemku, který zau-
jímá, byl nesprávný; o tom jsem se vůbec
toliko zmínil, že ovšem bylo vlastnictví
vloženo pro Školu samu, ale o tom, jak
ty pohledávky interesentů byly vloženy
na tu školu, jsem povídal, že nejspíše

si toho soud nevšiml. Při tom ovšem trvám
a to jest podstatný rozdíl.

Nejv. maršálek zemský: Proti návrhu
komise se ještě přihlásil p. posl. Fišera.

Posl. Fišera: Slavný sněme! Bylo by
zajisté domýšlivostí z mé strany a sku-
tečně jsem toho dalek, než abych chtěl
ještě přičiniti důvody, které zde dolíčeny
byly na podporu toho, aby zvýšena byla
subvence na školu Píseckou.

Toto zvýšení se lépe u mne zamlouvá
z hlediště docela jiného než s dosavad bylo
vysloveno. Pan zpravodaj a sice pan zpra-
vodaj speciální pro zemědělství dokončil
své vývody tím, že se zamýšlí zvýšiti sub-
vence se strany žadatelů proto, že hlavní
přívěšky dosud neznáme, o nichž nebylo
sl. sněmu ani rokovati ani rozhodovati, že
jsou na školě Písecké a zajisté že tím na-
rážel na běh podkovářský a zejmena na
běh lesnický a zvláště s hlediště tohoto,
pánové, kladu sl. sněmu na srdce, aby se
tedy tohoto nového útvaru ujal.

Vždyť se všech stran se ozývají hlasy:
chraňte lesy naše; vždyť pánové, při upra-
vování vodstva každou chvíli se poukazuje
k velkému významu a veliké důležitosti
lesů našich; a tedy zachování lesů jest
zajisté východištěm celého moderního ho-
spodářství v království českém. A na čem
je závislé?

Zajisté, že jest podmíněno řádnými
zřízenci, řádnými lesníky. A právě ten
běh lesnický má za účel vychovávati zří-
zence lesnické, technické a ochranné, při-
pravovati je pro nižší státní zkoušky a
poskytovati jim aspoň mnohem dokona-
lejšího vzdělání, nežli ho mohou dosáhnouti
v obyčejné praksi lesníků českých.

Tedy tento moment zdá se mi, že jest
velmi důležitý a že zajisté zaslouží, aby
slavný sněm, jenž ve své péči o orbu a
rozkvět zemědělství tak lecces už způsobil,
aby tohoto momentu sl. sněm sobě povšiml,
a proto vzhledem k tomu. aby se tento
lesnický běh, jenž tak mnohoslibně se
daří v Písku a jenž Čtvrtým rokem a sice
z pouhé obětavosti súčastnými kruhy jest
vydržován, dále umožnil, dovoluji si návrh
podati, aby škole Písecké zvýšena byla
subvence z dosavadních 2000 zl. ročně na
3500 zl. ročně. Tím bude uhražen schodek,
jenž právě vychází, jak bylo právě pro-
kázáno všestranně z toho, že stavební

jistina byla tou měrou vyčerpána, že se
prostavělo 18.000 zl. víc, jež se musí
půjčkou uhraditi a běží tedy o zapravení
úroků z této půjčky vypadajících. Tu. zdá se
mi, že postačí zvýšení subvence o 1500
zlatých.

Nejv. maršálek zem.: Pan posl.Fišera
podal následující návrh: Subvence Škole
Písecké zvyšuje se z 2000 zl. na 3500 zl.
ročně.

Prosím pány, kteří podporují tento
návrh, by vyzdvihli ruku.

Návrh není dostatečně podporován.

Přihlásil, se ještě k slovu p. poslanec
Hájek proti návrhům komise; taktéž pan
posl. Tonner. Zároveň se přihlásil již dříve
p. posl. P. Kubíček k formálnímu návrhu.

Dávám slovo p. posl. Kubíčkovi k for-
málnímu návrhu.

Posl. Kubíček: Dovoluji si navrhnouti
konec debaty.

Nejv. maršálek zemský: Navrhuje se
konec debaty.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by
vyzdvihli ruku.

Návrh jest přijat.

Žádám tedy oba pány, by se ráčili
domluviti na generálním řečníku, poně-
vadž oba jsou proti návrhům komise o-
hlášeni.

Pánové se shodli, aby byl generálním
řečníkem p. posl. Tonner. Dávám jemu
slovo.

Poslanec Tonner: Slavný sněme ! Octli
jsme se, jak se časem děje cestovateli, v
Alpách, v nejkrásnějším počasí, slunce se u-
smívá, nebe ještě víc a najednou přijde
hromobití, že člověk až ztrácí všechnu
důvěru a začíná se strachovati. Rozpředl
se dnes boj, že bychom se byli nikdy toho
nenadáli a sice boj, který vypadá tak, jako
ona klasická malba velkého německého
mistra "Die Hunneuschlacht". Bojuje se ve
všech vrstvách a ve všech sferách, páni
velkostatkáři, zástupcové měst a zástup-
cové obcí venkovských. Kteřížto pánové
ráčili se ujímati až dosavad Pisku a školy
tamnější, mohli by snadno přece přijíti v
podezření, že účinkuje v nich více lokální
patriotismus; jeden pán jest poslancem
za město Písek, druhý pán jest poslancem

za okres písecký a třetí velectěný pan
řečník jest starostou zastupitelstva okres-
ního. Já nejsem ničím v Písku, ani po-
slancem, ani členem zastupitelstva, ale
račte býti ubezpečeni, že mám marotu do-
mnívati se, že jsem poctivý a snad i roz-
umný člověk, a račte tedy dovoliti, pá-
nové, abych ujal se slova tím spíše, že
jest zde, co velmi často padá na váhu:
Omen.

Včera tomu byla dvě leta, co za po-
dobného boje, ovšem za nočního sezení
svým vystoupením přispěl jsem hlavně k
tomu, že v jmenovitém hlasování sl. sněm
Písku ráčil přiřknouti peněžitou podporu,
nezúročitelnou půjčku 20.000 zl. (Hlas
Většinou dvou hlasů) a dnes, prosím,
račte se podívati do Písku! Co tam rá-
číte viděti? Skutečný, pravdivý palác se
tam povznáší, kdež rolnictvu našemu se
má udíleti vyučování. (Hlas: Palacký ne-
miluje paláce!)

Prosím, právě jsem slyšel, že včera
se zde ozývali hlasové proti palácovým
školám. Já, pánové, bych se těch paláců
vřele ujal (výborně!) jako se ujímám pa-
láců chrámových, aby chudý člověk, když
vykonává svou pobožnost, pohledem tím,
co slyší a vidí, povznášel se z pozemské
bídy, tak se také budu ujímati paláců
školních, aby ta mládež netoliko se učila
v pohodlných místnostech, nikoliv zdraví-
a životamornách aby se vzdělávala, nýbrž
aby nabyla citu pro úhlednosť a zejména
také pro čistotu a zdali této věci při rol-
nictvu sluší šetřiti, ponechávám Vašemu
laskavému úsudku.

Říkalo se, že město Písek nepřispívá na
to, ač jest to velice bohatá obec. Jest
pravda, pánové, díky Bohu, jen kdyby ta-
kových bohatých obcí bylo v Čechách
hodně a hodně; ale prosím, račte býti
ubezpečeni, že neznám jiného města kromě
matičky Prahy, která se může vykázati,
že dosud na školství přispěla sumou 15 mi-
lionů.

Ale co královské město za posledních
dvacet a 25 let učinilo?

Vystavělo tři ohromné, téměř palaco-
vité budovy a reálku píseckou vydržuje
přes 26 let sama o sobě bez nejmenšího
příspěvku. Že pak, pánové, odepřelo nyní,
tuším 800 zl., neb jaký to byl příspěvek,
jehožto odepření působí právě ten shodek,
o nějž se právě jedná, tu pánové, povážiti
dlužno, co zase učinila obec Písek v ji

ném ohledu, že ona to byla, kteráž způ-
sobila jediné možnost, že transversálka z
Tábora do Račic se bude stavěti, poněvadž,
jak se onehdy zde velect. p. posl. za Jin-
dřichův Hradec zmínil, stavba té trati
dříve zaražena byla a teprve tenkráte,
když Písek upsal 19.000 zl., byla zase po-
volena.

Já, prosím, nemám povinnosť se zde
Písku zastávati, ale, co se týká výčitek,
městu tomu učiněných, jakoby skrblilo,
račte věřiti, město toto toho skutečně ne-
zasluhuje.

Chtěl jsem jenom vystoupiti, abych
učinil již konec tomu boji, chtěl jsem "sit
venia verbo" vystoupiti jaksi jako "anděl
míru" (veselost!) a proto končím v tom
smyslu, že vzdávám jak kuratorstvu pí-
secké rolnické školy, všechnu česť a chválu
za péči jeho a rovněž s tou upřímností
vzdávám všechnu česť sl. zemskému vý-
boru, kterého bych se také povždy zastal,
kdykoliv by mu někdo chtěl učiniti vý-
čitku, že jihu neb severu více se ujímá
nebo méně.

Smířiv tak, jak doufám, všechny, ape-
luji na Váš cit a prosím, abyste ráčili mým
slovům popřáti téže laskavosti jako před
dvěma lety, abyste totiž ráčili subvenci
povoliti.

Nejv. maršálek zemský: Dávám závě-
rečné slovo p. zpravodaji

Zpravodaj posl. dr. Mattuš : Sl. sněme !
Mě ovšem po té dlouhé a důkladné de-
batě nezbývá nežli zastávati se návrhu
budžetní komise a učiním to podle možnosti
stručně, nechávaje stranou vše to, co podle
mého náhledu nedotýká se jádra věci.

Člen zemského výboru ohradil výbor
zemský sám proti výčitkám, které byly
v debatě proti němu mířeny a myslím, že
jest to první povinnosť má, abych také
ohradil budžetní komisi, která v celém
svém jednání, nechť jednalo se o cokoliv,
stejně se zachovala a zachovati se hleděla
proti veškerým požadavkům na rozpočet,
nechť byly z kterékoliv krajiny, nechť z
města neb venkova.

Bylo by to ode mne neslušné, kdy-
bych snad spláceti chtěl tou minci, kterou
se vyplácelo budžetní komisi, a kdybych
chtěl ukazovati na bohatosť prostředků,
které snad při místních faktorech někte-
rých jsou a které by se mohly neb měly

osvědčiti i při této škole. Jest to aspoň
mým přesvědčením, že kdekoliv se jedná
o záležitosti školské, především jsou to
lokální faktory, které mají osvědčiti svou
obětovnosť a které mají podati tím důkaz
o nutnosti těch zařízení, jakých sami si
přejou.

Arciť, kde jedná se o hospodářské
školy, myslím, že v první řadě to jsou a
mají býti a také nepochybuji, že jsou to
v tom případě okresní zastupitelstva, je-
likož dle zákona o okresních zastupitel-
stvech samých jim náleží v život povolati
a vydržovati ústavy pro zemědělství, tedy
v první řadě školy hospodářské.

Jsem přesvědčen, že se v tom ohledu
všude děje to, co díti se má již dle zá-
konných předpisů.

První pan řečník odůvodňuje návrh
svůj, který čelí proti návrhu zemského
výboru a budžetní komise, odůvodňuje ná-
vrh svůj, aby se zvýšila dosavadní sub-
vence 2000 zl. pro školu píseckou na 4000
zlatých, opíraje se při tomto návrhu svém
zejména o porovnání s jinými školami.
Jest pravda, že musí býti až do jisté
míry jistá stejná míra, kterou sl. sněm
podporuje aspoň jistý stejný druh školství,
zachovávána a proto jest také oprávněný
snad se strany sl. sněmu ten požadavek,
aby se ku školám jednoho druhu dle mož-
nosti stejně přihlíželo, ovšem s náležitým
zřetelem na možnosť lokálních faktorů,
dle které oni přispívají k vydržování
takových škol.

Pan první řečník vzal k odůvodněni
svého návrhu, tedy k porovnání, školu
mladoboleslavskou. Ukázal na to, že ona
požívá zemské subvence 4000 zl. a že by
bylo tedy jen slušno a spravedlivo, aby
také škola písecká na tutéž míru byla
přivedena. Nehledě k tomu, že v rozpočtu
máme řadu škol rolnických, které poží-
vají ještě menší subvence, dovoluji si, co
se týče toho případu připomenouti jen to,
co snad není všem známo, že když jed-
nalo se o Školu mladoboleslavskou, byla
to naše vysoká vláda, která měla na zře-
teli zřízení střední školy a že následkem
toho výbor zemský uložil kuratoriu mla-
doboleslavskému proti jeho návrhu, aby
při konkursu na obsazení míst učitelských
hleděl na kvalifikaci pro střední školy.
Tato uložená kvalifikace kuratoria pro
střední školy byla ovšem příčinou také,
že musili dle toho upraviti platy učitel-

ské a proto tvoří na ten čas, dokud tyto
poměry nezměněny jsou, škola mladobole-
slavská jakousi výminku z ostatních škol
rolnických.

Já bych ale přistoupil na toto porov-
nání, poněvadž poměry jsou mně dobře
známy. Kladl bych si však při tom otázku,
jaký rozdíl jest vůbec ohledně dotací mezi
školou mladoboleslavskou a mezi školou
píseckou. Chceme-li takové porovnání uči-
niti a má-li býti pravdivé a skutečné, pak
musíme hleděti nejenom k tomu, co do-
stala a dostává jednotlivá škola z pro-
středků zemských, nýbrž musíme na to
hleděti, co dostávala a dostává z pro-
středků státních. Můžeme snad toho že-
leti, že zapotřebí jest takového dělení a
že tříští se zde prostředky jednak, co se
týká podpory státní a jednak podpory
zemské, a že arciť vzhledem k ústavním
ustanovením mělo by vlastně to, co
plyne pro zemědělství jíti z jedné a téže
pokladny ústřední, dle mého přesvědčení
z pokladny zemské. Dle toho vysvítá, že
dostává Škola mladoboleslavská zemské
subvence 4000 zl., ze státní pokladny ni-
čeho, písecká zemské subvence 2000 zl. a
státní 1500 zl. dohromady 3500 zl.

Jest rozdíl tedy mezi nimi o částku
500 zl. Avšak na jedno nesmí se zapo-
menouti, že Jeho Jasnost kníže Schwar-
zenborg uvedli, že mu jest známo, že
některé školy mimo subvenci dostaly také
jisté příspěvky zařizovací.

Tomu je skutečně tak a sice nejen od
státu, nýbrž z prostředků zemských.
Nemám data před sebou, abych mohl
všecko zcela zevrubně až na jediný zlatý
udati, ale tolik vím ze své paměti, že
když na přiklad jednalo se o přeložení
nižšího ústavu z Libverdy do České Lípy,
dostala českolipská škola ze zemědělského
fondu podporu zařizovací, která obnášela
pokud vím. přes 10 tisíc, snad ke 12 tisí-
cům a později ještě jiný příspěvek na
zařízeni fundus instructus, takže může-
me počítati, že dostalo na zařízení česko-
lipské škole ku 15 tisícům, a škola mlado-
boleslavská dostala ze státní podpory
příspěvek zařizovací 15 tisíc, ovšem k ve-
lice účinné přímluvě, pokud já vím, sl.
zemědělské rady zdejší. Škola písecká
dostala nyní ze státní pokladny takový
příspěvek, který můžem počítati co zaři-
zovací 5 tisíc, a vedle toho bezúročnou
zápůjčku zemskou 18 tisíc.

Nehledíme-li k této bezúročné zápůjčce
zemské a jenom k tomu zařízovacímu
příspěvku, tedy vidíme, že škola pisecká
u porovnání se školou mladoboleslavskou
dostala o 10 tisíc méně příspěvku zaří-
zovacího a že požívá v celku o 500 zl.
méně subvence na vydržování.

To jest ciferní, skutečný rozdíl mezi
oběma školami; a kdyby se o to jednalo,
že se mají tyto školy aspoň co do těchto
věcí postaviti na stejnou míru a stejný
stupeň, tak by se jednalo o tyto číslice,
které jsem právě uvedl.

Návrh, aby se hned dnes zvýšila
subvence pro školu píseckou, nemohu pod-
porovati nehledě, jak povídám, k všelikým
vedlejším okolnostem z principielních dů-
vodů, nejenom z důvodu formálního, ale
i z materielního-,

Z důvodu formálního proto, poněvadž
z příčiny důležité vždy opíral bych se
tomu, aby větší sumy hned se votírovaly
slavným sněmem, jakmile nějaký návrh
bezprostředně do sněmu se do sněmu se
dostane, anebo menší sumy, kt9ré ale mají
býti stálými, se zde ve sněmu de plano
povolovaly.

Já se netajím přesvědčením, že učinil
slavný sněm chybu, když před dvěma
lety zápůjčkou 20.000 zl. povolil škole
písecké, aniž by věc prvé odkázal ku pro-
zkoumání předběžnému výboru zemskému.

Toto usnešení jest vlastně příčinou
těch nesrovnalostí, před kterými dnes
stojíme a těch rozličných návrhů, které
k tomu směřují, abychom se z toho
dostali.

Kdyby tento návrh se odkázal zem-
skému výboru s přímluvou, aby jej nále-
žitě uvážil a slavnému sněmu předložil
se svým dobrým zdáním teprv v ná-
sledujícím zasedání, myslím že zemský
výbor byl by si dal předložiti všecky do-
klady, účty a rozpočty školy té a že by
byl našel, že jest to skutečně mnoho u-
kládati takovému kuratoriu, aby z těch
prostředků, které má, ročně 1500 zl.
splácelo. To dokazují nejen účty, které
zde skutečně máme, — já o sobě mohu
říci, že mluvím ze skušenosti, poněvadž
také předsedám kuratoriu hospodářské
školy a vím, jak obtížné by to bylo,
kdyby se taková povinnost uložila.

Ale aby se z toho důvodu že jest to ob-
tížné těch 1500 zl. platit, že se tou zá-
půjčkou velké břímě uložilo, subvence

zvýšila o sice v té míře, to pro mne není
dostatečně odůvodněno.

Kdyby se ten návrh přijal, pak by
nenastala rovnost, které se domáhá první
řečník, ohledně škol ostatních, pak by te-
prvé nastala velká křiklavá nesrovnalost.
Pak bychom nemohli zavříti oči před tím,
že mimo 4000 zl. dostává škola Písecká
1500 zl. státní subvence, že by tedy měla
z veřejných prostředků 5600 zl. kdežto
ostatní školy mají o tolik méně a násle-
dek toho by byl, že by ta neb ona škola
přišla, že by ukázala na ty prostředky,
které se povolily písecké škole a že má právo
totéž žádati. Tak by ta neb ona škola vy-
stavěla si budovu za 40000 zl. a výsledky
by byly tytéž.

Jsem přesvědčen, že škola Písecká
zasluhuje všelikých ohledů, nejen že já
mám to osobní přisvědčení, ale to pře-
svědčení jest obecné, že škola ta za krát-
kou dobu, od které se reorganisovala, velmi
prospívá, že náleží k našim nejlepším ú-
stavům v tom oboru, že na tom místě, na
kterém jest, výborně působí a že tedy
zemský sněm má všechnu příčinu, aby si
té školy vážil, a ji dle možnosti podporo-
val. A kdykoli by přišel návrh v takové
formě, kdyby se mohlo aspoň z větší části
osvědčiti to, co nyní nejvíce tíží školu
Píseckou, myslím že by se snad nikdo ne-
nalezl, kdo by proti takovému přiměřené-
mu návrhu se vzpíral.

A jak znám intence budžetní komise,
nebude proti tomu, aby něco v tom ohle-
du se stalo, smím-li osobně mluviti.

Já sám byl bych velice nakloněn k
tomu, aby se něco stalo, ale forma, ve
které se nám předkládá zvýšení subvence
na ten čas přijmouti se nemůže.

Protož činím návrh, aby sněm přijal
to. co budžetní komise navrhuje, aby za-
mítl i návrh pana poslance Hájka i ná-
vrh pana poslance Fišery. (Hlasy: Není
podporován.)

Prosím, pana poslance Hájka, a sám
bych nepřikládal tomuto zamítnutí ten
význam, že skutečně snad i pro budouc-
nost jinou formou té škole by se nechtělo
přispěti, jak, to opětuji, ta škola skutečně
zasluhuje. (Výborně).

Nejvyšší maršálek zemský: Přejdeme
k hlasování.

Předmětem hlasování jest kapitola
pátá, titul l, 2, 3, potřeby, pak článek

VIII., 1. odstavec vyřízení a pak návrhy,
které k těmto odstavcům byly podány a
sice podala komise budžetní ještě doda-
tečný návrh týkající se školy táborské a
kadaňské a p. posl. Hájek podal návrh
týkající se školy písecké.

Mimo to ještě přináleží rozhodnouti o
petici, která se nachází pod číslem 1.
vřaděná mezi peticemi, ve kterých budžetní
komise podala zprávu,

číslice, které do rozpočtu budou vlo-
ženy, budou záviseti na tom, co v těchto
jednotlivých otázkách slavný sněm roz-
hodne a proto sobě dovoluji učiniti ten
návrh, aby bylo hlasováno předně o do-
tyčném článku vyřízení a sice dám hla-
sovati předně o prvním odstavci čl. VIII.
a pak o návrhu, který podala komise stran
školy táborské, pak o návrhu, který po-
dala komise stran školy kadaňské, pak
přijde k hlasování návrh pana poslance
Hájka.

Dle výsledku tohoto hlasování pro-
hlásí pan zpravodaj číslice, které bude
třeba vložiti do rozpočtu v titulu 1., 2. a
3., a následkem toho pak dám hlasovati o
těchto číslicích a. konečně pro případ, že
by návrh pana poslance Hájka nebyl při-
jat, dám hlasovati o návrhu, který se týká
petice se strany interessentů písecké školy.

Gegenstand der Abstimmung sind die Titel
1, 2 und 3 des Capitels 5 des Erfordernisses,
dann der erste Absatz des Artikels 8 der Er-
ledigung und hieran reihen sich Die verschiede-
nen betreffs der 'einzelnen Schulen gestellten
Anträge.

Ich glaube nun, daß die Abstimmung in
der Weife am zweskmäßigsten einzuleiten fein
wirb, wenn zunächst über die einschlägigen
Stellen der Erledigung in der Art abgesttimmt
wirb, so zwar, daß zuerst über den Absatz 1
der Erledigung, sowie derselbe von der Com-
mission beantragt worden ist, dann über die
Anträge der Commission bezüglich der Taborer
und der Kaadner Schule, darauf über den
Antrag des Herrn Abg. Hájek bezüglich ber
Piseker Schule abgestimmt wird.

Nachdem Erfolge dieser Abstimmung
wirb ber Herr Berichterstatter die .Ziffern an-
geben, über welche bezüglich der drei in Frage
stehenden Posten des Landesvoranschlages die
Abstimmung wird eingeleitet werben.

Schließlich werde ich für den Fall, daß
der Antrag des Herrn Abg. Hájek nicht an-
genommen würde, über den Punkt abstimmen
lassen, welcher sich auf die Petition Nr.1,

nämlich auf die Petition der Interessenten der
Psfeker Schule bezieht.

Wird gegen diese Art der Abstimmung
eine Einwendung erhoben?

Činí se námitky proti tomuto způsobu
hlasování ?

Nečiní se žádná námitka a budu tedy
tak jednati.

Ich werbe auf diese Art vorgehen.

01. VIII. Art VIII. Rolnické škole v
Mladé Boleslavi povoluje se dosavadní
subvence 4000 zl. na dobu 5 let od roku
1888 až do 1892.

Der Ackerbauschule in Jungbunzlau wird
die bisherige Subvention von 4000 fl. auf 5
Jahre von 1888 bis 1892 bewilligt.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by
vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zu=
Stimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Er tst angenommen.

Subvence zemská pro vyšší hospo-
dářský zemský ústav v Táboře zvýšuje se
počínajíc dnem 1. ledna 1888 z 17.100 zl.
na 18600 zl.

Zu Artikel VIEL Die Landessubvention
für die höhere landwirthschaftliche Lehran-
stalt in Tabor wird mit den 1. Sänner 1888
tum 17.100 fl. auf 18.600 fl. erhöbt.

Žádám pány kteří s tímto souhlasí,
by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zu-
stimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Nyní přijde kadaňská škola.

Die Landessubvention für die landwirth-
fchafttiche Mittelschule in Kaaden wird mit
dem 1. Sänner 1888 Don 4000 fl. auf 5000 fl.
erhöht.

Subvence zemská pro hospodářskou
střední školu v Kadani zvyšuje se počí-
najíc dnem 1. ledna 1888 ze 4000 zl. na
5000 zl.

Sek) ersuche die Herren, welche dem zu-
Stimmen, die Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by
vyzdvihli ruku,
Jest přijato.

Es ist angenommen.

Nyní přijde k hlasování návrh pana
poslance Hájka.

Tento návrh zní: Rolnické škole v
Písku povoluje se zvýšená subvence roč-
ních 4000 zl. v ten samý způsob, jak ji

nyní bude požívati rolnická škola v Mladé
Boleslavi na příštích 5 let.

Der Ackerbauichute in Pisek wird dieselbe
Subvention von 4000 fl. für die künftigen
5 Jahre gewährt, wie selbe die Ackerbauschule
in Jungbunzlau bereits genietzt.

Žádám pány, kteří s tímto návrhem
souhlasí, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche diesem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Račte povstati.

Prosím o hlasování opačné.

Ich ersuche die Herren, welche gegenwär-
tig nicht gestimmt haben, sich zu erheben.

Návrh jest přijat.

Der Antrag ist angenommen.

(Výborně! Sláva!)

Nyní přijdou k hlasování číslice po-
třeby a žádám p. zpravodaje, by tyto
číslice udal, které nyní bude zapotřebí
vložiti do rozpočtu.

Zpravodaj Dr. Mattuš: Vyšší hospo-
dářské ústavy 36.200 zl.

Hospodářské střední školy 13.750 zl.
Rolnické školy 21.125 zl.

Landtagssekretär Höhm:
Höhere landwirthschaftl Lehranstalten 36200 fl.
Landwirthschaftliche Mittelschulen . 13750 fl.
Ackerbauschulen.......21125 fl.

Oberstlandmarschall: Ich ersuche die
Herren welche diesen Ziffern zustimmen, die
Hand zu erheben.

Žádám pány, kteří souhlasí s těmito
číslicemi, by vyzdvihli ruku.
Jest p ř i j a to.

Es ist angenommen.

Tímto usnesením, které se stalo ná-
sledkem návrhu p. poslance Hájka, odpadá
hlasování o návrhu komise stran píseckých
peticí.

Tím jest tento předmět ukončen.

Zpravodaj Dr, Mattuš:
Pomologický ústav v Troji . . zl. 14.645

vinařské školy......zl. 4.000

zimní školy.......zl. 13.625

školy hospodyňské.....zl. 500

civilní podkovářská škola v Kar-
lině .........zl. 726

Úhrada:
Pomologický ústav v Troji . . zl. 10.985

Čl..VIII.

2.  Zimní škole ve Šluknově povoluje
se dosavadní subvence 1000 zl. na dobu
pěti let (1888—1892).

3.  Zimní škole v Jindřichově Hradci
povoluje se subvence 1000 zl. na tři léta
(1888—1890) s vyhrazením, že zbývající
náklad uhražen bude činiteli místními.

K tomuto článku jsou zde ještě 3
petice a návrhy komise budžetní.

Jednak kuratorium vinařské školy v
Mělníku vzhledem k tomu, že mělo zapo-
třebí rozšířiti vinice, upraviti je a to ná-
kladem, jak jest dovoděno, přes 1500 zl.
žádá, aby k tomu účelu dostalo se mu
zvýšení subvence dosavadní. Původní po-
dání směřovalo k dosažení větší částky,
nyní však po opětném prozkoumáni věci
obmezuje se na menší částku a komise
budžetní po slyšení výboru zemského na-
vrhuje, aby prozatím pro rok 1888 zvýšila
se subvence o 500 zl., nenavrhuje zvýšení
subvence pro další léta, poněvadž koncem
r. 1888 původní subvence škole udělená
beztoho dospěje ku konci a bude se mu-
seti od r. 1889 znova ustanoviti a pak
tedy také ta mimořádná subvence upraviti.

Dále jest zde petice ohledně zimní
školy v Polici.

Již r. 1886 byla povolena této škole
subvence 500 zl. Na základě této subven-
ce se však žádná škola nezřídila.

Dovozuje se od hospodářsko-lesnického
a průmyslového spolku v Polici, který
tuto školu chce zaříditi, že těmi prostřed-
ky nebylo mu lze věc provésti, vykazuje
se příspěvky lokálních faktorů a žádá, aby
tak, jako jiným spolkům udělena byla
podpora 1000 zl. — Vzhledem k posled-
nímu usnesení sl. sněmu ohledně školy
Jindřicho-Hradecké činí budžetní komise
návrh, aby se škole Polické povolila sub-
vence 1000 zl.

Konečně jest zde podání kuratoria pro
pokračovací školy hospodářské s přímluvou
zemědělské rady, aby se školám těm sub-
vence povolila. Vykazuje se schodek obnáše-
jící více než 800 zl. a vzhledem k tomu,
že školy ty skutečně trvají a úspěšně pů-
sobí, činí budžetní komise návrh, aby se
na r. 1888 pro pokrač. školy hospod. vložila
částka 800 zl. Ovšem, Že bude zapotřebí
upraviti nějakou osnovou, zákonem neb
regulativem poměry těchto škol, k čemuž
také zemský výbor sám ukazuje a protož
připojuje k tomu svému návrhu další ná-

vrh, aby se uložilo zemskému výboru, by
osnovu takovou předložil.

Jsou tedy návrhy v příčině té násle-
dující:

Vinařské škole na Mělníku povoluje
se na r. 1888 mimořádná subvence 500 zl.

Hospodářskému spolku v Polici nad
Metují povoluje se k vydržování zimní
školy v Polici na r. 1888 subvence 1000 zl.

Zemskému kuratoriu pro pokračovací
školy hospodářské povoluje se na r. 1888
subvence 800 zl.

Zemskému výboru se ukládá, aby co
nejdříve předložil zemskému sněmu osnovu
zásad, dle nichž se zřizování, vydržování
a vyučováni co do hospodářských škol po-
kračovacích díti má.

Landtagssekretär Höhm :
Erfordernis.
Pomologisches Institut in Troja. . 14645 fl.

Winzerschulen .......4000 fl.,

Wtnterschulen .......15625 fl.

LandwirthschaftlicheFortbildungsschulen -

Haushaltungsschulen.....500 fl.

Civilhufbeschlagschule in Karolinenthal 726 fl.

Bedeckung:

Pomologisches Institut in Troja 10985 fl.
Artikel VIII. der Erledigung.

Absatz 2. Der landwirthschaftlichen Win-
terschule in Schluckenau wird die Subvention
per 1000 fl. auf fünf Jahre (1888—1892) be-
willigt.

Absatz 3. Der landwirthschaftlichen Win-
terschule in Neuhaus wird die Subvention
per 1000 fl. auf drei Jahre (1888—1890)
unter der Bedingung bewilligt, daß der übrige
Aufwand von den lokalen Faktoren gedeckt wird.

Der Weinbauschule in Melnik wird für
das Jahr 1888 eine außerordentliche Sub-
vention von 500 fl. bewilligt.

Dem landwirtschaftlichen Vereine in
Politz a. M. wird zur Erhaltung der Win-
terschule in Politz für das Jahr 1888 eine
Subvention von 1000 fl. bewilligt.

Dem landwirthschaftlichen Curatorium für
landwirthschaftliche Fortbildungsschulen wird
für das Jahr 1888 eine Subvention von
800 fl. bewilligt.

Der Landesausschuß wird beauftragt, dem
Landtage einen Entwurf der Grundsätze nach
welchem bei der Errichtung, Erhaltung und
dem Unterrichte an landwirthschaftlichen Fort-
bildungschulen vorzugehen väre, ehethun-
lichst vorzulegen.

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za
slovo k těmto návrhům?

Verlangt jemand daß Wort zu diesen
Anträgen?

Jelikož tomu tak není, prohlašuji za
přijaty z tištěné předlohy v kapitole V.
titul 4. až včetně 9. ku potřebě, pak k ú-
hradě v kapitole V. titul 1., pak z vyřízení
z čl. VIII. odst. 2. a 3.

Ich erkläre für angenommen aus den ge-
druckten Vorlagen von Cap. 5. des Erforder-
nisses die Titel 4 bis 9; von der Bedeckung
vom Cap. 5. den Titel 1; und von der Er-
ledigung die Absätze 2 und 3 des Art. VIII.

Nyní dam hlasovati o dodatečných
návrzích budžetní komise.

Vinařské škole na Mělníku povoluje
se na r. 1888 mimořádná subvence 500 zl.

Der Weinbauschule in Melnik wird für
das Jahr 1888 eine außerordentliche Subven-
tion 500 fl. bewilligt..

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by
vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, Welche dem zu-
Stimmen, die Hand zu erheben.

Jest p ř i j a t o.

Es ist angenommen.

Dem landwirthschaftlichen Vereine in Po-
liß a. M. wird zur Erhaltung der Winter-
Schule in poliß| für das Jahr 1888 eine Sub-
vention Von 1000 fl. bewilligt.

Hospodářskému spolku v Polici nad
Metují povoluje se k vydržování zimní
školy v Polici na r. 1888 subvence 1000 zl.

Žádám pány, kteří s tím souhlasí, by
vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zu-
Stimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Dem Curatorium für landwirtschaftliche
Fortbildungsschulen wird für das Jahr 1888
eine Subvention von 800 fl. bewilligt

Der Landesausschuß wird beauftragt, dem
Landtage einen Entwurf der Grundsätze, nach
welchen bei der Errichtung, Erhaltung und dem
Unterrichte bezüglich der landwirtschaftlichen
Fortbildungsschulen vorzugehen wäre, ehethun-
lichst vorzulegen.

Zemskému kuratoriu pro pokračovací
školy hospodářské povoluje se na r. 1888
subvence 800 zl.

Zemskému výboru se ukládá, aby co

nejdříve předložil sněmu osnovu zásad, dle
nichž se zřizování, vydržování a vyučování
co do hospodářských škol pokračovacích
díti má.

Žádám pány, kteří souhlasí, by vy-
zdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem zu-
stimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Posl. dr. Mattuš: Vzhledem ku přija-
tým dodatečným návrhům mění se nyní
cifra tak, že pro vinařské školy bude za-
potřebí vložiti 4.500 zl. pro zimní školy
vzhledem k učiněnému rozhodnutí o škole
Jindřicho-Hradecké 15.125 zl. a pro pokra-
čovací školy hospodářské 800 zl.

Nejv. maršálek zem.: Bacte vzíti na
vědomí.

Landtagssekretär Höhm:

Winzerschulen........4500  fl.

Winterschulen........15125  fl.

landwirtschaftliche Fortbildungsschulen 800  fl.

Oberstlandmarschall: Das gründet sich
auf die eben gefaßten Beschlüße,

Posl. dr. Mattuš: Potřeba.

Nadace.........zl. 3.780

Učele meliorační.....zl. 61.809

Všeobecné účele zemědělské . zl. 32.000
Podpory jednotám a společnostem zl. 7.521

Náklad na režii......zl. 5.326

Uhrada.

Úroky aktivní......zl. 1.351

Užitek z nemovitostí . . . . zl. 5.230

Pokuty.........zl. 1.560

Rozličné příjmy......zl. 1.674

Státní podpory......zl.

V celku kapitola 5 . zl. 20.800

Sem náleží z článku VIII. odstavec
4. a 5.

4.  Vodnímu družstvu pro Žatec a Stan-
kovice povoluje se na upravení Saubachu
od Stankovic až do jeho ústí v Oharku
subvence 17.640 zl. dle ustanovení sněmem
v příčině té zvláště snesených.

5.   Z místností statistickou kanceláří
při radě zemědělské v domě č. 798—II.
užívaných nebudiž počínajíc 1. lednem 1888
žádné nájemné vybíráno.

K této věci dovoluji si připomenouti,

že ovšem zákon ohledně příspěvku zem-
ského pro vodní družstvo pro Žatec a
Stankovice dosud sl. sněmem přijat není,
avšak zákon ten zakládá se na jednání,
které se v tomto sl. sněmu a vzhledem
k tomu ve výboru zemském po několik
roků vede. Nyní jest docíleno dohodnutí
mezi vládou a zemským výborem.

Budžetní komise o předloze zákona
se radila a s malými stilistickými více
méně změnami jej předkládá sl. sněmu
k usnešení.

Ohledně částky nečiní se žádné změny
v návrhu budžetní komise. Poněvadž celá
regulace, upravení této říčky má se státi
rokem 1888, jest nutno, aby o částku tuto
bylo postaráno, a proto již předběžně ko-
mise sem částku vřadila, připomenuvši
ovšem, že se to stává dle ustanovení sně-
movního v případě zákonného usnešení.
Není tedy v tom ohledu žádné praejudice
hledati, aby se zákon přijmul, poněvadž
pro případ, kdyby z jakýchkoliv důvodů
návrh zákona se neschválil, částka ta se
nestane výdajnou a zůstane suma tato v
pokladní hotovosti.

K té věci vztahují se dvě petice a sice

petice číslo 2. Ku zprávě výboru zem-
ského č. 135. (p. 571 a 252) přechází se
o petici hospodářského spolku okresu Žam-
bereckého za subvenci na pěstování vrboví
k dennímu pořádku;

petice číslo 24. o p. č. 153. spolku k
ochraně rakouského vinařského za subvenci
přechází se k dennímu pořádku.

Mimo to byla později podána petice
číslo 382 kuratoria rolnické školy v Hoře
Hutné za podporu k zařízení a vydržování
zkušební stanice semenářské, ohledně které
budžetní komise vzhledem k tomu, že
tento spolek k stejnému účelu před něja-
kým časem z úhrnečné podpory pro země-
dělské účely bez toho již dostal sumu 200
zl. a že takovéto stanice, když již jednou
jsou zařízeny, ze svých důchodů samy se
mohou vydržovati, a že kdybychom takové
podpory ještě povolili, musili bychom
další značné podpory takové udíleti, na-
vrhuje se, aby se o petici té přešlo k den-
nímu pořádku.

Landessekrätär Höhm:
Erfordernitz.

Stipendien........ 3.780 fl

Meliorattonszwecke..... 61.809 fl.

Allgemeine Kulturzwerke . . . 32.000 fl.

Subventionen an Vereine und

Gesellschaften...... 7.521 ff.

Regieaufwand....... 5.326 fl.

Bedeckung.

Activinteressen...... 1.351 ff.

Ertrag der Realitäten .... 5.230 fl.

Strafgelder....... 1.560 ff.

Verschiedene Einnahmen . . . 1.674 ff.
Artikel VIII. der Erledigung.

4.  Der Wassergenossenschaft für Saaz und
Stankowitz wird zum Zwecke, der Regulirung
des Saubaches von Stankowitz bis zu Seiner
Einmündung in den Egerfluß eine Subvention
Von 17.640 ff. nach den vom Landtage be-
schlossenen besonderen Bestimmungen bewilligt.

5.  Für die von dem statistischen Bureau
des Landeskulturrathes benützten Lokalitäten
im Laufe Nr. 799—II. ist vom 1. Jänner
1888 an kein Mirthzins einzuheben.

Erledigung der Petitionen:
2. Auf Antrag des Landesausschußes
Z. 135 (p. 571 und 252) wird über die Pe-
tition des landwirthschaftlichen Vereines des
Bezirkes Senstenberg um Gewährung einer
Subvention zur Weidenkultur zur Tagesordnung
übergegangen.

24. Ueber die Petition Z. 153 des Ver-
eines zum Schutze des österreichischen Wein-
baues um Gewährung einer Subvention wird
zur Tagesordnung übergegangen.

Nejv. maršálek zemský. Žádá někdo
za slovo ?

Verlangt Jemand das Wort?

Předmětem hlasování jest titul 10. a
14. a kapitoly V. potřeb, pak v úhradě
titul 2. a 5. kapitoly V.; pak petice pod
číslem 2. a 24. a pak vyřízení odstavec
4. a 5. VIII. článku.

Gegenstand der Abstimmung ist Titel
10 bis incl. 14 des Kapitels 5. des Erfor-
dernisses, dann Titel 2 bis 5 des Kapitels 5.
der Bedeckung, die Petitionen Nr. 2 und Nr. 24
un der Art. VIII. Absatz 4 und 5 der Erle-
digung; ferner die Anträge der Kommission,
welche dahin gehen, über die Petition Z. 382
des Curatoriums der Ackerbauschule in Kutten-
berg um Subventionirung, Errichtung und Er-
richtung und Erhaltung einer Samenprüfungs-
Station werbe zur Tagesordnung übergegangen.

A k tištěným návrhům ještě tento
návrh komise: O petici číslo 382. kuratoria
rolnické školy v Kutné Hoře za podporu
ku zřízení a vydržování zkušební stanice
semenářské přechází sněm k dennímu po-
řádku.

Žádám pány, kteří ve všech těchto
ohledech souhlasí s návrhy budžetní ko-
mise, by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche in allen
diesen Punkten den Anträgen der Budgetkom-
mission zustimmen, die Hand zu erheben.

Sie sind angenommen.

Jsou přijaty.

Zpravodaj dr. Mattuš: K účelům zdra-
votním

Nemocnice.......    zl. 951.424

Náklad na očkování ....    zl. 48.600
Zemský operační ústav pro

, choré na oči......    zl. 2.928

Úhrada nákladů léčebných .    zl. 4.000

Landtagssekretär Höhm (liest):
6. Sanitäs- und Humanitäts Zwecke.
Sanitätszwecke.

Krankenanstalten......951.424 fl.

Impfauslagen.......48.600 fl.

Landesaugenoperationsanftalt          2.928 fl.

Summa Kapitel 6 des Erforder-

nisses.........1,002.952 fl.

Bedeckung.
Kramlenkostenersätze..... 4.000 fl.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt jemand das Wort?

Tyto položky jsou přijaty.

Diese Politionen sind angenommen.

Zpravodaj dr. Mattuš:

K účelům humanitním.

Zemská porodnice .... zl.    89.472

Zemský nalezinec......  384.063

Zemský blázinec v Praze . . .  276.182

Hospodářství ústavu ve Slupech .    16.178

Zemský blázinec v Kosmonosích    85.301

Zemský blázinec v Dobřanech .  291.257

Hospod. ústav v Dobřanech . .     6.615

Zemský blázinec v Opořanech .    99.357
Úhrada.
K účelům humanitním.

Zemská porodnice .... zl.   44.161

Zemský nalezinec......    27.485

Zemský blázinec v Praze . . .    88.527

Hospodářství ústavu ve Slupech .    20.515

Zemský blázinec v Kosmonosích .    10.832

Zemský blázinec v Dobřanech .   35.020

Hospodářství ústavu v Dobřanech     7.730

Zemský blázinec v Opořanech .     2.635

Náhrady nákladů humanitních .        450

Sem náleží článek IX.
Čl. IX.

1.  K dosavadní systemisované remu-
neraci druhého dozorce nalezenoů povoluje
se cestovní paušál ročních 150 zl.

2.  Příjmy duchovního správce v ústavě
pro choromyslné v Dobřanech vyměřují se
služným 700 zl. s právem pětiletých pří-
davků po 100 zl. dle předpisů pro zem-
ské úředníky platných, pak užíváním na-
turálního bytu s bezplatným topením a
světlem, konečně dodáním stravy naturální
dle I. třídy ošetřovací.

Pro zemský ústav choromyslných
v Praze budiž ustanoven samostatný
správce duchovní s příjmy vyměřenými
duchovnímu správci ústavu dobřanského.

Těm, kdož budou definitivně dosazeni
na místa duchovních správců v řečených
ústavech zemských, vyhražuje se klientela
na patronátech zemi příslušících.

3.  Opatření učiněná výborem zem-
ským co do zřízení nového ústavu pro
choromyslné v Opořanech schvalují se
s výhradou dodatečného schválení vydajů
v závěrkách účetních za rok 1887.

Za příčinou zřízení ústavu toho povo-
luje se ustanovení nového místa účetního
officiála s ročním služným 1000 zl.

Na dokončení adaptačních prací v
zámku opořanském, pak na menší stavební
úpravy a na rozšíření ústavu téhož povo-
luje se další úvěr 30.310 zl., jenž se klade
do rozpočtu na rok 1888.

Zároveň na základu zprávy výboru
zemského, která je vytištěna pod číslem
79., činí ještě budžetní komise další návrhy
následující:

Zpráva výboru zemského o zavedení
stravování ve vlastní režii v zemském
ústavu pro choromyslné v Praze a Dobřa-
nech a šetření za tou příčinou vykonané
béře se na vědomí a schvaluje se, aby za
příčinou nutného rozmnožení správního
úřednictva rozmnožen byl počet účetních
praktikantů s adjutem 400 zl. o dvě místa
a aby vložen byl do rozpočtu na r. 1888
při ústavu Dobřanském náklad 477 zl. na
zřízeni pekárny.

Zemskému výboru se ukládá, aby
vzal v úvahu, zavedení stravování ve
vlastní režii, aby náležitá jednání v tom
směru potřebná zavedl a návrh podal.

Přijme-li sl. sněm tento návrh, pak
ovšem se změní číslo potřeby při ústavu

Dobřanském o 477 zl. a sice bude obná-
šeti 291.734 zl.

K této části rozpočtu bylo podáno
také několik petic, a sice především pe-
tice mlynářů na Radbuze, kteří si stěžují
na ústav Dobřanský ohledně vody, která
jim uchází prý vodárnou Dobřanskou a
žádají za náhradu.

Věc ta ovšem musí se prvé vyšetřiti
a náleží dle náhledu budžetní komise
úplně v kompetenci výboru zemského.
Proto navrhuje se:

Petice č. 85. mlynářů na Radbuze o
náhradu za vodu čerpanou pro zemský
ústav v Dobřanech, odkazuje se zemskému
výboru, aby ji vyřídil ve vlastní působ-
nosti.

Dále zde je petice č. 221. Aloise Go-
goly, natěrače na Smíchově za vyplacení
mzdy za natěračské práce v Dobřanech.

Petice tato, již zde byla, tuším, nej-
méně jednou, a přešlo se o ní k dennímu
pořádku, pokud se pamatuji.

Pokud se zde uvádějí nová udání,
nová fakta, usnesla se budžetní komise
odkázati ji výboru - zemskému, aby ji vy-
řídil ve vlastní působnosti.

Dále je zde petice č. 233 klubu vo-
ličů Novoměstských, aby na dodávání po-
travin a potřeb pro ústavy zemské vypi-
sovalo se řízení offertní.

I zde je zapotřebí, prvé než bude se
moci slavnému sněmu učiniti návrh, vy-
šetřiti poměry, zdali skutečně toto vypiso-
vání offertního řízení ve všech případech,
anebo pokud by bylo ku prospěchu.

Protož se navrhuje se strany budžetní
komise, aby petice odkázala se výboru
zemskému, aby ji ve vlastní působnosti
vyřídil.

Konečně je zde petice č. 275 spolku
pro zřízení české dětské nemocnice a cho-
robince v Praze za podporu.

Ohledně této petice dovoluje si bud-
žetní komise navrhnouti, aby byla odká-
zána výboru zemskému, aby ji uvážil a
sněmu zprávu s návrhem podal.

Landtagssekretär Höhm (liest):
Humanitätszwecke.

Erfordernis:

Landesgebäranstalt.....     89.472 fl.

Landesfindelanstalt.....    384.063 fl.

Landesirrenanstalt in Prag . .    276.182 fl.

Anstaltsökonomie in Slup. . .     16.178 fl.

Landesirrenanstalt in Kosmanos     85.301 fl.

Landesirrenanstalt in Dobřan . 291.257 fl.

Anstaltsökonomie in Dobřan . . 6.615 fl.

Landesirrenanstalt in Wopořan . 99.357 fl.

Bedeckung:

Landesgebäranstalt.....44.161 fl.

Landesfindelanstalt.....27.485 fl.

Landesirrenanstalt in Prag . . 88 527 fl.
Anstaltsökonomie in Slup . . 20.515 fl.
Landesirrenanstalt in Kosmanos 10.832 fl.
Landesirrenanstalt in Dobřan . 35.020 fl.
Anstaltsökonomie in Dobřan . . 7.730 fl.
Landesirrenanstalt in Wopořan . 2.635 fl.
Humanitätskostenersätze . _._____450 fl.

Summa Kapitel 7 . . . . 237.335 fl.

Im Ganzen Kapitel 6 und 7 . 241.355 fl.
Hiezu Artikel IX. ber Erledigung:

1.   Außer der bisher fyfternisirten Remu-
neration für den zweiten Findel-Aufseher wird
ein Reisepauschule jährlicher 150 fl. bewilligt.

2.  Die Bezüge des Seelsorgers der Lan-
des=Irrenanstalt in Dobřan werben mit einem
Gehalte jährlicher 700 fl., nebst dem Anspru-
che auf Ouinquennalzulagen á 100 fl. jahr-
lich nach der für die Landesbeamten giltigen
Norm, dann mit der Benützung eines Natu-=
ralquartiers sammt freier Beheizung und Be-
leuchtung, endlich dem Genuße der Natural-
soft nach der I. Verpflegsklasse systemisirt..
Für die Landesirrenanstalt in Prag ist ein
selbstständiger Seelsorger mit den für den
Seelsorger der Dobřaner Landesirrenanstalt
systemisirten Bezügen aufstellen.

Den definitiven Inhabern der Seelforger-
stellen in den genannten Landesanstalten wirb
die Klientel auf den dem Lande zusthenden
Patronaten eingeräumt.

3.   Die Vom Landesausschuße rücksichtlich
der Errichtung einer neuen Irrenanstalt in
Wopořan getroffenen Verfügungen werben ge-
nehmigt mit Vorbehalt ber nachträglichen Ge-
nehmigung der Ausgaben in den Rechnungs-
Abschlüßen für das Jahr 1887.

Infolge Errichtung dieser Anstalt wirb
die Systemisirung einer neuen Rechnungsoffi-
zialstelle mit dem Jahresgehalte von 1000 fl.
bewilligt.

Behufs Beendigung der Adaptirungsar-
beiten im Schloße in Wopořan, bann für
kleinere Bauherstellungen daselbst und für die
Erweiterung derselben Anstalt wird ein wei-
terer Kredit mit 30.310 fl. bewilligt und in
Voranschlag für das Jahr 1888 eingestellt.

Der Bericht des Landesausschußes, Zahl
262, betreffend die Einführung der Verkösti-
gung in eigener Regie in ber Landesirrenan-
stalt in Prag, Dobřan und die zu diesem

Zwecke getroffenen Verfügungen werben zur
Kenntnis genommen und genehmigt, daß be-
hufs der notwendigen Vermehrung des Ver-
waltungspersonals bei diesen Anstalten der
Status der Rechnungspraktikanten mit einem
Adjutum von 400 fl, um zwei Stellen ver-
mehrt und ein Betrag von 477 fl. für die
Errichtung eines Backofens in Dobřan in den
Landesvoranschlag für das Jahr 1888 einge-
stellt werde.

Der Landesausschuß wird beauftragt, die
Einführung der Beköstigung in eigener Regie
in ber Gebär- und Findelanstalt in Erwägung
zu ziehen und diesfalls die nothwendigen Ver-
handlungen einzuleiten und das im Interesse
der Anstalt Erforderliche zu veranlassen.

Die Petition Z. 85 der Müller beim
Radbusafluße betreffend die Vergütung für das
zum Zwecke der Landesirrenanstalt in Dobřan
verbrauche Waffer wird dem Landesausschuße
zur Erledigung im eigenen Wirkungskreise ab-
getreten.

Die Petition Z. 221 des Alois Gogola,
Anstreichers in Smirchow, um .. nachträgliche
Auszahlung eines Betrages für geleistete Mehr-
arbeiten beim Baue ber Irrenanstalt in Do-
břan wird dem Landesausschuße zur Erledi-
gung im eigenen Wirkungskreise abgetreten.

Die Petition Z 233 des Neustädter
Wählerclubs in Prag um Einführung Von
Offertverhandlungen betreffend die Lieferung
von Lebensmitteln und Bedarfsartikeln für die
Landesaustalten wird dem Landesausschuße
zur Erledigung im eigenen Wirkungskreise ab-
getreten.

Die Petition Z. 275 des Vereines für
Errichtung und Erhaltung einer Kranken- und
Siechenanstalt für Kinder in Prag um eine
Subvention wirb dem Landesausschuße zur
Erwägung, Berichterstattung und Antragstel-
lung zugewiesen.

Nejv. maršálek zemský: Žádá někdo
za slovo?

Verlangt Jemand das Wort?

Dám hlasovati o položkách a návr-
zích, které právě byly sděleny.

Ich werde über die Petitionen und An-
träge, welche eben mitgetheilt worden sind, ab-
stimmen lassen.

Žádám pány, kteří jim přisvědčují,
by vyzdvihli ruku.

Ich ersuche die Herren, welche dem An-
trage zustimmen, die Hand zu erheben.

Jest přijato.

Es ist angenommen.

Zpravodaj posl. dr. Mattuš:
Potřeba:
Choromyslní v jiných ústavech . 14.080
Porodnice a nalezince v jiných

, zemích.........356.000

Ústavy pro slepce...... 4.060

Ústavy pro hluchoněmé .... 28.410
Jiné ústavy a spolky..... ] .306

Landtagssekretär Höhm:
Erforderniß:
Geisteskranke in anderen Anstalten fl. 14.080
Gebär- und Findelanstalten in an-

deren Ländern......fl. 356.000

Blindeninftitute......st. 4 060

Taubstummeninstitute . . . . fl. 28.410
Andere Institute und Vereine . . fl. 1.304

Nejv. maršálek zem.: Žádá někdo za
slovo k těmto položkám?

Verlangt Jemand zu diesen Positionen das
Wort?

Dieselben sind angenommen.

Jsou přijaty.

Zpravodaj dr. Mattuš: Kapitola VIL
titul 1. na národní školy k účelům vyučo-
vacím: 5,023.208.,

Úhrada:
Školní příspěvky 200.000 zl.
Čl. X.

1.  Ježto vydržování dětských zahrá
dek není úlohou země, povoluje se náklad
k účelu tomu vložený v rozpočet ještě
jen na rok 1888 a ukládá se výboru zem-
skému, aby to příslušným obcím a úřadům
školním věděti dal, aby byly s to o další
vydržování těchto blahodějných ústavů
náležitě ječovati.

2.  C. k. vláda se vyzývá, aby se vším
důrazem působila k tomu, aby zákonné
upravení o zapravování nákladu za vy-
učování náboženství na obecných školách
co nejdříve k platnosti bylo přivedeno.

Dále sem náleží z peticí č. 3 a 4.

p. č. 256 místní školní rady v Radisu
za subvenci na stavbu školy odkazuje se
výboru zemskému, aby ji vyřídil ve vlastní
působnosti;

o p. č. 210. Františka Pražského a sou-
druhů v Nýřanech za subvenci pro tamní
českou opatrovnu přechází se k dennímu
pořádku.

Landtagssekretär Höhm:
Unterrichts- und Bildungswefen.

Erfordernitz:

Für Volksschulunterrichtszwecke fl. 5,023 208

Bedeckung:

Schulbeiträge......fl. 200.000

Erledigung des Landesvoranschlages.
Artikel X.

1.   Da die Erhaltung von Kindergärten
nicht dem Sande obliegt, so wird der zu diesem
Zwecke in den Voranschlag eingestellte Auf*
wand nur noch für das Jahr 1888 bewilligt
und der Landesausschus beauftragt, hievon die
betreffenden Gemeinden, sowie die schulbehö-
den in Kenntnis zu setzen, damit diese im
Stande wären, für die weitere Erhaltung die-
ser ersprieslich wirkenden Anstalten gehörige
Sorge zu tragen.

2.  Die k. k. Regierung wird aufgefordert,
mit allem Nachdrucke dahin zu wirken, das die
gesetzliche Regelung der Bestreitung des Auf=
wandes für den Religionsunterricht an den
allgemeinen Volksschulen ehemöglichst zu Stande
komme.

Petitionen:

3.  Die Petition Z. 256 des Drtsschulra-
thes in Radis um Gewährung einer Subven-
tion zum Schulbaue wird dem Landesaus-
schuse zur Erledigung im eigenen Wirkungs-
freise überwiesen.

4.  Ueber die Per. Z-210 des F. Prazstý
und Genossen in Nürschau um Gewährung
einer Subvention für den dortigen böhmischen
Kindergarten wird zur Tagesordnung überge-
gangen.

Nejv. maršálek zemský: K tomuto
předmětu se přihlásil k slovu a sice proti
návrhu komise pan posl. Duchek a pro
návrh p posl. Adámek.

Dávám slovo p. poslanci Duchkovi.

Posl. p. Duchek : Sl. sněme! Dal jsem
se zapsati proti návrhu komise proto, po
něvadž nemohu souhlasiti s formou, ve
které nám návrh tento podán byl. Jest
známo, že jest jakýsi rozdíl mezi mateř-
skými školami a mezi opatrovnami; oba
tyto druhy mají jakési zvláštní účely.
Opatrovny jsou školy, kde se opatřují a
ošetřují dítky chudých rodičů za dne, když
rodiče jejich musí býti v práci v továr-
nách neb v nějakém jiném závodě mimo
dům, kdežto mateřské školy jsou takové,
které zaměstnávají dítky v určitých hodi-
nách denních a to všech rodičů, ať chu-
dých neb zámožných. Povinnost tyto školy
vydržovati přináleží obci; avšak od 12 let

stalo se, že bylo zařízeno celkem 9 ma-
teřských škol v cechách a to z prostředků
zemských. 7 z těch mateřských škol jsou
německé a 2 jsou české. Náklad na tyto
školy obnáší celkem 13.010 zl. ročně a
z těch 13.010 zl. připadá na německé
školy 8330 zl., na české pak 4680 zl.

Kdyby někdo učinil v tomto sněmu
návrh, aby tyto školy, které přináleží vy-
držovati obcím, totiž i školy mateřské i
opatrovny vydržovány byly dále ze zem-
ských prostředků, musil by se ovšem ta-
kovýto návrh potkati s velikým odporem,
poněvadž vydaje na národní školství samy
sebou rostou rok co rok tou měrou, že
půjde-li to progressivně tak dále, možná
že za vzní ze středu poplatnictva hlas: až
potud a ne dále !

Avšak k takovémuto návrhu zajisté
nikdo se z nás neodhodlá, a tím méně
tedy já.

Co se týká zřizování těchto škol, jest,
jak jsem pravil, zjevno, že padá zakládání
jich do doby hromadného ukvapeného,
nesystematického zakládání škol, zejmena
škol obecných německých i středních.

Následky, anebo řeknu lépe, výsledky
takovéto činnosti tehdejší vládní strany
nemohly zůstati bez účinku, pak-li že
objektivně na to pohlížíme; neboť tlak na
jedné straně ve školství Činěný způsobil
protitlak na druhě straně. Aggressivnosť
na jedné straně provokovala offensivnosť
na druhé straně a tak bohužel stala se
škola jevištěm národnostních třenic a bojů,
a trvám, že takovýmito boji se mysl obou
národností nejvíce roztrpčovala a rozněco-
vala a dosud roztrpčuje a rozněcuje.

Avšak, pánové, mám za to, že na
tomto bojišti musí jednou nastati poklid
a pokol; avšak tento poklid a pokoj ne-
nastane dříve po mém zdání, pokud ne-
nastane zároveň mír mezi oběma stranama
v této zemi; — mezi tou, která jest zde
zastoupena a mezi tou, která je nepří-
tomna. —

Máli však zde dojiti k tomuto míru
žádoucímu, tu jest zase po mém zdání
zapotřebí, aby jedna i druhá strana vedena
byla nejenom zásadami národně politi-
ckými, ale také zásadami humánními, aby
především se nezapomnělo na onu krásnou
ethickou zásadu: Nečiň jinému, co ne-
chceš, aby on ti činil" a v této zásadě
snadno jest dohodnutí možné mezi oběma
stranama a vůbec mezi lidmi dobré vůle,

neboť v této zásadě spočívá spravedlnost!
a zároveň národní snášenlivost a tato ná-
rodní snášenlivost, pánové, vede nás k tomu,
abychom právě v nynější době, když zde
druhá tak zvaná protivná strana v této
sněmovné nezasedá, rázem a šmahem ne-
rušili to v oboru těchto mateřských škol,
co ona byla před 12 lety učinila více —
ano řeknu snad výhradně z národního
nežli z humánního stanoviska a kdybychom
my dnes ustanovili se na tom, aby tyto
školy zrušeny byly, pánové, myslím, že
bychom se dopouštěli téže chyby, kterou
jiným vytýkáme, poněvadž by snad také
nám se mohlo říci: Vy jednáte také z po-
hnutek národních a ne z humánních.

Proto mám za to, že v této záleži-
tosti, která se týká udržování mateřských
škol v městech v českém Dubě, Doksech,
Nyřanech, Karlině a na Smíchově, pak
dále na Smíchově a v Karlině, pokud se
týče také mateřských škol českých, zapo-
třebí jest osvědčiti nám, že nehodláme tu
říditi se požadavkem práva ale požadavkem
humanity. Sl. komise navrhuje nám, aby
tyto školy požívaly subvence pro budoucí
rok 1888. Já proti tomu návrhu dovoluji
si podotknouti, že tento rok 1888 vzhle-
dem k těm mateřským školám, o které tu
jde, neobsahuje již celý rok, totiž 12 mě-
síců, nýbrž pouze 6 měsíců, ježto školní
rok počíná pravidelně měsícem zářím a
končí měsícem červencem. Máme-li předně
dnes 10. ledna, je patrno, že do počátku
července je toliko lhůta 6timěsíění a to
myslím, pánové, že tato lhůta je příliš
krátká, než aby vyjednávání se zemským
výborem na jedné straně a pak obcemi a
příslušnými úřady na druhé straně mohla
uvedena býti ke konci tím způsobem, aby
existence těchto učitelek mateřských škol,
z nichž většina jenom provisorně jest u-
stanovena, ohrožena nebyla. A proto mám
za to, že by se tato lhůta měla poněkud
rozšířiti alespoň na rok školní 1889.

Protož dovoluji si sl. sněmovně učiniti
tento návrh:

Sl. sněmovno, račiž se usnésti takto:
českým mateřským školám na Smíchově
a v Karlině, německým pak mateřským
Školám na Smíchově, Karlině, českém
Dubu, Doksích, Hermannshütte, v Nýřa
nech a v Stříbře, povoluje se ze zemských
prostředků dosavadní subvence roční v
obnosu 13.010 zl. toliko na školní r. 1888
a školní r. 1889.

Náměstek nejvyššího maršálka posl.
dr. Šolc: Pan posl. Duchek navrhuje: Sl.
sněme račiž se usnésti:

českým mateřským školám na Smí-
chově a v Karlině, německým pak mateř-
ským Školám na Smíchově, v Karlině,
Českém Dubu, Doksích, Hermannshütte,
v Nýřanech a ve Stříbře povolují se ze
zemských prostředků dosavadní subvence
roční v obnosu 13.010 zl. toliko na školní r.
1888 a 1889.

Der Herr Abgeordnete Duchek beantragt:
"Den böhmischen Mutterschulen in Smi-
chow, Karolinenthal, dann den deutschen Mut-
terschulen in Smichow, Karolinenthal, Böhm.
Aich, Hirschberg, Hermannshütte, Nürschan und
Mies wird aus Landesmitteln die bische-
rige Landessubvention im Betrage von 13.010
fl. bloß für das Schuljahr 1888 und das
Schuljahr 1889 bewilligt.

Učiním dotaz na podporu tohoto ná-
vrhu.

Ich werde die Unterstützungsfrage stellen.

Pánové, kteří podporují tento návrh,
nechť pozvednou ruku.

Návrh není dostatečně podporován.

Nyní jest přihlášen k slovu pan posl.
Adámek, a sice pro návrh komise.

Posl. Adámek: Slav. sněme! Pokládám
za svou povinnost jakožto člen rozpočtové
komise, ačkoliv návrh p. řečníka přede
mnou nedošel podpory, přece několika
slovy obrátiti se k vývodům, jimiž byl
návrh ten podporoval. Pánové, p. řečník
přede mnou sám uznal, že mateřské školy,
o něž jde, 12 roků trvají proti zákonu,
tedy že již 12 roků ze zemských peněz
k účelům zmíněným dosti značné částky
se povolují proti právu.

Musím se rozhodně ohraditi proti vý-
vodům, jimž byla otázka tato přiostřena
v otázku národní a politickou. K národnímu
momentu při jednání o věci této v roz-
počtové komisi nižádný zřetel brán nebyl.
Komise rozpočtová se spravovala toliko a
jedině věcnými důvody, založenými v zá-
koně a pokládala za svou povinnost hle-
děti k tomu, aby tento nespravedlivý, ne-
zákonný stav, který trvá dvanáct let, ko-
nečně vzal konec. P řečník přede mnou,
dovolával se arci s vroucím citem huma-
nity. Jsem zajisté jako on proniknut
vroucím citem humanity, ale právě huma-
nita by musela vésti jinam, než kam vedla
pana řečníka. Myslím, jestli kde potřebí

mateřských škol, jest jich především po-
třebí v chudých obcích horských a prů-
myslových pro chudinu naši, v obcích, jež
jsou mnohem chudší než města, a obce,
jimž se nemá dále dostavati nezákonné
podpory zemské na školy mateřské. Se
stanoviska humanity také p. řečník přede-
mnou by musil apelovati na humanitu
sněmu, aby tam, kde chudý lid mateřských
škol potřebuje, byly zřízeny, a nemohl by
hájiti, aby také na útraty těchto chudých
krajů byly vydržovány také v obcích tak
velkých a zámožných, jako jest Karlín,
Smíchov a j. (Výborně!)

Mám za to, že když stojíme před
otázkou takovou, jaká jest tato, před otázkou
práva neb bezpráví, nemůžeme při její
řešení přimíchávati humanitu a národnost,
nýbrž že musíme rozhodovati, jak velí zá-
kon a právo. (Výborně!)

To byly důvody, které přivedly ko-
misi rozpočtovou k návrhům z rozpočtu
zemského na konečné vyloučení těchto
subvencí. A z těch příčin budu také
z hloubi přesvědčení hlasovati pro návrhy
rozpočtové komise.

Po těchto několika slovech obracím
se k předmětu, kterými dal podnět, abych
se dnes přihlásil k slovu.

Čím upřímněji přejeme rozkvětu a
zdaru našeho obecného školství, tím stří-
zlivěji a objektivněji musíme posuzovati
skutečné stávající poměry našich škol
obecných a tím rozhodněji musíme se při-
čiňovati o to, aby veškeré překážky, sto-
jící v cestě zdárnému vývoji a rozkvětu
škol těch, byly odklizovány. Obecně se
uznává, že již od počátku nové organisace
našeho obecného školství, školství toto
trpí úzkoprsým centralisováním a unifor-
mováním.

Do nedávna ještě mělo se za to, že
ve směru tom bylo již vrcholu dosaženo,
avšak teprve za správy nynějšího ministra
vyučování se zdá, že také v tom ohledu
teprve nyní zlatá doba poručníkování na-
stává. Pan ministr vyučování v kratinké
době svého úřadování svými ordonancemi,
svými regulativy, svými tajnými i veřej-
nými nařízeními a úkazy dovedl, co se
žádnému z jeho předchůdců nepodařilo, že
již nyní tato praxe jest netoliko ředitelům
a učitelům ústavů Školních postrachem,
ale že i nejstarší a nejzběhlejší byrokraty
naplňuje udivením a zoufalstvím.

Již nyní jest málo těch, kteří by vě-

děli určitě a jasně, co v našem školství
vlastně ještě platí a co již neplatí. Kam
tato praxe povede, leží arci na bíledni.
Mnozí tvrdí arci, že pan ministr vyučo-
vání, Gautsch, se znenáhla sám uprogra-
rnuje, a já bych proti tomu arci ničeho
nenamítal (Veselost), ale obávám se, že
svým programováním uprogramuje dříve
naše školství, (Tak jest!) a tyto vážné
obavy zajisté zasluhují bedlivého a zevrub-
nějšího uvážení.

Za nynější správy vyučovací zvláště
decentralisace kompetence našich školních rad
nepostoupila; avšak nejenom že se nede-
centralisuje, ale pokud jest možná, ještě
houževnatěji a houževnatěji nežli dosud
se kompetence tato soustřeďuje, takže
místní a okresní školní rady čím dále tím
zbytečnějším kolesem se stávají v admini-
strativním apparátu našich škol obecných.

Kompetence místních školních rad
seschla se na opatřování paliva pro školu,
na vybílování světnice školní, na činění
návrhů pří obsazování míst učitelských,
k nimž nikdo zřetele bráti nepotřebuje a
také často skutečně zřetele nebéře. (Tak
jest!)

Při tom všem před nedávnem kolo-
vala po časopisech podivení vzbuzující
zpráva, že také tato tak zvaná kompe-
tence místních školních rad má býti ještě
přistřižena tím, že příště při obsazování
míst učitelských v okresních školních ra-
dách má býti nejprve hlasováno o návrhu
okresního inspektora, potom o návrzích
členů okresní školní rady a nejposléze o
návrzích místní školní rady.

Kdyby tato zpráva byla pravdivou a
pokud mně jest povědomo, úřadně dosud
nikde vyvrácena nebyla, pak by skutečně
toto tak zvané navrhovací právo místních
školních rad a do jisté míry i praesen-
tační právo místních školních rad stalo
se přímo illusorním (Tak jest!)

O kvalifikaci kompetentů rozhoduje
beztoho okresní školní inspektor; kterýž
má ve svém postavení také téměř povždy
možnost pro své návrhy zjednati si v
okresní školní radě většinu.

Proto by při takovéto praxi bylo vy-
žadování návrhu od místní školní rady
při obsazování míst učitelských naprosto
zbytečné.

Kam by tato prakse vedla, to není
potřeba šíře vykládati.

Již nyní často děje, že př. obsazo-

váni míst učitelských na návrh místní
školní rady, — nechci arciť tvrditi, že by
návrhy tyto byly vždy výplodem naprosté
objektivnosti nebo pilného zájmů školských
šetření, — zřetel se nebéře. Jaký jest
toho následek?

Učitelové proti návrhům místních
školních rad do obce dosazeni nemají
nikdy ustláno na růžích. Místní školní
rady, jejichž návrhy se odmítají také
beze všech důvodu, čím dále tím více
jsou zaujaty proti obecnému školství;
z této zaujatosti vyrůstá lhostejnost
ku obecnému školství, a lhostejnost ta
přeměňuje se v odpor proti škole.

Tím trpí netoliko učitelstvo, nýbrž
také obecné školství samo. (Tak jest). Mám
za to, že jest spíše žádoucno, aby toto
právo navrhování místních Školních rad
bylo sesíleno, t. aby se stalo pravidlem,
aby návrhů místních školních rad, pokud
lze, bylo šetřeno a jsou-li důvody tak dů-
ležité, že návrh ten musil býti okresní školní
radou odmítnut, aby okresní školní rada
byla vázána důvody takového zamítnutí
s místními školními radami sděliti. (Vý-
borně).

Tato praxe, jíž jsem se dotkl, mluvě
o nařízení, o kterémž kolovaly zprávy v
časopisech, vedla by také v jiném směru
ku konsekvencím dosti povážlivým. Za
takových poměrů, kdyby okresní inspektor
při obsazování míst učitelských dostal ta-
kovou svrchovanou a rozhodující moc, by
se také vypisování konkursu stalo do jisté
míry zcela zbytečným, poněvadž by místo
uprázdněné vždycky a pravidelně dostali
pouze ti učitelé, kterýmž by je byl in-
spektor napřed již slíbil. A kam by tako-
véto protežováni a takováto jednostranná
činnost a rozhodující moc vedla? Zajisté
ne ku prospěchu a ku zdaru obecního
školství.

Kompetence okresních školních rad,
zvláště od té doby, co soustředěna jest
finanční správa okresních fondů při účtárně
místodržitelství, taktéž v ohledu nejednom
byla valně obmezena, tak že dnes právo
ku správě těchto fondů a ku hospodaření
z těmito fondy při okresních školních ra-
dách stává se naprosto planým, a proto
jsou křivé žaloby, které byly včera pro-
nešeny, když bylo mluveno o hospodaření
s těmito fondy a o přílišně velikém vzrů-
stání nákladu na obecné školy, jako by
vinu toho nesly okresní školní rady. Za

nynějších poměrů správy těchto fondů
vina tato a tento hřích na okresní školní
rady nepadá.

Ačkoliv se uznává, že v zákoně ne-
založeným soustřeďování m účetnictví okres-
ních školních rad při účtárně c. k. místo-
držitelství kýžených účinků se nedosáhlo,
že nebyl zjednán pořádek ve správě okres-
ních fondů, že účetnictví z různých kon-
kurenčních dob dosud urovnáno není,
přece dosud nepodařilo se zjednati ve
věcech těchto kýženou nápravu. O návrhu,
který ku napravení těchto poměrů zem-
ský výbor před několika dny sl. sněmu
učinil, totiž o návrhu na zřízení zemského
školního fondu nebudu dnes se šířiti, po-
něvadž zajisté o důležité této předloze
svým časem zevrubná debata i také v
tomto sl. sněmu bude provedena. Připo-
mínám však již dnes, že při posuzování
tohoto návrhu nesmí se bráti zřetel toliko
k administrativní neb finanční stránce,
nýbrž také k účinku a vlivu jeho na kom-
petenci různých orgánů, zvláště na kom-
petenci okresních školních rad.

Zemská Školní rada trpí zvláště jed-
nou vášní; chce totiž býti všemohoucí a
proto musí toužiti také, aby byla vševě-
doucí (veselost), bez vědomí a bez rozhod-
nutí zemské školní rady nesmí okresní
školní rada téměř ani stéblo položiti na
kříž. Tím se arci stává, že při zemské
školní radě přirozeně nakupuji se spousty
i velice nepatrných věcí a předmětů, tak
že není možno při nejlepší vůli a při na-
pjetí všech sil, aby tento ústřední orgán
funkcionoval tak precisně a tak hbitě a
rychle, jak toho zájmy a prospěch obecného
školství vyžadují. Tímto soustřeďováním
všech možných věcí při zemské školní
radě však se stává, že zvláště zemští in-
spektoři nemohou nikterak vykonávati po
mém mínéní nejdůležitější úkol svého po-
volání, totiž intensivní dozor k školství
obecnému jim svěřenému. Co platí § 6.
ministerského nařízení ze dne 11. července
roku 1869 ustanovující, že mají zemští
inspektoři po zemi cestovati a o stavu
Školství jim svěřeného se přesvěčovati,
poměry školní studovati atd., když se jim
k tomu cestování ani fysického času ne-
dostává?

A to, co platí o zemských inspekto-
rech, platí i plnou měrou o okresních in-
spektorech. Při vykonávání dozoru ku ško-
lám obecným jsou okresní Školní rady,

jak při vykonávání jejich nejdůležitějšího
práva, totiž práva praesentačního při ob-
sazování míst učitelských především od-
kázány na činnost a votum okresních škol-
ních inspektorův, a také tito inspektoři
jsou překonáni takovými kancelářskými
pracemi a to pracemi, kteréž by mnohdy
velmi snadno také obyčejní diurnisté mohli
vykonávati tak, že o vykonávání intensiv-
ního dozoru ke školám také při nich,
nemůže býti řeči. Pod intensivním dozo-
rem ku Školám nerozumím arciť pravidel-
nou návštěvu Školy jednou za rok.

Pod intensivním dozorem vyrozumí-
vám dozor zcela jiný totiž dozor nepřed-
vídaný a opětný, kterýž jak zkušenost učí
vede k výsledkům někdy velmi dobrým.
Avšak vykonávání takového dozoru také
při nejlepší vůli okresního inspektora nyní
možné není, poněvadž jsou překonáni pra-
cemi, jež jim ani vykonávati nenáleží,
poněvadž se jim nedostává k tomu opět
času i kdyby měli sebe lepší vůli.

Trvá spor, ma]'í-li býti okresní inspek-
toři bráni ze sborů profesorských škol
středních anebo z učitelů škol obecných.

Nebudu o kontroverse té šířiti slov,
avšak mám za to, že by ostří tohoto sporu
do jisté míry bylo otupeno, kdyby bylo
pečováno o odborné vzdělávání inspektorů
školních okresních, kdyby u nás byly za-
vedeny zvláštní zkoušky inspektorské.

Nevyslovuji tím žádnou novou my-
šlénku, poněvadž takové zřízení v jiných
zemích jsou; připomínám, že zvláště ve
Francii jsou zavedeny takové zkoušky
ode dávna, že na př. v r. 1885 v Paříži
podniklo je 135 kandidátů, jakož i že po-
dobné zkoušky zavedeny jsou v Belgii a
Itálii a jinde.

Tím by byla dána do jisté míry ga-
rancie, že osoby k tomuto důležitému ú-
řadu povolávané jsou také k němu odborně
úplně spůsobilé, což nyní bohužel nelze
vždycky tvrditi. K těmto potřebám pan
ministr vyučování při reformování učitel-
ských ústavů, jež provedl nařízením ze dne
31. července 1886, arciť nehleděl.

Ve včerejším sezení sl. sněmu byla
také dotknuta otázka definitivního zřizováni
okresních inspektorů. V této věci souhla-
sím úplně s vývody veleváženého p. pro-
fesora Kvíčaly nejen z důvodů těch, které
učinil, ale hlavně proto, že za nynějších
poměrů okresní inspektory skutečně zři-
zuje o své újmě ministr vyučováni.

Málo tu platí ustanovení § 33 zákona
o dozoru ku školám, že při jmenování okres-
ních inspektorů má se zemská školní rada
tázati okresních školních rad a zemská
školní rada že má ministerstvu činiti ná-
vrhy. Tím svrchovaná vůle pana ministra
vyučování není obmezena, a to myslím,
že musí býti pro nás hlavním důvodem,
abychom odporovali definitivnímu zřízení
okresních inspektorů. Když jsou provisorně
zřízeni, alespoň svým časem když uplyne
lhůta, na kterou byli zřízeni, jest možná
náprava. Žádoucno jest arci, aby zákonem
byla obmezena libovůle a svrchovaná moc
ministra vyučování při ustanovování okres-
ních inspektorů, poněvadž tím mocný vy-
konává vliv nad veškerým dozorem našeho
školství a na veškerá jednání okresních
školních rad. Měla by se státi změna zá-
kona taková, aby votu okresních školních
rad a zemské školní rady při obsazování
inspektorů byla dána větší váha než dosud.
(Tak jest!)

Duch a směr nynější soustavy vyučo-
vání nejzřejměji vyniká z učebních kněh a
pomůcek, zároveň ale ze způsobu, jak se
vyučuje dějinám a zeměpisu v našich školách
obecných, o této poslední otázce, která
ovšem jest nezměrné důležitosti a o níž
také v posledním zasedání tohoto sněmu
zmínka se stalá, dnes zevrubně šířiti se
nebudu.

Chci jen několika slovy se zmíniti o
učebních knihách a pomůckách.

Aby v našich školách nebylo vycho-
vávání bezbarvých cislajtánův nižádným ze-
ním vlivem ohroženo, musí okresní in-
spektoři a také řiditelé škol s největší
přísností a bedlivostí hleděti k tomu, aby
učební osnova na učebních pomůckách a
knihách ministerstvem schválených zalo-
žená s největší přísností a vší opravdovostí
byla prováděna. V našich obecných a mě -
šťanských školách nesmí bez ministerského
svolení ani písanka býti zavedena; ale
s ministerským svolením jsou oproti tomu
v našich školách také prapodivné věci za-
vedeny ; zmíním se na př. o velmi drahých
Schreiberových tabulkách k názornému
vyučování.

Z tabulky té naučí se české dítě znáti
ku př. pruskou pěchotu, pruské invalidy a
švábský národní kroj, odění úředníků ně-
meckých států atd., avšak o rakouských,
nemluvím o našich českých věcech, není
tam ani potuchy. (Slyšte!)

Včera bylo pochybováno o tom, jsou-li
např. Maďaři národem kulturním anebo
ne; ale i ti Maďaři nás v té věci daleko
předstihli. I ti dovedli zaopatřiti škole své
velmi důmyslně složené a umělecky pro-
vedené tabulky k názornému vyučování a
tomu jsme se my od nich nenaučili. (Slyšte!)

Okresní školní dozorce ručí za to, aby
ve školních knihovnách a ve sbírkách
učebních pomůcek nebylo žádných věcí
nebezpečných. Zajisté snad netrváme na tom,
aby ve školních knihách a ve sbírkách
bylo cosi nebezpečného, ale těžiště otázky
té spočívá v tom, co vlastně jest nebezpečně ?

Ve všech ministerských nařízeních a
úkazech v příčině té daných definice této
"nebezpečnosti" nenalézáme, a to proto, po-
něvadž není možno takovou definici se-
strojiti. Tuto mezeru velmi zajímavým
způsobem počíná vyplňovati praxe.

Svého času byly na našich obecních
školách — jak povědomo — konfiskovány
mapy zemí koruny české. Nebezpečným
nalezen nadpis "země koruny české" a "znaky
zemí koruny české". Konfiskace arci dosud
trvá a ani nevím, zda-li tyto konfiskované
mapy, které stály tisíce, byly vráceny těm,
kdo je zakoupili. (Slyšte!). Oproti tomu
např. v Horních Rakousích a tuším i
v Dolních Rakousích, nebyly svého času
konfiskovány mapy ve školách, na nichž
byly země koruny české přetisknuty firmou
říše německé a alespoň barvou hranic při-
vtěleny k říši německé. (Slyšte!)

V jedné obecné škole české byl např.
konfiskován chronologický přehled dějin če-
ských, jež byl vydal J. E. pan hrabě Harrach
a jejž byl škole té daroval někdejší ra-
kouský ministr vyučování. (Veselost.)

I nynější ministr vyučování se chlubil
veřejně na radě říšské, že konfiskoval
knížku "dědictví maličkých" proto, poně-
vadž se vypravuje dětem o korunovaci králů
českých.

Doklady těchto zajímavých praktických
příkladů o podivných výkladech toho, co
jest nebezpečné, mohl bych do nekonečna
rozmnožiti. Avšak to, co jsem provedl,
stačí k důkazu, že právě tento pojem o
nebezpečnosti našim orgánům správním
otvírá cestu ku vykonávání naprosté libo-
vůle. (Tak jest!)

Známé nařízení pana ministra vyučo-
vání ve příčině revise knihoven a knih
školských v rakouských knihovnách vede

bez mála k vyloučení velké části české
literatury pro mládež z těchto knihoven.

Okresní inspektoři a ředitelé škol u
vědomí veliké zodpovědnosti, kterou pan
ministr dotyčným nařízením na jich bedra
svalil, počínali si při revisi této s takovou
přísností a bezohledností, že i nejpřísnější,
arciť neodvislý a samostatný mravokárce
ve vyloučených knihách nenalezne té ne-
bezpečnosti a nemravnosti, kterou oni
v nich shledali.

Horoucné blouznění ministra vyučo-
vání po vavřínech jest arci všeobecně
známo; avšak toho, tuším, přece se nikdo ne-
nadál, že by zatoužil také po uvadlém
vavřínu bratra Konyáše. (Veselosť.)

Tuším, že by statistika ku podnětu
pana ministra vyučování skonfiskovaných
knih v našich školních knihovnách byla
velezajímavým památníkem jeho úřadování
a jeho řádění v našem školství. (Výborně!)

Očekáváme, že pan ministr vyučování
konečně také vydá úkazy a poučení o
tom, jak se mají sepisovati knihy pro
mládež s příslušnými plány a rozpočty,
— alespoň slibný počátek učinil, když
vypsal zvláštní tři prémie po 1000 zl. na
sepsání — jak za nynější správy ani ji-
nak není možno — pouze německých
knih pro školní mládež.

Pánové, nezávidím to ho Němcům, že
pan ministr tímto způsobem jich literaturu
podporuje a přeji si v zájmu naší litera-
tury, aby se jí takové vzácné podpory
nedostalo. (Výborně!)

Těmito konfiskacemi a stálými změ-
nami v školních knihovnách a pomůckách
arci musí také náklad za příčinou toho
podnikání vzrůstat a náklady tyto činí
na rok 1888 68.044 zl při čemž arci ne-
smí být puštěno se zřetele, že touto su-
mou mají být rozmnoženy a doplněny
učebné pomůcky při 144 měšťanských a
při 4647 obecních školách.

Při vývoji v názorném vyučování
musíme se starati o to, aby obecné školy
veškerými nezbytnými potřebnými po-
můckami k tomuto vyučování byly nále-
žitě opatřeny, avšak rozhodně se musíme
opírati tomu, aby byly opatřovány také
pomůckami, které slouží jen ku ozdobě
kabinetu anebo ku dekoraci školy.

Tuším, že proti takovým nákladům
každý i nejupřímnější přítel školství musí
se ohraditi.

V tom smyslu sluší pojímati usnesení

rozpočtové, komise, jež byla v příčině této
učinila. Že nákladů těch arci značně u-
bývá, z toho vychází, že činily na rok
1884 154.798 zl., že tedy do roku 1888
klesly o 80.8 pct.

Žaluje se taktéž na veliký vzrůst ná-
kladu na vyučování mimořádných před-
mětů, totiž na vyučování ručních prací a
drahého zemského jazyka.

Tyto remunerace jsou rozpočtovány
na rok 1888 na 133.158 zl., kromě toho
odměna učitelek za vyučování ručních
prací na 434.220 zl., tedy dohromady
566.378 zl.

Náklady tyto, to musí býti přiznáno,
nejsou v náležitém poměru ke praktickým
výsledkům tohoto vyučování a také podle
mého mínění v náležitém poměru k těmto
praktickým výsledkům nebudou potud,
dokud vyučování mimořádným předmětům
nebude svěřeno silám k tomu odborně
a důkladně vzdělaným.

To platí především o vyučování ru-
čním pracím ženským a o modelování
atd. Že u vyučování druhé řeči zemské
valných úspěchů při obecních školách zvlá-
ště při méně třídních docíliti není lze, musí
býti obecně uznáno.

Vždyť známy jsou i ty stesky, které
stále se množí, že také ve středních školách
vyučování druhého zemského jazyka za
nynějších poměrů k náležitému praktické-
mu resultátu nevede.

Jest mé přesvědčení, že vyučování
v druhém zemském jazyku v méně tříd-
ních školách obecných jest zbytečné tý-
rání mládeže, týrání učitelů a že náklad
na tyto vyučovací podniky jest zbytečné
plýtvání peněz zemských. (Výborně!)

Netajím se, pánové, nikterak tak tím
míněním, že by zajisté, kdyby úplně bylo
zrušeno vyučování druhému jazyku zem-
skému na Školách obecných, znalost řeči
v našem království českém tím pražádné
ujmy nevzala.

A vyučování druhé řeči, pánové, také
nemá té politické váhy, jak by se
zdálo. V roce 1886 a 1887 bylo vyučo-
váno němčině při jedné dvoutřídní,
při 3 troj třídních a při 293 více než troj
třídních školách, tedy dohromody při 296
Českých školách obecných a při 73
č e s k ý ch školách měšťanských, češtině
však bylo vyučováno toliko při 3 dvoj-
třídních, pří 34 více než trojtřídních, do-

hromady při 37 obecných školách ně-
meckých.

V minulém školním roce vyučovalo
se tedy němčině při 14.3 pct. škol
českých, ale toliko při 1.6 pct. škol ně-
meckých (Slyšte !); kromě toho bylo v
městských okresech vyučováno němčině
při 29 českých a češtině při 5 německých
školách a to toliko v Praze.

Z těchto vzájemných poměrů zajisté
vysvítá, že neobligátní vyučování druhé-
mu jazyku zemskému na Školách obec-
ných nevede k tomu cíli kýženému, totiž
ku sbližování neb smiřování obou národ-
ností v Čechách. (Tak jest!)

O rovnoprávnosti ve školách obec-
ných dnes mluviti nebudu, poněvadž se
k tomu udá vhodná příležitost, až bude
vyřizována zpráva školské komise o před-
loze zemského výboru o poměrech škol
obecných v r. 1886—1887.

Rozpočtová komise obnovuje přání,
aby náklad na okresní porady uči-
telské, jež jsou rozpočteny na rok 1888
na 23.875 zl. pokud lze byl redukován.
Náklady tyto činily r. 1871 16.772 zl., r.
1882 28.339 zl., r. 1883 27.649 zl.; jsou
tedy arci nyní značně umírněny. Mám
však za to, že by u těchto nákladů, nebylo-li
by lze je naprosto uspořiti, bylo možno
docíliti velikých úspor tím, kdyby se
okresní konference učitelů odbývaly podle
soudních okresů.

Při takových konferencích nebylo by
potřeba nutných remunerací učitelům za
návštěvy konferencí, z konferencí by se
měly vyloučiti odborné otázky didakticko-
paedagogické a měly by se omeziti toliko
na záležitosti správní. Jednání o odbor-
ných otázkách by mohlo býti zcela dobře
zůstaveno samostatným spolkům učitelským
a sjezdům valným a tuším, že na těchto
sjezdech by o těchto otázkách bylo dů-
kladněji a samostatněji jednáno než na
okresních konferencích, na kterých rozho-
duje povždy vůle a přání okresních in-
spektorů, kteří také v těchto konferencích
dovedou pro náhledy své způsobem velmi
snadným získati si potřebné většiny. (Tak
jest!)

Okresní konference při nynějším zří-
zení a jednostrannosti byrokratickém ne-
jsou zajisté k velikému prospěchu školství
obecního vůbec. Na nejvýš že jejich pro-
tokoly okr. školní rada, po případě zem.

školní rada béře k uspokojivé vědomosti
a pak odpočívají v prachu archivním a
nikdo se o ně nestará.

Mně vůbec není povědomo, že by je-
diná velká otázka byla dozrála na těchto
konferencích a že by školství těmito kon-
ferencemi bylo jen o jeden krok postou-
pilo ku předu. Pánové, jest to všeobecné
tajemství, že právě pro samostatné a ne-
odvislé učitelstvo jsou konference tyto
skutečně břemenem, které toto arci s pou-
hou resignací snášeti musí. (Tak jest!)

Mnoho a velmi mnoho mluví se o
zdravotnictví ve Školách.

O otázce této také stala se ve vče-
rejším sezení tohoto slav. sněmu zmínka.
My postrádáme bohužel statistiky zdra-
votních poměrů a úmrtnosti školní mlá-
deže; avšak kdyby tato statistika byla —
a je žádoucno, aby byla pořízena — pak
by odhalila žalostný obraz těchto poměrů
naší školní mládeže.

Jet známo, že specificky školských a
žákovských nemocí, tak zvláště krátko-
zrakosti, neduhů prsních aťd. úžasnou mě-
rou přibývá.

Jest to následek netoliko nedokona-
lého dohledu ke školám, nýbrž i také ne-
dokonalého hygienického zařízení školních
budov a jestli se včera pánové mluvilo o
školních palácích, musím já konstatovati,
že těch Školních paláců skutečně v zá-
možnějších obcích jest, že ale bohužel
příliš mnoho jest škol, které v ohledu
zdravotním, musí býti skutečně nazvány
nebezpečnými a že také v těchto věcech
jest potřebí žádoucí a kýžené nápravy.

K poměrně nepříznivým poměrům
zdravotním Školní mládeže však také valně
přispívá hlad a to hlad a nedostatečné vy-
živování chudé mládeže. Teprvé v loni
otázka tato u nás v Rakousku octla se
v popředí otázek časových. Teprvé v loni
ve Vídni a v Praze staly se první po-
kusy, aby v příčině té náprava se stala;
avšak poměry chudé školní mládeže neto-
liko ve velkých městech a průmyslových
místech, nýbrž i v našich chudých krajích
horských jsou nad míru žalostné a srdce-
lomné.

V příčině té arci jinde dále pokročili.
Já vzpomínám toho, že v Paříži byla již
v letech 60tých zřízena kuchyně ku stra-
vování chudé mládeže a že obec Pařížská
povolila k účelu tomu v roce 1882 480.000
a v roce 1883 600.000 franků.

Připomínám dále, že v Německu jest
ústřední spolek s nesčíslnými filiálkami a
100.000 členy, který si taktéž vytkl za
účel, pečovati o chudou hladovící mládež
ve školách obecných a který způsobem
velmi důmyslným opatřuje si k tomu pro-
tředky především netoliko sbíráním pří-
spěvků svých členů ale i sbíráním různých
odpadků, obnošeného šatstva, odpadků
doutníků, starých 1ahví, zátek atd. a za
podobné předměty stržuje peníze, takže
skutečně vykonává činnost velmi blaho-
dárnou. Arci náklady na opatřování chudé
mládeže školní na obecních školách by
byly velmi značné; avšak mám za to, že
i tyto náklady nebylo by nesnadno při
dobré vůli opatřiti, jak se na oko zdá.
Především jest to arci pole, jež musí za-
ujmouti humanita. Velmi blahodárně by
mohly působiti všeobecně zřízené krejca-
rové školní spolky ku podpoře chudé mlá-
deže, zavedení krejcaru kořalečního.

Tuším, že těmito prostředky by bylo
velmi snadno lze opatřiti náklad k těmto
účelům. V oboru tomto otevírá se arci
nejkrásnější pole blahodárné a lidumilné
činnosti našim paním a dívkám a musíme
kojiti se nadějí, že také této bídě činností
humanity bude odpomoženo. (Výborně!)

Při nejlepší vůli nemohu se vyhnouti
ctěnému druhému p. řečníku, který včera
o školských věcech tak zajímavě jako
obyčejně byl mluvil.

Pan řečník ten zvláště byl již sice
včera důkladně odbyt, ale v jedné věci se
mu nedostalo náležité odvety a pokládám
za svou povinnosť, abych k otázce té se
vrátil.

Pan dr. Palacký vytýkal učitelstvu
našich obecných škol nezřízený egoismus
a tuším, že pravil, že učitelstvo jeho touží
po tom, aby polovinu ano dvě třetiny všech
zem. přirážek shráblo samo pro sebe a prohlá-
sil zde zvláště zrušení 4. třídy služného
za nárok nezřízený atd. Pánové, o finanční
stránce této reformy jest možno diskuto-
vati, avšak o tom, zdali 350 neb 400 zla-
tých stačí k slušné a přiměřené výživě
učitele na obecných školách, který při
tom musí vydržovati svou rodinu, o tom
tuším mezi spravedlivými lidmi nemůže býti
sporu (Výborně).

Pan dr. Palacký rád porovnává a proto
bych jej upozornil a jemu to není nepo-
vědomo, že. na př. sluhové zemští mají
550 zl. ročně vedle jiných příspěvků na

oděv, topivo, byt atd., že diurnisté zem-
ského výboru dostávají denně 1 zl. 25 kr.
až 2 zl. atd.

Tedy myslím, že by také v příčině té
porovnávání jeho vedlo k jiným výsled-
kům než ke kterým dosud dospěl. Nechci
předbíhati řešení této dozrávající otázky,
která se zajisté octne na denním pořádku
tohoto sl. sněmu ale rozhodně ohraditi se
musím, že by ti, kteří touží po tom a
přejí si, aby v příčině té stala se aspoň
náprava v nejhlavnějším a nejkřiklavějším
byli vedeni pouze nezřízeným egoismem.
Pánové! Žádá-li české učitelstvo zvláště
za zrušení 4. třídy, není to egoismus, ale
jest te železná konsekvence zápasu, který
musí podnikati o svou a své rodiny exi-
stenci. (Výborně).

Přehlédneme-li šíré pole našeho obec-
ného školství, vidíme, že po 201etém or-
ganisování jest ještě plno nerozřešených
otázek. Jest to smutná známka naší doby,
že rozhodující faktorové všemožně přiči-
ňují se o odkládání řešení takovýchto o-
tázek. Nejpalčivější otázky jsou udržovány
v neblahém provisoriu, jímž se jeho zející
rány netoliko nehojí, ale vždy více jitří,
a zdravý rozvoj a vývoj našeho školství
ochromu je. My, pánové, marně toužíme
a domáháme se, aby již jednou byla zjed-
nána ochrana národním menšinám ve ško-
lách obecných; marně toužíme po reformě
říšského zákona školního v duchu autonom-
ním, my marně domáháme se zrušení škol-
ného jakož i náležitého, přiměřeného upra-
vení hmotných poměrů, našeho učitelstva atd.

Zkušenost nčí, že pouhým odkládá-
ním a obcházením dosud žádný vážný
problém nedošel zdárného rozřešení. Do-
týkám se jen několika slovy těchto otá-
zek, aniž bych dnes déle o nich šířiti se
chtěl, projevuje upřímné přání a pevnou
nadějí, že zemský výbor pamětliv své
velké odpovědnosti, kterou ve věcech
těchto má, nebude víc dbáti žádných pře-
kážek, ale že přičiní se o to, aby byly
vykonány všecky přípravy, aby konečně
také ty dosud nerozřešené otázky organi-
sace našeho školství na tomto sl. sněmu
konečně došly platného rozřešení a tím
aby konečně položen byl základ kýžené
stabilnosti v poměrech našeho obecného
školství.

Nejv. maršálek zemský. Přihlásil se
k slovu a sice pro návrh komise p. posl.
dr. Herold.

Dávám jemu slovo.

Posl. dr. Herold: Přihlásil jsem se
hlavně ovšem k slovu vůči návrhu p. posl.
Duchka, který nebyl dostatečně podporo-
ván, však mám přece za to, že, poněvadž
již v loni se mně vytklo, když jsem se
dotekl otázky podporování opatroven z
peněz zemských, že ty ústavy blahodárně
působí, že by nebylo radno, je rychle
zrušiti, jest zapotřebí v sl, sněmu vy-
tknouti, že v té době, kdy přemýšlíme
o prostředcích, jakým způsobem máme za-
meziti germanisaci naší mládeže, podpo-
rujeme proti všemu zákonu, proti zákon-
ným ustanovením z peněz zemských ústavy
germanisační. Neboť něčím jiným tyto
dětské zahrádky, které dle rozpočtu již
ovšem jenom příštím rokem naposled mají
býti podporovány, nejsou. Vyjímám české
dětské zahrádky v Karlině a na Smíchově,
Ty dle zprávy zem. výboru čítají: v Kar-
línské zahrádce 238 dětí vesměs českých,
na Smíchově 119 dětí taktéž vesměs če-
ských. Ale přihlédneme-li k ostatním
těmto opatrovnám, které nákladem zem-
ského fondu jsou podporovány, vidíme
zcela jiný poměr. V Českém Dubu jest
celkem asi 93 dětí, na které platí zemský
fond celý náklad těch opatroven 1.430 zl.
Mezi těmito 93 dítkami jest 56 německých
a 37 českých. Poněvadž dle ministerského
nařízení v příčině školek mateřských se
nesmí vyučovati v takovýchto dětských
zahrádkách a poněvadž zase v této dětské
zahrádce německé jest 37 českých dětí,
nemohu si to jinak představiti, než že se
v této zahrádce musí vyučovati jazykem
německým, a že nejenom to nejsou opa-
trovny, které nemají nároků na podporu
zemskou, ale ty školky mateřské jsou přímo
řízeny proti předpisům. V Hermannshütte
jest mezi 88 dítkami 55 německých a 33
Českých; opět se nám tam do roka po-
němčuje 33 českých dětí.

V Karlině na německé opatrovně jest
37 německých dětí a 10 českých; na Smí-
chově jest 75 německých, 15 českých. Nej-
křiklavější ovšem poměr, sl. sněme, jest
v Nýřanech. V Nýřanech jest na opatrovně
190 dětí; na této opatrovně ze zemských
peněz vydržované jest 128 německých a
62 českých dětí. Pánové, jest tedy třetiny
těch dítek na škole v Nýřanech česká.
Škola tato vyžaduje něco přes 800 zl. ze
zemských peněz, kdežto naproti tomu musí

naše "Ústřední matice školská" ještě vedle
toho svým vlastním nákladem vydržovati
českou opatrovnu, která stojí několik tisíc
zlatých, která má 215 dětí návštěvou, z
čehož jest viděti, jaká nespravedlivost se
páše na českém živlu v Nýřanech, kde na
druhé straně nejen že se platí ze zemských
peněz na německou opatrovnu, se nám
odnárodňují české děti, na druhé straně
musíme z peněz a sbírek soukromých vy-
držovati a podporovati opatrovnu českou.
Vůbec bych si dovolil upozorniti na ony
smutné poměry v Nýřanech.

V Nýřanech jest česká škola veřejná,
která po dlouhé práci vzhledem k tomu
počtu a statistickému faktu, že většina
obyvatelstva v Nýřanech jest česká, byla
zřízena a převzata na fond veřejný, ale
tato česká škola v Nýřanech nemá na rů-
žích ustláno.

Proč? Ona totiž má zvláštní druh
místní školní rady, která se nenazývá ani
místní školní radou pro českou školu ani
českou místní školní radou, nýbrž officielně
se podepisuje "Vom czechischen Ortschul-
rath in Nürschan". Tato místní školní rada
pro českou školu v Nýřanech úřaduje po
německu, ve schůzích svých jedná po ně-
mecku, veškeré své přípisy na učitelstvo
vede v jazyku německém.

My bychom se ovšem divili, jak jest
to možná jak jest to vůbec možno vůči na-
řízení ministra Gautsche, že místní školní
rada má býti složena z příslušníků té ná- .
rodnosti, pro kterou jest škola zřízena. My
bychom se tomu ovšem musili diviti, jak
jest to možná, že v Nýřanech existuje .
místní školní rada, která by úřadovala po '
německu.                                                     <

Nu, pánové, to jest snadno pochopi-
telno. V tak zvané "Órtsschulrath für die
čechische Schule" v Nýřanech jsou násle-
dující členové: Ignác Preis, rodilý Němec,
který česky neumí, jest členem "Schul-
vereinu" a "Concordie"; František Prei-
risch, rodilý Němec, člen "Schulvereinu"
a "Concordie"; Bedřich Synek, správce
dolu "Humboldtu", rodilý Němec a člen
"Concordie"; Jan Jeseň, správce dolů
"Pankratz" a Tomáš Janek, rolník, pouze
Němec, který neumí slova českého, Jan
Glaubauf, rodilý Němec, který neumí česky,
jest členem "Schulvereinu", "Feuerwehr-
vereinu" a "Concordie". Veškeří tuto pá-
nové ovšem officielně prohlásili, že jsou
příslušníci národnosti české (Veselost.) ale,

pánové, v tom nařízení nestojí, že jsou
příslušníci národnosti české; neb z naří-
zení nemůže sledovati, nemůže se mu roz-
uměti tak, aby v této věci mohl se pro-
váděti švindl. To by bylo právě tak, jako
kdyby pro jistý úřad se žádala povinnost,
že někdo musí míti domovské právo v té
které obci, aby to záviselo od prohlášení
jeho, že to domovské právo má, nýbrž věc
musí se úředně vyšetřiti.

Celý svět okolo Nýřan i okresní hejt-
man v Nýřanech ví, že tito pánové nejsou
češi. Jest Vám, pánové známo, že Nýřan-
ští rodičové čeští stěžovali si na složení
této místní školní rady pro Českou školu,
že to dospělo zrovna tak k ministerstvu
jako ohledně školy v Sušici, že ale byli
odmítnuti se svou stížností, jak jsem již
jednou podotkl, proto, poněvadž nemají
práva k rekursu. Faktum jest, že úřaduji
tito pánové německy, že také jsou Němci,
že se přiznávají k německé národnosti a
že z nich jest složena česká místní Školní
rada. — Pak jest také pochopitelno, že
na příklad se mohlo státi dne 10. prosince
že vrazil obecní policajt do této školy
(Slyšte!) a začal tam bez ohledu na uči-
telku řáditi takovým spůsobom jako ve
středověku a že hledal tam některé děvče
o kterém se doneslo místní školní radě,
že navštěvuje školu a že náleží do cizí
obce a aby tato škola byla před Čechy
nýřanskými úplně bezpečna, pod zámin-
kou, že jest zapotřebí ženy, která má
tuto školu čistiti a kliditi, vybrali ženu
policajta a nasedili do této školy místní-
ho policajta, který neustále hlídá, aby se
tam nic proti vůli místní školní rady ne-
dělo, k čemuž náleží to, aby, poněvadž
jsou Nýřany velmi rozlehlé a děti mají
velmi daleko, nemohly v poledne aspoň
té výhody užíti a v této škole pod dozo-
rem učitele zůstati, který musí na to dá-
vati pozor, aby nejen dítky tam netrpěl
ale aby se ani učitel neopovážil ve škole
zůstati. (Slyšte! Slyšte!)

Takové jsou poměry v Nýřanech a
takových poměrů bychom v celé naší milé
vlasti, v českých školách mohli mnoho
shledati.

Pánové! Jsou zde petice, jak trpí
české obyvatelstvo, které hlásí se k české
národnosti. Jest zde petice z Mostu, z Vra-
nova, petice, která byla veřejně vyhlášena
a v které petici vylíčeno slovy úchvatnými
a, řekl bych, tak prostými a vycházejícími

z vřelého srdce našeho venkovského lidu,
kde se volá o pomoc, kde se volají úřa-
dové, aby konečně nějakým způsobem
zjednaly odpomoci.

Ovšem na tyto nářky se odpoví:

"Dejte nám zákon a my vám po-
můžeme."

Vláda, pánové, která má jistou pro-
videnci státního pořádku, by takovýto zá-
kon sl. sněmu měla předložiti, jakým spů-
sobem by se mělo státi opatření, aby tyto
úkazy se dále neopakovaly. Ale pánové,
myslím, že jest v administrativě dostateč-
ných prostředků, aby se toto nemohlo o-
pakovati. Myslím, že pouhé zakročení ú-
řední autority by v takovýchto případech
dostatečně pomohlo.

Pánové! Takovým způsobem, jak se
to nyní děje, kde zůstavají úřadové úplně
indifferentními naproti těmto poměrům,
česká škola ovšem není možná.

Na přiklad v Teplicích nemohou do-
cíliti dosud české školy, ačkoliv je tam na
matičné škole 575 žáků, se tak dlouho
vyšetřovalo, předvolávalo a vyslýchalo až
konečně z toho zbylo 42 nebo 24 žáků,
takový počet, který již pro českou školu
nestačoval.

Pánové ! V Teplicích si pomohli. Tam
se dověděli o těchto českých rodičích,
kteří žádají o českou školu, otiskli je a
rozšiřovali takovýto seznam českých dětí,
(Slyšte! Pohnutí v celé sněmovně!) a če-
ských rodičů. A to se pánové nekonfisko-
valo, (Slyšte !) kdežto se konfiskují vo-
lební provolání, která byla v Praze v no-
vinách vytištěna, ta se konfiskují, ta se
netrpí, ale něco podobného, co čelí přímo
proti existenci těchto chudých dítek, se
nekonfiskuje. (Tak jest! Hlas. Slyšte! To
jest volnost rodičů.) Opakuji tyto stesky
již třetí rok ve sl. sněmu a prosím, aby
v příčině té byla zjednána odpomoc. My
musíme žádati již v interesu školy, již
v interesu toho, co škola vůbec znamená
pro náš národ, aby konečně, když náš
národ, jak jsme rozpočtli, 12 000 zl. platí
na školy národní, aby konečně přestalo
to, aby se nemusely vydržovati spolky,
které musejí konati povinnost za školní
úřady; vždyť to zákony přímo předpisují:
"Školní úřadové pečujte o to, aby tam,
kde jsou školy potřebny, byly zřizovány."
Máme celou řadu škol, které vydržuje
"Matice", kde jich jest potřeba a kde po-
sud o veřejných Školách není žádné řeči.

Já uvedu jen nejkřiklavější případy: Na
př. v Litoměřicích, kde jest veřejná škola,
mimo to soukromá škola se 141 dítkami;
v Mostě 501 dítek; v Nemajově 909;
v Oseku 330; v Pelechách 54; v Posto-
loprtech 178, v Rudolfově 192 a v Tepli-
cích 575. V Terezíně, pánové, kde se svého
času usnesla obec, že má tam býti zří-
zena veřejná škola česká, tedy kde faktor
místní se za to přimlouval, není možno,
aby konečně tato česká škola byla zřízena
a jest tam pořád Matiční škola se 134
dětmi.

V Žatci jest na příklad na škole
obecné 117 žáků a to jsou tedy, pánové,
takové cifry, které vyžadují, aby konečně
se strany veleslavné zemské školní rady
vzal se k tomu náležitý zřetel a aby se
v tom případě zjednala náležitá odpomoc.
Při té příležitosti dovolím si jenom připo-
jiti k tomu, co řekl. pan posl. Adámek,
ještě nějaké stesky.

Týká se to praesentace místních škol-
ních rad. Zcela správně řekl kolega Adá-
mek, že na tuto praesentaci se valně ne-
dbá a že poněvadž platí zákon, že nemusí
okresní školní rada šetřiti této praesentace,
jí také v některých případech nešetří. A
jest to zcela zprávné podle rozhodnutí
zemské školní rady tak, že se má nejprve
hlasovati o návrhu okresního inspektora a
pak teprve o praesentaci místních školních
rad. Pánové, toto rozhodnutí zem. školní
rady jest patrné negirování a porušení
praesentačního práva místních školních
rad, neboť, pánové, račte si představiti:

Pan inspektor přeje si některého ze
žadatelů, kterého místní školní rada do
praesentačního terna nevložila, navrhne
tedy nejdříve svého kandidáta, a o tom
návrhu se rozhodne a dejme tomu, že má
většinu v okresní školní radě, jest pak
praesentován a o ternu místní školní rady
se vůbec ani nemluví. Dějou se věci po-
divuhodnější.

I jinak, když presentuje i okresní i
místní školní rada, a není žádného rekursu,
stávají se případy, že ten presentovaný
od zemské školní rady nebývá dosazen.
Na příklad na Žižkově byl presentován
učitel, který byl od okresní školní rady
schválen. Presentace nebyla potvrzena.
Bude se leckdos tázati, zdali neměl kvali-
fikace aneb zdali nebylo nějaké zákonité
překážky. I nikoliv, ale dosazen byl tam
učitel zcela neznámý, z jiného kraje, který

o to místo nežádal, s tím odůvodněním,
Že ze služebních příčin tam musel se
dosaditi a že za tou příčinou nemohla tato
presentace býti potvrzena. Za takovými
okolnostmi ovšem presentační právo jest
naprosto illusorním.

V jiném případu se stalo, že okresní
školní rada praesentovala kandidáta, že
proti němu bylo učiněno nějaké oznámení
disciplinární, ale že zemská školní rada
řekla, že za příčinou tohoto disciplinárního
oznámení nemůže toto praesentování po-
tvrditi; Okresní školní rada vědouc, že
toto disciplinární oznámení vypadne ve
prospěch tohoto žadatele, vědouc také, že
celá řada učitelů, kteří by měli nárok na
toto místo, proto o ně nežádali, že nechtěli
konkurovati s učitelem, kterýž tam byl
prozatímně dosazen, žádala zemskou školní
radu, aby jí bylo povoleno vypsati znova
konkurs, aby se mohli žadatelé znova při
hlásiti. Zemská školní rada toho nepovolila;
proti tomu konečně nemám námitek, ale
ona bez opětného vyzvání okresní školní
rady, aby praesentovala, dosadila tam bez
jakékoliv praesentace svého kandidáta na
toto místo.

Tedy, pánové, za těchto okolností jest
velice těžko zasedati v takovém sboru,
který bez toho nemá již nic jiného než jen
praesentaci a když toho se nešetří, nevím
jaké funkce tyto místní a okresní školní
rady mají.

Pan poslanec Adámek se zmínil o před-
nášení dějepisu na našich školách. Pánové,
to jest nejbolestnější stránka našeho ná-
rodního vychování. Byl jsem však k tomu
již při různých příležitostech upozornil a
mohl bych celou řadu dosti pikantních
historek uvésti, ale uvedu jenom jedinou,
která zasluhuje laskavého povšimnutí. To
už se netýkalo mládeže, nýbrž učitelů na
paedagogiu, kde zemský inspektor nařídil
kandidátům, aby při vykládání dějepisu
nikdy nic nepříjemného o nějakém velkém
pánu nemluvili. (Veselost.)

Zejmena ve skutečnosti, v určité praksi
vytýkal jako věc přímo horrendní, když
se o králi Janu Lucemburském řeklo, že
byl vojenský dobrodruh, že do Cech přijel
vždy sebrati peníze a že v cizině je utrá-
cel. To jest prý porušení autority, o které
mládež nemá věděti. To ví celý svět o
tom Janu Lucemburském, jaký byl a když
to se nesmí tradovat jako dějepis na

školách, pak nevím, co se má tam vy-
kládat.

Pánové! Jsou to maličkosti; řeklo by
se, že slavný sněm by takovými historkami
neměl býti zdržován a obtěžován.

Pánové! Já to také přiznávám, ale
když to nemůžeme nikde jinde říci. My
to nesmíme napsat a vytisknout, poněvadž
by se to konfiskovalo a přece jest to něco
takového, co musí s interesu školní správy
školní úřady se dověděti, nebo kde máme
zjednati nápravu, než u školních úřadů
a ti o tom musí věděti.

Z toho viděti, že zemská školní rada,
která chce býti vševědoucí, jí není, a abych
této možnosti vyhověl, přivádím tyto věci
a odporučuji je pozornosti zemské školní
rady.

Nejv. maršálek zemský. Není nikdo
více při, této položce přihlášen ke slovu.
Žádá někdo za slovo ?

Verlangt noch Jemand das Wort?

Jelikož tomu tak není, prohlašuju de-
batu za ukončenou.

Ich erkläre die Debatte für geschloffen.

Dávám závěrečné slovo panu zpravo-
daji.

Pan zpravodaj se vzdává slova.
Přejdeme tedy k hlasování.

Wir gehen yur Abstimmung über.

Gegenstand der Abstimmung ist im Er*
forderniß Capitel VIII, Titel 1, in der Be-
deckung Capitel VIII, Titel 1, in den Peti-
tionen Nr. 3 und 4, und in der Erledigung
Artikel X., Abfaß 1 und 2.

Předmětem hlasování jest kapitola
VIII., titul 1, v úhradě kapitola VIII..
titul 1., v peticích č. 3. a 4. a ve vyřízení
článek 10, odst. 1. a 2.

Žádám pány, kteří přijímají v těchto
odstavcích návrhy komise, by vyzdvihli
ruku.

Ich ersuche die Herren, Welche den Kom-
missionsanträgen zustimmen, die Hand zu er-
heben.

Jest p ř i j a to.

Es ist angenommen,

Tuším, že čas již daleko pokročil. Je-
likož ještě více řečníků jest přihlášeno,
přikročím k uzavření schůze.

Ich werde, nachdem zu den weiteren Po-
sitionen noch mehrere Redner vorgemerkt find,
zum Schlusse der Sitzung Schreiten und die
Fortsetzung auf die nächste Sitzung verschieben.

Byl mně doručen panem poslancem
dr. Mattušem, dr. Kvíčalou a soudruhy
návrh, týkající se obecných škol a gym-
nasií.

Žádám, by tento návrh byl přečten.

Sněmovní sekretář Höhm (čte):
Návrh poslanců dr. Mattuše, dr. Kví-
čaly a soudruků týkající se obecních škol
a gymnasií.

Dle § 11. lit. i) základního zákona
říšského daného dne 21. prosince 1867 č.
141 ř. z., kterým se základní zákon o za-
stupitelstvu říšském, daný dne 26. února
1861 změnil, náleží říšské radě ustanovo-
vati základní pravidla vyučování na ško-
lách obecných a na gymnasiích a dávati
zákony v příčině universit.

Dále dle § 12. téhož zákona všeliké
jiné věci zákonodárné, kteréž v tomto zá-
koně nejsou výslovně říšské radě vyhra-
ženy, přísluší k působnosti sněmu králov-
ství a zemi v říšské radě zastoupených a
mají býti v těchto sněmích a s nimi způ-
sobem ústavním vyřizovány.

Dle těchto zákonitých ustanovení tedy
náleží řišské radě ustanovovati pouze zá-
kladní pravidla vyučování na obecných
školách a gymnasiích, celé provedení však
těchto základních pravidel náleží zemské-
mu zákonodárství.

Organisace gymnasií zakládá se po-
sud na organisační osnově z roku 1849,
která má jen provisorní platnost, a není
v příčině gymnasií posud vyhověno svrchu
uvedeným ustanovením základního zákona
říšského.

Co se pak obecných škol týká, obsa-
huje říšský školní zákon, daný dne 14.
května 1869 č. 62 a říšský zákon, daný
dne 2. května 1883 č. 53. mnohá ustano-
vení, která dle základního zákona z r. 1867
v otor zem. zákonodárství patří, a zajisté
poměry rozličných království a zemí v
říšské radě zastoupených jsou z Části roz-
dílné.

Uvažujíce vše to, navrhují podepsaní
toto:

Slavný sněme, račiž se usnésti:
1. C. k. vláda se vyzývá, aby co nej-
dříve předložila říšské radě k ústavnímu
projednání osnovu zákona, v které by pouze
základní pravidla vyučováni na školách

obecných obsažena byla s vyloučením
všeho, co v obor zákonodárství zemského
náleží.

2. C. k. vláda se vyzývá, aby co nej-
dříve předložila říšské radě k ústavnímu
projednání osnovu zákona, obsahující zá-
kladní pravidla vzhledem k organisaci
gymnasií.

V  příčině formální navrhuje se, aby
tento návrh odkázán byl školské komisi
k předběžnému rokování a ku podání
návrhu.

V  Praze, dne 9. ledna 1888.

Dr. Mattuš, dr. Kvíčala a soudruzi.

Nejv. maršálek zemský: Komise pro
záležitosti zemědělství koná schůzi dnes
po sezení sněmovním.

Die Landeskulturkommission hält Sitzung
heute nach der Landtagssitzung.

Die Commission für die Landesbank hält
Sitzung heute um 7 Uhr Abends.

Komise pro zemskou banku koná
schůzi dnes o 7. hodině večer.

Komise školská koná schůzi zítra ve
středu o ½ 10 hodině dopoledni.

Die Schulkommission hält Sitzung mor-
gen um ½10 Uhr Vormittags.

Die Budgetkommission hält Sitzug mor-
gen Mittwoch um 11 Uhr Vormittags.

Komise rozpočtová koná schůzi ve
ve středu o 11. hodině.

Komise pro okresní a obecní záleži-
tosti koná schůzi zítra, ve středu o 10. hod.

Die Commission für Bezirks- und Ge-
meinbeangelegenheiten hält Sitzung morgen
Mittwoch um 10 Uhr.

Die Commission für Sanitätsangelegen-
heiten hält Sitzung morgen Mittwoch um 10
Uhr.

Komise pro záležitosti zdravotnictví
koná schůzi ve středu o 10. hodině.

Komise pro zemský fond pojišťovací
koná schůzi ve čtvrtek po sezení sněmovním.

Die Commission für den Landesversiche-
rungsfond hält Sitzung Donnerstag nach der
Landtagssitzung.

Die Commission für die Commassations-
vorlagen hält Sitzung Freitag um 1/2 10 Uhr.

Komise pro předlohy komasační koná
schůzi v pátek o 1/2 10. hodině.

Příští sezení se bude odbývati pozejtří
ve čtvrtek dne 12. ledna o 11. hodině do-
poledni.

Die nächste Sitzung findet statt am Donnerstag den 12. Jänner um 11 Uhr Vor=
mittags.

Die Tagesordnung ist folgende:

1.    Fortsetzung der zweiten Lesung des Berichtes
der Budgetcommission über den Landesvoranschlag pro
1888.

hieraus setze ich eventuell auf die Tagesordnung
noch eine Reihe von anderen Gegenständen u. zw.:

2.    Erste Lesung des Landesausschusberichtes über
die wegen Errichtung der Strakaschen Akademie bisher
gepflogenen Verhandlungen, L.- Z. 313, Dr.-Nr. CIII.

3.  Erste Lesung des Landesausschßberichtes betref-
fend die neue Regelung ber Bezüge der Lehrer an all«
gemeinen Volks- und Bürgerschulen, L.-Z. 300, Dr.-Nr.

XCVIII.

4.    Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten
Dr. Johann Baňatý und Genossen in Betreff der Durch-
führung der Gleichberechtigung der beiden Landessprachen
im Königreiche Böhmen, L.-Z. 275, Dr.- Nr. LXXXVI.

6. Erste Lesung des Antrages des Abgeordneten
Ignaz Schiebl und Genossen betreffend die Einführung
von Kilometer-Tarifen, L. - Z. 209, Dr.- Nr. LV.

Und dann jenach Umständen noch eine Reihe
von zweiten Lesungen einiger Commissionsberichte
und zw.:

6.    der Budgetcommission über die Petition der
Gemeindevertretung in Kuklena um Gewährung einer
Subvention oder eines unverzinslichen Landes-Darle-

bens zum Saue einer Haushaltungschule. Ungedr.
L.-Z. 301.

7.  ber Budgetcommission über den Landesausschuß-
bericht betreffend die Berwendung des für das Jahr
1886 beim Landeskulturfonde, Rubrik "Zu Kultur-
zweden" überhaupt bewilligten Dotation pr. 23.000 fl.,
Ungedr. L. - Z. 308.

8.    der Budgetcommission über die Petition der

Direktion der Wassergenossenschaft zur Regulirung des

Chrudimkaflußes um Gewährung einer Landessubvention.
Ungedr. L.-L. 305

9.    der Landeskultur-Commission über den vor-
gelegten Jahresbericht des pomologischen Landesin-
stitutes für das Jahr 1886. Ungedr. L.- Z. 306.

10.  der Landeskultur-Commission über die Petitio-
nen der Bezirksauschüße in Dobřisch, Zbirow und
Frauenberg um Erlassung eines Gesetzes betreffend die
Erhaltung stehender und Anlage neuer Teiche. Ungedr.
2.-3. 307.

Denní pořádek příštího sezení jest
tento:

1.     Pokračování ve drahém čtení zprávy
komise rozpočtové o rozpočtu zemském na rok
1888.

Pak kladu po případě ještě další řadu
předmětů na denní pořádek a sice:

2.  První čtení zprávy výboru zemského o
dosavadním úspěchu jednání, jež zavedeno bylo
v příčině zřízení Strakovské akademie, č. sn.
313, č. t. CIII.

3.    První čtení zprávy zemského výboru o
novém upravení platů učitelů na školách obec-
ných a měšťanských, č. s. 300, č. t. XCVIII.

4.     První čtení návrhu poslance Dr. Jana
Vašatého a soudruhů ve příčině provedení rov-
ného práva obou jazyků zemských ve králov-
ství českém, č. sn. 275, č. t. LXXXVI.

5.     První čtení návrhu poslance Ignace
Schiebla a soudruhů v příčině zavedení kilo-
metrových tarifů, č. sn. 209, č. t. LV.

Po případě, že by čas stačil, ještě druhá
čtení několika zpráv, a sice:

6.     komise rozpočtové o petici zastupitel-
stva na Kuklenách za poskytnutí subvence neb
nezúročitelné půjčky na stavbu školy hospodyň-
ské, netišt. č. sn. 301.

7.     komise rozpočtové o zprávě výboru
zemského v příčině upotřebení dotace 23.000
zlatých povolených na rok 1886 při fondu ze-
měvzdělání vůbec, č. sn. 308.

8.    komise rozpočtové o petici ředitelstva

vodního družstva pro upravení Chrudimky za
podporu zemskou, netíšt. č. sn. 305.

9.  komise zemědělské o předložené výroční
zprávě zemského pomologického ústavu v Troji
za rok 1886, netišt. č. sn. 306.

10.    komise pro záležitosti zemědělství o
peticích okresních výborů v Dobříši, ve Zbirově
a na Hluboké za vydání zákona v příčině za-

chování stávajících a zřizování nových rybníků,
netišt. č. sn. 307.

Prohlašuji schůzi za ukončenu.

Ich erkläre die Sitzung für geschlossen.

(Schůze skončena o 4. hod. 25 min.
odpol.)

(Schluß der Sitzung um 4 Uhr 25 Min.
Nachm.)

Jan hr. Lažanský, verifikator.

A. J. Effmert, verifíkator.

V. Vraný, verifíkator.